Latinský slovník

vážně, opravdově jednat ; tvrdit (vážně, opravdově, s jistotou), ubezpečovat, ujišťovat o čem, dokládat ; dosvědčovat, dokládat co, svědčit o čem

odplatit

večer

zakázané ovoce

zaslepený, oslepený

radost, blahopřání

obličej, tvář, ústa

???

k sobě táhnout, přitahovat

nepochybovat, být přesvědčen

(geogr.) Okcitánie (např. Christophorus Sandius, Nucleus historiae ecclesiasticae..., 390)

rozdělit, rozčlenit, rozrůznit, rozrůzňovat ; rozlišovat, rozeznávat ; určovat, stanovit, vyznačovat, vyznamenávat ; klást důraz na co ; vyšívat ; pestře barvit, pestře zdobit, krášlit

uzavřít, zamezit, překazit

celý svět ; (přen.) všichni

věz

na vystřídání

vzápětí, za chvíli

neškodný, poctivý, řádný

doválčit, dobojovat, dokončit válku ; zdolat, nadobro přemoci, úplně pokořiti

celkem (spojení "sunt XVI omnes" je to dobré překládat "je jich celkem 16")

oplodnit

nikoliv nepatrně, značně, velice

Parma

vrážet, zarážet

pohřeb, pohřbívání

počet, účet, účtování ; seznam ; částka, suma, účet ; obchod, obchodní záležitost ; záležitost (z. vůbec) ; výhoda, prospěch ; počet, účet (přen.) ; opatření ; jednání, plán ; poměr, vztah, ohled, dbaní čeho ;

slavit co

právem

částečně, dílem, zčásti ; někteří... (zatímco jiní...)

(MLLM ani Pražák nic)

objevit se, ukázat se, zjevit se, vynořit se ; být k službám, přisluhovat, posluhovat, konat službu ; jevit se, ukazovat se, být zjevný, být patrný

tajný

líčení, řeč, obhajoba

souhvězdí, hvězda

vyrovnávat, srovnávat, urovnávat

související s očišťováním Panny Marie (MLLM jen toto, Pražák nic) ; očistný (DZ pro "ignis purgatorius", tj. očistný oheň, rozuměj očistec)

bát se, obávat se

přelud, klamný zjev, vidina

zaslíbit, zasvětit ; zasvětit, věnovat, oddat, odevzdat

vyznávat, přiznávat se, hlásit se (alqd k čemu) ; vyznávat se z čeho, nezapírat ; prohlašovat, hlásat, pronášet, vypovídat ; projevovat, dávat najevo, prozrazovat, ukazovat

pevnost

řízení, vedení ; vláda

vyvracet, vyvrátit ; rozvířit, zčeřit ; převrhnout, překotit, skácet, povalit ; rozvrátit, podkopat, zničit ; k pádu přivést, přivést na mizinu

ubývat, zmenšovat se, ztrácet se, opadat (o řece), mizet

brzy potom, brzy nato, zakrátko poté

malé suché fíky

povaha, rod, druh

vézt

se sepjatýma rukama

výslovné písemné svolení

vyznat, uznat, doznat, přiznat ; vyjevit, dát najevo, prozradit (nějakým skutkem)

(form. flaveus)

prostředník, tlumočník

a obráceně, a vice versa

povzbudit

modlitba, prosba

přezimovat

z Nogentu

být prázden, neobydlen, neosazen

provinit se, hřešit, chybovat

nevěstka, prostitutka, kurtizána

dát milost, udělit milost ; být po vůli, vyhovět, popřát sluchu

být vzdálen, být daleko, být odlehlý, mít daleko (kam) ; dělit (o dvou časech) ; rozcházet se, lišit se, různit se, neshodovat se

zajmout, zatknout

naříkat, plakat, litovat

svést, svádět ; rozvést, odloučit, rozloučit ; odvést stranou

obezřetnost ; záruka, ujištění

obvinit, vinit, vytýkat, žalovat

odsoudit, shledat vinným, uznat vinným ; způsobit odsouzení (o žalobci) ; odsuzovat, neschvalovat, vinit, obviňovat ; zatratit, dát do klatby, zavrhnout, zatracovat

(někdy výplňkové slovo, které není nutné překládat, viz např. RS 52:2)

Mikuláš

velmi, velice, tuze, silně

kožešinový oděv, který zakrýval ramena a hruď

(viz ex)

kraj, okres

táhnout zpět, odtahovat ; vést zpět, přivést zpět, zavést, uvést ; přivést, přimět k něčemu, vrátit koho čemu ; obnovit, znovu zavést

místo, za (koho)

stůl ; oltář ; pokladna ; jídlo, hostina

zasvěcovat, obětovat (bohům) ; posvěcovat (spec. své počátky, tj. připisovat si božský původ) ; zaklínat ; dávat do klatby, proklínat ; zbožnit, zbožštit, zařadit mezi bohy, prohlásit za boha ; zvěčnit, učinit nesmrtelným

(viz effundo)

rozpustit, odvázat, rozvázat, rozvolnit ; zvednout kotvy ; zbavit, zprostit, osvobodit ; rozbít, zbořit, strhnout ; uvolnit, zeslabit ; rozluštit ; zapudit ; zahnat ; zrušit, odstranit

pověst, hlas, zvěst, zpráva

viz obiurgo

až

jmenovitě, výslovně, jménem

barbarský, nevzdělaný, krutý, hrubý

dar

dvojí, dvojstranný

vzbudit, zavládnout

Francouz (sic!)

klást na různá místa, tu a tam klást, rozestavovat (zejm. voj.), rozkládat ; pořádat, uvádět v pořádek, rovnat, urovnávat, upravovat ; určovat, ustanovovat, nařizovat ; připravit, přichystat

doslova

dlouhé šaty, štóla

poustevník

nabývat živosti, nabývat síly

Toulouse

bagnioregský, související s Bagnioregiem

[Pražák nic.]

pučet, vyrážet

dávat almužny

Srbové

obracet

popravit koho, na hrdle potrestat koho

zaslibovat, věnovat

zrada

vládce tohoto světa (označení pro ďábla)

naplnit, zaplnit

neořezaný

líný, nečinný, zahálčivý

hned potom

stávat se změkčilým

obývat, bydlit v čem ; bydlit ; dlít, zdržovat se kde, být, bývat

otužování

a ne, ani ; a tedy ne, tudíž ne ; avšak ne, ale přece ne

takto (orare dicendo = modlit se takto: ...)

vzpora, odboj, odpadnutí, odpad ; ubývání, mizení ; zatmění ; mdloba, mrákoty, ubývání sil

společně

sestavit se v klín

kolo

ohřívat, zahřívat, rozpalovat (hodně, silně)

Sírachovec (biblická kniha)

bochník (DZ) ; koláč (zejm. obětní) ; placenta, plodový koláč ;

ač nepatrní počtem

vlna

lehký hřích

uchopovat, chytat, zachycovat ; chytat se čeho ; objímat ; snažně prosit, ucházet se o přízeň ; kandidovat, ucházet se o úřad

přicházet

dobrovolně, se souhlasem

předsevzetí, úmysl ; látka, téma, děj (dramatu), hlavní věc ; návěst (úsudku), premisa

(form. si quis ; např. RS 59:21)

s provdáním dívek se nespěchá (Tacitus)

práce, zaměstnání, činnost, úkol

omlouvat, ospravedlňovat ; uvádět co na omluvu, vymlouvat se na co, ospravedlňovat se ; zbavit se čeho, být zproštěn čeho, být ušetřen čeho

nestarat se, nedbat

Katalánsko

služebník

osada, osadníci

snad, možná, pravděpodobně, jak se zdá, jak myslím, podle všeho, nejspíš, asi ; asi (u číselného údaje)

loutna

moc, panství, vláda, nadvláda

mnohokrát, často

běh, směr

všemohoucí, všemocný

župy

zapalovat

nanebevstoupení

Rýn prudce teče

mléčně bílý

mnohokrát, často

vyběhnout, vyrazit

svátek, slavnost

složit zbraň

lovec vlků ; vlkodav

ženatý, (fem.) vdaná

pomocník

domeček, domek

pozemek, majetek, statek

nejednou

odstranit, vzdálit, odklidit

plnit, dosáhnout něčeho

lastura, škeble ; perla ; nádoba lastuře podobná, lahvička (např. se solí, voňavkou)

zjevně

nejnižší místo, hlubina, dno

na (ante pectum RS 46 aj. je asi spíš na hrudi než před hrudí)

sebevědomě, směle, odhodlaně, srdnatě, jistě, neohroženě

jednodenní dítě

vyrazit, vydat se na cestu

donekonečna, do nekonečna

nenávist

věřit, důvěřovat komu (alci, ale též re) ; mít důvěru ; osmělovat se, odvažovat se (s inf.) ; být přesvědčen, že

správce ; uspořadatel ; (biskupský) pověřenec (spravující světské záležitosti) ; rektor (kostela) ; světitel (osoba, která světí kněze či biskupa)

rozptýlený, rozsypaný

nedílný, nerozdělený, smíšený ; nerozeznatelný ; bez rozdílu ; nedovolený, nepatřící se (v Pražákovi tento význam nenal., ale v jiném sl. ano)

kazatel

setrvávat, tvrdošíjně vytrvávat ; ve tvarech perf. splývá s persto (are, stiti, -)

laický

smrad

nejčastěji

hustý, četný, hojný, bohatý ; (v čase) hojně opakovaný, častý, zhusta opakovaný

hlavní město v Belgické Galii

zavázat

znalec

pustit, opustit ; vzdát se, zanechat čeho, nechat stranou, nechat bez trestu, pustit ze zřetele ; mlčky přejít, pominout, opomenout co, nezmínit se o čem, nemluvit o čem

obávat se

albigenský

kořenění ; nakládání (ovoce do nálevu) ; zř. též tvar pro condicio, viz sub condicio (nadbytečná snaha o klasický pravopis ; DZ, že se tak "condicio" někdy psalo LMALB)

Provence

ale ne, avšak ne, ale přece ne atd.

(Pražák ani MLLM nic)

stačit

mimořádný příděl jídla, (snad i) počastování ; poplatek (za poskytnutí výhody)

vyčnívat, vynikat ; zřetelně se jevit, být patrný, být zjevný ; být, existovat

spravit, nahradit

bez zbraně, neozbrojení

zahánět, vyhánět, zapuzovat

pohrdnout, zhrdnout čím, nebrat na vědomí

pokosit, požít

pomalý, klidný, tichý, mírný

takový (Pražák. MLLM nic. DZ zaznamenal též jako náhradu ukazovacího zájmena, asi jen neklas.)

spíše, raději

vzkázat komu??? [výskyt DHC 308:25]

Zachlum

tolik ... kolik

hezký, pěkný, roztomilý ; způsobný

užitek, prospěch, výhoda, dobro, zdar ; užitečnost, prospěšnost, výhodnost ; upotřebitelnost, vhodnost, schopnost, platnost ; potřebnost

kdysi, jednou, druhdy (o minulosti) ; jednou (o budoucnosti)

nevědomě, neznale, bez znalosti věci

letní

poznamenávat, zaznamenávat ; znamenat, pozorovat

dvoustopý

následovat, provázet ; vykonávat, provádět, plnit, vyřizovat ; vypátrat, vyzvědět, vyšetřovat ; stíhat, mstít, sledovat (za účelem trestu)

kvapný, rychlý, prudký

brát, přibírat, nabírat, přijímat ; přidružovat, připojovat ; osvojit si, přijmout (sirotka do péče ap.) ; získat si, osvojit si ; dávat si, přikládat si ; osobovat si, přivlastňovat si, činit si nárok na co, vyhrazovat si

mluvit z ducha (takto TDH 311:25-26, ale poté dvakrát i loquor spiritu, nepochybně v tomtéž významu)

Pomořané

děsit se, chvět se

činný intelekt

pastva, píce

Skotsko

společně

mnohý, četný ; velký, veliký, značný ; důkladný, obšírný, rozvláčný

bezpochyby, jistě, zajisté ; bez váhání

lombardský

v obvyklých intervalech, v obvyklé vzdálenosti

mlčky (hovoře jen sám se sebou)

přinejmenším

příměří

uctívat, ctít ; ozdobit ; prokazovat ; klanět se ; modlit se, vzývat, prosit ; snažně prosit

Fortuna, ae, f. Štěstěna, bohyně štěstí ; (střv.) právo na nalezené poklady ; (střv.) nástrahy moře (MLLM jen jako fortuna maris, ale i vypouštěno: Bech, ed. Šanjek, Bosansko-humski..., 140 ; dle MLLM od 13. stol.)

mínění, názor, myšlenka, úsudek ; úmysl, vůle, přání ; hlas, mínění, nález, úsudek (v poradě) ; rada, návrh ; myšlenka, smysl, obsah, význam ; výrok, rčení, věta, myšlenka ; rozsudek, rozhodnutí

sklep, spíž, zásobárna ; pivnice ; místnost, komora ; podzemní prostor v dolech

plod, produkt ; potomstvo

proto (příčina i účel) ; takže (DZ, např. TDH 319:29)

prokázat platné služby komu

kárat, vyčítat

správcovství, hospodaření (ve Vg. jen tento význam ; L 16,2-4) ; hospodářství (DZ ; takto Int. Ioh. byl vyhnán od Božího trůnu a z nebeského "villicatio", podle Boz. dohl. "hospodářská stavení" ; DHC 309:13: in tali vilicatione [Lucifer] seduxit angelos)

požadavek

běžný, obvyklý

či - či

zadní, zadnější

důvěra

spolusestra (spoluřeholnice)

přidělit

nejprve

postava, vzrůst

konečně, teprve

mučit, trápit, trýznit

(arch. pro locus)

pohybovat se, být

o, co do, vzhledem k, stran čeho, co se týče čeho, pokud jde o (o předmětu a vztahu)

nařízení

Bohdan

zda

zkrátit

děloha, život (mateřský), lůno, břicho ; břišní dutina, břicho ; plod ; děti, potomstvo ; břicho (např. lodi)

obětnice, kněžka

držet, mít, zastávat, zaujímat

příznivým vrhem losů

opravit

zaručit se rukojmími, že složí peníze

chýlit se, klonit se

pročež

důkladně se naučit nazpaměť

nejbohatší

cokoli, všechno

téci dolů, stékat, valit se

poznat, zpozorovat

kdokoli, cokoli

a též

Paris (hrad v Audes, viz Duv. Hist. 157, n. 26) ; Paříž

oba dva spolu (skloňováno podle duo)

modř, modrá barva

přítel, blízký

jak, jakým způsobem (táz.) ; jak (vztaž.) ; jak by (význam účelový) ; aby

svisle

věrohodný, autentický

abatyše

rozvažování

[omyl! Viz cor, cordis]

před kým

(form. ordinatio)

obraceti k něčemu, vynakládat v něco

mám něco na starosti

bratři kazatelé, dominikáni

neschvalovat, zavrhnout, neuznávat

od toho času

bičovat, šlehat, bít

nepřivyklý čemu, neuvyklý čemu, neznající co ; neobvyklý, nezvyklý, neznámý, cizí ; neobyčejný, zřídkavý, řídký, vzácný, kromobyčejný

(antroponym.) Kateřina (Castanet 159)

hrst slámy ; došek

držet se někoho

rukopis, rkp.

pokutu bráti na někom, trestat někoho

(druh laciné tkaniny ze směsi vlny a lnu) (MLLM tento tvar, výklad se celkem shoduje s výkladem burellum v LMALB, jen se tu uvádí "z hrubé vlny", o lnu tu není zmínka)

vyjít, odejít ; uniknout ; vypršet ; uplynout

sem i tam

očividně, jasně, zřetelně ; otevřeně (neskrytě)

vyzbrojit, vypravit

sousedstvo, blízkost

stanovit, rozhodnout se

pšenice

dočasně zastavit vykonávání církevních obřadů

utahovat, zadrhovat, zavazovat ; stahovat, svazovat, svírat ; v pas. tuhnout, křehnout ; poutat, vázat, zavázat (duševně, mravně) ; omezovat, držet v mezích

(form. coemeterium)

jablka z jabloně

duše

kožešina, kožich

Bologna (město v Itálii) ; (jméno dalších obcí)

z Brescie, související s Brescií [neznám český tvar, ve fr. ak. sl. nenal, v Pražákovi taky ne.]

odepřít, odmítnout, kývnout na znamení odporu

bydlící z této strany Rýna, před Rýnem

tvář, obličej, výraz obličeje

klamat, oklamat, mámit, omámit, šálit, ošálit, podvádět ; podchytit (o ptáčníkovi) ; ujít pozornosti, nebýt pozorován kým ; mařit, trávit, zabíjet (čas)

nejdůležitější, nejvyšší

katar

pomalý, zdlouhavý

hloupý, těžkopádný, nerozumný, nejapný, blbý ; těžký, nehybný

dráždit, napadat

mít větší přehled, připravený k boji, pohotový

čtyřkolý vozík, kočár

správný, slušný, náležitý ; pravdivý, pravý, skutečný, opravdový ; upřímný, poctivý, spravedlivý

záleží na tom

aby ne

navrátit se

Neretvané

světlík, okno ; svítilna, světlo

všeobecně

druh, průvodce

odčiňující (např. hříchy ; Pražák nic, Šenková nic ; viz RS 46:24)

to jest

střežit

přiřazovat, připojovat ; prohlašovat, tvrdit ; přivlastňovat, osobovat si co

těžiště

každodenně

Dunaj (na dolním toku)

počít, začít, vejít

hrůza, strach ; posvátná hrůza, posvátná bázeň, bázeň Boží ; postrach, strašák

horní, vrchní, nebeský

(in speciali překládá WEH "especially")

roku X od Vtělení Páně

kacířská zvrácenost (obecné označení hereze polemiky, inkvizitory apod.)

ptát se

stmelovat, zdít

házet pod

padesát

sčítat, spočítat ; dovršit, dokonat, dokončit ; spáchat

rozhonnout o něčem

uposlechnout příkazu

jak mnoho, jak velice, nakolik ; kolik ; o kolik, o co, oč ; čím (dále, tím...) ; pokud ; co + superlativ (co nejvíce apod.)

utišit, uklidnit, usmířit

užívat, používat, upotřebit, zacházet s čím, zabývat se čím ; požívat, jíst, živit se čím, žrát ; užívat, využívat, těžit z čeho ; řídit se čím, zachovávat, dbát

vstříc, před (na otázku kam)

smutný, trudný, strastný, nemocný

jednoduchý, nesložený, nesmíšený, pouhý ; jednotlivý ; jediný ; přirozený, obyčejný, neupravený ; přímý, bezelstný, prostý, prostomyslný, upřímný, poctivý ; sprostý, obyčejný

vrhat se, řítit se

kůzle, kozlík, kozel (i kozlové po levici takto)

mezi (místně) ; v blízkosti, v dosahu ; vespolek, navzájem (inter nos apod.) ; mezi (časově) ; během, za

proto, z té příčiny ; proto, za tím účelem

rozpínat, rozléhat

vůkol, kolkolem, ze všech stran, odevšad

rozmluva, rozprava, rozprávka

mít převahu ( mít méně

odhalit, zjevit, vyjevit, učinit zjevným

příbytek, sídlo, domov

rovný, přímý ; správný, dobrý, spravedlivý ; prostý

rovina, pláň

vtékat, rozplývat se ; tonout, topit se v něčem, utápět se v něčem ; vydávat, plodit ; rozprostřít, rozestřít ; v hojnodsti vydat, vychrlit, vysypat

votivní dar

(LMALB nic, ale viz ballistarius)

boží, božský, svatý

plně, úplně, zcela, docela

všechen, celý

veřejně, na veřejnosti

nazývaný

především

vina, přečin

někdo, něco ; některý, nějaký

dobrovolně, se souhlasem

zranit, ranit, poranit, zasadit ránu ; dotknout se někoho, ublížit, urazit, uškodit

sám od sebe

proti noci

zelenina (viz legumen, ale leguminosus je zeleninový, ne jen luštěninový)

klekání, pokleknutí, kleknutí

milost

vykonat, umožnit ; vytahovat, vyndávat ; připravit k boji ; prospívat ; (expedit) prospívá, je na prospěch, [DZ hodí se, je lépe, je vhodné (např. v Mt 19,10)]

trpět ; zakoušet, zažít, přetrpět, přestát, utrpět ; nabývat čeho ; trpět, strpět, dovolovat, připouštět, nechávat ; poddávat se (alqm komu), poslouchat koho, oddávat se, podléhat (alqm komu)

poslušně, ochotně

zapovědět, zakázat

nezdrženlivě ; hned, ihned (MLLM odkaz: incontinenter = in continenti, to nal. sub continens jako hned, ihned)

proti čelící, opačné (trámy)

pustina

odpor, námitka ; hádka, spor ; protimluv, kontradikce

obsadit ; zakořenit, usadit se (kde) ; utkvět (v paměti) ; mít v držení, zaujímat

oddělovat, dělit, odlučovat, odtrhávat ; odlišovat, rozlišovat, dělat rozdíl ; rozdělovat, rozlučovat, dělit ; rozdělovat, třídit ; rozvrhnout, uspořádat ; rozvrhnout látku (o slohu) ; trhat, rozrážet, tříštit ; rozdvojovat, rozštěpovat

Lombardie

převorství

viklat se, hýbat se, kolísat, klátit se ; potácet se, vrávorat ; kácet se, klesat ; být vrtkavý, nestálý, váhat, rozpakovat se ; otřásat se, být v nejistotě ; upadat, rozpadat se

zavinutý ; temný, nejasný

nezdar, katastrofa

(geogr.) Sabarthčs