koleda

Etymologie

Většinou se uvádí, že podobně jako v dalších slovanských jazycích se jedná o staré odvození z latinského názvu Calendae, označujícího první den v měsíci; toto označení je řeckého původu s významem „den, na nějž je vyhlášeno novoluní“. V češtině došlo k postupným změnám souhlásek calendae — kolęda — kolada — koleda. Jinou teorii předložil český badatel a publicista Ljuba Hornov-Karpatějev, podle kterého má slovo předkřesťanský, praslovanský původ. Podle něj jde o označení slovanského božstva Koleda (dodnes užívané např. v Bulharsku či Srbsku), a jeho četných variant, např. Koloděj. Koleda, Koloděj, měl úzký vztah ke Slunci a jeho pohybu po obloze (etymologický význam „ten, který dělá kolo“ se zde nabízí). Oslava Koledy je pak spojována s termínem zimního slunovratu, kdy se uzavírá starý sluneční cyklus a rodí se nový Koleda (Koloděj). Připomíná prastarou lidovou koledu: Koleda, koleda, Štěpáne, co to neseš ve džbáně? Nesu, nesu koledu, upaď jsem s ní na ledu. Psi se na mne sběhli, koledu mi snědli. Karpatějev k tomu vysvětluje, že „koleda“ tu značí sluneční božstvo a dále píše mimo jiné: Štěpánem je tu míněn pohanský „Stopan“, v němž uctíván mrtvý předek čili dědek, ochránce domácnosti a rodu. Bulhaři dosud uctívají Stopany jako rodové genie. Haličtí Rusíni pálejí o svátku sv. Štěpána slámu a seno, o štědrém večeru po jizbě nastlané a říkají, že „pálejí děda“. Co značí jméno „Stopan“? Odvozujeme-li je od praslovanského slova „stopa“, t. j. luk, které dosud uchovalo se u Baltů, zejména Lotyšů a Žmudínů. Byl tedy Stopan duch-lučištník, který nesl sluneční kratér (džbán), ale led, sluha zimy, podrazil mu nohy a psi či vlci koledu čili slunce sežrali. Svátek sv. Štěpána, který je spojen s Božím hodem Vánočním, je tak jen pozdější křesťanskou mutací původně slovanského Stopana.

Význam

1. obcházení domů o Vánocích nebo Velikonocích a zpívání písní
2. vánoční píseň
3. odměna za koledování