Latinský slovník

(geogr.) Sabarthčs

vlna

stráž

(rozhodně nenalezen smysl od, např. žádat něco od, ač má Thouz. Flor. rit. 240 demander ŕ Dieu)

nebeská klenba

širokost, rozlehlost

prchlivost

poslední soud

dokázat, prokázat, dolíčit, doložit ; vyvrátit, vyvracet, ukázat něco jako liché, usvědčit ; vinit, obviňovat, nařknout, klást za vinu

jeden jediný

rána, poranění, zranění ; poškození, trhlina, díra ; rána, úraz, pohroma, škoda, ztráta, neštěstí, zlo ; bolest, bol, trýzeň, láska (duševní stavy) ; zraňující nástroj, zbraň, střela, šíp

přecházet, přejít, překročit, přestupovat ; přeběhnout, přejít k nepřátelům ; vpadnout, vtrhnout (do nějaké země) ; přecházet, přistupovat, přikročit ; přejít, měnit se ; pronikat, procházet ; míjet, pominout ; předejít

napomenutí

služebník

rozdělit, rozčlenit, rozrůznit, rozrůzňovat ; rozlišovat, rozeznávat ; určovat, stanovit, vyznačovat, vyznamenávat ; klást důraz na co ; vyšívat ; pestře barvit, pestře zdobit, krášlit

časný, světský ; pohanský ; stoletý

palice, tlouk, beran

mísa

loupež, zákeřnictví

nerozvážnost

chvályhodný, hodný chvály, hodný oslavy

vysvětlující (gram. a log.)

cizinec, pocestný, host

hřbitov

přijímat

osud

oddělit

odkrýt, obnažit ; odhalit, zjevit, prozradit

astroláb

pustit

Pražák nic, ale viz ballistarius

jmenovitě, výslovně, jménem

posluchač ; žák

Parma

nitro?

zamítnout, odmítnout

křik, řev

umístění relikvií do oltáře

výměna ostatků (tak kontinentální latinské prameny) ; okružní výjezd s ostatky (tak irské prameny)

napálený, naštvaný, pohněvaný

houba ; měkký krunýř šermířů, náprsník

snášet, trpět, zakoušet

dvojí, dvojstranný

obrazně (popravit někoho obrazně, např. spálit jeho vyobrazení)

ustanovit

vyloučení, odstranění, vzdálení

Byzanc

to jest

aby ; jak (způsobově) ; jak (zvolací) ; jako, jakožto, jakož, jak (přirovnávací co do způsobu, kdežto tam ... quam co do stupně) ; jak, jakmile (s ind., časově) ; kéž (s konj. ve větách přacích, klas. utinam) ; kde (bás. o místě)

pečovat, starat se o co, dbát, hledět, všímat si čeho, stát o co ; obstarávat, opatřovat, ošetřovat ; přát si ; spravovat, řídit ; léčit, hojit ; opatřit (o penězích), zaplatit

hřát se u ohně

viz condicio

zatajování, skrývání

kružidlo, kružítko

sklep, spíž, zásobárna ; pivnice ; místnost, komora ; podzemní prostor v dolech

pokuta, trest

síran měďnatý (sic LMALB, zde citace textu, ověřeno ; název podle místa těžby)

více, napříště

nařídit, uložit

uvažovat, rozvažovat

soukromě, v soukromí

pohybovat se, být

dům, příbytek

roku (+ číslo) od Kristova vtělení

zapovědět, zakázat

Ježíš

víc, než je slušné (Ovidius, Horatius)

kořist

hýbat se, pohybovat se ; hýbat, pohybovat, pohnout čím ; dát se na pochod, táhnout dál, přesunout se ; potřásat, třást ; vrtět ; připravovat, chystat ; hýbat se, mít se k dílu ; (pas.) vlnit se ; zahnat, zatlačit, odstranit, vyloučit

rozlévat, vylévat, rozkládat

námezdný, najatý ; podplacený ; (o věcech) koupený, zakoupený, zaplacený

pravidelný, výroční, každoročně se vracející (zejm. o náboženských svátcích) ; slavnostní

nemoc ; slabost

plíšek, plát, plátek, plech, deska, destička, kousek kovu / dřeva / kamene ; kusy železa, rozžhavené železo (k mučení či vypalování cejchu) ; čepel

uposlechnout příkazu

(druh laciné tkaniny ze směsi vlny a lnu)

starobylost, dávnověkost, starobylý obyčej ; starožitnost, dějiny starého věku, starověk ; lidé starého věku, staří, předkové ; starobylý dobrý mrav, stará dobrá poctivost

prostituce

usilovat, snažit se

rukopis

podtít, podseknout, podežínat

cizí peníze = dluhy

zaručit se rukojmími, že složí peníze

hledět pohlížet, dívat se

nadarmo, zbytečně, zbůhdarma

spasit

nápadný, pro výstrahu

Placentia, dnešní Piacenza

práce, činnost, námaha, přičinění ; služba, pomoc ; možnost práce, čas ; pracovník, dělník, nádeník

(ani LMALB nic víc)

ještě ne

klamat, oklamat, mámit, omámit, šálit, ošálit, podvádět ; podchytit (o ptáčníkovi) ; ujít pozornosti, nebýt pozorován kým ; mařit, trávit, zabíjet (čas)

protější, opačný

udat, učinit udání, oznámit ; vyhlásit, ohlásit, vypovědět (válku) ; ukazovat, být důkazem

kmotra (pro křestního kmotry i jako běžné oslovení)

je-li to vůle osudu, chce-li tomu osud

utěšitel, těšitel

prohlédnout, pochopit, poznat

takový

přijít

trvat na svém, stát na svém

Obodrité

odcházet, rozejít se

Arabové? [jistě ano, podle otrokyně Hagar = Agar. Durand ve spojení Iudei ... et Agareni.]

uvolnit, osvobodit, zbavit ; vykonat, rozřešit, vyřešit, dokončit ; uvolnit z úřadu ; vykoupit, vyplatit ; zprostit závazku ; zprošťovat ; rozhřešovat (tvar LMALB), udělovat rozhřešení

čiňte pokání

dát milost, udělit milost ; být po vůli, vyhovět, popřát sluchu

před kým

během, tryskem, klusem

konečně

sunout se, šinout se, smekat se, klouzat ; jet, sjet ; letět ; plazit se, plížit se ; plynout ; plout ; klopýtnout ; přen. klopýtnout, pochybit, zbloudit ; vklouznout kam, vkrádat se, plížit se ; spadnout kam

vidět, znát, vědět

otrocký, s otrokem související

popořádku, po řadě

moc, panství, vláda, nadvláda

přísahou se ve spolek zavázat

raději chtít

obracet

(spojka s indikativem:) když (časově) ; když tu, a tu, když najednou ; když, kdykoli (cum iterativum) ; tím, když..., tím, že...

předstíhat, předbíhat, předčit

obzvláště, zvláště

kárání, hanění, hana

Srbsko

opět a opět, znovu a znovu, opětovně

vybízet, pobízet

omývač mrtvol

kolikrát

zkušenost

rozdělený ; oddělený, odlehlý ; jemný, zdvořilý, vybraný (DZ), urozený ; prozíravý, moudrý, rozvážný, uvážlivý, opatrný ; rozumný, uvážený, promyšlený ; nespojitý, přetržitý ; zvláštní, vlastní (fil. o supozici či pojmu) ; význačný, znamenitý (DZ slovutný

na dvě strany, dvojím směrem

ječný, ječmenný

dopravovat

být blízko, blížit se, hrozit

veslo

ubývat, zmenšovat se, ztrácet se, opadat (o řece), mizet

živý tvor, živočich (o zvířatech i člověku)

Vicenza (nepochybně)

odtud, odsud

dokonalý, mistrovský (o věcech) ; nadaný, chytrý, důvtipný (o člověku)

ani

mít v úmyslu

(form. mansus)

nahý, obnažený

Sírachovec (biblická kniha)

bažina, bahno

obývat, bydlit v čem ; bydlit ; dlít, zdržovat se kde, být, bývat

nehybný, nepohyblivý (i v pozit. smyslu: nepodléhající změně)

několikrát

opravdu, zajisté, ano ; neboť, vždyť, tak například

ničemný, špatný, darebný, zlotřilý

sousedé

předběžná volba, předběžné rozhodnutí ; znamení, známka, návěští, předzvěst ; přednost

daň, clo, poplatek, dávka

vyšel jsi (od exeo)

boží, božský, svatý

převorka, převořiše

Chorvaté

porážet, zpřevracet ; zeslabovat, oslabovat, tlumit ; vyvracet (tvrzení)

(LMALB pod aërius uvádí "metr. aere-" ; metr. je podle seznamu zkratek "metrice", tj. metricky, čímž zřejmě míní zachování rytmu básně ; z tohoto zdá se plyne, že aereus může být též forma aërius, tj. "vzdušný" atd., čemuž odpovídají... pokr. v části 2)

lůžko

kráčet kupředu, postupovat

tam, tu, na tom místě

bedlivost, opatrnost, ostražitost

zdraví, zdravý rozum, rozvaha, rozumnost

svědek

oběh, obvod, objem

veřejně, na veřejnosti

krotit, ovládat, mírnit

učinivše obrat

vévoda

šat, roucho

drzost, troufalost ; neúmyslnost ; neprozřetelnost, neprozíravost ; nevědomost, neznalost ; nerozumnost

plodit ; přivádět na svět, rodit, (o zvířatech) vrhat ; (přen.) vytvářet, tvořit

zběh, uprchlík

Trogir (město v Dalmácii)

velitelův zástupce

tudy

živý tvor, živočich

labutí

věřit, důvěřovat komu (alci, ale též re) ; mít důvěru ; osmělovat se, odvažovat se (s inf.) ; být přesvědčen, že

nezpůsobilý

dostávat se kupředu, pokročit, postoupit, urazit (nějaký díl cesty) ; pořídit, vyřídit, prospět, mít úspěch, zdar ; prospívat, přispívat, pomáhat, být platný, být užitečný

Sála (řeka)

klást na různá místa, tu a tam klást, rozestavovat (zejm. voj.), rozkládat ; pořádat, uvádět v pořádek, rovnat, urovnávat, upravovat ; určovat, ustanovovat, nařizovat ; připravit, přichystat

spravit, nahradit

(form. aer)

ostatky svatých (Snoek, MP, 20)

meč

potřebuji

(Pražák nic)

Pán (o Ježíši), Hospodin (o trojjediném Bohu či Bohu Otci ; takto velmi často Vg.)

krmit, živit, sytit ; vyživovat, poskytovat výživu, přiživovat, přikrmovat (i oheň apod.) ; být potravou (tigrů) ; (pas.) živit se, požívat, pojídat, zrád (alqd) ; pást ; chovat dobytek ; (pas.) pást se, spásat ; (pas.) strávit ; pěstit (vous), nestříhat

před koncem zimy

pršet

notář (MLLM jasně uvádí, ač ne jako samostatný význam slova, jen ve spojeních "notarius regis, imperatoris" aj. a "notarius publicus" ; u n. p. je pozn.: 1. výskytu ve 12. stol. Je tu i výklad: pův. písař, později soudní úředník)

neústupnost, tvrdošínost

rychle, spěšně, honem

přímo

Bosna

se špatnou pověstí, nečestný, nectný, hanebný [Pražák uvádí zlopověstný, ale dnešní užití slova zlopověstný tomu spíše neodpovídá]

čelo ; výraz obličeje, zevnějšek ; průčelí, přední strana ; šířka ; titulní strana ; čelo, fronta (voj.)

od, směrem od? (Fournier I, 343: veniebat cantando de versus Ax)

zhrdnout

pokyn

doba dvou dní

špinavý, znečištěný, nečistý, pokálený

opilý, opojený, podnapilý ; zpitý, opilý čím (přen.)

dny po sobě

nepříznivý, obtížný

pravdivě, podle pravdy, správně ; vpravdě, opravdu, vskutku ; pravdivě, upřímně, opravdově, poctivě

(délková míra, MLLM neupřesňuje)

zcela podobný

nožíř, výrobce nožů

vyjít z těla

soulož, pohlavní styk, tělesný styk, obcování (LMALB a Pražák ; Pražák ještě sejití se, ale bez středníku, tj. se i k tomu vztahuje poznámka "pohlavní")

výrobce kos, kosař (sic)

milý, vítaný, žádaný, příjemný

ostatní ; zbylý, zbývající (např. cetera nox = zbývající část noci)

obležení, uzavření, obklíčení

přijít k rozmluvě

někdo, něco ; některý, nějaký

vyrovnávat, srovnávat, urovnávat

poznat, rozpoznat, uvědomit si

tam

pomalý, loudavý, váhavý

střelec z balisty, kamenometec, samostřelník ; kamenomet, balista ; konstruktér balisty

opět nabýt, znovu nabýt, získat zpět, dostat zpět

nezdrženlivost, nestřídmost

strojové zařízení, stroj, přístroj

stejná míra práva a svobody

pokračovat v cestě

nahlas

(Ovidius)

(viz duv. hist. 115)

místo k odpočinku

jistěže

(Pražák ani MLLM nic)

rozvažování

loďka

(viz ex)

abatyše

motyka

rozhonnout o něčem

království, královská moc

pospíchající, spěchající, spěšný, kvapný, rychlý, chvatný

dar, dárek (v šir. smyslu ; spec. pro dar biskupovi od kněze na znamení úcty a též pro dárek věřících biskupovi či arcijáhnovi u příležitosti synodu)

zbylý, zbývající ; budoucí ; ostatní

dolní, spodní

kejklíř, taškář, šarlatán

týden

světská paže (světská moc)

peklo, podsvětí (srovnání Vulgáty a ČEP: všude "podsvětí", nikde "peklo", ale v Kralických zase na mnoha místech peklo)

domýšlivost

nechtít ; nebýt nakloněn čemu ; kéž by ne, chraň bůh

???

poznamenávat, zaznamenávat ; znamenat, pozorovat

nepřetržitě, stále, souvisle, ustavičně, neustále

tis

omlouvat, ospravedlňovat ; uvádět co na omluvu, vymlouvat se na co, ospravedlňovat se ; zbavit se čeho, být zproštěn čeho, být ušetřen čeho

trest ; pokuta, náhrada (za spáchaný zločin) ; potrestání koho, pomsta nad kým ; trápení, utrpení, trýzeň ; nebezpečí

obětnice, kněžka

rovný, správný

tolik ... kolik

tkadlec (správně textor)

svrchu řečený, výše zmíněný, výše uvedený (např. Castanet 164)

nepatrné množství, malý počet

obestoupit, sevřít

málo, jen málo, nemnoho

přetvářka

pronásledovat, lovit, štvát, znepokojovat, týrat, trápit

shora

voj

ohýbat, zahýbat, sklánět, kroutit, křivit ; napínat ; zatáčet, otáčet, obracet, uhýbat, namířit, změnit směr, zamířit, uhnout ; řídit ; ohýbat, obracet jinam, uchylovat, měnit (smýšlení) ; pohnout, umírnit, obměkčit, oblomit, dojmout, přivést k povolnosti

mimo jiné

zjevně

být bez čeho, obejít se bez čeho, zdržet se, neužívat čeho, odříci si co ; stranit se, vyhýbat se (čemu), neukazovat se (kde)

odkud (vztažně)

vždyť, ovšem, neboť (uvádí samozřejmý důvod) ; ježto, neboť (vyznačuje důvodovou platnost vztažných vět ; ovšem (samostatná věta)

(viz oboedio)

Vojtěch

posel

dopustit se, spáchat

prach, prachový mrak

(adv.) spěšně, nakvap

hned, co nevidět

pustit, opustit ; vzdát se, zanechat čeho, nechat stranou, nechat bez trestu, pustit ze zřetele ; mlčky přejít, pominout, opomenout co, nezmínit se o čem, nemluvit o čem

pospíchat

obrácený zády, prchající

odděleně, odloučeně, zvlášť

profánní, neposvátný, světský ; nezasvěcený (zejm. do mystérií) ; všední, neslavnostní ; nečistý ; bezbožný, bohaprázdný, bohapustý ; zvrhlý, hříšný, nečistý ; zlověstný (o zlověstném ptáku, tj. výrovi)

sníh

do výše, vzhůru ; ve výši, vysoko

vyhovět, učinit pro

počátek, původ

vše potřebné

strach

nález relikvií ; vyprávění o nálezu relikvií

prohlašovat, vyhlašovat

vytahovat, vytrhnout co ; vyprostit, dostat koho odkud, vysvobodit ; vyrvat, násilně odejmout ; protahovat, zdržovat, prodlužovat, oddalovat ; mařit, marně trávit (čas), promarnit, přijít nazmar (v pas.)

bolest ; vzrušení, pohnutí ; bolest, bol, trápení, hoře, žalost, zármutek, žal ; lítost ; trud ; rozčílení, rozmrzelost, hněv, rozhořčení, nevrlost ; příkoří, urážka ; cit, pathos (v řečnictví)

avšak proto přece

kůzle, kozlík, kozel (i kozlové po levici takto)

(viz dissentio)

(form. mansus)

přísahat na evangeliář

slavit co

odchod

stačit

hustý, četný, hojný, bohatý ; (v čase) hojně opakovaný, častý, zhusta opakovaný

toulouský

stín ; přítmí, ústraní ; tmavost, temnost, tma, noc ; stín, odstín ; stín, duch, přízrak, mátoha, přelud, vidění ; záminka ; nohsled, ocásek (zejm. o nepozvaném hostu, kterého přivádí host pozvaný)

odkládat, odevzdat

(etnonym.) Francouz (LMALB nic víc, Frank neuveden ; Pražák nic ; MLLM nic, sic)

část, úd

(pas.) rozložit se, zetlít

propozice, v níž byla provedena logická konverze

dokončit, dosíci čeho, obdržet, provést, dosáhnout

přední, přednější, bližší ; dřívější, starší ; starší, starý, bývalý, minulý ; přednější, mající přednost, vzácnější, význačnější, důležitější ; lepší ; vynikající ; dříve, nejdříve, nejprve (adv.)

nesouhlasit, nebýt v souzvuku, neshodovat se, nesrovnávat se, uchylovat se, různit se, lišit se ; nesouhlasit, různě znít

soutěžení, závodění, horlivost, usilování ; řevnění, řevnivost, žárlivost ; závist

postoupit

letní

líbací medailónek (který nechával kněz kolovat mezi věřícími) (DZ podle Rubin, CC, 74-76 ; MLLM nic)

zdržovat, bránit

loňské léto

oběd (ve střv. latině běžně ; jídlo uprostřed dne, tj. oběd, kdežto večer je "cena")

pučet, vyrážet

již již, už už ; již (v běžném významu) již zajisté, již opravdu ; brzy - brzy, hned - hned, tu - tu

majetek

činit pokání ; litovat, želet, pociťovat lítost

zůstat, zbývat

nesouhlasný pokřik, vypískání??? (MLLM fr. "poursuite ŕ la huée", angl. podobně, ale přímo angl. ani fr. nenal.)

slovo ; řeč ; výrok, slova ; říkadlo, zaklínadlo, formulka ; znění, text ; pouhé slovo, planá řeč, povídačka

válečný dvojkolový vozík

dáti přísahat, vyzvat k přísaze

výkaz, deska, soupis, prkno, seznam

Arles

opatřovat obilí, zásobovat obilím

nicméně, na druhou stranu

ozbrojený

úlomek, kus, kousek ; sousto, drobet, drobeček

dále (o míře a způsobu)

založit, dát čemu základ, opevňovat ; upevňovat, utvrzovat (přen.)

ztráta, škoda

hrozby, výhrůžky

manželství

tmavá barva

být zamlčený, být nevyslovený ; být napověděný, být obsažen, ale nikoli explicitně

stejně jako

zrada, zpronevěra

lasička

přirozený

holeň, hnát, noha

upomínat, upozorňovat, napomínat

putovat (např. z těla do těla ; takto DHC 311:4)

hlasování, soud, hlas, hlasovací právo

má se, sluší se

vynaložené peníze, náklad, náklady, vydání, výlohy ; strava

řeholník, mnich

užívat, používat, upotřebit, zacházet s čím, zabývat se čím ; požívat, jíst, živit se čím, žrát ; užívat, využívat, těžit z čeho ; řídit se čím, zachovávat, dbát

pocestný

modlitba, prosba

Makedonie, země na sever od Řecka, většinou vnímána jako oblast od Olympu až k řece Strymonu

přísahat

pozemek, majetek, statek

lesk, třpyt, svit, záře ; vážnost nádhera ; vnější lesk ; jasnost, výraznost, zvučnost (řeči)

ať už - nebo

pevný

stranictví, stranění

neděle (výpustka z dies Dominica)

podle práva

Dubrovník [tak S. Rakova ; ověřeno v mapě Duv, Hist, 49 a ibid. 50 v textu, že je to Dubrovník]

doufat, důvěřovat

správcovství, hospodaření (ve Vg. jen tento význam ; L 16,2-4) ; hospodářství (DZ ; takto Int. Ioh. byl vyhnán od Božího trůnu a z nebeského "villicatio", podle Boz. dohl. "hospodářská stavení" ; DHC 309:13: in tali vilicatione [Lucifer] seduxit angelos)

cizí, nepříznivý, nevýhodný

neškodný, poctivý, řádný

postavit, vystavět, zřídit ; stanovit, ustanovit, určit, nařídit ; stanovit, soudit, představovat si ; ustanovit se, odhodlat se, rozhodnout se, umínit si

zničit, zkazit, přivést v zkázu, přivést na mizinu ; pištět, vrzat písničku

jako zvláštní oddíl

řízení, vedení ; vláda

Moravané

náboženská výchova ; katechismus

chybovat, dopouštět se přestupku ; páchat ; poškozovat, ničit

provinit se, hřešit, chybovat

je třeba

vrážet, zarážet

kuchař

dát se na útěk

spolupaní (např. spoluvládkyně v jihofrancouzských středověkých hradištích)

roku X od Vtělení Slova

Razčs (město v jižní Francii)

podstoupit

dvojice, pár ; (od 13. stol.) pairové ; (od 13. stol.) bratrstvo

pohroma, zkáza

předstírat, fingovat, vymýšlet si ; tvořit, utvářet, vytvářet, dělat, vyrábět, dávat hmotě tvar ; pořádat, rovnat ; myslit, tvořit v mysli, představovat si (Platón si duši představoval jako třídílnou)

příbuzenstvo ; příbuzenství

poslat, odeslat, propustit

dráždit, napadat

rak ; souhvězdí Raka, znamení Raka ; rakovina

zničení, zkáza, zhouba, záhuba, zpustošení, pohroma ; bědy (tak často v Bibli) ; ničení ; zatracení, záhuba (tak často v NZ) ; ztráta