Latinský slovník

zrada

dotknout, narazit

arcikacíř (toto a jen toto LMALB s výkladem: opinionum pravarum de religione conceptarum auctor, sectator, haereticorum caput)

známý

vyučovat dogmatiku, vyučovat víru

až sem, až potud (místně), až dosud (časově) ; tak dlouho, až do té doby ; až do té míry, tolik, potud, až sem ; jen tolik

dětský, mladistvý, chlapecký

nakonec (??? snad)

bratr laik, konvrš

(geogr.) Okcitánie (např. Christophorus Sandius, Nucleus historiae ecclesiasticae..., 390)

veřejně

labutí

velitel

ječný, ječmenný

plece

nejbohatší

otrokyně ; nevolnice

oplodnit

Jeruzalém

dát

vzdor, vzdorovitost, zarputilost, nepoddajnost

základ, podklad ; hlavní věc, podmínka

odkrýt, obnažit ; odhalit, zjevit, prozradit

strana, spolek, rozkoly, různice

náklad, výdaj

(geogr.) Pamiers

hvězdný, hvězdnatý ; zářící, třpytný

studený, chladný

aspoň, alespoň, přinejmenším, (v záp.) ani

náležitě, vhodně

očištěný

vstříc, před (na otázku kam)

známka

tis

okršlek zemský, okrsek zemský

za

rychle, spěšně, honem

nařízení

splitský

prokázat platné služby komu

být poslušen

odlišný, různý, rozdílný ; protivný, opačný, sporný

[nic, nenal., zřejmě neexistuje ; viz incontinens]

posel

proutí, roští

tyč, tyčka ; míra, tyč k měření, sáhovka ; sáh? (délková míra) ; ? (plošná míra ; MLLM jen vysvětluje, neuvádí ekvivalent, ale odkazuje na fr. studii o těchto mírách)

Záhřeb (rejstřík Iz dubrovačkog: Zara, viz Jadra)

podstata

záleží na tom

k nesmyslnosti, ad absurdum

(anglosas.) chléb pokoje (medailon ve tvaru hostie kolující po kostele a líbaný věřícími)

francouzština

našeptávání, přemlouvání, vemlouvání, vnukání, radění ; otázka vložená do řeči i s odpovědí (rétor. ; z Pražáka nejasné, zda je odpověď vložena explicitně, nebo zda lze přeložit "řečnická otázka) ; podnesení, podložení

strhnout (most)

dát se na útěk

doporučovat (alci alqd), radit, přimlouvat se za co ; vybízet, pobízet, navrhovat ; přemlouvat, přesvědčovat ; sibi suadere přesvědčit se, nabýt přesvědčení

uvažovat, rozvažovat

nechat mezeru, uplynout

vládce tohoto světa (označení pro ďábla)

hříva

mnohokrát, často

zdát se

motyka

založit, dát čemu základ, opevňovat ; upevňovat, utvrzovat (přen.)

nohavice, široké nohavice

bít, tepat ; hořekovat

nahoře, nad tím, svrchu ; dříve (časově) ; nad to, přes to, více, výše (míra) ; nad co, nad něco ; na čem ; přes co ; před (čím) ; nad, přes (co)

vybízet, pobízet

houba ; měkký krunýř šermířů, náprsník

zmařený

temný ; pochmurný, zachmuřený, chmurný, zakaboněný ; mrákotný

(LMALB nic)

nemíšené víno

vlhký

ba dokonce, ba spíše

stejný, stejná váha, tak těžký, tak velký, takový, rovnocenný ; rovnající se ; tak hojný, četný jako ; náhrada, podoba, obraz ; na způsob, po způsobu

přijít

nařídit, uložit

nečestně, hanebně, bezectně, nectně

zahynout

vražda

hlasování, soud, hlas, hlasovací právo

shora

komtur

hrůznost, děsivost, strašlivost ; krutost ; trpkost, nepříjemná chuť

počátkem jara

pověst, hlas, zvěst, zpráva

spoluúčast (vojenská)

jáma

přijmout (radu), uposlechnout

laskavý, štědrý, vlídný

ale ne, avšak ne, ale přece ne atd.

jen když, jen jestli, jen jestliže, jen ať (s konj.)

útočiště

konec, zakončení, výsledek

pravidelný, výroční, každoročně se vracející (zejm. o náboženských svátcích) ; slavnostní

dojít, dostoupit, dospět, vstoupit, vkročit, vystoupit, dostat se k čemu ; přistát (o lodi) ; dát se do čeho, začít co, zabývat se čím ; zažít, pocítit (pas.) ; dojmout, jímat, pohnout ; zachvátit, jímat, zasáhnout ; vynořit se, vyvstat (zejm. o myšlence)

amen

tam, tu

uchopit, zachytit, chytit, popadnout, vzít ; sklízet (úrodu) ; unést, uchvátit (osobu) ; zatknout, chopit se ; přivlastnit si, ukrást ; (alqm) vzít si koho, oženit se s kým, pojmout za manžela/manželku ;

nebýt s to, nemoci

rozlévat, vylévat, rozkládat

maršálek

malé suché fíky

vyloudit, vylákat

vážený, čestný, ctěný

opět nabýt, znovu nabýt, získat zpět, dostat zpět

včasný, časný

Bulharsko

plenění, pustošení

účastnit se, být přítomen

končí... [bývá uváděno na koncích díla ; končí, tak se to většinou překládá, např. Spunar]

dávati se do boje

trpělivost, rezignace

lstivý

pokání ; lítost, žal ; změna smýšlení, obrat, změna mínění

manželské spojení, sňatek, manželství ; páření (o zvířatech) ; choť, manžel, manželka

(Pražák nic, MLLM nic)

trest ; pokuta, náhrada (za spáchaný zločin) ; potrestání koho, pomsta nad kým ; trápení, utrpení, trýzeň ; nebezpečí

vystoupit, vylézt

jakýsi, jistý, nějaký

prázdný, bezobsažný, bez obsahu, dutý, bez (nápisu, ducha atd.) ; jalový, nicotný, marný, lichý, bezpodstatný ; ješitný

bojovat bez štítů

s laskavým dovolením

nadsazovat, zveličovat ; obdařit, opatřit, obohatit, zahrnout čím ; povýšit, povznést, vyznamenat ; dospět, dovršit (nějaký věk)

úder, rána, náraz

hovořit, povídat si s kým (o čem)

náhoda, osud

lehkověrnost, důvěřivost ; důvěra

temnota, tma, temnost ; skrytost, ústraní ; chmury, pochmurnost

přátelství, těsný poměr

(Pražák nic. V TDH vlastní jméno, resp. přízvisko.)

Pražák nic, ale viz ballistarius

dokud

takový ..., že

zaslibovat, věnovat

vyšel jsi (od exeo)

jestliže totiž

zlepšit, vylepšit, zvýšit hodnotu ; poopravit, vylepšit ; vyléčit, uzdravit ; (pas.) vyléčit se, uzdravit se ; opravit (věc, např. loď) ; obdařit, obdarovat, (spec.) obdařit donací

slib

ozřejmit

přímý

sloupová síň, sloupová chodba, sloupoví, podloubí, kolonáda, galerie, veranda, portikus ; ochranný kryt (voj.)

válečné loďstvo

[Pražák, el. sl. ani Šenková nic. Souvisí to s retego (odkrýt, obnažit ; odhalit, zjevit, prozradit)?]

jak

úpon (révový) ; převod

albigenský

změnit, vyměnit

odlišný, ale nikoli nesouvisející (s tématem)

pokosit, požít

(dutá míra) (Pražák nic, toto dovozeno z ne zcela jasných ekvivalentů MLLM: fr. fardeau d'une bęte de somme, angl. pack-load, seam, výklad: míra na předměty nebo na tekuté či pevné komodity)

vyptávat se, zkoumat

osada, vesnice

pomazání nemocných, poslední pomazání

přivléci, dovléci, dotáhnout ; zatáhnout kam, vlákat, přilákat

(MLLM nic)

kazatel

ochrana, záštita

uvádět za příčinu, udávat za záminku ; předstírat

později

Razčs (město v jižní Francii)

(Pražák nic, MLLM nic, LMALB nic, Forcellini nic, ani pod cabatium, cavacium, cavatium či cabbacium, TFTL pod caba?i* a pod cava?i* jen irelevantní výsledky, google 19.1.2004 jen jméno hradu Cabatium, PL nic pod cabaci* ani cavaci*, cavati* ani cabati*, a

tribuna, řečiště

nemanželé

zašpičatěný, přiostřený, nabroušený

důstojný otec (zejm. v oslovení: nonne)

nákladný

zaměstnaný

odevšad, ze všech stran

kvatembrové dny, suché dny

prostý čeho, nemající co, nedisponující čím

společný, smíšený, nerozdílný

(po) nějaký čas, jistou dobu

arcikacíř (toto a jen toto LMALB s výkladem: opinionum pravarum de religione conceptarum auctor, sectator, haereticorum caput)

zuřit, vztekat se, řádit

a to tak, že...

vzápětí, za chvíli

tchán

oběh, obvod, objem

vzdálený, ukrytý

náměstí

jak, jakým způsobem (táz.) ; jak (vztaž.) ; jak by (význam účelový) ; aby

kdysi, jednou, druhdy (o minulosti) ; jednou (o budoucnosti)

veliký, statný

kruh, kolo

takový, podobný [Přímo nenal. v Šenkové ani Pražákovi. Pod eiusdemmodi právě takový, téhož způsobu. Toto vypsáno z Vulgáty.]

neboť, totiž, ježto, poněvadž, an ; jak možno

opevnění, hradba

Arduenský les

Bavoři

funkce (mnicha, zejm. pověřeného vnějšími záležitostmi, správou grangie apod.) ; pozemek (patřící ke klášteru) ; okrsek ; duchovní moc (MLLM doslovně takto)

věřit, důvěřovat komu, spoléhat na koho ; věřit, víru přikládat čemu, mít za pravdu ; věřit, myslet, mínit, domnívat se, pokládat, uznávat (co za co)

dřívější termín v nějakém rozsahu (např. pokud se něco rozhodně stalo mezi 1220 a 1227, tak je t. a quo 1220 ; v jedné renomované knize to je špatně, proto zapisuji ; takto jasně Dondaine, Durand, 243)

[omyl! Viz cor, cordis]

mimořádně

dvojitá přikrývka

mošna

sem i tam

ječný, ječmenný

správce

mnohokrát, často

velmi snadné

exekuce

vyměnit

odpor, hnus

uniknout

předvolat, povolat

zahnat, odvrátit

zvolati

zlostný, popudlivý

potřebuji

vyzbrojit, vypravit

nos ; čich, jemný čich ; jemný vkus, vytříbený vkus, vytříbený úsudek

pokacířštit (často o udělení katarské svátosti consolamenta)

řetěz, řada ; kolo (tanec) ; spojitost

zda

z Nogentu

škoda, újma

dovnitř, do vnitrozemí

a to tím spíš

Ježíši (vok.)

přijít k rozmluvě

vyšetřování kacířské zvrácenosti

provést, postavit, vystavět

vynikající, kvetoucí

obětnice, kněžka

kupříkladu, například, třebas

uznávat za vhodné

postihnout, otřást, ochromit, pochroumat ; ranit, zasáhnout, zachvátit, uchvátit, dojmout (o duš. dojmech)

(pas. od calefacio) být ohříván, ohřívat se

přízvuk těžký

dominikáni, řád bratří kazatelů (Ordo fratrum praedicatorum)

uvést v rychlý pohyb, pobídnout

plést, spojovat, skládat se

vytrhnout, vyškubnout

bojechtivost, hbitos, čilost

dech, vánek

ostřice

moře ; vodstvo, vodní spousty, proudy

prázdný, dutý, jalový ; zbavený (světla, života) ; daremný, marný, jalový

treviský

zvětšovat, rozšiřovat

hojně, rozsáhle

lesk, třpyt, svit, záře ; vážnost nádhera ; vnější lesk ; jasnost, výraznost, zvučnost (řeči)

prohlašovat, vyhlašovat

jakkoli, libovolně ; ač, ačkoli, třeba, třebaže (s konj.)

skoro, téměř

(někdy užíváno jako výplňkové slovo, tak myslím např. Flor. rit. 244 = 12,15 ; TDH 312:16 jistý učenec, totiž Lanfrancinus... To lze vynechat.)

ves

oddělovat, dělit, odlučovat, odtrhávat ; odlišovat, rozlišovat, dělat rozdíl ; rozdělovat, rozlučovat, dělit ; rozdělovat, třídit ; rozvrhnout, uspořádat ; rozvrhnout látku (o slohu) ; trhat, rozrážet, tříštit ; rozdvojovat, rozštěpovat

spadnout, upadnout

převoz

a ne, ani

a jestliže, jestliže však

žádostivost, touha

vpadnout, vtrhnout, vniknout

vyžadovat, naléhat, dožadovat se

opatrný, obezřetný, netušící

kopulace, soulož

mučený

ropucha ; želva ; šašek

přeplavat, pronikat

zajmout, zatknout

darovat občanské právo

zelenina (viz legumen, ale leguminosus je zeleninový, ne jen luštěninový)

nakloněný, příznivý, milostivý

menstruace ; potraviny na měsíc ; měsíční služné

potit se ; přen. zapotit se, dát si práci, lopotit se, namáhat se ; být vlhký, být zbrocen ; vypotit, potit co (ze sebe myšlenky apod.)

Chorvatsko

napřed běžet, spěchat, hnát se

kovář mědi, mosazi, mědnář (sic)

(Pražák nic pod hemina ani emina ; MLLM uvádí emina = hemina, ale sub hemina sám nemá nic)

udání

správce ; uspořadatel ; (biskupský) pověřenec (spravující světské záležitosti) ; rektor (kostela) ; světitel (osoba, která světí kněze či biskupa)

nepatrné množství, malý počet

vzít na sebe kříž ; podniknout křížovou výpravu, vypravit se na křížové tažení

činit pokání ; litovat, želet, pociťovat lítost

nepochybný

zadní, zadnější

vyjímat ; brát odněkud, čerpat, vybírat

pohybovat, zmítat

prosit, dovolávat se

(neexistuje, LMALB ani Pražák nic)

ještě ne

(refl.) připravovat se, chystat se ; chystat co, připravovat se k čemu, hotovit se k čemu ; stanovit, určit

svolávat, přivolávat, povolávat ; volat na pomoc k soudu ; vzývat (bohy)

úspěch

usilovat, snažit se

se sepjatýma rukama

rozdělit, dělit se (s)

či - či

soucit

přísněji (např. potrestat)

hrob, hrobka, pohřebiště ; náhrobek ; mohyla

důležitý, závažný

jakýkoli, kdokoli

(Castanet 137, 164)

být svěží, být zdráv, být plný života, být plný elánu ; vzkvétat, kvést, být na vrcholu moci/slávy/štěstí, být na výsluní ; skvít se, vynikat, vyznamenávat se ; být ve vážnosti, mít moc ; bujet

propadnout nejhorším mukám

(LMALB nic! Jen sloveso concieo, ere, citum)

nepřemožený

lasička

memfidský

podivuhodně

zjištěním nějakého přečinu

světlík, okno ; svítilna, světlo

zdržovat od něčeho

národy ; (neklas.) pohané ; lidé

házet

řádný pohřeb

vrátný, fortnýř

úraz ; svádění ; pohoršení

zmínka

popravování

pokorně, prosebně

přerušit

nazpět, zpět ; obráceně (přen.)

dlouhá tyč, dlouhé bidlo

zamilovat si, oblíbit si

vyrazit, vydat se na cestu

na rozdíl od

jakmile

člen rodiny ; v pl. služebnictvo, čeleď

zproštění, vysvobození, osvobození (zejm. na soudě) ; dodělání, dokončení ; dokonalost, úplnost ; odvázání, odpoutání ; rozhřešení (DZ)

(perfektum od reperio)

kráčet, ubírat se, jít, stoupat, vykračovat si ; přecházet v něco, měnit se ; platit za co (pro re) ; přecházet na koho, dostávat se komu, připadnout komu ; stát se kořistí ; dopadat, dařit se, vést se (jak se vede) ; sloužit (např. dobře, o věci)

takto

úrodný, výnosný

nikoliv nepatrně, značně, velice

nářek, hořekování, stesk ; žaloba, stížnost ; roztržky, rozmíšky (v pl.) ; žalostná píseň

horní, vrchní, nebeský

ležet natažen, prostírat se

zedník

dlouho trvající, trvalý

existence, bytí

šikmo

utopit

prach, prachový mrak

patrně, zřejmě, je zjevné, jistě, věru, ovšem, rozumí se ; totiž (vysvětlující)

vozataj, kormidelník

tah, voj

zločinem poskvrněný

vzhledem k ostatnímu, co do ostatního, ostatně, příště, napříště

podložit, podstrčit ; porobit, podmanit ; podstrčit (podvodně) ; dosadit (někoho na čí místo) ; připojit, dodat (několik slov k již řečenému apod.)

opatřovat, postarat se

lichocení, úlisný způsob ; vnadidlo, lahoda, půvab

vychloubat se, honosit se, chvástat se

zakázaný strom

roku X od Vtělení Páně

chvět se, třást se (strachem), mít strach, strachovat se, být zděšen, polekán (re z čeho)

naskytnout se, objevit se, dát se na pospas

Treviská marka (oblast Vicenzy, Trevisa, diecéze Feltre a Belluno, možná i část Furlanska zahrnuta do tohoto termínu, uvádí Duvernoy)

(délková míra, MLLM neupřesňuje)

stěsnaný, stlačený, hustý

obrátit na útěk

spolukacíř

tragula, házecí oštěp

osobně

vzápětí

Paris (hrad v Audes, viz Duv. Hist. 157, n. 26) ; Paříž

z Lille

dokončit, dosáhnout

den předtím

chtít vidět, podívat se, ohledat, prohlédnout si, spatřit, popatřit, vidět (zejm. po slovesech přacích a pohybových) ; dívat se, prohlížet ; navštěvovat, zajít kam, vstoupit, vkročit

pokleknuv

nitro?

oddanost

měřit síly

Byzanc

učenec

chlípné spojení, hanebné souložení, nechutné hrátky (chlípnost je spíše vlastnost, což se nehodí do kontextu TDH 312:10) ; vilnost, smyslnost ; chtíč (potud DZ) ; změkčilost

padělat, zfalšovat, falzifikovat

sníh

jako, jakožto, jakoby ; konečně, pak

dávat pozor, všímat si

promeškaný, prozahálený, zameškaný

nijak

Slované

mrtvola, mrtvé tělo, zdechlina, mršina ; mrcha (nadávka)

vyrážet, vychrlit ; vyhrknout ; vypuknout, provalit se, vzniknout (o požáru apod.) ; promluvit (zejm. při přerušení ticha) ; vyrazit, vytrhnout ; vyřítit se, vrhnout se ; rozmáhat se, rozrůstat se ; oddat se čemu, propadnout čemu

služebník

seslat (např. potopu ; takto RS 56:15)

zlý, zlovolný, věrolomný

Sírachovec (biblická kniha)

chodit, toulat se, bloudit

(střv. anglosas.) lán (MLLM ; dle angl. "hide" dohledáno v LL, že je to půda o rozloze 60-120 akrů)

vážně, opravdově jednat ; tvrdit (vážně, opravdově, s jistotou), ubezpečovat, ujišťovat o čem, dokládat ; dosvědčovat, dokládat co, svědčit o čem

název, pojmenování, jméno ; titul

kabátec (MLLM surcoat, což je dle LL kabát, kabátec, suknice)

odsuzovat, trestat ; pokutovat, ukládat pokutu ; přivodit odsouzení, dát odsoudit ; odsoudit, zavázat koho k čemu, zasvětit, oddat, určit (zejm. záhubě) ; odsuzovat, zamítat, zavrhovat, zatracovat

nepřístupný

paměť

Florencie

vládnout, panovat, ovládat, být pánem, být vládcem

zvláštní, obzvláštní, výhradní, vynikající, přední, hlavní, výtečný, znamenitý, nejlepší, největší, nejvyšší

1. veřejné vyznání víry, dosvědčení víry ; 2. složení mnišského slibu ; 3. řehole ; 4. řád (mnišský) ; 5. úmysl, záměr ; 6. slib ; 7. profese, povolání, zaměstnání ; 8. poměry, společenské postavení, třída ; 9. doznání, přiznání

[zřejmě spíše Slavonie než Srbsko, viz Thouz., Un traité, 34.]

bochník (DZ) ; koláč (zejm. obětní) ; placenta, plodový koláč ;

poslat, odeslat, propustit