Knockout [knokaut]

Význam: boxerský úder, po kterém zápasník není schopen pokračovat v boji; drtivý úder, ničivá činnost, porážka, zkratka k.o.

toxin produkovaný zejména plísněmi

složený z iontů, např. i. nápoj

dokonalé ovládání hry na hudební nástroj; mistrovství, bravura

výsadní, neběžný, nedosažitelný

úmysl k spáchání trestného činu (dolózní trestný čin)

snášenlivé, slučitelné