Latinský slovník

ličgeský

setrvávat, tvrdošíjně vytrvávat ; ve tvarech perf. splývá s persto (are, stiti, -)

mnohokrát, často

přeběhnout, zběhnout, utéci

nedílný, nerozdělený, smíšený ; nerozeznatelný ; bez rozdílu ; nedovolený, nepatřící se (v Pražákovi tento význam nenal., ale v jiném sl. ano)

ústně

sem i tam

nepokoj, povstání

takový ; tento, ten

sunout se, šinout se, smekat se, klouzat ; jet, sjet ; letět ; plazit se, plížit se ; plynout ; plout ; klopýtnout ; přen. klopýtnout, pochybit, zbloudit ; vklouznout kam, vkrádat se, plížit se ; spadnout kam

vždy, vždycky, stále, ustavičně ; jednou provždy ; stálý (u subst. lze přeložit přídavným jménem)

Satan

držet na uzdě, krotit, trestat, kárat

zapřísahání, naléhání

důkladně se naučit nazpaměť

posvěcovat, potvrdit

v této souvislosti (DZ pro RS 54:20 ; tatáž volba později ověřena ve WEH 341)

dostat, nalézt

tvář, obličej, výraz obličeje

sněžení, padání sněhu

míra, měření, měřítko

ať už - nebo

skoro, téměř

ustupovat, ustávat (od nějaké činnosti) ; prodlévat, meškat, otálet, váhat, opožďovat se ; upouštět, ustávat, ochabovat, liknavět v čem ; zahálet, odpočívat, být nečinný ; spokojit se s čím (alqua re) ; rušit, mařit

nadarmo

čtvrtek

odlišný, různý, rozdílný ; protivný, opačný, sporný

vynálezce

celkem, všeho všudy

týden

(Pražák nic, LMALB nic, ani pod dovlerium, MLLM nic, uvádí jen dobletus, viz ; mohlo by to souviset ; doblerium Google 19.1.2004 nic ani pod -o, -i)

jistý ; určitý, konkrétní? (DZ ex Fournier I, 280: non recordatur tamen de certo loco)

vynést

vytýkat, obviňovat

shora

(anglosas.) chléb pokoje (medailon ve tvaru hostie kolující po kostele a líbaný věřícími)

leda snad (DZ ; z Pražáka to nepřímo vyplývá, viz sub "forte")

udělit consolamentum (katarský křest)

číše, pohár

(alqm) vzývat koho, modlit se ke komu ; (alqm) vzdávat chválu komu, chválit koho, velebit koho, uctívat koho, klanět se komu ; (absol.) modlit se ; (alqm) zbožňovat koho, obdivovat se komu ; (alqm) uctivě zdravit koho (MLLM)

asi, přibližně, skoro

oddělovat, odlučovat ; rozdělovat, dělit (vzájemně) ; pojednávat o čem zvlášť ; nechávat stranou, nehledět k čemu, nepřihlížet k čemu

táhnout zpět, odtahovat ; vést zpět, přivést zpět, zavést, uvést ; přivést, přimět k něčemu, vrátit koho čemu ; obnovit, znovu zavést

postavit proti nepříteli

přímo, hned, vpřed, kupředu, nepřetržitě

část řeči, teze, výklad ; teze, názor

(in speciali překládá WEH "especially")

zadržet, zastavit ; postavit ; zastavit se, stanout, obstát

ustat, přestat

padesát

katar

dopomoci k čemu (DZ původně pro RS 42:21)

dát milost, udělit milost ; být po vůli, vyhovět, popřát sluchu

ulehnout na co ; opřít se o co ; doléhat, dotírat, dorážet na koho ; dát se do čeho, oddávat se čemu, usilovat o co

dokončit, dosíci čeho, obdržet, provést, dosáhnout

pročež

jsoucno, jsoucí

Nehemjáš

[Pražák nic. Zřejmě deklasující neologismus podle pio, are.]

tribuna, řečiště

boží, božský, svatý

výzbroj

(MLLM nic, jen složeniny)

z Boží milosti

střední cesta

pozemský ráj (takto např. TDH 311:18)

ve dne, přes den

upomínat, upozorňovat, napomínat

nic nového

bohoslužby

(Pražák ani MLLM nic ; v Capelli zřejmě ve smyslu "chytit na lep")

pouštět

úžina

růžový, purpurový

skoba, svor

vyslanectví

divoké zvíře, zvěřina

mít něco přesně vypátráno, mít něco za jisté

oplodnit

mít v úmyslu

zpočátku

vpadnout, vtrhnout, vniknout

prst

malé suché fíky

dostatečně

spoutat, svázat

jasně, nápadně, znatelně (v RS 50:25 např. "notabiliter sciendum", tj. něco jako "je třeba vědět se vší jasností") ; význačně, významně

zrádně, proradně

den předtím

hrůza, strach ; posvátná hrůza, posvátná bázeň, bázeň Boží ; postrach, strašák

obývat, bydlit v čem ; bydlit ; dlít, zdržovat se kde, být, bývat

převoz

nespoléhat se, nedůvěřovat

rady

zůstávat, setrvat

náležitě, vhodně

společný, smíšený, nerozdílný

řadit, stavět do řady, roztřídit, uspořádat, zařizovat, určovat

pohár, kalich???

náhlý, nenadálý

učit se nazpaměť

předtím, dříve

k, do, směrem

podat zprávu, hlásit

uzavřít, zamezit, překazit

provinění

šílet, zuřit, bouřit, vybouřit se

odpadnout, odtrhnout se, odvrátit se ; odvracet se, odchýlit se (přen.)

périgordský

zástup, nával, lidé, dav, hlouček, tlupa, smečka, hejno ; množství, hromada, kupa ; lid, národ ; hřmot, ruch, vřava, povyk ; zmatek, nepořádek

(Pražák nic, ale v TDH 315 jednoznačně pro čtyřicetidenní období postu u katarů ; srv. quadragesima)

cokoli, všechno

(form. diabolus)

šikmo

trojjedinost

dosvědčit, dokázat, potvrdit, svědčit, dokazovat, brát za svědka

dobrý ; zdatný ; pravý (o penězích) ; vhodný, příhodný, prospěšný, užitečný ; výborný, zručný, obratný, znalý ; udatný, statečný, zmužilý ; urozený ; jemný, krásný, pěkný ; hojný, značný, převážný, valný ; dobrý, zdárný, příznivý, šťastný

doufat, důvěřovat

každoročně

jednat ; dělat, konat, vykonávat, činit, provádět, provozovat, pracovat, pořizovat ; vést ; pohybovat se, spěchat, hnát se ; razit si (cestu) ; vyhánět, růst (o rostlinách) ; hnát, honit, popohánět, štvát, pronásledovat, odhánět ; plenit

nadutost, pýcha

objímat, brát do náruče

(form. blaveus) (LMALB) ; žlutý (??? DZ)

spoléhající se

dlouhý půldruhé stopy

válečná loď

mstít se, potrestat

(form. aeris)

být v nouzi, v tísni, v nesnázi

pučet, vyrážet

postrašit, zastrašit

mimořádně

manželské spojení, sňatek, manželství ; páření (o zvířatech) ; choť, manžel, manželka

(Duv. Hist. 109 překládá "k hrobům apoštolů")

ohýbání, ohnutí ; ohýbání hlasu, modulace ; záhyb (cesty) ; zacházka, oklika

válečný dvojkolový vozík

protahovat

prostřední, uprostřed

utěšitel, těšitel

bouře, nepohoda, zimní počasí

zdánlivost

(Fournier I, 312)

důkladný, pečlivý, bedlivý

nikterak ne, naprosto ne

železný hrot (u šípu či kopí)

trávit, prožívat (čas, život), žít

zavděčit se

kdo se odvolal

věřit, důvěřovat komu (alci, ale též re) ; mít důvěru ; osmělovat se, odvažovat se (s inf.) ; být přesvědčen, že

postavit se

(neexistuje, LMALB ani Pražák nic)

osobitý, svérázný, zvláštní ; určený, příslušný ; vhodný, náležitý ; milovaný, drahý ; nakloněný, přátelský

chuť (vlastnost předmětu, nikoli jeden ze smyslů) ; pachuť ; pamlsek ; vkus

šestnáct

poselství, zpráva

vykonávat, pokračovat

jinak

na souši

pít

tam, tu, na tom místě

obecně, všeobecně

odkud

text ; Písmo (bible) (tak Biller in Heresy and Literacy, 68)

pátek

večeře (DZ) ; hlavní jídlo (u Římanů mezi 3. a 4. hod. odpolední), oběd ; hostina

rušit klid

obchod, obchodování

bytí

vyjít, odejít ; uniknout ; vypršet ; uplynout

prorocký ; starozákonní (tak výslovně MLLM)

doznání, přiznání ; vyznání hříchů, zpověď ; zpovědní tajemství ; výpověď, svědectví

ušetřit (někoho), smilovat se

manželství

dar

viz decresco ; decerno

pohřbít koho

(viz exsto, exsisto)

je nezvyklé, je bezpříkladné

Drážďany

záda, hřbet

především, obzvláště (Pražák takto! viz inter alia)

dělení, rozdělování, rozdělení ; rozdílení, rozdělení, rozdávání ; rozvrh, třídění, osnova, uspořádání ; (log.) rozdělování (rozsahu pojmu)

platit

nález relikvií ; vyprávění o nálezu relikvií

drzost, troufalost ; neúmyslnost ; neprozřetelnost, neprozíravost ; nevědomost, neznalost ; nerozumnost

meškati, prodlévati, zdržovati se

zadní brána římského tábora

hluboký (o zvuku, hlase, tónu) ; jadrný (o výroku) ; žírný (o půdě) ; vážný (o hříchu) ; nepřátelský, kladoucí překážky, činící potíže, nespravedlivý

takový ... jaký

manipul

palice, tlouk, beran

pronásledovat, lovit, štvát, znepokojovat, týrat, trápit

nalézt, najít, (na něco) přicházet ; nalézat, dovídat se, shledávat ; vyhledávat, vymýšlet, vynalézat ; opatřovat si, zjednávat si, dosahovat ; zřídka též přijít ke komu, čemu

jen, jenom, pouze, toliko

od nepřátel, u nepřátel, z nepřátelského tábora

shnilý, nahnilý, zkažený, ztrouchnivělý, zpráchnivělý, zetlelý ; (o zubech) vykotlaný ; zvadlý ; (ani náznak průběhového významu "tlející" apod.)

hned, ihned (MLLM, 264 ; též incontinenti, ač MLLM uvádí jen in continenti psáno zvlášť pod continens a tam má tuto informaci)

humský (související s Humem, dnešní Hercegovinou)

příbuzenství

uvnitř

Středozemní moře

předstírat, fingovat, vymýšlet si ; tvořit, utvářet, vytvářet, dělat, vyrábět, dávat hmotě tvar ; pořádat, rovnat ; myslit, tvořit v mysli, představovat si (Platón si duši představoval jako třídílnou)

podvod, lest

a to proto, že

odsoudit, shledat vinným, uznat vinným ; způsobit odsouzení (o žalobci) ; odsuzovat, neschvalovat, vinit, obviňovat ; zatratit, dát do klatby, zavrhnout, zatracovat

svatokrádežný, rouhavý, bohaprázdný, bezbožný, hříšný, zločinný ; sbírající n. kradoucí posvátné věci

moci ; moci (k vyjádření přibližnosti)

hned jak, jakmile, jakmile jen

konečný, definitivní

přirozená smrt

důvěra

na sklonku léta

odplatit

???

nakoupit, skoupit

opatřovat obilí, zásobovat obilím

bolest ; vzrušení, pohnutí ; bolest, bol, trápení, hoře, žalost, zármutek, žal ; lítost ; trud ; rozčílení, rozmrzelost, hněv, rozhořčení, nevrlost ; příkoří, urážka ; cit, pathos (v řečnictví)

rozbíhat se, rozptylovat se ; rozvinout se (voj.) ; pobíhat, těkat ; obcházet, cestovat z místa na místo (DZ ex RS 48)

získat (střv. ; germanismus)

slzet, ronit slzy, plakat (Pražák uvádí jen nedep., ale lat-fr uvádí i dep. a tak užito i v RS)

upínat zřetel, zpozorovat

spěch, kvap

slyšet, zaslechnout ; dovídat se ; vyslýchat ; poslouchat, uposlechnout, být poslušen

záleží na tom

opět a opět, znovu a znovu, opětovně

hledat radu

pokleknuv

spálit, vypálit

sníh

společně

bratrský

znak, odznak, erb

očistit (od hříchů) ; očistit (porodivší ženu, považovanou za nečistou), znovu umožnit přístup do chrámu / kostela (ženě po porodu) ; (refl.) očistit se (od obvinění)

otrávit se šťávou z tisu

sourozenec, příbuzný, pokrevný příbuzný ; pokrevní přítel

tamtéž, na totéž místo

Srbsko

mínka, mínění, názor

noční stráž

potřebuji

schůze

(někdy výplňkové slovo, které není nutné překládat, viz např. RS 52:2)

tolik ; tolikerý

stíhat, pronásledovat, útočit na co

shromažďovat, shánět, sdružovat ; shromažďovat se, sdružovat se, shlukovat se ; shrabovat

prostorný, velký, rozsáhlý

osika

vyrovnávat, srovnávat, urovnávat

odepřít, odmítnout, kývnout na znamení odporu

neschvalovat, odmítat, zavrhovat, hanět, uznávat za špatné

kárání, hanění, hana

poddat se, vzdát se

uctivost, úcta ; vzdávání úcty, uctívání

zříci se čeho (bludného názoru apod.)

halena, kabátec (MLLM blouse - doublet, tvar gen. a rod neuvedeny ; LL sub doublet: mužský krátký přiléhavý kabátec z 15.-17. stol. ;

většinou

jít / chodit do kostela

jeden ... druhého, každý z obou ... toho druhého

lidumilný, zdvořilý, vyspělý

hřbitov

povzbuzovat, popuzovat

střídání, vystřídání, změna ; místo (v řadě) ; úkol, úloha, úřad ; odveta, odplata, odměna, náhrada

spolupracovat, pracovat spolu, spolupůsobit

provdat, usadit u muže

konat soudy

být přichystán

pohybovat, zmítat

samec

prostředník

? Pražákův sl. neuvádí, ale zřejmě hospodářství

pohnout, dojmout

vyhledávat

vrátný, fortnýř

zanikat

probíhat, stávat se

stařešina? (Pražák ani LMALB nic ; takto DZ v RS 58:20)

odevzdaný, nakloněný, podrobený

prosit, vyprošovat si, doprošovat se, prosebně vzývat, přimlouvat se (za koho u Boha), modlit se (ke komu za co) ; přát si, žádat ; přát komu co (dobro apod.)

Lombardie

urozený

jako, jakožto, jakoby ; konečně, pak

dávati se do boje

podvádění, podvod, klam, klamání

falanga, bitevní šik

hrozit

požadavek

všechen, celý

prolétnout očima, pročíst

muka, trápení

obrat, převrat

ležet u, ležet vedle

Karnutové (mocný keltský národ)

nazývaný

Lucifer

chvíle, okamžik, krok

vytvářet pevnost

nepřetržitý, ustavičný, stálý

vykládat, vysvětlovat

vzdělanost

pomalý, zdlouhavý

(druh laciné tkaniny ze směsi vlny a lnu)

amen

1. veřejné vyznání víry, dosvědčení víry ; 2. složení mnišského slibu ; 3. řehole ; 4. řád (mnišský) ; 5. úmysl, záměr ; 6. slib ; 7. profese, povolání, zaměstnání ; 8. poměry, společenské postavení, třída ; 9. doznání, přiznání

Chorvatsko?

za mzdu najmout

nařízení

rozpustit, odvázat, rozvázat, rozvolnit ; zvednout kotvy ; zbavit, zprostit, osvobodit ; rozbít, zbořit, strhnout ; uvolnit, zeslabit ; rozluštit ; zapudit ; zahnat ; zrušit, odstranit

zvrácený, převrácený, křivý ; zlý, závistivý ; nerozumný, zpozdilý ; šilhavý

úrok

nákladní

responsorium, responzorium

sedlo, čabraka

sevřený, těsný ; úsečný, řízný, přesný ; přísný (poslední dodal DZ ex TDH 315:32)

roztákat se ; rozšířit se, rozhlásit se, roznést se

zkoušet, zkoumat, okusit, zakusit

řízení Boží, Boží vůle

příbuzenstvo ; příbuzenství

Spasitel (Kristus)

pět set

(viz lagena)

být vlhký

proč ne? (ve větách hlavních) ; ba, ba docela, ba spíše (stupňující) ; jinak než (nemohu jinak než udělat co) ; aby ne (v záporných větých účinkových, např. nikdo z přítomných nebyl tak bezohledný, aby nepocítil hluboké dojetí)

skrývat se, uschovat se

večer

oděv, oblek, šaty, šatstvo, roucho ; šat, roucho (jednotlivé, ale toto jen pozd.) ; tkanina, látka ; přikrývka, pokrývka, koberec ; šátek (bás. a pozd.)

zmatená mysl, nepříčetnost, pomatenost, šílenost

přijít

je třeba činu

dokončit, dodělat

místo uprostřed, mezi oběma ležící, patřící jim oboum

vzestup, vystupování, výstup

prvomučedník

[nic, nenal., zřejmě neexistuje ; viz incontinens]

Montségur

poloviční, rozpůlený

někdo

dychtit, toužit

zastavit se, sídlit, prodlévat

(viz dissentio)

návrat

zpustošený, vypleněný

neznalý, nezkušený

přejít na koho, připadnout komu ; klesnout (k zemi) ; být v pohybu ; splývat (o vlasech, šatech) ; poletovat, vlát, vléct se

oděný praetextou (tj. nachem lemovanou tógou, kterou nosili chlapci do 17. let) ; vyšší úředník ; nedospělý hoch

řeholní sestra určená k posluze

blažený ; blahořečený, blahoslavený

ostrov

bojovat bez štítů

kromě, bez

rozdělit, dělit se (s)

kolik (táz. i vztaž.)

založit, dát čemu základ, opevňovat ; upevňovat, utvrzovat (přen.)

Vojtěch

hnusný, nechutný (DZ ; Pražák nic, ale viz taedium)

prase, vepř

osud, řízení

lehkověrnost, důvěřivost ; důvěra

postavit se na odpor

bez obalu, otevřeně

holeň, hnát, noha

[viz decerno a decresco]

světská paže (světská moc)

dovolení, možnost ; volnost, svoboda, dovolení ; vůle ; přemíra svobodomyslnosti, zpupnost, drzost

hříva

(často v inkv. registru Fournier, např. 336, konec odst.)

hluboko, dovnitř, do nitra

pro, za, kvůli, proto, pročež

exkomunikovat, vyloučit z církevního společenství

sestavit se v klín

(MLLM nic, zřejmě takto neexistuje)

nechat, uchovat

chodit kam

kousek, kousíček

naprázdno, marně, nadarmo, bez úspěchu

útočiště

aktér (DZ)

(délková míra, MLLM neupřesňuje)

asi, okolo

bádat, zkoumat

roztrousit, rozmetat

oddělit

Sírachovec (biblická kniha)

(význam "posoudit" Pražák ani Šenková neudává, ani náznakem)

(form. iudico)

Geoffroi, Geoffrey

poplivat

předpis

vstříc, před (na otázku kam)

provázet, být průvodcem

tuk (živočišný), sádlo (MLLM, z ekvivalentů dost jasně vyvozeno i živočišný, rod neuveden, příklady, ze kt. by se dal vyvodit, taky ne ; Pražák vůbec nic)

utíkat, ubíhat, unikat

poslat zpět

lombardský

vlhký

kotev, kotva, kotvice

opět vzít, znova se chopit, opět na sebe vzít ; opět se dát do čeho, znovu se dát do čeho ; obnovit

podávati

kousnutí, štípnutí, uštknutí ; kousání, jedení čeho ; rozštěp (dřeva) ; bolest (kousavá, hlodavá), palčivost, ostrost

horské krajiny, hornatina, pahorkatina

odpírat