šumafuk

Etymologie

Přejato jako šmafu začátkem druhé poloviny 19. století z francouzského je m'en fous — „kašlu na to, seru na to“; v literatuře poprvé zaznamenáno k roku 1863. Obdobně rakouská němčina přejala slovo schmafu. Později, zřejmě po 1. světové válce, došlo k připojení koncového k (první písemný záznam je z roku 1934) v důsledku ztotožnění významu s obdobným příslovcem fuk, které je v češtině doloženo dříve než šumafuk.

Význam

1. vyjadřuje lhostejnost či nezájem