Závora
Význam slova: Závora je fyzická bariéra, která slouží k uzavření nebo oddělení určitého prostoru. Může se jednat o plot, bránu, závoru nebo jiný typ ohraničení. Používá se například k zamezení vstupu nežádoucím osobám nebo k zamezení průjezdu vozidel. Závora může být vyrobena z různých materiálů, jako jsou dřevo, kov nebo plast, a může být pohyblivá nebo pevná.
Synonyma: brána, plot, ohrazení, oplocení, zábradlí, bariéra, překážka, stěna, zával, zásek
Hovorově: vzduchový překážka, blokáda, záclona, zábrana, překážka, překážka
Další synonyma
Outěžek
Slovo \"outěžek\" označuje zápas nebo duel mezi dvěma soupeři. V tomto kontextu se jedná o souboj, který může být fyzický nebo verbální, a kde se oba účastníci snaží porazit svého protivníka. Výsledek outěžku závisí na schopnostech a síle obou soupeřů a může být vyhrán nebo prohrán. Outěžek může být také metaforou pro jakýkoli souboj nebo konkurenci, která se odehrává mezi dvěma stranami.
Poskytnout
Udělit nebo předat něco, co je potřebné nebo žádané.
Rázovitý
charakteristický, výrazný, nápadný, silný, výrazně vyčnívající, výrazně odlišný od ostatních, zaujímavý, osobitý, nezaměnitelný.
Tlumit
Potlačovat, utišovat nebo snižovat intenzitu něčeho, například zvuku, emocí nebo vlivu. Toto slovo se používá v kontextu, kdy je třeba omezit nebo zmírnit nějaký projev nebo působení určitého jevu nebo jevu. Slovo "tlumit" může být také použito v přeneseném smyslu, kdy znamená utlumit nebo potlačit něčí názor nebo myšlenky. Jeho význam je tedy spojen s omezením nebo utlumením něčeho, co je vnímáno jako příliš silné nebo nežádoucí.
Odrostlý
osoba, která již dosáhla určitého věku a fyzického vývoje, je schopná samostatného jednání a rozhodování, má vyvinuté sociální a emocionální dovednosti potřebné pro život v dospělém světě.
Prepozice
prepozice je v lingvistice označení pro slovní druh, který se vztahuje k jinému slovu a určuje jeho význam většinou prostřednictvím předložky. V kontextu předpokladu se jedná o slovo, které vyjadřuje nějakou podmínku nebo předpokládanou situaci. V kontextu konstrukce se jedná o slovo, které slouží k vytvoření určité gramatické struktury ve větě.