„Jednou nohou notorický malíř, druhou tragikomický filmař, příslušník 'věčně nastupující střední generace', trochu post-sklepácké, trochu post-tvrdohlavé. (…) Byl to jeden z mála lidí na naší výtvarné scéně, u něhož by bylo naivní a hloupé nebrat ho vážně, přestože mluvil a vyjadřoval se zhusta s nadsázkou."