Latinský slovník

někam ;

odvratitel (např. nebezpečí) ; obhájce, zástupce před soudem ; ochránce, obránce ; odpůrce

starobylost, dávnověkost, starobylý obyčej ; starožitnost, dějiny starého věku, starověk ; lidé starého věku, staří, předkové ; starobylý dobrý mrav, stará dobrá poctivost

nadsazovat, zveličovat ; obdařit, opatřit, obohatit, zahrnout čím ; povýšit, povznést, vyznamenat ; dospět, dovršit (nějaký věk)

ačkoliv

opravit

ptát se

kárat, vyčítat

úhrn, součet, počet, množství, souhrn, účet

naplňovat, doplňovat, vyplňovat ; ukájet (o choutkách ; DZ)

z obou stran držeti

sklonit se ; sklonit, schýlit

palec

pohřeb, pohřbívání

podávati

světlík, okno ; svítilna, světlo

(viz duv. hist. 115)

opravdu, zajisté, ano ; neboť, vždyť (ve větách oznam. i táz) ; totiž (vysvětlovací) ; -pak (kdopak apod.)

ve stavu milosti

plenka, hadřík

povlečení

(form. praesto)

marnotratný syn [často takto, bez filius, např. Durand 288]

zadržet, zastavit ; postavit ; zastavit se, stanout, obstát

výrobce kos, kosař (sic)

den předtím

lehký (o hříchu), odpustitelný

vzít si příklad

hluboké tóny

odevzdaný, nakloněný, podrobený

polštář

trojjedinost

dlouho, déle, dost dlouho, příliš dlouho

být činný v čem, vykonávat, konat, provádět, plnit ; zastávat, spravovat, zabývat se čím (o úřadu, zaměstnání, povinnosti) ; dostát čemu ; dodělat, vyřídit, pořídit, vykonat ; působit v úřadě, konat službu, zastávat práci, mít nějaké postavení

zdvihnout

rozvažování, odvažování ; rozdělování, vyplácení (peněz) ; správa, spravování, finanční správa ; rozdělování ; řízení, správa

ani

nečestný, bezectný, hanebný ; zneuctěný ; nepěkný, škaredý

z Lille

pokutu bráti na někom, trestat někoho

zedník

širší, rozsáhlejší ; více lidí zasahující, rozšířenější ; obšírnější

notář (MLLM jasně uvádí, ač ne jako samostatný význam slova, jen ve spojeních "notarius regis, imperatoris" aj. a "notarius publicus" ; u n. p. je pozn.: 1. výskytu ve 12. stol. Je tu i výklad: pův. písař, později soudní úředník)

nezvyklá věc, neobyčejná věc

jako zapřísahání

předpona pro dva, oba (např. cum ambabus je "s oběma")

soulož, pohlavní styk, tělesný styk, obcování

Srbsko

(Pražák nic)

kolikrát

řízení Boží, Boží vůle

vytrhnout, vyškubnout

proklít

Záhřeb (rejstřík Iz dubrovačkog: Zara, viz Jadra)

odvážnému štěstí přeje (Cicero)

opravdu

je to důstojné a spravedlivé (liturgická formule)

vysvětlit

arcikacíř (toto a jen toto LMALB s výkladem: opinionum pravarum de religione conceptarum auctor, sectator, haereticorum caput)

Bologna (město v Itálii) ; (jméno dalších obcí)

podle všeobecného snesení

setkat se, sejít se

společně, vespolek

rozpínat, rozléhat

Praha

stranictví, stranění

vniknout, vplížit se kam ; vedrat se, vniknout, proniknout kam ; vniknout, proniknout do čeho (přen. o proniknutí do nějaké disciplíny) ; vloudit se kam, získat si přízeň ; vkroutit, vsunout, strkat ; sdělit, oznámit, donést (v pozdní latině)

námaha

děloha, život (mateřský), lůno, břicho ; břišní dutina, břicho ; plod ; děti, potomstvo ; břicho (např. lodi)

vyloučení, odstranění, vzdálení

od nepřátel, u nepřátel, z nepřátelského tábora

vložit

hluboko, dovnitř, do nitra

blahé paměti

osika

jak, jakkoli

řetěz, pouta, okovy

ten, kdo si s něčím hraje? násilník?

dříve než

ztráta, škoda

odpírat

z Lille

nedostatek, nouze, chudoba

převoz

aspoň, alespoň, přinejmenším, (v záp.) ani

skutečně, řádně ; v této době, právě

někdejší, dřívější, bývalý, starý, dávný (který již není) ; odvěký, starý, starobylý, starodávný, starožitný ; ctihodný (stářím) ; dobrý, starořímský ; poctivý ; přednější, důležitější, pilnější ; cennější

pečetí opatřit

loupež, loupežení

zhrdnout

zcizovat, odvracet

klamavý, klamný, podvodný, úskočný (LMALB udává jen adv. ; převedl a doplnil DZ)

vše potřebné

co do, hledíc k, co se týče čeho, pokud jde o co ; k, pro (o účelu) ; podle, na (o způsobu: podle taktu, na tento způsob) ; na, pro (o příčině: na sebemenší závan větru apod.) ; scribere ad aliquem psát komu

nenadále

měděnka

zadní dveře, zadní vchod

zůstávat, setrvat

lesníci

tak

obehnaný

neporušitelný, nedotknutelný

objetí, spojení

dlouho, déle, dost dlouho, příliš dlouho

Zachlum

slzy

lid, nižší lid

vytýkat, obviňovat

roztrousit, rozmetat

skrýt, ukrýt se

nijak

jak mnoho, jak velice, nakolik ; kolik ; o kolik, o co, oč ; čím (dále, tím...) ; pokud ; co + superlativ (co nejvíce apod.)

prohlédnout, pochopit, poznat

dát se na útěk

za noci, v noci

(neklas. pro immo)

pustina

dopřát, povolit

dopis

shnilý, nahnilý, zkažený, ztrouchnivělý, zpráchnivělý, zetlelý ; (o zubech) vykotlaný ; zvadlý ; (ani náznak průběhového významu "tlející" apod.)

kacířská zvrácenost (obecné označení hereze polemiky, inkvizitory apod.)

(dutá míra) (Pražák nic, toto dovozeno z ne zcela jasných ekvivalentů MLLM: fr. fardeau d'une bęte de somme, angl. pack-load, seam, výklad: míra na předměty nebo na tekuté či pevné komodity)

končí... [bývá uváděno na koncích díla ; končí, tak se to většinou překládá, např. Spunar]

Morava (ve Střední Evropě) ; Morava (ve Skotsku, viz Nitze, Perlesvaus II, 97)

tělesná stráž

tam

drzost, troufalost ; neúmyslnost ; neprozřetelnost, neprozíravost ; nevědomost, neznalost ; nerozumnost

poplatný

krvavý, krvavě červený ; krvavý, potřísněný krví ; krvelačný, krvavý, krutý ; barvy pečetního vosku

činy, skutky ; nařízení, opatření ; zápisy o jednání / o vyšetřování, akta, listiny, písemnosti ; zprávy o jednání, denní zprávy, úřední deník, noviny

paprsek ; paprsek (kola), loukoť ; poloměr (kruhu) ; hůl, hůlka ; měřítko, hůlka na kreslení ; tkalcovský člunek

postrašit, zastavit, polekat

dovést k dobrému konci

košilka (ženská) ; košilka (zbytek plodové blány, s nímž se rodí čarodějové, benandanti apod.)

padesát

světský, pozemský

(Pražák nic ; MLLM sub sauma: sauma et derivata v. sagm-)

možnost, příležitost

objetí, objímání, obejmutí (LMALB ani Pražák nic, ale lat-fr ano a TDH 317 užívá ve formě amplexcio)

motyka

vztekle, hněvivě

hněv

pokání ; lítost, žal ; změna smýšlení, obrat, změna mínění

příležitost (k čemu s gen.)

kárání, hanění, hana

boj, svár, spor

župan

nadarmo

láhev, lahvice (hliněná či skleněná), džbán ; (dutá míra)

údolí, úval, dolina

vpravdě, skutečně, opravdu

Slované

kůzle, kozlík, kozel (i kozlové po levici takto)

memfidský

důvěra

nakonec (MLLM ; přiklad neuveden a angl. i fr. ekvivalent znamená jak "nakonec", tak "konečně", tj. nevím)

jistý ; určitý, konkrétní? (DZ ex Fournier I, 280: non recordatur tamen de certo loco)

odkaz (v závěti)

z této strany moře, na těchto březích

opovrhovat, podceňovat

vysvětlující (gram. a log.)

senspekt (starší bratr, kterého opat posílá k vyloučeným, aby jim domlouval a posiloval je) (viz Regula Benedicti 27,2-3)

zapalovat

následovat, jít, táhnout, přidat se

dlužná otrokyně? (často se vyskytuje v Iz dubrovačkog archiva 3)

ryba

přírodní podmínky

víc, více

naříkat, plakat, litovat

mučený

dar ; obětina, oběť, záslibný dar ; vojenská vyznamenání, čestné odznaky (v pl.)

pohodlný

sedět (na čem), posadit se (alci rei na co), usadit se kde, usídlit se kde, sídlit kde ; (in alqa re) vězet, pevně tkvít v čem ; spočívat v čem, tkvít v čem, vězet v čem ;

(střv. anglosas.) lán (MLLM ; dle angl. "hide" dohledáno v LL, že je to půda o rozloze 60-120 akrů)

vrchní moc

chyba, vada ; kaz, skvrna, zkaženost ; nedostatek, úhona, závada ; choroba, nemoc ; špatná vlastnost, nepravost, nectnost ; úhona ; hřích ; pochybení, poklesek ; závada, překážka

je-li to vůle osudu, chce-li tomu osud

vydat se na cestu

tajný

tam, tu, na tom místě

učit se, naučit se (alqd. čemu), být vyučován, být posluchačem (koho), studovat (práva) ; poznávat, poznat ; dovědět se, zvědět (rozhodně nenalezen význam "vyučovat")

válečné loďstvo

ale ne, avšak ne, ale přece ne atd.

divoký, surový, krutý, nevzdělaný, hrubý, necitelný

požehnat ; zasvětit (kostel) ; vysvětit (na kněze) ; pomazat (na krále) ; modlit se ; adorovat ; dát sbohem

podmínka

námezdný, najatý ; podplacený ; (o věcech) koupený, zakoupený, zaplacený

(druh laciné tkaniny ze směsi vlny a lnu) (MLLM tento tvar, výklad se celkem shoduje s výkladem burellum v LMALB, jen se tu uvádí "z hrubé vlny", o lnu tu není zmínka)

hrob, hrobka, pohřebiště ; náhrobek ; mohyla

zuřit, vztekat se, řádit

(Pražák nic, LMALB nic, MLLM nic ; snad form. cuculla, soudě podle kontextu Fournier I, 277: portantes cucufas in capite et capucium)

zapřísahání, naléhání

moc, síla

omývač mrtvol

zázraky

pohár, kalich???

dopravovat, dovážet

(etnonym.) Francouz (LMALB nic víc, Frank neuveden ; Pražák nic ; MLLM nic, sic)

oslovit křestním jménem ; výše zmínit, jmenovat?

doposud

podat zprávu, hlásit

být nesvorný, nesjednocený, rozdvojený, ve sváru, znesvářen ; nesnášet se, svářit se ; bouřit se, vypovídat poslušnost ; různit se, lišit se, neshodovat se, rozcházet se, lišit se v úsudku

trogirský (město v Dalmácii)

soucit

vždyť přece ne

ještě jednou, podruhé

štěstí

vzduch, ovzduší, povětří (psáno bez rozlučníku)

držet s kým

ale, však, avšak

běda!

hovořit, povídat, vyprávět ; tlachat

kousek, kousíček

zašpičatěný, přiostřený, nabroušený

zedník

zda

vysílený, unavený

vůle, libovůle

kouzelný nápoj ; kouzlo ; připravování jedu, otrávení, travičství ; připravování nápoje lásky či jiného lektvaru

ničit, drtit ; zachvacovat, stíhat ; trápit, sužovat, skličovat, soužit, týrat ; bít, tlouci, udeřit, kopnout ; ranit ; oslabovat, skličovat ; porazit

Trogir (město v Dalmácii)

každičký, každý

předloktí, rameno

být pevný, jistý

pečlivě, bedlivě, dbale, svědomitě, horlivě ; přesně, správně, důkladně ; pozorně, obezřele, ostražitě, opatrně

zbrojíř

správný, slušný, náležitý ; pravdivý, pravý, skutečný, opravdový ; upřímný, poctivý, spravedlivý

předcházet, vynikat

vytahovat, vytrhnout co ; vyprostit, dostat koho odkud, vysvobodit ; vyrvat, násilně odejmout ; protahovat, zdržovat, prodlužovat, oddalovat ; mařit, marně trávit (čas), promarnit, přijít nazmar (v pas.)

hojněji, více, víc, větší počet ; déle, více než ; napříště, do budoucna ; důkladněji, více důkazů (formule, kterou se odročovalo soudní řízení)

vézélayský

usilovat, snažit se

uchopovat, chytat, zachycovat ; chytat se čeho ; objímat ; snažně prosit, ucházet se o přízeň ; kandidovat, ucházet se o úřad

pobývat, zdržovat se ; obcovat s kým, být pospolu s kým ; žít, chovat se ; oddávat se ; stále se otáčet kde

nepochybovat, být přesvědčen

odporovat, protivit se, stát v cestě

krátce, o trochu

obchod, obchodování

mimořádný příděl jídla, (snad i) počastování ; poplatek (za poskytnutí výhody)

jed

maličký

dříve

(Pražák nic)

Přímořská Dalmácie (chorvatská)

odchod

řehole ; mnišské společenství, řád

dobrovolně, se souhlasem

zrozený, pocházející

dobrý ; zdatný ; pravý (o penězích) ; vhodný, příhodný, prospěšný, užitečný ; výborný, zručný, obratný, znalý ; udatný, statečný, zmužilý ; urozený ; jemný, krásný, pěkný ; hojný, značný, převážný, valný ; dobrý, zdárný, příznivý, šťastný

od starodávna, odedávna, odjakživa ; dávno, před věky, pradávno, za starých dob, v dávných dobách

za mzdu najmout

(Pražák nic, MLLM a LMALB jako sloveso taky nic, ani v okolí nic, co by mohlo souviset ; Fournier I, 273: buffavit in manu sua, faciens signum ignis, ostendens quod si hoc diceret, per hoc combureretur)

hned za pochodu

agenský (město v jižní Francii)

velmoži

rána, poranění, zranění ; poškození, trhlina, díra ; rána, úraz, pohroma, škoda, ztráta, neštěstí, zlo ; bolest, bol, trýzeň, láska (duševní stavy) ; zraňující nástroj, zbraň, střela, šíp

hle, hleď, ejhle

bouře, nepohoda, zimní počasí

házet

nedostát své povinnosti

strach

(zmínka Fournier I, 240 dole)

vnuk ; synovec, příbuzný vůbec ; potomek ; mrhač, marnotratník, zhýralec

Středozemní moře

náklonnost

nejprve

podsouvat (ve smyslu našeptávat)

stolovník

(spojka rozlučovací ; uvádí rozluku možnou, ale ne vždy nutnou, takže má leckdy význam slučovací ; někdy poopravuje předešlou výpověď)

vyvrácení (teze, mylného názoru)

Arabové? [jistě ano, podle otrokyně Hagar = Agar. Durand ve spojení Iudei ... et Agareni.]

dvanáct

(viz sed)

glastonburský (související s opatstvím Glastonbury)

zločinem poskvrněný

jako kdo, po způsobu koho

malé suché fíky

velmi skrovný počtem, velmi málo

hned, ihned, stále, hned na místě ; pevně, stále

před časem, svého času

zjištěním nějakého přečinu

příznivý

nalézt, najít, (na něco) přicházet ; nalézat, dovídat se, shledávat ; vyhledávat, vymýšlet, vynalézat ; opatřovat si, zjednávat si, dosahovat ; zřídka též přijít ke komu, čemu

darovat, odpustit, prominout

(form. coemeterium)

potupný, hanebný

poznat, zpozorovat

shodit

přicházet

aby byly nakloněny po proudu řeky

oddálit, odloučit, rozdělovat

zeptat se někoho

ublížit, dopustit se násilí

vzejít, vzniknout?

nebeský

Pomořané

zakrátko, brzy poté

zaměstnaný

zahánět

předstírat, fingovat, vymýšlet si ; tvořit, utvářet, vytvářet, dělat, vyrábět, dávat hmotě tvar ; pořádat, rovnat ; myslit, tvořit v mysli, představovat si (Platón si duši představoval jako třídílnou)

odchýlit

opět, znova

zrát, uzrát, dozrát

(form. aeris)

pomoc, posila

na sklonku léta

postavit mimo zákon

přirážet, zatloukat, zarážet

odrážet, odvracet

sníh

neověřený, nejistý

postava, vzrůst

pravidelný, výroční, každoročně se vracející (zejm. o náboženských svátcích) ; slavnostní

den potom, druhého dne

zavržení, neschválení

z té příčiny

všeobecně

po způsobu, způsobem

Chorvatsko?

rozkoš, slast, požitek, potěšení

honit se

bojácný

příznivým vrhem losů

člun, loďka

nechat, uchovat

ponejvíc z toho důvodu

článek víry

půst ; hlad

ale, avšak, však, nýbrž

amen

náležitě, důsledně, stejným způsobem ; následně, potom

utěšitel, těšitel

začátek, počátek, původ, vznik ; základ ; prvek, živel, základní látka, základní substance ; přední řady, přední šik ; hlavní cesta (vojenským táborem) ; shromaždiště, hlavní stan ; tábor (voj.)

až

co nejlépe, nejlépe

přicházet v úvahu

hloubka

dominikáni, řád bratří kazatelů (Ordo fratrum praedicatorum)

zatajování, skrývání

dvojí, dvojstranný

stlačit, snížit, strhnout ; prohlubovat, hluboko vykopat, hluboko zapouštět ; potlačit, udusit

běžný, obvyklý

lyonský

nabývat živosti, nabývat síly

(MLLM ani Pražák nic)

(často v inkv. registru Fournier, např. 336, konec odst.)

shromažďovat, nutit

přijít k rozmluvě

úplně

velice, nesmírně (DZ) ; nadmíru, příliš

či - či

nalézt

dáti přísahat, vyzvat k přísaze

brod

tolik ; tolikerý

sebevědomě, směle, odhodlaně, srdnatě, jistě, neohroženě

úrodnost

rozvažování

do (ne nutně "až do", srv. TDH 315:29 aj.)

účastnit se, být přítomen

zpupně, bezostyšně

připravený k boji

plodný, nesoucí plody

udání

obdařit, opatřit, působit

nedílný, nerozdělený, smíšený ; nerozeznatelný ; bez rozdílu ; nedovolený, nepatřící se (v Pražákovi tento význam nenal., ale v jiném sl. ano)

převést, přemístit

svobodný

Ezdráš

(form. mansus)

platit

světový

slyšet, zaslechnout ; dovídat se ; vyslýchat ; poslouchat, uposlechnout, být poslušen

nářadí, nástroj

jak, jakým způsobem (táz.) ; jak (vztaž.) ; jak by (význam účelový) ; aby

orvietský (související s italským městem Orvieto)

opustit, nechat, zůstavit, zanechat ; zanedbat, opomenout

trávit, prožívat (čas, život), žít

těsný, úzký

kniha, kodex, spis ; tabulky (na psaní) ; desky, dřevěná psací deska ; zápisky ; seznam ; hlavní účetní kniha ; kmen, peň (Pražák a LMALB) ; zákoník (zejm. Justiniánův), sbírka zákonů (DZ ex RS)

utopit se

svatý, nedotknutelný, neporušený

vypočítat ; uvážit, rozvážit, promyslet ; pokládat, mít za

tragula, házecí oštěp

carcassonský

(neos.) "sedit mihi" vyhovuje mi, hodí se mi, sedí mi ; (neos. akt.) je dohodnuto, je domluveno ; zaujímat, zastávat, držet (o profesuře, biskupském stolci)

plenit, pustošit

jednoroční, celoroční

vévoda

spravovat, řídit

obecně, všeobecně, vůbec

potlouci, vrážet

rozdělit

odsouzený

hlásání, kázání, zvěstování (evangelia apod.)

Moravané

vytknout, naříkat

osvobodit se

jedovatý, otrávený, plný jedu (i přen.)

na rozdíl od