Latinský slovník

krtek

med ; sladkost, sladká věc

vložiti, naložiti

pokoušet, napadat, dráždit

(form. hilariter)

Geoffroi, Geoffrey

vydávat, připomínat

čímž (kam)

cizí peníze = dluhy

kacířská zvrácenost (obecné označení hereze polemiky, inkvizitory apod.)

nedílný, nerozdělený, smíšený ; nerozeznatelný ; bez rozdílu ; nedovolený, nepatřící se (v Pražákovi tento význam nenal., ale v jiném sl. ano)

tvořit, plodit, rodit ; zřídit ; strojit (nebezpečenství) ; volit, ustanovovat, určovat (do úřadu)

pršet

proto (příčina i účel) ; takže (DZ, např. TDH 319:29)

jako by

vytvářet pevnost

umírněnost, střídmost, vyrovnanost

(Castanet 137, 164)

(MLLM nic)

radostně, vesele

dobytek

velekněžka, nejvyšší kněžka, arcikněžka, představená chrámu, hlavní obětnice ; dozorkyně ; mistryně (přen. o ženě dovedné v nějaké disciplíně)

plece

doba, chvíle, čas

nic netušící

pokání ; lítost, žal ; změna smýšlení, obrat, změna mínění

létavý, létající, okřídlený ; perutný, hbitý. rychlý ; vrtkavý, nestálý

ztráta, škoda

únava, ochablost

Thiers

šestnáct

nesouhlasit, být jiného názoru, neshodovat se, nebýt zajedno, rozcházet se ; mít různá mínění, rozcházet se ; nesnášet se ; odporovat, být proti komu ; odporovat, lišit se, neshodovat se, odchylovat se, různit se (a + abl.)

mořský, při moři

měšťan

tak

mít se na pozoru před kým

ano, ba docela, dokonce ještě (potvrzení a zesílení výpovědi) ; ba ne, naopak, nikoli, spíše, právě naopak

převést, přemístit

upadnout v podezření

odlišný, ale nikoli nesouvisející (s tématem)

pustošit, plenit

osvobození, zproštění

stranictví, stranění

(Pražák nic ; WEH překládá "especially")

(MLLM ani Pražák nic)

lombardský

útočiště

pokyn

rozkol, různice, spor, rozbroj ; vzpoura, odboj

nemíšené víno

úspěch

odděleně, zvlášť ; nezávisle

vozataj, příslušník zásobovacího oddílu

obvinit, vinit, vytýkat, žalovat

hlásání, kázání, zvěstování (evangelia apod.)

dojít víry, uvěřit někomu (pas.)

zeď, hradba ; násep ; záštita, ochrana (význam stěna Pražák neudává, viz paries)

pátek

zakázané ovoce

výrazně, zřetelně ; výslovně, otevřeně, jasně

noční stráž

žádostivost, touha

neboť, totiž, ježto, poněvadž, an ; jak možno

odlehlý, vzdálený, skrytý, v ústraní

druh

roztrousit, rozptýlit

roztrousit, rozmetat

do (ne nutně "až do", srv. TDH 315:29 aj.)

hledat, vyhledávat ; vymýšlet ; pohřešovat ; zjednat si, dobýt, vydobýt, nabýt, opatřit, získat ; chtít si vypůjčit (peníze) ; vydělávat si ; mamonit ; vyptávat se, dotazovat se, pátrat, hledět zvěděti ; vyšetřovat, dotazovat se soudně, vyslýchat ; zkouma

po kmenech, po rodech

a to tím spíš

exekuce

hrad ; castrum, opevněná vesnice (v Dějiny Byzance psáno kastra, což je řecká podoba)

(geogr.) Pamiers

něco přetřásat, projednávat

bojovat proti někomu, napadat, útočit

polštář

obětní zvíře, oběť

modlitba Páně

nařezat, nakousat, okousat

přímým směrem

přesila

šikmo

vpravdě, ve skutečnosti

Nové Hrady ; Newcastle

nevědoucí

opět nabýt, znovu nabýt, získat zpět, dostat zpět

prchlivost

nezvyklá věc, neobyčejná věc

(adv.) též, rovněž, také, podobně, dále

odsouzený

činit úklady, číhat

oprávněná nenávist

(viz socius)

vespod, dole

k apoštolskému stolci (LMALB)

dobrý ; zdatný ; pravý (o penězích) ; vhodný, příhodný, prospěšný, užitečný ; výborný, zručný, obratný, znalý ; udatný, statečný, zmužilý ; urozený ; jemný, krásný, pěkný ; hojný, značný, převážný, valný ; dobrý, zdárný, příznivý, šťastný

zpředu zašpičatit, přiostřit

odpor, odporování, maření ; nesouhlas?

nemoc ; slabost

svědomí ; vědomí ; povědomost, vědomost (společná), společná vědomost, společná povědomost, spoluvědomí, souvědomost (tato česká slova Pražák) ; vědomí (něčeho u sebe sama) ; dobré svědomí ; špatné svědomí, výčitky svědomí

naříkat, plakat, litovat

svědectví víry, autodafé

nabýt, získat

přiveden, pohnut, sveden

odhad

netělesný

proč ne? (ve větách hlavních) ; ba, ba docela, ba spíše (stupňující) ; jinak než (nemohu jinak než udělat co) ; aby ne (v záporných větých účinkových, např. nikdo z přítomných nebyl tak bezohledný, aby nepocítil hluboké dojetí)

podmínka

nevědět ; neznat ; neumět

vyskytnout se, objevit se

jmenovat se, nazývat se

švec

v nepřítomnosti (koho)

lačný, hladový ; hubený, suchý, suchopárný ; ubohý, ničemný ; prázdný, suchý, nudný (o řeči)

slabý, chabý

běda!

někam ;

tkadlec

čestný, uctivý

desátek

ten, kdo si s něčím hraje? násilník?

vydržet útok

rozpustit, odvázat, rozvázat, rozvolnit ; zvednout kotvy ; zbavit, zprostit, osvobodit ; rozbít, zbořit, strhnout ; uvolnit, zeslabit ; rozluštit ; zapudit ; zahnat ; zrušit, odstranit

spoluslužebník

kovář mědi, mosazi, mědnář (sic)

(RS 55:25 pro caru-, tj. perf. kmen od careo, ere)

rychleji ; spíše, snáze

obětnice, kněžka

co rok, každý rok

kněz spravující nebiskupský kostel (??? v MLLM se poněkud rozchází koncová část fr. a angl. ekvivalentu: ... église non-épiscopale - ... a church inferior to a bishopric) ;

vládnout, panovat, ovládat, být pánem, být vládcem

ani, nebo, aby ne

jen když, jen jestli, jen jestliže, jen ať (s konj.)

modlitba ; řeč, mluva ; výraz, projev ; vylíčení ; tvrzení, výpověď, výklad ; předmět, látka, téma (řeči) ; výmluvnost

na rozdíl od

utratit, zničit, pozbýt, přijít o

z této strany moře, na těchto březích

sbírat, shromažďovat, sehnat, stáhnout

(někdy užíváno jako výplňkové slovo, tak myslím např. Flor. rit. 244 = 12,15 ; TDH 312:16 jistý učenec, totiž Lanfrancinus... To lze vynechat.)

být v nouzi, v tísni, v nesnázi

nenadále

příměří

vzdělávání

rozrazit, rozbít, rozehnat

věřit, důvěřovat komu, spoléhat na koho ; věřit, víru přikládat čemu, mít za pravdu ; věřit, myslet, mínit, domnívat se, pokládat, uznávat (co za co)

z Boží milosti

souzvučet, spolu zvučet ; souhlasit (Flor. rit. 12,5: + ak.)

nenapjatý, nenaladěný [nespokojený v Pražákovi ani el. sl. nenal. ; jen toto. Stejně tak pod contentus nenal. spokojený.]

votivní dar

vážně, opravdově jednat ; tvrdit (vážně, opravdově, s jistotou), ubezpečovat, ujišťovat o čem, dokládat ; dosvědčovat, dokládat co, svědčit o čem

Arabové? [jistě ano, podle otrokyně Hagar = Agar. Durand ve spojení Iudei ... et Agareni.]

ničemný, špatný, darebný, zlotřilý

počít, začít, vejít

cokoli, všechno

předcházet, vynikat

(Pražák nic)

nižší

oblíbit si, mít rád

den narození, narozeniny

(MLLM ani Pražák nic)

loutna

nevolnický ; "proprio jure" do plného vlastnictví

bezvýhradně, naprosto

zakázané ovoce (takto Moneta 111b ; pozn. aparát ibid. cituje totéž vyjádření u Bonacursa)

vzdušný, ve vzduchu ; sahající vysoko do vzduchu, vysoký, nebetyčný ; modravý, barvy jako vzduch

padnout, skácet se, zhroutit se, klesnout

buřičský, nepokojný

majordomus

vymezit, ohraničit (místo) ; určit, stanovit ; končit, naplňovat ; vymezovat, určovat (pojem, význam slova) ; rozhodovat, rozsuzovat ; (refl.) rozhodnout se, dohodnout se ; vykládat, vysvětlovat, pojednávat ; disputovat

lichotit, pochlebovat ; lichotit, lahodit, vábit (k požitku)

zlostný, popudlivý

dále, než je slušné

blahovůle, ochotnost, velkorysost

povzbudit

léčky, nástrahy, úklady

očividně, jasně, zřetelně ; otevřeně (neskrytě)

ústně

klást na různá místa, tu a tam klást, rozestavovat (zejm. voj.), rozkládat ; pořádat, uvádět v pořádek, rovnat, urovnávat, upravovat ; určovat, ustanovovat, nařizovat ; připravit, přichystat

obývat, obdělávat

před kým, v přítomnosti koho

ovšem, arci, zajisté, patrně

odčiňující (např. hříchy ; Pražák nic, Šenková nic ; viz RS 46:24)

nečestný, bezectný, hanebný ; zneuctěný ; nepěkný, škaredý

veselý, bodrý

mošna

dospět ke shodě, dospět ke kompromisu (asi ; Pražák I:269 nejasně)

vyvést

kdo se odvolal

bázeň ; skromnost, uměřenost

aspoň, alespoň, přinejmenším, (v záp.) ani

ještě ne

za poslední, konečně (DZ ; Pražák ani MLLM nic)

potomstvo, potomek, dítě

Montségur

propozice, v níž byla provedena logická konverze

domlouvat se, rozmlouvat

pravidelný, výroční, každoročně se vracející (zejm. o náboženských svátcích) ; slavnostní

nicméně, na druhou stranu

dolní, spodní

vrhat se, řítit se

pokutu bráti na někom, trestat někoho

chráněnci, ochrana

různý, rozličný (LMALB) ; různý, rozdílný, odlišný (DZ)

spis

odevšad, ze všech stran

změnit, vyměnit

(Pražák nic pod hemina ani emina ; MLLM uvádí emina = hemina, ale sub hemina sám nemá nic)

proti čelící, opačné (trámy)

rukopis, rkp.

manipul

podvádění, podvod, klam, klamání

nevhodný, nemístný

křest

albánský (tak např. Iz dubrovačkog archiva 3, s. 56, zcela jasně: in partibus Albanie a quodam Phylippo Albanense...)

našeptávání, přemlouvání, vemlouvání, vnukání, radění ; otázka vložená do řeči i s odpovědí (rétor. ; z Pražáka nejasné, zda je odpověď vložena explicitně, nebo zda lze přeložit "řečnická otázka) ; podnesení, podložení

když byly štíty spoutány

učinivše obrat

vídat, vidět ; navštěvovat

porušit

podroben, vzdělán

zavděčit se

prut, proutí

vyhodit, vyhnat, vyloučit, vypudit

osvobodit ; osvobozovat, na svobodu pouštět ; osvobodit (na sobě), propustit, zprostit, prohlásit nevinným ; zprošťovat ; vyklízet, uvolňovat

nevěstka, prostitutka, kurtizána

velitel

Rudé moře

Kaledonie (dnešní Skotsko)

motyka

lesk, třpyt, svit, záře ; vážnost nádhera ; vnější lesk ; jasnost, výraznost, zvučnost (řeči)

odvděčit se

zvednout se

rosa ; kapičky, tekutina, která ukapává

být přichystán

táhnout k čertu

jinak řečený

slzy

vysvěcení kostela

pronásledovat ; provázet, doprovázet, jít s kým ; utrhačně pokřikovat na koho ; prokazovat, dokazovat ; darovat, dát, věnovat komu co, poctít koho čím, za hodna uznat čeho ; vést k cíli, pokračovat, postupovat ; líčit, vykládat, vystihovat

ve dne, přes den

obročí (LMALB tvar usualis ; asi to je adj. od usus)

obnovit, opět zjednat ; opět získat, smířit, usmířit, naklonit si

opět, znova

kvatembrové dny, suché dny

vyžadovat, naléhat, dožadovat se

tábořit, stanovat

noha (od kolene dolů ; MLLM) ; (lid. lat.) noha (noha vůbec ; DZ)

nechat mezeru, uplynout

rukojmí, záruka

košilka (ženská) ; košilka (zbytek plodové blány, s nímž se rodí čarodějové, benandanti apod.)

opice (i přen. o napodobovačích)

Srbové (zejm. ve franckých pramenech 9. stol. takto)

tak se věc podle pravdy má

odplatit

výkaz, deska, soupis, prkno, seznam

vzhledem k ostatnímu

co možná nejvíce

zmařený

částečně

zběh, uprchlík

vytknout, naříkat

hrob, hrobka, pohřebiště ; náhrobek ; mohyla

dát se na útěk

z obou stran držeti

hůl

ohýbání, ohnutí ; ohýbání hlasu, modulace ; záhyb (cesty) ; zacházka, oklika

s přestávkami?

připomínat, vzpomínat

rozvažování, odvažování ; rozdělování, vyplácení (peněz) ; správa, spravování, finanční správa ; rozdělování ; řízení, správa

trogirský (město v Dalmácii)

lopata

doznání, přiznání ; vyznání hříchů, zpověď ; zpovědní tajemství ; výpověď, svědectví

je třeba

podezřívat

(LMALB ani Pražák nic)

urovnávat

slina

podhazovat ; podkládat, podstavovat, podstrkovat ; podrobit, podmanit ; podřadit, počítat k čemu ; podat, poskytnout ; napovědět, vnuknout, dát, vzbudit ; umístit, připojit co k čemu ; připojit, podotknout ; podvrhnout, podstrčit

(po) nějaký čas, jistou dobu

takový - jaký

držet s kým

rovný, správný

bratrský

běh, směr

vyjít z těla

ale, však, avšak

špína

aby byly nakloněny po proudu řeky

je nezvyklé, je bezpříkladné

připojit se, přinést si do

halena, kabátec (MLLM blouse - doublet, tvar gen. a rod neuvedeny ; LL sub doublet: mužský krátký přiléhavý kabátec z 15.-17. stol. ;

Palermo

bezpochyby, jistě, zajisté ; bez váhání

každý

lacino

dobrotivost

tolik ; tolikerý

naproti stojící, protilehlý

vytýkat, obviňovat

nazpět, zpět ; obráceně (přen.)

vyslanectví

povstávat, zvedat se

sebe, se (akuzativ zvratného zájmena pro 3. osobu, předmět musí být totožný s podmětem) ; (střv. též) jeho, ji (akuzativ osobního zájmena pro 3. osobu, předmět nemusí být totožný s podmětem) (Quitt - Kucharský, Latinská mluvnice, 43) ; je? (DZ)

řadit, spojovat

jen, jenom, pouze, toliko

odhalit, zjevit, vyjevit, učinit zjevným

důkladný, pečlivý

zemědělství, hospodářství

vykonat, umožnit ; vytahovat, vyndávat ; připravit k boji ; prospívat ; (expedit) prospívá, je na prospěch, [DZ hodí se, je lépe, je vhodné (např. v Mt 19,10)]

vyzvědač

každičký, každý

(in alqa re) upadat v co, upadat do čeho ; (in alqm) hodit se na koho, slušet komu ; padnout, sběhnout se, přihodit se, udát se ; dopadnout jak ; (alci) připadnout komu (o majetku)

ořech

takto

spálit, vypálit

dokud

(Pražák ani MLLM nic ; v Capelli zřejmě ve smyslu "chytit na lep")

Montwimers (tj. Mont-Aimé v Champagne, ale výklady jsou různé)

(Dle Pražák I, 520 starší způsob psaní slova exsisto)

spíše, raději

přecházení, přechod ; hyperbaton, přestavení slov

pohřební píseň, žalozpěv ; kouzelné říkadlo, kouzelnická píseň ; píseň, popěvek

přísežný ; svěcený, zaklínaný

pouhé jméno

dočasně ; včasně

hrob, hrobka, pohřebiště ; náhrobek ; mohyla

bagnioregský, související s Bagnioregiem

1. (adv.) tam, onde, na oné straně, na druhé straně ; dále ; (přen. o čase, způsobu, míře) dále ; déle ; nadto, navíc ; v budoucnu, příště, napříště ; 2. (předl. s ak.) za, na oné straně, na druhé straně, na druhou stranu ; dále, za, nad, přes

poustevník

memfidský

trojí, tři

cítit bolest, něco těžce nést

Aethelred (De antiquitate Glastoniae ecclesie, trad. Scott, 131)

zpovědní příručka

dovnitř, do vnitrozemí

rouhání, urážka

na souši

těžiště

oplodnit

skrýt, ukrýt se

velitelský, vůdcův

prvenství

vyčnívat, vynikat ; zřetelně se jevit, být patrný, být zjevný ; být, existovat

podkopati, zespodu probodnouti

nářadí, nástroj

tuk (živočišný), sádlo (MLLM, z ekvivalentů dost jasně vyvozeno i živočišný, rod neuveden, příklady, ze kt. by se dal vyvodit, taky ne ; Pražák vůbec nic)

(Ovidius)

objetí, spojení

nazývaný

poslat

řeč, pověst, vypravování, vyprávění, mluvení, zpráva, podání, tradice ; vyprávěnka, báchorka ; fáma ; úsudek ; veřejné mínění, hlas lidu, soud lidu ; dobrá pověst, dobré jméno, čest, sláva ; špatná pověst

vystěhovat se, odejít

klamavý, klamný, podvodný, úskočný (LMALB udává jen adv. ; převedl a doplnil DZ)

znepokojovat, pobuřovat, popouzet

rada, porada, radění se ; rada, shromáždění rádců, poradní sbor, rádcové ; státní rada, senát ; rada, shromáždění soudců, porota ; dobrá rada, naučení, ponaučení ; rozvaha, rozmysl, důmysl, moudrost, důvtip ; chytrost, obmysl, lest, lstivost, úskok ; rada

rozhonnout o něčem

správce sklepa, správce spíže ; sklepmistr, klášterní sklepmistr ; sklepník

setkat se, sejít se

vzbouřit se

měsíční (měsíčně se opakující) ; měsíční (měsíc trvající)

k čemuž, o čemž (praví Izajáš apod.), podle slov (Izajášových apod.) (takto RS 53:18.20 či Fournier I, 69 ; následuje genitiv: Ysaie, Apostoli, je to vlastně asi výpustka, snad z iuxta illud (verbum) apostoli)

prozkoumat, vyzkoumat

vyrovnávat, srovnávat, urovnávat

jak - tak

dovést k dobrému konci

společně, vespolek

pohmoždit, ztlouci, zmlátit, nadělat modřiny ; posmívat se, tupit

jeptiška, řeholnice (dosl. "zaslíbená", rozuměj Bohu)

voj

pravidelný, výroční, každoročně se vracející (zejm. o náboženských svátcích) ; slavnostní

hezký, pěkný, roztomilý ; způsobný

(Pražák nic)

výtka, pokárání

hodnost

zrádce, udavač

(form. diabolus)

nepokoj, povstání

sevřený, těsný ; úsečný, řízný, přesný ; přísný (poslední dodal DZ ex TDH 315:32)

ostrov

(často v inkv. registru Fournier, např. 336, konec odst.)

označovat

ukládat (trest)

konzulát

popravit koho, na hrdle potrestat koho

arcibiskup

třetina

viz ast-

napřed posílat

večeře (DZ) ; hlavní jídlo (u Římanů mezi 3. a 4. hod. odpolední), oběd ; hostina

mnozí, několik

prázdný prostor

vědět, zvědět ; znát, umět, rozumět ; rozsuzovat, rozhodovat ; domnívat se, mínit, usuzovat, soudit

po dvou, dva

odkudkoliv

prozradit

zjevně dokázat

odtud, odsud

vyvracet, vyvrátit ; rozvířit, zčeřit ; převrhnout, překotit, skácet, povalit ; rozvrátit, podkopat, zničit ; k pádu přivést, přivést na mizinu

kacíř, heretik