„Ve Struharových prózách důležitý děj nespěje kupředu - i nejnepatrnější příhody se stávají záminkami ke vzpomínkám. Protagonistům se „děje“ minulost. Jako by stále našlapovali kolem dětství a kolem jakéhosi nenapravitelného neštěstí, snad i viny rodičů. -- Daniela Iwashita"