„Člověk hrající zapomíná nucené někdy vážnosti svého chování a dává neopatrně spoluhráči pohlédati do svého nitra. Snímá bezděky škrabošku ze svých vášní a podivnůstek, kterouž jindy ve společenském obcování stále nosí - ve hře ukáže se tak, jak ve svém nitru jest. -- Čeněk Zíbrt"