Latinský slovník

vnuk ; synovec, příbuzný vůbec ; potomek ; mrhač, marnotratník, zhýralec

znalec

vracet se, vrátit se, jít zpět ; znovu prožít, navrátit se (ve vzpomínkách do dětských let apod.)

limousinský

sýr

Arduenský les

čestný, uctivý

(viz socius)

délka, doba trvání

otevřít ; činit přístupným, odkrývat, odhalovat, objevovat, ukazovat, vyjevovat, oznamovat, vyjít najevo ; vystavit ; činit schůdným, proklestit

Moesové, národ v nynějším Srbsku a Bulharsku

pochybovat (+ dat. o čem)

zpočátku

odstranit, vzdálit, odklidit

[zřejmě spíše Slavonie než Srbsko, viz Thouz., Un traité, 34.]

jakmile

vše potřebné

být vlhký

svátost, tajina ; peněžitá záruka skládaná při civilní při ; služební přísaha (voj.) ; přísaha

podat zprávu, hlásit

Épeiros (dnešní Albánie)

zmíněný, výše zmíněný

během, tryskem, klusem

sousední

příčina, důvod, podnět ; důvodná příčina, právo, plné právo ; omluva, námitka ; předstíraná příčina, záminka, zástěra, výmluva

do krve (zmlátit apod.)

smrtelný hřích

prst

něco nastavené mezi, záminka, překážka

včelařství

rovněž, také, též, i

jednotliví, po jednom

kuchař

(alqm) vzývat koho, modlit se ke komu ; (alqm) vzdávat chválu komu, chválit koho, velebit koho, uctívat koho, klanět se komu ; (absol.) modlit se ; (alqm) zbožňovat koho, obdivovat se komu ; (alqm) uctivě zdravit koho (MLLM)

pustošit, plenit

poznat, rozpoznat, uvědomit si

úpatí hory

Frankové

obležení, uzavření, obklíčení

podsouvat (ve smyslu našeptávat)

kněz spravující nebiskupský kostel (??? v MLLM se poněkud rozchází koncová část fr. a angl. ekvivalentu: ... église non-épiscopale - ... a church inferior to a bishopric) ;

ještě ne

podložit, podstrčit ; porobit, podmanit ; podstrčit (podvodně) ; dosadit (někoho na čí místo) ; připojit, dodat (několik slov k již řečenému apod.)

(geogr.) Pamiers

střecha, krov, kryt, příbytek, byt, obydlí

ve stavu milosti

od, směrem od? (Fournier I, 343: veniebat cantando de versus Ax)

poslouchat, být poslušen, dopřávat sluchu ; podlehnout (DZ ex RS 57:8 obedire peccato)

(spojka s indikativem:) když (časově) ; když tu, a tu, když najednou ; když, kdykoli (cum iterativum) ; tím, když..., tím, že...

podstoupit

různý, rozličný (LMALB) ; různý, rozdílný, odlišný (DZ)

bouře, nepohoda, zimní počasí

jak - tak (nejvíce, zvláště)

dlouho, déle, dost dlouho, příliš dlouho

nebeská klenba

provázet, být průvodcem

vskutku ne

žádat, požadovat

pohřební píseň, žalozpěv ; kouzelné říkadlo, kouzelnická píseň ; píseň, popěvek

protahovat

připomínat, upomínat, upozorňovat ; napomínat, nabádat, pobízet

(MLLM nic)

Trogir (město v Dalmácii)

zlomený, zesláblý

(geogr.) Carcassonne

mnohokrát, často

jak dosvědčuje (abl. abs., např. teste Apostolo anonpojed 103:12)

otrokyně ; nevolnice

a to tak, že...

bytí

sousedstvo, blízkost

jsoucno, jsoucí

ale, avšak, však, nýbrž

upomínat, upozorňovat, napomínat

nařizovat, rozkazovat

aktér (DZ)

manželství

spálit, vypálit

jako, jakožto, jakoby ; konečně, pak

známka

pokání ; lítost, žal ; změna smýšlení, obrat, změna mínění

(LMALB nic)

poslat zpět

uctívat, ctít ; ozdobit ; prokazovat ; klanět se ; modlit se, vzývat, prosit ; snažně prosit

notář (MLLM jasně uvádí, ač ne jako samostatný význam slova, jen ve spojeních "notarius regis, imperatoris" aj. a "notarius publicus" ; u n. p. je pozn.: 1. výskytu ve 12. stol. Je tu i výklad: pův. písař, později soudní úředník)

hle, hleď, ejhle

odkud (vztažně)

(anglosas.) chléb pokoje (medailon ve tvaru hostie kolující po kostele a líbaný věřícími)

kormidelník

zastavit se, sídlit, prodlévat

cizí, nepříznivý, nevýhodný

zakrýt, skrýt, zatajit

často, zhusta, mnohdy ; opětovně, opět a opět

od té doby

halena, kabátec (MLLM blouse - doublet, tvar gen. a rod neuvedeny ; LL sub doublet: mužský krátký přiléhavý kabátec z 15.-17. stol. ;

toužit, žádat si, přát si, požadovat, vyžadovat, stýskat si po ; postrádat, pohřešovat

okcitánský

laik

jakoby, jako by ; téměř, takřka, skoro ; jako (přirovnávací)

neústupnost, tvrdošínost

ze Chartres, chartreský

z Brescie, související s Brescií [neznám český tvar, ve fr. ak. sl. nenal, v Pražákovi taky ne.]

každý rok

utratit, zničit, pozbýt, přijít o

vazba, pouta

spojení, svaz, kloub

zrozený, pocházející

tahat, vláčet, smýkat ; ohmatávat, hmatat, dotýkat se, brát do rukou ; držet co, mít v rukou co, zacházet s čím, vládnout čím ; strojit, připravovat ; řídit, spravovat ; vést ; zacházet, nakládat s kým, chovat se ke komu

klín

Radim, Radek, Radoslav, Radovan

vůz

odděleně, odloučeně, zvlášť

protože?

Nanebevstoupení Páně

Adam

postrašit, zastavit, polekat

dosavadní

nákladný

nářadí, nástroj

trh

granátové jablko

hrob, hrobka, pohřebiště ; náhrobek ; mohyla

znovunabytý

souložit s kým, zlíhati koho

mít v držení, zaujímat, ovládat

obdařit, opatřit, působit

myšlení, přemýšlení, přemítání, rozjímání, uvažování, úvaha, pomyšlení ; myšlenka ; představa, domněnka, mínění ; obraznost, obrazivost, představivost, schopnost myslet, mohutnost myslicí

v mnohých případech, častokrát

spojit se

o, co do, vzhledem k, stran čeho, co se týče čeho, pokud jde o (o předmětu a vztahu)

raději chtít

alqm brát pod přísahu koho ; alqd alci přísežně přislíbit co komu, zaslíbit co komu ; alqm přimět k přísežnému přislíbení účasti na vojenském tažení ; (refl.) zapřísáhnout se

táhnout k čertu

Francie

Lombardie

nebeský

hlavní ; přední, prvotní, prvopočáteční ; panovnický, císařský, císařův, císařské rodiny ; příčný (o cestě vojenským táborem)

ničitel, velmi nebezpečný

rozbíhat se, rozptylovat se ; rozvinout se (voj.) ; pobíhat, těkat ; obcházet, cestovat z místa na místo (DZ ex RS 48)

týž, tentýž ; totéž (jako subst.) ; neměnící se, stejný ; opětovně (ve spojení se zájmenem) ; právě (ve spojení se zájmenem) ; zároveň (značí jednotu)

širší, rozsáhlejší ; více lidí zasahující, rozšířenější ; obšírnější

ráno

mučidlo

(MLLM přímo nic, viz "naturalis")

úsudek

ramena ; lopatky, plece

běžný, obvyklý

(viz commendo)

rady

úplně

oděv, oblek

příkrý, prudký

žena (form. femina)

bydlící z této strany Rýna, před Rýnem

Razčs (město v jižní Francii)

poznamenávat, zaznamenávat ; znamenat, pozorovat

příznivým vrhem losů

moc, síla, vliv, prostředky, bohatství

strava, potrava, pokrmy, zásoby

(impers. paenitet me) (alcis rei) lituji, je mi líto, želím, mrzí mě, nelíbí se mi, nejsem spokojen ; stydím se ; (pers.) kát se ; litovat, želet

albánský (tak např. Iz dubrovačkog archiva 3, s. 56, zcela jasně: in partibus Albanie a quodam Phylippo Albanense...)

syrový, surový, nezpracovaný ; hrubý, drsný, neumělý ; nezkušený, nevzdělaný, neznalý

přirůstat, vzrůstat, růst, přibývat, zvětšovat se

viz excutio

lovec

následovat, provázet ; vykonávat, provádět, plnit, vyřizovat ; vypátrat, vyzvědět, vyšetřovat ; stíhat, mstít, sledovat (za účelem trestu)

bádat, zkoumat

utíkat, ubíhat, unikat

(město ve Španělsku, jiné je Placentia, tj. Piacenza)

železný hrot (u šípu či kopí)

obratnost, cvičení

zrádně, proradně

vyšetřovatel, (spec.) inkvizitor

pohřeb

dát milost, udělit milost ; být po vůli, vyhovět, popřát sluchu

slavnost, bohoslužba ; oběť, žertva ; blahopřání

dar

pravidelný, výroční, každoročně se vracející (zejm. o náboženských svátcích) ; slavnostní

služebník

pohybovat se, být

oheň

maličko, trochu, trošku, trošičku

výtka, pokárání

nepochybný

nechat mezeru, uplynout

odsoudit, shledat vinným, uznat vinným ; způsobit odsouzení (o žalobci) ; odsuzovat, neschvalovat, vinit, obviňovat ; zatratit, dát do klatby, zavrhnout, zatracovat

někam

klam, mam, úklady, úskoky, obmysl ; překrucování, sofismata ; vykrucování ; utrhání na cti, nactiutrhání, lživé obvinění, křivé obvinění, soudní pletichy, právnické kličky, křivda ; týrání, útisk, pronásledování, trápení, násilí ; vydírání

rak ; souhvězdí Raka, znamení Raka ; rakovina

trpělivost, rezignace

nezvyklá věc, neobyčejná věc

hvězdný, hvězdnatý ; zářící, třpytný

Rudé moře

Avignonet

vyrovnat se, stačit

výše zmíněný, řečený, jmenovaný?

dále, než je slušné

střežit

socha (bohů), modla

až

vládce tohoto světa (označení pro ďábla)

přiveden, pohnut, sveden

krotit, ovládat, mírnit

vzestup, vystupování, výstup

kacíř, heretik

zůstat

zvláštní povolení

velekněžka, nejvyšší kněžka, arcikněžka, představená chrámu, hlavní obětnice ; dozorkyně ; mistryně (přen. o ženě dovedné v nějaké disciplíně)

sklep, spíž, zásobárna ; pivnice ; místnost, komora ; podzemní prostor v dolech

lehkověrnost, důvěřivost ; důvěra

výběr, odvod

opilý, opojený, podnapilý ; zpitý, opilý čím (přen.)

pomíjet, opomenout, vynechat ; přecházet (mlčením), pomíjet, smlčet, nezmiňovat se, pomlčet o čem, nedotýkat se čeho ; zanedbávat, nedbat, zameškávat ; zdržovat se (nezdrželi se žádné ohavnosti) ; pouštět mimo

jak o tom (píše Apoštol Římanům)

nutnost, nevyhnutelnost, neodvratnost ; naléhavost, tíseň, nouze (nouze DZ) ; nutná potřeba, nutné vydání ; pouto, svazek, poměr

Avalon

náboženství

přiřazovat, připojovat ; prohlašovat, tvrdit ; přivlastňovat, osobovat si co

v témž čase, zároveň

nevědět ; neznat ; neumět

mrtvice

chlad, zima

míra, měření, měřítko

kojná

poddaný

hojně, rozsáhle

každoročně

odložit, svléknout ; usadit, usazovat, umístit ; sít, zasévat ; vyhlásit, vydat (listinu) ; vytvářet, tvořit ; klást, hledat co v čem, uvádět v souvislost ; tvrdit, mínit, soudit

dokonalý, mistrovský (o věcech) ; nadaný, chytrý, důvtipný (o člověku)

vzmužit se

vlastnosti

Kazatel (biblická kniha)

francouzština

ležet pod něčím, ležet vespod ; podléhat, být podroben, být podřízen

vynaložené peníze, náklad, náklady, vydání, výlohy ; strava

muka, trápení

pravděpodobný

tajný

rána, poranění, zranění ; poškození, trhlina, díra ; rána, úraz, pohroma, škoda, ztráta, neštěstí, zlo ; bolest, bol, trýzeň, láska (duševní stavy) ; zraňující nástroj, zbraň, střela, šíp

bojovat

neveliký

loďka, člun

zuřit, vztekat se, řádit

Bohorodička

Toskánsko

ustanovit

dát

shnilý, nahnilý, zkažený, ztrouchnivělý, zpráchnivělý, zetlelý ; (o zubech) vykotlaný ; zvadlý ; (ani náznak průběhového významu "tlející" apod.)

jako, jakožto, jakoby ; konečně, pak

(Dle Pražák I, 520 starší způsob psaní slova exsisto)

osnovat

souvěčný

Přímořská Dalmácie (chorvatská)

zhouba, zkáza, záhuba

podfukem, klamně

s tím záměrem, že...

dopustit se, spáchat

sklonit se ; sklonit, schýlit

(neos.) "sedit mihi" vyhovuje mi, hodí se mi, sedí mi ; (neos. akt.) je dohodnuto, je domluveno ; zaujímat, zastávat, držet (o profesuře, biskupském stolci)

Srbsko

zahánět

být blízko, blížit se, hrozit

jen, jenom, pouze, toliko

čelo

slzet, ronit slzy, plakat

lítost, zkroušenost, zkroušenost nad hříchy ; sklíčenost, hoře, žal, bolest ; útrapa, svízel, bída ; ničení, zkáza

být pevný, jistý

nedostávat se, chybět, nestačit

nevěřící (nevěrný zřejmě ne!)

usadit se, usídlit se, posazovat, ustávat

urážka

dorazit, obsadit

pochodovat, táhnout

pokud, jak daleko, až kam ; až pokud, až po kterou dobu (čas.) ; ježto (příčinně) ; aby (účel ; jen v pozdní lat.)

jak

premisa??? (Moneta s. 90b, 4. odst.)

věštit, prorokovat ; věštecky napomínat ; hlásat ; být ve vytržení ; blouznit

stráž

nerovný (o povrchu) ; srázný ; nestejný, nerovný, nespravedlivý ; nepříhodný, nevýhodný ; nepříznivý, nevraživý, nepřátelský ; neklidný, rozhořčený, hněvivý (o povaze) ; nehodný, nespravedlivý (DZ)

svisle

postavit se

nedostatek, nouze, chudoba

půst ; hlad

narodit se, vyrůstat

Behemót

lesníci

špinavý, znečištěný, nečistý, pokálený

oddělovat, dělit, odlučovat, odtrhávat ; odlišovat, rozlišovat, dělat rozdíl ; rozdělovat, rozlučovat, dělit ; rozdělovat, třídit ; rozvrhnout, uspořádat ; rozvrhnout látku (o slohu) ; trhat, rozrážet, tříštit ; rozdvojovat, rozštěpovat

z Boží milosti

pocestný

náhodou

rozprostírat se, být otevřen

usnesení, opatření

opravdu, zajisté, ano ; neboť, vždyť (ve větách oznam. i táz) ; totiž (vysvětlovací) ; -pak (kdopak apod.)

omývání, čištění

dříve

udělat, vykonat, učinit, provést, vytvořit, způsobit ; činit (o míře, rozměru atd.), obsahovat, vynést ; dojít čeho ; plynout, vyplývat (z toho plyne atd.)

opustit, nechat, zůstavit, zanechat ; zanedbat, opomenout

stav

dříve (v některých kontextech vhodné, např. RS 58:15)

malý, maličký, drobný, skrovný, nepatrný ; málo ; krátký (o čase, zejm. pak věku) ; slabý, slabounký, tichý ; neschopný, nedostatečný ; nízký, prostý (o postavení) ; malicherný, bezvýznamný, všední, obyčejný, nezávažný ; chatrný

Bulharsko

nic netušící

výměna ostatků (tak kontinentální latinské prameny) ; okružní výjezd s ostatky (tak irské prameny)

druh

ohýbat, zahýbat, sklánět, kroutit, křivit ; napínat ; zatáčet, otáčet, obracet, uhýbat, namířit, změnit směr, zamířit, uhnout ; řídit ; ohýbat, obracet jinam, uchylovat, měnit (smýšlení) ; pohnout, umírnit, obměkčit, oblomit, dojmout, přivést k povolnosti

několikrát

vytvářet pevnost

obnovit, opět vystavět (Pražák nic víc), opravit

kotev, kotva, kotvice

slib lenní věrnosti

svatořečení, kanonizace

neštěstí, nezdar, nehoda, neúspěch

obviňovat, očerňovat, hanobit, pomlouvat, v zlou pověst uvádět

vyřítit se

Vinidové

opatřovat

v okolí, kolem

tmavá barva

asketický život, mnišský život

zůstávat, setrvat

část řeči, teze, výklad ; teze, názor

zpustošený, vypleněný

živit

vyskytnout se, objevit se

nedodělaný, nedokončený

ukládání (čeho komu, např. pokání)

tíseň, obklíčení, uzavření

roztrousit, rozmetat

vzdychat, vzdechnout, sténat, truchlit ; truchlit nad čím (alqd)

nečistota, špína ; špinavost, nízkost, sprostota (častěji v pl.)

prázdný ; planý, jalový, nicotný

s tím, že...

těsný, úzký

hodnostář

společně, vespolek

v okamžiku smrti

pečlivost, bedlivost

dlouho trvající, trvalý

spálit

obročí královského kostela (MLLM nic víc a skutečně uvádí f., Pražák nic)

kabátec (MLLM surcoat, což je dle LL kabát, kabátec, suknice)

šikmo

škoda, újma

jezdecký

posluchač ; žák

jako zapřísahání

naklonit, sklonit ; naklánět se, chýlit se ke konci, nachylovat se ; kolísat, hotovit se k ústupu (voj.) ; svalovat, uvalit (břemeno na koho) ; nabýt moci ; přiklonit se k čemu ; měnit se

vestoje, vstoje

vzápětí, za chvíli

obrat, převrat

Večeře Páně

svlažovat, pokropit ; posypat

věrohodný, autentický

kopyto (koňské)

světlík, okno ; svítilna, světlo

válečné loďstvo

jít / chodit do kostela

stmelovat, zdít

uprchnout

opětné zjednání, obnovení ; smíření, usmíření

proti vůli

hezký, pěkný, roztomilý ; způsobný

opevnění, hradba

k nesmyslnosti, ad absurdum

dychtit, toužit

ponejvíc z toho důvodu

těšit, upokojovat

mimo jiné

(lid.) česnek

projev nepřátelství, zločin

sousedící, spojený

doslova, doslovně, slovo od slova

jak dlouho ještě, až pokud ; dokud (vztaž., viz RS 60:18)

lombardský

přijít, objevit se

nožíř, výrobce nožů

mít větší přehled, připravený k boji, pohotový

sklíčenost

utěšitel, těšitel

společně, zároveň ; obecně

loď, plavidlo

ustupovat, couvat

udání

zhoubkyně, škůdkyně

mírové shromáždění

viz obiurgo

totiž

(geogr.) Montaillou

tam, tu, na tom místě

přistoupit, sestoupit

soulož, pohlavní styk, tělesný styk, obcování

kovář, kovář železa

sdělovat, oznamovat

cihla

přerušit

chodit ; jít a vrátit se ; procházet se ; procestovat

podrobený, poddaný, kdo se vzdal

strážce pečeti

zanikat