kérovat

Etymologie

Slovo do obecné češtiny proniklo z vězeňského argotu, tam významovým posunem ze světského kchérovat (dělat), to z romského kerel (dělat).

Význam

1. (kérovat + koho, co (genitiv)) nebo (kérovat + komu (dativ); + co (akuzativ)) nebo (kérovat bez vazby) vytvářet obrazce na kůži vpichováním barvy pod ni