prokura

Etymologie

Z latiny. Vlastně rozkazovací tvar slovesa prōcūrāre — opatřit, zajistit, odvozeného od podstatného jména cūra — péče. Srovnej např. francouzské sloveso procurer či ruské прокуратор/прокурор.

Význam

1. zvláštní plná moc, kterou podnikatel zapsaný v Obchodním rejstříku zmocňuje prokuristu ke všem právním jednáním, k nimž dochází při provozu obchodního závodu, případně pobočky