admirál

Etymologie

Přes angličtinu a francouzštinu odvozeno ze středověkého arabského امير amir — „vojenský velitel“, pravděpodobně převzatého vlivem použití ve středověké latině ve významu „muslimský vojevůdce“. V Evropě se slovo začalo používat poprvé ve vojsku Sicilanů za křižáckých válek (r. 1142). Souhláska d na začátku slova byla zřejmě přidána pod vlivem latinského slova admirabilis. Srovnej zejména emír, dále pak např. manské ard-marragh, španělské almirante či italské ammiraglio.

Význam

1. obecné označení nejvyšších hodností u válečného námořnictva
2. nositel jedné z nejvyšších hodností u válečného námořnictva, stojící zpravidla nad viceadmirálem a pod velkoadmirálem či admirálem loďstva