Latinský slovník

řeholník, mnich

závist ; nenávist ; nenáviděnost, neoblíbenost

(geogr.) Sabarthčs

buď - anebo

pohybovat, stále otáčet

vítr

evangeliář

přihazovati v dražbě

divoký, surový, krutý, nevzdělaný, hrubý, necitelný

Vojtěch

(lid.) česnek

přísaha

ještě ani

bezpečný

který

carcassonský

(druh laciné tkaniny ze směsi vlny a lnu)

chlad, zima

kuchař

základ, podklad ; hlavní věc, podmínka

úsudek

Srbsko

tíseň, obklíčení, uzavření

slyšet, zaslechnout ; dovídat se ; vyslýchat ; poslouchat, uposlechnout, být poslušen

patro, poschodí

chýlit se, nachylovat se ; klonit se, sklánět se, chýlit se, nachylovat se, obracet se, směřovat ;

důvěřovat, mít důvěru, spoléhat se

příznivý

vévoda

jedinečný, vynikající

výrazně, zřetelně ; výslovně, otevřeně, jasně

svatost

hlavní ; přední, prvotní, prvopočáteční ; panovnický, císařský, císařův, císařské rodiny ; příčný (o cestě vojenským táborem)

rukopis, rkp.

zamilovat si, oblíbit si

ostatní ; zbylý, zbývající (např. cetera nox = zbývající část noci)

zkroucený, zkřivený, ohnutý ; zvířený, zbrázděný ; zmučený ; ztrápený, soužený, trýzněný

zblízka, muž proti muži

jakmile, když [zřejmě jen střv. latina]

vyhovět, učinit pro

sousední

další den

beze vší pochybnosti, jistě, jednoznačně

pevný postoj

zpředu zašpičatit, přiostřit

Morava (ve Střední Evropě) ; Morava (ve Skotsku, viz Nitze, Perlesvaus II, 97)

nerozvážnost

Srbsko

uvést v rychlý pohyb, svolat ; popudit, pobouřit ; způsobit, vyvolat

dlouho, déle, dost dlouho, příliš dlouho

stráž

nakonec (??? snad)

příznivý, vhodný, příhodný

papež

Maďaři

bát se, obávat se čeho (de + abl. - sic ; též tranzitivně + ak.), strachovat se ; mít strach, obavu z čeho, o co (s dativem nebo předl. de + abl.), starost ; být starostlivý ; bát se, ostýchat se, rozpakovat se, váhat, neodvažovat se, nechtít (s inf.) ; s

střelec z balisty, kamenometec, samostřelník ; kamenomet, balista ; konstruktér balisty

příznivý, vhodný

(abl.) mimo koho, kromě koho

lehkovážně, slepě

veslo

plenit, pustošit

z Brescie, související s Brescií [neznám český tvar, ve fr. ak. sl. nenal, v Pražákovi taky ne.]

válečné loďstvo

lid

oheň

veřejně, na veřejnosti

prvomučedník

jíst maso

o chlebu a vodě

asi, přibližně, skoro

souhlasit s čím, schvalovat co ; dokazovat, stvrzovat, potvrdit

markrabí (nom. Havlík v ČJ takto)

zapomenout

obnovit, vrátit do původního stavu

živý tvor, živočich (o zvířatech i člověku)

shnilý, nahnilý, zkažený, ztrouchnivělý, zpráchnivělý, zetlelý ; (o zubech) vykotlaný ; zvadlý ; (ani náznak průběhového významu "tlející" apod.)

nařezat, nakousat, okousat

odtud, dále (o pořadí, posloupnosti) ; dále (místně) ; od té doby, od té chvíle, potom, na to ; pak (vytčení otázky: proč pak ovšem přišel?, tj. za těchto okolností) ; brzy, zakrátko, co nevidět

kromě, bez

rozdělit, dělit se (s)

oprávněná nenávist

snášet

nechať, třebas, ať (tvar od slovesa sino)

ničemný, špatný, darebný, zlotřilý

dobrovolně, se souhlasem

věštit, prorokovat ; věštecky napomínat ; hlásat ; být ve vytržení ; blouznit

jen, pouze, jenom, toliko

držet se někoho

sklonit se ; sklonit, schýlit

(Pražák nic)

domýšlivost

dychtit, toužit

příbuzná, pokrevní příbuzná ; pokrevní přítelkyně (má sourozenec ženský tvar? Nenal. pravidla ani cz-fr, nicméně velmi dobrá F7 Word 2000+ potvrzuje sourozenka i sourozenkyně)

oděv, šat

[zřejmě spíše Slavonie než Srbsko, viz Thouz., Un traité, 34.]

donekonečna, do nekonečna

předoalpská Galie

částečně

lodyha, stonek, (spec.) stonek kapusty, košťál ; kapusta, zelí

(geogr.) Pamiers

našeptávání, přemlouvání, vemlouvání, vnukání, radění ; otázka vložená do řeči i s odpovědí (rétor. ; z Pražáka nejasné, zda je odpověď vložena explicitně, nebo zda lze přeložit "řečnická otázka) ; podnesení, podložení

rozpustit, odvázat, rozvázat, rozvolnit ; zvednout kotvy ; zbavit, zprostit, osvobodit ; rozbít, zbořit, strhnout ; uvolnit, zeslabit ; rozluštit ; zapudit ; zahnat ; zrušit, odstranit

zpovědní příručka

neobyčejný, neobvyklý

vozataj, příslušník zásobovacího oddílu

Moravané

společně

usilovat, snažit se

sčítání, počítání, soupis, seznam

prohrát při, prohrát soudní spor

následovat, pronásledovat, stíhat

albigenský

vracet se, vrátit se, jít zpět ; znovu prožít, navrátit se (ve vzpomínkách do dětských let apod.)

Karnutové (mocný keltský národ)

notář (MLLM jasně uvádí, ač ne jako samostatný význam slova, jen ve spojeních "notarius regis, imperatoris" aj. a "notarius publicus" ; u n. p. je pozn.: 1. výskytu ve 12. stol. Je tu i výklad: pův. písař, později soudní úředník)

kletba, proklínání

odhalit, zjevit, vyjevit, učinit zjevným

strojové zařízení, stroj, přístroj

projev nepřátelství, zločin

výměna ostatků (tak kontinentální latinské prameny) ; okružní výjezd s ostatky (tak irské prameny)

zakázané ovoce (takto Moneta 111b ; pozn. aparát ibid. cituje totéž vyjádření u Bonacursa)

utopit

oprávněný, správný

díl, část, oddíl, kus, složka, součást ; podíl, účast, účastenství ; účastník (m.) ; úkol, úřad, povinnost ; strana ; stránka (věci) ; směr ;

naříkat, plakat

strhnout, zbourat, zbořit, pobořit ; ničit, hubit, vyhubit ; podrýt, podkopat (přen.)

osobitý, svérázný, zvláštní ; určený, příslušný ; vhodný, náležitý ; milovaný, drahý ; nakloněný, přátelský

poloviční, rozpůlený

viz excutio

osobně

spojení, svaz, kloub

podezřívat

bohatý, zámožný, blažený

milost

pohoršit ; pokořit, ponížit, zahanbit ; svádět, pokoušet ; uvést ve zmatek

zasluhující pohany, špatný

sepisovat, zaznačovat písemně

onemocnět

ohrada (pro dobytek), stáj, ovčinec

přivléci, dovléci, dotáhnout ; zatáhnout kam, vlákat, přilákat

na smrt nemocný

označený křížem (odsouzený k nošení látkového kříže na oblečení)

stlačovat, tisknout, svírat

ve stejné vzdálenosti

kraj, okres

na sklonku léta

(geogr.) Okcitánie (např. Christophorus Sandius, Nucleus historiae ecclesiasticae..., 390)

levý ; nejapný, neobratný ; zvrácený ; nepříznivý, neblahý ; nešťastný

upouštět od něčeho

obezřetnost ; záruka, ujištění

kolo

provázet, být průvodcem

rozmnožovat, rozplemeňovat, rozplozovat, rozsazovat ; rozšiřovat (místně) ; dál vést, udržovat, zachovávat, prodlužovat ; odsunout (do budoucna)

nezdrženlivý, nestřídmý, chtivý, smyslný, neuměřený, nemírný

smrtelný hřích

(Pražák ani Šenková nic)

memfidský

Kalábrie

bít do očí

Kostnice

nahlas

lombardský

kožešník

moci ; moci (k vyjádření přibližnosti)

arcikacíř (toto a jen toto LMALB s výkladem: opinionum pravarum de religione conceptarum auctor, sectator, haereticorum caput)

nadmíru

ležet pod něčím, ležet vespod ; podléhat, být podroben, být podřízen

zatoužit po čem (alqd), roztoužit se ; bažit, toužit, dychtit po čem (alqd)

pomýšlet, mít v úmyslu, přemýšlet, přemítat, myslet na

zavděčit se

senspekt (starší bratr, kterého opat posílá k vyloučeným, aby jim domlouval a posiloval je) (viz Regula Benedicti 27,2-3)

(form. diabolus)

neopodstatněný, neodůvodněný, nepodložený

klín

svítilna, lampa

tiší (většinou mites)

zbylý, zbývající ; budoucí ; ostatní

jen když, jen jestli, jen jestliže, jen ať (s konj.)

kacířská zvrácenost (obecné označení hereze polemiky, inkvizitory apod.)

do výše, vzhůru ; ve výši, vysoko

poddat se, vzdát se

hledat spásu v útěku

kupovat, koupit, za peníze brát (od koho: ab alquo) ; vykoupit, zakoupit, koupí získat

chápavost, vnímavost, schopnost

po dvou, dva

dobrotivost, dobrota, laskavost, milost ; dobročinnost, štědrost

výrobce kos, kosař (sic)

opustit, zanechat

činy, skutky ; nařízení, opatření ; zápisy o jednání / o vyšetřování, akta, listiny, písemnosti ; zprávy o jednání, denní zprávy, úřední deník, noviny

nutně ; s logickou nutností, přesvědčivě, nutně

tak

hojně

zasloužilý

rokle, sráz, stráň, úval

neověřený, nejistý

vyrážka, pupenec

čest, stud ; úcta, vážnost, ohled na koho ; mravnost, počestnost, bezúhonnost, dobré mravy, slušnost, cudnost, čistota, nevinnost ; stydlivost, ostýchavost, skromnost ; hanba, potupa, ostuda

zpupně, bezostyšně

rozkoš, slast, požitek, potěšení

(délková míra, MLLM neupřesňuje)

později (hůře, špatně)

ječný, ječmenný

(Dle Pražák I, 520 starší způsob psaní slova exsisto)

jako zapřísahání

rozpakování

četa

ještě jednou, podruhé

dotazování, vyptávání

odevšad, ze všech stran

otužování

vlhký

neštěstí, nezdar, nehoda, neúspěch

dlaň, ruka

omluva

šikmo, stranou

shromažďovat, nutit

nadarmo, marně, zbytečně, bezvýsledně, zbůhdarma, bez výsledku, bez užitku, s nepořízenou ; bezúčelně ; bezdůvodně, bez příčiny, neopodstatněně, neodůvodněně

dokázat

klást na různá místa, tu a tam klást, rozestavovat (zejm. voj.), rozkládat ; pořádat, uvádět v pořádek, rovnat, urovnávat, upravovat ; určovat, ustanovovat, nařizovat ; připravit, přichystat

nekřtěňátka

osnovat

(viz nix)

nejbohatší

pohřeb

s tupými rohy, zkomolený

sklep, spíž, zásobárna ; pivnice ; místnost, komora ; podzemní prostor v dolech

úrok

jako kdo, po způsobu koho

ropucha ; želva ; šašek

někudy, nějak

čistý, nemíšený, neředěný, nesmíšený ; (přen.) čistý, pravý, opravdový ; plný, neomezený ; pouhý, čirý ; samý ("meri principes" samé významné osobnosti)

a opravdu, a věru, vždyť také, vždyť přece

kárat, vyčítat

(form. aer)

kterýžto??? (ve velmi neobvyklém spojení Moneta 61b nahoře)

jakkoli, libovolně ; ač, ačkoli, třeba, třebaže (s konj.)

zálety, freje, smyslný požitek

barbarský, nevzdělaný, krutý, hrubý

stěžovat si, naříkat

oděný praetextou (tj. nachem lemovanou tógou, kterou nosili chlapci do 17. let) ; vyšší úředník ; nedospělý hoch

být bez čeho, obejít se bez čeho, zdržet se, neužívat čeho, odříci si co ; stranit se, vyhýbat se (čemu), neukazovat se (kde)

proto, z té příčiny ; proto, za tím účelem

poděkování, děkovná slavnost, slavnostní pobožnost

(Pražák ani MLLM nic ; v Capelli zřejmě ve smyslu "chytit na lep")

přidružit se

consolamentum (katarský obřad křtu Duchem svatým ; pozn.: MLLM toto heslo obsahuje a právě jen jako označení katarského obřadu to uvádí)

(české tvary samostřílník a kušištník neověřeny, samostřelník udává Pražák)

odvážnému štěstí přeje (Cicero)

kousek, kousíček

oděv, oblek

rovný, správný

vést při, mít soudní řízení, konat soudní řízení

rovněž, také, též, i

rozlévat, vylévat, rozkládat

nevolnický ; "proprio jure" do plného vlastnictví

dvanáct

popírat, zapírat ; říci ne, dát odmítavou odpověď, pravit, že ne, tvrdit, že ne ; odpírat komu co, upírat komu co ; nedat, nedopřát (pokoje) ; stáhnout (plachty)

chodit kam

(MLLM nic)

ukládání? (ve spojení dispositio penitencie ukládání pokání)

palcátník

Katalánsko

zdržovat, bránit

ale přece, přece však, než aspoň

lovit

Carcassonne

konzulát

poněvadž, protože (obvykle objektivní důvod, ale též s konj. na označení cizího mínění, překládá se protože prý) ; totiž prý (nejvhodnější v Moneta 110 ; DZ)

stávat se změkčilým

celopal, zápalná oběť

oddělit

zlý, zlovolný, věrolomný

[Pražák nic. Zřejmě deklasující neologismus podle pio, are.]

studený, chladný

takový ... jaký

ale, však, avšak

vytýkat, obviňovat

kabátec (MLLM surcoat, což je dle LL kabát, kabátec, suknice)

obývat, obdělávat

většinou

dovnitř, do vnitrozemí

starobylost, dávnověkost, starobylý obyčej ; starožitnost, dějiny starého věku, starověk ; lidé starého věku, staří, předkové ; starobylý dobrý mrav, stará dobrá poctivost

pokoušet se o co, podnikat co, usilovat o co, snažit se, namáhat se (+ alqd. nebo inf.), jmout se

vrhat se, řítit se

přijít

(částka placená některými nově zvolenými papeži prominentním Římanům, kterou si zajišťovali jejich věrnost)

kopat, pracovat s motykou, rýt (MLLM bęcher, tj. očividně i rýt rýčem)

takový - jaký

vidět, znát, vědět

Středozemní moře

obraz, figura, forma, vzhled, podobizna, zpodobení

kořen

přítel, blízký

kupec, obchodník

Montségur

přátelství, těsný poměr

být v nouzi, v tísni, v nesnázi

jakýkoli, kdokoli

strhnout se

tábořit, stanovat

místo k odpočinku

stráž

co do, hledíc k, co se týče čeho, pokud jde o co ; k, pro (o účelu) ; podle, na (o způsobu: podle taktu, na tento způsob) ; na, pro (o příčině: na sebemenší závan větru apod.) ; scribere ad aliquem psát komu

podat zprávu, hlásit

odlehlý, vzdálený, skrytý, v ústraní

obydlí, příbytek

podvracet

poslední naděje

společně

Francouz (sic!)

tam, tu, na tom místě

vyobcování ; exkomunikace

sestavit se v klín

dravost, prudkost

rozbitý, porouchaný, po pádu poraněný, povalen

podávati

ať už - nebo

poplatný

doopravdy, skutečně, ve skutečnosti

rozpomenout se

všemohoucí, všemocný

sešívat, zašívat

posel

náležitost ; způsobilost, vhodnost ; podmínka ; zvykové právo ; obecní pozemek

dbát, dávat za pravdu

sdělení, sdělování ; sdílení, vespolné účastnění, obcování ; udělení

zkušenost

světská potěšení

aby ; jak (způsobově) ; jak (zvolací) ; jako, jakožto, jakož, jak (přirovnávací co do způsobu, kdežto tam ... quam co do stupně) ; jak, jakmile (s ind., časově) ; kéž (s konj. ve větách přacích, klas. utinam) ; kde (bás. o místě)

bohabojný

sám sebe

takto

prázdný, bezobsažný, bez obsahu, dutý, bez (nápisu, ducha atd.) ; jalový, nicotný, marný, lichý, bezpodstatný ; ješitný

spis

přezimovat

těžiště

utěšitel, těšitel

s přestávkami?

zvrácený, převrácený, křivý ; zlý, závistivý ; nerozumný, zpozdilý ; šilhavý

rychlý, náhlý, neočekávaný

za mzdu najmout

dělení ostatků

Arles

ohýbání, ohnutí ; ohýbání hlasu, modulace ; záhyb (cesty) ; zacházka, oklika

granátové jablko

pocestný

jmenovat, nazývat, říkat komu jak, prohlašovat koho za koho ; povykovat, křičet

doválčit, dobojovat, dokončit válku ; zdolat, nadobro přemoci, úplně pokořiti

pokrevná příbuzná, rodná sestra, vlastní sestra ; tchyně

pátrat, slídit

lehký (o hříchu), odpustitelný

osika

druh, průvodce

upomínat, upozorňovat, napomínat

tehdy, tenkrát, tu ; pak, potom, tehdy

šípař

puyský, související s Le Puy

vyvést

zedník

(Pražák ani MLLM nic)

odstranit, vzdálit, odklidit

odvést, zavést

hrát si s čím (alci rei) ; zahrávat si ; tropit si žerty z čeho, vysmívat se čemu, dobírat si co, tropit si úsměšky z čeho ; klamat, podvádět

zvyk, zvyklost, způsob života

zdraví, zdravý rozum, rozvaha, rozumnost

seč může

vyměřovat, rozměřovat

odpadnutí od víry

platit

líbit se, zalíbit se, být oblíbený, být po chuti, vyhovovat

zmíněný, výše zmíněný

dbát, zachovávat

opravdu, zajisté, ano ; neboť, vždyť (ve větách oznam. i táz) ; totiž (vysvětlovací) ; -pak (kdopak apod.)

znepokojit, polekat, poděsit

pečovat, starat se o co, dbát, hledět, všímat si čeho, stát o co ; obstarávat, opatřovat, ošetřovat ; přát si ; spravovat, řídit ; léčit, hojit ; opatřit (o penězích), zaplatit

přímo, bezprostředně, nezprostředkovaně

nepočestně obcovat s kým

obzvláště, zvláště

někdo, něco, kdokoli, cokoli, nějaký

velitelský, vůdcův

odmítnout

Denis

konat soudy

strana, stránka ; listina ; sloupec (písma) ; text, kniha, dílo, spis ; báseň ; "~ divina" Písmo svaté ; řada révových keřů ; pozemek ; oblast, region ; tržiště (Pražák, MLLM) ; průvod, slavnost (Rubin, CC, 280)

stejný, stejná váha, tak těžký, tak velký, takový, rovnocenný ; rovnající se ; tak hojný, četný jako ; náhrada, podoba, obraz ; na způsob, po způsobu

zřícení, spadnutí, pád ; pád, zkáza ; zřícenina, rozvalina, trosky, sutiny

(alqm) bdít u koho

naklonit, sklonit ; naklánět se, chýlit se ke konci, nachylovat se ; kolísat, hotovit se k ústupu (voj.) ; svalovat, uvalit (břemeno na koho) ; nabýt moci ; přiklonit se k čemu ; měnit se

co nejlépe, nejlépe

modlitba, prosba

nález relikvií ; vyprávění o nálezu relikvií

zhoubkyně, škůdkyně

postupně, popořadě (MLLM), v časovém sledu, chronologicky (De antiquitate Glastoniae ecclesie, trad. Scott, 87)

vzdálit se, zratit

potit se ; přen. zapotit se, dát si práci, lopotit se, namáhat se ; být vlhký, být zbrocen ; vypotit, potit co (ze sebe myšlenky apod.)

urychlovat, urychlit, zrychlovat, zrychlit, uspíšit, dodávat rychlosti ; spěšně konat (/ vykonat, činit, zjednat, opatřit, neklasicky i alqd.), pospíšit s čím ; spěchat, spět, pospíchat, pospíšit si, kvapit, chvátat ; toužit, dychtit, přát si

sloučení, smíšení, spojení ; zmatení, zmatek, nepořádek, nelad ; hanba, ostuda, pohana, potupa, zahanbení ; stud ; hanebnost ; pohroma ; spousta, příval (vypsáno i z kontextů ve Vg.)

vynést

úvaha (Pražák I, 167)