„Měla jsem obrovské štěstí na lidi, na kolegy, na režiséry, kteří věděli, co dělají, co a jak chtějí dělat se mnou… takže jsem žádné fatální záležitosti toho, zda si rozumíme, nebo nerozumíme, nemusela řešit. Byl to můj sen i touha už v mých čtrnácti letech, takový útěk do divadelního prostředí.{{Citace elektronického periodika"