Latinský slovník

vyptávat se, zkoumat

dozvědět se, shledat

dobrotivost

najmout, pronajmout, vykoupit

služba ; konání, úkon, práce ; služby Boží (v pl.) ; úřad, funkce ; zaměstnání ; povinnost ; smysl pro povinnost

vytékat, prýštit, téci, řinouti se

polévka, šťáva, omáčka

(ani LMALB nic víc)

zdánlivost

přikrýt, zakrýt, pokrýt, zahalit, zcela pokrýt, zasypat (c. lapidibus ukamenovat) ; zakrýt, skrýt, ukrýt (DZ ex TDH 312:28, zcela jasně ; možná neklas.) ; pokrývat, pobíjet šindelem, pokrýt střechou ; uzavřít

consolamentum (katarský obřad křtu Duchem svatým ; pozn.: MLLM toto heslo obsahuje a právě jen jako označení katarského obřadu to uvádí)

růžový, purpurový

bouda, stan

podsouvat (ve smyslu našeptávat)

dát se na pokání, obrátit se k lepšímu životu ; stát se členem řádu, složit mnišské sliby ; proměnit (chléb a víno v tělo a krev Kristovu) ; (pas.) být zaměnitelný (fil., log.) ; věnovat se, oddávat se čemu, obracet pozornost k čemu

velmi, velice, tuze, silně

vykročit, vytáhnout

odpírat

postavit se

neděle (výpustka z dies Dominica)

příležitost (k čemu s gen.)

zhanobení, zprznění

jako otroci

různě, různým způsobem (LMALB ; Pražák nic, MLLM jen "diversimodus" a nic zásadního) ; odlišně, rozdílně, jinak (DZ ex RS 52:17)

lyonský

tvrdit (zejm. mylně)

neřesti

přistoupit, sestoupit

zdárný, šťastný, se zdarem, šťastně ; zdar dávající, příznivý ; příznivý, šťastný, blahověstný

padesát

pokorně, prosebně

ve stavu milosti

zlepšení, vylepšení ; zvýhodnění (ve spojitosti s dědictvím ; přilepšení zřejmě za ekvivalent tohoto významu pokládat nelze ; dle výkladu sub "melioro" jde o zvýhodnění jednoho dědice nad jiné)

tkadlec (správně textor)

vážený, čestný, ctěný

vždyť, ovšem, neboť (uvádí samozřejmý důvod) ; ježto, neboť (vyznačuje důvodovou platnost vztažných vět ; ovšem (samostatná věta)

rozdělit, dělit se (s)

Slované

pohybovat, zmítat

Toulouse

přetékání, vylévání, rozlévání, vystupování z břehů, rozvodnění ; nadbytek, přebytek, přeplnění ; hojnost, plnost, dostatek, bohatství, úroda

chápat, pochopit, osvojovat si, učit se, poznávat

všeobecně

Provence

zvláštní povolení

tvořit, plodit, rodit ; zřídit ; strojit (nebezpečenství) ; volit, ustanovovat, určovat (do úřadu)

zemřít, umírat

drahý, nákladný

zvednout se

dominikáni, řád bratří kazatelů (Ordo fratrum praedicatorum)

Přímořská Dalmácie (chorvatská)

mnohokrát, často

naplňovat, doplňovat, vyplňovat ; ukájet (o choutkách ; DZ)

pozemský ráj

vzbouřit se

zahánět

proti danému slovu, zrádně

pomazání nemocných, poslední pomazání

desetinný, příslušný k desáté legii

Adam

bagnioregský, související s Bagnioregiem

šípař

omluva

oseté pole

označený křížem (odsouzený k nošení látkového kříže na oblečení)

přijmout (radu), uposlechnout

postit se

hřbitov

(rozhodně nenalezen smysl od, např. žádat něco od, ač má Thouz. Flor. rit. 240 demander ŕ Dieu)

náhodou ; zrovna, právě ; maně, nazdařbůh, naslepo, slepě ; jednou (uváděcí slovo vyprávění) ; snad (ve spojení s ne, si, sin, nisi a básnicky i jinde) ; málem (forte dixit Tiberius = "il échappa ŕ Tiber de dire ; o tom Pražák neuvádí nic)

mlčky (hovoře jen sám se sebou)

Lukášovo evangelium, evangelium podle Lukáše

pevný

se sepjatýma rukama

markrabí (nom. Havlík v ČJ takto)

oběť

pokrm, strava

vyznávat, přiznávat se, hlásit se (alqd k čemu) ; vyznávat se z čeho, nezapírat ; prohlašovat, hlásat, pronášet, vypovídat ; projevovat, dávat najevo, prozrazovat, ukazovat

poznamenávat, zaznamenávat ; znamenat, pozorovat

vézélayský

pokrm, jídlo, život, živobytí, způsob života

přejít na koho, připadnout komu ; klesnout (k zemi) ; být v pohybu ; splývat (o vlasech, šatech) ; poletovat, vlát, vléct se

od toho času

cítit bolest, něco těžce nést

kniha, kodex, spis ; tabulky (na psaní) ; desky, dřevěná psací deska ; zápisky ; seznam ; hlavní účetní kniha ; kmen, peň (Pražák a LMALB) ; zákoník (zejm. Justiniánův), sbírka zákonů (DZ ex RS)

menstruace ; potraviny na měsíc ; měsíční služné

vítr

osvětlený, jasný, světlý, zářící ; skvělý, výtečný, znamenitý, slavný ; významný, vznešený, vážený

předloktí, rameno

sám

vzkázat komu??? [výskyt DHC 308:25]

včelařství

dbát, dávat za pravdu

podvracet

veliký, statný

šikmo, stranou

sousední

výrobce kos, kosař (sic)

vyhnout se, vystříhat se

město v Pannonii, nynější Ptuj (sic) (Pettau) ve Štýrsku

zásoba

vykonávat, pokračovat

přízvuk těžký

převést, přemístit

sestavit se v klín

posypat, poset

odporovat, protivit se, stát v cestě

rak ; souhvězdí Raka, znamení Raka ; rakovina

jazyk (řeč), jazyk (v ústech) ; národ (přen.)

měsíční (měsíčně se opakující) ; měsíční (měsíc trvající)

maličký

sešívat, zašívat

divit se čemu, podivovat se čemu, žasnout nad čím ; obdivovat se

chápat se čeho, prudce uchopit co ; unášet, hnát, táhnout, vést co ; chvatně jít, chvátat, spěchat ; rvát, vyrvat, urvat ; trhat, utrhnout, strhnout, vytrhnout ; vléct, vléci, táhnout

stanovit, rozhodnout se

nejdříve

[Pražák nic. Zřejmě deklasující neologismus podle pio, are.]

kuchař

kláda, břevno

1. scházet se, sejít se, shromažďovat se, přicházet, dostavovat se (in locum, ad alqm) ; (tranzitivně) setkat se s kým, zastihnout koho, navštívit koho, zajít ke komu, mluvit s kým (alqm) ; 2. stíhat, žalovat, obesílat koho

poplatky a dávky

dvorec

(někdy výplňkové slovo, které není nutné překládat, viz např. RS 52:2)

přísaha (DZ ; Pražák nic)

zachránit se

zápis, listina (v sg. zřídka)

prosebník, přímluvce

lodní výzbroj

nutně ; s logickou nutností, přesvědčivě, nutně

postava, vzrůst

natrefit, vpadat, přepadat

střídání, vystřídání, změna ; místo (v řadě) ; úkol, úloha, úřad ; odveta, odplata, odměna, náhrada

či - či

šafářka, hospodyně, selka ; venkovské děvče

vídat, vidět ; navštěvovat

zavázat

váhat

zadržet

hvězdný ; praporečník, vůdce

svědek

toulouský

větev, halus

čímž (kam)

pojat rozhodnutí

périgordský

živit

jít kupředu, postupovat, hnát se ; pokračovat, nezastavovat se, postupovat ; (alqd facere) dál dělat co, pokračovat v čem ; přikročit, přistoupit k čemu (přikročme nyní k dosud nezmíněným tématům)

pochybovat (+ dat. o čem)

tedy (logický důsledek, slabší než ergo) ; tedy (pokračování nedopověděné myšlenky, to stává často na zač. věty) ; zkrátka, tedy (shrnutí a zakončení)

proč (vztaž. ; takto např. RS 45:9)

zavděčit se

temná pára, mlha, dým ; mračno prachu ; mrákota ; temnota, temno ; chmura (zejm. doby)

třetí neděle postní

nesouhlasný pokřik, vypískání??? (MLLM fr. "poursuite ŕ la huée", angl. podobně, ale přímo angl. ani fr. nenal.)

mít něco přesně vypátráno, mít něco za jisté

vicenzský

pátrat, slídit

[často užíváno jako výplňkové slovo, jež se obvykle nepřekládá]

kupříkladu, například, třebas

kniha Přísloví

nesouhlasit, nebýt v souzvuku, neshodovat se, nesrovnávat se, uchylovat se, různit se, lišit se ; nesouhlasit, různě znít

bojovný, bojechtivý

bezprostředně, bez prostředníka

občina (někdy ; různý význam)

ale, avšak, však, nýbrž

dané slovo, slib

být přítomen, být tu ; dostavit se, přijít ; být po ruce, být připraven, čekat ; být k službám, být nápomocen, posloužit

(Pražák nic)

los, losování, losovací kamének, věštba, osud ; práce, povinnost, úřad ; úděl, sudba ; úděl, účast v čem ; část ; jistina

přiveden, pohnut, sveden

mina (váhová a cenová jednotka)

roku X od Vtělení Páně

hlubiny

Avignonet

tamtéž, na totéž místo

francouzština

takový - jaký

maličko, trochu, v malé vzdálenosti

(ex alqa re) vyletět odkud / z čeho ; vzlétnout, vylétnout ; (o rychlém pohybu) vylétnout, vypadnout ; vyřítit se, vyrazit ; povznést se, pozvednout se ; (ex alqa re) ujít, uniknout čemu

zmenšovat, ubírat

(v souvislosti s inkvizicí) (viz Fournier I, 268, pozn. 105)

házet, metat, vrhat

pouštět

osobitý, svérázný, zvláštní ; určený, příslušný ; vhodný, náležitý ; milovaný, drahý ; nakloněný, přátelský

zachytit

katarka

sčítání, počítání, soupis, seznam

majetek

úvaha (Pražák I, 167)

Spasitel (Kristus)

být blízko, blížit se, hrozit

živý tvor, živočich

opovrhovat, podceňovat

až

soutěžení, závodění, horlivost, usilování ; řevnění, řevnivost, žárlivost ; závist

jak - tak (nejvíce, zvláště)

agenský (související s městem Agen)

poddání, odevzdání, vzdání, podrobení

rozhonnout o něčem

oslovit křestním jménem ; výše zmínit, jmenovat?

z Lille

postoupit, blížit se, vzhůru stoupat

mnozí, několik

pouze, toliko, jen

proč ne? (ve větách hlavních) ; ba, ba docela, ba spíše (stupňující) ; jinak než (nemohu jinak než udělat co) ; aby ne (v záporných větých účinkových, např. nikdo z přítomných nebyl tak bezohledný, aby nepocítil hluboké dojetí)

pro, za, kvůli, proto, pročež

dosáhnout, nalézt, přicházet

bát se, obávat se čeho (de + abl. - sic ; též tranzitivně + ak.), strachovat se ; mít strach, obavu z čeho, o co (s dativem nebo předl. de + abl.), starost ; být starostlivý ; bát se, ostýchat se, rozpakovat se, váhat, neodvažovat se, nechtít (s inf.) ; s

hlásat, vyhlašovat, ohlašovat, prohlašovat, zvěstovat, oznamovat, rozhlašovat ; vychvalovat, velebit

za noci, v noci

učinit obrat, obrátit se

začátek, počátek, původ, vznik ; základ ; prvek, živel, základní látka, základní substance ; přední řady, přední šik ; hlavní cesta (vojenským táborem) ; shromaždiště, hlavní stan ; tábor (voj.)

tkadlec

míle

turínský

nemanželé

nařídit, uložit

utopit

(viz paenito)

Květná neděle

kožešinový oděv, který zakrýval ramena a hruď

(lid.) česnek

limousinský

válečný dvojkolový vozík

nehoda, neštěstí, nepohodlí

služebná

odkud

nadutý, vzdorný, vzdorovitý, zatvrdlý, nepoddajný, vzpurný

bezpečný

Brescia

zakázaný pokrm (tj. zakázané ovoce ; Moneta 62a)

(perfektum od reperio)

obnovit, opět vystavět (Pražák nic víc), opravit

podhazovat ; podkládat, podstavovat, podstrkovat ; podrobit, podmanit ; podřadit, počítat k čemu ; podat, poskytnout ; napovědět, vnuknout, dát, vzbudit ; umístit, připojit co k čemu ; připojit, podotknout ; podvrhnout, podstrčit

vážně nemocný

zcizovat, odvracet

boj, svár, spor

ale ne, avšak ne, ale přece ne atd.

končí... [bývá uváděno na koncích díla ; končí, tak se to většinou překládá, např. Spunar]

jmenovitě, výslovně, jménem

Lombardie

z venkova

nestarat se, nedbat

klamat

dlouhými pochody = velmi ryhle

kárat, napomínat

svým nákladem, na své útraty

snést, dovolit

pečetí opatřit

totéž, to samé

přiřčený, ustanovený ; tak řečený, tak zvaný, údajný

omývání, čištění

pýcha ; zvedání, pozvedání

a to proto, že

věno

jakýsi, jistý, nějaký

uprchlý otrok, uprchlík, zběh

moci ; moci (k vyjádření přibližnosti)

dřevo ; strom

na dvě strany, dvojím směrem

vážně

žádostivost, touha

(předmět z cenného materiálu)

zblízka, muž proti muži

když byly štíty spoutány

stmelovat, zdít

odkaz (v závěti)

jít ; zajít, zaniknout, zemřít, zesnout ; obcházet, procestovat ; jít kolem, táhnout se kolem, lemovat ; projít, probrat ; podnikat, konat ; zastávat, vykonávat, obstarávat

radost, blahopřání

hbitost, pohyblivost

Zadar, Zara

těžko, stěží, obtížně, nesnadně

plavba

oběť (obětované zvíře), obětní zvíře, obětní dobytče, žertva ; tažné zvíře ; hostie (proměněná či neproměněná) ; svaté přijímání ; obětování sebe sama (o Kristově obětování za lidstvo)

podporovat, být přízniv, přispívat ; podřídit se

postavit se

vrátit se

žádat, požadovat

sčítat, spočítat ; dovršit, dokonat, dokončit ; spáchat

naříkat, plakat

adoptovat, za své přijmout, osvojit si (dítě)

zrada

jednoduše, prostě ; jednotlivě ; přímě, otevřeně, poctivě

vychloubat se, honosit se, chvástat se

nastrojit výraz tváře

čím ... tím

vládnout, panovat, ovládat, být pánem, být vládcem

potomstvo, potomek, dítě

poloviční, rozpůlený

maso

jak velice, jak málo

hned, ihned (MLLM, 264 ; uvádí jen in continenti psáno zvlášť pod continens a tam má tuto informaci ; dohromady Fournier I, )

vyměřovat, rozměřovat

zapřísahání ; zaklínání (ďábla)

uvést v rychlý pohyb, svolat ; popudit, pobouřit ; způsobit, vyvolat

(geogr.) Pamiers

odpočinout si od čeho (ab, ex re) ; odpočívat, oddechnout si, dopřát si oddechu, nalézt klid, nabýt klidu ; váznout, ustávat

posel

(LMALB nic)

poškození ; urážka, uražení ; úmyslné dráždění odpůrce

dvojí, dvojstranný

spojení, svaz, kloub

obývat, bydlit v čem ; bydlit ; dlít, zdržovat se kde, být, bývat

střídavě

pokud, jak daleko, až kam ; až pokud, až po kterou dobu (čas.) ; ježto (příčinně) ; aby (účel ; jen v pozdní lat.)

jsoucno jakožto jsoucno

známost

unavit, vysílit, utrmácet

hrad ; castrum, opevněná vesnice (v Dějiny Byzance psáno kastra, což je řecká podoba)

dovést k dobrému konci

halena, kabátec (MLLM blouse - doublet, tvar gen. a rod neuvedeny ; LL sub doublet: mužský krátký přiléhavý kabátec z 15.-17. stol. ;

světské starosti

narodit se, vyrůstat

zastavit se

jeden (ze dvou či z obou) ; jeden nebo druhý

hluboký (o zvuku, hlase, tónu) ; jadrný (o výroku) ; žírný (o půdě) ; vážný (o hříchu) ; nepřátelský, kladoucí překážky, činící potíže, nespravedlivý

práce, zaměstnání, činnost, úkol

sousedstvo, blízkost

bezstarostný, klidný, nestarající se, nemající starosti ; bezstarostný, veselý, klidný ; bezpečný, jistý, bez nebezpečí

ať už - nebo

bohabojný

skládat účty z čeho

hvězdný, hvězdnatý ; zářící, třpytný

odepřít, odmítnout, kývnout na znamení odporu

(form. persecutio)

němá tvář, nerozumný tvor

florentský

[zřejmě spíše Slavonie než Srbsko, viz Thouz., Un traité, 34.]

Maďaři

podrýt, podbourat

arcikacíř (toto a jen toto LMALB s výkladem: opinionum pravarum de religione conceptarum auctor, sectator, haereticorum caput)

pocta, vyznamenání

zmíněný, výše zmíněný

řízení, vedení ; vláda

přerušit

zlepšit, vylepšit, zvýšit hodnotu ; poopravit, vylepšit ; vyléčit, uzdravit ; (pas.) vyléčit se, uzdravit se ; opravit (věc, např. loď) ; obdařit, obdarovat, (spec.) obdařit donací

důstojný otec (zejm. v oslovení: nonne)

dávat almužny

vztekle, hněvivě

nález relikvií ; vyprávění o nálezu relikvií

tiší (většinou mites)

návštěvník, příchozí, host ; cizinec

především, zvláště

líný, nečinný, zahálčivý

vytvořit, vymodelovat, uhníst

tajný

obývat, obdělávat

(Fournier I, 315)

být poslušen

ačkoli, i když, přestože, třebaže (MLLM explicitně: "bien que - although") ; (slovo uvozující přímou řeč - sic)

střelec z balisty, kamenometec, samostřelník ; kamenomet, balista ; konstruktér balisty

nalevo, vlevo

padnout, skácet se, zhroutit se, klesnout

nejprve

shodit

vynikat, předčit, převyšovat

zpupně, bezostyšně

padá sníh, sněží, chumelí

za poslední, konečně (DZ ; Pražák ani MLLM nic)

(arch. pro locus)

dotazování, vyptávání

stín ; přítmí, ústraní ; tmavost, temnost, tma, noc ; stín, odstín ; stín, duch, přízrak, mátoha, přelud, vidění ; záminka ; nohsled, ocásek (zejm. o nepozvaném hostu, kterého přivádí host pozvaný)

postavit mimo zákon

je třeba

běda!

jezero, rybník

rovný, rovnocenný, rovnomocný ; rovnoměrný ; vyrovnaný, stejnoměrný, stálý, pravidelný ; stejný (+ dat. s čím) ; stejného věku, rovný věkem, stejného věku, rovnověký, subst. vrstevník ; současný, souvěký

konat soudy

velmi skrovný počtem, velmi málo

(Pražák nic)

západ

(LMALB neuvádí, ale jistě další podoba slov souvisejících se sklepem: viz celler-, celar-, cellar- ; jistě je to totéž co cellerarius)

albský (související s městem Albi ; někdy užíváno místo Albigensis)

schůzka, shromážděníčko, spolek ; shromaždiště ; pokoutní schůzka, tajné shromáždění, spiknutí, kacířské shromáždění ; nedovolená milostná schůzka ; (zřejmě i meton. o těch, kdo se sešli, ač nikde nenal. ; DZ)

kromě

jest lépe

potvrdit, schválit ; upevnit ; posilnit, posílit, utužit ; povzbudit, dodat mysli ; stvrdit, dotvrdit, dokázat

narazit na

Slované

1. měď, měděná ruda ; spěž, bronz ; kov ; 2. mosaz ; 3. věc vyrobená z bronzu, zejm.: polnice, trouba, trubka ; cymbál, cimbál ; zbraň, zbroj ; přilba ; štít ; nádoba, kotel ; deska, destička (na vyrytí nápisu) ; mince, peníz ; 3. peníze, majetek, jmění ;

držet na uzdě, krotit, trestat, kárat

cihla

vzdálený, ukrytý

duchovní četba (mnišská četba Písma, popřípadě spisů církevních Otců či dalších textů a zbožné rozjímání nad nimi) (ekvivalent "duchovní četba" užívá Regula Benedicti / Řehole Benediktova 1998, ale s. 115 "svaté čtení")

žena (form. femina)

hojněji, více, víc, větší počet ; déle, více než ; napříště, do budoucna ; důkladněji, více důkazů (formule, kterou se odročovalo soudní řízení)

zavržení, neschválení

zbavit života, usmrtit

otření, utření, vytření, smývání

mít převahu ( mít méně

viz obiurgo

Caerleon

příkrý, prudký

(viz duplico ; MLLM, Pražák ani LMALB přímo nic)

podrobený, poddaný, kdo se vzdal

skutečně, řádně ; v této době, právě

úhrn, součet, počet, množství, souhrn, účet

štědře rozdávat

mezi (místně) ; v blízkosti, v dosahu ; vespolek, navzájem (inter nos apod.) ; mezi (časově) ; během, za

ničemnost, špatnost, darebnost ; lehkomyslnost, marnotratnost, zhýralost, bujnost ; šibalství