Latinský slovník

svědectví víry, autodafé

na základě (per hanc auctoritatem na základě tohoto citátu)

vyrovnat se, stačit

Bulharsko

zaalpská Galie

určovat, vyměřovat, stanovit

zachytit

jako otroci

poustevník

nestarat se, nedbat

strojové zařízení, stroj, přístroj

řadit, stavět do řady, roztřídit, uspořádat, zařizovat, určovat

odporovat, protivit se, stát v cestě

ukládání (čeho komu, např. pokání)

sever

dané slovo, slib

(význam "puzení" nenal. v Pražákovi ani LMALB, jen pohánění, popohánění, bez uvedení, že i v přeneseném smyslu ; WEH nicméně "impulse")

tímto způsobem obelstit vojsko

v mnohých případech, častokrát

sbírat, shromažďovat, sehnat, stáhnout

trpělivost, odvaha, výdrž, schopnost, otužilost, shovívavost, zdrženlivost

dohled, pohled

Glastonbury

zlepšení, vylepšení

bez práce, nezaměstnaný, nečinný ; neúčastnící se politických zápasů, žijící v ústraní, pokojný ; klidný, bezstarostný ; zdlouhavý [že by to znamenalo nehybný, to Pražák neuvádí]

třikrát

mnohokrát, často

biskup

připravený k boji

nedostatek, nouze, chudoba

náměstí

jak dlouho ještě, až pokud ; dokud (vztaž., viz RS 60:18)

jen, jenom, pouze, toliko

přerušit

pohánět (bodáním) ; podněcovat, dráždit, štvát

vyobcování ; exkomunikace

měděnka

rozbitý, porouchaný, po pádu poraněný, povalen

třást se, být zmaten, bát se

ve dne, přes den

zvláště, především

téma, látka

výběrčí

bájný, vybájený, vymyšlený (LMALB) ; milující báje? (fabulosi Britones ; DZ)

pravidelný, výroční, každoročně se vracející (zejm. o náboženských svátcích) ; slavnostní

svatý, posvátný, hodný úcty a ohledů ; ve zvláštním postavení, nedovolující přibližovat se a dotýkat se

oddělený, odloučený

přísahou se ve spolek zavázat

zhouba, zkáza, záhuba

(MLLM nic!)

zaznít, zazvučet, zařinčet, zaskřípat ; rozezvučet ; lát, obořit se na koho, vyčítat, vyčítavě mluvit, plísnit, spílat

mám něco na starosti

špinavý, znečištěný, nečistý, pokálený

odpykat

příznivým vrhem losů

celerář (mnišská hodnost)

roku X od Vtělení Slova

odchod

příchod, přístup, vchod

[jistá skupina valdenských v okolí Milána, viz WEH 715.]

(Ovidius)

tak horlivě, tak velice, s takovým úsilím

hřmění

úd

tuk (živočišný), sádlo (MLLM, z ekvivalentů dost jasně vyvozeno i živočišný, rod neuveden, příklady, ze kt. by se dal vyvodit, taky ne ; Pražák vůbec nic)

tamtéž, na totéž místo

přetvářka

těšit, upokojovat

noční stráž

svolávat, přivolávat, povolávat ; volat na pomoc k soudu ; vzývat (bohy)

poslouchat, být poslušen, dopřávat sluchu ; podlehnout (DZ ex RS 57:8 obedire peccato)

kůzle, kozlík, kozel (i kozlové po levici takto)

odnímat, brát

uvažovat, rozvažovat

zdárný, šťastný, se zdarem, šťastně ; zdar dávající, příznivý ; příznivý, šťastný, blahověstný

manželka

Srbsko

ohyzdný, ošklivý, znetvořený

předalpská Galie

vymačkat, vytlačit, vytvořit

přiřčený, ustanovený ; tak řečený, tak zvaný, údajný

úvaha (Pražák I, 167)

hanba

cokoli, všechno

když

odkudkoliv

zadržet, zastavit ; postavit ; zastavit se, stanout, obstát

velikost, rozlehlost, rozsáhlost

úraz ; svádění ; pohoršení

ulehnout na co ; opřít se o co ; doléhat, dotírat, dorážet na koho ; dát se do čeho, oddávat se čemu, usilovat o co

hezký, pěkný, roztomilý ; způsobný

nespoléhat se, nedůvěřovat

odděleně, odloučeně, zvlášť

proklít

zkoušet, zkoumat, okusit, zakusit

převeliký, nesmírný, neobyčejně veliký ; přílišný, překračující míru, nadměrný

oddělovat, odlučovat ; rozdělovat, dělit (vzájemně) ; pojednávat o čem zvlášť ; nechávat stranou, nehledět k čemu, nepřihlížet k čemu

kořen

sloupová síň, sloupová chodba, sloupoví, podloubí, kolonáda, galerie, veranda, portikus ; ochranný kryt (voj.)

malé suché fíky

nastávat

kopulace, soulož

příboj, vlnobití, vlnění

neboť, totiž, ježto, poněvadž, an ; jak možno

království, královská moc

střídavě

postoupit, blížit se, vzhůru stoupat

jakmile, když [zřejmě jen střv. latina]

vpravdě, ve skutečnosti

vládnout, panovat, ovládat, být pánem, být vládcem

pohmoždit, ztlouci, zmlátit, nadělat modřiny ; posmívat se, tupit

obecné věty (zásady, principy, kategorie, poučky, myšlenky), schémata

vážený, čestný, ctěný

otrok ; nevolník

dlouhé šaty, štóla

syrový, nezralý, nestrávený ; surový, nezpracovaný ; krvavý, surový ; nebílený, nebělený (o vlákně či tkanině) ; nepromyšlený

(geogr.) Pamiers

schvalovat, vychvalovat

ryba

zimní tábor

(LMALB ani Pražák nic)

vzít na sebe kříž ; podniknout křížovou výpravu, vypravit se na křížové tažení

podle všeobecného snesení

prodlévající, zůstávající ; přinejmenším ve střv. latině i bydlící, sídlící, dlící, žijící

spánek, sen

ještě jednou, podruhé

den narození, narozeniny

úhrn, součet, počet, množství, souhrn, účet

viz quisque

ať už - nebo

ořech

hrůza, strach ; posvátná hrůza, posvátná bázeň, bázeň Boží ; postrach, strašák

vyloučení, odstranění, vzdálení

přidat, přidávat, dodat, dodávat, doplnit, doplňovat, přikládat, dávat k čemu, připojovat ; dodávat, způsobovat, vzbuzovat, zjednávat

svědomí ; vědomí ; povědomost, vědomost (společná), společná vědomost, společná povědomost, spoluvědomí, souvědomost (tato česká slova Pražák) ; vědomí (něčeho u sebe sama) ; dobré svědomí ; špatné svědomí, výčitky svědomí

zcizovat, odvracet

měřit, vyměřovat (častěji však depon.)

soulož, pohlavní styk, tělesný styk, obcování (LMALB a Pražák ; Pražák ještě sejití se, ale bez středníku, tj. se i k tomu vztahuje poznámka "pohlavní")

zbylý, zbývající ; budoucí ; ostatní

vyhlazení, povraždění

maršálek

večer

druh, spojenec, společník, soudruh ; spoluviník, spolupachatel, komplic ; přívrženec, následovník, spojenec (celý tento význam MLLM: "partisan, sectateur")

tedy (logický důsledek, slabší než ergo) ; tedy (pokračování nedopověděné myšlenky, to stává často na zač. věty) ; zkrátka, tedy (shrnutí a zakončení)

dlaň, ruka

připojit se, spojit se

spravovat, řídit

Obodrité

břevno, kláda, trám

někdo, něco ; některý, nějaký

činy, skutky ; nařízení, opatření ; zápisy o jednání / o vyšetřování, akta, listiny, písemnosti ; zprávy o jednání, denní zprávy, úřední deník, noviny

oddělovatel ; dělitel (mat.) ; rozdělovatel (např. pozemků, peněz) ; rozhodčí (při rozdělování majetku) ; náhončí, rozdělovatel peněz (před volbami k podplácení voličů) ; správce a rozdělovatel kanovnických prebend ; rozdělovatel vytěžené rudy

raguský, dubrovnický

plenka, hadřík

Zadar, Zara

přibrat

zdát se

přivléci, dovléci, dotáhnout ; zatáhnout kam, vlákat, přilákat

související s hrabstvím Foix

rokovat, usnést, radit se

kružidlo, kružítko

či

věno

vyskytnout se, objevit se

souhvězdí, hvězda

oddělovat, dělit, odlučovat, odtrhávat ; odlišovat, rozlišovat, dělat rozdíl ; rozdělovat, rozlučovat, dělit ; rozdělovat, třídit ; rozvrhnout, uspořádat ; rozvrhnout látku (o slohu) ; trhat, rozrážet, tříštit ; rozdvojovat, rozštěpovat

meškat, zdržovat, odkládat

jíst

nepočestně obcovat s kým

běda!

na rozličné strany, hromadně

sněhová bouře, sněhová vánice

[přímo nenal. ; označení pro svět, světový mechanismus]

uctivost, úcta ; vzdávání úcty, uctívání

rozdělený ve tři části

ustanovit

nepochybovat, být přesvědčen

dostatečně

pečlivost, bedlivost

vzápětí

Toskánsko ; běžněji v lat. Tuscia

povaha, rod, druh

ječný, ječmenný

krajský soud

darovat občanské právo

především, obzvláště (Pražák takto! viz inter alia)

přišívat

hrom

milý, vítaný, žádaný, příjemný

kacířská zvrácenost (obecné označení hereze polemiky, inkvizitory apod.)

trůn, sedadlo

vystěhovat se, odejít

přísahat

(Pražák nic pod hemina ani emina ; MLLM uvádí emina = hemina, ale sub hemina sám nemá nic)

bohatý, zámožný, blažený

Ezdráš

propadnout nejhorším mukám

hluboký (o zvuku, hlase, tónu) ; jadrný (o výroku) ; žírný (o půdě) ; vážný (o hříchu) ; nepřátelský, kladoucí překážky, činící potíže, nespravedlivý

vzít si příklad

(zmínka Fournier I, 240 dole)

natáhnout, napřáhnout, vztáhnout ; rozpínat, roztahovat, rozšiřovat, natahovat, rozestírat ; rozpřahovat ; rozšiřovat se, zvětšovat se, roztahovat se, rozvinout ; rozestavit, rozvinout (např. šik) ; protahovat, prodlužovat (čas.)

ač nepatrní počtem

hlad

prvomučedník

ani

poslat, odeslat, propustit

probůh!

Provensálci

pozdvihování

živý, oduševnělý ; duševně uzpůsobený, naladěný, smýšlející nějak ; věrně oddaný ; srdnatý, statečný

přirůstat, vzrůstat, růst, přibývat, zvětšovat se

memfidský

rukojmí, záruka

pomýšlet, mít v úmyslu, přemýšlet, přemítat, myslet na

(střv.) (domácnost, v níž žijí společně sourozenci a jejich rodiny)

krátce, o trochu

před koncem zimy

dřívější termín v nějakém rozsahu (např. pokud se něco rozhodně stalo mezi 1220 a 1227, tak je t. a quo 1220 ; v jedné renomované knize to je špatně, proto zapisuji ; takto jasně Dondaine, Durand, 243)

slabý, chabý

z ničeho

prázdný, bezobsažný, bez obsahu, dutý, bez (nápisu, ducha atd.) ; jalový, nicotný, marný, lichý, bezpodstatný ; ješitný

vysvěcení kostela

zvolati

(často v inkv. registru Fournier, např. 336, konec odst.)

manželské spojení, sňatek, manželství ; páření (o zvířatech) ; choť, manžel, manželka

trest ; pokuta, náhrada (za spáchaný zločin) ; potrestání koho, pomsta nad kým ; trápení, utrpení, trýzeň ; nebezpečí

Slované

nahoře, nad tím, svrchu ; dříve (časově) ; nad to, přes to, více, výše (míra) ; nad co, nad něco ; na čem ; přes co ; před (čím) ; nad, přes (co)

otrávit, napustit jedem ; uštknout

vyhnout se, vystříhat se

ostatně, jinak

úrodný, výnosný

vyzbrojit, vypravit

mstít se, potrestat

rozsudek ; soudní obvod, soudní okrsek

Rudé moře

nesouhlasný pokřik, vypískání??? (MLLM fr. "poursuite ŕ la huée", angl. podobně, ale přímo angl. ani fr. nenal.)

je třeba

jak dosvědčuje Apoštol

opilý, opojený, podnapilý ; zpitý, opilý čím (přen.)

vyrazit, vydat se na cestu

město (poklas.) ; obec ; zemská obec, stát ; občanství, občanské právo, občanský svazek ; občanstvo, občané

úmysl??? (viz RS 46:16)

astroláb

obývat, obdělávat

být v čele, řídit, spravovat

zestárnout ; zastarat ; zakořenit se

pozorovat (zevrubně), prohlédnout si ; myslí pozorovat, v mysli přemítat, rozvažovat, rozvážit, uvažovat, uvážit

kořistit, plenit, loupit

bota, botka (kryjící celou nohu)

ani, nebo, aby ne

nepochybný

pravidlo ; řehole

propozice, v níž byla provedena logická konverze

dovnitř, do vnitrozemí

konečně, teprve

potomstvo, potomek, dítě

prohlašovat, vyhlašovat

lakomý, lakotný, hrabivý, skoupý, hamižný, chtivý peněz ; chtivý čeho, dychtivý čeho

vymezit, ohraničit (místo) ; určit, stanovit ; končit, naplňovat ; vymezovat, určovat (pojem, význam slova) ; rozhodovat, rozsuzovat ; (refl.) rozhodnout se, dohodnout se ; vykládat, vysvětlovat, pojednávat ; disputovat

opírat se

(LMALB pod aërius uvádí "metr. aere-" ; metr. je podle seznamu zkratek "metrice", tj. metricky, čímž zřejmě míní zachování rytmu básně ; z tohoto zdá se plyne, že aereus může být též forma aërius, tj. "vzdušný" atd., čemuž odpovídají... pokr. v části 2)

sněžit, chumelit, padat (o sněhu)

vyznávat, přiznávat se, hlásit se (alqd k čemu) ; vyznávat se z čeho, nezapírat ; prohlašovat, hlásat, pronášet, vypovídat ; projevovat, dávat najevo, prozrazovat, ukazovat

obilí

založit, dát čemu základ, opevňovat ; upevňovat, utvrzovat (přen.)

vina

avšak, ale ; pak, dále ; (někdy též výplňkové slovo, které se nepřekládá)

nastrojit výraz tváře

stěžovat si, naříkat

podvádění, podvod, klam, klamání

med ; sladkost, sladká věc

dát se na útěk

[viz vilica-]

pokračovat v cestě

nahradit, doplnit, zaplnit

zakázaný strom

rovný, přímý ; správný, dobrý, spravedlivý ; prostý

aby ne

sloučení, smíšení, spojení ; zmatení, zmatek, nepořádek, nelad ; hanba, ostuda, pohana, potupa, zahanbení ; stud ; hanebnost ; pohroma ; spousta, příval (vypsáno i z kontextů ve Vg.)

svým nákladem, na své útraty

vše potřebné

Srbsko

předvolat, povolat

podstoupit

vyběhnout, vyrazit

řehole ; mnišské společenství, řád

dlouho trvající, trvalý

prak

bojovný, bojechtivý

lítost, zkroušenost, zkroušenost nad hříchy ; sklíčenost, hoře, žal, bolest ; útrapa, svízel, bída ; ničení, zkáza

odkud (vztažně)

hned, ihned (MLLM, 264 ; též incontinenti, ač MLLM uvádí jen in continenti psáno zvlášť pod continens a tam má tuto informaci)

duchovní četba (mnišská četba Písma, popřípadě spisů církevních Otců či dalších textů a zbožné rozjímání nad nimi) (ekvivalent "duchovní četba" užívá Regula Benedicti / Řehole Benediktova 1998, ale s. 115 "svaté čtení")

(form. aeris)

předsevzetí, úmysl ; látka, téma, děj (dramatu), hlavní věc ; návěst (úsudku), premisa

nebýt s to, nemoci

živý tvor, živočich (o zvířatech i člověku)

zlepšení, vylepšení ; zvýhodnění (ve spojitosti s dědictvím ; přilepšení zřejmě za ekvivalent tohoto významu pokládat nelze ; dle výkladu sub "melioro" jde o zvýhodnění jednoho dědice nad jiné)

neškodný, poctivý, řádný

přece, vždyť

proto, z té příčiny ; proto, za tím účelem

sem, až sem, až tak daleko

kořenění ; nakládání (ovoce do nálevu) ; zř. též tvar pro condicio, viz sub condicio (nadbytečná snaha o klasický pravopis ; DZ, že se tak "condicio" někdy psalo LMALB)

posel

usadit se, usídlit se, posazovat, ustávat

Denis

jedinečný, vynikající

důkladně se naučit nazpaměť

provést, postavit, vystavět

někudy, nějak

vzbouřit se

dobrodiní, laskavost

vzestup, vystupování, výstup

(in alqa re) upadat v co, upadat do čeho ; (in alqm) hodit se na koho, slušet komu ; padnout, sběhnout se, přihodit se, udát se ; dopadnout jak ; (alci) připadnout komu (o majetku)

starobylost, dávnověkost, starobylý obyčej ; starožitnost, dějiny starého věku, starověk ; lidé starého věku, staří, předkové ; starobylý dobrý mrav, stará dobrá poctivost

rouhání, urážka

správce sklepa, správce spíže ; sklepmistr, klášterní sklepmistr (sic, to co cellerarius, ale sklepník zde ne)

zrádce, udavač

správce ; uspořadatel ; (biskupský) pověřenec (spravující světské záležitosti) ; rektor (kostela) ; světitel (osoba, která světí kněze či biskupa)

Lombardie

slavit, světit (slavnost)

osvobodit ; osvobozovat, na svobodu pouštět ; osvobodit (na sobě), propustit, zprostit, prohlásit nevinným ; zprošťovat ; vyklízet, uvolňovat

lesknout se, hýřit

označený křížem (odsouzený k nošení látkového kříže na oblečení)

přátelství, těsný poměr

přidružit, získat si

projíždět

odřezávat, odříznout, uříznout, vyříznout, přeříznout ; ustřihnout ; odtít, utít, useknout ; oddělovat, rozdělovat ; odlučovat, odnímat

Jeruzalém

ptát se

pevný

svědectví, svědčení

obzvláště, zvláště

vkládat, zapouštět ; připojit (alci rei k čemu), spojit s čím ; (ak.) uložit komu co ; způsobit

česnek

(druh laciné tkaniny ze směsi vlny a lnu)

ozřejmit

ničemnost, špatnost, darebnost ; lehkomyslnost, marnotratnost, zhýralost, bujnost ; šibalství

udělat, vykonat, učinit, provést, vytvořit, způsobit ; činit (o míře, rozměru atd.), obsahovat, vynést ; dojít čeho ; plynout, vyplývat (z toho plyne atd.)

vyrovnávat, srovnávat, urovnávat

ničit

rosa ; kapičky, tekutina, která ukapává

zelenina (viz legumen, ale leguminosus je zeleninový, ne jen luštěninový)

radostně, vesele

s tupými rohy, zkomolený

přijít

umytý, čistý ; hezký, švarný, lepý ; nádherný, skvělý, skvostný ; slušný, řádný, způsobný, uhlazený, vznešený ; znamenitý, vzácný, jemný

ano, ba docela, dokonce ještě (potvrzení a zesílení výpovědi) ; ba ne, naopak, nikoli, spíše, právě naopak

sousedé

opravdu

pramen

takto (orare dicendo = modlit se takto: ...)

vůle

je divné, je podivné

náležitost ; způsobilost, vhodnost ; podmínka ; zvykové právo ; obecní pozemek

hlavně, zvláště, zejména

osika

(nenal. nic)

někdo

tělesná stráž

bezpodmínečně

nebo tak nějak (časté při udávání času v inkvizičních záznamech)

nepřístupný ; nedostižný

(MLLM nic)

příbuzenství

zůstat, setrvat

loňské léto

omluvit se, ospravedlnit se

dychtit, toužit

snad, možná, pravděpodobně, jak se zdá, jak myslím, podle všeho, nejspíš, asi ; asi (u číselného údaje)

paměť

pustošit, plenit

obestoupit, sevřít

(form. coemeterium)

očistit (od hříchů) ; očistit (porodivší ženu, považovanou za nečistou), znovu umožnit přístup do chrámu / kostela (ženě po porodu) ; (refl.) očistit se (od obvinění)

domlouvat se, rozmlouvat

přirážet, zatloukat, zarážet

takový - jaký

dlouhými pochody = velmi ryhle

(viz prehenso)

moc, panství, vláda, nadvláda

prorocký ; starozákonní (tak výslovně MLLM)

naplnit, vyplnit, doplnit, zaplnit ; nasytit ; oplodnit ; ukojit ; provést, zadost učinit, naplnit

náhodou ; zrovna, právě ; maně, nazdařbůh, naslepo, slepě ; jednou (uváděcí slovo vyprávění) ; snad (ve spojení s ne, si, sin, nisi a básnicky i jinde) ; málem (forte dixit Tiberius = "il échappa ŕ Tiber de dire ; o tom Pražák neuvádí nic)

novic ; nováček, nový ; nový otrok

práce, zaměstnání, činnost, úkol

navěky (tak např. RS či Žd 6,20)

oděv, oblek

za peníte

námaha

zřícení, spadnutí, pád ; pád, zkáza ; zřícenina, rozvalina, trosky, sutiny

vrchní moc

kojit

konečně

(Pražák nic ; WEH překládá "especially")

přirozený

němá tvář, nerozumný tvor

činit pokání ; litovat, želet, pociťovat lítost

zběsilost, zuřivost, šílenství, zaslepení, delirium