apologetika

Etymologie

Z pozdnělatinského apologētica (příp. apologēticē), což je přepis zpodstatnělého starořeckého adjektiva ἀπολογητικός (neutrum množného čísla), vycházejícího ze slovesa ἀπολογεῖσθαι — hájit (se), obhajovat (se). Srovnej např. anglické apologize.

Význam

1. jedna z teologických disciplín, vědecká, racionální obhajoba křesťanské víry
2. zaujatá, popř. nekritická obhajoba, obrana něčeho, zvláště nějaké idey, myšlenky, učení, řádu aj.