Latinský slovník

stejně jako

nezpůsobilý

poddanství, poručnictví, moc

pravidelný, výroční, každoročně se vracející (zejm. o náboženských svátcích) ; slavnostní

bez úhony, bez ztrát, neporušený, nedotčený

spoutat, svázat

Denis

maso

někdo, něco

táhnout zpět, odtahovat ; vést zpět, přivést zpět, zavést, uvést ; přivést, přimět k něčemu, vrátit koho čemu ; obnovit, znovu zavést

zdát se

stejná míra práva a svobody

dobrotivost

držet, mít, zastávat, zaujímat

čas, doba (obecně i noční doba apod.) ; okamžik, chvíle, hodina ; lhůta, čas, určený čas, čas potřebný k čemu ; pravý čas, příhodná chvíle, vhodná příležitost

náhle

novic ; nováček, nový ; nový otrok

strojové zařízení, stroj, přístroj

Lukášovo evangelium, evangelium podle Lukáše

zůstat, setrvat

arcijáhen

kromě

obávat se

Morava (ve Střední Evropě) ; Morava (ve Skotsku, viz Nitze, Perlesvaus II, 97)

náležitost ; způsobilost, vhodnost ; podmínka ; zvykové právo ; obecní pozemek

lidově (lidově se nazývat tak a tak apod.)

užívat (těšit se z něčeho pro věc samotnou, jiné je uti, kde se věc užívá pro něco jiného)

s tupými rohy, zkomolený

ačkoli, ač ; ačkoli, a přece, ovšem, vlastně (uvádí opravu předešlé výpovědi)

vzhledem k ostatnímu

Geoffroi, Geoffrey

Behemót

promeškaný, prozahálený, zameškaný

sklonit se ; sklonit, schýlit

čili (jednoznačně v RS 59:27 a mnoha dalších místech)

albigenský

podle okolností

uchopit, zachytit, chytit, popadnout, vzít ; sklízet (úrodu) ; unést, uchvátit (osobu) ; zatknout, chopit se ; přivlastnit si, ukrást ; (alqm) vzít si koho, oženit se s kým, pojmout za manžela/manželku ;

Fortuna, ae, f. Štěstěna, bohyně štěstí ; (střv.) právo na nalezené poklady ; (střv.) nástrahy moře (MLLM jen jako fortuna maris, ale i vypouštěno: Bech, ed. Šanjek, Bosansko-humski..., 140 ; dle MLLM od 13. stol.)

soulož, pohlavní styk, tělesný styk, obcování (LMALB a Pražák ; Pražák ještě sejití se, ale bez středníku, tj. se i k tomu vztahuje poznámka "pohlavní")

omluvit se, ospravedlnit se

nesouhlasit, být jiného názoru, neshodovat se, nebýt zajedno, rozcházet se ; mít různá mínění, rozcházet se ; nesnášet se ; odporovat, být proti komu ; odporovat, lišit se, neshodovat se, odchylovat se, různit se (a + abl.)

bezpodmínečně

(MLLM nic)

zajmout, zatknout

(viz prehenso)

Srbsko

v případě nutnosti, v případě nouze

oprávněný, správný

podle, ve shodě s

pokání ; lítost, žal ; změna smýšlení, obrat, změna mínění

že ; neboť

pomalu, ponenáhlu

bát se, obávat se

spravit, nahradit

zdržet, zadržet, ochromit

skoba, svor

střežit

přicházet ; objevovat se, vyskytovat se

čin, skutek, přečin

tvář, obličej, výraz obličeje

(MLLM význam "alespoň" také neuvádí ; je tu jen jediný význam, a to "mimoto")

být přítomen, být tu ; dostavit se, přijít ; být po ruce, být připraven, čekat ; být k službám, být nápomocen, posloužit

sněžení, padání sněhu

lámání chleba

zachránit se

prázdný, bezobsažný, bez obsahu, dutý, bez (nápisu, ducha atd.) ; jalový, nicotný, marný, lichý, bezpodstatný ; ješitný

vložit

přidružit se

kdysi, jednou, druhdy (o minulosti) ; jednou (o budoucnosti)

důvěřovat, mít důvěru, spoléhat se

zamítnout, odmítnout

cokoli, všechno

skrýt, ukrýt se

výpověď, ohlášení, oznámení, vyhláška

následovat, postupovat

tedy (logický důsledek, slabší než ergo) ; tedy (pokračování nedopověděné myšlenky, to stává často na zač. věty) ; zkrátka, tedy (shrnutí a zakončení)

odkaz (v závěti)

nejčastěji

naplnit, zaplnit

udělaný, zhotovený

dočasně ; včasně

nesmysly

dravost, prudkost

(form. iudico)

řetěz, řada ; kolo (tanec) ; spojitost

lodní výzbroj

(LMALB nic)

přeběhnout, zběhnout, utéci

před

před kým

věrně

uvést v rychlý pohyb, pobídnout

tři dny

Épeiros (dnešní Albánie)

(MLLM nic)

vkládat, vsouvat, strkat, zastrkovat, vpravovat (alqd. alci rei co do čeho) ; vkládat, přiměšovat, vplétat ; (refl.) plést se do čeho, vměšovat se do čeho ; zařazovat mezi, řadit mezi, brát mezi

velice, nesmírně (DZ) ; nadmíru, příliš

ublížit, dopustit se násilí

potomstvo, potomek, dítě

většinou

popravit koho, na hrdle potrestat koho

chodit, toulat se, bloudit

pomoc, posila

zpustošit, vyplenit, vyloupit

noční stráž

k prospěchu

jablka z jabloně

měděnka

svléci, odložit ; odložit co, vzdát se čeho ; zbavit se čeho, setřást co (např. jho) ; odejmout co komu, svléci co komu, obrat, oloupit koho o co, zbavit

pýcha, opovážlivost, zpupnost

předstírat, fingovat, vymýšlet si ; tvořit, utvářet, vytvářet, dělat, vyrábět, dávat hmotě tvar ; pořádat, rovnat ; myslit, tvořit v mysli, představovat si (Platón si duši představoval jako třídílnou)

být vlhký

paprsek ; paprsek (kola), loukoť ; poloměr (kruhu) ; hůl, hůlka ; měřítko, hůlka na kreslení ; tkalcovský člunek

nařízení

za poslední, konečně (DZ ; Pražák ani MLLM nic)

na souši

zhanobení, zprznění

kožešina, kožich

prolétnout očima, pročíst

moč

síran měďnatý (sic LMALB, zde citace textu, ověřeno ; název podle místa těžby)

podivuhodně

zapřísahání ; zaklínání (ďábla)

náklad, výdaj

prozkoumat, vyzkoumat

družiníci

dopřát, povolit

nevěstka, prostitutka, kurtizána

kráčet, ubírat se, jít, stoupat, vykračovat si ; přecházet v něco, měnit se ; platit za co (pro re) ; přecházet na koho, dostávat se komu, připadnout komu ; stát se kořistí ; dopadat, dařit se, vést se (jak se vede) ; sloužit (např. dobře, o věci)

pronásledovat ; provázet, doprovázet, jít s kým ; utrhačně pokřikovat na koho ; prokazovat, dokazovat ; darovat, dát, věnovat komu co, poctít koho čím, za hodna uznat čeho ; vést k cíli, pokračovat, postupovat ; líčit, vykládat, vystihovat

pročež, z jakého důvodu, proč

nazývaný

sloučení, smíšení, spojení ; zmatení, zmatek, nepořádek, nelad ; hanba, ostuda, pohana, potupa, zahanbení ; stud ; hanebnost ; pohroma ; spousta, příval (vypsáno i z kontextů ve Vg.)

strážce pečeti

vrážet, zarážet

poznamenávat, zaznamenávat ; znamenat, pozorovat

dávati se do boje

je nezvyklé, je bezpříkladné

hýbat se, pohybovat se ; hýbat, pohybovat, pohnout čím ; dát se na pochod, táhnout dál, přesunout se ; potřásat, třást ; vrtět ; připravovat, chystat ; hýbat se, mít se k dílu ; (pas.) vlnit se ; zahnat, zatlačit, odstranit, vyloučit

živý, oduševnělý ; duševně uzpůsobený, naladěný, smýšlející nějak ; věrně oddaný ; srdnatý, statečný

dokonalý, mistrovský (o věcech) ; nadaný, chytrý, důvtipný (o člověku)

zrada, zpronevěra

jak ... tak, i, a

dozvědět se, shledat

blahovůle, ochotnost, velkorysost

bez porušení

třást se, být zmaten, bát se

chtít vidět, podívat se, ohledat, prohlédnout si, spatřit, popatřit, vidět (zejm. po slovesech přacích a pohybových) ; dívat se, prohlížet ; navštěvovat, zajít kam, vstoupit, vkročit

plenit, pustošit

(druh laciné tkaniny ze směsi vlny a lnu)

obratnost, cvičení

postavit se

pracovat, být zaměstnán ; provádět bohoslužebný úkon, konat oběť

opravdu, zajisté, ano ; neboť, vždyť (ve větách oznam. i táz) ; totiž (vysvětlovací) ; -pak (kdopak apod.)

stát se domýšlivým

výroky

moci ; moci (k vyjádření přibližnosti)

sem, až sem, až tak daleko

rozpakování

jako obyčejně, podle svého zvyku

pohřeb, pohřbívání

nespoléhat se, nedůvěřovat

dát se na pokání, obrátit se k lepšímu životu ; stát se členem řádu, složit mnišské sliby ; proměnit (chléb a víno v tělo a krev Kristovu) ; (pas.) být zaměnitelný (fil., log.) ; věnovat se, oddávat se čemu, obracet pozornost k čemu

vyvodit z

zkoušet, zkoumat, okusit, zakusit

rak ; souhvězdí Raka, znamení Raka ; rakovina

vzít na sebe kříž ; podniknout křížovou výpravu, vypravit se na křížové tažení

jistě, věru

(střv. též) jemu, jí (dativ osobního zájmena pro 3. osobu, předmět nemusí být totožný s podmětem) (Quitt - Kucharský, Latinská mluvnice, 43) ; jim (DZ ex TDH)

udání

zvláště, především

plod, produkt ; potomstvo

nést, nosit ; vést, řídit ; nosit na sobě co ; jevit ; chovat (něco v mysli) ; být někomu po vůli ; provozovat, konat, provádět

nedostatek, nouze, chudoba

obecní, náležející obci ; obecní (o chudých placených z pokladny) ; plnoprávný, zasedající v městské radě

prostý čeho, nemající co, nedisponující čím

především

zásobárna

1. měď, měděná ruda ; spěž, bronz ; kov ; 2. mosaz ; 3. věc vyrobená z bronzu, zejm.: polnice, trouba, trubka ; cymbál, cimbál ; zbraň, zbroj ; přilba ; štít ; nádoba, kotel ; deska, destička (na vyrytí nápisu) ; mince, peníz ; 3. peníze, majetek, jmění ;

vyhovět, učinit pro

florentský

(refl.) připravovat se, chystat se ; chystat co, připravovat se k čemu, hotovit se k čemu ; stanovit, určit

zkroucený, zkřivený, ohnutý ; zvířený, zbrázděný ; zmučený ; ztrápený, soužený, trýzněný

(Pražák takto v sg. nic ; viz singuli)

vpravdě, ve skutečnosti

odepřít, odmítnout, kývnout na znamení odporu

dech, vánek

oznámit, vyprávět, sdělit

pověst, hlas, zvěst, zpráva

kterýžto??? (ve velmi neobvyklém spojení Moneta 61b nahoře)

z té příčiny

palec

pomalý, klidný, tichý, mírný

mít v úmyslu

provést, postavit, vystavět

uvolnit, osvobodit, zbavit ; vykonat, rozřešit, vyřešit, dokončit ; uvolnit z úřadu ; vykoupit, vyplatit ; zprostit závazku ; zprošťovat ; rozhřešovat (tvar LMALB), udělovat rozhřešení

lichocení, úlisný způsob ; vnadidlo, lahoda, půvab

být pevný, jistý

především, zvláště

patron, ochránce, zástupce ; zástupce před soudem, obhájce ; ochránce, obhájce, zastánce

boží, božský, svatý

zcela podobný

dlaň, ruka

pravý (asi ; MLLM naturales monachi, naturales carnifices, fr. pleinement qualifié, angl. fully authorized)

opevnit, ohradit

hostina

chápavost, vnímavost, schopnost

uvolnit ; ulevit, ulehčit, polehčit, vést ke zotavení čeho ; zbavit čeho, vyprostit se z čeho (reflex. či pas.)

zaměstnaný

(viz dissentio)

večeře (DZ) ; hlavní jídlo (u Římanů mezi 3. a 4. hod. odpolední), oběd ; hostina

rukopis

(viz commendo)

hledat, vyhledat, vyhledávat ; pohřešovat ; toužit po čem, žádat, požadovat, přát si ; pátrat, vyptávat se, dotazovat se

jít kupředu, postupovat, hnát se ; pokračovat, nezastavovat se, postupovat ; (alqd facere) dál dělat co, pokračovat v čem ; přikročit, přistoupit k čemu (přikročme nyní k dosud nezmíněným tématům)

někdo, něco ; některý, nějaký

přivézt zpět, zpět dopravit

úsudek

pokosit, požít

obydlí, příbytek

nepřístupný, neschůdný

Tartar, podsvětí ; peklo

oba dva spolu (skloňováno podle duo)

kotník ; hrací kostka

(v souvislosti s inkvizicí) (viz Fournier I, 268, pozn. 105)

Bar (dalmatské město)

(form. herba)

nepatrný

síla, jádro, podstata, šlacha

(o čase: tempus quo currebat MCLXXIIII: takto TDH 319:32)

nebezpečenství, zkouška

velitelský, vůdcův

kacířská zvrácenost (obecné označení hereze polemiky, inkvizitory apod.)

být dychtivý, dychtit, mít chuť, chtít (i v běžném významu, ne jen dychtit po nebezpečném podniku apod.) ; odhodlat se, pokusit se ; mít odvahu, smělost, drzost ; osmělit se, pokusit se, nebát se, odvážit se, opovážit se

udat, učinit udání, oznámit ; vyhlásit, ohlásit, vypovědět (válku) ; ukazovat, být důkazem

hranice

vzmužit se

moc, panství, vláda, nadvláda

hezký, pěkný, roztomilý ; způsobný

pohostinství

pohřbít koho

Jeruzalém

často dělat, opětovat, být častým jevem, často se stávat, často docházet (k čemu)

pršet

spis

zpustošený, vypleněný

přetvářka

odnímat, ubírat

znak, odznak, erb

schůze

(geogr.) Pamiers

ozbrojený

osnovat

místo, za (koho)

uhájit, ubránit

Srbsko

příchod, přístup, vchod

katar

stávat se změkčilým

zdržovat koho od čeho ; zdržovat, zadržovat ; zabavovat, zaměstnávat, poutat ; zabavit čím, strávit ; udržovat se naživu ; zadržovat co komu (majetek, peníze)

přesně slyšet, vyslyšet, poslouchat

putovat (např. z těla do těla ; takto DHC 311:4)

dobytek

(adv.) též, rovněž, také, podobně, dále

réva, vinná réva ; révové listí ; víno ; révovka, révová hůl (odznak centurionů)

žebro ; bok, stěna

rozhodně, bezpochyby, očividně

nečestný, bezectný, hanebný ; zneuctěný ; nepěkný, škaredý

bratr laik, konvrš

nalézt

(viz socius)

Paris (hrad v Audes, viz Duv. Hist. 157, n. 26) ; Paříž

osvobození, zproštění

jmenovat, nazývat, říkat komu jak, prohlašovat koho za koho ; povykovat, křičet

bičovat, šlehat, bít

nemít naději, ztratit naději

vyvrácení (teze, mylného názoru)

očividně, jasně, zřetelně ; otevřeně (neskrytě)

snášet

sepisovat, zaznačovat písemně

blahopřát, přát si štěstí

úraz ; svádění ; pohoršení

podávati

svým nákladem, na své útraty

povzbudit

mít se na pozoru před kým

takový - jaký

jakkoli

návrat

dopomoci k čemu (DZ původně pro RS 42:21)

nechat zestárnout

vniknout, vplížit se kam ; vedrat se, vniknout, proniknout kam ; vniknout, proniknout do čeho (přen. o proniknutí do nějaké disciplíny) ; vloudit se kam, získat si přízeň ; vkroutit, vsunout, strkat ; sdělit, oznámit, donést (v pozdní latině)

otužování

dát

přivolat, povolat

(anglosas.) chléb pokoje (medailon ve tvaru hostie kolující po kostele a líbaný věřícími)

nedostávat se, chybět, nestačit

co možná nejvíce

soudce ; posuzovatel, kritik ; rychtář

řeč, pověst, vypravování, vyprávění, mluvení, zpráva, podání, tradice ; vyprávěnka, báchorka ; fáma ; úsudek ; veřejné mínění, hlas lidu, soud lidu ; dobrá pověst, dobré jméno, čest, sláva ; špatná pověst

skrývat se, uschovat se

přijít k rozmluvě

večer

bít do očí

omdlet

(form. diabolus)

krajnosti

seskakovat, spadnout

váha

tímto způsobem obelstit vojsko

za mzdu najmout

[Pražák nic.]

hrst slámy ; došek

responsorium, responzorium

kořenění ; nakládání (ovoce do nálevu) ; zř. též tvar pro condicio, viz sub condicio (nadbytečná snaha o klasický pravopis ; DZ, že se tak "condicio" někdy psalo LMALB)

pastva, píce

bohabojný

setrvávat, tvrdošíjně vytrvávat ; ve tvarech perf. splývá s persto (are, stiti, -)

někdy, leckdy

křest (obvyklejší tvar baptisma, takto např. Durand)

mrtvice

jak o tom (píše Apoštol Římanům)

brát si za svědky, poprosit

[zesílené "se"]

jako zvláštní oddíl

dlouho předtím, před dlouhou dobou

oddělovatel ; dělitel (mat.) ; rozdělovatel (např. pozemků, peněz) ; rozhodčí (při rozdělování majetku) ; náhončí, rozdělovatel peněz (před volbami k podplácení voličů) ; správce a rozdělovatel kanovnických prebend ; rozdělovatel vytěžené rudy

loket ; loket (míra)

Treviská marka (oblast Vicenzy, Trevisa, diecéze Feltre a Belluno, možná i část Furlanska zahrnuta do tohoto termínu, uvádí Duvernoy)

(geogr.) Okcitánie (např. Christophorus Sandius, Nucleus historiae ecclesiasticae..., 390)

nevědět ; neznat ; neumět

(viz nihil)

nejdříve

nastávat

držící se čeho (neklas. alcis rei) ; pevný, silný ; zachycující nohy (neschůdný) ; tuhý, hustý, lepkavý, přilnavý, vazký ; pevný, stálý, houževnatý, vytrvalý ; neústupný, tvrdošíjný, urputný, zarputilý ; vzpurný ; šetrný, skoupý, lakomý ; trvalý

soulož, pohlavní styk, tělesný styk, obcování

zkáza, zkažení, porušení ; svádění ; podplacení, podplácení, korupce ; zkaženost, zkažený stav, zvrácenost ; zetlení, proměnění se v prach, zánik ; pomíjivost, pomíjitelné (vypsáno i z kontextů ve Vg.)

pokleknuv

věřit, důvěřovat komu, spoléhat na koho ; věřit, víru přikládat čemu, mít za pravdu ; věřit, myslet, mínit, domnívat se, pokládat, uznávat (co za co)

šestnáct

(v MLLM je fr. a angl. ekvivalent, kt. znamená zároveň "nebohý" i "ničemný", takže odtud, stejně jako z uváděných citací, nelze určit, zda má slovo i význam "ničemný")

ač, ačkoli, byť (s adj. i celou větou)

k sobě táhnout, přitahovat

zvyk, zvyklost, způsob života

rozvažování, odvažování ; rozdělování, vyplácení (peněz) ; správa, spravování, finanční správa ; rozdělování ; řízení, správa

opustit, zanechat

slib lenní věrnosti

tajemství, tajnost

vzejít, vzniknout?

granátové jablko

nenadále

příkrý, prudký

na víc si nevzpomínat

prst

zřídit

ctnost

nářadí, nástroj

obzvláštní

s provdáním dívek se nespěchá (Tacitus)

nařizovat, rozkazovat

vybízet, pobízet

jakýsi, jistý, nějaký

dřevo ; strom

zůstávat, trvat, nadále být ; zůstat (přes noc), přenocovat ; dochovat se, zachovat se, dosud být v platnosti ; čekat na koho, očekávat koho, vyčkat koho / čeho

neprávem, proti právu, nespravedlivě

prostor, čas

vzdušný, ve vzduchu ; sahající vysoko do vzduchu, vysoký, nebetyčný ; modravý, barvy jako vzduch

přímo, hned, vpřed, kupředu, nepřetržitě

nedodělaný, nedokončený

zběh, uprchlík

Milán

(zmínka Fournier I, 240 dole)

zůstávat, setrvat

arcikacíř (toto a jen toto LMALB s výkladem: opinionum pravarum de religione conceptarum auctor, sectator, haereticorum caput)

zavděčit se

(viz effundo)

odpor, hnus

jak, jakým způsobem (táz.) ; jak (vztaž.) ; jak by (význam účelový) ; aby

chřtán, hrdlo

důstojnost

skutečně, řádně ; v této době, právě

vyhledávat

někdy, jednou ; když, kdykoli (jen) ; poněvadž, ježto, jelikož

toulouský

původce, autor

výhoda, příznivá okolnost

bouře, nepohoda, zimní počasí

zakrátko, brzy poté

vzájemně rovný

sebe, se (akuzativ zvratného zájmena pro 3. osobu, předmět musí být totožný s podmětem) ; (střv. též) jeho, ji (akuzativ osobního zájmena pro 3. osobu, předmět nemusí být totožný s podmětem) (Quitt - Kucharský, Latinská mluvnice, 43) ; je? (DZ)

stav

zpět žádat

hřbitov

obecně, všeobecně

osika

smrt ; mrtvola ; krev

mladší ; menší

mládež

citát, autorita (biblické citáty o ustanovení zpovědi apod., takto TDH 312:12) ; stvrzení, záruka, jistota ; platnost spolehlivost, hodnověrnost ; odpovědnost ; doklad, listina ; příklad, vzor ; vážnost, vliv, váha, moc ; důraz, ráznost ; úsilí