hlava

Etymologie

Z prabaltoslovanského *galwā, přes praslovanské *golva. Porovnej s jihoslovanskými jazyky — slovinským, srbochorvatským a makedonským glava; s východoslovanskými jazyky — ruským a ukrajinským голова (golova), a konečně se západoslovanskými jazyky — slovenským hlava, polským, kašubským a dolnolužickým głowa a hornolužickým hłowa. Vzhledem k jisté příbuznosti slovanských a baltských jazyků lze nalézt podobnost i v litevském a lotyšském galva či v pruském gallū a galwo.

Význam

1. část těla spojená s trupem krkem
2. centrum myšlení
3. život
4. žijící člověk jako statistická kategorie
5. člověk v čele organizace nebo státu
6. věc podobající se hlavě
7. oddíl knihy
8. část spalovacího motoru
9. keř vinné révy na vinici
10. část hrabí, nesoucí zuby