Latinský slovník

ale přece, přece však, než aspoň

sčítat, spočítat ; dovršit, dokonat, dokončit ; spáchat

strojové zařízení, stroj, přístroj

odsoudit

každoročně

zbrojíř

(geogr.) Okcitánie (např. Christophorus Sandius, Nucleus historiae ecclesiasticae..., 390)

asi, přibližně, skoro

proti čelící, opačné (trámy)

výkaz, deska, soupis, prkno, seznam

poznat, rozpoznat, uvědomit si

skrýt, ukrýt se

se špatnou pověstí, nečestný, nectný, hanebný [Pražák uvádí zlopověstný, ale dnešní užití slova zlopověstný tomu spíše neodpovídá]

kloub, koleno

podrýt, podbourat

nedokonalý

oba, jeden i druhý

prostor, čas

po sobě, za sebou ; po pořádku ; hned potom ; následující po sobě, následující za sebou v řadě

na obou stranách, z obou stran

Placentia, dnešní Piacenza

pojmout naději

otevřený, přístupný, ničím nechráněný

dovolení, možnost ; volnost, svoboda, dovolení ; vůle ; přemíra svobodomyslnosti, zpupnost, drzost

komtur

rádkyně

pokrm, strava

jako, jakožto, jakoby ; konečně, pak

z Nogentu

měřit, vyměřovat (častěji však depon.)

hned, co nevidět

slib

florentský

po šesti

pomýšlet, mít v úmyslu, přemýšlet, přemítat, myslet na

pocta, vyznamenání

náhlý, nenadálý

dočasně ; včasně

věz

tolik ; tolikerý

Satan

vyvracet, vyvrátit ; rozvířit, zčeřit ; převrhnout, překotit, skácet, povalit ; rozvrátit, podkopat, zničit ; k pádu přivést, přivést na mizinu

a jestliže, jestliže však

oznámit, vykládat

jako (vztaž. v přirovnání) ; nějaký, mající kvalitu

(viz lagena)

výhoda, příznivá okolnost

med ; sladkost, sladká věc

prchlivost

lid, nižší lid

zapřísahání, naléhání

sloupová síň, sloupová chodba, sloupoví, podloubí, kolonáda, galerie, veranda, portikus ; ochranný kryt (voj.)

právě tolik, zrovna tolik

stěna, zeď

laskavý, štědrý, vlídný

vévoda

svátost, tajina ; peněžitá záruka skládaná při civilní při ; služební přísaha (voj.) ; přísaha

dělení ostatků

v okamžiku smrti

úplně

poloviční, rozpůlený

bojovat proti někomu, napadat, útočit

sám sebe

dokud

sousedstvo, blízkost

domlouvat se, rozmlouvat

sotva, stěží, jen

(MLLM nic)

odrážet, odvracet

Épeiros (dnešní Albánie)

mládež

a opravdu, a věru, vždyť také, vždyť přece

být přítomen, být tu ; dostavit se, přijít ; být po ruce, být připraven, čekat ; být k službám, být nápomocen, posloužit

dlouhými pochody = velmi ryhle

uvádět do nebezpečí, být v nebezpečí

se sepjatýma rukama

každý rok

přisluhovat, posluhovat, podávat (o jídle či nápoji) ; opatřit (i co čím), obstarat ; poskytovat ; vykonávat, provádět

zkroucený, zkřivený, ohnutý ; zvířený, zbrázděný ; zmučený ; ztrápený, soužený, trýzněný

svrchu řečený, výše zmíněný, výše uvedený (např. Castanet 164)

povstávat, zvedat se

ukojit chtíč

někam ;

v ústraní, stranou, mezi čtyřma očima

Záhorská Dalmácie (srbská)

vynořit se (např. o nové nauce, herezi apod.)

moc, síla, vliv, prostředky, bohatství

spánek, sen

Lombardie

Arles

nestarat se, nedbat

dny po sobě

zaalpská Galie

váhat

nezvyklá věc, neobyčejná věc

branná rota, četa

zlostný, popudlivý

doprošovat se, prosit za odpuštění

vykonat, umožnit ; vytahovat, vyndávat ; připravit k boji ; prospívat ; (expedit) prospívá, je na prospěch, [DZ hodí se, je lépe, je vhodné (např. v Mt 19,10)]

sem, až sem, až tak daleko

různý, rozličný (LMALB) ; různý, rozdílný, odlišný (DZ)

vyobcování ; exkomunikace

Dunaj (na dolním toku)

obrátit na útěk

vysazení, zasazení (rostliny)

hnusný, nechutný (DZ ; Pražák nic, ale viz taedium)

nitro?

pravidelný, výroční, každoročně se vracející (zejm. o náboženských svátcích) ; slavnostní

těžiště

velitelův zástupce

cožpak?

kopulace, soulož

příkaz, vzkaz, zákaz, nařízení

líbací medailónek (který nechával kněz kolovat mezi věřícími) (DZ podle Rubin, CC, 74-76 ; MLLM nic)

několikrát

nožíř, výrobce nožů

příbytek, sídlo, domov

peklo, podsvětí (srovnání Vulgáty a ČEP: všude "podsvětí", nikde "peklo", ale v Kralických zase na mnoha místech peklo)

když již noc postoupila

zavazadlo, břímě

nebezpečenství, zkouška

dočasně zastavit vykonávání církevních obřadů

služebná

hojný, přehojný ; bohatý, zámožný ; přetékající, přeplněný ; nadbytečný, přebytečný, příliš hojný

patrně, zřejmě, je zjevné, jistě, věru, ovšem, rozumí se ; totiž (vysvětlující)

(MLLM ani Pražák nic)

dětský, mladistvý, chlapecký

(antroponym.) Kateřina (Castanet 159)

obsazení, zaměstnání, zájem

žebro ; bok, stěna

prozíravý, obezřelý, bystrý, rozvážný, prozřetelný, rozumný, opatrný ; moudrý, chytrý ; znalý, umějící, zkušený, zběhlý v čem ; předvídající, předvídavý, vědoucí ; vědomě, s úplným vědomím, s rozmyslem, úmyslně, schválně, naschvál

bez práce, nezaměstnaný, nečinný ; neúčastnící se politických zápasů, žijící v ústraní, pokojný ; klidný, bezstarostný ; zdlouhavý [že by to znamenalo nehybný, to Pražák neuvádí]

Vojtěch

vypsat, vyhlásit, ohlásit, prohlásit, uveřejnit ; vyhlásit prodej, dát do prodeje, prodávat, pronajímat ; prohlásit někoho za zbavena statků, zabavit, konfiskovat majetek ; vyhlásit koho za psance, dát do klatby, proskribovat

vyjímat ; brát odněkud, čerpat, vybírat

náhodou ; zrovna, právě ; maně, nazdařbůh, naslepo, slepě ; jednou (uváděcí slovo vyprávění) ; snad (ve spojení s ne, si, sin, nisi a básnicky i jinde) ; málem (forte dixit Tiberius = "il échappa ŕ Tiber de dire ; o tom Pražák neuvádí nic)

válečné loďstvo

???

hovořit, povídat, vyprávět ; tlachat

poslat zpět

jasně, nápadně, znatelně (v RS 50:25 např. "notabiliter sciendum", tj. něco jako "je třeba vědět se vší jasností") ; význačně, významně

nemít naději, ztratit naději

střídavě

důkladný, pečlivý

následovat, jít, táhnout, přidat se

zaujmout, uchvátit

(viz dissentio)

Dubrovník [tak S. Rakova ; ověřeno v mapě Duv, Hist, 49 a ibid. 50 v textu, že je to Dubrovník]

usnesení, opatření

nevěstka, prostitutka, kurtizána

Chorvaté

avšak, ale ; pak, dále ; (někdy též výplňkové slovo, které se nepřekládá)

hbitost, pohyblivost

třikrát

hra v šachy, šachy

vykonat na někom popravu

házet, metat, vrhat

vyloučení, odstranění, vzdálení

(alqa re) o čem

zamilovat si, oblíbit si

starat se, obstarávat

(Ovidius)

pohnout

prozradit

šíp, střela

přímo, zrovna, právě ; docela, zcela, zhola, jistě ; velmi, tuze ; zkrátka, slovem (po výčtu)

u, při (u místních jmen, jmen národů) ; u, při (u osobních jmen) ; u (koho), v příbytku / bytě / domě koho ; u (koho), ve spisech, v díle (koho) ; před, v přítomnosti ; u, za (časově) ; podle soudu (koho)

proč ne? (ve větách hlavních) ; ba, ba docela, ba spíše (stupňující) ; jinak než (nemohu jinak než udělat co) ; aby ne (v záporných větých účinkových, např. nikdo z přítomných nebyl tak bezohledný, aby nepocítil hluboké dojetí)

otrokyně ; nevolnice

vesele, s radostí

neústupnost, tvrdošínost

obyvatel vesnice, vesničan

nikoliv nepatrně, značně, velice

žádoucí, milý, vítaný

potit se ; přen. zapotit se, dát si práci, lopotit se, namáhat se ; být vlhký, být zbrocen ; vypotit, potit co (ze sebe myšlenky apod.)

tři dny

na smrt nemocný

pokořitelka, podmanitelka, udatná lovkyně zvěře

záda, hřbet

(střv.) (jihofr.) předložka "de" stažená se členem

pouhé jméno

závěť, poslední vůle

existence, bytí

vzápětí, za chvíli

vyvrátit

sdělení, sdělování ; sdílení, vespolné účastnění, obcování ; udělení

zběsilost, zuřivost, šílenství, zaslepení, delirium

hned provésti

dráždit, napadat

pustina

(Pražák nic ; MLLM sub sauma: sauma et derivata v. sagm-)

dělat, činit, robit, zhotovovat ; stavět ; tvořit ; dát si dělat, nechat si udělat ; dělat se jakým, stavět se jakým ; skládat (verše) ; získávat, opatřovat, shánět, vydělat ; konat, vykonávat, provádět, pořídit

uvnitř, zevnitř, dovnitř

Split

(Pražák nic, ani Franci nic)

vyrážet, vychrlit ; vyhrknout ; vypuknout, provalit se, vzniknout (o požáru apod.) ; promluvit (zejm. při přerušení ticha) ; vyrazit, vytrhnout ; vyřítit se, vrhnout se ; rozmáhat se, rozrůstat se ; oddat se čemu, propadnout čemu

obávat se

v této souvislosti (DZ pro RS 54:20 ; tatáž volba později ověřena ve WEH 341)

tuk (živočišný), sádlo (MLLM, z ekvivalentů dost jasně vyvozeno i živočišný, rod neuveden, příklady, ze kt. by se dal vyvodit, taky ne ; Pražák vůbec nic)

z Lille

kouzelný nápoj ; kouzlo ; připravování jedu, otrávení, travičství ; připravování nápoje lásky či jiného lektvaru

snad, možná

prst

základ, podklad ; hlavní věc, podmínka

kmotra (pro křestního kmotry i jako běžné oslovení)

upomínat, upozorňovat, napomínat

domeček, domek

tam (leckdy ne "tamtéž", viz např. jasně RS 54:16 ; 57:10)

přísahou se ve spolek zavázat

usilovat, snažit se

zemřít, umírat

zasloužilý

dobrý ; zdatný ; pravý (o penězích) ; vhodný, příhodný, prospěšný, užitečný ; výborný, zručný, obratný, znalý ; udatný, statečný, zmužilý ; urozený ; jemný, krásný, pěkný ; hojný, značný, převážný, valný ; dobrý, zdárný, příznivý, šťastný

náměstí

nevhodný, nemístný

ostatně, jinak

vymýšlet, vynalézat ; vymýšlet něco nepravého, smyslit

zrozený, pocházející

neděle (výpustka z dies Dominica)

přijít k rozmluvě

setkat se, sejít se

bohabojný

závěť

granátové jablko

promeškaný, prozahálený, zameškaný

naskytnout se, objevit se, dát se na pospas

čiňte pokání

odvážnému štěstí přeje (Cicero)

hlásat, vyhlašovat, ohlašovat, prohlašovat, zvěstovat, oznamovat, rozhlašovat ; vychvalovat, velebit

před časem, svého času

pršet

konec, zakončení, výsledek

prosit, vyprošovat si, doprošovat se, prosebně vzývat, přimlouvat se (za koho u Boha), modlit se (ke komu za co) ; přát si, žádat ; přát komu co (dobro apod.)

rozhodnutí, usnesení

nahý, obnažený

prohlédnout, pochopit, poznat

(abl.) mimo koho, kromě koho

nabýt, získat

čelo ; výraz obličeje, zevnějšek ; průčelí, přední strana ; šířka ; titulní strana ; čelo, fronta (voj.)

přijmout (radu), uposlechnout

přechovávač (technický inkviziční termín pro ty, kdo nejsou kacíři, ale kacíře ubytovávají a starají se o ně ; takto DZ pro RS 47:15)

vyzvat na souboj

Bosna

v Pražákovi nenal.

nezdrženlivě ; hned, ihned (MLLM odkaz: incontinenter = in continenti, to nal. sub continens jako hned, ihned)

(LMALB nic, ani druens, druo, drudo, jedině drugo, bohemismus pro druh apod.)

zapřísahání ; zaklínání (ďábla)

bohoslužby

česnek

dozvědět se, zvědět

vyvrácení (teze, mylného názoru)

neřesti

vidět, znát, vědět

útok, vpád

odpadnutí, odboj ; ubývání, úbytek ; vysílení ; nedostatek ; zatmívání (slunce) ; neduh (DZ ex Moneta 282a)

nenáviděný, protivný, odporný, nepříjemný

plenění, pustošení

svět, tento svět, tento život, tento věk ; věčnost

vozataj, příslušník zásobovacího oddílu

holeň, hnát, noha

kojná

dlouhá tyč, dlouhé bidlo

souložit s kým, zlíhati koho

rychle

udání

stranictví, stranění

ukládání? (ve spojení dispositio penitencie ukládání pokání)

krajnosti

být poslušen

pochodovat, táhnout

(neklas. pro mysterium)

odvratitel (např. nebezpečí) ; obhájce, zástupce před soudem ; ochránce, obránce ; odpůrce

podstoupit

[viz decerno a decresco]

viz quisque

podstata

bezstarostně, klidně ; bez nebezpečí, bezpečně

vévoda

kuchař

rozlévat, vylévat, rozkládat

trh

unavit, vysílit, utrmácet

porážet, zpřevracet ; zeslabovat, oslabovat, tlumit ; vyvracet (tvrzení)

(alqm suo honore) prokazovat (náležitou úctu komu)

vzpora, odboj, odpadnutí, odpad ; ubývání, mizení ; zatmění ; mdloba, mrákoty, ubývání sil

plece

hanba

[hrabství, viz comitatus]

Aethelred (De antiquitate Glastoniae ecclesie, trad. Scott, 131)

[omyl! Viz cor, cordis]

klam, lež, nepravda, výmysl, klamná pověst ; mýlka ; podvod, klam, pokrytectví, přetvářka, přetvařování

nesouhlasný pokřik, vypískání??? (MLLM fr. "poursuite ŕ la huée", angl. podobně, ale přímo angl. ani fr. nenal.)

pospíchající, spěchající, spěšný, kvapný, rychlý, chvatný

cena, peníze

pochybovat (+ dat. o čem)

pomalý, loudavý, váhavý

dolní, spodní

déšť

shnilý, nahnilý, zkažený, ztrouchnivělý, zpráchnivělý, zetlelý ; (o zubech) vykotlaný ; zvadlý ; (ani náznak průběhového významu "tlející" apod.)

daleko, v dáli, opodál, stranou ; zdaleka, zdáli, z povzdálí ; (přen.) náramně, zdaleka ; (ve význ. adj.) vzdálen, dalek čeho

říkat, pravit, tvrdit ; říkat jako, přitakávat, přisvědčovat

kramář, obchodník, obchodník se střižním zbožím (ale i obecněji kramář, podobně jako historicky fr. mercier ; srv. citaci MLLM VII, s. 672 "tam mercerii quam negociatores", kt. také může ukazovat na nutnost širšího chápání)

zvláštní, obzvláštní, výhradní, vynikající, přední, hlavní, výtečný, znamenitý, nejlepší, největší, nejvyšší

zástup, nával, lidé, dav, hlouček, tlupa, smečka, hejno ; množství, hromada, kupa ; lid, národ ; hřmot, ruch, vřava, povyk ; zmatek, nepořádek

dlaň, ruka

levice, levá strana

málo, jen málo, nemnoho

chytit, podchytit, zespodu chytit, zachytit ; přijmout, vzít k sobě, ujmout se koho ; vzít na sebe, podstoupit, podniknout ; podrobit se, podvolit se ; být trestán, podrobit se trestu ; obtížit se zločinem ; odvětit, ujmout se slova

odděleně, zvlášť ; nezávisle

barbarský, nevzdělaný, krutý, hrubý

bratrský

temná pára, mlha, dým ; mračno prachu ; mrákota ; temnota, temno ; chmura (zejm. doby)

nezdrženlivý, nestřídmý, chtivý, smyslný, neuměřený, nemírný

letní

opravdu, zajisté, ano ; neboť, vždyť, tak například

hlásání, kázání, zvěstování (evangelia apod.)

změnit, vyměnit

kůzle, kozlík, kozel (i kozlové po levici takto)

železný hrot (u šípu či kopí)

ať už - nebo

ale ne, avšak ne, ale přece ne atd.

nečestný, bezectný, hanebný ; zneuctěný ; nepěkný, škaredý

uvázat, upevnit

sklep, spíž, zásobárna ; pivnice ; místnost, komora ; podzemní prostor v dolech

podávati

více, napříště

připomínat, vzpomínat

pošetilý, šílený, pomatený?

Bulharsko

blízko, nablízku, zblízka ; nedávno, posledně ; skoro, téměř, málem, bezmála, takřka ; asi, jaksi, do jisté míry (v přirovnání)

seslat (např. potopu ; takto RS 56:15)

lasička

běh, směr

obsah (soupis kapitol nějakého literárního díla)

až

přijít k sobě, znovu nabýt zdravého rozumu

totéž, to samé

uctivost, úcta ; vzdávání úcty, uctívání

(viz nix)

(Pražák nic pod hemina ani emina ; MLLM uvádí emina = hemina, ale sub hemina sám nemá nic)

kupříkladu, například, třebas

dokončit, dosáhnout

velmi skrovný počtem, velmi málo, velmi málo

odchylka???

stařešina? (Pražák ani LMALB nic ; takto DZ v RS 58:20)

v mnohých případech, častokrát

pokoušet, napadat, dráždit

břevno, kláda, trám

bouře, nepohoda, zimní počasí

rovný, správný

1. pro, kvůli (účelově, tak výslovně MLLM) ; 2. k, aby vyhledal (se slovesy posílání: "propter te" abych tě vyhledal, k tobě) ; 3. podle, ve shodě (výslovně MLLM, tak též niquinta 776 a tak i angl. a fr. překlad tohoto místa)

(jen) tolik

líný, nečinný, zahálčivý

smrt ; mrtvola ; krev

minorité, menší bratři (Ordo fratrum minorum)

lovec

mít v úmyslu

jak se praví výše, jak se píše výše

k čemuž, o čemž (praví Izajáš apod.), podle slov (Izajášových apod.) (takto RS 53:18.20 či Fournier I, 69 ; následuje genitiv: Ysaie, Apostoli, je to vlastně asi výpustka, snad z iuxta illud (verbum) apostoli)

pták, polétavec, okřídlenec

skoro, téměř

služebník

(adv.) též, rovněž, také, podobně, dále

osada, vesnice

vědomý

v obvyklých intervalech, v obvyklé vzdálenosti

údolí, úval, dolina

pozemský ráj

pohmoždit, ztlouci, zmlátit, nadělat modřiny ; posmívat se, tupit

předcházet, vynikat

blahopřát, přát si štěstí

skoba, svor

zvláště, obzvláště, především, nad jiné, zejména, hlavně

rychle

Co (je) nového?

především, zvláště

meškati, prodlévati, zdržovati se

především

dopravovat

vyrovnat se, stačit

winchesterský (William z Malmesbury, De antiquitate, ed. Scott, 40)

štědře rozdávat

stahovati, snímati, vzdáliti, odvésti

lodní výzbroj

vychloubat se, honosit se, chvástat se

stůl ; oltář ; pokladna ; jídlo, hostina

neštěstí, nezdar, nehoda, neúspěch

především

počít, začít, vejít

(MLLM nic, jen složeniny)

(Pražák nic, MLLM nic)

rychleji ; spíše, snáze

být prázden, neobydlen, neosazen

vše potřebné

zůstat, zbývat

ač nepatrní počtem

ptát se

svlažovat, pokropit ; posypat

přímý

zůstat