„Lidé, probouzejíce se z pokrokářského snění, přestávají být pouhými očekávajícími účastníky. Neaspirují na svrchované manipulátorství dějinnými pohyby, ale berou své osudy a osudy svých bližních za svou věc, aniž by mysleli, že takovým či onakým zásahem jednou provždy zařídí dějiny podle své dobré vůle. Cítí, že příslušejí do dějin, že jsou členy veškerenstva.{{Citace elektronického periodika"