„Byl jsem mnohokrát svědkem, kdy pan Stehlík přijel v uniformě do zapadlé vísky a místní lidé byli velmi hrdí a šťastní, protože často byli oni sami nebo jejich rodiče vězněni, pak byli zapomenuti a to, že si jich někdo všimne, že tam přijede jako reprezentant české armády, berou jako poctu a satisfakci."