„Spoustu svých básní jsem si mohl ušetřit, měl bych teď kapitál a mohl žit tak nevázaně, jak by se mi zlíbilo. To věčně koktané tajemství přírody. Narudlé dřevo olše a žlutý lišejník na kmeni topolu přičinlivě rozmělnovaný přežvykující jednotou místa, času a jednání."