„Vždy si budu pamatovat ten den, kdy se roznesla po Praze smutná zpráva o náhlém skonu Jana Libíčka. V metru, v tramvaji, autobusu - všude jsem slyšel mluvit o tom, že Jan Libíček zemřel ve věku třiačtyřiceti let. Pocit lítosti byl upřímný a údiv nepředstíraný."