individuální

Etymologie

Odvozeno z latinského individualis, tvaru přídavného jména individuus — „nedělitelný“, vzniklého spojením předpony in- — „ne-, opak“ a dividuus „dělitelný“, jež vyšlo ze slovesa dividere — „dělit, rozdělit“, obsahujícího předponu dis- „od sebe“ a sloveso videre „oddělit“. To obsahuje protoindoevropský kořen *weidh- — „oddělit, oddělovat“, srovnej např. s anglickým widow.

Význam

1. vztahující se k jedinci
2. charakteristický pro jednu entitu