„Ačkoliv autor tvrdí, že popisované osoby i prostředí jsou výplodem jeho fantazie, nemůžu se zbavit utkvělého dojmu, jako bych někdy na podobných místech už byla, a také použité dialogy mi občas připadají jako má vlastní odžitá déjà vu. Nesporně za to může Fránova schopnost vylíčit kulisy děje i odehrávající se dílčí epizodky přirozeně, přístupným hovorovým jazykem […]"