Latinský slovník

vlévat, vlít, nalévat, nalít, naplnit ; vpustit co kam, rozšířit, rozlít (i např. o světle) ; rozestřít, pokropit ; nasypat ; rozházet ; zasypat (šípy apod.) ; splývat (o vlasech)

dobrotivost, dobrota, laskavost, milost ; dobročinnost, štědrost

kramář, obchodník, obchodník se střižním zbožím (ale i obecněji kramář, podobně jako historicky fr. mercier ; srv. citaci MLLM VII, s. 672 "tam mercerii quam negociatores", kt. také může ukazovat na nutnost širšího chápání)

jiný, jinaký

oddálit, odloučit, rozdělovat

být vlhký

udělat, vykonat, učinit, provést, vytvořit, způsobit ; činit (o míře, rozměru atd.), obsahovat, vynést ; dojít čeho ; plynout, vyplývat (z toho plyne atd.)

sloučení, smíšení, spojení ; zmatení, zmatek, nepořádek, nelad ; hanba, ostuda, pohana, potupa, zahanbení ; stud ; hanebnost ; pohroma ; spousta, příval (vypsáno i z kontextů ve Vg.)

osud

bochník (DZ) ; koláč (zejm. obětní) ; placenta, plodový koláč ;

nový

kopulace, soulož

lidumilný, zdvořilý, vyspělý

vlastnosti

protější, opačný

rychlý, náhlý, neočekávaný

včasný, časný

osvětlení, osvětlování ; osvětlení, světla, svítilny ; svíce, svíčka ; hvězda

oblíbit si, mít rád

zásobárna

oprávněný, správný

jistě, arci, ovšem

pokus

prozíravý, obezřelý, bystrý, rozvážný, prozřetelný, rozumný, opatrný ; moudrý, chytrý ; znalý, umějící, zkušený, zběhlý v čem ; předvídající, předvídavý, vědoucí ; vědomě, s úplným vědomím, s rozmyslem, úmyslně, schválně, naschvál

množství půdy, na které se vyseje jedna hemina obilí

nepravost, špatnost, nepoctivost, provinění, přestoupení, hřích, vina, zločin, zlý čin, násilí, násilnictví, bezpráví (vypsáno z kontextů Vulgáty, ale neprojito všech 489 výskytů ; "nepravost" je daleko nejčastější, ale např. násilí také několikrát)

narodit se, vyrůstat

věštit, prorokovat ; věštecky napomínat ; hlásat ; být ve vytržení ; blouznit

konečně

Moravané

štěstí

napřed posílat

poblíž, po ruce

žena (form. femina)

nalevo, vlevo

tvrdý, tuhý

odtud, dále (o pořadí, posloupnosti) ; dále (místně) ; od té doby, od té chvíle, potom, na to ; pak (vytčení otázky: proč pak ovšem přišel?, tj. za těchto okolností) ; brzy, zakrátko, co nevidět

přísahat

Bergamo

právem

žádoucí, milý, vítaný

(MLLM ani Pražák nic)

správce

občina (někdy ; různý význam)

(anglosas.) chléb pokoje (medailon ve tvaru hostie kolující po kostele a líbaný věřícími)

připsat, připojit, přidat (do listiny) ; zařadit koho kam, počítat koo mezi, přijmout ; ustanovovat, zřizovat ; připisovat, přičítat komu co ; přivlastňovat komu co

obilí, plodina, ovoce, plod

proto, z té příčiny ; proto, za tím účelem

živit

utopit

vládce tohoto světa (označení pro ďábla)

přistoupit, sestoupit

omlouvat, ospravedlňovat ; uvádět co na omluvu, vymlouvat se na co, ospravedlňovat se ; zbavit se čeho, být zproštěn čeho, být ušetřen čeho

čin, skutek ; výkon, práce ; služby ; případ, příhoda, událost [DZ: též zřejmě situace, záležitost, ač Pražák neuvádí]

loď, plavidlo

orvietský (související s italským městem Orvieto)

válečná loď

vykročit, vytáhnout

někdy, leckdy

zvědět, dozvědět se

v hlavě i v údech (reforma církve)

Jiljí

přijmout (radu), uposlechnout

(druh laciné tkaniny ze směsi vlny a lnu)

rozprostírat se, být otevřen

ostřice

velmi, velice, tuze, silně

mina (váhová a cenová jednotka)

dojít, dostoupit, dospět, vstoupit, vkročit, vystoupit, dostat se k čemu ; přistát (o lodi) ; dát se do čeho, začít co, zabývat se čím ; zažít, pocítit (pas.) ; dojmout, jímat, pohnout ; zachvátit, jímat, zasáhnout ; vynořit se, vyvstat (zejm. o myšlence)

stlačit, snížit, strhnout ; prohlubovat, hluboko vykopat, hluboko zapouštět ; potlačit, udusit

upevnit

posel

zloba, nepřízeň, nenávist ; zlomyslnost, škodolibost

nedávno

padesát

bojovný, bojechtivý

zadržet, zdržet

svést, svádět ; rozvést, odloučit, rozloučit ; odvést stranou

patron, ochránce, zástupce ; zástupce před soudem, obhájce ; ochránce, obhájce, zastánce

umřít, zemřít, zesnout

smrt ; mrtvola ; krev

nesouhlasit, být jiného názoru, neshodovat se, nebýt zajedno, rozcházet se ; mít různá mínění, rozcházet se ; nesnášet se ; odporovat, být proti komu ; odporovat, lišit se, neshodovat se, odchylovat se, různit se (a + abl.)

vzbouřit se

ačkoliv

úrodný, výnosný

dychtit, toužit

úvaha (Pražák I, 167)

dvojí, dvojstranný

hledat radu

pršet

hrom

nářadí, nástroj

přidělit

vymlouvat se, předstírat

dát se na útěk

(MLLM nic, jen složeniny)

vrhnout

doba, chvíle, čas

sbírat, shromažďovat, sehnat, stáhnout

réva, vinná réva ; révové listí ; víno ; révovka, révová hůl (odznak centurionů)

dostat, nalézt

zmírnit

hřmot, šustot

bída, neštěstí, obtíž, trápení, utrpení

stěsnaný, stlačený, hustý

jeden jediný

být prázden, neobydlen, neosazen

stav

pečovat, starat se o co, dbát, hledět, všímat si čeho, stát o co ; obstarávat, opatřovat, ošetřovat ; přát si ; spravovat, řídit ; léčit, hojit ; opatřit (o penězích), zaplatit

obsah (soupis kapitol nějakého literárního díla)

jistý ; určitý, konkrétní? (DZ ex Fournier I, 280: non recordatur tamen de certo loco)

Frankové

nepočestně obcovat s kým

zamilovat si, oblíbit si

trpělivost, rezignace

viz ast-

svatý, nedotknutelný, neporušený

dodržovat co, zachovávat co

(o čase: tempus quo currebat MCLXXIIII: takto TDH 319:32)

chápat, pochopit, osvojovat si, učit se, poznávat

být prvním centurionem prvního pilu = nejvyšším

Srbové (zejm. ve franckých pramenech 9. stol. takto)

Kazatel (biblická kniha)

náměstí

ctnost

Bosna

více, napříště

navyklý, vycvičený

opice (i přen. o napodobovačích)

láhev, lahvice (hliněná či skleněná), džbán ; (dutá míra)

setrvávat, tvrdošíjně vytrvávat ; ve tvarech perf. splývá s persto (are, stiti, -)

proč ne? (ve větách hlavních) ; ba, ba docela, ba spíše (stupňující) ; jinak než (nemohu jinak než udělat co) ; aby ne (v záporných větých účinkových, např. nikdo z přítomných nebyl tak bezohledný, aby nepocítil hluboké dojetí)

opět vzdělávat ; obnovit, znovu zřídit ; uvažovat, uvážit, vzpomínat si, obzírat, v duchu přehlížet

vystoupit ; vynořit se, vystoupit (zejm. z vody, země) ; vzcházet, zvedat se, vyvstat, vzejít, objevit se, vyrůst, vyprýštit, povstat, vzniknout ; vznikat, objevit se, nastat, vyskytnout se, povstat ; stát se ; osvědčit se jako ; být, existovat, vyskytova

Frankové

návrat

Radim, Radek, Radoslav, Radovan

rozesílat

rozmnožovat, rozplemeňovat, rozplozovat, rozsazovat ; rozšiřovat (místně) ; dál vést, udržovat, zachovávat, prodlužovat ; odsunout (do budoucna)

odpor, námitka ; hádka, spor ; protimluv, kontradikce

vždyť přece ne

ničitel, velmi nebezpečný

vyšetřování kacířské zvrácenosti

kdo se odvolal

narazit na

mlčky (hovoře jen sám se sebou)

čtyřicetidenní půst ; postní doba ; (v šir. smyslu) čtyřicet dní, čtyřicetidenní doba, doba čtyřiceti dní

ještě, dosud ; zatímco, když (o současnosti) ; dokud, pokud (o současnosti a stejně dlouhém trvání) ; až, do té doby, až konečně, dokud ne ; až by, dokud by ne, aby zatím ; jen když, jen jestliže, jen aby, jen ať (uvozuje větu přací)

ohýbání, ohnutí ; ohýbání hlasu, modulace ; záhyb (cesty) ; zacházka, oklika

(Pražák nic.)

zbrojíř

věno

požadavek

rození, rasa, generace, plození, pokolení, vznik

rozkoš, slast, požitek, potěšení

obecné věty (zásady, principy, kategorie, poučky, myšlenky), schémata

ohrada, násep, val

od věčnosti

[viz quidam]

židovství, judaismus

(význam "puzení" nenal. v Pražákovi ani LMALB, jen pohánění, popohánění, bez uvedení, že i v přeneseném smyslu ; WEH nicméně "impulse")

darovat, odpustit, prominout

strana, stránka ; listina ; sloupec (písma) ; text, kniha, dílo, spis ; báseň ; "~ divina" Písmo svaté ; řada révových keřů ; pozemek ; oblast, region ; tržiště (Pražák, MLLM) ; průvod, slavnost (Rubin, CC, 280)

blíže ; z větší blízkosti

pokrm, jídlo, život, živobytí, způsob života

již dříve

motyka

vina

netělesný

čisté víno, nemíšené víno, neředěné víno

pouhé jméno

trojjedinost

neopodstatněný, neodůvodněný, nepodložený

odmítnout

moč

vystěhovat se, odejít

sourozenec, příbuzný, pokrevný příbuzný ; pokrevní přítel

brát si za svědky, poprosit

vynaložené peníze, náklad, náklady, vydání, výlohy ; strava

kopat, pracovat s motykou, rýt (MLLM bęcher, tj. očividně i rýt rýčem)

s laskavým dovolením

vzduch, ovzduší, povětří (psáno bez rozlučníku)

zdržovat, bránit

košilka (ženská) ; košilka (zbytek plodové blány, s nímž se rodí čarodějové, benandanti apod.)

činný intelekt

zničení, zkáza, zhouba, záhuba, zpustošení, pohroma ; bědy (tak často v Bibli) ; ničení ; zatracení, záhuba (tak často v NZ) ; ztráta

(LMALB nic)

vyhnout se, vystříhat se

(form. diabolus)

usilovat, snažit se

Francouz (sic!)

poznat, rozpoznat, uvědomit si

zamítnout, odmítnout

nazí lidé v okovech (označení pro kajícné poutníky)

velký župan

zpovědní příručka

patro, poschodí

konečně

jako, jakoby ; takřka, abych tak řekl ; například, jako například, jako, tak třeba

zvednout se

utahovat, zadrhovat, zavazovat ; stahovat, svazovat, svírat ; v pas. tuhnout, křehnout ; poutat, vázat, zavázat (duševně, mravně) ; omezovat, držet v mezích

jen, pouze, jenom, toliko

dědictví

z této strany moře, na těchto březích

zrát, uzrát, dozrát

vnuk ; synovec, příbuzný vůbec ; potomek ; mrhač, marnotratník, zhýralec

se sepjatýma rukama

chýlit se, klonit se

zedník

kovář mědi, mosazi, mědnář (sic)

v této souvislosti (DZ pro RS 54:20 ; tatáž volba později ověřena ve WEH 341)

částečně

(refl.) připravovat se, chystat se ; chystat co, připravovat se k čemu, hotovit se k čemu ; stanovit, určit

milánský

jezero, rybník

profánní, neposvátný, světský ; nezasvěcený (zejm. do mystérií) ; všední, neslavnostní ; nečistý ; bezbožný, bohaprázdný, bohapustý ; zvrhlý, hříšný, nečistý ; zlověstný (o zlověstném ptáku, tj. výrovi)

dorazit, obsadit

Milán

střílet

dovolit, dopustit

vážně

napomenutí

běžný, obvyklý

měděnka

na smrt nemocný

levý ; nejapný, neobratný ; zvrácený ; nepříznivý, neblahý ; nešťastný

arcikacíř (toto a jen toto LMALB s výkladem: opinionum pravarum de religione conceptarum auctor, sectator, haereticorum caput)

soulož, pohlavní styk, tělesný styk, obcování (LMALB a Pražák ; Pražák ještě sejití se, ale bez středníku, tj. se i k tomu vztahuje poznámka "pohlavní")

překážka

tajemství, tajnost

postupně, popořadě (MLLM), v časovém sledu, chronologicky (De antiquitate Glastoniae ecclesie, trad. Scott, 87)

radost, blahopřání

předalpská Galie

služba ; otroctví, otrocký stav, otrocká služba ; jho, jařmo, poroba, poddanství ; otroci, otrocká třída

zpravovat někoho, dávati někomu zprávu

zůstat

malé suché fíky

syrový, nezralý, nestrávený ; surový, nezpracovaný ; krvavý, surový ; nebílený, nebělený (o vlákně či tkanině) ; nepromyšlený

často, zhusta, mnohdy ; opětovně, opět a opět

svítilna, lampa

jasně, nápadně, znatelně (v RS 50:25 např. "notabiliter sciendum", tj. něco jako "je třeba vědět se vší jasností") ; význačně, významně

zvykat si, navykat, učit

z Nogentu

jen, jenom, pouze, toliko

někdy, jednou ; když, kdykoli (jen) ; poněvadž, ježto, jelikož

lid

mám něco na starosti

důležité

Morava (ve Střední Evropě) ; Morava (ve Skotsku, viz Nitze, Perlesvaus II, 97)

panovat komu / čemu

Avignonet

veliký, statný

prudce, náhle, unáhleně, prchlivě ; rázně, rozhodně, důrazně, přísně ; úlisně, usilovně ; silně, mocně, tuze, náramně, velice, velmi

celý

minorité, menší bratři (Ordo fratrum minorum)

poznat, zpozorovat

papež

když

nepatrný

vyhnout se čemu, uniknout čemu, uchránit se čeho, vyvarovat se čeho

nestarat se, nedbat

nepochybný

lopata

(form. aeris)

jestliže totiž

bojovat

(Pražák ani LMALB nic)

? Pražákův sl. neuvádí, ale zřejmě hospodářství

utěšitel, těšitel

osika

v hojném počtu

vlastnost, povaha, duch ; představa, pojem, ideál ; tělo [DZ ; např. DHC 310:26 či Int. Ioh.]

především

Obodrité

když

doufat, mít naději ; čekat, očekávat ; obávat se, bát se (nějaké nepříjemné věci)

sebe, se (akuzativ zvratného zájmena pro 3. osobu, předmět musí být totožný s podmětem) ; (střv. též) jeho, ji (akuzativ osobního zájmena pro 3. osobu, předmět nemusí být totožný s podmětem) (Quitt - Kucharský, Latinská mluvnice, 43) ; je? (DZ)

nenadále, znenadání, najednou

všemohoucí, všemocný

následovat, postupovat

přijít k rozmluvě

(viz reprehendo)

který

srdce

jinak řečený

zřícení, spadnutí, pád ; pád, zkáza ; zřícenina, rozvalina, trosky, sutiny

vyměřený

prut, proutí

očividně, jasně, zřetelně ; otevřeně (neskrytě)

příbuzní

daleko, v dáli, opodál, stranou ; zdaleka, zdáli, z povzdálí ; (přen.) náramně, zdaleka ; (ve význ. adj.) vzdálen, dalek čeho

lasička

drahý, nákladný

kopyto (koňské)

ulehnout na co ; opřít se o co ; doléhat, dotírat, dorážet na koho ; dát se do čeho, oddávat se čemu, usilovat o co

avšak proto přece

tah, voj

odevzdávat se (k ochraně), svěřovat se

kmotra (pro křestního kmotry i jako běžné oslovení)

pravidelný, výroční, každoročně se vracející (zejm. o náboženských svátcích) ; slavnostní

jakoby, jako by ; téměř, takřka, skoro ; jako (přirovnávací)

ale přece, přece však, než aspoň

žebrota, žebrání

oběť

opilý, opojený, podnapilý ; zpitý, opilý čím (přen.)

mimořádně

připojit se, spojit se

provést, postavit, vystavět

sunout se, šinout se, smekat se, klouzat ; jet, sjet ; letět ; plazit se, plížit se ; plynout ; plout ; klopýtnout ; přen. klopýtnout, pochybit, zbloudit ; vklouznout kam, vkrádat se, plížit se ; spadnout kam

svobodný

zaručit se rukojmími, že složí peníze

otrocký, s otrokem související

podezřívat

přímo

po dvaceti

tak velký, stejně velký

označovat

[omyl! Viz cor, cordis]

[jistá skupina valdenských v okolí Milána, viz WEH 715.]

úmysl??? (viz RS 46:16)

hostina

kabátec (MLLM surcoat, což je dle LL kabát, kabátec, suknice)

mouka

dětský, mladistvý, chlapecký

vysílený, unavený

nevědět, neznát

(Pražák nic. V TDH vlastní jméno, resp. přízvisko.)

dopustit se, spáchat

roku X od Vtělení Páně

zlepšit, vylepšit, zvýšit hodnotu ; poopravit, vylepšit ; vyléčit, uzdravit ; (pas.) vyléčit se, uzdravit se ; opravit (věc, např. loď) ; obdařit, obdarovat, (spec.) obdařit donací

Karnutové (mocný keltský národ)

vykonat na někom popravu

modrý

rychlost

plenka, hadřík

lidově (lidově se nazývat tak a tak apod.)

jako otroci

jeden (ze dvou či z obou) ; jeden nebo druhý

mít se na pozoru před kým

(form. aequus)

trest ; pokuta, náhrada (za spáchaný zločin) ; potrestání koho, pomsta nad kým ; trápení, utrpení, trýzeň ; nebezpečí

doba dvou dní

upadnout v podezření

prorocký ; starozákonní (tak výslovně MLLM)

cizí, nepříznivý, nevýhodný

zakázané ovoce

nižší

uvažovat, rozvažovat

příznivý

přeplavat, pronikat

uchopit, pochopit

halena, kabátec (MLLM blouse - doublet, tvar gen. a rod neuvedeny ; LL sub doublet: mužský krátký přiléhavý kabátec z 15.-17. stol. ;

neuvěřitelný

na sklonku léta

rokovat, usnést, radit se

večeře (DZ) ; hlavní jídlo (u Římanů mezi 3. a 4. hod. odpolední), oběd ; hostina

provázet, být průvodcem

železný hrot (u šípu či kopí)

vzbudit podezření

zeptat se někoho

s tupými rohy, zkomolený

postit se

válečné loďstvo

trůn, sedadlo

zamířit

lichocení, úlisný způsob ; vnadidlo, lahoda, půvab

pročež

pokořitelka, podmanitelka, udatná lovkyně zvěře

označený křížem (odsouzený k nošení látkového kříže na oblečení)

oděv, šat

hodný pokárání

poloviční, rozpůlený

strhnout, zbourat, zbořit, pobořit ; ničit, hubit, vyhubit ; podrýt, podkopat (přen.)

vůz, povoz

poslouchat, podrobit se

každý rok

dbát, dávat za pravdu

úrodnost

odpor, odporování, maření ; nesouhlas?

je to důstojné a spravedlivé (liturgická formule)

vkládat, zapouštět ; připojit (alci rei k čemu), spojit s čím ; (ak.) uložit komu co ; způsobit

držet se někoho

založit, dát čemu základ, opevňovat ; upevňovat, utvrzovat (přen.)

svatokrádežný, rouhavý, bohaprázdný, bezbožný, hříšný, zločinný ; sbírající n. kradoucí posvátné věci

obezřetnost ; záruka, ujištění

tvář, obličej, výraz obličeje

zvrácený, převrácený, křivý ; zlý, závistivý ; nerozumný, zpozdilý ; šilhavý

přítel, blízký

učenec

učinivše obrat

dělení ostatků

(Dle Pražák I, 520 starší způsob psaní slova exsisto)

práce, zaměstnání, činnost, úkol

kramář, obchodník, obchodník se střižním zbožím (ale i obecněji kramář, podobně jako historicky fr. mercier ; srv. citaci MLLM VII, s. 672 "tam mercerii quam negociatores", kt. také může ukazovat na nutnost širšího chápání)

zůstat, zbývat

řadit, stavět do řady, roztřídit, uspořádat, zařizovat, určovat

vystoupit, nastoupit, vylézt

čtvrtek

hra v šachy, šachy

spolupaní (např. spoluvládkyně v jihofrancouzských středověkých hradištích)