klokoč
Etymologie
Pochází z praslovanského *klokočь, z kterého vychází i běloruské клякачка, hornolužickosrbské klukoćina, chorvatské klokoč, polské kłokoczka, ruské клекачка. Vzniklo onomatopoicky ze stejného základu jako sloveso klokotat, protože ve zralých tobolkách chřestí, klokotají ve větru hýbající se semena.
Význam
- rod dvouděložných rostlin z čeledi klokočovitých, stromů a keřů se zpeřenými listy
- zástupce rodu klokoč (1), jednotlivý druh, keř nebo strom
- dřevo klokoče (1), (2)
- semena klokoče (1), (2)
Zdroj: Wikislovník (via Kaikki.org) · CC BY-SA 3.0