fajnšmekr

Etymologie

Z německého Feinschmecker, utvořeného z příslovce fein a činitelského substantiva od slovesa schmecken — ochutn(áv)at. Srovnej např. šmakovat a fajnový.

Význam

znalec, labužník; člověk, který má náročné chutě a v požitcích se dobře vyzná