Latinský slovník

převorství

celerář (mnišská hodnost)

dovést k dobrému konci

protahovat

zakázaný pokrm (tj. zakázané ovoce ; Moneta 62a)

usnesení, opatření

zpupně

cizinec, pocestný, host

jednotliví, po jednom

zvědět, dozvědět se

pohnout, dojmout

dvorec

hrozby, výhrůžky

střelec z balisty, kamenometec, samostřelník ; kamenomet, balista ; konstruktér balisty

Gaskoňsko ("Gallus Vasco" in Ohler, Náb. poutě, 175 přel. "Francouz z Gaskoňska")

ohýbat, naklonit, opírat

obývat, obdělávat

přeběhnout, zběhnout, utéci

oběd (ve střv. latině běžně ; jídlo uprostřed dne, tj. oběd, kdežto večer je "cena")

bádat, zkoumat

šeredný, ošklivý, ohyzdný, hnusný, odporný, ohavný ; mrzký, sprostý ; hrozný, krutý

dopadnout, připadnout

(viz paenito)

být vázán, být povinován

vyrazit, vydat se na cestu

(MLLM nic)

dny po sobě

který

neprávem, nepodloženě ; marně

loďka

uvnitř, zevnitř

Bosna

vybízet, pobízet

prázdný, dutý, jalový ; zbavený (světla, života) ; daremný, marný, jalový

1. scházet se, sejít se, shromažďovat se, přicházet, dostavovat se (in locum, ad alqm) ; (tranzitivně) setkat se s kým, zastihnout koho, navštívit koho, zajít ke komu, mluvit s kým (alqm) ; 2. stíhat, žalovat, obesílat koho

kramář, obchodník, obchodník se střižním zbožím (ale i obecněji kramář, podobně jako historicky fr. mercier ; srv. citaci MLLM VII, s. 672 "tam mercerii quam negociatores", kt. také může ukazovat na nutnost širšího chápání)

nosič svítilny (jeden z otroků) ; sluha, pochop

padnout, skácet se, zhroutit se, klesnout

vyzbrojit, vypravit

nebo

(MLLM nic, jen složeniny)

jeden jediný

velitel dekurie, náčelník

tis

převeliký, nesmírný, neobyčejně veliký ; přílišný, překračující míru, nadměrný

zvyk

krtek

vychloubat se, honosit se, chvástat se

předoalpská provincie

léto (neklas. pravopis)

hrob, hrobka, pohřebiště ; náhrobek ; mohyla

brát si za svědky, poprosit

příbuzná, pokrevní příbuzná ; pokrevní přítelkyně (má sourozenec ženský tvar? Nenal. pravidla ani cz-fr, nicméně velmi dobrá F7 Word 2000+ potvrzuje sourozenka i sourozenkyně)

prolétnout očima, pročíst

panovat komu / čemu

zběh, uprchlík

uchopit, zachytit, chytit, popadnout, vzít ; sklízet (úrodu) ; unést, uchvátit (osobu) ; zatknout, chopit se ; přivlastnit si, ukrást ; (alqm) vzít si koho, oženit se s kým, pojmout za manžela/manželku ;

šikmo

zdržovat od něčeho

(in alqa re) upadat v co, upadat do čeho ; (in alqm) hodit se na koho, slušet komu ; padnout, sběhnout se, přihodit se, udát se ; dopadnout jak ; (alci) připadnout komu (o majetku)

výběr, odvod

prase, vepř

moc, síla, vliv, prostředky, bohatství

ramena ; lopatky, plece

přidělit

Bohdan

uvažovat, rozvažovat

věnec ; věnec zdi ; kruh posluchačů ; kruh vojska svírajícího město ; koruna ; tonzura ; souhvězdí Koruna ; růženec (zřejmě ; nalezeno sousloví dicare coronam v souvislosti s uložením pokání)

(viz duv. hist. 115)

vyměřený

býti nablízku

učit se, naučit se (alqd. čemu), být vyučován, být posluchačem (koho), studovat (práva) ; poznávat, poznat ; dovědět se, zvědět (rozhodně nenalezen význam "vyučovat")

rozdělit, dělit se (s)

zpráva

ať už - nebo

[často užíváno jako výplňkové slovo, jež se obvykle nepřekládá]

koupat se

prut, proutí

zvětšovat, rozšiřovat

profánní, neposvátný, světský ; nezasvěcený (zejm. do mystérií) ; všední, neslavnostní ; nečistý ; bezbožný, bohaprázdný, bohapustý ; zvrhlý, hříšný, nečistý ; zlověstný (o zlověstném ptáku, tj. výrovi)

rozhonnout o něčem

zcela podobný

stejný, stejná váha, tak těžký, tak velký, takový, rovnocenný ; rovnající se ; tak hojný, četný jako ; náhrada, podoba, obraz ; na způsob, po způsobu

pouhé jméno

soucit

kojná

provázet, být průvodcem

zdržet, zadržet, ochromit

vyslanectví

z venkova

hodný pokárání

nákladný

vesničanka ; služebná??? (Lansing, PP, 52)

blahé paměti

uprchlý otrok, uprchlík, zběh

víc, než je slušné (Ovidius, Horatius)

řetěz, řada ; kolo (tanec) ; spojitost

drzost, troufalost ; neúmyslnost ; neprozřetelnost, neprozíravost ; nevědomost, neznalost ; nerozumnost

smrad

vyptávat se, zkoumat

lombardský

opatřování vody, doprava vody

útočiště

pravidelný, výroční, každoročně se vracející (zejm. o náboženských svátcích) ; slavnostní

bez zbraně, neozbrojení

opět vzdělávat ; obnovit, znovu zřídit ; uvažovat, uvážit, vzpomínat si, obzírat, v duchu přehlížet

Chorvatsko

(Pražák nic, MLLM přímo nic, viz "ligonizo" ; několik překladů udává "hrobník", ale dle ligonizo se zdá, že by mohlo jít i o "kopáče")

Frankové

déšť

otření, utření, vytření, smývání

(form. coemeterium)

oděv, oblek, šaty, šatstvo, roucho ; šat, roucho (jednotlivé, ale toto jen pozd.) ; tkanina, látka ; přikrývka, pokrývka, koberec ; šátek (bás. a pozd.)

odpadnutí, odboj ; ubývání, úbytek ; vysílení ; nedostatek ; zatmívání (slunce) ; neduh (DZ ex Moneta 282a)

vůle

poslední soud

loďka, člun

činit pokání ; litovat, želet, pociťovat lítost

odpadnout, odtrhnout se, odvrátit se ; odvracet se, odchýlit se (přen.)

[Pražák nic. Zřejmě deklasující neologismus podle pio, are.]

správce ; uspořadatel ; (biskupský) pověřenec (spravující světské záležitosti) ; rektor (kostela) ; světitel (osoba, která světí kněze či biskupa)

výrobce kos, kosař (sic)

doba dvou dní

mírové shromáždění

hlubiny

předstírat, fingovat, vymýšlet si ; tvořit, utvářet, vytvářet, dělat, vyrábět, dávat hmotě tvar ; pořádat, rovnat ; myslit, tvořit v mysli, představovat si (Platón si duši představoval jako třídílnou)

sněhová bouře, sněhová vánice

zdržet se, krotit, mírnit

jako zvláštní oddíl

almužna (darování i darovaná věc), dar, dobrodiní

modrý ; způsobující modřinu (o ráně)

pronásledovat, stíhat

s laskavým dovolením

patnáctý

dále, kromě toho, navíc, nadto, mimoto ; ostatně

(impers. paenitet me) (alcis rei) lituji, je mi líto, želím, mrzí mě, nelíbí se mi, nejsem spokojen ; stydím se ; (pers.) kát se ; litovat, želet

kovář mědi, mosazi, mědnář (sic)

odporovat, protivit se, stát v cestě

upadnout v podezření

místo k odpočinku

zadržet, zastavit ; postavit ; zastavit se, stanout, obstát

svátek, slavnost

postoupit

věrně

postavit mimo zákon

dráždit, napadat

vědět, zvědět ; znát, umět, rozumět ; rozsuzovat, rozhodovat ; domnívat se, mínit, usuzovat, soudit

odrážet, odvracet

ostrov

dobrý ; zdatný ; pravý (o penězích) ; vhodný, příhodný, prospěšný, užitečný ; výborný, zručný, obratný, znalý ; udatný, statečný, zmužilý ; urozený ; jemný, krásný, pěkný ; hojný, značný, převážný, valný ; dobrý, zdárný, příznivý, šťastný

dřívější termín v nějakém rozsahu (např. pokud se něco rozhodně stalo mezi 1220 a 1227, tak je t. a quo 1220 ; v jedné renomované knize to je špatně, proto zapisuji ; takto jasně Dondaine, Durand, 243)

provést, postavit, vystavět

(někdy užíváno jako výplňkové slovo, tak myslím např. Flor. rit. 244 = 12,15 ; TDH 312:16 jistý učenec, totiž Lanfrancinus... To lze vynechat.)

chýlit se, nachylovat se ; klonit se, sklánět se, chýlit se, nachylovat se, obracet se, směřovat ;

navyklý, vycvičený

připojit se, přinést si do

člen rodiny ; v pl. služebnictvo, čeleď

totéž, to samé

rozesílat

(Duv. Hist. 109 překládá "k hrobům apoštolů")

podávati

tolik ... kolik

dokončit, dodělat

kořenění ; nakládání (ovoce do nálevu) ; zř. též tvar pro condicio, viz sub condicio (nadbytečná snaha o klasický pravopis ; DZ, že se tak "condicio" někdy psalo LMALB)

ač, ačkoli, byť (s adj. i celou větou)

modř, modrá barva

předalpská Galie

plodit ; přivádět na svět, rodit, (o zvířatech) vrhat ; (přen.) vytvářet, tvořit

odtržení ; (astr.) zánik vzniklý zákrytem

rozhodnutí, usnesení

pročež, z jakého důvodu, proč

držba

pustit

obsah (soupis kapitol nějakého literárního díla)

správce sklepa, správce spíže ; sklepmistr, klášterní sklepmistr (sic, to co cellerarius, ale sklepník zde ne)

přidružit, získat si

roku X od Vtělení Páně

ohbí, kloub

kroupy, krupobití

kárat, vyčítat

tělesná stráž

jestliže totiž

určovat, vyměřovat, stanovit

vkládat, zapouštět ; připojit (alci rei k čemu), spojit s čím ; (ak.) uložit komu co ; způsobit

zvrácený, převrácený, křivý ; zlý, závistivý ; nerozumný, zpozdilý ; šilhavý

odhalit, zjevit, vyjevit, učinit zjevným

omývání, čištění

zdrženlivost, zdržování se ; půst, hladovění, postění ; střídmost v pití ; sebeovládání, čistota, nezištnost, poctivost ; šetrnost, zdrženlivost ve výdajích ; nepřijímání svátosti oltářní

pohřební píseň, žalozpěv ; kouzelné říkadlo, kouzelnická píseň ; píseň, popěvek

(viz dissentio)

být přichystán

skrovnost, šetrnost, řídkost, střídmost

čili (jednoznačně v RS 59:27 a mnoha dalších místech)

více, napříště

dopravovat

(geogr.) Karneola (oblast poblíž Istrie a Dalmácie) (možná souvisí s Carni, orum, m., což byl keltský kmen usedlý v nynějších Korutanech a Krajině, jak píše Pražák, sv. 1, 188. To by ostatně i geograficky odpovídalo.)

představený spravující kostely (např. biskup či opat)

naplnit, zaplnit

obsazení, zaměstnání, zájem

napadnout, přepadnout

rukopis

bezpodmínečně

legie ze starých vojáků

modlitba, prosba

nejdůležitější, nejvyšší

probodnout, proklát

[Pražák nic.]

nic netušící

uchopit, pochopit

přímým směrem

zemědělství, hospodářství

jmenovat se, nazývat se

cihla

kousek, kousíček

a to proto, že

větrná smršť?

[přímo nenal. ; označení pro svět, světový mechanismus]

blesk ; (pl.) bouřka, blýskavice ; záře

poslušně, ochotně

našeptávání, přemlouvání, vemlouvání, vnukání, radění ; otázka vložená do řeči i s odpovědí (rétor. ; z Pražáka nejasné, zda je odpověď vložena explicitně, nebo zda lze přeložit "řečnická otázka) ; podnesení, podložení

stroj, přístroj ; válec (ke zdvíhání či posunování), páka ; dobývací stroj, obléhací stroj ; lstivý výmysl, obmysl, úskok, lest

mrtvice

včelařství

z bláta ; jílovitý ; zablácený ; bezcenný, ničemný, darebný

upomínat, upozorňovat, napomínat

abatyše

bolest ; vzrušení, pohnutí ; bolest, bol, trápení, hoře, žalost, zármutek, žal ; lítost ; trud ; rozčílení, rozmrzelost, hněv, rozhořčení, nevrlost ; příkoří, urážka ; cit, pathos (v řečnictví)

pokání ; lítost, žal ; změna smýšlení, obrat, změna mínění

tyč, tyčka ; míra, tyč k měření, sáhovka ; sáh? (délková míra) ; ? (plošná míra ; MLLM jen vysvětluje, neuvádí ekvivalent, ale odkazuje na fr. studii o těchto mírách)

odejít

a to proto, že

naplnit, vyplnit, doplnit, zaplnit ; nasytit ; oplodnit ; ukojit ; provést, zadost učinit, naplnit

nebo jestliže, nebo kdyby ; nebo, či ; nebo zda, či zda (ve větách tázacích) ;

od starodávna, odedávna, odjakživa ; dávno, před věky, pradávno, za starých dob, v dávných dobách

podstoupit

domeček, domek

(viz commendo)

sedmnáct

poznamenávat, zaznamenávat ; znamenat, pozorovat

připevňovat, poutat, uvazovat

vpadnout, vtrhnout, vniknout

Byzanc

asi, okolo

mzda, plat, odměna

být zamlčený, být nevyslovený ; být napověděný, být obsažen, ale nikoli explicitně

hledat spásu v útěku

padá sníh, sněží, chumelí

kárat, napomínat, plísnit ; dokázat vinu ; (pas.) být zahanben ; (pas.) být zmaten, být uveden ve zmatek, být přemožen, být rozdrcen ; zničit, přemoci, rozdrtit, uvést ve zmatek

těšit, upokojovat

házet pod

spěch, kvap

odpykat

dokončit, dosáhnout

měděnka

provdat, usadit u muže

bojechtivost, hbitos, čilost

zápis, listina (v sg. zřídka)

především

Travunja (v Bosně)

zkoušet, zkoumat, okusit, zakusit

pomocník

pokacířštění (často o udělení katarské svátosti consolamenta)

pronásledovat, lovit, štvát, znepokojovat, týrat, trápit

lombardský

opět nabýt, znovu nabýt, získat zpět, dostat zpět

vážně, opravdově jednat ; tvrdit (vážně, opravdově, s jistotou), ubezpečovat, ujišťovat o čem, dokládat ; dosvědčovat, dokládat co, svědčit o čem

stejně jako

pomýšlet, mít v úmyslu, přemýšlet, přemítat, myslet na

veselý, bodrý

obnovit, opět vystavět (Pražák nic víc), opravit

sýr

nejnižší místo, hlubina, dno

blíže ; z větší blízkosti

konečně

chyba, vada ; kaz, skvrna, zkaženost ; nedostatek, úhona, závada ; choroba, nemoc ; špatná vlastnost, nepravost, nectnost ; úhona ; hřích ; pochybení, poklesek ; závada, překážka

mezera, vzdálenost

ohýbat, křivit (bás. o raněných končetinách) ; (práv.) pronášet dupliku (odpověď na žalobcovu repliku)

jasně, nápadně, znatelně (v RS 50:25 např. "notabiliter sciendum", tj. něco jako "je třeba vědět se vší jasností") ; význačně, významně

na rozdíl od

chápat, pochopit, osvojovat si, učit se, poznávat

Záhřeb (rejstřík Iz dubrovačkog: Zara, viz Jadra)

rady

hra v šachy, šachy

(někdy výplňkové slovo, které není nutné překládat, viz např. RS 52:2)

zloba, nepřízeň, nenávist ; zlomyslnost, škodolibost

člun, loďka

Makedonie, země na sever od Řecka, většinou vnímána jako oblast od Olympu až k řece Strymonu

cokoli, všechno

přistupovat, pomáhat ; být přítomen

vzdálenější, zadní

obsadit ; zakořenit, usadit se (kde) ; utkvět (v paměti) ; mít v držení, zaujímat

přivést (např. k Bohu ; 1P 3,18 a Moneta 61a)

důležité

objetí, objímání, obejmutí (LMALB ani Pražák nic, ale lat-fr ano a TDH 317 užívá ve formě amplexcio)

když

střílet

zřídit

zběsilost, zuřivost, šílenství, zaslepení, delirium

nehoda, neštěstí, nepohodlí

Paris (hrad v Audes, viz Duv. Hist. 157, n. 26) ; Paříž

padělat, zfalšovat, falzifikovat

podroben, vzdělán

spouštějí se plachty

vojenské oddíly

možnost, příležitost

vymlouvat se, předstírat

vykládat, vysvětlovat

zřídit

vyjít, odejít ; uniknout ; vypršet ; uplynout

přírodní podmínky

protože?

pocta, vyznamenání

vzdělávání

povstávat, zvedat se

právo, spravedlnost

dostatečně

zvláště, především

velice, nesmírně (DZ) ; nadmíru, příliš

orel, orlice ; orel, znak římské legie ; orel (nástřešní ozdoba)

živý tvor, živočich (o zvířatech i člověku)

otevřít ; činit přístupným, odkrývat, odhalovat, objevovat, ukazovat, vyjevovat, oznamovat, vyjít najevo ; vystavit ; činit schůdným, proklestit

nesouhlasit, být jiného názoru, neshodovat se, nebýt zajedno, rozcházet se ; mít různá mínění, rozcházet se ; nesnášet se ; odporovat, být proti komu ; odporovat, lišit se, neshodovat se, odchylovat se, různit se (a + abl.)

být řídícím větným členem čeho (nějakého závislého výrazu ve vedlejší větě ; podmětem věty může být právě "závislý větný člen" a sloveso rego pak bude v pasivu: vazba regor ab + abl.)

nemanželé

stranictví, stranění

rosa ; kapičky, tekutina, která ukapává

rychleji ; spíše, snáze

měděnka

náležitě, důsledně, stejným způsobem ; následně, potom

vzdálený

(viz reprehendo)

kolik (táz. i vztaž.)

pro (o překážce, pro kterou se něco nemůže uskutečnit)

půst (čtyřicetidenní) ; veřejné pokání ; dispens od veřejného pokání

mísa

francouzština

Neretvané

přidržovat, přikládat, přidávat ; objímat ; přibírat, brát si, přizvat, zvát, volat ; přibírat na poradu, tázat se na radu ; užívat (s nějakým účelem)

vina, přečin

kožešník

podrobený, poddaný, kdo se vzdal

týden

doufat, důvěřovat

šafářka, hospodyně, selka ; venkovské děvče

vrůstat, zarůstat (alci rei do čeho) ; kvést, bujet (i přen.)

půle, polovice, polovina

dotýkat se, sahat

touha, chtivost, žádost, žádostivost, žíznění po čem ; chtíč, smyslná žádost, chlípnost, vilnost, smyslnost ; rozkošnictví, požitkářství, bujnost, zhýralost, prostopášnost ; chuť, záliba ; choutka, libovůle, rozmar, vrtoch

zdárný, šťastný, se zdarem, šťastně ; zdar dávající, příznivý ; příznivý, šťastný, blahověstný

polštář

čas, doba (obecně i noční doba apod.) ; okamžik, chvíle, hodina ; lhůta, čas, určený čas, čas potřebný k čemu ; pravý čas, příhodná chvíle, vhodná příležitost

vynaložit, užít (zřejmě i užít slovo, viz RS 53:16) ; mít za to, tvrdit, pokládat

přítel

zahnat, odvrátit

Hospodin Bůh (Gn 2,4-9 atd., mnohokrát)

upevnění, vazba sloupu

tmavý, temný, černavý, černý

v prospěch obce

připravený

otrocký, s otrokem související

spasit

mít převahu, zavládat

ubývat, zmenšovat se, ztrácet se, opadat (o řece), mizet

zvláště, obzvláště, především, nad jiné, zejména, hlavně

pátek

kdo se odvolal

kotník ; hrací kostka

Wales (William z Malmesbury, De antiquitate, ed. Scott, 64)

být prázden, neobydlen, neosazen

Nové Hrady ; Newcastle

slabý, chabý

muka, trápení

zmenšovat, ubírat

nehybný, nepohyblivý (i v pozit. smyslu: nepodléhající změně)

sdělení, sdělování ; sdílení, vespolné účastnění, obcování ; udělení

nechat, uchovat

přirozená smrt

námezdný, najatý ; podplacený ; (o věcech) koupený, zakoupený, zaplacený

Ježíši (vok.)

(viz omitto)

vlna

zastavit se

prorážet

otázka, dotaz ; otázky, dotazování se ; výslech ; usuzování otázkou, dokazování

úrodnost

exkomunikovat, vyloučit z církevního společenství

nikoliv nepatrně, značně, velice

lehkověrný, důvěřivý ; věřící (o křesťanu) ;

los, losování, losovací kamének, věštba, osud ; práce, povinnost, úřad ; úděl, sudba ; úděl, účast v čem ; část ; jistina

(viz oboedio)

Pán (o Ježíši), Hospodin (o trojjediném Bohu či Bohu Otci ; takto velmi často Vg.)

podtít, podseknout, podežínat

dát se na pokání, obrátit se k lepšímu životu ; stát se členem řádu, složit mnišské sliby ; proměnit (chléb a víno v tělo a krev Kristovu) ; (pas.) být zaměnitelný (fil., log.) ; věnovat se, oddávat se čemu, obracet pozornost k čemu

podle toho jak, jak, jakož

uzavřený, skrytý, tajný ; tajemný

ostatně, jinak

přední, přednější, bližší ; dřívější, starší ; starší, starý, bývalý, minulý ; přednější, mající přednost, vzácnější, význačnější, důležitější ; lepší ; vynikající ; dříve, nejdříve, nejprve (adv.)

poplivat

mnohokrát, často

přidat, přidávat, dodat, dodávat, doplnit, doplňovat, přikládat, dávat k čemu, připojovat ; dodávat, způsobovat, vzbuzovat, zjednávat