pocit

Etymologie

Od českého pocítiti vycházejícího ze staročeského pocútiti (ve staročeštině byl pro pocit výraz počutie), odvozeného od cútiti. K němu existují ekvivalenty ve všech slovanských jazycích. Vykládá se mylnou dekompozicí z praslovanského *ot-jutiti (původně „octnout se ve stavu bdělém, být schopen vnímání“), což má podobný základ jako *jutro („jitro, doba procitnutí“).

Význam

1. smyslový nebo duševní zážitek, popřípadě stav
2. uvědomění si něčeho