ropot

Etymologie

Vychází z praslovanského *rъpъtati, *ropotati, které je onomatopoické. Od něj pak následovníci ve všech slovanských jazycích, např. české reptat, polské nářeční reptać (žvanit), ruské ропта́ть (reptat), slovinské ropotati (drkotat, klapat, rachotit), staroslovanské rъpъtati (mumlat).

Význam

1. dunivý, řinčivý hluk
2. temný zvuk hlasů, reptavé bručení (zpravidla na znamení odporu)
3. chrčivý zvuk před smrtí