drak

Etymologie

Existovalo již ve staročeštině, doloženo v textu z 1. poloviny 14. století. I když Gebauer viděl původ v německém Drache, přejato patrně přímo z latinského dracō (genitiv dracōnis) a to zase z řeckého δράκων (drákōn, „drak, had“), vycházejícího pravděpodobně z kmene δρακ-, silného aoristu od δέρκεσθαι (dérkesthai, „s hrozivým zrakem“).

Význam

1. bájný tvor, nejčastěji v podobě velkého okřídleného ještěra, někdy i několikahlavého, schopného dštít oheň; saň
2. prudký, přísný nebo zlý člověk; neposedné, živé dítě
3. létající hračka nadnášená silou větru působící proti tahu pouštěcí šňůry