syrý

Etymologie

Vychází ze staročeského syrý, to z praslovanského *syrъ (syrový, vlhký, kyselý), z kterého je i praslovanské *syrovъ a z něho současnější české syrový. Dalšími potomky praslovanského základu jsou v lužičtině syry, v ruštině сырой (obojí syrový, vlhký), ve staroslověnštině syrъ (vlhký). Praslovanský základ má původ v indoevropském *sūro- (původně asi vlhký, potom v souvislosti s výrobou sýru asi kyselý, slaný, hořký atd.), v kterém má původ také lotyšské sūrs (trpký, hořký), litevské sūrus (slaný), staroislandské sūrr (ostrý, kyselý), anglické sour a německé sauer (obě kyselý). V praslovanštině *syrъ (syrový, kyselý, vlhký) zpodstatnělo ve významu všeslovanského sýr. Od *syrъ potom praslovanské *syrovatъ (z něho dnešní ruské сыроватый - vlhký, kyselý), a z něho praslovanské *syrovatъka s všeslovanskými potomky ve významu syrovátka.

Význam

1. syrový – vlhký