městys

Etymologie

Pochází ze staročeštiny, jak dokládá Gebauerův Staročeský slovník, který uvádí i verzi městis a to, že ve starších dokladech slovo není skloňováno; nejstarší citace je z roku 1605, nejstarší citace pravopisné verze „městys“ pak z roku 1700. Odvozeno pravděpodobně ze slov městice, městce, zdrobnělin od město, redukcí koncovky a přeměnou -c na -s. Starší etymologické slovníky vidí jako původní zdrobnělinu *městíce, která byla zredukována přes městíc do městis. V Jungmannově česko-německém slovníku uvedeno jako nesklonné slovo rodu mužského (jako příklad cituje z Pěčky ze Smržic akcj.: „v každém městys“) s hlavní pravopisnou variantou městis. Na konci 20. století došlo k posunu původního významu „obec větší než ves, menší než město, s právem výročních trhů“ a pozdější slovníky už slova „s právem výročních trhů“ z definice vypouštějí. Zákon č. 234/2006 Sb., který opětně zavedl status městys, jej užívá právě v tomto novém významu.

Význam

1. obec větší než ves, ale menší než město