„„Tak ten smích, co já slyšel, byl zatraceně normální,“ řekl Huzinga. „Scatter a ti ostatní jsou z toho celí pryč. Pokoušejí se to zarazit. Každý den přijdou s novým nařízením, ale zastavit to nedokážou. Štve je, že se pacienti nechovají, jak by měli. Vstávají z postele, navštěvují jeden druhého, pomáhají si, vyprávějí si vtipy, tancují, zpívají"