Latinský slovník

tam

radostně, vesele

v celku, v podstatě

evangelistář (obsahuje perikopy z evangelií ; jiné je evangeliář, tj. kniha 4 evangelií)

takový ; tento, ten

chodit ; jít a vrátit se ; procházet se ; procestovat

text ; Písmo (bible) (tak Biller in Heresy and Literacy, 68)

manželství

až sem, až potud (místně), až dosud (časově) ; tak dlouho, až do té doby ; až do té míry, tolik, potud, až sem ; jen tolik

nechat mezeru, uplynout

přímo

(alqa re) o čem

postrašit, zastavit, polekat

záhuba, zhouba, zkáza

úmysl??? (viz RS 46:16)

královna

střežit

láhev, lahvice (hliněná či skleněná), džbán ; (dutá míra)

zanikat

Středozemní moře

(Pražák nic)

související s hrabstvím Foix

jakmile

dřevo ; strom

dodržovat co, zachovávat co

seskakovat, spadnout

takový

předsevzetí, úmysl ; látka, téma, děj (dramatu), hlavní věc ; návěst (úsudku), premisa

(Pražák ani MLLM nic)

cožpak?

žlutý, žlutavý ; (o vlasech) plavý, světlý

velekněžka, nejvyšší kněžka, arcikněžka, představená chrámu, hlavní obětnice ; dozorkyně ; mistryně (přen. o ženě dovedné v nějaké disciplíně)

třást se, být zmaten, bát se

v prospěch obce

roztahovat, tasit

(part. perf. pas. od fero)

vstříc, před (na otázku kam)

převoz

podvádění, podvod, klam, klamání

absoluční dopis

oseté pole

(alqm suo honore) prokazovat (náležitou úctu komu)

zůstat, zbývat

kdysi ; někdy

tvrdit (zejm. mylně)

hvězdný, hvězdnatý ; zářící, třpytný

sedmkrát

míra (nástroj i rozměr) ; takt, rytmus ; melodie, nápěv, píseň, harmonie ; míra, pravá míra, náležitá míra, uměřenost, umírněnost ; způsob ; pravidlo

falanga, bitevní šik

spěchat

nezvyklá věc, neobyčejná věc

mnozí, několik

do krve (zmlátit apod.)

zakázané ovoce

radit se s kým

obezřetnost ; záruka, ujištění

obilí

stav, povaha, ústava, dispozice, soustava, zřízení, ustanovení, konstituce

Švédi, Varjagové

Latinové

(dnešní Brno)

nalézt

apokalyptický, související s Apokalypsou sv. Jana

zdržet, zadržet, ochromit

pohánět (bodáním) ; podněcovat, dráždit, štvát

lasička

bezstarostný, klidný, nestarající se, nemající starosti ; bezstarostný, veselý, klidný ; bezpečný, jistý, bez nebezpečí

objetí, spojení

myšlení, přemýšlení, přemítání, rozjímání, uvažování, úvaha, pomyšlení ; myšlenka ; představa, domněnka, mínění ; obraznost, obrazivost, představivost, schopnost myslet, mohutnost myslicí

nemít naději, ztratit naději

vzdělanost

nevtipně

společně, vespolek

rozkol, různice, spor, rozbroj ; vzpoura, odboj

usnesení, opatření

čím ... tím

přechovávač (technický inkviziční termín pro ty, kdo nejsou kacíři, ale kacíře ubytovávají a starají se o ně ; takto DZ pro RS 47:15)

zkoušet, zkoumat, okusit, zakusit

půle, polovice, polovina

Jeruzalém

rady

rokle, sráz, stráň, úval

oddělovatel ; dělitel (mat.) ; rozdělovatel (např. pozemků, peněz) ; rozhodčí (při rozdělování majetku) ; náhončí, rozdělovatel peněz (před volbami k podplácení voličů) ; správce a rozdělovatel kanovnických prebend ; rozdělovatel vytěžené rudy

navyklý, vycvičený

ať už - nebo

den předtím

odsoudit, shledat vinným, uznat vinným ; způsobit odsouzení (o žalobci) ; odsuzovat, neschvalovat, vinit, obviňovat ; zatratit, dát do klatby, zavrhnout, zatracovat

(MLLM význam "alespoň" také neuvádí ; je tu jen jediný význam, a to "mimoto")

přikrýt, zakrýt, pokrýt, zahalit, zcela pokrýt, zasypat (c. lapidibus ukamenovat) ; zakrýt, skrýt, ukrýt (DZ ex TDH 312:28, zcela jasně ; možná neklas.) ; pokrývat, pobíjet šindelem, pokrýt střechou ; uzavřít

[viz adhaereo]

Carcassonne

vyhodit, vyhnat, vyloučit, vypudit

1. scházet se, sejít se, shromažďovat se, přicházet, dostavovat se (in locum, ad alqm) ; (tranzitivně) setkat se s kým, zastihnout koho, navštívit koho, zajít ke komu, mluvit s kým (alqm) ; 2. stíhat, žalovat, obesílat koho

pravdivě, podle pravdy, správně ; vpravdě, opravdu, vskutku ; pravdivě, upřímně, opravdově, poctivě

(význam "posoudit" Pražák ani Šenková neudává, ani náznakem)

okršlek zemský, okrsek zemský

nuznost, chudoba

se sepjatýma rukama

pouze, toliko, jen

zdvihnout

třtina, rákos, sítí ; píšťala, syringa, moldánky

evangeliář

hledat radu

ženatý, (fem.) vdaná

omluvit se, ospravedlnit se

jemný, měkký ; sladký, zralý, lahodný ; mírný, klidný, tichý ; krotký (o zvířeti)

počít, začít, vejít

špína

slzet, ronit slzy, plakat

přišívat

neštěstí, nezdar, nehoda, neúspěch

cítit bolest, něco těžce nést

nejčastěji

někdy, jednou ; když, kdykoli (jen) ; poněvadž, ježto, jelikož

(form. aeris)

důstojnost

pravidelný, výroční, každoročně se vracející (zejm. o náboženských svátcích) ; slavnostní

válečné loďstvo

příbuznost (vzniklá sňatkem)

udání

přicházet, chodit

tajemství, tajnost

světská potěšení

nepravost, špatnost, nepoctivost, provinění, přestoupení, hřích, vina, zločin, zlý čin, násilí, násilnictví, bezpráví (vypsáno z kontextů Vulgáty, ale neprojito všech 489 výskytů ; "nepravost" je daleko nejčastější, ale např. násilí také několikrát)

v okolí, kolem

nést, nosit ; vést, řídit ; nosit na sobě co ; jevit ; chovat (něco v mysli) ; být někomu po vůli ; provozovat, konat, provádět

odděleně, zvlášť ; nezávisle

nebo

pustošit, plenit

moesský (takto v ČJ Pražák ; související s Moesií či Moesy)

protivenství

chodit kam

vyšetřovatel, (spec.) inkvizitor

nepatrný

osika

ještě jednou, podruhé

po dvou, dva

jsoucno jakožto jsoucno

učenec

o nic

podvod, lest

podhazovat ; podkládat, podstavovat, podstrkovat ; podrobit, podmanit ; podřadit, počítat k čemu ; podat, poskytnout ; napovědět, vnuknout, dát, vzbudit ; umístit, připojit co k čemu ; připojit, podotknout ; podvrhnout, podstrčit

neořezaný

uvolnit, osvobodit, zbavit ; vykonat, rozřešit, vyřešit, dokončit ; uvolnit z úřadu ; vykoupit, vyplatit ; zprostit závazku ; zprošťovat ; rozhřešovat (tvar LMALB), udělovat rozhřešení

jak

s provdáním dívek se nespěchá (Tacitus)

Istrie

tourský

dar, dárek (v šir. smyslu ; spec. pro dar biskupovi od kněze na znamení úcty a též pro dárek věřících biskupovi či arcijáhnovi u příležitosti synodu)

vzdychat, vzdechnout, sténat, truchlit ; truchlit nad čím (alqd)

lichocení, úlisný způsob ; vnadidlo, lahoda, půvab

loupež, loupežení

hnusný, nechutný (DZ ; Pražák nic, ale viz taedium)

po kmenech, po rodech

přidělit

(MLLM jen novissimo)

ulehčovat, činit lehkým ; zmenšovat, snížit ; zbavovat, zprošťovat, osvobozovat ; polehčit, prospět komu, zotavit, posílit ; obveselit ; slehnout, porodit ; nadlehčovat, opírat se ; zdvíhat, vznášet ; činit hladkým, hladit, leštit

veslo

lidově (lidově se nazývat tak a tak apod.)

stůl ; oltář ; pokladna ; jídlo, hostina

následovat, pronásledovat, stíhat

dobrotivost, dobrota, laskavost, milost ; dobročinnost, štědrost

padnout, skácet se, zhroutit se, klesnout

úrodný, hojný, bohatý obilím

ječný, ječmenný

napřed posílat

konečný, definitivní

převorka, převořiše

bratr laik, konvrš

toulouský

paprsek ; paprsek (kola), loukoť ; poloměr (kruhu) ; hůl, hůlka ; měřítko, hůlka na kreslení ; tkalcovský člunek

náhlý, nenadálý

zrada

zemitý, ze země

z ničeho

když již noc postoupila

nos ; čich, jemný čich ; jemný vkus, vytříbený vkus, vytříbený úsudek

přistoupit (v eufem. smyslu Lv 18,14.19, ČEP překládá "přiblížit se k ženě, a též RS 45:10, zde překládám kvůli dvojznačnosti raději "přistoupit" či "vejít k", ač pro eufem. "vejít k" je ve Vg. častější ingredior)

vyrovnávat, srovnávat, urovnávat

k sobě táhnout, přitahovat

kořist

vniknout, vplížit se kam ; vedrat se, vniknout, proniknout kam ; vniknout, proniknout do čeho (přen. o proniknutí do nějaké disciplíny) ; vloudit se kam, získat si přízeň ; vkroutit, vsunout, strkat ; sdělit, oznámit, donést (v pozdní latině)

jak -tak

noha (od kolene dolů ; MLLM) ; (lid. lat.) noha (noha vůbec ; DZ)

čistý, nemíšený, neředěný, nesmíšený ; (přen.) čistý, pravý, opravdový ; plný, neomezený ; pouhý, čirý ; samý ("meri principes" samé významné osobnosti)

dominikáni, řád bratří kazatelů (Ordo fratrum praedicatorum)

oba dva spolu (skloňováno podle duo)

socha (bohů), modla

obývat, obdělávat

kniha Přísloví

svatý, posvátný, hodný úcty a ohledů ; ve zvláštním postavení, nedovolující přibližovat se a dotýkat se

podle práva

všední den

spouštějí se plachty

krotit, ovládat, mírnit

práce, činnost, námaha, přičinění ; služba, pomoc ; možnost práce, čas ; pracovník, dělník, nádeník

požehnat ; zasvětit (kostel) ; vysvětit (na kněze) ; pomazat (na krále) ; modlit se ; adorovat ; dát sbohem

protější, opačný

den narození, narozeniny

vše, co je v ní (v sousloví terra et plenitudo eius)

cizoložství, zálety

nejpatrnější důkazy

mečíř

prut, proutí

pršet

spodem

opevnit, ohradit

(geogr.) Montaillou

Pán (o Ježíši), Hospodin (o trojjediném Bohu či Bohu Otci ; takto velmi často Vg.)

obrovský, ohromný

[budoucí infinitiv od esse, náhrada za futurum esse]

dotknout, narazit

majordomus

zdržet se, krotit, mírnit

délka, doba trvání

štěstí

nejednou

po pěti

růžový, purpurový

pučet, vyrážet

postarat se, opatřit

soucit

neověřený, nejistý

daleký, vzdálený

konečně

zvláště, obzvláště, především, nad jiné, zejména, hlavně

zdržovat koho od čeho ; zdržovat, zadržovat ; zabavovat, zaměstnávat, poutat ; zabavit čím, strávit ; udržovat se naživu ; zadržovat co komu (majetek, peníze)

zmínka

lombardský

otevřít ; činit přístupným, odkrývat, odhalovat, objevovat, ukazovat, vyjevovat, oznamovat, vyjít najevo ; vystavit ; činit schůdným, proklestit

převeliký, nesmírný, neobyčejně veliký ; přílišný, překračující míru, nadměrný

touha, chtivost, žádost, žádostivost, žíznění po čem ; chtíč, smyslná žádost, chlípnost, vilnost, smyslnost ; rozkošnictví, požitkářství, bujnost, zhýralost, prostopášnost ; chuť, záliba ; choutka, libovůle, rozmar, vrtoch

ukládat (trest)

chytit, podchytit, zespodu chytit, zachytit ; přijmout, vzít k sobě, ujmout se koho ; vzít na sebe, podstoupit, podniknout ; podrobit se, podvolit se ; být trestán, podrobit se trestu ; obtížit se zločinem ; odvětit, ujmout se slova

Treviská marka (oblast Vicenzy, Trevisa, diecéze Feltre a Belluno, možná i část Furlanska zahrnuta do tohoto termínu, uvádí Duvernoy)

(form. herba)

jak o tom (píše Apoštol Římanům)

mínění, názor, myšlenka, úsudek ; úmysl, vůle, přání ; hlas, mínění, nález, úsudek (v poradě) ; rada, návrh ; myšlenka, smysl, obsah, význam ; výrok, rčení, věta, myšlenka ; rozsudek, rozhodnutí

na dvě strany, dvojím směrem

soulož, pohlavní styk, tělesný styk, obcování

že tím méně přichází do rozpaků

(MLLM nic)

klam, mam, úklady, úskoky, obmysl ; překrucování, sofismata ; vykrucování ; utrhání na cti, nactiutrhání, lživé obvinění, křivé obvinění, soudní pletichy, právnické kličky, křivda ; týrání, útisk, pronásledování, trápení, násilí ; vydírání

Adam

Spoletský

oslovit křestním jménem ; výše zmínit, jmenovat?

nerad, proti vůli

prosit, dovolávat se

být činný v čem, vykonávat, konat, provádět, plnit ; zastávat, spravovat, zabývat se čím (o úřadu, zaměstnání, povinnosti) ; dostát čemu ; dodělat, vyřídit, pořídit, vykonat ; působit v úřadě, konat službu, zastávat práci, mít nějaké postavení

výzbroj

Parma

suchost

odevšad, ze všech stran

vykládat, vysvětlovat

jeden ... druhého, každý z obou ... toho druhého

sem, až sem, až tak daleko

podsouvat (ve smyslu našeptávat)

otáčet

přidělit

pospíchat

spojit ; sepnout (ruce)

bělit (prádlo)

vykročit, vytáhnout

rovnodennost

albánský (tak např. Iz dubrovačkog archiva 3, s. 56, zcela jasně: in partibus Albanie a quodam Phylippo Albanense...)

podložit, podstrčit ; porobit, podmanit ; podstrčit (podvodně) ; dosadit (někoho na čí místo) ; připojit, dodat (několik slov k již řečenému apod.)

ležet natažen, prostírat se

protahovat

olovnice

oděv, oblek, šaty, šatstvo, roucho ; šat, roucho (jednotlivé, ale toto jen pozd.) ; tkanina, látka ; přikrývka, pokrývka, koberec ; šátek (bás. a pozd.)

albský (související s městem Albi ; někdy užíváno místo Albigensis)

ulehnout na co ; opřít se o co ; doléhat, dotírat, dorážet na koho ; dát se do čeho, oddávat se čemu, usilovat o co

obsah (soupis kapitol nějakého literárního díla)

(viz oboedio)

hlásání, zveřejňování, hlasatelství ; prodej, vyvolávání ; rozhlašování, vyhlašování ; oslavování, velebení

brát ohled? (tak Vg Dt 28,50)

zisk, výtěžek

větev, halus

bytí

později

bez porušení

(MLLM nic)

(Dle Pražák I, 520 starší způsob psaní slova exsisto)

zakázaný pokrm (tj. zakázané ovoce ; Moneta 62a)

tragula, házecí oštěp

setkat se, sejít se

převléknout se

pozdvihování

nechať, třebas, ať (tvar od slovesa sino)

nemanželé

bojovat, zápasit

koza

lůžko

lopata

kněžské svěcení

vír ; vír, vichr, vichřice, smršť ; témě, temeno (i hlavy, vrch, vršek ; hora, pohoří

vlhký

udělat, vykonat, učinit, provést, vytvořit, způsobit ; činit (o míře, rozměru atd.), obsahovat, vynést ; dojít čeho ; plynout, vyplývat (z toho plyne atd.)

stlačovat, tisknout, svírat

být bez čeho, obejít se bez čeho, zdržet se, neužívat čeho, odříci si co ; stranit se, vyhýbat se (čemu), neukazovat se (kde)

nejnižší místo, hlubina, dno

odřezávat, odříznout, uříznout, vyříznout, přeříznout ; ustřihnout ; odtít, utít, useknout ; oddělovat, rozdělovat ; odlučovat, odnímat

zatajování, skrývání

dostat se zpět k

starobylost, dávnověkost, starobylý obyčej ; starožitnost, dějiny starého věku, starověk ; lidé starého věku, staří, předkové ; starobylý dobrý mrav, stará dobrá poctivost

adoptovat, za své přijmout, osvojit si (dítě)

chamtivost, hamižnost, hrabivost

místo, za (koho)

někdo, něco ; některý, nějaký

obraceti k něčemu, vynakládat v něco

horské krajiny, hornatina, pahorkatina

trh

narození se týkající

vynést

spojení, svaz, kloub

lituji, je mi líto, mrzí mne

[omyl! Viz cor, cordis]

být blízko, blížit se, hrozit

činit pokání

náležitá výška

nepokoj, povstání

Épeiros (dnešní Albánie)

dvojitá přikrývka

ubývat, zmenšovat se, ztrácet se, opadat (o řece), mizet

mrtvola, mrtvé tělo, zdechlina, mršina ; mrcha (nadávka)

nezpůsobilý

pracovat, být zaměstnán ; provádět bohoslužebný úkon, konat oběť

spoléhající se

viz excutio

název, pojmenování, jméno ; titul

další den

celý

štědrost

spousta, hojnost

schvalovat, vychvalovat

otření, utření, vytření, smývání

neznalý, nezkušený

na základě (per hanc auctoritatem na základě tohoto citátu)

sčítat, spočítat ; dovršit, dokonat, dokončit ; spáchat

vyměnit válčivost za rolnictví

náhodou ; zrovna, právě ; maně, nazdařbůh, naslepo, slepě ; jednou (uváděcí slovo vyprávění) ; snad (ve spojení s ne, si, sin, nisi a básnicky i jinde) ; málem (forte dixit Tiberius = "il échappa ŕ Tiber de dire ; o tom Pražák neuvádí nic)

s tím, že...

Arles

pomalý, loudavý, váhavý

poslat, odeslat, propustit

jako by

utíkat, ubíhat, unikat

potlouci, vrážet

dvojice, pár ; (od 13. stol.) pairové ; (od 13. stol.) bratrstvo

velitel

spěšně, kvapně, nakvap, chvatně, honem ; rychle ; ihned

mezitím

shon, sběh, shlukování se

loket ; loket (míra)

(Pražák nic, MLLM a LMALB jako sloveso taky nic, ani v okolí nic, co by mohlo souviset ; Fournier I, 273: buffavit in manu sua, faciens signum ignis, ostendens quod si hoc diceret, per hoc combureretur)

neprávem, proti právu, nespravedlivě

náležitost ; způsobilost, vhodnost ; podmínka ; zvykové právo ; obecní pozemek

zamířit

(druh laciné tkaniny ze směsi vlny a lnu) (MLLM tento tvar, výklad se celkem shoduje s výkladem burellum v LMALB, jen se tu uvádí "z hrubé vlny", o lnu tu není zmínka)

postavit se

místo k odpočinku

lodní výzbroj

podněcovat, popouzet, pohánět

uvolnit ; ulevit, ulehčit, polehčit, vést ke zotavení čeho ; zbavit čeho, vyprostit se z čeho (reflex. či pas.)

blíže ; z větší blízkosti

během, tryskem, klusem

cizí peníze = dluhy

ozřejmit

trest ; pokuta, náhrada (za spáchaný zločin) ; potrestání koho, pomsta nad kým ; trápení, utrpení, trýzeň ; nebezpečí

prospěch, zisk, bohatství,

neprávem, nepodloženě ; marně

uprchlý otrok, uprchlík, zběh

(intrans.) sahat, rozkládat se ; (o čase) plynout, ubíhat, míjet ; (o pocitu) pominout, přestat ; přejít (z jednoho stavu k jinému) ; zemřít, zesnout

spokojený s čím

tělesná stráž

služba ; konání, úkon, práce ; služby Boží (v pl.) ; úřad, funkce ; zaměstnání ; povinnost ; smysl pro povinnost

ustanovit

přijít k sobě, znovu nabýt zdravého rozumu

bydlící z této strany Rýna, před Rýnem

(subst. indecl.) (geogr.) Ax (tvar Ax v AJ Biller in Heresy and Literacy a fr. někde taky tak)

nedovolený, nepřípustný, nepovolený, zakázaný (poslední tři DZ)

často dělat, opětovat, být častým jevem, často se stávat, často docházet (k čemu)

pohár, kalich???

příznivý, vhodný, příhodný

blízkost

nutnost, nevyhnutelnost, neodvratnost ; naléhavost, tíseň, nouze (nouze DZ) ; nutná potřeba, nutné vydání ; pouto, svazek, poměr

ačkoli, ač ; ačkoli, a přece, ovšem, vlastně (uvádí opravu předešlé výpovědi)

třetina

obyvatel vesnice, vesničan

hanba

když byly štíty spoutány

drahý, nákladný

létavý, létající, okřídlený ; perutný, hbitý. rychlý ; vrtkavý, nestálý

mít povinnost, zasloužit si

vložit

zpustošený, vypleněný

zamilovat si, oblíbit si

(ab alqa re) uchránit čeho

vrchní moc

odděleně, zvlášť ; nezávisle