Latinský slovník

přísahat na evangeliář

jezero, rybník

dech, vánek

blažený ; blahořečený, blahoslavený

okcitánský

naplnit, vyplnit, doplnit, zaplnit ; nasytit ; oplodnit ; ukojit ; provést, zadost učinit, naplnit

narození se týkající

krátce, o trochu

ač nepatrní počtem

asi, okolo

začátek, to, co bylo započato, počaté dílo, podnik, záměr, úmysl

(viz duplico ; MLLM, Pražák ani LMALB přímo nic)

vrůstat, zarůstat (alci rei do čeho) ; kvést, bujet (i přen.)

ptát se

rozptýlený, rozsypaný

popravit koho, na hrdle potrestat koho

odstranit, vzdálit, odklidit

halena, kabátec (MLLM blouse - doublet, tvar gen. a rod neuvedeny ; LL sub doublet: mužský krátký přiléhavý kabátec z 15.-17. stol. ;

jak dlouho ještě, až pokud ; dokud (vztaž., viz RS 60:18)

rukopis

výkaz, deska, soupis, prkno, seznam

ztratit paměť

otužování

hned potom

přirůstat, vzrůstat, růst, přibývat, zvětšovat se

z ničeho

Sírachovec (biblická kniha)

zakázané ovoce (takto Moneta 111b ; pozn. aparát ibid. cituje totéž vyjádření u Bonacursa)

z venkova

[Pražák nic. Zřejmě deklasující neologismus podle pio, are.]

kromě, bez

zvláštní, obzvláštní, výhradní, vynikající, přední, hlavní, výtečný, znamenitý, nejlepší, největší, nejvyšší

natrefit, vpadat, přepadat

viz quisque

nic netušící

(part. perf. pas. od fero)

jestliže totiž

průvod ; družina, komoňstvo ; hrabství ; hodnost hraběte

odlehlý, nepřítomný

uvnitř, zevnitř, dovnitř

štědře rozdávat

v ústraní, stranou, mezi čtyřma očima

přihlásit se k čemu, přijmout co

sklíčenost

co rok, každý rok

vzdálený

uprchlý otrok, uprchlík, zběh

veliký, statný

slzet, ronit slzy, plakat (Pražák uvádí jen nedep., ale lat-fr uvádí i dep. a tak užito i v RS)

uvádět za příčinu, udávat za záminku ; předstírat

zjištěním nějakého přečinu

cizí, nepříznivý, nevýhodný

proti čelící, opačné (trámy)

urozený

konečně

odchod

zřícení, spadnutí, pád ; pád, zkáza ; zřícenina, rozvalina, trosky, sutiny

jednoduše, prostě ; jednotlivě ; přímě, otevřeně, poctivě

vyvýšený, vysoký

jen, jenom, pouze, toliko

stačit

šafářka, hospodyně, selka ; venkovské děvče

bez úhony, bez ztrát, neporušený, nedotčený

hanlivě vytýkat [Jen toto Šenková. Pražák ani el. sl. vůbec nic. Vazba je v Tractatus Manicheorum s dat.]

tajně

(české tvary samostřílník a kušištník neověřeny, samostřelník udává Pražák)

mládež

sepisovat, zaznačovat písemně

sehnat, zpět hnát, zpět přivádět

třetí neděle postní

utopit se

stařešina? (Pražák ani LMALB nic ; takto DZ v RS 58:20)

Frankové

soudit, rozpoznat

jeden a tentýž

dodržovat co, zachovávat co

k apoštolskému stolci (LMALB)

čili (jednoznačně v RS 59:27 a mnoha dalších místech)

bojácný

doposud

bez obalu, otevřeně

po šesti

napadnout, přepadnout

odhazovat

pouhé jméno

stav, povaha, ústava, dispozice, soustava, zřízení, ustanovení, konstituce

dovolení, možnost ; volnost, svoboda, dovolení ; vůle ; přemíra svobodomyslnosti, zpupnost, drzost

druh, spojenec, společník, soudruh ; spoluviník, spolupachatel, komplic ; přívrženec, následovník, spojenec (celý tento význam MLLM: "partisan, sectateur")

zlepšit, vylepšit, zvýšit hodnotu ; poopravit, vylepšit ; vyléčit, uzdravit ; (pas.) vyléčit se, uzdravit se ; opravit (věc, např. loď) ; obdařit, obdarovat, (spec.) obdařit donací

majetek

učinivše obrat

světlík, okno ; svítilna, světlo

postavit mimo zákon

bezstarostně, klidně ; bez nebezpečí, bezpečně

vše, co je v ní (v sousloví terra et plenitudo eius)

lombardský

upevnit

sněhová bouře, sněhová vánice

upevnění, vazba sloupu

dávat v sázku

přechovávač (technický inkviziční termín pro ty, kdo nejsou kacíři, ale kacíře ubytovávají a starají se o ně ; takto DZ pro RS 47:15)

pláč

okraj

stát se domýšlivým

soutěžení, závodění, horlivost, usilování ; řevnění, řevnivost, žárlivost ; závist

dopomoci k čemu (DZ původně pro RS 42:21)

na souši

řádný

tak malý, maličký, nepatrný

a to proto??? (RS 43:10 ; spíš "tudíž", toto je zřejmě chybný výklad ; jinak RS 43:9, kde to je opravdu "a to proto, že")

daleký, vzdálený

o, co do, vzhledem k, stran čeho, co se týče čeho, pokud jde o (o předmětu a vztahu)

hlavní město v Belgické Galii

(in alqa re) upadat v co, upadat do čeho ; (in alqm) hodit se na koho, slušet komu ; padnout, sběhnout se, přihodit se, udát se ; dopadnout jak ; (alci) připadnout komu (o majetku)

objevit se, ukázat se, zjevit se, vynořit se ; být k službám, přisluhovat, posluhovat, konat službu ; jevit se, ukazovat se, být zjevný, být patrný

čas, doba (obecně i noční doba apod.) ; okamžik, chvíle, hodina ; lhůta, čas, určený čas, čas potřebný k čemu ; pravý čas, příhodná chvíle, vhodná příležitost

dlužník

pevný postoj

ale, avšak, však, nýbrž

pokládati za hodna, uznat za hodna, pokládat za slušné ; ráčit (v pozdní lat.)

vzdělávání

poděkování, děkovná slavnost, slavnostní pobožnost

vědět, zvědět ; znát, umět, rozumět ; rozsuzovat, rozhodovat ; domnívat se, mínit, usuzovat, soudit

úspěch

oba dva spolu (skloňováno podle duo)

náležité pocty

neprávem, proti právu, nespravedlivě

minorité, menší bratři (Ordo fratrum minorum)

palec

Bar (dalmatské město)

kláda, břevno

moci ; moci (k vyjádření přibližnosti)

bojovat bez štítů

celkem, všeho všudy

nejprve, poprvé, prvně, původně, nejdříve

(viz duv. hist. 115)

denní

(de alqa re) být smutný z čeho

dopravovat

sem, až sem, až tak daleko

lidový jazyk

poslouchat, být poslušen, dopřávat sluchu ; podlehnout (DZ ex RS 57:8 obedire peccato)

podstata

vynést

buď - anebo

když již den pokročil

služebník

toulouský

připojit se, spojit se

roku (+ číslo) od Kristova vtělení

odpykat

Lombardie

místo, kout ; místo v přírodě ; poloha místa ; kraj, krajina, země, oblast ; dědina, osada, město ; místnost ; bydliště, byt ; rodidla, intimní (ženské) partie

hranice

obsazení, zaměstnání, zájem

vložiti, naložiti

náklonnost

umytý, čistý ; hezký, švarný, lepý ; nádherný, skvělý, skvostný ; slušný, řádný, způsobný, uhlazený, vznešený ; znamenitý, vzácný, jemný

na smrt nemocný

hledat spásu v útěku

vyšetřování kacířské zvrácenosti

treviský

rozkol, různice, spor, rozbroj ; vzpoura, odboj

zavazadlo, břímě

naskytnout se, objevit se, dát se na pospas

pohmoždit, ztlouci, zmlátit, nadělat modřiny ; posmívat se, tupit

[jistá skupina valdenských v okolí Milána, viz WEH 715.]

(Fournier I, 312)

práce, zaměstnání, činnost, úkol

sucho, souš, suchá země

společný, smíšený, nerozdílný

pouze, toliko, jen

(MLLM nic)

otrocký, s otrokem související

znak, odznak, erb

vždyť přece ne

předstírat co, dělat se jakým, stavět se jakým

příbytek, sídlo, domov

výrazně, zřetelně ; výslovně, otevřeně, jasně

starat se, obstarávat

jak, jakým způsobem (táz.) ; jak (vztaž.) ; jak by (význam účelový) ; aby

dovést k dobrému konci

bezpodmínečně

maličko, trochu, trošku, trošičku

chráněnci, ochrana

Ježíši (vok.)

lid Izraele

dané slovo, slib

Květná neděle

zbraň

(Pražák nic)

kárat, napomínat

mstít se, potrestat

víc, než je slušné (Ovidius, Horatius)

novic ; nováček, nový ; nový otrok

tělesná stráž

soukromě, v soukromí

nahlas

odděleně, odloučeně, zvlášť

postavit, vystavět, zřídit ; stanovit, ustanovit, určit, nařídit ; stanovit, soudit, představovat si ; ustanovit se, odhodlat se, rozhodnout se, umínit si

v okamžiku smrti

ve stejné vzdálenosti

justice, soudnictví, soudy

darovat, odpustit, prominout

osvobodit ; osvobozovat, na svobodu pouštět ; osvobodit (na sobě), propustit, zprostit, prohlásit nevinným ; zprošťovat ; vyklízet, uvolňovat

dosvědčit, dokázat, potvrdit, svědčit, dokazovat, brát za svědka

jít se svým oddílem

poslušně, ochotně

připomínat, důtklivě upomínat

rukopis, rkp.

je nezvyklé, je bezpříkladné

každý

napřed běžet, spěchat, hnát se

předloktí, rameno

cožpak?

povzbuzovat, popuzovat

obecní, náležející obci ; obecní (o chudých placených z pokladny) ; plnoprávný, zasedající v městské radě

činit pokání ; litovat, želet, pociťovat lítost

projíždět

Katalánsko

menstruace ; potraviny na měsíc ; měsíční služné

závěť

okolostojící

mladší (sic, Moneta 115 opozice adulescentior - senior)

vzdálenější, zadní

odnímat, ubírat

svatost

odevzdaný, nakloněný, podrobený

ustupovat, couvat

úžina

nezdar, katastrofa

románština, románský jazyk

prostorný, velký, rozsáhlý

brát si za svědky, poprosit

záhuba, zhouba, zkáza

za úsvitu

provdat, vdát

měšťan

jakkoli

důležité

příkopy

rychlejší, hbitější

vzhledem k ostatnímu

posluchač ; žák

domýšlivost

Aethelred (De antiquitate Glastoniae ecclesie, trad. Scott, 131)

navzájem, vzájemně

roztrousit, rozptýlit

vůz, povoz

plnit, dosáhnout něčeho

spis

velitelský, vůdcův

manželství

1. scházet se, sejít se, shromažďovat se, přicházet, dostavovat se (in locum, ad alqm) ; (tranzitivně) setkat se s kým, zastihnout koho, navštívit koho, zajít ke komu, mluvit s kým (alqm) ; 2. stíhat, žalovat, obesílat koho

(form. lagena)

dýmějový mor

obecně, všeobecně

zaalpská Galie

jest lépe

syrový, nezralý, nestrávený ; surový, nezpracovaný ; krvavý, surový ; nebílený, nebělený (o vlákně či tkanině) ; nepromyšlený

konzulát

táhnout zpět, odtahovat ; vést zpět, přivést zpět, zavést, uvést ; přivést, přimět k něčemu, vrátit koho čemu ; obnovit, znovu zavést

nářek, hořekování, stesk ; žaloba, stížnost ; roztržky, rozmíšky (v pl.) ; žalostná píseň

počátkem jara

(viz effundo)

pět set

obecné věty (zásady, principy, kategorie, poučky, myšlenky), schémata

sám sebe

sejít, přijít, dostat se, dorazit, octnout se kde ; přejít, obrátit se (k čemu, metaf.)

ozbrojený

či

lkaní, sténání, nářek

Obodrité

hluboké tóny

chýlit se, klonit se

přidělit

arcijáhen

dotknout, narazit

sestavit se v klín

rozdělit

[zesílené "se"]

obrácený zády, prchající

držet se někoho

časný, světský ; pohanský ; stoletý

související s hrabstvím Foix

svržený

manipul

existence, bytí

oděný praetextou (tj. nachem lemovanou tógou, kterou nosili chlapci do 17. let) ; vyšší úředník ; nedospělý hoch

možnost, příležitost

čekat, nic nedělat ; bydlet, sídlit, zůstávat ; obstát (explicitně MLLM ; i např. o tvrzení, ověřeno jasně v Moneta 90b a asi i v jedné citaci MLLM) ; (impers. "stetit") je dohodnuto, rozhodnuto, stanoveno

(MLLM ani Pražák nic)

podvod, lest

pouštět

až sem, až potud (místně), až dosud (časově) ; tak dlouho, až do té doby ; až do té míry, tolik, potud, až sem ; jen tolik

přivést (např. k Bohu ; 1P 3,18 a Moneta 61a)

Mojmír

slibovat, zaslibovat

letní

vyhlazení, povraždění

rameno

brzy... brzy, hned... hned

větev, halus

zahynout

jak

Cremona

rozvažování

božské Písmo

ječný, ječmenný

seč může

vládce tohoto světa (označení pro ďábla)

(Pražák nic, LMALB nic, ani pod dovlerium, MLLM nic, uvádí jen dobletus, viz ; mohlo by to souviset ; doblerium Google 19.1.2004 nic ani pod -o, -i)

úrok

rovný, správný

podoba, útvar

donekonečna, do nekonečna

a jestliže, jestliže však

rozdělit, dělit se (s)

svrchu řečený, výše zmíněný, výše uvedený (např. Castanet 164)

obročí královského kostela (MLLM nic víc a skutečně uvádí f., Pražák nic)

jen, jenom, pouze, toliko

bytnost, esence

(Fournier I, 315)

granátové jablko

rychleji ; spíše, snáze

1. (adv.) tam, onde, na oné straně, na druhé straně ; dále ; (přen. o čase, způsobu, míře) dále ; déle ; nadto, navíc ; v budoucnu, příště, napříště ; 2. (předl. s ak.) za, na oné straně, na druhé straně, na druhou stranu ; dále, za, nad, přes

zdánlivost

nenapjatý, nenaladěný [nespokojený v Pražákovi ani el. sl. nenal. ; jen toto. Stejně tak pod contentus nenal. spokojený.]

poplatky a dávky

darovat občanské právo

prázdný, dutý, jalový ; zbavený (světla, života) ; daremný, marný, jalový

zůstat

winchesterský (William z Malmesbury, De antiquitate, ed. Scott, 40)

obrátit na útěk

Ezdráš

bouda, stan

začal jsem

pochybnost, nejistota

přijít k rozmluvě

sousedící, spojený

prach, prachový mrak

Bohorodička

Vicenza (nepochybně)

zakřivený, ohnutý, zahnutý ; klenutý, sklenutý ; křivolaký

(geogr.) Sabarthčs

apokalyptický, související s Apokalypsou sv. Jana

účastnit se, být přítomen

(form. ordinatio)

být opatrný, vystříhat se

přiřazovat, připojovat ; prohlašovat, tvrdit ; přivlastňovat, osobovat si co

podložit, podstrčit ; porobit, podmanit ; podstrčit (podvodně) ; dosadit (někoho na čí místo) ; připojit, dodat (několik slov k již řečenému apod.)

míle

uvolnit ; ulevit, ulehčit, polehčit, vést ke zotavení čeho ; zbavit čeho, vyprostit se z čeho (reflex. či pas.)

sám sebe

zálety, freje, smyslný požitek

mzda, plat, odměna

celkem (spojení "sunt XVI omnes" je to dobré překládat "je jich celkem 16")

prodlévající, zůstávající ; přinejmenším ve střv. latině i bydlící, sídlící, dlící, žijící

protože

rozdělený ; oddělený, odlehlý ; jemný, zdvořilý, vybraný (DZ), urozený ; prozíravý, moudrý, rozvážný, uvážlivý, opatrný ; rozumný, uvážený, promyšlený ; nespojitý, přetržitý ; zvláštní, vlastní (fil. o supozici či pojmu) ; význačný, znamenitý (DZ slovutný

zardousit, uškrtit, zadusit, zadrhnout hrdlo

sníh

sbírat, shromažďovat, sehnat, stáhnout

(druh laciné tkaniny ze směsi vlny a lnu) (MLLM tento tvar, výklad se celkem shoduje s výkladem burellum v LMALB, jen se tu uvádí "z hrubé vlny", o lnu tu není zmínka)

(Pražák nic ; WEH překládá "especially")

dobytek

bratři kazatelé, dominikáni

svatokrádežný, rouhavý, bohaprázdný, bezbožný, hříšný, zločinný ; sbírající n. kradoucí posvátné věci

oddat se, věnovat se

ohrada, násep, val

jakmile, když [zřejmě jen střv. latina]

(MLLM ani Pražák nic)

povlečení

příbuzný

uvést v rychlý pohyb, pobídnout

(neklas. pro mysterium)

přidělit

sněžení, padání sněhu

zamítnout, odmítnout

držba

po desíti

skrovnost, šetrnost, řídkost, střídmost

vynořit se (např. o nové nauce, herezi apod.)

řádný pohřeb

rozpínat, rozléhat

sedmkrát

přiveden, pohnut, sveden

Montségur

příznivý, vhodný, příhodný

být bez čeho, obejít se bez čeho, zdržet se, neužívat čeho, odříci si co ; stranit se, vyhýbat se (čemu), neukazovat se (kde)

nečistota, špína ; špinavost, nízkost, sprostota (častěji v pl.)

vejce, jikra, vajíčko

jednak - jednak

osika

něco nastavené mezi, záminka, překážka

že tím méně přichází do rozpaků

oprávněná nenávist

příbuzenstvo ; příbuzenství

chamtivost, lakota

je třeba činu