cyp

Etymologie

Slovo pochází z okolí Ostravy a Karviné. Původně se jednalo o označení hornického učně – hanlivá narážka pro nemotoru, zřejmě z německého nářečního Zipf („nezajímavý muž, trouba“, v hovorové němčině též „mužské přirození“), které vychází ze středohornoněmeckého zipf („cíp, špička, výčnělek“, v dnešní němčině Zipfel) souvisejícího s českým cíp a patrně i anglickým tip („špička“).

Význam

1. hornický učeň
2. hlupák
3. mužské přirození
4. expresivum