vak

Etymologie

Ze středohornoněmeckého wâtsack, vyslovovaného vaːtʃak, doloženého ve 13. století, jenž vzniklo jako složenina slov wât — „šat“ a sack — „pytel, tlumok, batoh“, označující v té době cestovní zavazadlo, vzniklo české váček. Slovo „vak“ bylo odvozeno později odstraněním domnělé zdrobnělinové koncovky a význam se přenesl i na jiné vaky.

Význam

1. měkké pouzdro na předměty s otvorem na jednom konci
2. dutina na břiše samic vačnatců, sloužící k přenášení mláďat