štěstí

Etymologie

Vzniklo ze složeniny *sъ- a *čęstь s významem „dobrý podíl, dobrý úděl“. Další etymologie je nejistá, může být odvozeno z indoevropského *kn̥dtis („kus, něco ukousnutého“), z něhož vychází i praslovanské *kǫsъ („kus“).

Význam

1. duševní rozpoložení, hluboký vnitřní, celou bytost prostupující, pocit souznění se stávající životní situací; pocit uvědomované či neuvědomované vděčnosti za „dary osudu“
2. situace, kdy je člověk bez svého vlastního přičinění vystaven či opakovaně vystavován pro něj příznivým okolnostem