Latinský slovník

kormidelník

běžný, obvyklý

náboženská výchova ; katechismus

opomíjet, klást do pozadí

čest, stud ; úcta, vážnost, ohled na koho ; mravnost, počestnost, bezúhonnost, dobré mravy, slušnost, cudnost, čistota, nevinnost ; stydlivost, ostýchavost, skromnost ; hanba, potupa, ostuda

poznamenávat, zaznamenávat ; znamenat, pozorovat

pít

abatyše

sunout se, šinout se, smekat se, klouzat ; jet, sjet ; letět ; plazit se, plížit se ; plynout ; plout ; klopýtnout ; přen. klopýtnout, pochybit, zbloudit ; vklouznout kam, vkrádat se, plížit se ; spadnout kam

pokoušet, napadat, vyzývat, podněcovat, dorážet

tam

(LMALB nic! Jen sloveso concieo, ere, citum)

nepatrný

obecně, všeobecně

ani

když již noc postoupila

Chorvaté

většinou

ovčín, ovčí n. kozí chlév

hlavně, zvláště, zejména

zardousit, uškrtit, zadusit, zadrhnout hrdlo

zloba, nepřízeň, nenávist ; zlomyslnost, škodolibost

prapor zvláštních oddílů

mezi (místně) ; v blízkosti, v dosahu ; vespolek, navzájem (inter nos apod.) ; mezi (časově) ; během, za

na oltáři

podvracet

roku X od Vtělení Páně

bezstarostný, klidný, nestarající se, nemající starosti ; bezstarostný, veselý, klidný ; bezpečný, jistý, bez nebezpečí

modrý

strhnout se

půst ; hlad

nuznost, chudoba

nic nového

za peníte

rozbitý, porouchaný, po pádu poraněný, povalen

Bosna-Hercegovina (v moderní době)

evangeliář

jakmile, když [zřejmě jen střv. latina]

po šesti

řeholní sestra určená k posluze

společný, smíšený, nerozdílný

celopal, zápalná oběť

jakkoli

shnilý, nahnilý, zkažený, ztrouchnivělý, zpráchnivělý, zetlelý ; (o zubech) vykotlaný ; zvadlý ; (ani náznak průběhového významu "tlející" apod.)

kolik (táz. i vztaž.)

lesníci

smrt ; mrtvola ; krev

vlhký

sněhová bouře, sněhová vánice

nutně ; s logickou nutností, přesvědčivě, nutně

ostrov

provdat, usadit u muže

polštář

svět, tento svět, tento život, tento věk ; věčnost

urychlovat, urychlit, zrychlovat, zrychlit, uspíšit, dodávat rychlosti ; spěšně konat (/ vykonat, činit, zjednat, opatřit, neklasicky i alqd.), pospíšit s čím ; spěchat, spět, pospíchat, pospíšit si, kvapit, chvátat ; toužit, dychtit, přát si

usilovat, snažit se

rád

předvídající budoucnost, znalý budoucnosti, věštecký ; starající se, starostlivý, pečlivý (alcis rei o co) ; prozíravý, obezřelý, opatrný

podmínka

měřit síly

zrozený, pocházející

zedník

viz decresco ; decerno

stroj, přístroj ; válec (ke zdvíhání či posunování), páka ; dobývací stroj, obléhací stroj ; lstivý výmysl, obmysl, úskok, lest

podat zprávu, hlásit

obrácený dopředu, vyčnívající vpřed, nastavený dopředu ; přední ; přivrácený ; protější, z protějška přicházející ; vpředu ležící, zpředu, naproti, proti (proudu) ; protivný, nepřátelský ; nepříznivý, neblahý, nevýhodný, nedobrý, nešťastný ; protivný, opa

pevný postoj

plný

tudy

pronásledovat, lovit, štvát, znepokojovat, týrat, trápit

uvádět za příčinu, udávat za záminku ; předstírat

přecházet, přejít, překročit, přestupovat ; přeběhnout, přejít k nepřátelům ; vpadnout, vtrhnout (do nějaké země) ; přecházet, přistupovat, přikročit ; přejít, měnit se ; pronikat, procházet ; míjet, pominout ; předejít

kovový, měděný, spěžový, bronzový ; peněžní, finanční

zapřísahání ; zaklínání (ďábla)

hledat, vyhledat, vyhledávat ; pohřešovat ; toužit po čem, žádat, požadovat, přát si ; pátrat, vyptávat se, dotazovat se

loď, plavidlo

na dvě strany, dvojím směrem

(význam "posoudit" Pražák ani Šenková neudává, ani náznakem)

vojenské oddíly

[viz decerno a decresco]

vídat, vidět ; navštěvovat

útočiště, úkryt, azyl

štít, záštita, ochrana

tehdy, tenkrát, tu ; pak, potom, tehdy

právě, zrovna, zrovna tak (adv. přirovnávací ; proto, pročež, tedy (spojka důsledková, neklas.) ; nuže (vyzývací ; i klas.)

načas, dočasně, na okamžik, na chvilku, prozatím ; v určený čas, v pravý čas, včasně

strážce pečeti

hodnostář

předpona pro dva, oba (např. cum ambabus je "s oběma")

zdvihnout

lítost, zkroušenost, zkroušenost nad hříchy ; sklíčenost, hoře, žal, bolest ; útrapa, svízel, bída ; ničení, zkáza

blesk ; (pl.) bouřka, blýskavice ; záře

přijmout (radu), uposlechnout

zdát se

(Pražák nic ; MLLM sub sauma: sauma et derivata v. sagm-)

bezprostředně, bez prostředníka

někdo, něco, kdokoli, cokoli, nějaký

a to tím spíš

Srbové

být svěží, být zdráv, být plný života, být plný elánu ; vzkvétat, kvést, být na vrcholu moci/slávy/štěstí, být na výsluní ; skvít se, vynikat, vyznamenávat se ; být ve vážnosti, mít moc ; bujet

správce sklepa, správce spíže ; sklepmistr, klášterní sklepmistr ; sklepník

Milán

vzdálit se, zratit

stlačovat, tisknout, svírat

nestarat se, nedbat

nemít naději, ztratit naději

dobrý ; zdatný ; pravý (o penězích) ; vhodný, příhodný, prospěšný, užitečný ; výborný, zručný, obratný, znalý ; udatný, statečný, zmužilý ; urozený ; jemný, krásný, pěkný ; hojný, značný, převážný, valný ; dobrý, zdárný, příznivý, šťastný

lidumilný, zdvořilý, vyspělý

(Fournier I, 315)

jablka z jabloně

prázdný prostor

hrůznost, děsivost, strašlivost ; krutost ; trpkost, nepříjemná chuť

škoda, újma

přelud, klamný zjev, vidina

těžko, stěží, obtížně, nesnadně

být plný pochybností???

náhle

Karnutové (mocný keltský národ)

podstoupit

spasit

služba ; otroctví, otrocký stav, otrocká služba ; jho, jařmo, poroba, poddanství ; otroci, otrocká třída

vyběhnout, vyrazit

světské starosti

nečestně, hanebně, bezectně, nectně

zkoušet, zkoumat, [zhodnotit (DZ)] ; odvažovat, vážit

živý tvor, živočich (o zvířatech i člověku)

něco nastavené mezi, záminka, překážka

paprsek ; paprsek (kola), loukoť ; poloměr (kruhu) ; hůl, hůlka ; měřítko, hůlka na kreslení ; tkalcovský člunek

záletník, sukničkář, frejíř

slzy

a opravdu, a věru, vždyť také, vždyť přece

vrhnout

(LMALB pod aërius uvádí "metr. aere-" ; metr. je podle seznamu zkratek "metrice", tj. metricky, čímž zřejmě míní zachování rytmu básně ; z tohoto zdá se plyne, že aereus může být též forma aërius, tj. "vzdušný" atd., čemuž odpovídají... pokr. v části 2)

(MLLM nic!)

za noci, v noci

spěchat

avšak, ale ; pak, dále ; (někdy též výplňkové slovo, které se nepřekládá)

příležitost (k čemu s gen.)

hra v šachy, šachy

podporování, pomáhání, podpora, pomoc, přispění

(ab alqa re) uchránit čeho

odcházet, rozejít se

připomínat, upomínat, upozorňovat ; napomínat, nabádat, pobízet

prvenství

vidět, znát, vědět

(adv.) též, rovněž, také, podobně, dále

končí... [bývá uváděno na koncích díla ; končí, tak se to většinou překládá, např. Spunar]

tvář, obličej, výraz obličeje

najmout, pronajmout, vykoupit

holeň, hnát, noha

cvičit ; provozovat, konat, vykonávat co, zabývat se čím, pěstovat co, zacházet s čím

manželství

povlovnost, mírnost

pokračovat v cestě

spolupracovat, pracovat spolu, spolupůsobit

střevíc, bota

upevnit

zbylý, zbývající ; budoucí ; ostatní

být pro, navrhovat

Hospodin Bůh (Gn 2,4-9 atd., mnohokrát)

evangelium

viz condicio

ještě ani

co nejpřísněji potrestat

zaměstnaný

hanlivě vytýkat [Jen toto Šenková. Pražák ani el. sl. vůbec nic. Vazba je v Tractatus Manicheorum s dat.]

župy

odtud, dále (o pořadí, posloupnosti) ; dále (místně) ; od té doby, od té chvíle, potom, na to ; pak (vytčení otázky: proč pak ovšem přišel?, tj. za těchto okolností) ; brzy, zakrátko, co nevidět

oba, jeden i druhý

opatřovat obilí, zásobovat obilím

pohostinství

odtrhnout, utrhnout, strhnout ; servat odervat, urvat ; odlučovat, oddělovat ; brát, odnímat ; mařit, ničit

chytit za krk

pokus

pocta, vyznamenání

ležet natažen, prostírat se

zastavit se, sídlit, prodlévat

nerovný (o povrchu) ; srázný ; nestejný, nerovný, nespravedlivý ; nepříhodný, nevýhodný ; nepříznivý, nevraživý, nepřátelský ; neklidný, rozhořčený, hněvivý (o povaze) ; nehodný, nespravedlivý (DZ)

postrašit, zastavit, polekat

(délková míra, MLLM neupřesňuje)

upokojit, ukonejšit, utišit

proti vůli

(form. aer)

místo uprostřed, mezi oběma ležící, patřící jim oboum

prázdný, bezobsažný, bez obsahu, dutý, bez (nápisu, ducha atd.) ; jalový, nicotný, marný, lichý, bezpodstatný ; ješitný

dvojice, pár ; (od 13. stol.) pairové ; (od 13. stol.) bratrstvo

oddělovatel ; dělitel (mat.) ; rozdělovatel (např. pozemků, peněz) ; rozhodčí (při rozdělování majetku) ; náhončí, rozdělovatel peněz (před volbami k podplácení voličů) ; správce a rozdělovatel kanovnických prebend ; rozdělovatel vytěžené rudy

osobně

pravděpodobný

tribuna, řečiště

(Pražák nic)

zaslepený, oslepený

špinavý, znečištěný, nečistý, pokálený

(druh laciné tkaniny ze směsi vlny a lnu)

kopyto (koňské)

zblízka, muž proti muži

pozorně, bedlivě, napjatě

přechovávač (technický inkviziční termín pro ty, kdo nejsou kacíři, ale kacíře ubytovávají a starají se o ně ; takto DZ pro RS 47:15)

opět, znova

blahé paměti

vždyť, ovšem, neboť (uvádí samozřejmý důvod) ; ježto, neboť (vyznačuje důvodovou platnost vztažných vět ; ovšem (samostatná věta)

doprošovat se, prosit za odpuštění

od - do

zpravovat někoho, dávati někomu zprávu

mít větší přehled, připravený k boji, pohotový

zpupně, bezostyšně

oprávněný, správný

prorážet

Skutky apoštolů (i takto v sg.)

a jestliže, jestliže však

podložit, podstrčit ; porobit, podmanit ; podstrčit (podvodně) ; dosadit (někoho na čí místo) ; připojit, dodat (několik slov k již řečenému apod.)

ječný, ječmenný

amen

zeptat se někoho

odplatit

vzápětí, za chvíli

nerozvážnost

ustanovit

z ničeho

(form. mansus)

špatně, zle ; málo, téměř ne, ne, nedosti ; nešťastně, nepříznivě, s nezdarem ; sotva, nadobro (o nevhodné míře: listy sotva drží na větvích, nadobro ochraptělý)

uvolnit, osvobodit, zbavit ; vykonat, rozřešit, vyřešit, dokončit ; uvolnit z úřadu ; vykoupit, vyplatit ; zprostit závazku ; zprošťovat ; rozhřešovat (tvar LMALB), udělovat rozhřešení

určovat, vyměřovat, stanovit

v okolí, kolem

dát

ostatní ; zbylý, zbývající (např. cetera nox = zbývající část noci)

sejít, přijít, dostat se, dorazit, octnout se kde ; přejít, obrátit se (k čemu, metaf.)

podobenství

dojít, dostoupit, dospět, vstoupit, vkročit, vystoupit, dostat se k čemu ; přistát (o lodi) ; dát se do čeho, začít co, zabývat se čím ; zažít, pocítit (pas.) ; dojmout, jímat, pohnout ; zachvátit, jímat, zasáhnout ; vynořit se, vyvstat (zejm. o myšlence)

kopulace, soulož

příbuzní

den potom, druhého dne

kojná

společně

návrat

(Castanet 137, 164)

nad to, dokonce, k tomu

plnit, dosáhnout něčeho

poznat, zpozorovat

neústupnost, tvrdošínost

býk, vůl, tur

pokud, jak daleko, až kam ; až pokud, až po kterou dobu (čas.) ; ježto (příčinně) ; aby (účel ; jen v pozdní lat.)

slavit, světit (slavnost)

podněcovat, popouzet, pohánět

Chorvatsko

zahnat, odvrátit

Paris (hrad v Audes, viz Duv. Hist. 157, n. 26) ; Paříž

druh

stav

vystoupit ; vynořit se, vystoupit (zejm. z vody, země) ; vzcházet, zvedat se, vyvstat, vzejít, objevit se, vyrůst, vyprýštit, povstat, vzniknout ; vznikat, objevit se, nastat, vyskytnout se, povstat ; stát se ; osvědčit se jako ; být, existovat, vyskytova

poslat zpět

za mzdu najmout

lesk, třpyt, svit, záře ; vážnost nádhera ; vnější lesk ; jasnost, výraznost, zvučnost (řeči)

netělesný

zástup, nával, lidé, dav, hlouček, tlupa, smečka, hejno ; množství, hromada, kupa ; lid, národ ; hřmot, ruch, vřava, povyk ; zmatek, nepořádek

dobrodiní, laskavost

když

vyčnívat, vynikat ; zřetelně se jevit, být patrný, být zjevný ; být, existovat

význačný, znatelný, nápadný, patrný ; pamětihodný ; významný, velký, značný (toto DZ)

(geogr.) Okcitánie (např. Christophorus Sandius, Nucleus historiae ecclesiasticae..., 390)

čistý, nemíšený, neředěný, nesmíšený ; (přen.) čistý, pravý, opravdový ; plný, neomezený ; pouhý, čirý ; samý ("meri principes" samé významné osobnosti)

zpovědní příručka

takový ..., že

právo, spravedlnost

statek

osnovat

Thiers

jiný, jinaký

dát, ustanovit ; odpykat ; konat spravedlnost, rozsuzovat, zasedat na soudě, zavést (iudicium vyšetřování) ; vzdávat, prokazovat ; vydávat (počet), udávat (důvod) ; splnit ; učinit koho čím

peněžitý zisk

(někdy užíváno jako výplňkové slovo, tak myslím např. Flor. rit. 244 = 12,15 ; TDH 312:16 jistý učenec, totiž Lanfrancinus... To lze vynechat.)

týž, tentýž ; totéž (jako subst.) ; neměnící se, stejný ; opětovně (ve spojení se zájmenem) ; právě (ve spojení se zájmenem) ; zároveň (značí jednotu)

modlit se růženec, říkat růženec, odříkat růženec

zdržovat

požehnat ; zasvětit (kostel) ; vysvětit (na kněze) ; pomazat (na krále) ; modlit se ; adorovat ; dát sbohem

bít, tepat ; hořekovat

nebo

láhev, lahvice (hliněná či skleněná), džbán ; (dutá míra)

prach, prachový mrak

čin, skutek ; výkon, práce ; služby ; případ, příhoda, událost [DZ: též zřejmě situace, záležitost, ač Pražák neuvádí]

vyrovnat se, stačit

Treviská marka (oblast Vicenzy, Trevisa, diecéze Feltre a Belluno, možná i část Furlanska zahrnuta do tohoto termínu, uvádí Duvernoy)

pošlapat, zdupat, šlapat po čem (i přen.), zneuctít, zhanobit ; ztýrat, zle nakládat

(pas. od calefacio) být ohříván, ohřívat se

obviňovat, očerňovat, hanobit, pomlouvat, v zlou pověst uvádět

projíždět

trám

božské Písmo

někdy, jednou ; když, kdykoli (jen) ; poněvadž, ježto, jelikož

Raška

opravit

stráž

Lombardie

vyloučení, odstranění, vzdálení

dozvědět se, shledat

druh, průvodce

uvnitř

příkopy

dobrovolně

(refl.) připravovat se, chystat se ; chystat co, připravovat se k čemu, hotovit se k čemu ; stanovit, určit

albánský (tak např. Iz dubrovačkog archiva 3, s. 56, zcela jasně: in partibus Albanie a quodam Phylippo Albanense...)

snést, dovolit

zkoušet, zkoumat, okusit, zakusit

hnusný, nechutný (DZ ; Pražák nic, ale viz taedium)

jed ; otrava, otrávení, travičství ; otrava, nákaza ; nápoj lásky, kouzelný nápoj, kouzelná šťáva, lektvar ; kouzlo ; uměle připravená šťáva ; barvivo, barva

vzít si příklad

obnovit, opět vystavět (Pražák nic víc), opravit

dech, vánek

ne ; sotvakdo

přeběhnout, zběhnout, utéci

v mnohých případech, častokrát

responsorium, responzorium

odhalit, zjevit, vyjevit, učinit zjevným

od toho času

domlouvat se, rozmlouvat

sdělení, sdělování ; sdílení, vespolné účastnění, obcování ; udělení

důležité

maršálek

náhodou

z té příčiny

ač, ačkoli, byť (s adj. i celou větou)

důvěra

souvěčný

řadit, stavět do řady, roztřídit, uspořádat, zařizovat, určovat

lov, hon

Jidáš

protože?

utěšitel, těšitel

prst

souzvučet, spolu zvučet ; souhlasit (Flor. rit. 12,5: + ak.)

rozdělený ; oddělený, odlehlý ; jemný, zdvořilý, vybraný (DZ), urozený ; prozíravý, moudrý, rozvážný, uvážlivý, opatrný ; rozumný, uvážený, promyšlený ; nespojitý, přetržitý ; zvláštní, vlastní (fil. o supozici či pojmu) ; význačný, znamenitý (DZ slovutný

(neklas. pro quondam)

možná

kárání, hanění, hana

házet, metat, vrhat

pochybovat (+ dat. o čem)

neopodstatněný, neodůvodněný, nepodložený

Jakub, Jákob

bohatý, zámožný, blažený

(Pražák nic ; WEH překládá "especially")

strmé skály, těsně k moři přiléhající

slib lenní věrnosti

o, co do, vzhledem k, stran čeho, co se týče čeho, pokud jde o (o předmětu a vztahu)

rychlejší, hbitější

Moravané

přicházet v úvahu

bezpodmínečně

nechat zestárnout

tak velký, stejně velký

opětné zjednání, obnovení ; smíření, usmíření

přát, být nakloněn

lesknout se, hýřit

jistě, arci, ovšem

podtít, podseknout, podežínat

rosa ; kapičky, tekutina, která ukapává

Vicenza (nepochybně)

vracet se, vrátit se, jít zpět ; znovu prožít, navrátit se (ve vzpomínkách do dětských let apod.)

námezdný, najatý ; podplacený ; (o věcech) koupený, zakoupený, zaplacený

světská potěšení

postavit se na odpor

pokacířštit (často o udělení katarské svátosti consolamenta)

potupný, hanebný

trest ; pokuta, náhrada (za spáchaný zločin) ; potrestání koho, pomsta nad kým ; trápení, utrpení, trýzeň ; nebezpečí

los

Stanislav ze Znojma

Bar (dalmatské město)

návštěvník, příchozí, host ; cizinec

předtím, dříve

slina

otrávit, napustit jedem ; uštknout

lstivý

bázeň ; skromnost, uměřenost

po pěti

meškat, zdržovat, odkládat

hned, ihned, stále, hned na místě ; pevně, stále

dávati se do boje

hovořit, povídat si s kým (o čem)

vynořit se (např. o nové nauce, herezi apod.)

přišívat

na obou stranách, z obou stran

natáhnout, napřáhnout, vztáhnout ; rozpínat, roztahovat, rozšiřovat, natahovat, rozestírat ; rozpřahovat ; rozšiřovat se, zvětšovat se, roztahovat se, rozvinout ; rozestavit, rozvinout (např. šik) ; protahovat, prodlužovat (čas.)

(form. blaveus) (LMALB) ; žlutý (??? DZ)

dohotovit, vykonat, dokončit ; způsobit, připravit ; sehnat, sebrat, opatřit ; zeslabit, vysílit, zničit ; připravovat mísením různých látek (zejm. lék) ; proměňovat (podstatu chleba a vína, zejm. v pas., ale nejen) ; vymýšlet ; vyhotovit (např. listinu)

vyobcování ; exkomunikace

nákladný

viz ast-

dělat, činit, robit, zhotovovat ; stavět ; tvořit ; dát si dělat, nechat si udělat ; dělat se jakým, stavět se jakým ; skládat (verše) ; získávat, opatřovat, shánět, vydělat ; konat, vykonávat, provádět, pořídit

vyslanectví

viklat se, hýbat se, kolísat, klátit se ; potácet se, vrávorat ; kácet se, klesat ; být vrtkavý, nestálý, váhat, rozpakovat se ; otřásat se, být v nejistotě ; upadat, rozpadat se

exhumovat

Vinidové

výpověď, ohlášení, oznámení, vyhláška

házet

(LMALB ani Pražák nic)

vniknout, vplížit se kam ; vedrat se, vniknout, proniknout kam ; vniknout, proniknout do čeho (přen. o proniknutí do nějaké disciplíny) ; vloudit se kam, získat si přízeň ; vkroutit, vsunout, strkat ; sdělit, oznámit, donést (v pozdní latině)

spravovat, řídit

pravidelný, výroční, každoročně se vracející (zejm. o náboženských svátcích) ; slavnostní

mísa

oddělovat, odlučovat ; rozdělovat, dělit (vzájemně) ; pojednávat o čem zvlášť ; nechávat stranou, nehledět k čemu, nepřihlížet k čemu

brod