Latinský slovník

kárání, hanění, hana

hovět, shovívat

jak mnoho, jak velice, nakolik ; kolik ; o kolik, o co, oč ; čím (dále, tím...) ; pokud ; co + superlativ (co nejvíce apod.)

potěšování, potěcha, útěcha ; spis o útěše (mysli)

sklep, spíž, zásobárna ; pivnice ; místnost, komora ; podzemní prostor v dolech

jakkoli

obecně, všeobecně

bez zbraně, neozbrojení

obilí, plodina, ovoce, plod

málo, jen málo, nemnoho

každý

švec, obuvník

manželské spojení, sňatek, manželství ; páření (o zvířatech) ; choť, manžel, manželka

vložit

přivézt zpět, zpět dopravit

záletník, sukničkář, frejíř

Albi (jde chybný přepis ; viz Duv. Hist. 159, n. 41)

Maďaři

ostatně, jinak

převorka, převořiše

(střv. anglosas.) lán (MLLM ; dle angl. "hide" dohledáno v LL, že je to půda o rozloze 60-120 akrů)

kvatembrové dny, suché dny

[přímo nenal. ; označení pro svět, světový mechanismus]

Srbové

nejdříve

(MLLM nic)

jeden a tentýž

chvályhodný, hodný chvály, hodný oslavy

bytí

hned, co nevidět

(Pražák pod instar přímo neuvádí)

vymačkat, vytlačit, vytvořit

železný hrot (u šípu či kopí)

nepřístupný

(geogr.) Sabarthčs

pozorovat (zevrubně), prohlédnout si ; myslí pozorovat, v mysli přemítat, rozvažovat, rozvážit, uvažovat, uvážit

doba dvou dní

opevnění, hradba

zdráhat se, nerad konati

pšenice

často, zhusta, mnohdy ; opětovně, opět a opět

Bologna (město v Itálii) ; (jméno dalších obcí)

noha (od kolene dolů ; MLLM) ; (lid. lat.) noha (noha vůbec ; DZ)

proniknout, prorážet

kárat, vyčítat

ječný, ječmenný

jinak řečený

ušetřit (někoho), smilovat se

tragula, házecí oštěp

Sála (řeka)

vysvětlující (gram. a log.)

uhájit, ubránit

bezvýhradně, naprosto

přikrýt, zakrýt, pokrýt, zahalit, zcela pokrýt, zasypat (c. lapidibus ukamenovat) ; zakrýt, skrýt, ukrýt (DZ ex TDH 312:28, zcela jasně ; možná neklas.) ; pokrývat, pobíjet šindelem, pokrýt střechou ; uzavřít

vykládat, vysvětlovat

loď, plavidlo

navrhovat, hlasovat ; rozhodnout se, umínit si, stanovit si ; bojovat, svádět rozhodný boj, zápolit, zápasit

1. pro, kvůli (účelově, tak výslovně MLLM) ; 2. k, aby vyhledal (se slovesy posílání: "propter te" abych tě vyhledal, k tobě) ; 3. podle, ve shodě (výslovně MLLM, tak též niquinta 776 a tak i angl. a fr. překlad tohoto místa)

tam (leckdy ne "tamtéž", viz např. jasně RS 54:16 ; 57:10)

nákladný

ale, však, avšak

kmotra (pro křestního kmotry i jako běžné oslovení)

zdržovat koho od čeho ; zdržovat, zadržovat ; zabavovat, zaměstnávat, poutat ; zabavit čím, strávit ; udržovat se naživu ; zadržovat co komu (majetek, peníze)

podřízený, poddaný ; svěřenec (DZ ; ve smyslu církevní jurisdikce či pastorace je to leckdy vhodnější než poddaný apod., ač nikde nenal. ; např. RS 48 ; DHC)

okolostojící

býti nablízku

dvanáct

studený, chladný

župan (titul)

pohřeb, pohřbívání

Srbsko

ustanovit

podněcovat, popouzet, pohánět

(ani LMALB nic víc)

zamířit

sám od sebe

schránčlovat

usnesení, opatření

ve stejné vzdálenosti

potlouci, vrážet

tudy

nejnižší místo, hlubina, dno

nález relikvií ; vyprávění o nálezu relikvií

nepřemožený

mnohokrát, často

přímo, hned, vpřed, kupředu, nepřetržitě

trvat na svém, stát na svém

rychle

břicho

nařízení

dobrotivost

vůz

dolní, spodní

zdržovat od něčeho

vzájemně rovný

vytáhnout, vyvléci (z úkrytu ven apod.) ; přitáhnout, přivléci, násilně přivést ; přinutit, přimět ; odkrýt, odhalit, objevit

boj, svár, spor

propadnout nejhorším mukám

být pro, navrhovat

(intrans.) sahat, rozkládat se ; (o čase) plynout, ubíhat, míjet ; (o pocitu) pominout, přestat ; přejít (z jednoho stavu k jinému) ; zemřít, zesnout

jako

tvrz, pevnost

česnek

opírat se

manželský

střevíc, bota

neodpovědný, zaslepený, nerozvážný

plést, spojovat, skládat se

z Nogentu

veselý, bodrý

stačit

každý rok

zjevně dokázat

na vystřídání

prchlivost

až

rovný, přímý ; správný, dobrý, spravedlivý ; prostý

ovčín, ovčí n. kozí chlév

tři roky

dole, vespod, nízko, níže (adv) ; pod (předl. s ak.)

sdělení, sdělování ; sdílení, vespolné účastnění, obcování ; udělení

daň, poplatek

bratři kazatelé, dominikáni

oběť (obětované zvíře), obětní zvíře, obětní dobytče, žertva ; tažné zvíře ; hostie (proměněná či neproměněná) ; svaté přijímání ; obětování sebe sama (o Kristově obětování za lidstvo)

napadnout, přepadnout

syrový, surový, nezpracovaný ; hrubý, drsný, neumělý ; nezkušený, nevzdělaný, neznalý

připravený k boji

odpadnout, odtrhnout se, odvrátit se ; odvracet se, odchýlit se (přen.)

ležet pod něčím, ležet vespod ; podléhat, být podroben, být podřízen

prvomučedník

kvapný, rychlý, prudký

(alqm) vzývat koho, modlit se ke komu ; (alqm) vzdávat chválu komu, chválit koho, velebit koho, uctívat koho, klanět se komu ; (absol.) modlit se ; (alqm) zbožňovat koho, obdivovat se komu ; (alqm) uctivě zdravit koho (MLLM)

upínat zřetel, zpozorovat

obydlí, příbytek

prapor zvláštních oddílů

voj

zedník

Srbsko

trogirský (město v Dalmácii)

vynikající, kvetoucí

proto (příčina i účel) ; takže (DZ, např. TDH 319:29)

svržený

chuť (vlastnost předmětu, nikoli jeden ze smyslů) ; pachuť ; pamlsek ; vkus

koza

odejít

nepřivyklý čemu, neuvyklý čemu, neznající co ; neobvyklý, nezvyklý, neznámý, cizí ; neobyčejný, zřídkavý, řídký, vzácný, kromobyčejný

stěna, zeď

ohýbat, naklonit, opírat

či - či

porušit

rovný, rovnocenný, rovnomocný ; rovnoměrný ; vyrovnaný, stejnoměrný, stálý, pravidelný ; stejný (+ dat. s čím) ; stejného věku, rovný věkem, stejného věku, rovnověký, subst. vrstevník ; současný, souvěký

chlípnost, vilnost, chtíč, žádost ; nemravnost ; smilství ; hanebnost, ohavnost, neřest, ničemnost, nestoudnost ; neřest, mrzký čin, hanebný čin, zlořád ; hanba, potupa, skvrna ; neřestník, padouch, ničema

nepřetržitě, stále, souvisle, ustavičně, neustále

vlna

zřídit

starostlivost, pečlivost ; prozřetelnost ; prozíravost, opatrnost, obezřelost, obezřetnost ; vidění dopředu, možnost vidět, možnost výhledu

takový, podobný [Přímo nenal. v Šenkové ani Pražákovi. Pod eiusdemmodi právě takový, téhož způsobu. Toto vypsáno z Vulgáty.]

přecházení, přechod ; hyperbaton, přestavení slov

rovnodennost

sotva, stěží, jen

je to důstojné a spravedlivé (liturgická formule)

být plný pochybností???

odchýlit

stav, povaha, ústava, dispozice, soustava, zřízení, ustanovení, konstituce

častěji

kárat, napomínat, plísnit ; dokázat vinu ; (pas.) být zahanben ; (pas.) být zmaten, být uveden ve zmatek, být přemožen, být rozdrcen ; zničit, přemoci, rozdrtit, uvést ve zmatek

zbavit života, usmrtit

(viz prehenso)

viz obiurgo

zaslepený, oslepený

jsoucno jakožto jsoucno

podtít, podseknout, podežínat

spravedlnost, vyrovnanost

objetí, objímání, obejmutí (LMALB ani Pražák nic, ale lat-fr ano a TDH 317 užívá ve formě amplexcio)

výzvědný

kazatel

ve tvaru kříže, v napodobení kříže (např. rozpažit ruce)

sever

zpustošený, vypleněný

přístav

uložit pokání

ostřice

prudce, náhle, unáhleně, prchlivě ; rázně, rozhodně, důrazně, přísně ; úlisně, usilovně ; silně, mocně, tuze, náramně, velice, velmi

obzvláštní

důstojnost

svátek, slavnost

podporovat, být přízniv, přispívat ; podřídit se

uvést v rychlý pohyb, pobídnout

následovat, provázet ; vykonávat, provádět, plnit, vyřizovat ; vypátrat, vyzvědět, vyšetřovat ; stíhat, mstít, sledovat (za účelem trestu)

příznivý, vhodný

výtka, pokárání

nařídit, uložit

zadní dveře, zadní vchod

sehnat, zpět hnát, zpět přivádět

poznamenávat, zaznamenávat ; znamenat, pozorovat

Jiljí

zavinutý ; temný, nejasný

ohřívat, zahřívat, rozpalovat (hodně, silně)

zdát se

nemít naději, ztratit naději

stávat se změkčilým

dávati se do boje

chápat se čeho, prudce uchopit co ; unášet, hnát, táhnout, vést co ; chvatně jít, chvátat, spěchat ; rvát, vyrvat, urvat ; trhat, utrhnout, strhnout, vytrhnout ; vléct, vléci, táhnout

poustevník

prostor, čas

bezúhonnost, nevinnost

mimořádné postavení? (DZ pro TDH 315:9)

místo, kout ; místo v přírodě ; poloha místa ; kraj, krajina, země, oblast ; dědina, osada, město ; místnost ; bydliště, byt ; rodidla, intimní (ženské) partie

vně, vnějškově

jíst

vzdychat, vzdechnout, sténat, truchlit ; truchlit nad čím (alqd)

božské Písmo

odděleně, zvlášť ; nezávisle

avšak proto přece

Toskánsko ; běžněji v lat. Tuscia

poznamenávat, zaznamenávat ; znamenat, pozorovat

růžový, purpurový

takový

otevřít ; činit přístupným, odkrývat, odhalovat, objevovat, ukazovat, vyjevovat, oznamovat, vyjít najevo ; vystavit ; činit schůdným, proklestit

kolikrát

mečíř

vzbudit podezření

hostina

bratrský

služba ; konání, úkon, práce ; služby Boží (v pl.) ; úřad, funkce ; zaměstnání ; povinnost ; smysl pro povinnost

nenadále

a opravdu, a věru, vždyť také, vždyť přece

kněžské svěcení

neprávem, proti právu, nespravedlivě

výběrčí

neschvalovat, zavrhnout, neuznávat

vzduch, ovzduší, povětří (psáno bez rozlučníku)

kožešinový oděv, který zakrýval ramena a hruď

kupec, obchodník

mírové shromáždění

oddat se, věnovat se

svléci, odložit ; odložit co, vzdát se čeho ; zbavit se čeho, setřást co (např. jho) ; odejmout co komu, svléci co komu, obrat, oloupit koho o co, zbavit

týž, tentýž ; totéž (jako subst.) ; neměnící se, stejný ; opětovně (ve spojení se zájmenem) ; právě (ve spojení se zájmenem) ; zároveň (značí jednotu)

téma, látka

pečovat, starat se o co, dbát, hledět, všímat si čeho, stát o co ; obstarávat, opatřovat, ošetřovat ; přát si ; spravovat, řídit ; léčit, hojit ; opatřit (o penězích), zaplatit

pouze, toliko, jen

úrodný, výnosný

stůl ; oltář ; pokladna ; jídlo, hostina

objímání, objetí ; náruč ; náklonnost, přízeň

poznamenávat, poznamenat, zaznamenat ; vnímat, pozorovat, vidět, zaznamenat (smyslově) ; udělit důtku, vytýkat, kárat ; vystavovat posměchu ; činit narážky na koho

zestárnout ; zastarat ; zakořenit se

předstírat, fingovat, vymýšlet si ; tvořit, utvářet, vytvářet, dělat, vyrábět, dávat hmotě tvar ; pořádat, rovnat ; myslit, tvořit v mysli, představovat si (Platón si duši představoval jako třídílnou)

vévoda

ohbí, kloub

hvězdný, hvězdnatý ; zářící, třpytný

vydat se na cestu

prázdný ; planý, jalový, nicotný

tlačit zpět, zatlačovat

obročí královského kostela (MLLM nic víc a skutečně uvádí f., Pražák nic)

probíhat, stávat se

nakupit, nastavět

během, tryskem, klusem

jak se praví výše, jak se píše výše

uvnitř, zevnitř

vystoupit ; vynořit se, vystoupit (zejm. z vody, země) ; vzcházet, zvedat se, vyvstat, vzejít, objevit se, vyrůst, vyprýštit, povstat, vzniknout ; vznikat, objevit se, nastat, vyskytnout se, povstat ; stát se ; osvědčit se jako ; být, existovat, vyskytova

levice, levá strana

otevřený, přístupný, ničím nechráněný

natrefit, vpadat, přepadat

odepřít, odmítnout, kývnout na znamení odporu

očividně, jasně, zřetelně ; otevřeně (neskrytě)

domeček, domek

a (zejm. slučovací spojka, ale i odporovací) ; a to (připojuje logicky nesouřadný člen: "jeden, a to velmi podivný zvyk") ; i, také (adverbium se stupňovacím významem: "et dona ferentes", zejm. v pozdější latině)

ramena ; lopatky, plece

znepokojovat, pobuřovat, popouzet

jistě, arci, ovšem

bez úhony, bez ztrát, neporušený, nedotčený

zpráva

poznat, zpozorovat

vpadnout, vtrhnout, vniknout

trám

kojná

ozbrojený

promeškaný, prozahálený, zameškaný

zdržet, zadržet, ochromit

hloupý, těžkopádný, nerozumný, nejapný, blbý ; těžký, nehybný

dotýkat se, sahat

vojenské oddíly

ječný, ječmenný

tvrdit (zejm. mylně)

rovněž, také, též, i

zničení, zkáza, zhouba, záhuba, zpustošení, pohroma ; bědy (tak často v Bibli) ; ničení ; zatracení, záhuba (tak často v NZ) ; ztráta

Kazatel (biblická kniha)

z Brescie, související s Brescií [neznám český tvar, ve fr. ak. sl. nenal, v Pražákovi taky ne.]

dřevorubec

zmást, pomást, poděsit, polekat

nařezat, nakousat, okousat

opovrhovat, podceňovat

někdy, jednou ; když, kdykoli (jen) ; poněvadž, ježto, jelikož

uvnitř, zevnitř, dovnitř

přirozenost

vůle, libovůle

vskočit

lovit

slib

zakázaný strom

později

tiší (většinou mites)

[viz decerno a decresco]

v hojném počtu

slib lenní věrnosti

zaujmout, uchvátit

(význam "posoudit" Pražák ani Šenková neudává, ani náznakem)

povzbudit

takto

přát, být nakloněn

to jest

s přestávkami?

tvořit, plodit, rodit ; zřídit ; strojit (nebezpečenství) ; volit, ustanovovat, určovat (do úřadu)

Palermo

obilí

prostředník

velitelský, vůdcův

Rýn prudce teče

nijak

dát milost, udělit milost ; být po vůli, vyhovět, popřát sluchu

známý

pravdivě, podle pravdy, správně ; vpravdě, opravdu, vskutku ; pravdivě, upřímně, opravdově, poctivě

odřezávat, odříznout, uříznout, vyříznout, přeříznout ; ustřihnout ; odtít, utít, useknout ; oddělovat, rozdělovat ; odlučovat, odnímat

být v nouzi, v tísni, v nesnázi

zamilovat si, oblíbit si

hluboké tóny

upevnit

obrátit na útěk

(adv.) též, rovněž, také, podobně, dále

pršet

lehkovážně, slepě

opět vzít, znova se chopit, opět na sebe vzít ; opět se dát do čeho, znovu se dát do čeho ; obnovit

nenadále, znenadání, najednou

ukládat (trest)

vyrážka, pupenec

zasvěcený

starobylost, dávnověkost, starobylý obyčej ; starožitnost, dějiny starého věku, starověk ; lidé starého věku, staří, předkové ; starobylý dobrý mrav, stará dobrá poctivost

jeden (ze dvou či z obou) ; jeden nebo druhý

částečně

zaslíbit (dceru Bohu apod.)

poslední soud

větev, halus

pojat rozhodnutí

osika

svobodný

svícen (kandelábr), nosič svíček

Toskánsko

v nepřítomnosti (koho)

napřed běžet, spěchat, hnát se

střílet

nechtít ; nebýt nakloněn čemu ; kéž by ne, chraň bůh

širší, rozsáhlejší ; více lidí zasahující, rozšířenější ; obšírnější

nečestný, bezectný, hanebný ; zneuctěný ; nepěkný, škaredý

bezpodmínečně

ustavit do čela

upouštět od něčeho

sebe (genitiv zvratného zájmena pro 3. osobu, předmět musí být v klas. lat. totožný s podmětem)

činit pokání ; litovat, želet, pociťovat lítost

pověst, hlas, zvěst, zpráva

beze vší pochybnosti, jistě, jednoznačně

prut, proutí

mírové shromáždění

lehký (o hříchu), odpustitelný

získat (střv. ; germanismus)

účastnit se, být přítomen

snad, možná

provdat, vdát

řadit, stavět do řady, roztřídit, uspořádat, zařizovat, určovat

takový ... jaký

ohýbat, křivit (bás. o raněných končetinách) ; (práv.) pronášet dupliku (odpověď na žalobcovu repliku)

strojové zařízení, stroj, přístroj

prodlení, meškání

vina, přečin

stejně jako

doufat, mít naději ; čekat, očekávat ; obávat se, bát se (nějaké nepříjemné věci)

u, při (u místních jmen, jmen národů) ; u, při (u osobních jmen) ; u (koho), v příbytku / bytě / domě koho ; u (koho), ve spisech, v díle (koho) ; před, v přítomnosti ; u, za (časově) ; podle soudu (koho)

nerovný (o povrchu) ; srázný ; nestejný, nerovný, nespravedlivý ; nepříhodný, nevýhodný ; nepříznivý, nevraživý, nepřátelský ; neklidný, rozhořčený, hněvivý (o povaze) ; nehodný, nespravedlivý (DZ)

jak, jakým způsobem (táz.) ; jak (vztaž.) ; jak by (význam účelový) ; aby

potupný, hanebný

jednodenní dítě

nalevo, vlevo

třást se, být zmaten, bát se

proti danému slovu, zrádně

činný intelekt

správce

Jidáš

házet

slib

modř, modrá barva

orné pozemky

odtrhnout, utrhnout, strhnout ; servat odervat, urvat ; odlučovat, oddělovat ; brát, odnímat ; mařit, ničit

léčky, nástrahy, úklady

déle trvající

lítost, zkroušenost, zkroušenost nad hříchy ; sklíčenost, hoře, žal, bolest ; útrapa, svízel, bída ; ničení, zkáza

zakrátko, brzy poté

zakázané ovoce

hodný pokárání

uchopit, pochopit

vše, co je v nich [ČEP Sk 4,24 ; 14,15.]

zakázaný strom, zapovězený strom [strom v ráji, na kt. roste zakázané ovoce]