hořet

Etymologie

Všeslovanské. Ze staroslověnského горѣти, které z předpokládaného praslovanského *gorěti, jež souvisí s latinským furnus, německým a anglickým warm, starořeckým θερμός (thermos), latinským formus. V češtině dále srovnej např. hořký, horší, hrnec, řeřavý nebo žár.

Význam

být stravován ohněm, podléhat hoření
pociťovat silné zaujetí, pro něco se nadchnout, horovat pro, často (hořet + instrumentál)
červenat se, rudnout
být urgentní, být ohrožen z prodlení