tlo

Etymologie

Z nářečního tło, to z praslovanského *tьlo (země, dno, základ, podklad), to z praindoevropského *telh₂-. Původně znamenalo jednotlivé prkno, později (a přeneseně) celou (prkennou) podlahu, a teprve nejpozději (přeneseně) prkenný strop. Srovnej staroslovanské тьло (v hlaholici ⱅⱐⰾⱁ), ruské, ukrajinské, srbochorvatské, makedonské тло, (dolno- i horno-) lužickosrbské, staropolské, polské tło, české, slovenské, srbochorvatské tlo, slovinské tla; vzdáleněji latinské tolerō, mezjazykové tolar, starořecké τόλμα, litevské tiltas, lotyšské tilts, latgalské tylts, žemaitské tėlpts, staropruské talus, litevské patalas, ruské потолок, latinské tellūs, तल v sanskrtu.

Význam

1. prkenný strop