Latinský slovník

Jeruzalém

bojovat bez štítů

Bosna

lidově (lidově se nazývat tak a tak apod.)

učit se, naučit se (alqd. čemu), být vyučován, být posluchačem (koho), studovat (práva) ; poznávat, poznat ; dovědět se, zvědět (rozhodně nenalezen význam "vyučovat")

trogirský (město v Dalmácii)

adoptovat, za své přijmout, osvojit si (dítě)

co nejpřísněji potrestat

(adv.) též, rovněž, také, podobně, dále

podložit, podstrčit ; porobit, podmanit ; podstrčit (podvodně) ; dosadit (někoho na čí místo) ; připojit, dodat (několik slov k již řečenému apod.)

převorka, převořiše

ohýbat, křivit (bás. o raněných končetinách) ; (práv.) pronášet dupliku (odpověď na žalobcovu repliku)

přivléci, dovléci, dotáhnout ; zatáhnout kam, vlákat, přilákat

předoalpská Galie

Tartar, podsvětí ; peklo

dar ; obětina, oběť, záslibný dar ; vojenská vyznamenání, čestné odznaky (v pl.)

tis

konání, díla, počínání, jednání (např. operatio daemonum, též jednání, činy ve Flor. rit. 248)

prchlivost

zřejmý, očividný, zjevný, patrný, jasný, nepopiratelný ; usvědčený, při činu dopadený, přistižený ; dávající najevo (nesouhlas apod.), jevící (známky života apod.)

navzájem, vzájemně

kmen

přisluhovat, posluhovat, podávat (o jídle či nápoji) ; opatřit (i co čím), obstarat ; poskytovat ; vykonávat, provádět

postupně, popořadě (MLLM), v časovém sledu, chronologicky (De antiquitate Glastoniae ecclesie, trad. Scott, 87)

přesila

rada, porada, radění se ; rada, shromáždění rádců, poradní sbor, rádcové ; státní rada, senát ; rada, shromáždění soudců, porota ; dobrá rada, naučení, ponaučení ; rozvaha, rozmysl, důmysl, moudrost, důvtip ; chytrost, obmysl, lest, lstivost, úskok ; rada

usavit do čela

příčina, důvod, podnět ; důvodná příčina, právo, plné právo ; omluva, námitka ; předstíraná příčina, záminka, zástěra, výmluva

syrový, surový, nezpracovaný ; hrubý, drsný, neumělý ; nezkušený, nevzdělaný, neznalý

pravdivě, podle pravdy, správně ; vpravdě, opravdu, vskutku ; pravdivě, upřímně, opravdově, poctivě

stěsnaný, stlačený, hustý

takový (Pražák. MLLM nic. DZ zaznamenal též jako náhradu ukazovacího zájmena, asi jen neklas.)

přiřazovat, připojovat ; prohlašovat, tvrdit ; přivlastňovat, osobovat si co

sněhová bouře, sněhová vánice

pochodovat, táhnout

prokázat platné služby komu

stěžovat si, naříkat

přidat, přidávat, dodat, dodávat, doplnit, doplňovat, přikládat, dávat k čemu, připojovat ; dodávat, způsobovat, vzbuzovat, zjednávat

jeden jediný

Duch svatý

množství, veliký počet ; množství lidí, lid, dav, obyvatelstvo ; prostý lid, luza

pustit

znak, odznak, erb

když již noc postoupila

potřebovat, souviset

hra v šachy, šachy

přírodní podmínky

(někdy ve významu související s tímto světem, podle biblických pojmů "přítomný věk", srv. Ga 1,4 ; takto albilyon 271:103 ; projit celý NZ Vg. sub "praese*" a nenal. přímo v tomto smyslu nic)

amen

vzhledem k ostatnímu

bezbožnost ; bezpráví, zvůle, svévole (v Bibli i častěji než "bezbožnost" ; v NZ dle srovnání Vulgáty a ČEP hlavně "bezbožnost", v SZ "svévole")

chamtivost, hamižnost, hrabivost

dělat, činit, robit, zhotovovat ; stavět ; tvořit ; dát si dělat, nechat si udělat ; dělat se jakým, stavět se jakým ; skládat (verše) ; získávat, opatřovat, shánět, vydělat ; konat, vykonávat, provádět, pořídit

drahý, nákladný

Srbové

Vinidové

drzost, troufalost ; neúmyslnost ; neprozřetelnost, neprozíravost ; nevědomost, neznalost ; nerozumnost

ušetřit (někoho), smilovat se

(de alqa re) být smutný z čeho

spojení, svaz, kloub

pro (účelově) ; pro (příčinně) ; pro, vůči ; za (po slovesech vyslání) ; skrze, prostřednictvím (o věci i člověku) ; pro, na (nějaký čas, např. pro tuto chvíli) ; pro, na (o dočasném stavu)

každodenně

zmást, pomást, poděsit, polekat

svléci, odložit ; odložit co, vzdát se čeho ; zbavit se čeho, setřást co (např. jho) ; odejmout co komu, svléci co komu, obrat, oloupit koho o co, zbavit

po šesti

výběr, odvod

chřtán, hrdlo

přeběhnout, zběhnout, utéci

zločinec

zázraky

takto

jako, jakožto, jakoby ; konečně, pak

připojit, přidružit

usadit se, usídlit se, posazovat, ustávat

čtyřicetidenní půst ; postní doba ; (v šir. smyslu) čtyřicet dní, čtyřicetidenní doba, doba čtyřiceti dní

přísahou se ve spolek zavázat

pohybovat se, být

prudce, náhle, unáhleně, prchlivě ; rázně, rozhodně, důrazně, přísně ; úlisně, usilovně ; silně, mocně, tuze, náramně, velice, velmi

málo, jen málo, nemnoho

jeden a tentýž

rouhání, urážka

[jistá skupina valdenských v okolí Milána, viz WEH 715.]

vytrvat, neustat, dále dělat

velitel dekurie, náčelník

jako, jakoby ; takřka, abych tak řekl ; například, jako například, jako, tak třeba

vzbudit podezření

jinak

zproštění, vysvobození, osvobození (zejm. na soudě) ; dodělání, dokončení ; dokonalost, úplnost ; odvázání, odpoutání ; rozhřešení (DZ)

nechať, třebas, ať (tvar od slovesa sino)

jak dosvědčuje (abl. abs., např. teste Apostolo anonpojed 103:12)

zpět žádat

protiprávně, neprávem (tak zřejmě text v MLLM 659a) ; proti řádu (tak DZ pro DHC 306:14)

(Pražák nic)

skoro, téměř

vymlouvat se, předstírat

(geogr.) Carcassonne

skrývat se, uschovat se

prorocký ; starozákonní (tak výslovně MLLM)

vyptávat se, zkoumat

prapor zvláštních oddílů

[nic, nenal., zřejmě neexistuje ; viz incontinens]

přivést (např. k Bohu ; 1P 3,18 a Moneta 61a)

périgordský

obecně, všeobecně, vůbec

přijít k sobě, znovu nabýt zdravého rozumu

vzduch, ovzduší, povětří (psáno bez rozlučníku)

opatřovat, postarat se

mimořádné postavení? (DZ pro TDH 315:9)

zkoušet, zkoumat, [zhodnotit (DZ)] ; odvažovat, vážit

přidružit, získat si

dolní, spodní

obilí (zejm. vymlácené), zrní ; osivo, zrno k osevu

mina (váhová a cenová jednotka)

svítilna, lampa

radost, blahopřání

celý

navrátit se

(MLLM ani Pražák nic)

odebrat

zakřivený, ohnutý, zahnutý ; klenutý, sklenutý ; křivolaký

svrchu řečený, výše zmíněný, výše uvedený (např. Castanet 164)

přikrývka, pokryvadlo, pokrývka

nižší

nevědomě, neznale, bez znalosti věci

odpírat

do (ne nutně "až do", srv. TDH 315:29 aj.)

ale ne, avšak ne, ale přece ne atd.

vkládání, vzkládání

vzkládání rukou

[viz decerno a decresco]

těsný, úzký

Drážďany

dříve (v některých kontextech vhodné, např. RS 58:15)

hlavní město v Belgické Galii

se sepjatýma rukama

nechat mezeru, uplynout

jako zvláštní oddíl

umytý, čistý ; hezký, švarný, lepý ; nádherný, skvělý, skvostný ; slušný, řádný, způsobný, uhlazený, vznešený ; znamenitý, vzácný, jemný

sousední

vzejít, vzniknout?

glastonburský (související s opatstvím Glastonbury)

učinivše obrat

Rudé moře

vyjímat ; brát odněkud, čerpat, vybírat

obraceti k něčemu, vynakládat v něco

veřejně

trám, kůl

kacířská zvrácenost (obecné označení hereze polemiky, inkvizitory apod.)

přijmout (radu), uposlechnout

malé suché fíky

strach

tam

společná záležitost

nestarat se, nedbat

poznat, zpozorovat

odpadnutí, odboj ; ubývání, úbytek ; vysílení ; nedostatek ; zatmívání (slunce) ; neduh (DZ ex Moneta 282a)

rozptýlený, rozsypaný

1. scházet se, sejít se, shromažďovat se, přicházet, dostavovat se (in locum, ad alqm) ; (tranzitivně) setkat se s kým, zastihnout koho, navštívit koho, zajít ke komu, mluvit s kým (alqm) ; 2. stíhat, žalovat, obesílat koho

cena, peníze

bratři kazatelé, dominikáni

(geogr.) Karneola (oblast poblíž Istrie a Dalmácie) (možná souvisí s Carni, orum, m., což byl keltský kmen usedlý v nynějších Korutanech a Krajině, jak píše Pražák, sv. 1, 188. To by ostatně i geograficky odpovídalo.)

kožešník

omývač mrtvol

vytékat, prýštit, téci, řinouti se

Neretvané

limousinský

aby ne

chýlit se, klonit se

? Pražákův sl. neuvádí, ale zřejmě hospodářství

(druh laciné tkaniny ze směsi vlny a lnu) (MLLM tento tvar, výklad se celkem shoduje s výkladem burellum v LMALB, jen se tu uvádí "z hrubé vlny", o lnu tu není zmínka)

pokořitelka, podmanitelka, udatná lovkyně zvěře

vítr

služebník

kráčet kupředu, postupovat

vrtkavost

loďka, člun

hodný pokárání

překážka

držba

pustošit, plenit

všední den

v hojném počtu

živit

velikost, rozlehlost, rozsáhlost

tolik ... kolik

růžový, purpurový

se špatnou pověstí, nečestný, nectný, hanebný [Pražák uvádí zlopověstný, ale dnešní užití slova zlopověstný tomu spíše neodpovídá]

(form. aeris)

vyšel jsi (od exeo)

vše, co je v ní (v sousloví terra et plenitudo eius)

nejzazší

dát milost, udělit milost ; být po vůli, vyhovět, popřát sluchu

dovoz

omývání, čištění

(Ovidius)

nařídit, uložit

(Pražák nic.)

slabý, chabý

župy

stroj, přístroj ; válec (ke zdvíhání či posunování), páka ; dobývací stroj, obléhací stroj ; lstivý výmysl, obmysl, úskok, lest

od starodávna, odedávna, odjakživa ; dávno, před věky, pradávno, za starých dob, v dávných dobách

předčit, předcházet

cost (filosofický termín)

za mzdu najmout

zákonná manželka

pomalý, loudavý, váhavý

svobodný

veselý, bodrý

skrovnost, šetrnost, řídkost, střídmost

jakýkoli, kdokoli

(někdy užíváno jako výplňkové slovo, tak myslím např. Flor. rit. 244 = 12,15 ; TDH 312:16 jistý učenec, totiž Lanfrancinus... To lze vynechat.)

národy ; (neklas.) pohané ; lidé

(Pražák nic)

pomalý, zdlouhavý

bez porušení

vynaložit, užít (zřejmě i užít slovo, viz RS 53:16) ; mít za to, tvrdit, pokládat

vyrovnat se, stačit

(Pražák nic)

kouzelný nápoj ; kouzlo ; připravování jedu, otrávení, travičství ; připravování nápoje lásky či jiného lektvaru

urážka, hana, pohana, pohanění, potupa ; potupné zacházení, špatné zacházení, špatné nakládání s kým ; nepohoda ; zhanobení, zprznění ; chlípnost ; vzdor, pohrdání ; domluva, pokárání ; krutost (LMALB) ; podlost? (Thouz. fr. abjection Florencie 11,18)

trh

potýkat se, bít se

obsah (soupis kapitol nějakého literárního díla)

a obráceně, a vice versa

majetek, jmění, peníze

být ve zbrani, hotov k boji, v bojové pohotovosti

vyjít, odejít ; uniknout ; vypršet ; uplynout

temnota, tma, temnost ; skrytost, ústraní ; chmury, pochmurnost

dobrovolně

ulehnout na co ; opřít se o co ; doléhat, dotírat, dorážet na koho ; dát se do čeho, oddávat se čemu, usilovat o co

moře ; vodstvo, vodní spousty, proudy

takový

sloupová síň, sloupová chodba, sloupoví, podloubí, kolonáda, galerie, veranda, portikus ; ochranný kryt (voj.)

mírové shromáždění

zmocnit se

chuť (vlastnost předmětu, nikoli jeden ze smyslů) ; pachuť ; pamlsek ; vkus

původce, autor

dále (o míře a způsobu)

odevšad, ze všech stran

palcátník

co do, hledíc k, co se týče čeho, pokud jde o co ; k, pro (o účelu) ; podle, na (o způsobu: podle taktu, na tento způsob) ; na, pro (o příčině: na sebemenší závan větru apod.) ; scribere ad aliquem psát komu

dar, dárek (v šir. smyslu ; spec. pro dar biskupovi od kněze na znamení úcty a též pro dárek věřících biskupovi či arcijáhnovi u příležitosti synodu)

někdy, jednou ; když, kdykoli (jen) ; poněvadž, ježto, jelikož

chtít vidět, podívat se, ohledat, prohlédnout si, spatřit, popatřit, vidět (zejm. po slovesech přacích a pohybových) ; dívat se, prohlížet ; navštěvovat, zajít kam, vstoupit, vkročit

kovář mědi, mosazi, mědnář (sic)

nejpatrnější důkazy

treviský

přísaha (DZ ; Pražák nic)

pohnout

lesknout se, hýřit

dvojice, pár ; (od 13. stol.) pairové ; (od 13. stol.) bratrstvo

královna

kmotr (pro křestního kmotra i jako běžné oslovení)

zahýbat, zakřivovat

žádostivost, touha

přátelství ; přátelé

úsudek

houska

zachránit se

dobrotivost, dobrota, laskavost, milost ; dobročinnost, štědrost

novost, neobyčejnost, nebývalost

suchost

obilí

novic ; nováček, nový ; nový otrok

sedět (na čem), posadit se (alci rei na co), usadit se kde, usídlit se kde, sídlit kde ; (in alqa re) vězet, pevně tkvít v čem ; spočívat v čem, tkvít v čem, vězet v čem ;

vytrhnout, vyškubnout

našeptávání, přemlouvání, vemlouvání, vnukání, radění ; otázka vložená do řeči i s odpovědí (rétor. ; z Pražáka nejasné, zda je odpověď vložena explicitně, nebo zda lze přeložit "řečnická otázka) ; podnesení, podložení

veselý, bodrý

třtina, rákos, sítí ; píšťala, syringa, moldánky

(part. perf. pas. od fero)

kůzle, kozlík, kozel (i kozlové po levici takto)

znepokojit, polekat, poděsit

[Pražák nic. Zřejmě deklasující neologismus podle pio, are.]

a opravdu, a věru, vždyť také, vždyť přece

(po) nějaký čas, jistou dobu

věřit, důvěřovat komu (alci, ale též re) ; mít důvěru ; osmělovat se, odvažovat se (s inf.) ; být přesvědčen, že

kdo se odvolal

nahlas

propadnout nejhorším mukám

chvíle, okamžik, krok

omluvit se, ospravedlnit se

podnícený ; popuděný, podrážděný

rak ; souhvězdí Raka, znamení Raka ; rakovina

po způsobu, způsobem

hned za pochodu

doba dvou dní

polévka, šťáva, omáčka

rozvažování, odvažování ; rozdělování, vyplácení (peněz) ; správa, spravování, finanční správa ; rozdělování ; řízení, správa

rozbitý, porouchaný, po pádu poraněný, povalen

vyrvat, vytrhnout, vyškubnout

lidumilný, zdvořilý, vyspělý

boj, svár, spor

náležité pocty

Lombardie

Pán (o Ježíši), Hospodin (o trojjediném Bohu či Bohu Otci ; takto velmi často Vg.)

před

poslat zpět

končí... [bývá uváděno na koncích díla ; končí, tak se to většinou překládá, např. Spunar]

vytahovat, vytrhnout co ; vyprostit, dostat koho odkud, vysvobodit ; vyrvat, násilně odejmout ; protahovat, zdržovat, prodlužovat, oddalovat ; mařit, marně trávit (čas), promarnit, přijít nazmar (v pas.)

lasička

čtvrtek

střílet

senspekt (starší bratr, kterého opat posílá k vyloučeným, aby jim domlouval a posiloval je) (viz Regula Benedicti 27,2-3)

mlčky (hovoře jen sám se sebou)

Latinové

příbuzní

vyučovat dogmatiku, vyučovat víru

podroben, vzdělán

svět, tento svět, tento život, tento věk ; věčnost

loďka

vězet, váznout, viset, držet se, zachycovat, lpět ; přilnout, souviset, držet se ; přiléhat, souviset, hraničit, sousedit s

padnout, zahynout

velekněžka, nejvyšší kněžka, arcikněžka, představená chrámu, hlavní obětnice ; dozorkyně ; mistryně (přen. o ženě dovedné v nějaké disciplíně)

svážení píce pro dobytek

(viz socius)

správce

po pěti

mít povinnost, zasloužit si

popravit koho, na hrdle potrestat koho

takový - jaký

strana, proti níž směřuje odvolání

spojit ; sepnout (ruce)

věřit, důvěřovat komu, spoléhat na koho ; věřit, víru přikládat čemu, mít za pravdu ; věřit, myslet, mínit, domnívat se, pokládat, uznávat (co za co)

(částka placená některými nově zvolenými papeži prominentním Římanům, kterou si zajišťovali jejich věrnost)

svátek, slavnost

neděle (výpustka z dies Dominica)

lyonský

odvděčit se

opět, znova

prázdný, bezobsažný, bez obsahu, dutý, bez (nápisu, ducha atd.) ; jalový, nicotný, marný, lichý, bezpodstatný ; ješitný

tak

přistoupit, sestoupit

či

být zamlčený, být nevyslovený ; být napověděný, být obsažen, ale nikoli explicitně

právě, zrovna, zrovna tak (adv. přirovnávací ; proto, pročež, tedy (spojka důsledková, neklas.) ; nuže (vyzývací ; i klas.)

turínský

opravit

vézélayský

pomoci

dávat pozor, všímat si

být prvním centurionem prvního pilu = nejvyšším

závěť, poslední vůle

pohřeb

lid

zmatená mysl, nepříčetnost, pomatenost, šílenost

lasička

oddělovat, dělit, odlučovat, odtrhávat ; odlišovat, rozlišovat, dělat rozdíl ; rozdělovat, rozlučovat, dělit ; rozdělovat, třídit ; rozvrhnout, uspořádat ; rozvrhnout látku (o slohu) ; trhat, rozrážet, tříštit ; rozdvojovat, rozštěpovat

pohodlný

dostávat se kupředu, pokročit, postoupit, urazit (nějaký díl cesty) ; pořídit, vyřídit, prospět, mít úspěch, zdar ; prospívat, přispívat, pomáhat, být platný, být užitečný

dlouhý půldruhé stopy

obrat, převrat

blud

zeď, hradba ; násep ; záštita, ochrana (význam stěna Pražák neudává, viz paries)

albánský (tak např. Iz dubrovačkog archiva 3, s. 56, zcela jasně: in partibus Albanie a quodam Phylippo Albanense...)

vůz

agenský (město v jižní Francii)

náhodou ; zrovna, právě ; maně, nazdařbůh, naslepo, slepě ; jednou (uváděcí slovo vyprávění) ; snad (ve spojení s ne, si, sin, nisi a básnicky i jinde) ; málem (forte dixit Tiberius = "il échappa ŕ Tiber de dire ; o tom Pražák neuvádí nic)

[často užíváno jako výplňkové slovo, jež se obvykle nepřekládá]

mzda, plat, odměna

jasně, nápadně, znatelně (v RS 50:25 např. "notabiliter sciendum", tj. něco jako "je třeba vědět se vší jasností") ; význačně, významně

okrsek, obvod (na kterém vykonává nějaký úředník či pověřenec svou funkci) ; dvorec (oblast pod správou jednoho šafáře) ; okrsek, obvod (soubor statků, jejichž výnosy plynou do jednoho ?dvorce? ; MLLM angl. "household department", fr. "service")

natáhnout, napřáhnout, vztáhnout ; rozpínat, roztahovat, rozšiřovat, natahovat, rozestírat ; rozpřahovat ; rozšiřovat se, zvětšovat se, roztahovat se, rozvinout ; rozestavit, rozvinout (např. šik) ; protahovat, prodlužovat (čas.)

sdělovat, oznamovat

dopravovat

dát se na útěk

obratnost, cvičení

břicho

nakonec (MLLM ; přiklad neuveden a angl. i fr. ekvivalent znamená jak "nakonec", tak "konečně", tj. nevím)

připravený k boji

pomalý, klidný, tichý, mírný

převést, přemístit

kolikrát

milost

světlík, okno ; svítilna, světlo

ryba

zardousit, uškrtit, zadusit, zadrhnout hrdlo

(Fournier I, 315)

otevřít ; činit přístupným, odkrývat, odhalovat, objevovat, ukazovat, vyjevovat, oznamovat, vyjít najevo ; vystavit ; činit schůdným, proklestit

obecní, náležející obci ; obecní (o chudých placených z pokladny) ; plnoprávný, zasedající v městské radě

co nejlépe, nejlépe

neporušitelně

(střv.) (jihofr.) předložka "de" stažená se členem

bojovný, bojechtivý

tímto způsobem obelstit vojsko

utíkat, ubíhat, unikat

nedávno

zmínka

od věčnosti

ozbrojený

s laskavým dovolením

úrodný, hojný, bohatý obilím

klam, lež, nepravda, výmysl, klamná pověst ; mýlka ; podvod, klam, pokrytectví, přetvářka, přetvařování

dovést k dobrému konci

z této strany moře, na těchto březích

rozbíhat se, rozptylovat se ; rozvinout se (voj.) ; pobíhat, těkat ; obcházet, cestovat z místa na místo (DZ ex RS 48)

strana, stránka ; listina ; sloupec (písma) ; text, kniha, dílo, spis ; báseň ; "~ divina" Písmo svaté ; řada révových keřů ; pozemek ; oblast, region ; tržiště (Pražák, MLLM) ; průvod, slavnost (Rubin, CC, 280)

neopodstatněný, neodůvodněný, nepodložený

plnit, dosáhnout něčeho

[Pražák nic ; snad pomocník, příručí, přísedící]

skutečně, řádně ; v této době, právě