„Wernisch je pro mě úžas. Jako když vejdete na starou půdu, tam otevřete truhlu, ve které leží kniha, a vy se do ní začtete a je to jako vzpomínka nějakého zplozence pekel. Wernisch vás vždy zavede do neznámého světa, který je pro vás ohromně přitažlivý. Vždycky vás nechá propadnout do fascinace lidmi, kteří jsou na okraji. Je to dryáčnické, je to syrové, ale Wernisch má bezbřehou fantazii,"