amen

Etymologie

Přes latinu ze starořeckého ἀμήν, které vychází z hebrejského אמן — „pravda“, používaného v příslovečném významu jako výraz souhlasu, jež vyšlo ze semitského kořene a-m-n „být důvěryhodný, potvrzovat, podpírat“. Talmud vysvětluje slovo jako iniciálovou zkratku z אֵל מֶלֶךְ נֶאֱמָן (Bůh, Král, v něhož věříme).

Význam

1. souhlas, potvrzení
2. konec, záhuba, zánik