Latinský slovník

nesmysly

vyčnívat, vynikat ; zřetelně se jevit, být patrný, být zjevný ; být, existovat

pokacířštit (často o udělení katarské svátosti consolamenta)

lkaní, sténání, nářek

provinění

zjevně

hra v šachy, šachy

lesníci

beze vší pochybnosti, jistě, jednoznačně

slavit co

zmást, pomást, poděsit, polekat

bouda, stan

tvořit, rodit, plodit, být přízniv vzrůstu ; nést kupředu, poponášet, posunovat, postoupit ; zvětšovat, rozšiřovat ; povznášet, vyvyšovat ; odkládat, oddalovat, zdržovat

vyrovnávat, srovnávat, urovnávat

odradit, odstrašovat

zakrátko, brzy poté

Adam

Provensálci

pokání ; lítost, žal ; změna smýšlení, obrat, změna mínění

obraz, figura, forma, vzhled, podobizna, zpodobení

bát se, obávat se

(Pražák nic, MLLM nic)

obnovit, opět vystavět (Pražák nic víc), opravit

usilovat, snažit se

neschvalovat, zavrhnout, neuznávat

dar

jasně, nápadně, znatelně (v RS 50:25 např. "notabiliter sciendum", tj. něco jako "je třeba vědět se vší jasností") ; význačně, významně

nadarmo, zbytečně, zbůhdarma

(neos.) "sedit mihi" vyhovuje mi, hodí se mi, sedí mi ; (neos. akt.) je dohodnuto, je domluveno ; zaujímat, zastávat, držet (o profesuře, biskupském stolci)

vyhovět, učinit pro

bytnost, esence

Pán (o Ježíši), Hospodin (o trojjediném Bohu či Bohu Otci ; takto velmi často Vg.)

plný

krvesmilstvo, incest, smilstvo, čin proti cudnosti

dojít víry, uvěřit někomu (pas.)

Sírachovec (biblická kniha)

přímý

zápis, listina (v sg. zřídka)

proto

kojit

shora

již dříve

obrazně (popravit někoho obrazně, např. spálit jeho vyobrazení)

zničení, zkáza, zhouba, záhuba, zpustošení, pohroma ; bědy (tak často v Bibli) ; ničení ; zatracení, záhuba (tak často v NZ) ; ztráta

Paris (hrad v Audes, viz Duv. Hist. 157, n. 26) ; Paříž

vyzbrojit, vypravit

klamat, oklamat, mámit, omámit, šálit, ošálit, podvádět ; podchytit (o ptáčníkovi) ; ujít pozornosti, nebýt pozorován kým ; mařit, trávit, zabíjet (čas)

vkládat, vsouvat, strkat, zastrkovat, vpravovat (alqd. alci rei co do čeho) ; vkládat, přiměšovat, vplétat ; (refl.) plést se do čeho, vměšovat se do čeho ; zařazovat mezi, řadit mezi, brát mezi

a ne, ani ; a tedy ne, tudíž ne ; avšak ne, ale přece ne

někdo

držet se někoho

nakupit, nastavět

(Pražák nic, MLLM přímo nic, viz "ligonizo" ; několik překladů udává "hrobník", ale dle ligonizo se zdá, že by mohlo jít i o "kopáče")

okršlek zemský, okrsek zemský

(geogr.) Carcassonne

zpupně

maso

navěky (tak např. RS či Žd 6,20)

plenit, pustošit

být zamlčený, být nevyslovený ; být napověděný, být obsažen, ale nikoli explicitně

(délková míra, MLLM neupřesňuje)

pod přísahou

slib

ještě, dosud ; zatímco, když (o současnosti) ; dokud, pokud (o současnosti a stejně dlouhém trvání) ; až, do té doby, až konečně, dokud ne ; až by, dokud by ne, aby zatím ; jen když, jen jestliže, jen aby, jen ať (uvozuje větu přací)

svržený

opravdu, zajisté, ano ; neboť, vždyť (ve větách oznam. i táz) ; totiž (vysvětlovací) ; -pak (kdopak apod.)

(viz nix)

učinivše obrat

okolostojící

v případě nutnosti, v případě nouze

odtud, dále (o pořadí, posloupnosti) ; dále (místně) ; od té doby, od té chvíle, potom, na to ; pak (vytčení otázky: proč pak ovšem přišel?, tj. za těchto okolností) ; brzy, zakrátko, co nevidět

řádný pohřeb

jednotliví, po jednom

býti nablízku

zavřít, uzavřít, uzavírat ; shrnout, obsáhnout, (pas.) být obsažen ; uzavírat, vyvozovat, vyvozovat závěr, usuzovat, dovozovat

příbuzenství

přezimovat

tehdy, tenkrát, tu ; pak, potom, tehdy

být přítomen, být tu ; dostavit se, přijít ; být po ruce, být připraven, čekat ; být k službám, být nápomocen, posloužit

měřit síly

příznivý

evangelium

Dubrovník [tak S. Rakova ; ověřeno v mapě Duv, Hist, 49 a ibid. 50 v textu, že je to Dubrovník]

patrně, zřejmě, je zjevné, jistě, věru, ovšem, rozumí se ; totiž (vysvětlující)

výslovné písemné svolení

blahé paměti

vyvrátit

moc ; síla ; vláda, svrchovanost ; úřední moc ; úřad, hodnost ; účinek ; možnost, schopnost ; oprávněnost, právo ; volnost, dovolení ; příležitost k čemu

druh, průvodce

prozkoumat, vyzkoumat

celý svět ; (přen.) všichni

vzmužit se

Obodrité

konzulát

tábořit, stanovat

ačkoliv

totéž, to samé

řádný

a to proto??? (RS 43:10 ; spíš "tudíž", toto je zřejmě chybný výklad ; jinak RS 43:9, kde to je opravdu "a to proto, že")

házet pod

obětovat

ze Chartres, chartreský

Nové Hrady ; Newcastle

ponejvíc z toho důvodu

peklo, podsvětí (srovnání Vulgáty a ČEP: všude "podsvětí", nikde "peklo", ale v Kralických zase na mnoha místech peklo)

oděv, oblek, šaty, šatstvo, roucho ; šat, roucho (jednotlivé, ale toto jen pozd.) ; tkanina, látka ; přikrývka, pokrývka, koberec ; šátek (bás. a pozd.)

před časem, svého času

Montwimers (tj. Mont-Aimé v Champagne, ale výklady jsou různé)

vkročit, vstoupit ; dát se do čeho, začít co, pustit se do čeho ; kráčet, vykračovat, stoupat ; vstoupit, vkročit do čeho, na co ; začít, nastoupit (např. cestu), roz- ; přistoupit (DZ ex RS 44:5 ingredior ad mensam)

blízkost

odplatit

oděv, oblek

odstranit, vzdálit, odklidit

chlípnost, vilnost, chtíč, žádost ; nemravnost ; smilství ; hanebnost, ohavnost, neřest, ničemnost, nestoudnost ; neřest, mrzký čin, hanebný čin, zlořád ; hanba, potupa, skvrna ; neřestník, padouch, ničema

požadovat

tam

méně cvičit paměť

soulož, pohlavní styk, tělesný styk, obcování (LMALB a Pražák ; Pražák ještě sejití se, ale bez středníku, tj. se i k tomu vztahuje poznámka "pohlavní")

stávat se změkčilým

po kmenech, po rodech

vrůstat, zarůstat (alci rei do čeho) ; kvést, bujet (i přen.)

opravdu

kuchař

zmínka

vždy, vždycky, stále, ustavičně ; jednou provždy ; stálý (u subst. lze přeložit přídavným jménem)

vzdychat, vzdechnout, sténat, truchlit ; truchlit nad čím (alqd)

vytékat, prýštit, téci, řinouti se

moci ; moci (k vyjádření přibližnosti)

dohled, pohled

chodit kam

zakázaný strom

zdržet, zadržet, ochromit

držet s kým

tlačit zpět, zatlačovat

profánní, neposvátný, světský ; nezasvěcený (zejm. do mystérií) ; všední, neslavnostní ; nečistý ; bezbožný, bohaprázdný, bohapustý ; zvrhlý, hříšný, nečistý ; zlověstný (o zlověstném ptáku, tj. výrovi)

špatný, nekvalitní ; zlý ; škodlivý, zhoubný, neštěstí přinášející ; zlověstný, neblahý ; nešťastný, bídný, smutný ; nehezký, ošklivý ; slabý, špatný (spisovatel apod.)

darovat občanské právo

ale ne, avšak ne, ale přece ne atd.

zpustošený, vypleněný

dychtit, toužit

odchod

naskytnout se, objevit se, dát se na pospas

výběrčí

uvězněný, žalářovaný (nikoli nutně "zazděný", viz Fournier I, 295 o navštěvování vězňů)

maličký

(někdy výplňkové slovo, které není nutné překládat, viz např. RS 52:2)

statek

nadarmo

skrýt, ukrýt se

přicházet v úvahu

jak -tak

kvapný, rychlý, prudký

Ježíš

kacířská zvrácenost (obecné označení hereze polemiky, inkvizitory apod.)

trám, kůl

odděleně, zvlášť ; nezávisle

postavit, vystavět, zřídit ; stanovit, ustanovit, určit, nařídit ; stanovit, soudit, představovat si ; ustanovit se, odhodlat se, rozhodnout se, umínit si

pít

padá sníh, sněží, chumelí

přeběhnout, zběhnout, utéci

orné pozemky

vytýkat, obviňovat

opět, znova

postrašit, zastavit, polekat

obecní, náležející obci ; obecní (o chudých placených z pokladny) ; plnoprávný, zasedající v městské radě

rychle

nemíšené víno

ustanovit

hlad

Gaskoňsko ("Gallus Vasco" in Ohler, Náb. poutě, 175 přel. "Francouz z Gaskoňska")

třikrát

potýkat se, bít se

zpupně, bezostyšně

kámen

stát se domýšlivým

složit zbraň

spolupaní (např. spoluvládkyně v jihofrancouzských středověkých hradištích)

dokázat, prokázat, dolíčit, doložit ; vyvrátit, vyvracet, ukázat něco jako liché, usvědčit ; vinit, obviňovat, nařknout, klást za vinu

vzájemně rovný

proto (příčina i účel) ; takže (DZ, např. TDH 319:29)

povzbudit

přísaha (DZ ; Pražák nic)

náhlý, nenadálý

výzvědný

poděkování, děkovná slavnost, slavnostní pobožnost

[často užíváno jako výplňkové slovo, jež se obvykle nepřekládá]

(často výplňkové slovo, která lze přeložit "pak" či zcela vynechat ; viz např. RS 58:19)

kterýžto??? (ve velmi neobvyklém spojení Moneta 61b nahoře)

klam, lež, nepravda, výmysl, klamná pověst ; mýlka ; podvod, klam, pokrytectví, přetvářka, přetvařování

rození, rasa, generace, plození, pokolení, vznik

navyklý, vycvičený

starobylost, dávnověkost, starobylý obyčej ; starožitnost, dějiny starého věku, starověk ; lidé starého věku, staří, předkové ; starobylý dobrý mrav, stará dobrá poctivost

v hlavě i v údech (reforma církve)

pět set

Radim, Radek, Radoslav, Radovan

vládce tohoto světa (označení pro ďábla)

předvolat, povolat

pohřební píseň, žalozpěv ; kouzelné říkadlo, kouzelnická píseň ; píseň, popěvek

jednodenní dítě

předvídající budoucnost, znalý budoucnosti, věštecký ; starající se, starostlivý, pečlivý (alcis rei o co) ; prozíravý, obezřelý, opatrný

umývat, koupat

(MLLM nic, jen složeniny)

hle, hleď, ejhle

zvolati

tam, tu, na tom místě

stahovati, snímati, vzdáliti, odvésti

právě, zrovna, zrovna tak (adv. přirovnávací ; proto, pročež, tedy (spojka důsledková, neklas.) ; nuže (vyzývací ; i klas.)

vrátit se

[nenal., zřejmě vlastní jméno.]

vzestup, vystupování, výstup

obávat se

jako (vztaž. v přirovnání) ; nějaký, mající kvalitu

stůl ; oltář ; pokladna ; jídlo, hostina

blíže ; z větší blízkosti

sdělení, sdělování ; sdílení, vespolné účastnění, obcování ; udělení

vézt

(Pražák nic)

ukládání (čeho komu, např. pokání)

štěstí

vyměřit

poznamenávat, poznamenat, zaznamenat ; vnímat, pozorovat, vidět, zaznamenat (smyslově) ; udělit důtku, vytýkat, kárat ; vystavovat posměchu ; činit narážky na koho

napřed běžet, spěchat, hnát se

Jiljí

břímě, náklad, tíha

(form. coemeterium)

Přímořská Dalmácie (chorvatská)

žádostivost, touha

nepočestně obcovat s kým

Francouz (sic!)

Lombardie

za

rada, porada, radění se ; rada, shromáždění rádců, poradní sbor, rádcové ; státní rada, senát ; rada, shromáždění soudců, porota ; dobrá rada, naučení, ponaučení ; rozvaha, rozmysl, důmysl, moudrost, důvtip ; chytrost, obmysl, lest, lstivost, úskok ; rada

zemědělství, hospodářství

držet se čeho (i přen., např. TDH 311:6n.)

astroláb

zastavit se

(form. diabolus)

povaha, rod, druh

Co (je) nového?

upevnit

(viz duplico ; MLLM, Pražák ani LMALB přímo nic)

Arles

řadit, stavět do řady, roztřídit, uspořádat, zařizovat, určovat

vyhlásit, uveřejnit, přednášet, vyslovovat, prohlašovat

obilí (zejm. vymlácené), zrní ; osivo, zrno k osevu (form. bladum) (LMALB nic víc, zrní DZ ; kontext Fournier I, 327 vůbec neodpovídá významu obilí)

sklíčenost

zaštítit, potvrdit (privilegium) ; skrýt, zakrýt

očišťovat (nábožensky), usmiřovat, zažehnávat, odčiňovat, napravovat ; odvracet ; usmiřovat, konejšit, naklonit si, uctívat

nabývat živosti, nabývat síly

pýcha, opovážlivost, zpupnost

pomalý, loudavý, váhavý

jednak - jednak

zhouba, zkáza, záhuba

sdělovat, oznamovat

bojovat, zápasit

nečestný, bezectný, hanebný ; zneuctěný ; nepěkný, škaredý

strana, proti níž směřuje odvolání

strhnout, zbourat, zbořit, pobořit ; ničit, hubit, vyhubit ; podrýt, podkopat (přen.)

(neklas. pro immo)

následovat, postupovat

Latinové

urážka

limousinský

nemanželé

váha

vyučovat dogmatiku, vyučovat víru

tvrdý, tuhý

toužit, žádat si, přát si, požadovat, vyžadovat, stýskat si po ; postrádat, pohřešovat

Maďaři

(form. ordinatio)

přimluvit se za koho

zadní brána římského tábora

zamezit, překazit, rušit

neboť, totiž, ježto, poněvadž, an ; jak možno

tak horlivě, tak velice, s takovým úsilím

opět, znova

protahovat

obětní zvíře, oběť

urozený

význačný, znatelný, nápadný, patrný ; pamětihodný ; významný, velký, značný (toto DZ)

vychloubat se, honosit se, chvástat se

po smrti, posmrtně

postavit proti nepříteli

nebo jestliže, nebo kdyby ; nebo, či ; nebo zda, či zda (ve větách tázacích) ;

pohrdnout, zhrdnout čím, nebrat na vědomí

[jistá skupina valdenských v okolí Milána, viz WEH 715.]

správce

poslat zpět

postit se

zamířit

plozením (pojem traducianismu, který učil, že lidské duše pocházejí ex traduce z duše Adama a Evy)

zavinutý ; temný, nejasný

naříkat, plakat

širší, rozsáhlejší ; více lidí zasahující, rozšířenější ; obšírnější

předcházet, vynikat

doválčit, dobojovat, dokončit válku ; zdolat, nadobro přemoci, úplně pokořiti

vůle, libovůle

mléčně bílý

víc, než je slušné (Ovidius, Horatius)

řadit, spojovat

(MLLM nic)

doslova, doslovně, slovo od slova

Palermo

vložiti, naložiti

Hospodin Bůh (Gn 2,4-9 atd., mnohokrát)

a obráceně, a vice versa

neodpovědný, zaslepený, nerozvážný

lacino

(antroponym.) Kateřina (Castanet 159)

Toulouse

(neexistuje, LMALB ani Pražák nic)

zlo ; jablko

cizí, přespolní

plodit ; přivádět na svět, rodit, (o zvířatech) vrhat ; (přen.) vytvářet, tvořit

příměří

(LMALB nic, ale viz ballistarius)

uvést v rychlý pohyb, pobídnout

zakázané ovoce

odnímat, ubírat

otrocký, s otrokem související

po dvaceti

poslušně, ochotně

pravidelný, výroční, každoročně se vracející (zejm. o náboženských svátcích) ; slavnostní

co do, hledíc k, co se týče čeho, pokud jde o co ; k, pro (o účelu) ; podle, na (o způsobu: podle taktu, na tento způsob) ; na, pro (o příčině: na sebemenší závan větru apod.) ; scribere ad aliquem psát komu

kopyto (koňské)

který, co (vztažné a tázací zájmeno neutra, ale v RS 50:24 i maskulina: Albanenses qui... et quod errant in pluribus quam ceteri)

tam

odlehlý, vzdálený, skrytý, v ústraní

podle práva

nezpůsobilý

přivést (např. k Bohu ; 1P 3,18 a Moneta 61a)

ječný, ječmenný

chamtivost, lakota

spánek, sen

senspekt (starší bratr, kterého opat posílá k vyloučeným, aby jim domlouval a posiloval je) (viz Regula Benedicti 27,2-3)

podtít, podseknout, podežínat

branná rota, četa

žně

označený křížem (odsouzený k nošení látkového kříže na oblečení)

hojně, rozsáhle

zrada, zpronevěra

1. scházet se, sejít se, shromažďovat se, přicházet, dostavovat se (in locum, ad alqm) ; (tranzitivně) setkat se s kým, zastihnout koho, navštívit koho, zajít ke komu, mluvit s kým (alqm) ; 2. stíhat, žalovat, obesílat koho

dát, ustanovit ; odpykat ; konat spravedlnost, rozsuzovat, zasedat na soudě, zavést (iudicium vyšetřování) ; vzdávat, prokazovat ; vydávat (počet), udávat (důvod) ; splnit ; učinit koho čím

držet, mít, zastávat, zaujímat

jako by

jiný, jinaký

příznivý, vhodný, příhodný

z této strany moře, na těchto březích

arcikacíř (toto a jen toto LMALB s výkladem: opinionum pravarum de religione conceptarum auctor, sectator, haereticorum caput)

řeholní sestra určená k posluze

rozprostírat se, být otevřen

(LMALB ani Pražák nic)

takový ; tento, ten

chodit, toulat se, bloudit

zrádně, proradně

ušetřit (někoho), smilovat se

nezdrženlivě ; hned, ihned (MLLM odkaz: incontinenter = in continenti, to nal. sub continens jako hned, ihned)

podle toho jak, jak, jakož

(MLLM nic)

oběť (obětované zvíře), obětní zvíře, obětní dobytče, žertva ; tažné zvíře ; hostie (proměněná či neproměněná) ; svaté přijímání ; obětování sebe sama (o Kristově obětování za lidstvo)

toulouský

námaha

vyhnout se, vystříhat se

zesilovat, posilovat, upevňovat, utvrzovat ; potvrzovat, stvrzovat ; tvrdit (jako pravdu), jistit, ujišťovat

slavit, světit (slavnost)

arcikacíř (toto a jen toto LMALB s výkladem: opinionum pravarum de religione conceptarum auctor, sectator, haereticorum caput)

věrohodný, autentický

levý ; nejapný, neobratný ; zvrácený ; nepříznivý, neblahý ; nešťastný

horní, vrchní, nebeský

kopulace, soulož

několikrát

brod

mouka

treviský

věrně

zásoba

dominikáni, řád bratří kazatelů (Ordo fratrum praedicatorum)

shledat jakým (v případě dokonavého užití nelze přeložit "být pokládán za jakého")

vkládat, zapouštět ; připojit (alci rei k čemu), spojit s čím ; (ak.) uložit komu co ; způsobit

lesk, třpyt, svit, záře ; vážnost nádhera ; vnější lesk ; jasnost, výraznost, zvučnost (řeči)

zaručit se rukojmími, že složí peníze

(subst. indecl.) (geogr.) Ax (tvar Ax v AJ Biller in Heresy and Literacy a fr. někde taky tak)

držet na uzdě, krotit, trestat, kárat

další den

vystoupit, nastoupit, vylézt

nosič svítilny (jeden z otroků) ; sluha, pochop

(Fournier I, 315)

exkomunikovat, vyloučit z církevního společenství

víc, více

dostat, nalézt

opírat se

motyka

tmavá barva

zatajování, skrývání

k večeru

líbit se, zalíbit se, být oblíbený, být po chuti, vyhovovat

dávat v sázku

(neklas. pro quondam)

být vlhký

panovat komu / čemu