Latinský slovník

udělat, vykonat, učinit, provést, vytvořit, způsobit ; činit (o míře, rozměru atd.), obsahovat, vynést ; dojít čeho ; plynout, vyplývat (z toho plyne atd.)

k nesmyslnosti, ad absurdum

syrový, surový, nezpracovaný ; hrubý, drsný, neumělý ; nezkušený, nevzdělaný, neznalý

chlípné spojení, hanebné souložení, nechutné hrátky (chlípnost je spíše vlastnost, což se nehodí do kontextu TDH 312:10) ; vilnost, smyslnost ; chtíč (potud DZ) ; změkčilost

zvyk, zvyklost, způsob života

pocta, vyznamenání

třetí neděle postní

kolikrát

ublížit, dopustit se násilí

bojovat, zápasit

mimořádně

(form. mansus)

dodávat, dovážet

dva roky

dát

kalamář

mlčky (hovoře jen sám se sebou)

beze vší pochybnosti, jistě, jednoznačně

prodlévající, zůstávající ; přinejmenším ve střv. latině i bydlící, sídlící, dlící, žijící

různě, různým způsobem (LMALB ; Pražák nic, MLLM jen "diversimodus" a nic zásadního) ; odlišně, rozdílně, jinak (DZ ex RS 52:17)

(viz prehenso)

(adv.) spěšně, nakvap

přirozená smrt

odvést, zavést

vyvodit z

rozpomenout se

pravidelný, výroční, každoročně se vracející (zejm. o náboženských svátcích) ; slavnostní

znovunabytý

(geogr.) Okcitánie (např. Christophorus Sandius, Nucleus historiae ecclesiasticae..., 390)

trest ; pokuta, náhrada (za spáchaný zločin) ; potrestání koho, pomsta nad kým ; trápení, utrpení, trýzeň ; nebezpečí

vést při, mít soudní řízení, konat soudní řízení

Chorvatsko?

(o čase: tempus quo currebat MCLXXIIII: takto TDH 319:32)

blahopřát, přát si štěstí

albigenský

hra v šachy, šachy

dále, než je slušné

dotazování, vyptávání

Florencie

zuřivost ; přísnost ; bouřlivý stav

(v souvislosti s inkvizicí) (viz Fournier I, 268, pozn. 105)

otevřený, přístupný, ničím nechráněný

(neexistuje, LMALB ani Pražák nic)

jak dosvědčuje (abl. abs., např. teste Apostolo anonpojed 103:12)

Kalábrie

moře ; vodstvo, vodní spousty, proudy

sám od sebe

bělit (prádlo)

(viz lagena)

(LMALB nic, Pražák nic, MLLM nic ; Bosansko-humski..., 144 ; snad "nábožně")

(Pražák ani LMALB nic)

(MLLM nic)

pochybnost, nejistota

dát se na útěk

útočiště, úkryt, azyl

střevíc, bota

je to důstojné a spravedlivé (liturgická formule)

poškození ; urážka, uražení ; úmyslné dráždění odpůrce

opravit

sedmnáct

večeře (DZ) ; hlavní jídlo (u Římanů mezi 3. a 4. hod. odpolední), oběd ; hostina

obzvláště, zvláště

maso

příkop

donekonečna, do nekonečna

potlouci, vrážet

odtud, dále (o pořadí, posloupnosti) ; dále (místně) ; od té doby, od té chvíle, potom, na to ; pak (vytčení otázky: proč pak ovšem přišel?, tj. za těchto okolností) ; brzy, zakrátko, co nevidět

(Pražák nic, ale v TDH 315 jednoznačně pro čtyřicetidenní období postu u katarů ; srv. quadragesima)

špína

přísaha

trám

příkopy

vyhnout se čemu, uniknout čemu, uchránit se čeho, vyvarovat se čeho

podrobený, poddaný, kdo se vzdal

pohybovat, stále otáčet

proti čelící, opačné (trámy)

téma, látka

uvést v rychlý pohyb, pobídnout

pospíchat

justice, soudnictví, soudy

pohrdnout, zhrdnout čím, nebrat na vědomí

zjištěním nějakého přečinu

označovat

jmenovat do funkce (hodí se do Bazzochi, 137 ; Pražák neuvádí, ale nalezeno ale v MLLM pro "provolat císařem")

předcházet, vynikat

dobrovolně, úmyslně, sám od sebe, z vlastního popudu ; po vůli ; o své újmě, sám o sobě

soutěžení, závodění, horlivost, usilování ; řevnění, řevnivost, žárlivost ; závist

jít / chodit do kostela

stav, povaha, ústava, dispozice, soustava, zřízení, ustanovení, konstituce

daleko, v dáli, opodál, stranou ; zdaleka, zdáli, z povzdálí ; (přen.) náramně, zdaleka ; (ve význ. adj.) vzdálen, dalek čeho

řádný pohřeb

(geogr.) Montaillou

skládat účty z čeho

zatoužit po čem (alqd), roztoužit se ; bažit, toužit, dychtit po čem (alqd)

moci ; moci (k vyjádření přibližnosti)

jezero, rybník

zvykati

příkaz, vzkaz, zákaz, nařízení

znepokojovat, pobuřovat, popouzet

předpona pro dva, oba (např. cum ambabus je "s oběma")

opírat se

kotník ; hrací kostka

hovořit, povídat si s kým (o čem)

senspekt (starší bratr, kterého opat posílá k vyloučeným, aby jim domlouval a posiloval je) (viz Regula Benedicti 27,2-3)

odsoudit

moc ; síla ; vláda, svrchovanost ; úřední moc ; úřad, hodnost ; účinek ; možnost, schopnost ; oprávněnost, právo ; volnost, dovolení ; příležitost k čemu

Frankové

najmout, pronajmout, vykoupit

nožíř, výrobce nožů

mučený

vyrovnávat, srovnávat, urovnávat

pročež, z jakého důvodu, proč

rozlévat, vylévat, rozkládat

slzy

Rudé moře

dávat almužny

bezbožnost ; bezpráví, zvůle, svévole (v Bibli i častěji než "bezbožnost" ; v NZ dle srovnání Vulgáty a ČEP hlavně "bezbožnost", v SZ "svévole")

sám

chýlit se, nachylovat se ; klonit se, sklánět se, chýlit se, nachylovat se, obracet se, směřovat ;

dělení, rozdělování, rozdělení ; rozdílení, rozdělení, rozdávání ; rozvrh, třídění, osnova, uspořádání ; (log.) rozdělování (rozsahu pojmu)

umírněnost, střídmost, vyrovnanost

spálit, vypálit

vzdálit se, zratit

přímo, bezprostředně, nezprostředkovaně

jinak řečený

velitel dekurie, náčelník

bičovat, šlehat, bít

díl, část, oddíl, kus, složka, součást ; podíl, účast, účastenství ; účastník (m.) ; úkol, úřad, povinnost ; strana ; stránka (věci) ; směr ;

humský (související s Humem, dnešní Hercegovinou)

bouře, nepohoda, zimní počasí

opatrný, obezřetný, netušící

ochrnutý

rozdělit

předstírat co, dělat se jakým, stavět se jakým

vyučovat dogmatiku, vyučovat víru

tvořit, plodit, rodit ; zřídit ; strojit (nebezpečenství) ; volit, ustanovovat, určovat (do úřadu)

lasička

(město ve Španělsku, jiné je Placentia, tj. Piacenza)

domnívat se, myslit

sotva, stěží, jen

držet, mít, zastávat, zaujímat

bez porušení

plod, produkt ; potomstvo

nosič svítilny (jeden z otroků) ; sluha, pochop

(viz effundo)

připravený k boji

duchovní četba (mnišská četba Písma, popřípadě spisů církevních Otců či dalších textů a zbožné rozjímání nad nimi) (ekvivalent "duchovní četba" užívá Regula Benedicti / Řehole Benediktova 1998, ale s. 115 "svaté čtení")

čistý, nemíšený, neředěný, nesmíšený ; (přen.) čistý, pravý, opravdový ; plný, neomezený ; pouhý, čirý ; samý ("meri principes" samé významné osobnosti)

jedovatý, otrávený, plný jedu (i přen.)

jít ; zajít, zaniknout, zemřít, zesnout ; obcházet, procestovat ; jít kolem, táhnout se kolem, lemovat ; projít, probrat ; podnikat, konat ; zastávat, vykonávat, obstarávat

vysvětlit

podkopati, zespodu probodnouti

[zřejmě spíše Slavonie než Srbsko, viz Thouz., Un traité, 34.]

veliký, statný

doba dvou dní

citát, autorita (biblické citáty o ustanovení zpovědi apod., takto TDH 312:12) ; stvrzení, záruka, jistota ; platnost spolehlivost, hodnověrnost ; odpovědnost ; doklad, listina ; příklad, vzor ; vážnost, vliv, váha, moc ; důraz, ráznost ; úsilí

(Pražák nic)

manželka

měřit, vyměřovat (častěji však depon.)

svícen (kandelábr), nosič svíček

svisle

dbát, zachovávat

obezřetnost ; záruka, ujištění

druh, průvodce

Travunja (v Bosně)

přesně slyšet, vyslyšet, poslouchat

pustit

někdy, leckdy

takový

nejpatrnější důkazy

řízení Boží, Boží vůle

nákladní

množství půdy, na které se vyseje jedna hemina obilí

Heptateuch (pět knih Mojžíšových, Jozue a Soudců) (Regula Benedicti, 215)

samec

připojit se, spojit se

jako, jakožto, jakoby ; konečně, pak

zbavit života, usmrtit

poslat, odeslat, propustit

zahánět, vyhánět, zapuzovat

poslat

rozesílat

po kmenech, po rodech

tam, tu, na tom místě

opět, znova

dřevorubec

řeč, pověst, vypravování, vyprávění, mluvení, zpráva, podání, tradice ; vyprávěnka, báchorka ; fáma ; úsudek ; veřejné mínění, hlas lidu, soud lidu ; dobrá pověst, dobré jméno, čest, sláva ; špatná pověst

neznalý, nezkušený

zlý, zlovolný, věrolomný

děsit se, chvět se

omluvit se, ospravedlnit se

nenávist

nos ; čich, jemný čich ; jemný vkus, vytříbený vkus, vytříbený úsudek

obilí (zejm. vymlácené), zrní ; osivo, zrno k osevu (form. bladum) (LMALB nic víc, zrní DZ ; kontext Fournier I, 327 vůbec neodpovídá významu obilí)

kterýžto??? (ve velmi neobvyklém spojení Moneta 61b nahoře)

modlitba, prosba

desátek

nakloněný, příznivý, milostivý

zelenina (viz legumen, ale leguminosus je zeleninový, ne jen luštěninový)

opevnit, ohradit

(in alqa re) upadat v co, upadat do čeho ; (in alqm) hodit se na koho, slušet komu ; padnout, sběhnout se, přihodit se, udát se ; dopadnout jak ; (alci) připadnout komu (o majetku)

ano, ba docela, dokonce ještě (potvrzení a zesílení výpovědi) ; ba ne, naopak, nikoli, spíše, právě naopak

aktér (DZ)

svážení píce pro dobytek

strana, proti níž směřuje odvolání

navzájem, vzájemně

pro, za, kvůli, proto, pročež

držet na uzdě, krotit, trestat, kárat

sebe (genitiv zvratného zájmena pro 3. osobu, předmět musí být v klas. lat. totožný s podmětem)

osobitý, svérázný, zvláštní ; určený, příslušný ; vhodný, náležitý ; milovaný, drahý ; nakloněný, přátelský

nepochybovat, být přesvědčen

uvolnit ; ulevit, ulehčit, polehčit, vést ke zotavení čeho ; zbavit čeho, vyprostit se z čeho (reflex. či pas.)

obnovit, opět zjednat ; opět získat, smířit, usmířit, naklonit si

jíst

lámání chleba

přidat, přidávat, dodat, dodávat, doplnit, doplňovat, přikládat, dávat k čemu, připojovat ; dodávat, způsobovat, vzbuzovat, zjednávat

zůstávat, setrvat

bez zbraně, neozbrojení

uvázat, upevnit

námezdný, najatý ; podplacený ; (o věcech) koupený, zakoupený, zaplacený

(MLLM nic)

záletník, sukničkář, frejíř

lid

hojněji, více, víc, větší počet ; déle, více než ; napříště, do budoucna ; důkladněji, více důkazů (formule, kterou se odročovalo soudní řízení)

otužování

pohnout, dojmout

válečná loď

seč může

začal jsem

nitro?

kruh, kolo

postavit se na odpor

připravený

bída, neštěstí, obtíž, trápení, utrpení

aby ; jak (způsobově) ; jak (zvolací) ; jako, jakožto, jakož, jak (přirovnávací co do způsobu, kdežto tam ... quam co do stupně) ; jak, jakmile (s ind., časově) ; kéž (s konj. ve větách přacích, klas. utinam) ; kde (bás. o místě)

probodnout, proklát

tajně

maličký

vyšetřování

Ježíš

opevnění, hradba

kárání, hanění, hana

co, jak, proč

obrazně (popravit někoho obrazně, např. spálit jeho vyobrazení)

otrok ; nevolník

obývat, bydlit v čem ; bydlit ; dlít, zdržovat se kde, být, bývat

zůstat

útok, vpád

postavit, vystavět, zřídit ; stanovit, ustanovit, určit, nařídit ; stanovit, soudit, představovat si ; ustanovit se, odhodlat se, rozhodnout se, umínit si

lesk, třpyt, svit, záře ; vážnost nádhera ; vnější lesk ; jasnost, výraznost, zvučnost (řeči)

břevno, kláda, trám

projíždět

řízení, vedení ; vláda

němá tvář, nerozumný tvor

každičký, každý

nedostatek, nouze, chudoba

přirůstat, vzrůstat, růst, přibývat, zvětšovat se

zamířit

známost

nevědět ; neznat ; neumět

zápis, listina (v sg. zřídka)

západ

horský hřbet, pohoří

otrocký, s otrokem související

raději chtít

čistý (i přen.) ; bezvadný, neznesvěcený ; bezúhonný, poctivý, nevinný, cudný ; čistý, jasný (o obloze) ; očistný ; holý, prázdný, volný ; prostý čeho, bez čeho, svobodný od čeho ; čistý, ryzí, správný (o slohu) ; prostý, jednoduchý

z Lille

přijímat

odpadnutí od víry

běda!

stráž

zapomenout

(form. si quis ; např. RS 59:21)

ustupovat, couvat

splitský

(form. aer)

almužna (darování i darovaná věc), dar, dobrodiní

ušetřit (někoho), smilovat se

moc, síla

každoročně

oznamovat, ohlašovat

neškodný, poctivý, řádný

po způsobu, způsobem

laik

být přichystán

doufat, mít naději ; čekat, očekávat ; obávat se, bát se (nějaké nepříjemné věci)

držet se někoho

cizí peníze = dluhy

kněžské svěcení

albánský (tak např. Iz dubrovačkog archiva 3, s. 56, zcela jasně: in partibus Albanie a quodam Phylippo Albanense...)

lůžko

stejný, rovný

zranit, ranit, poranit, zasadit ránu ; dotknout se někoho, ublížit, urazit, uškodit

třetina

znak, odznak, erb

Split

správný, slušný, náležitý ; pravdivý, pravý, skutečný, opravdový ; upřímný, poctivý, spravedlivý

střídání, vystřídání, změna ; místo (v řadě) ; úkol, úloha, úřad ; odveta, odplata, odměna, náhrada

jakýsi, jistý, nějaký

povaha, rod, druh

Lombardie

jalovost, povrchnost, prázdnost ; nicotnost, prázdné zdání ; marnost, zbytečnost ; lehkomyslnost ; nepravdivost, lstivost, šalba, lest, prolhanost ; přelud, šalba, klam ; vychloubačnost, chlubičství, ješitnost ; pomíjivost, marnost

přátelství, těsný poměr

lastura, škeble ; perla ; nádoba lastuře podobná, lahvička (např. se solí, voňavkou)

měšťan

vyrážka, pupenec

jak ... tak, i, a

rokle, sráz, stráň, úval

s laskavým dovolením

oddanost

(Pražák ani MLLM nic ; v Capelli zřejmě ve smyslu "chytit na lep")

hlavní ; přední, prvotní, prvopočáteční ; panovnický, císařský, císařův, císařské rodiny ; příčný (o cestě vojenským táborem)

tvrz, pevnost

především, zvláště

(MLLM ani Pražák nic)

druh

doválčit, dobojovat, dokončit válku ; zdolat, nadobro přemoci, úplně pokořiti

župan (titul)

správce

pšenice

sever

pobývat, zdržovat se ; obcovat s kým, být pospolu s kým ; žít, chovat se ; oddávat se ; stále se otáčet kde

poplivat

jen když, jen jestli, jen jestliže, jen ať (s konj.)

rozejít se, obstoupit, obkličovat, svírat

zpustošit, vyplenit, vyloupit

vykládat, rozbírat, pojednávat, přednášet, rozmlouvat, rozprávět, hovořit (de re - o čem)

váha

prostředník, tlumočník

pršet

lovit

krvesmilstvo, incest, smilstvo

zahynout

náhlý, nenadálý

přítel, blízký

člen rodiny ; v pl. služebnictvo, čeleď

nezvyklá věc, neobyčejná věc

chytit, podchytit, zespodu chytit, zachytit ; přijmout, vzít k sobě, ujmout se koho ; vzít na sebe, podstoupit, podniknout ; podrobit se, podvolit se ; být trestán, podrobit se trestu ; obtížit se zločinem ; odvětit, ujmout se slova

pokacířštění (často o udělení katarské svátosti consolamenta)

být přítomen, být tu ; dostavit se, přijít ; být po ruce, být připraven, čekat ; být k službám, být nápomocen, posloužit

jakkoli, libovolně ; ač, ačkoli, třeba, třebaže (s konj.)

vždyť, ovšem, neboť (uvádí samozřejmý důvod) ; ježto, neboť (vyznačuje důvodovou platnost vztažných vět ; ovšem (samostatná věta)

tah, voj

kotev, kotva, kotvice

poznat, rozpoznat, uvědomit si

Maďaři

lichocení, úlisný způsob ; vnadidlo, lahoda, půvab

kabátec (MLLM surcoat, což je dle LL kabát, kabátec, suknice)

pojat rozhodnutí

mnohokrát, často

odplatit

posvěcovat, potvrdit

rovný, správný

snad, možná

mouka

odejít

hřmot, šustot

svatořečení, kanonizace

bydlící z této strany Rýna, před Rýnem

Sála (řeka)

pomýšlet, mít v úmyslu, přemýšlet, přemítat, myslet na

věštba, věštění

obročí (LMALB tvar usualis ; asi to je adj. od usus)

mezitím

nepatrný

postrašit, zastrašit

dobrý ; zdatný ; pravý (o penězích) ; vhodný, příhodný, prospěšný, užitečný ; výborný, zručný, obratný, znalý ; udatný, statečný, zmužilý ; urozený ; jemný, krásný, pěkný ; hojný, značný, převážný, valný ; dobrý, zdárný, příznivý, šťastný

ostatně, jinak

vykonávat, pokračovat

krvesmilstvo, incest, smilstvo, čin proti cudnosti

upokojit, ukonejšit, utišit

stůl ; oltář ; pokladna ; jídlo, hostina

chladné podnebí

skrytost, tajnost

svržený

a (zejm. slučovací spojka, ale i odporovací) ; a to (připojuje logicky nesouřadný člen: "jeden, a to velmi podivný zvyk") ; i, také (adverbium se stupňovacím významem: "et dona ferentes", zejm. v pozdější latině)

onemocnět

jazyk (řeč), jazyk (v ústech) ; národ (přen.)

navrátit se

zproštění, vysvobození, osvobození (zejm. na soudě) ; dodělání, dokončení ; dokonalost, úplnost ; odvázání, odpoutání ; rozhřešení (DZ)

podle toho jak, jak, jakož

divit se čemu, podivovat se čemu, žasnout nad čím ; obdivovat se

známý

carcassonský

zavázat

jednodenní dítě

odradit, odstrašovat

líný, nečinný, zahálčivý

tudy

nastrojit výraz tváře

zakrátko, brzy poté

evangeliář

vyšel jsi (od exeo)

zvláštní povolení

přihazovati v dražbě

házet pod

hlavně, zvláště, zejména

kromě

dělat, činit, robit, zhotovovat ; stavět ; tvořit ; dát si dělat, nechat si udělat ; dělat se jakým, stavět se jakým ; skládat (verše) ; získávat, opatřovat, shánět, vydělat ; konat, vykonávat, provádět, pořídit

zhrdnout