Ukrajina
Význam
- stát ve východní Evropě na pobřeží Černého moře
Překlady
| Jazyk | Překlad |
|---|---|
| AF | Oekraïne |
| BE | Украіна |
| BG | Украйна |
| BS | Ukrajina |
| Němčina | Ukraine |
| Angličtina | Ukraine |
| Španělština | Ucrania |
| FI | Ukraina |
| Francouzština | Ukraine |
| FY | Oekraïne |
| HR | Ukrajina |
| IS | Úkraína |
| Italština | Ucraina |
| JA | ウクライナ |
| KO | 우크라이나 |
| LB | Ukrain |
| LI | Oekraïne |
| MK | Украина |
| NL | Oekraïne |
| Polština | Ukraina |
| RO | Ucraina |
| Ruština | Украина |
| Slovenština | Ukrajina |
| SL | Ukrajina |
| SV | Ukraina |
| UK | Україна |
| VI | Ukraina |
| ZH | 乌克兰 |
| CSB | Ùkrajina |
| DSB | Ukrainska |
| HSB | Ukraina |
| NDS | Ukraine |
| SR-CYRL | Украјина |
Etymologie
Slovo je slovanského původu, etymologie ale není jednoznačná. Nejčastěji se uvádí význam „okrajové území“, přesněji jednotlivá krajní, hraniční knížectví Kyjevské Rusi. Další výklady hovoří v souvislosti s knížectvími o „ukrojených“, oddělených zemích. První doložené užití z roku 1187 pochází z Kyjevského letopisu, zachovaném v Ipaťjevském kodexu z 15. století, kde se hovoří o smrti perejaslavského knížete, jejž „Ukrajina bohatě oplakala.“ V následujících staletích bylo slovo nadále používáno především v širokém významu krajních území, někdy též oblastí vnějších slovanskému osídlení, sousedních „ukrajin“. Od 16. století se slovo objevuje i mimo slovanské písemné památky a v průběhu 17. století se začíná etablovat v evropské geografii; postupně začíná odkazovat k „území obývanému Ukrajinci.“ Označení Ukrajina bylo užíváno spíše v lidové řeči, zatímco polské, resp. ruské úřady používaly zpravidla označení Malá Rus, Malorusko (oproti Velké Rusi, tj. vlastnímu Rusku). Obyvatelé Ukrajiny bývali označováni zpravidla jako Malorusové či Rusíni; etnonymum Ukrajinec se objevuje přibližně od 18. století, plně se však prosadilo až koncem 19. století. detail →
Zdroj: Wikislovník (via Kaikki.org) · CC BY-SA 3.0