fláma

Etymologie

Odvozeno z označení flamendr, počeštělého Flamländer, německy „Vlám“. To se do češtiny dostalo pravděpodobně v 17. století, kdy Albrecht z Valdštejna nechal zřídit pluk žoldnéřů. Jeho verbíři dali dohromady vojsko z vojáků různých národností, hodně též z Nizozemska a Flander; ti v Čechách v zimě odpočívali a užívali svůj volný čas vesele a bujaře.

Význam

1. člověk oddávající se noční zábavě spojené s pitím alkoholu; flámující člověk