leb

Etymologie

Ze staročeského leb, to z praslovanského *lъbъ. Srovnej staré východoslovanské/církevní staroslověnské лъбъ, лобъ, (hlaholicí ⰾⱏⰱⱏ/ⰾⱁⰱⱏ), odtud běloruské, ruské, bulharské, ukrajinské лоб; běloruské луоб, ukrajinské ліб, bulharské лъб, slovinské, česká, slovenské leb, polské łeb, starorusínské лебъ, odtud běloruské лэб.

Význam

1. lebka