nástroj

Etymologie

Od nastrojiti, jehož kořen vychází z praslovanského *strojь. Jeho původ je nejistý, ale lze za něj pokládat indoevropské *(s)ter-, z kterého vychází i s významově blízkým latinským struere („stavět, vytvářet, seřizovat“).

Význam

1. předmět sloužící jako pomůcka při nějaké práci
2. předmět schopný vyluzovat zvuky využitelné k hudbě
3. prostředek k provádění, šíření, podpoře nebo dosažení něčeho; vykonavatel cizí vůle