Většina

Syntaxe

je souhrn pravidel, která určují správnou formu jazyka. Syntaxe se zabývá vztahy mezi slovy a větami, jejich uspořádáním a gramatickou strukturou. Je důležitá pro porozumění jazyku a jeho správné používání. Slovo syntaxe pochází z řeckého slova "syntaxis", což znamená uspořádání nebo sestavení. V kontextu jazyka se syntaxe týká pravidel pro vytváření vět a jejich správného složení.

Zvyk

Zvyk je jednání nebo chování, které se opakuje pravidelně a stává se tak zažitým. Je to vrozená nebo naučená forma jednání, která je součástí kultury a společnosti. Zvyk může být také chápán jako mrav, tedy jako určitý předepsaný způsob jednání, který je v dané společnosti považován za správný a vhodný.

Zbožný

zbožný (posvátný, svatý). Zbožný znamená vykazující úctu, oddanost a respekt vůči božstvu nebo náboženským principům. Tento termín se používá k popisu náboženského přesvědčení, chování nebo postoje. Zbožný může být také použit pro popis něčeho svatého nebo posvátného, co je považováno za vyšší a nedotknutelné. V náboženském kontextu se zbožným může být spojena i idea morální čistoty a oddanosti víře.

Ježto

Jedná se o spojení slov "jež" a "to", které znamená "protože" nebo "neboť". Používá se jako přechodové slovo, které vysvětluje příčinu nebo důvod následujícího výroku. Může být také použito jako synonymum pro slovo "protože". Ježto je formálnější a archaičtější variantou tohoto přechodového slova.

Šeď

slovo označující stav, kdy je něco nezářivé, matné a bez lesku. Používá se pro popis předmětů, které mají nedostatečný lesk nebo pro popis obrazů, které nejsou dostatečně výrazné. Může se také používat pro popis nevýrazných barviv nebo pro popis nejasného myšlení.

Nesouměrnost

Nepoměr, nerovnost, nesoulad nebo nesrovnalost v určitém kontextu. Označuje situaci, kdy není dosaženo rovnováhy nebo shody mezi různými prvky nebo částmi. Může se týkat například fyzických rozměrů, vztahů, nálad nebo vlastností.