„Jestli mi kdo kdy pomohl, byl to Tomáš Garrigue Masaryk. V roce 1933, to už jsem byl ve Francii, prohlásil můj mnichovský byt za československé vlastnictví a dal jej přestěhovat do Prahy. Až do roku 1938 tady našly knihy, obrazy, majetek po předcích azyl... Pro své národní muzeum si prezident vyžádal mé staré rukopisy: spíše pocta než tribut."