diákon

Etymologie

Odvozeno z pozdně latinského diaconus, jež vzniklo z řeckého διάκονος diaconos — „církevní služebník, náboženský úředník“, doslova „sloužící“, složeniny předpony dia- „zcela, úplně“ a protoindoevropského kořene *kon-o-, jenž vyšel z kořene *ken- „dát se do pohybu“.

Význam

1. nejnižší duchovní v katolické a pravoslavné církvi