Latinský slovník

nechat zestárnout

nebo jestliže, nebo kdyby ; nebo, či ; nebo zda, či zda (ve větách tázacích) ;

den předtím

raguský, dubrovnický

čestný, uctivý

z této strany moře, na těchto březích

tak horlivě, tak velice, s takovým úsilím

kroupy, krupobití

otrok

polévka, šťáva, omáčka

zda

poslední soud

cizinec, pocestný, host

nepřetržitě, stále, souvisle, ustavičně, neustále

moře ; vodstvo, vodní spousty, proudy

co možná nejvíce

(antroponym.) Kateřina (Castanet 159)

ne však, nikoli však

radit se s kým

mimořádně

dlouhými pochody = velmi ryhle

prosebník, přímluvce

jakoby, jako by ; téměř, takřka, skoro ; jako (přirovnávací)

pozemský ráj

nářek, hořekování, stesk ; žaloba, stížnost ; roztržky, rozmíšky (v pl.) ; žalostná píseň

vyšetřování

víc, než je slušné (Ovidius, Horatius)

stlačit, snížit, strhnout ; prohlubovat, hluboko vykopat, hluboko zapouštět ; potlačit, udusit

(Pražák takto v sg. nic ; viz singuli)

takový - jaký

kárat, napomínat

přetékání, vylévání, rozlévání, vystupování z břehů, rozvodnění ; nadbytek, přebytek, přeplnění ; hojnost, plnost, dostatek, bohatství, úroda

obrazně (popravit někoho obrazně, např. spálit jeho vyobrazení)

poslouchat, podrobit se

oddělený, odloučený

nezdrženlivý, nestřídmý, chtivý, smyslný, neuměřený, nemírný

kraj, okres

soukromě, v soukromí

na obou stranách, z obou stran

křik

v hlavě i v údech (reforma církve)

rozbít, přerazit, polámat

svátost, tajina ; peněžitá záruka skládaná při civilní při ; služební přísaha (voj.) ; přísaha

nedodělaný, nedokončený

po dvou, dva

je třeba činu

osvětlení, osvětlování ; osvětlení, světla, svítilny ; svíce, svíčka ; hvězda

přijímat

obsadit ; zakořenit, usadit se (kde) ; utkvět (v paměti) ; mít v držení, zaujímat

dovednost, řemeslo, umění

(jako "úkon" v Pražákovi nenal.)

rady

hrát si s čím (alci rei) ; zahrávat si ; tropit si žerty z čeho, vysmívat se čemu, dobírat si co, tropit si úsměšky z čeho ; klamat, podvádět

rozkoš, slast, požitek, potěšení

dobrý ; zdatný ; pravý (o penězích) ; vhodný, příhodný, prospěšný, užitečný ; výborný, zručný, obratný, znalý ; udatný, statečný, zmužilý ; urozený ; jemný, krásný, pěkný ; hojný, značný, převážný, valný ; dobrý, zdárný, příznivý, šťastný

obilí (zejm. vymlácené), zrní ; osivo, zrno k osevu

tchán

převoz

oprávněná nenávist

hrozit

nevhodný, nepřiměřený

správcovství, hospodaření (ve Vg. jen tento význam ; L 16,2-4) ; hospodářství (DZ ; takto Int. Ioh. byl vyhnán od Božího trůnu a z nebeského "villicatio", podle Boz. dohl. "hospodářská stavení" ; DHC 309:13: in tali vilicatione [Lucifer] seduxit angelos)

připravený k boji

měděnka

být ve zbrani, hotov k boji, v bojové pohotovosti

především, zvláště

ohromný

shnilý, nahnilý, zkažený, ztrouchnivělý, zpráchnivělý, zetlelý ; (o zubech) vykotlaný ; zvadlý ; (ani náznak průběhového významu "tlející" apod.)

bytí

v hojném počtu

hanba

příznivý

příchod, přístup, vchod

maso

(Pražák nic)

jít se svým oddílem

břevno, kláda, trám

vstříc, před (na otázku kam)

zakrýt, skrýt, zatajit

již již, už už ; již (v běžném významu) již zajisté, již opravdu ; brzy - brzy, hned - hned, tu - tu

kvapný, rychlý, prudký

(geogr.) Montaillou

(Fournier I, 312)

právem

souhlasit s čím, schvalovat co ; dokazovat, stvrzovat, potvrdit

dotýkat se, sahat

trám, kůl

úžina

dřevorubec

jeden (ze dvou či z obou) ; jeden nebo druhý

urovnávat

zpovědní příručka

pohrdnout, zhrdnout čím, nebrat na vědomí

méně cvičit paměť

zrádně, proradně

zadržet, zdržet

úpon (révový) ; převod

velitelský, vůdcův

hýbat se, pohybovat se ; hýbat, pohybovat, pohnout čím ; dát se na pochod, táhnout dál, přesunout se ; potřásat, třást ; vrtět ; připravovat, chystat ; hýbat se, mít se k dílu ; (pas.) vlnit se ; zahnat, zatlačit, odstranit, vyloučit

bělit (prádlo)

mísa [Pražák nic, Šenková nic, el. sl. nic. Jde o nádobu na jídlo, mísu, užito Vg. Mt 23,25 ; 26,23 (kdo z vás se mnou namáčí ruku...).]

vykročit, vytáhnout

nedostatek, nouze, chudoba

nahradit, doplnit, zaplnit

raději chtít

šílet, zuřit, bouřit, vybouřit se

dosavadní

vybízet, pobízet

ostrov

stráž

sucho, souš, suchá země

opatrný, obezřetný, netušící

nařízení

jak o tom (píše Apoštol Římanům)

(impers. paenitet me) (alcis rei) lituji, je mi líto, želím, mrzí mě, nelíbí se mi, nejsem spokojen ; stydím se ; (pers.) kát se ; litovat, želet

obrátit na útěk

ten, tenhle, tento ; tenhle (opovržlivě)

z bláta ; jílovitý ; zablácený ; bezcenný, ničemný, darebný

kámen

proto (příčina i účel) ; takže (DZ, např. TDH 319:29)

rozbitý, porouchaný, po pádu poraněný, povalen

zdraví, zdravý rozum, rozvaha, rozumnost

takový

kruh, kolo

tribuna, řečiště

a jestliže, jestliže však

ještě jednou, podruhé

okrsek, obvod (na kterém vykonává nějaký úředník či pověřenec svou funkci) ; dvorec (oblast pod správou jednoho šafáře) ; okrsek, obvod (soubor statků, jejichž výnosy plynou do jednoho ?dvorce? ; MLLM angl. "household department", fr. "service")

mlíti

šafářka, hospodyně, selka ; venkovské děvče

trh

dohotovit, vykonat, dokončit ; způsobit, připravit ; sehnat, sebrat, opatřit ; zeslabit, vysílit, zničit ; připravovat mísením různých látek (zejm. lék) ; proměňovat (podstatu chleba a vína, zejm. v pas., ale nejen) ; vymýšlet ; vyhotovit (např. listinu)

uzavřít, zamezit, překazit

bezvýhradně, naprosto

hodnostář

vlastnost, povaha, duch ; představa, pojem, ideál ; tělo [DZ ; např. DHC 310:26 či Int. Ioh.]

celkem, všeho všudy

vyhodit, vyhnat, vyloučit, vypudit

každičký, každý

vyloudit, vylákat

chlípnost, vilnost, chtíč, žádost ; nemravnost ; smilství ; hanebnost, ohavnost, neřest, ničemnost, nestoudnost ; neřest, mrzký čin, hanebný čin, zlořád ; hanba, potupa, skvrna ; neřestník, padouch, ničema

sněžení, padání sněhu

rozvažování, odvažování ; rozdělování, vyplácení (peněz) ; správa, spravování, finanční správa ; rozdělování ; řízení, správa

snášet, trpět, zakoušet

dělení, rozdělování, rozdělení ; rozdílení, rozdělení, rozdávání ; rozvrh, třídění, osnova, uspořádání ; (log.) rozdělování (rozsahu pojmu)

krvavý, krvavě červený ; krvavý, potřísněný krví ; krvelačný, krvavý, krutý ; barvy pečetního vosku

jak

stav

léto (neklas. pravopis)

žena (form. femina)

množství, veliký počet ; množství lidí, lid, dav, obyvatelstvo ; prostý lid, luza

výše zmíněný, řečený, jmenovaný?

rozpustit, odvázat, rozvázat, rozvolnit ; zvednout kotvy ; zbavit, zprostit, osvobodit ; rozbít, zbořit, strhnout ; uvolnit, zeslabit ; rozluštit ; zapudit ; zahnat ; zrušit, odstranit

prázdný prostor

předčit, předcházet

palice, tlouk, beran

společně

(alqa re) o čem

zastavit se

vysvěcení kostela

bezpochyby, jistě, zajisté ; bez váhání

dospět ke shodě, dospět ke kompromisu (asi ; Pražák I:269 nejasně)

vpravdě, skutečně, opravdu

osobně

neprávem, proti právu, nespravedlivě

potlouci, vrážet

po dvaceti

(Pražák nic, MLLM nic)

(Pražák nic.)

věnec ; věnec zdi ; kruh posluchačů ; kruh vojska svírajícího město ; koruna ; tonzura ; souhvězdí Koruna ; růženec (zřejmě ; nalezeno sousloví dicare coronam v souvislosti s uložením pokání)

jablka z jabloně

(form. flaveus)

když již noc postoupila

Bulharsko

Kaledonie (dnešní Skotsko)

údolí, úval, dolina

mnozí, několik

střecha, krov, kryt, příbytek, byt, obydlí

konání, díla, počínání, jednání (např. operatio daemonum, též jednání, činy ve Flor. rit. 248)

velmi skrovný počtem, velmi málo, velmi málo

mouka

nepatrný

známý

odříznutí, odnětí, amputace ; vykleštění, kastrace ; přerušení (řeči) ; odtržení, odloučení ; exkomunikace

postavit se na odpor

s laskavým dovolením

podrazit nohy komu, nastavením nohy podrazit

probůh!

pokutu bráti na někom, trestat někoho

přiřčený, ustanovený ; tak řečený, tak zvaný, údajný

???

dělení ostatků

vyšel jsi (od exeo)

zedník

dřívější termín v nějakém rozsahu (např. pokud se něco rozhodně stalo mezi 1220 a 1227, tak je t. a quo 1220 ; v jedné renomované knize to je špatně, proto zapisuji ; takto jasně Dondaine, Durand, 243)

(form. diabolus)

pošetilost, bláznivost

krvesmilstvo, incest, smilstvo

nařídit, uložit

uhájit, ubránit

zardousit, uškrtit, zadusit, zadrhnout hrdlo

zvolati

los

jako zapřísahání

který

za mzdu najmout

šílenost, nepříčetnost

švec

zachránit se

[Pražák, el. sl. ani Šenková nic. Souvisí to s retego (odkrýt, obnažit ; odhalit, zjevit, prozradit)?]

příznivý, vhodný, příhodný

úrodnost

opět, znova

zamířit

markrabí (nom. Havlík v ČJ takto)

Záhřeb (rejstřík Iz dubrovačkog: Zara, viz Jadra)

pravidelný, výroční, každoročně se vracející (zejm. o náboženských svátcích) ; slavnostní

zdánlivost

aby ne

(Pražák nic, MLLM přímo nic, viz "ligonizo" ; několik překladů udává "hrobník", ale dle ligonizo se zdá, že by mohlo jít i o "kopáče")

nedávno

vyznat, uznat, doznat, přiznat ; vyjevit, dát najevo, prozradit (nějakým skutkem)

modrý ; způsobující modřinu (o ráně)

sloupová síň, sloupová chodba, sloupoví, podloubí, kolonáda, galerie, veranda, portikus ; ochranný kryt (voj.)

zpět žádat

připomínat, vzpomínat

neořezaný

sklíčenost

doba dvou dní

a též

vzdálený

úhoř

vyhledat, vynalézt, vypátrat

nejprve

(Pražák nic, LMALB nic, MLLM nic ; snad form. cuculla, soudě podle kontextu Fournier I, 277: portantes cucufas in capite et capucium)

bohabojný

ještě, dosud ; zatímco, když (o současnosti) ; dokud, pokud (o současnosti a stejně dlouhém trvání) ; až, do té doby, až konečně, dokud ne ; až by, dokud by ne, aby zatím ; jen když, jen jestliže, jen aby, jen ať (uvozuje větu přací)

proto

rozdělit, dělit se (s)

rychle

živý tvor, živočich (o zvířatech i člověku)

osika

stín ; přítmí, ústraní ; tmavost, temnost, tma, noc ; stín, odstín ; stín, duch, přízrak, mátoha, přelud, vidění ; záminka ; nohsled, ocásek (zejm. o nepozvaném hostu, kterého přivádí host pozvaný)

postrašit, zastavit, polekat

bezpodmínečně

objímání, objetí ; náruč ; náklonnost, přízeň

palcátník

po šesti

opatřování vody, doprava vody

ječný, ječmenný

zkušenost, znalost, zběhlost ; chytrost, důvtip ; chytrost, zchytralost, vychytralost, úskočnost

bojovat

[zesílené "se"]

rovný, správný

zasvěcovat, obětovat (bohům) ; posvěcovat (spec. své počátky, tj. připisovat si božský původ) ; zaklínat ; dávat do klatby, proklínat ; zbožnit, zbožštit, zařadit mezi bohy, prohlásit za boha ; zvěčnit, učinit nesmrtelným

vrátit se

rozmnožovat, rozplemeňovat, rozplozovat, rozsazovat ; rozšiřovat (místně) ; dál vést, udržovat, zachovávat, prodlužovat ; odsunout (do budoucna)

odsouzený

Ježíši (vok.)

projíždět

nebezpečenství, zkouška

na (ante pectum RS 46 aj. je asi spíš na hrudi než před hrudí)

tmavá barva

zjištěním nějakého přečinu

větrná smršť?

vyměřený

plodný, nesoucí plody

tah, voj

dobrovolně, se souhlasem

připravený k boji

záhřebský

chápat se čeho, prudce uchopit co ; unášet, hnát, táhnout, vést co ; chvatně jít, chvátat, spěchat ; rvát, vyrvat, urvat ; trhat, utrhnout, strhnout, vytrhnout ; vléct, vléci, táhnout

klamat

odmítnout

lombardský

lišit se, rozcházet se ; zazpívat falešně, vydat falešný tón, neladně znít

boží, božský, svatý

nerozvážnost

pokání ; lítost, žal ; změna smýšlení, obrat, změna mínění

líný, nečinný, zahálčivý

tak

výslovné písemné svolení

divoké zvíře, zvěřina

takový ... jaký

prostředník, tlumočník

nevěstka, prostitutka, kurtizána

jako, jakožto, jakoby ; konečně, pak

trh

stlačovat, tisknout, svírat

obecné věty (zásady, principy, kategorie, poučky, myšlenky), schémata

podmínka

Palermo

létavý, létající, okřídlený ; perutný, hbitý. rychlý ; vrtkavý, nestálý

sebe (genitiv zvratného zájmena pro 3. osobu, předmět musí být v klas. lat. totožný s podmětem)

otevřený

vyhledávat

přeběhnout, zběhnout, utéci

vyhovět, učinit pro

označený křížem (odsouzený k nošení látkového kříže na oblečení)

strojové zařízení, stroj, přístroj

čili (jednoznačně v RS 59:27 a mnoha dalších místech)

[nenal., zřejmě vlastní jméno.]

osobitý, svérázný, zvláštní ; určený, příslušný ; vhodný, náležitý ; milovaný, drahý ; nakloněný, přátelský

prostituce

často dělat, opětovat, být častým jevem, často se stávat, často docházet (k čemu)

slavnost, bohoslužba ; oběť, žertva ; blahopřání

(Pražák nic)

řádný pohřeb

(střv.) (jihofr.) předložka "de" stažená se členem

odlišný, různý, rozdílný ; protivný, opačný, sporný

nepochybovat, být přesvědčen

plést, spojovat, skládat se

slibovat, zaslibovat

sám sebe

Katalánsko

loupež, loupežení

místo, kout ; místo v přírodě ; poloha místa ; kraj, krajina, země, oblast ; dědina, osada, město ; místnost ; bydliště, byt ; rodidla, intimní (ženské) partie

překážka

velekněžka, nejvyšší kněžka, arcikněžka, představená chrámu, hlavní obětnice ; dozorkyně ; mistryně (přen. o ženě dovedné v nějaké disciplíně)

pustit

nenapjatý, nenaladěný [nespokojený v Pražákovi ani el. sl. nenal. ; jen toto. Stejně tak pod contentus nenal. spokojený.]

bezstarostně, klidně ; bez nebezpečí, bezpečně

Co (je) nového?

vůle

Kalábrie

Nanebevstoupení Páně

Záhorská Dalmácie (srbská)

provdat, usadit u muže

propadnout nejhorším mukám

další den

Slované

vesničanka ; služebná??? (Lansing, PP, 52)

čisté víno, nemíšené víno, neředěné víno

narodit se, vyrůstat

postrašit, zastrašit

kořistit, plenit, loupit

(subst. indecl.) (geogr.) Ax (tvar Ax v AJ Biller in Heresy and Literacy a fr. někde taky tak)

nesmrtelný

modlitba ; řeč, mluva ; výraz, projev ; vylíčení ; tvrzení, výpověď, výklad ; předmět, látka, téma (řeči) ; výmluvnost

náležité pocty

kožešník

klamavost, klamání, klam, šalba, podvod, přetvářka, úskok, pleticha

radostně, vesele

vzejít, vzniknout?

tlačit zpět, zatlačovat

popravit koho, na hrdle potrestat koho

pokleknuv

dostat se zpět k

nicméně, na druhou stranu

myšlení, přemýšlení, přemítání, rozjímání, uvažování, úvaha, pomyšlení ; myšlenka ; představa, domněnka, mínění ; obraznost, obrazivost, představivost, schopnost myslet, mohutnost myslicí

pastva, píce

dvanáct

správný, slušný, náležitý ; pravdivý, pravý, skutečný, opravdový ; upřímný, poctivý, spravedlivý

tvrdit (zejm. mylně)

článek víry

přece, vždyť

počátkem jara

opět nabýt, znovu nabýt, získat zpět, dostat zpět

světská potěšení

přecházet, přejít, překročit, přestupovat ; přeběhnout, přejít k nepřátelům ; vpadnout, vtrhnout (do nějaké země) ; přecházet, přistupovat, přikročit ; přejít, měnit se ; pronikat, procházet ; míjet, pominout ; předejít

ležet u, ležet vedle

odsoudit

(spojka rozlučovací ; uvádí rozluku možnou, ale ne vždy nutnou, takže má leckdy význam slučovací ; někdy poopravuje předešlou výpověď)

(viz duplico ; MLLM, Pražák ani LMALB přímo nic)

úrodný, hojný, bohatý obilím

schránčlovat

každoročně

pečovat, starat se o co, dbát, hledět, všímat si čeho, stát o co ; obstarávat, opatřovat, ošetřovat ; přát si ; spravovat, řídit ; léčit, hojit ; opatřit (o penězích), zaplatit

evangelistář (obsahuje perikopy z evangelií ; jiné je evangeliář, tj. kniha 4 evangelií)

hloupý, těžkopádný, nerozumný, nejapný, blbý ; těžký, nehybný

držet se někoho

Treviská marka (oblast Vicenzy, Trevisa, diecéze Feltre a Belluno, možná i část Furlanska zahrnuta do tohoto termínu, uvádí Duvernoy)

zelenina (viz legumen, ale leguminosus je zeleninový, ne jen luštěninový)

modlitba, prosba

vyptávat se, zkoumat

nutně ; s logickou nutností, přesvědčivě, nutně

očistit (od hříchů) ; očistit (porodivší ženu, považovanou za nečistou), znovu umožnit přístup do chrámu / kostela (ženě po porodu) ; (refl.) očistit se (od obvinění)

prosit, vyprošovat si, doprošovat se, prosebně vzývat, přimlouvat se (za koho u Boha), modlit se (ke komu za co) ; přát si, žádat ; přát komu co (dobro apod.)

Trogir (dalmatské město)

spasit

ani

Zadar, Zara

opět a opět, znovu a znovu, opětovně

(neexistuje, LMALB ani Pražák nic)

odstranit, vzdálit, odklidit

osobně, z osobních důvodů

potomstvo, potomek, dítě

hůl

nákaza, styk

být nesvorný, nesjednocený, rozdvojený, ve sváru, znesvářen ; nesnášet se, svářit se ; bouřit se, vypovídat poslušnost ; různit se, lišit se, neshodovat se, rozcházet se, lišit se v úsudku

proniknout, prorážet

uvězněný, žalářovaný (nikoli nutně "zazděný", viz Fournier I, 295 o navštěvování vězňů)

záleží na tom

velmi snadné

dokončit, dosáhnout

dopustit se, spáchat

chápavost, vnímavost, schopnost

zmírnit

skládat účty z čeho

lyonský