Latinský slovník

poslouchat, být poslušen, dopřávat sluchu ; podlehnout (DZ ex RS 57:8 obedire peccato)

hrob, hrobka, pohřebiště ; náhrobek ; mohyla

či

úmysl??? (viz RS 46:16)

složit zbraň

stejná míra práva a svobody

náboženství

zjevně dokázat

Lukášovo evangelium, evangelium podle Lukáše

spolukacíř

čestný, uctivý

stráž

mezitím

očividně, jasně, zřetelně ; otevřeně (neskrytě)

časný, světský ; pohanský ; stoletý

přímo, zrovna, právě ; docela, zcela, zhola, jistě ; velmi, tuze ; zkrátka, slovem (po výčtu)

nic netušící

vítr

obydlí, příbytek

řetěz, pouta, okovy

Bordeaux

velmi skrovný počtem, velmi málo

vědomý

často dělat, opětovat, být častým jevem, často se stávat, často docházet (k čemu)

osvětlený, jasný, světlý, zářící ; skvělý, výtečný, znamenitý, slavný ; významný, vznešený, vážený

víc, než je slušné (Ovidius, Horatius)

po desíti

zpráva

(RS 55:25 pro caru-, tj. perf. kmen od careo, ere)

(MLLM nic)

nepochybovat, být přesvědčen

vzápětí, za chvíli

na prvním místě hlasující, přední

nabýt, získat

postit se

pozdvihování

sklonit se ; sklonit, schýlit

čelo

neschvalovat, odmítat, zavrhovat, hanět, uznávat za špatné

závistivý

založit, dát čemu základ, opevňovat ; upevňovat, utvrzovat (přen.)

zmínka

jednoduše, prostě ; jednotlivě ; přímě, otevřeně, poctivě

winchesterský (William z Malmesbury, De antiquitate, ed. Scott, 40)

unavit, vysílit, utrmácet

velitelův zástupce

napadat někoho

myšlení, přemýšlení, přemítání, rozjímání, uvažování, úvaha, pomyšlení ; myšlenka ; představa, domněnka, mínění ; obraznost, obrazivost, představivost, schopnost myslet, mohutnost myslicí

nahradit, doplnit, zaplnit

vězet, váznout, viset, držet se, zachycovat, lpět ; přilnout, souviset, držet se ; přiléhat, souviset, hraničit, sousedit s

vrůstat, zarůstat (alci rei do čeho) ; kvést, bujet (i přen.)

(Castanet 137, 164)

zženšťovat, činit ženou

vyrovnat se, stačit

hodný pokárání

každodenně

(alqm) vzhlížet ke komu ; znovu přivolávat co (o vzpomínce) ; dbát na co, brát zřetel na co ; vztahovat se ke komu ; očekávat co

na víc si nevzpomínat

avšak, ale ; pak, dále ; (někdy též výplňkové slovo, které se nepřekládá)

osvětlení, osvětlování ; osvětlení, světla, svítilny ; svíce, svíčka ; hvězda

půst ; hlad

mrtvice

místo, kout ; místo v přírodě ; poloha místa ; kraj, krajina, země, oblast ; dědina, osada, město ; místnost ; bydliště, byt ; rodidla, intimní (ženské) partie

někdy, leckdy

tam, tu, na tom místě

kmotra (pro křestního kmotry i jako běžné oslovení)

doporučovat (alci alqd), radit, přimlouvat se za co ; vybízet, pobízet, navrhovat ; přemlouvat, přesvědčovat ; sibi suadere přesvědčit se, nabýt přesvědčení

uzavřený, skrytý, tajný ; tajemný

nevolnický ; "proprio jure" do plného vlastnictví

zpočátku

odsouzený

dlužník

doufat, důvěřovat

radost, blahopřání

jeden a tentýž

vyměřovat, rozměřovat

sklonit se ; sklonit, schýlit

rychle

odděleně, odloučeně, zvlášť

držet, mít, zastávat, zaujímat

jakmile, hned jak

naprázdno, marně, nadarmo, bez úspěchu

uctívat, ctít ; ozdobit ; prokazovat ; klanět se ; modlit se, vzývat, prosit ; snažně prosit

co do, hledíc k, co se týče čeho, pokud jde o co ; k, pro (o účelu) ; podle, na (o způsobu: podle taktu, na tento způsob) ; na, pro (o příčině: na sebemenší závan větru apod.) ; scribere ad aliquem psát komu

odpor, odporování, maření ; nesouhlas?

otevřený, přístupný, ničím nechráněný

loupež, zákeřnictví

ječný, ječmenný

ochrana, patronát ; hájení, zastupování (na soudě) ; ochrana, záštita, pomoc

kopulace, soulož

označený křížem (odsouzený k nošení látkového kříže na oblečení)

labutí

trojjedinost

že tím méně přichází do rozpaků

být bez čeho, obejít se bez čeho, zdržet se, neužívat čeho, odříci si co ; stranit se, vyhýbat se (čemu), neukazovat se (kde)

velmi skrovný počtem, velmi málo, velmi málo

(form. lagena)

smrtelný hřích

či - či

odpadnout, odtrhnout se, odvrátit se ; odvracet se, odchýlit se (přen.)

dole, vespod, nízko, níže (adv) ; pod (předl. s ak.)

jak velice, jak málo

vpadnout, vtrhnout, vniknout

ovčín, ovčí n. kozí chlév

ani

oprávněný, správný

vzbudit, zavládnout

s přestávkami?

nedostát své povinnosti

(MLLM jen novissimo)

(MLLM nic)

dvojice, pár ; (od 13. stol.) pairové ; (od 13. stol.) bratrstvo

vyznávat, přiznávat se, hlásit se (alqd k čemu) ; vyznávat se z čeho, nezapírat ; prohlašovat, hlásat, pronášet, vypovídat ; projevovat, dávat najevo, prozrazovat, ukazovat

vyobcování ; exkomunikace

strhnout, zbourat, zbořit, pobořit ; ničit, hubit, vyhubit ; podrýt, podkopat (přen.)

Lombardie

připravený k boji

slib chudoby

modlit se růženec, říkat růženec, odříkat růženec

(význam "puzení" nenal. v Pražákovi ani LMALB, jen pohánění, popohánění, bez uvedení, že i v přeneseném smyslu ; WEH nicméně "impulse")

(geogr.) Karneola (oblast poblíž Istrie a Dalmácie) (možná souvisí s Carni, orum, m., což byl keltský kmen usedlý v nynějších Korutanech a Krajině, jak píše Pražák, sv. 1, 188. To by ostatně i geograficky odpovídalo.)

věrně

(viz dissentio)

svým nákladem, na své útraty

zachránit se

vně, vnějškově

rozhonnout o něčem

napálený, naštvaný, pohněvaný

zloba, nepřízeň, nenávist ; zlomyslnost, škodolibost

zvednout se

vzbudit podezření

zrada, zpronevěra

být blízko, blížit se, hrozit

markrabí (nom. Havlík v ČJ takto)

po sobě, za sebou ; po pořádku ; hned potom ; následující po sobě, následující za sebou v řadě

vracet se, vrátit se, jít zpět ; znovu prožít, navrátit se (ve vzpomínkách do dětských let apod.)

zkušenost, znalost, zběhlost ; chytrost, důvtip ; chytrost, zchytralost, vychytralost, úskočnost

rak ; souhvězdí Raka, znamení Raka ; rakovina

po smrti, posmrtně

plenění, pustošení

postoupit

zakrýt, skrýt, zatajit

bez práce, nezaměstnaný, nečinný ; neúčastnící se politických zápasů, žijící v ústraní, pokojný ; klidný, bezstarostný ; zdlouhavý [že by to znamenalo nehybný, to Pražák neuvádí]

hovořit, povídat, vyprávět ; tlachat

(nenal. nic)

konat soudy

ztratit právo na léno

nemít naději, ztratit naději

bojovat bez štítů

jít se svým oddílem

ženatý, (fem.) vdaná

činit pokání

zadní, zadnější

dbát, dávat za pravdu

dogmatický, věroučný

včelařství

spodem

osvobodit se

spěch, kvap

být vzdálen, být daleko, být odlehlý, mít daleko (kam) ; dělit (o dvou časech) ; rozcházet se, lišit se, různit se, neshodovat se

ujmout se věci

pokoušet se o co, podnikat co, usilovat o co, snažit se, namáhat se (+ alqd. nebo inf.), jmout se

odřezávat, odříznout, uříznout, vyříznout, přeříznout ; ustřihnout ; odtít, utít, useknout ; oddělovat, rozdělovat ; odlučovat, odnímat

Thiers

sdělovat, oznamovat

na dvě strany, dvojím směrem

Hospodin Bůh (Gn 2,4-9 atd., mnohokrát)

známka

rychlost

arcijáhen

pokoušet, napadat, vyzývat, podněcovat, dorážet

kotev, kotva, kotvice

vlastnosti

a ne, ani ; a tedy ne, tudíž ne ; avšak ne, ale přece ne

zdržovat, bránit

zavázat

obličej, tvář, ústa

zavřít, uzavřít, uzavírat ; shrnout, obsáhnout, (pas.) být obsažen ; uzavírat, vyvozovat, vyvozovat závěr, usuzovat, dovozovat

dráždit, napadat

(nenal. nic)

přísahou se ve spolek zavázat

(MLLM ani Pražák nic)

vysvěcení kostela

předpis

překážka

všeobecně

lid

údolí, úval, dolina

premisa??? (Moneta s. 90b, 4. odst.)

dlouhými pochody = velmi ryhle

pohybovat, zmítat

vykonat, dokonat, dokončit, provést, uskutečnit ; dokázat, dovést, způsobit (aby)

vlhký

nepřístupný ; nedostižný

(často výplňkové slovo, která lze přeložit "pak" či zcela vynechat ; viz např. RS 58:19)

Bologna (město v Itálii) ; (jméno dalších obcí)

spustit se, sestoupit

běda!

oddělovatel ; dělitel (mat.) ; rozdělovatel (např. pozemků, peněz) ; rozhodčí (při rozdělování majetku) ; náhončí, rozdělovatel peněz (před volbami k podplácení voličů) ; správce a rozdělovatel kanovnických prebend ; rozdělovatel vytěžené rudy

žena (form. femina)

našeptávání, přemlouvání, vemlouvání, vnukání, radění ; otázka vložená do řeči i s odpovědí (rétor. ; z Pražáka nejasné, zda je odpověď vložena explicitně, nebo zda lze přeložit "řečnická otázka) ; podnesení, podložení

ležet pod něčím, ležet vespod ; podléhat, být podroben, být podřízen

třtina, rákos, sítí ; píšťala, syringa, moldánky

co nejpřísněji potrestat

Pán (o Ježíši), Hospodin (o trojjediném Bohu či Bohu Otci ; takto velmi často Vg.)

rána, poranění, zranění ; poškození, trhlina, díra ; rána, úraz, pohroma, škoda, ztráta, neštěstí, zlo ; bolest, bol, trýzeň, láska (duševní stavy) ; zraňující nástroj, zbraň, střela, šíp

levý ; nejapný, neobratný ; zvrácený ; nepříznivý, neblahý ; nešťastný

dávat v sázku

odporovat, protivit se, stát v cestě

náklonnost

touha, chtivost, žádost, žádostivost, žíznění po čem ; chtíč, smyslná žádost, chlípnost, vilnost, smyslnost ; rozkošnictví, požitkářství, bujnost, zhýralost, prostopášnost ; chuť, záliba ; choutka, libovůle, rozmar, vrtoch

výměna ostatků (tak kontinentální latinské prameny) ; okružní výjezd s ostatky (tak irské prameny)

[Pražák, el. sl. ani Šenková nic. Souvisí to s retego (odkrýt, obnažit ; odhalit, zjevit, prozradit)?]

přechovávač (technický inkviziční termín pro ty, kdo nejsou kacíři, ale kacíře ubytovávají a starají se o ně ; takto DZ pro RS 47:15)

roku X od Vtělení Páně

dobrovolně, se souhlasem

obyčejně

střelec, střelec z kuše ; zbrojnoš

konečně, teprve

turínský

podvádění, podvod, klam, klamání

dva roky

požehnat ; zasvětit (kostel) ; vysvětit (na kněze) ; pomazat (na krále) ; modlit se ; adorovat ; dát sbohem

důrazně tvrdit, stát na svém

stráž

skrýt, ukrýt se

zedník

temná pára, mlha, dým ; mračno prachu ; mrákota ; temnota, temno ; chmura (zejm. doby)

uvázat, upevnit

vkládat, vsouvat, strkat, zastrkovat, vpravovat (alqd. alci rei co do čeho) ; vkládat, přiměšovat, vplétat ; (refl.) plést se do čeho, vměšovat se do čeho ; zařazovat mezi, řadit mezi, brát mezi

Slované

vést, dovážet, táhnout

(Pražák ani MLLM nic ; v Capelli zřejmě ve smyslu "chytit na lep")

znepokojovat, pobuřovat, popouzet

rušit klid

zpředu zašpičatit, přiostřit

dobytek

chápat, pochopit, osvojovat si, učit se, poznávat

temný ; pochmurný, zachmuřený, chmurný, zakaboněný ; mrákotný

chyba, vada ; kaz, skvrna, zkaženost ; nedostatek, úhona, závada ; choroba, nemoc ; špatná vlastnost, nepravost, nectnost ; úhona ; hřích ; pochybení, poklesek ; závada, překážka

zrozený, pocházející

zavinutý ; temný, nejasný

souvěčný

legie ze starých vojáků

stávat se změkčilým

???

orné pozemky

držet se někoho

dar

někam ;

stěžovat si, naříkat

Neretvané

natrefit, vpadat, přepadat

závist ; nenávist ; nenáviděnost, neoblíbenost

zamilovat si, oblíbit si

rovný, správný

Trogir (dalmatské město)

tam

peklo, podsvětí (srovnání Vulgáty a ČEP: všude "podsvětí", nikde "peklo", ale v Kralických zase na mnoha místech peklo)

důležité

[Pražák nic.]

pravidelný, výroční, každoročně se vracející (zejm. o náboženských svátcích) ; slavnostní

zamířit

provinění

zdrženlivost, zdržování se ; půst, hladovění, postění ; střídmost v pití ; sebeovládání, čistota, nezištnost, poctivost ; šetrnost, zdrženlivost ve výdajích ; nepřijímání svátosti oltářní

oděv, šat

dostatečně

líný, nečinný, zahálčivý

roztrousit, rozptýlit

přecházet, přejít, překročit, přestupovat ; přeběhnout, přejít k nepřátelům ; vpadnout, vtrhnout (do nějaké země) ; přecházet, přistupovat, přikročit ; přejít, měnit se ; pronikat, procházet ; míjet, pominout ; předejít

zelenina (viz legumen, ale leguminosus je zeleninový, ne jen luštěninový)

bezpečnost

čest, stud ; úcta, vážnost, ohled na koho ; mravnost, počestnost, bezúhonnost, dobré mravy, slušnost, cudnost, čistota, nevinnost ; stydlivost, ostýchavost, skromnost ; hanba, potupa, ostuda

uvolnit ; ulevit, ulehčit, polehčit, vést ke zotavení čeho ; zbavit čeho, vyprostit se z čeho (reflex. či pas.)

moci ; moci (k vyjádření přibližnosti)

bojovat

zavržení, neschválení

umírněnost, střídmost, vyrovnanost

dokončit, dosíci čeho, obdržet, provést, dosáhnout

téci dolů, stékat, valit se

kůzle, kozlík, kozel (i kozlové po levici takto)

Split

zeď, hradba ; násep ; záštita, ochrana (význam stěna Pražák neudává, viz paries)

(druh laciné tkaniny ze směsi vlny a lnu) (MLLM tento tvar, výklad se celkem shoduje s výkladem burellum v LMALB, jen se tu uvádí "z hrubé vlny", o lnu tu není zmínka)

jak - tak (nejvíce, zvláště)

pochybovat (+ dat. o čem)

hanba, zahanbující čin, neřest, ohavný čin

plodit ; přivádět na svět, rodit, (o zvířatech) vrhat ; (přen.) vytvářet, tvořit

hojněji, více, víc, větší počet ; déle, více než ; napříště, do budoucna ; důkladněji, více důkazů (formule, kterou se odročovalo soudní řízení)

rád

podrazit nohy komu, nastavením nohy podrazit

tmavá barva

shromáždění, srocení, houf

bezbožnost ; bezpráví, zvůle, svévole (v Bibli i častěji než "bezbožnost" ; v NZ dle srovnání Vulgáty a ČEP hlavně "bezbožnost", v SZ "svévole")

prokázat platné služby komu

z této strany moře, na těchto březích

vyvodit z

koupat se

Nanebevstoupení Páně

(LMALB nic, ale viz ballistarius)

périgordský

ani, nebo, aby ne

v prospěch obce

natahovat, napínat k čemu ; napínat mysl, pozornost, dávat pozor ; pozorně poslouchat, pozorovat (+ ak.)

ječný, ječmenný

ustupovat, ustávat (od nějaké činnosti) ; prodlévat, meškat, otálet, váhat, opožďovat se ; upouštět, ustávat, ochabovat, liknavět v čem ; zahálet, odpočívat, být nečinný ; spokojit se s čím (alqua re) ; rušit, mařit

mučit, trápit, trýznit

arcikacíř (toto a jen toto LMALB s výkladem: opinionum pravarum de religione conceptarum auctor, sectator, haereticorum caput)

(neos.) "sedit mihi" vyhovuje mi, hodí se mi, sedí mi ; (neos. akt.) je dohodnuto, je domluveno ; zaujímat, zastávat, držet (o profesuře, biskupském stolci)

hustý, četný, hojný, bohatý ; (v čase) hojně opakovaný, častý, zhusta opakovaný

udělit consolamentum (katarský křest)

třást se, být zmaten, bát se

upevnění, vazba sloupu

nákladný

pastva, píce

uhájit, ubránit

sem, až sem, až tak daleko

když byly štíty spoutány

prolomit, prorazit, porazit

zmatená mysl, nepříčetnost, pomatenost, šílenost

převléknout se

nadutý, vzdorný, vzdorovitý, zatvrdlý, nepoddajný, vzpurný

přihazovati v dražbě

stranictví, stranění

rozkoš, slast, požitek, potěšení

celopal, zápalná oběť

světský, pozemský

od té doby

uniknout

neprávem, proti právu, nespravedlivě

Satan

krtek

popravování

upouštět od něčeho

jednoroční, celoroční

svatý, nedotknutelný, neporušený

usavit do čela

plece

přísaha (DZ ; Pražák nic)

Lombardie

albský (související s městem Albi ; někdy užíváno místo Albigensis)

soucit

hrát si s čím (alci rei) ; zahrávat si ; tropit si žerty z čeho, vysmívat se čemu, dobírat si co, tropit si úsměšky z čeho ; klamat, podvádět

statek

Moravané

břímě, náklad, tíha

kámen

přepadnout, napadnout

kterýžto??? (ve velmi neobvyklém spojení Moneta 61b nahoře)

méně cvičit paměť

(MLLM nic)

rozmnožovat, rozplemeňovat, rozplozovat, rozsazovat ; rozšiřovat (místně) ; dál vést, udržovat, zachovávat, prodlužovat ; odsunout (do budoucna)

nevědět, neznát

(Pražák nic ; WEH překládá "especially")

pošetilý, šílený, pomatený?

dech, vánek

stát se domýšlivým

pohostinství

vyměřený

kousek, kousíček

rychleji ; spíše, snáze

číše, pohár

(často v inkv. registru Fournier, např. 336, konec odst.)

kárat, napomínat, plísnit ; dokázat vinu ; (pas.) být zahanben ; (pas.) být zmaten, být uveden ve zmatek, být přemožen, být rozdrcen ; zničit, přemoci, rozdrtit, uvést ve zmatek

bájný, vybájený, vymyšlený (LMALB) ; milující báje? (fabulosi Britones ; DZ)

část, úd

hned, ihned

jak se praví výše, jak se píše výše

pokosit, požít

pochodovat, táhnout

daleký, vzdálený

možnost, příležitost

házet

(viz dissentio)

Verona

rozrazit, rozbít, rozehnat

(LMALB nic! Jen sloveso concieo, ere, citum)

uchopovat, chytat, zachycovat ; chytat se čeho ; objímat ; snažně prosit, ucházet se o přízeň ; kandidovat, ucházet se o úřad

nemanželé

poslat

vzduch, ovzduší, povětří (psáno bez rozlučníku)

po dvaceti

mrtvola, mrtvé tělo, zdechlina, mršina ; mrcha (nadávka)

nijak

sýr

chýlit se, klonit se

(form. aer)

(Fournier I, 337)

vést při, mít soudní řízení, konat soudní řízení

arcikacíř (toto a jen toto LMALB s výkladem: opinionum pravarum de religione conceptarum auctor, sectator, haereticorum caput)

přátelství ; přátelé

tam, tu

tak malý, maličký, nepatrný

(MLLM nic, zřejmě takto neexistuje)

sepisovat, zaznačovat písemně

měřit, vyměřovat (častěji však depon.)

náhoda, osud

kárání, hanění, hana

podle toho jak, jak, jakož

uvolnit, osvobodit, zbavit ; vykonat, rozřešit, vyřešit, dokončit ; uvolnit z úřadu ; vykoupit, vyplatit ; zprostit závazku ; zprošťovat ; rozhřešovat (tvar LMALB), udělovat rozhřešení