Latinský slovník

od starodávna, odedávna, odjakživa ; dávno, před věky, pradávno, za starých dob, v dávných dobách

dříve

někam

kramář, obchodník, obchodník se střižním zbožím (ale i obecněji kramář, podobně jako historicky fr. mercier ; srv. citaci MLLM VII, s. 672 "tam mercerii quam negociatores", kt. také může ukazovat na nutnost širšího chápání)

obilí, plodina, ovoce, plod

almužna (darování i darovaná věc), dar, dobrodiní

veřejně

náhodou ; zrovna, právě ; maně, nazdařbůh, naslepo, slepě ; jednou (uváděcí slovo vyprávění) ; snad (ve spojení s ne, si, sin, nisi a básnicky i jinde) ; málem (forte dixit Tiberius = "il échappa ŕ Tiber de dire ; o tom Pražák neuvádí nic)

navyklý, vycvičený

pravdivě, podle pravdy, správně ; vpravdě, opravdu, vskutku ; pravdivě, upřímně, opravdově, poctivě

narodit se, vyrůstat

nepočestně obcovat s kým

skrovnost, šetrnost, řídkost, střídmost

přirozená smrt

Palermo

dobrovolně, se souhlasem

(viz nihil)

sčítat, spočítat ; dovršit, dokonat, dokončit ; spáchat

zlý, zlovolný, věrolomný

nejnižší místo, hlubina, dno

nechat, uchovat

přijít k sobě, znovu nabýt zdravého rozumu

pospíchat

cožpak?

svým nákladem, na své útraty

opatrný, obezřetný, netušící

po smrti, posmrtně

v ústraní, stranou, mezi čtyřma očima

v okamžiku smrti

cihla

útočiště, úkryt, azyl

jen, jenom, pouze, toliko

zástup, nával, lidé, dav, hlouček, tlupa, smečka, hejno ; množství, hromada, kupa ; lid, národ ; hřmot, ruch, vřava, povyk ; zmatek, nepořádek

podávati

stejná míra práva a svobody

zakrátko, brzy poté

přepadnout, napadnout

ošklivost, škaredost, šerednost, ohyzdnost ; hanebnost, ohavnost, sprostota, mrzkost ; nemravnost ; potupa, hanba ; hanba (euf. pro pohlavní orgány)

vydržet útok

jed ; otrava, otrávení, travičství ; otrava, nákaza ; nápoj lásky, kouzelný nápoj, kouzelná šťáva, lektvar ; kouzlo ; uměle připravená šťáva ; barvivo, barva

svítilna, lampa

modř, modrá barva

projíždět

pomoci

nechat mezeru, uplynout

tělesná stráž

Milíč z Kroměříže

předloktí, rameno

blátivý, z bláta

vložiti, naložiti

(impers. paenitet me) (alcis rei) lituji, je mi líto, želím, mrzí mě, nelíbí se mi, nejsem spokojen ; stydím se ; (pers.) kát se ; litovat, želet

býk, vůl, tur

proč (vztaž. ; takto např. RS 45:9)

nezpůsobilý

převeliký, nesmírný, neobyčejně veliký ; přílišný, překračující míru, nadměrný

zahánět

slabý, chabý

dědictví

víc, více

lůžko

postavit mimo zákon

chýlit se, nachylovat se ; klonit se, sklánět se, chýlit se, nachylovat se, obracet se, směřovat ;

zmatená mysl, nepříčetnost, pomatenost, šílenost

odděleně, zvlášť ; nezávisle

tribuna, řečiště

objímání, objetí ; náruč ; náklonnost, přízeň

někdo

hřmot, šustot

omlouvat, ospravedlňovat ; uvádět co na omluvu, vymlouvat se na co, ospravedlňovat se ; zbavit se čeho, být zproštěn čeho, být ušetřen čeho

doba dvou dní

usilovat, snažit se

a též

slzet, ronit slzy, plakat

označený křížem (odsouzený k nošení látkového kříže na oblečení)

celkem ; vůbec ; vůbec jen ; úplně, zcela, dočista, nadobro ; ovšem (částice jisticí a připouštějící)

odtržení ; (astr.) zánik vzniklý zákrytem

činit pokání ; litovat, želet, pociťovat lítost

vyzbrojit, vypravit

(neexistuje, LMALB ani Pražák nic)

přistupovat, pomáhat ; být přítomen

božské Písmo

voj

roztrousit, rozptýlit

shon, sběh, shlukování se

takový

ve tvaru kříže, v napodobení kříže (např. rozpažit ruce)

(střv.) (jihofr.) (člen užívaný někdy před mužskými jmény)

vězet, váznout, viset, držet se, zachycovat, lpět ; přilnout, souviset, držet se ; přiléhat, souviset, hraničit, sousedit s

předvídající budoucnost, znalý budoucnosti, věštecký ; starající se, starostlivý, pečlivý (alcis rei o co) ; prozíravý, obezřelý, opatrný

opovrhovat, podceňovat

stařešina? (Pražák ani LMALB nic ; takto DZ v RS 58:20)

zisk, výtěžek

zamezit, překazit, rušit

neznalý, nezkušený

odkaz (v závěti)

asi, přibližně, skoro

vrátný, fortnýř

od toho času

převorka, převořiše

podvod, lest

domýšlivost

po desíti

tyč, tyčka ; míra, tyč k měření, sáhovka ; sáh? (délková míra) ; ? (plošná míra ; MLLM jen vysvětluje, neuvádí ekvivalent, ale odkazuje na fr. studii o těchto mírách)

oba dva spolu (skloňováno podle duo)

vespod, dole

nemíšené víno

chuť (vlastnost předmětu, nikoli jeden ze smyslů) ; pachuť ; pamlsek ; vkus

dočasně zastavit vykonávání církevních obřadů

zabývat se čím, prodlévat u čeho

jako (vztaž. v přirovnání) ; nějaký, mající kvalitu

Lombardie

jen když, jen jestli, jen jestliže, jen ať (s konj.)

s tupými rohy, zkomolený

maličko, trochu, v malé vzdálenosti

toulouský

od nepřátel, u nepřátel, z nepřátelského tábora

dávati se do boje

klamavost, klamání, klam, šalba, podvod, přetvářka, úskok, pleticha

všeobecně

stráž

především

vicenzský

rychlejší, hbitější

(viz lagena)

pramen

dobrovolně, úmyslně, sám od sebe, z vlastního popudu ; po vůli ; o své újmě, sám o sobě

zahnat, odvrátit

či - či

(form. flaveus)

láhev, lahvice (hliněná či skleněná), džbán ; (dutá míra)

zločin

vzbudit podezření

rozprostírat se, být otevřen

(MLLM ani Pražák nic)

odchod

(Dle Pražák I, 520 starší způsob psaní slova exsisto)

urozený

(MLLM nic, zřejmě takto neexistuje)

čin, skutek, přečin

tmavá barva

přidělit

brod

zakázaný strom

nebo jestliže, nebo kdyby ; nebo, či ; nebo zda, či zda (ve větách tázacích) ;

kramář, obchodník, obchodník se střižním zbožím (ale i obecněji kramář, podobně jako historicky fr. mercier ; srv. citaci MLLM VII, s. 672 "tam mercerii quam negociatores", kt. také může ukazovat na nutnost širšího chápání)

zaměstnaný

železný hrot (u šípu či kopí)

vyloučení, odstranění, vzdálení

čistit, ospravedlňovat, hojit

méně cvičit paměť

nečestný, bezectný, hanebný ; zneuctěný ; nepěkný, škaredý

bělit (prádlo)

otrok

nakonec (??? snad)

lopata

(alqm) bdít u koho

Bosna-Hercegovina (v moderní době)

ochrana, patronát ; hájení, zastupování (na soudě) ; ochrana, záštita, pomoc

(form. praesto)

Treviská marka (oblast Vicenzy, Trevisa, diecéze Feltre a Belluno, možná i část Furlanska zahrnuta do tohoto termínu, uvádí Duvernoy)

Ježíši (vok.)

pohmoždit, ztlouci, zmlátit, nadělat modřiny ; posmívat se, tupit

zasvěcovat, obětovat (bohům) ; posvěcovat (spec. své počátky, tj. připisovat si božský původ) ; zaklínat ; dávat do klatby, proklínat ; zbožnit, zbožštit, zařadit mezi bohy, prohlásit za boha ; zvěčnit, učinit nesmrtelným

pučet, vyrážet

dozvědět se, zvědět

obrovský, ohromný

natrefit, vpadat, přepadat

téma, látka

tiší (většinou mites)

lodní výzbroj

zvykat si, navykat, učit

částečně, dílem, zčásti ; někteří... (zatímco jiní...)

dávat najevo, ukazovat, naznačovat

pokoušet, napadat, vyzývat, podněcovat, dorážet

(po) nějaký čas, jistou dobu

jmenovat se, nazývat se

Chorvatsko?

neštěstí, nezdar, nehoda, neúspěch

vážně

z ničeho

Záhorská Dalmácie (srbská)

zvykati

tak velký, stejně velký

návštěvník, příchozí, host ; cizinec

kožešník

dokončit, dodělat

dravost, prudkost

vyjít z těla

kejklíř, taškář, šarlatán

začátek, to, co bylo započato, počaté dílo, podnik, záměr, úmysl

kolo

posypat, poset

roztahovat, tasit

řeholní sestra určená k posluze

klamat

být vázán, být povinován

ohýbat, zahýbat, sklánět, kroutit, křivit ; napínat ; zatáčet, otáčet, obracet, uhýbat, namířit, změnit směr, zamířit, uhnout ; řídit ; ohýbat, obracet jinam, uchylovat, měnit (smýšlení) ; pohnout, umírnit, obměkčit, oblomit, dojmout, přivést k povolnosti

poddat se, vzdát se

(viz omitto)

(in alqa re) upadat v co, upadat do čeho ; (in alqm) hodit se na koho, slušet komu ; padnout, sběhnout se, přihodit se, udát se ; dopadnout jak ; (alci) připadnout komu (o majetku)

neveliký

přijmout (radu), uposlechnout

útočiště

sebe (genitiv zvratného zájmena pro 3. osobu, předmět musí být v klas. lat. totožný s podmětem)

zlost, zlo, lumpárna, špatnost, zlomyslnost

pokání ; lítost, žal ; změna smýšlení, obrat, změna mínění

vyvýšený, vysoký

trh

poznat, rozpoznat, uvědomit si

řízení, vedení ; vláda

krotit, ovládat, mírnit

noha (od kolene dolů ; MLLM) ; (lid. lat.) noha (noha vůbec ; DZ)

(antroponym.) Kateřina (Castanet 159)

vyrážet, vychrlit ; vyhrknout ; vypuknout, provalit se, vzniknout (o požáru apod.) ; promluvit (zejm. při přerušení ticha) ; vyrazit, vytrhnout ; vyřítit se, vrhnout se ; rozmáhat se, rozrůstat se ; oddat se čemu, propadnout čemu

kvatembrové dny, suché dny

kovonosný

oplodnit

pohřeb

oznámit, vykládat

(de alqa re) být smutný z čeho

tourský

přinejmenším

(střv.) (jihofr.) předložka "de" stažená se členem

čistý, nemíšený, neředěný, nesmíšený ; (přen.) čistý, pravý, opravdový ; plný, neomezený ; pouhý, čirý ; samý ("meri principes" samé významné osobnosti)

částečně

Kostnice

hnusný, nechutný (DZ ; Pražák nic, ale viz taedium)

očarovaný, kouzelný, napuštěný kouzelnou šťávou ; otrávený, napuštěný jedem ; jedovatý

vést při, mít soudní řízení, konat soudní řízení

podle toho jak, jak, jakož

dole, vespod, nízko, níže (adv) ; pod (předl. s ak.)

snad, možná

jednodenní dítě

(form. coemeterium)

propozice, v níž byla provedena logická konverze

tři roky

věřit, důvěřovat komu, spoléhat na koho ; věřit, víru přikládat čemu, mít za pravdu ; věřit, myslet, mínit, domnívat se, pokládat, uznávat (co za co)

oslovit křestním jménem ; výše zmínit, jmenovat?

šafářka, hospodyně, selka ; venkovské děvče

narazit na

rovněž, také, též, i

(form. hilariter)

dvojice, pár ; (od 13. stol.) pairové ; (od 13. stol.) bratrstvo

podvádění, podvod, klam, klamání

odpykat

dopomoci k čemu (DZ původně pro RS 42:21)

oznámit, vyprávět, sdělit

námezdný, najatý ; podplacený ; (o věcech) koupený, zakoupený, zaplacený

strhnout se

vždy, vždycky, stále, ustavičně ; jednou provždy ; stálý (u subst. lze přeložit přídavným jménem)

zdržet, zadržet, ochromit

olovnice

paprsek ; paprsek (kola), loukoť ; poloměr (kruhu) ; hůl, hůlka ; měřítko, hůlka na kreslení ; tkalcovský člunek

lámání chleba

nerad, proti vůli

příboj, vlnobití, vlnění

Bohdan

brát ohled? (tak Vg Dt 28,50)

vstrkávat

město (poklas.) ; obec ; zemská obec, stát ; občanství, občanské právo, občanský svazek ; občanstvo, občané

(neklas. pro quondam)

zakázané ovoce

takový ..., že

světský, pozemský

rozpomenout se

malý rozměr, skromnost

jeden a tentýž

natáhnout, napřáhnout, vztáhnout ; rozpínat, roztahovat, rozšiřovat, natahovat, rozestírat ; rozpřahovat ; rozšiřovat se, zvětšovat se, roztahovat se, rozvinout ; rozestavit, rozvinout (např. šik) ; protahovat, prodlužovat (čas.)

tuk (živočišný), sádlo (MLLM, z ekvivalentů dost jasně vyvozeno i živočišný, rod neuveden, příklady, ze kt. by se dal vyvodit, taky ne ; Pražák vůbec nic)

rovný, rovnocenný, rovnomocný ; rovnoměrný ; vyrovnaný, stejnoměrný, stálý, pravidelný ; stejný (+ dat. s čím) ; stejného věku, rovný věkem, stejného věku, rovnověký, subst. vrstevník ; současný, souvěký

(geogr.) Okcitánie (např. Christophorus Sandius, Nucleus historiae ecclesiasticae..., 390)

glastonburský (související s opatstvím Glastonbury)

přisluhovat, posluhovat, podávat (o jídle či nápoji) ; opatřit (i co čím), obstarat ; poskytovat ; vykonávat, provádět

být poslušen

dlouho trvající, trvalý

předpis

rozmnožovat, rozplemeňovat, rozplozovat, rozsazovat ; rozšiřovat (místně) ; dál vést, udržovat, zachovávat, prodlužovat ; odsunout (do budoucna)

pevnost

tam

náměstí

zubr

udělit consolamentum (katarský křest)

Bologna (město v Itálii) ; (jméno dalších obcí)

občina (někdy ; různý význam)

zdárný, šťastný, se zdarem, šťastně ; zdar dávající, příznivý ; příznivý, šťastný, blahověstný

obezřetnost ; záruka, ujištění

uhájit, ubránit

úhrn, součet, počet, množství, souhrn, účet

zadržet, zdržet

mimořádné postavení? (DZ pro TDH 315:9)

je divné, je podivné

živit

začal jsem

kdysi, jednou, druhdy (o minulosti) ; jednou (o budoucnosti)

(adv.) též, rovněž, také, podobně, dále

sklep, spíž, zásobárna ; pivnice ; místnost, komora ; podzemní prostor v dolech

vyhlásit, uveřejnit, přednášet, vyslovovat, prohlašovat

(form. diabolus)

Frankové

udání

zkroucený, zkřivený, ohnutý ; zvířený, zbrázděný ; zmučený ; ztrápený, soužený, trýzněný

rozsudek ; soudní obvod, soudní okrsek

obratnost, cvičení

asketický život, mnišský život

kovový, měděný, spěžový, bronzový ; peněžní, finanční

okršlek zemský, okrsek zemský

tak malý, maličký, nepatrný

místo uprostřed, mezi oběma ležící, patřící jim oboum

zkáza, zkažení, porušení ; svádění ; podplacení, podplácení, korupce ; zkaženost, zkažený stav, zvrácenost ; zetlení, proměnění se v prach, zánik ; pomíjivost, pomíjitelné (vypsáno i z kontextů ve Vg.)

loupež, zákeřnictví

proto

přesně slyšet, vyslyšet, poslouchat

padesát

oddělovatel ; dělitel (mat.) ; rozdělovatel (např. pozemků, peněz) ; rozhodčí (při rozdělování majetku) ; náhončí, rozdělovatel peněz (před volbami k podplácení voličů) ; správce a rozdělovatel kanovnických prebend ; rozdělovatel vytěžené rudy

laik

(druh laciné tkaniny ze směsi vlny a lnu)

zůstat

tragula, házecí oštěp

zašpiněný

chyba, vada ; kaz, skvrna, zkaženost ; nedostatek, úhona, závada ; choroba, nemoc ; špatná vlastnost, nepravost, nectnost ; úhona ; hřích ; pochybení, poklesek ; závada, překážka

Přímořská Dalmácie (chorvatská)

mít v úmyslu

schůze

loď, plavidlo

vzhledem k ostatnímu, co do ostatního, ostatně, příště, napříště

utopit se

otrocký, s otrokem související

nepochybovat, být přesvědčen

poustevník

strach

zranit, ranit, poranit, zasadit ránu ; dotknout se někoho, ublížit, urazit, uškodit

nedokonalý

námezdný, najatý ; podplacený ; (o věcech) koupený, zakoupený, zaplacený

Provence

být proslulý

zrada

tolik ; tolikerý

schránčlovat

držet s kým

poznamenávat, zaznamenávat ; znamenat, pozorovat

vzájemně rovný

našeptávání, přemlouvání, vemlouvání, vnukání, radění ; otázka vložená do řeči i s odpovědí (rétor. ; z Pražáka nejasné, zda je odpověď vložena explicitně, nebo zda lze přeložit "řečnická otázka) ; podnesení, podložení

putovat (např. z těla do těla ; takto DHC 311:4)

evangeliář

úplně

Plovdiv

katar

maličko, trochu, trošku, trošičku

(form. coemeterium)

být blízko, blížit se, hrozit

západ

domlouvat se, rozmlouvat

napomenutí

být vzdálen, být daleko, být odlehlý, mít daleko (kam) ; dělit (o dvou časech) ; rozcházet se, lišit se, různit se, neshodovat se

bojovat

vyobcování ; exkomunikace

patron, ochránce, zástupce ; zástupce před soudem, obhájce ; ochránce, obhájce, zastánce

vyměřit

sdělovat, oznamovat

v hojném počtu

vír ; vír, vichr, vichřice, smršť ; témě, temeno (i hlavy, vrch, vršek ; hora, pohoří

po způsobu, způsobem

ve dne, přes den

na vystřídání

důkladný, pečlivý, bedlivý

jako obyčejně, podle svého zvyku

sebe, se (akuzativ zvratného zájmena pro 3. osobu, předmět musí být totožný s podmětem) ; (střv. též) jeho, ji (akuzativ osobního zájmena pro 3. osobu, předmět nemusí být totožný s podmětem) (Quitt - Kucharský, Latinská mluvnice, 43) ; je? (DZ)

Skotsko

denní

předběžná volba, předběžné rozhodnutí ; znamení, známka, návěští, předzvěst ; přednost

ponejvíc z toho důvodu

nedostát své povinnosti

pouze, toliko, jen

obilí (zejm. vymlácené), zrní ; osivo, zrno k osevu

hrom

(Tacitus)

řehole ; mnišské společenství, řád

ozřejmit

onde, na onom místě, tam

nejprve

(Pražák nic, MLLM nic)

Dubrovník [tak S. Rakova ; ověřeno v mapě Duv, Hist, 49 a ibid. 50 v textu, že je to Dubrovník]

umývat, koupat

rychle, spěšně, honem

příbytek, sídlo, domov

(LMALB nic, Pražák nic, MLLM nic ; Bosansko-humski..., 144 ; snad "nábožně")

pomazání nemocných, poslední pomazání

ctít, uctívat

premisa??? (Moneta s. 90b, 4. odst.)

mírové shromáždění

prodlévající, zůstávající ; přinejmenším ve střv. latině i bydlící, sídlící, dlící, žijící

podle všeobecného snesení

navrátit se

odstranit, vzdálit, odklidit

prorocký ; starozákonní (tak výslovně MLLM)

nemocná

souhvězdí, hvězda

hlasatel, vyvolavatel

(Pražák ani MLLM nic)

dříve