Latinský slovník

(Pražák nic)

počátek, původ

hlavní ; přední, prvotní, prvopočáteční ; panovnický, císařský, císařův, císařské rodiny ; příčný (o cestě vojenským táborem)

trvat na svém, stát na svém

být zamlčený, být nevyslovený ; být napověděný, být obsažen, ale nikoli explicitně

orel, orlice ; orel, znak římské legie ; orel (nástřešní ozdoba)

vážený, čestný, ctěný

smysl, myšlenka, obsah

pokání ; lítost, žal ; změna smýšlení, obrat, změna mínění

Moesové, národ v nynějším Srbsku a Bulharsku

pevnost

pohrdnout, zhrdnout čím, nebrat na vědomí

pohmoždit, ztlouci, zmlátit, nadělat modřiny ; posmívat se, tupit

týden

proto, z té příčiny ; proto, za tím účelem

(etnonym.) Francouz (LMALB nic víc, Frank neuveden ; Pražák nic ; MLLM nic, sic)

rozkaz, příkaz, nařízení, předpis ; rada ; povzbuzení, napomenutí ; pravidlo, naučení ; nauka, učení

ječný, ječmenný

nejčastěji

motyka

nedodělaný, nedokončený

neověřený, nejistý

granátové jablko

odvratitel (např. nebezpečí) ; obhájce, zástupce před soudem ; ochránce, obránce ; odpůrce

vyčnívat, vynikat ; zřetelně se jevit, být patrný, být zjevný ; být, existovat

dát se na útěk

již dříve

zřejmý, očividný, zjevný, patrný, jasný, nepopiratelný ; usvědčený, při činu dopadený, přistižený ; dávající najevo (nesouhlas apod.), jevící (známky života apod.)

odteď, od nynějška, od této chvíle, nyní, v dalším

odkrýt, obnažit ; odhalit, zjevit, prozradit

[viz quidam]

noha (od kolene dolů ; MLLM) ; (lid. lat.) noha (noha vůbec ; DZ)

(viz oboedio)

jako zvláštní oddíl

odpor, námitka ; hádka, spor ; protimluv, kontradikce

(pas. od calefacio) být ohříván, ohřívat se

spěchat

břeh, pobřeží

předně, mezi prvními

vynálezce

část, úd

posluchač ; žák

výpověď, ohlášení, oznámení, vyhláška

osvětlený, jasný, světlý, zářící ; skvělý, výtečný, znamenitý, slavný ; významný, vznešený, vážený

vesničanka ; služebná??? (Lansing, PP, 52)

obětnice, kněžka

rozmanitost mínění

soukromě, v soukromí

únava, ochablost

okršlek zemský, okrsek zemský

před koncem zimy

ne ; sotvakdo

objetí, spojení

chráněnci, ochrana

když již noc postoupila

nemanželé

postit se

(form. herba)

stín ; přítmí, ústraní ; tmavost, temnost, tma, noc ; stín, odstín ; stín, duch, přízrak, mátoha, přelud, vidění ; záminka ; nohsled, ocásek (zejm. o nepozvaném hostu, kterého přivádí host pozvaný)

(Tacitus)

Aethelred (De antiquitate Glastoniae ecclesie, trad. Scott, 131)

arcikacíř (toto a jen toto LMALB s výkladem: opinionum pravarum de religione conceptarum auctor, sectator, haereticorum caput)

přezimovat

pučet, vyrážet

vyjít z těla

klekání, pokleknutí, kleknutí

smrt ; mrtvola ; krev

dát se na útěk

pozívat, vyzívat, zvát, vybízet

jezdecký

(Pražák pod instar přímo neuvádí)

skutečně, řádně ; v této době, právě

poddanství, poručnictví, moc

odnímat, brát

pít

tudy

chodit ; jít a vrátit se ; procházet se ; procestovat

Avalon

pokorně, prosebně

ulehnout na co ; opřít se o co ; doléhat, dotírat, dorážet na koho ; dát se do čeho, oddávat se čemu, usilovat o co

dráždit, napadat

odchylka???

Srbové

(MLLM nic)

týž, tentýž ; totéž (jako subst.) ; neměnící se, stejný ; opětovně (ve spojení se zájmenem) ; právě (ve spojení se zájmenem) ; zároveň (značí jednotu)

šafářka, hospodyně, selka ; venkovské děvče

napadat někoho

vyhledat, vynalézt, vypátrat

vyvrátit

přátelství, těsný poměr

vykládat, vysvětlovat

chovat se ke komu jak

falanga, bitevní šik

umístění relikvií do oltáře

královna

věrně

hrob, hrobka, pohřebiště ; náhrobek ; mohyla

obrazně (popravit někoho obrazně, např. spálit jeho vyobrazení)

bojovný, bojechtivý

doba, chvíle, čas

modř, modrá barva

zaslíbit, zasvětit ; zasvětit, věnovat, oddat, odevzdat

o chlebu a vodě

či - či

viz quisque

???

kožešinový oděv, který zakrýval ramena a hruď

mečíř

přesně slyšet, vyslyšet, poslouchat

důkladný, pečlivý

kárat, vyčítat

konat soudy

spodem

důrazně tvrdit, stát na svém

ztratit paměť

horský hřbet, pohoří

zamezit, překazit, rušit

radost, blahopřání

utahovat, zadrhovat, zavazovat ; stahovat, svazovat, svírat ; v pas. tuhnout, křehnout ; poutat, vázat, zavázat (duševně, mravně) ; omezovat, držet v mezích

držící se čeho (neklas. alcis rei) ; pevný, silný ; zachycující nohy (neschůdný) ; tuhý, hustý, lepkavý, přilnavý, vazký ; pevný, stálý, houževnatý, vytrvalý ; neústupný, tvrdošíjný, urputný, zarputilý ; vzpurný ; šetrný, skoupý, lakomý ; trvalý

ochrnutý

vzdušný, ve vzduchu ; sahající vysoko do vzduchu, vysoký, nebetyčný ; modravý, barvy jako vzduch

vynořit se (např. o nové nauce, herezi apod.)

celý svět ; (přen.) všichni

střídání, vystřídání, změna ; místo (v řadě) ; úkol, úloha, úřad ; odveta, odplata, odměna, náhrada

lombardský

oděv, oblek

ukládání (čeho komu, např. pokání)

činit pokání ; litovat, želet, pociťovat lítost

tři dny

ještě ne

váha

velitelův zástupce

chytit za krk

kmen

tlačit zpět, zatlačovat

přirůstat, vzrůstat, růst, přibývat, zvětšovat se

síran měďnatý (sic LMALB, zde citace textu, ověřeno ; název podle místa těžby)

patrně, zřejmě, je zjevné, jistě, věru, ovšem, rozumí se ; totiž (vysvětlující)

prozradit

ustanovit

osud, řízení

střílet

prak

v této souvislosti (DZ pro RS 54:20 ; tatáž volba později ověřena ve WEH 341)

přecházení, přechod ; hyperbaton, přestavení slov

Mojmír

opatřovat obilí, zásobovat obilím

Skotsko

být v čele, řídit, spravovat

okcitánský

(viz duv. hist. 115)

Nanebevstoupení Páně

(MLLM ani Pražák nic)

dopis

vozní bojovník, bojovník na dvoukolových vozech

pokuta, trest

spokojený s čím

Bordeaux

poblíž, po ruce

přísahat

vzdálenější, zadní

po mnohém váhání

zdánlivost

rušit klid

čelo

někudy, nějak

zkušenost, znalost, zběhlost ; chytrost, důvtip ; chytrost, zchytralost, vychytralost, úskočnost

váhat

labutí

[Pražák nic.]

ústně

lasička

tam, tu, na tom místě

česnek

slovo ; řeč ; výrok, slova ; říkadlo, zaklínadlo, formulka ; znění, text ; pouhé slovo, planá řeč, povídačka

spolupracovat, pracovat spolu, spolupůsobit

zdárný, šťastný, se zdarem, šťastně ; zdar dávající, příznivý ; příznivý, šťastný, blahověstný

(MLLM nic)

omývač mrtvol

popravit koho, na hrdle potrestat koho

nejdůležitější, nejvyšší

vstříc, před (na otázku kam)

Katalánsko

odvrátit, shazovat

nepatrný

dát se na pokání, obrátit se k lepšímu životu ; stát se členem řádu, složit mnišské sliby ; proměnit (chléb a víno v tělo a krev Kristovu) ; (pas.) být zaměnitelný (fil., log.) ; věnovat se, oddávat se čemu, obracet pozornost k čemu

Bohdan

zvětšovat, rozšiřovat

(Pražák nic, MLLM a LMALB jako sloveso taky nic, ani v okolí nic, co by mohlo souviset ; Fournier I, 273: buffavit in manu sua, faciens signum ignis, ostendens quod si hoc diceret, per hoc combureretur)

sněžení, padání sněhu

chřtán, hrdlo

navrhovat, hlasovat ; rozhodnout se, umínit si, stanovit si ; bojovat, svádět rozhodný boj, zápolit, zápasit

raději chtít

svět, tento svět, tento život, tento věk ; věčnost

tak velký, stejně velký

kárat, napomínat, plísnit ; dokázat vinu ; (pas.) být zahanben ; (pas.) být zmaten, být uveden ve zmatek, být přemožen, být rozdrcen ; zničit, přemoci, rozdrtit, uvést ve zmatek

je divné, je podivné

pršet

nehoda, neštěstí, nepohodlí

houba ; měkký krunýř šermířů, náprsník

z obou stran držeti

protivenství

vzdálený, ukrytý

Arles

pravdivě, podle pravdy, správně ; vpravdě, opravdu, vskutku ; pravdivě, upřímně, opravdově, poctivě

důkladně se naučit nazpaměť

1. pro, kvůli (účelově, tak výslovně MLLM) ; 2. k, aby vyhledal (se slovesy posílání: "propter te" abych tě vyhledal, k tobě) ; 3. podle, ve shodě (výslovně MLLM, tak též niquinta 776 a tak i angl. a fr. překlad tohoto místa)

cítit bolest, něco těžce nést

Toulouse (město v narbonské Galii nad řekou Garumnou)

zkušenost

(trans.) vzdalovat ; (intrans.) být vzdálen ; (refl.) vzdalovat se, vzdálit se ; nedostavit se k soudu ; (absol. / ab alqa re) vzdálit se od církevního působiště

okliky ; okolky,okolkování ; záhady, dvojsmysly, nejasnosti, narážky

Bologna (město v Itálii) ; (jméno dalších obcí)

dávat k dispozici ; vydat na pospas čemu, vystavit čemu, vydat všanc ; nařknout, obvinit ; sít, sázet ; vystavit (listinu) ; odložit, pohodit dítě

smrtelný hřích

hnusný, nechutný (DZ ; Pražák nic, ale viz taedium)

(střv. anglosas.) lán (MLLM ; dle angl. "hide" dohledáno v LL, že je to půda o rozloze 60-120 akrů)

jednoduchý, nesložený, nesmíšený, pouhý ; jednotlivý ; jediný ; přirozený, obyčejný, neupravený ; přímý, bezelstný, prostý, prostomyslný, upřímný, poctivý ; sprostý, obyčejný

sourozenec, příbuzný, pokrevný příbuzný ; pokrevní přítel

slavit, světit (slavnost)

trh

Behemót

kovář, kovář železa

poslouchat, být poslušen, dopřávat sluchu ; podlehnout (DZ ex RS 57:8 obedire peccato)

laik

jed ; otrava, otrávení, travičství ; otrava, nákaza ; nápoj lásky, kouzelný nápoj, kouzelná šťáva, lektvar ; kouzlo ; uměle připravená šťáva ; barvivo, barva

úpatí hory

krvavý, krvavě červený ; krvavý, potřísněný krví ; krvelačný, krvavý, krutý ; barvy pečetního vosku

ohebný

(délková míra, MLLM neupřesňuje)

podle libosti

sedmkrát

odděleně, odloučeně, zvlášť

jakoby, jako by ; téměř, takřka, skoro ; jako (přirovnávací)

opravdu, zajisté, ano ; neboť, vždyť (ve větách oznam. i táz) ; totiž (vysvětlovací) ; -pak (kdopak apod.)

dbát, zachovávat

železný hrot (u šípu či kopí)

exkomunikovat, vyloučit z církevního společenství

osvobození, zproštění

noční stráž

vzadu, zadem, nazad

předtím, dříve

přepadnout, napadnout

bohabojný

stav

tmavý, temný, černavý, černý

přeběhnout, zběhnout, utéci

dáti přísahat, vyzvat k přísaze

Srbsko

vlhký

s laskavým dovolením

pramen

náležitá výška

hlavní město v Belgické Galii

po způsobu, způsobem

bohoslužby

jako, jakoby ; takřka, abych tak řekl ; například, jako například, jako, tak třeba

veliký, statný

stařešina? (Pražák ani LMALB nic ; takto DZ v RS 58:20)

slzet, ronit slzy, plakat

pro (účelově) ; pro (příčinně) ; pro, vůči ; za (po slovesech vyslání) ; skrze, prostřednictvím (o věci i člověku) ; pro, na (nějaký čas, např. pro tuto chvíli) ; pro, na (o dočasném stavu)

kloub, koleno

zemřít, umírat

téma, látka

usilovat, snažit se

každoročně

duše

zvykat si, navykat, učit

doporučovat (alci alqd), radit, přimlouvat se za co ; vybízet, pobízet, navrhovat ; přemlouvat, přesvědčovat ; sibi suadere přesvědčit se, nabýt přesvědčení

humský (související s Humem, dnešní Hercegovinou)

houska

jed

nařízení

Jeremjáš

zástup, nával, lidé, dav, hlouček, tlupa, smečka, hejno ; množství, hromada, kupa ; lid, národ ; hřmot, ruch, vřava, povyk ; zmatek, nepořádek

dominikáni, řád bratří kazatelů (Ordo fratrum praedicatorum)

divoký, surový, krutý, nevzdělaný, hrubý, necitelný

špinavý, znečištěný, nečistý, pokálený

zavazadlo, břímě

a to proto, že

spatřit, uzřít

užívat, používat, upotřebit, zacházet s čím, zabývat se čím ; požívat, jíst, živit se čím, žrát ; užívat, využívat, těžit z čeho ; řídit se čím, zachovávat, dbát

prostý čeho, nemající co, nedisponující čím

pohnout, dojmout

písemný

včasný, časný

hřmění

prut, proutí

(MLLM nic)

být v nouzi, v tísni, v nesnázi

před

zdržovat, bránit

nalézt

kvatembrové dny, suché dny

šikmo, stranou

zůstat, zbývat

laik

prosebník, přímluvce

náboženská výchova ; katechismus

trojjedinost

ležet u, ležet vedle

vykonat, umožnit ; vytahovat, vyndávat ; připravit k boji ; prospívat ; (expedit) prospívá, je na prospěch, [DZ hodí se, je lépe, je vhodné (např. v Mt 19,10)]

čím ... tím

hned, ihned (MLLM, 264 ; uvádí jen in continenti psáno zvlášť pod continens a tam má tuto informaci ; dohromady Fournier I, )

tamtéž, na totéž místo

délka, doba trvání

velmoži

smrtelný hřích

poslední soud

majetek

uctivost, úcta ; vzdávání úcty, uctívání

postavit se na odpor

chodit, toulat se, bloudit

dokonalý, mistrovský (o věcech) ; nadaný, chytrý, důvtipný (o člověku)

podporování, pomáhání, podpora, pomoc, přispění

zdraví, zdravý rozum, rozvaha, rozumnost

závěť

moře ; vodstvo, vodní spousty, proudy

(spojka s indikativem:) když (časově) ; když tu, a tu, když najednou ; když, kdykoli (cum iterativum) ; tím, když..., tím, že...

převeliký, nesmírný, neobyčejně veliký ; přílišný, překračující míru, nadměrný

mimořádný příděl jídla, (snad i) počastování ; poplatek (za poskytnutí výhody)

svatokrádežný, rouhavý, bohaprázdný, bezbožný, hříšný, zločinný ; sbírající n. kradoucí posvátné věci

válečný dvojkolový vozík

kacířská zvrácenost (obecné označení hereze polemiky, inkvizitory apod.)

mošna

odrážet, nepouštět

Byzanc

doprošovat se, prosit za odpuštění

přece, vždyť

(nenal. nic)

nesouhlasit, být jiného názoru, neshodovat se, nebýt zajedno, rozcházet se ; mít různá mínění, rozcházet se ; nesnášet se ; odporovat, být proti komu ; odporovat, lišit se, neshodovat se, odchylovat se, různit se (a + abl.)

ječný, ječmenný

vědomý

nohavice, široké nohavice

vpravdě, skutečně, opravdu

zemědělství, hospodářství

chápat se čeho, prudce uchopit co ; unášet, hnát, táhnout, vést co ; chvatně jít, chvátat, spěchat ; rvát, vyrvat, urvat ; trhat, utrhnout, strhnout, vytrhnout ; vléct, vléci, táhnout

právo, spravedlnost

kruh, kolo

oba dva spolu (skloňováno podle duo)

někdejší, dřívější, bývalý, starý, dávný (který již není) ; odvěký, starý, starobylý, starodávný, starožitný ; ctihodný (stářím) ; dobrý, starořímský ; poctivý ; přednější, důležitější, pilnější ; cennější

Lombardie

zpět žádat

vyhlazení, povraždění

dědictví

jeden (ze dvou či z obou) ; jeden nebo druhý

podněcovat, popouzet, pohánět

dvorec

přistoupit (v eufem. smyslu Lv 18,14.19, ČEP překládá "přiblížit se k ženě, a též RS 45:10, zde překládám kvůli dvojznačnosti raději "přistoupit" či "vejít k", ač pro eufem. "vejít k" je ve Vg. častější ingredior)

zjevně

pravím, pravíš, praví

kůzle, kozlík, kozel (i kozlové po levici takto)

bezpečnost

oděný praetextou (tj. nachem lemovanou tógou, kterou nosili chlapci do 17. let) ; vyšší úředník ; nedospělý hoch

podfukem, klamně

obraz, figura, forma, vzhled, podobizna, zpodobení

zardousit, uškrtit, zadusit, zadrhnout hrdlo

zemitý, ze země

odevzdávat se (k ochraně), svěřovat se

rozmluva, rozprava, rozprávka

jít ; zajít, zaniknout, zemřít, zesnout ; obcházet, procestovat ; jít kolem, táhnout se kolem, lemovat ; projít, probrat ; podnikat, konat ; zastávat, vykonávat, obstarávat

dobrý ; zdatný ; pravý (o penězích) ; vhodný, příhodný, prospěšný, užitečný ; výborný, zručný, obratný, znalý ; udatný, statečný, zmužilý ; urozený ; jemný, krásný, pěkný ; hojný, značný, převážný, valný ; dobrý, zdárný, příznivý, šťastný

boj, svár, spor

bouře, nepohoda, zimní počasí

zrada

rozpustit, odvázat, rozvázat, rozvolnit ; zvednout kotvy ; zbavit, zprostit, osvobodit ; rozbít, zbořit, strhnout ; uvolnit, zeslabit ; rozluštit ; zapudit ; zahnat ; zrušit, odstranit

obývat, obdělávat

svědek

příkopy

znak, odznak, erb

dny po sobě

bez práce, nezaměstnaný, nečinný ; neúčastnící se politických zápasů, žijící v ústraní, pokojný ; klidný, bezstarostný ; zdlouhavý [že by to znamenalo nehybný, to Pražák neuvádí]

ctnost

probodnout, proklát

jmenovat se, nazývat se

domeček, domek

zhanobení, zprznění

hrůznost, děsivost, strašlivost ; krutost ; trpkost, nepříjemná chuť

rozmluva, hovor, úmluva

(lid.) česnek

založit, dát čemu základ, opevňovat ; upevňovat, utvrzovat (přen.)

Nehemjáš

nitro?

po smrti, posmrtně

jistěže

obsadit ; zakořenit, usadit se (kde) ; utkvět (v paměti) ; mít v držení, zaujímat

ozbrojený

Bergamo

dokázat, prokázat, dolíčit, doložit ; vyvrátit, vyvracet, ukázat něco jako liché, usvědčit ; vinit, obviňovat, nařknout, klást za vinu

zcizovat, odvracet

hýbat se, pohybovat se ; hýbat, pohybovat, pohnout čím ; dát se na pochod, táhnout dál, přesunout se ; potřásat, třást ; vrtět ; připravovat, chystat ; hýbat se, mít se k dílu ; (pas.) vlnit se ; zahnat, zatlačit, odstranit, vyloučit

vrátit se

štědrost

sepisovat, zaznačovat písemně

ušetřit (někoho), smilovat se

zahánět

dojít, dostoupit, dospět, vstoupit, vkročit, vystoupit, dostat se k čemu ; přistát (o lodi) ; dát se do čeho, začít co, zabývat se čím ; zažít, pocítit (pas.) ; dojmout, jímat, pohnout ; zachvátit, jímat, zasáhnout ; vynořit se, vyvstat (zejm. o myšlence)

velký župan

požadovat