Latinský slovník

přišívat

řeč, pověst, vypravování, vyprávění, mluvení, zpráva, podání, tradice ; vyprávěnka, báchorka ; fáma ; úsudek ; veřejné mínění, hlas lidu, soud lidu ; dobrá pověst, dobré jméno, čest, sláva ; špatná pověst

v celku, v podstatě

loď, plavidlo

někam ;

vytáhnout, vyvléci (z úkrytu ven apod.) ; přitáhnout, přivléci, násilně přivést ; přinutit, přimět ; odkrýt, odhalit, objevit

klín

soulož, pohlavní styk, tělesný styk, obcování

vážený, čestný, ctěný

(de alqa re) být smutný z čeho

čistit, ospravedlňovat, hojit

padnout, skácet se, zhroutit se, klesnout

suchost

chytit, podchytit, zespodu chytit, zachytit ; přijmout, vzít k sobě, ujmout se koho ; vzít na sebe, podstoupit, podniknout ; podrobit se, podvolit se ; být trestán, podrobit se trestu ; obtížit se zločinem ; odvětit, ujmout se slova

býti nablízku

odevzdávat, skládat

trojí, tři

cost (filosofický termín)

(alqm) bdít u koho

uvázat, upevnit

moře ; vodstvo, vodní spousty, proudy

oplodnit

Istrie

převorka, převořiše

(RS 55:25 pro caru-, tj. perf. kmen od careo, ere)

jáma

řízení Boží, Boží vůle

natažený, napjatý ; úsilný, usilovný, horlivý ; silný, rázný, důrazný

evangelistář (obsahuje perikopy z evangelií ; jiné je evangeliář, tj. kniha 4 evangelií)

zastavit se

a to proto, že

souložit s kým, zlíhati koho

(Pražák nic)

písemný

příznivý

opatřit, sjednati

omývač mrtvol

světský, pozemský

dva roky

(Tacitus)

vyzvat na souboj

marnotratný syn [často takto, bez filius, např. Durand 288]

dokázat, prokázat, dolíčit, doložit ; vyvrátit, vyvracet, ukázat něco jako liché, usvědčit ; vinit, obviňovat, nařknout, klást za vinu

stahovati, snímati, vzdáliti, odvésti

zůstat

těžko, stěží, obtížně, nesnadně

soudce ; posuzovatel, kritik ; rychtář

syrový, surový, nezpracovaný ; hrubý, drsný, neumělý ; nezkušený, nevzdělaný, neznalý

večeře (DZ) ; hlavní jídlo (u Římanů mezi 3. a 4. hod. odpolední), oběd ; hostina

probůh!

před koncem zimy

ctnost

hojný, přehojný ; bohatý, zámožný ; přetékající, přeplněný ; nadbytečný, přebytečný, příliš hojný

vyhnout se čemu, uniknout čemu, uchránit se čeho, vyvarovat se čeho

jed ; otrava, otrávení, travičství ; otrava, nákaza ; nápoj lásky, kouzelný nápoj, kouzelná šťáva, lektvar ; kouzlo ; uměle připravená šťáva ; barvivo, barva

tvořit, plodit, rodit ; zřídit ; strojit (nebezpečenství) ; volit, ustanovovat, určovat (do úřadu)

očištěný

oběť

lidový jazyk

někam

lovec

roztrousit, rozmetat

podrazit nohy komu, nastavením nohy podrazit

pýcha, opovážlivost, zpupnost

zpupně

líčení, řeč, obhajoba

rady

osada, vesnice

pokračovat v cestě

Milíč z Kroměříže

počít, začít, vejít

mírové shromáždění

podle okolností

Katalánsko

stěžovat si, naříkat

jen když, jen jestli, jen jestliže, jen ať (s konj.)

pomalý, zdlouhavý

pokacířštit (často o udělení katarské svátosti consolamenta)

jasně, nápadně, znatelně (v RS 50:25 např. "notabiliter sciendum", tj. něco jako "je třeba vědět se vší jasností") ; význačně, významně

(trans.) vzdalovat ; (intrans.) být vzdálen ; (refl.) vzdalovat se, vzdálit se ; nedostavit se k soudu ; (absol. / ab alqa re) vzdálit se od církevního působiště

přímo, hned, vpřed, kupředu, nepřetržitě

manželský

vzadu, zadem, nazad

smrad

klamavý, klamný, podvodný, úskočný (LMALB udává jen adv. ; převedl a doplnil DZ)

pokoušet, napadat, dráždit

zamilovat si, oblíbit si

zahálka

poddanství, poručnictví, moc

podrobený, poddaný, kdo se vzdal

předtím, dříve

daleko, v dáli, opodál, stranou ; zdaleka, zdáli, z povzdálí ; (přen.) náramně, zdaleka ; (ve význ. adj.) vzdálen, dalek čeho

splitský

obročí (LMALB tvar usualis ; asi to je adj. od usus)

vzájemně rovný

kazatel

Toskánsko ; běžněji v lat. Tuscia

postihnout, otřást, ochromit, pochroumat ; ranit, zasáhnout, zachvátit, uchvátit, dojmout (o duš. dojmech)

měděnka

(o čase: tempus quo currebat MCLXXIIII: takto TDH 319:32)

sklonit se ; sklonit, schýlit

(ab alqa re) uchránit čeho

válečný dvojkolový vozík

plozením (pojem traducianismu, který učil, že lidské duše pocházejí ex traduce z duše Adama a Evy)

bagnioregský, související s Bagnioregiem

čerstvý, nový

nahlas

přetékání, vylévání, rozlévání, vystupování z břehů, rozvodnění ; nadbytek, přebytek, přeplnění ; hojnost, plnost, dostatek, bohatství, úroda

dát se na útěk

réva, vinná réva ; révové listí ; víno ; révovka, révová hůl (odznak centurionů)

zavděčit se

společně, zároveň ; obecně

dřevorubec

kromě

totéž, to samé

Dubrovník [tak S. Rakova ; ověřeno v mapě Duv, Hist, 49 a ibid. 50 v textu, že je to Dubrovník]

poznamenávat, zaznamenávat ; znamenat, pozorovat

kmen

světské starosti

rozkoš, slast, požitek, potěšení

vzbouřit se

svobodný

rychle

(Castanet 137, 164)

nerovný (o povrchu) ; srázný ; nestejný, nerovný, nespravedlivý ; nepříhodný, nevýhodný ; nepříznivý, nevraživý, nepřátelský ; neklidný, rozhořčený, hněvivý (o povaze) ; nehodný, nespravedlivý (DZ)

spokojený s čím

třetí neděle postní

blesk ; (pl.) bouřka, blýskavice ; záře

vzpora, odboj, odpadnutí, odpad ; ubývání, mizení ; zatmění ; mdloba, mrákoty, ubývání sil

opevnění, hradba

vestoje, vstoje

slzy

náměstí

pokosit, požít

ohrada (pro dobytek), stáj, ovčinec

prostor, čas

ohbí, kloub

navrátit se

dávat najevo, ukazovat, naznačovat

vkládat, zapouštět ; připojit (alci rei k čemu), spojit s čím ; (ak.) uložit komu co ; způsobit

(Pražák ani MLLM nic)

obrazně (popravit někoho obrazně, např. spálit jeho vyobrazení)

rozdělit, rozčlenit, rozrůznit, rozrůzňovat ; rozlišovat, rozeznávat ; určovat, stanovit, vyznačovat, vyznamenávat ; klást důraz na co ; vyšívat ; pestře barvit, pestře zdobit, krášlit

vejce, jikra, vajíčko

maličký

dosavadní

tkadlec

ječný, ječmenný

(Pražák nic, MLLM nic)

Carcassonne

poslední naděje

lid

snad, možná, pravděpodobně, jak se zdá, jak myslím, podle všeho, nejspíš, asi ; asi (u číselného údaje)

périgordský

(význam "posoudit" Pražák ani Šenková neudává, ani náznakem)

zdržovat

(dutá míra) (Pražák nic, toto dovozeno z ne zcela jasných ekvivalentů MLLM: fr. fardeau d'une bęte de somme, angl. pack-load, seam, výklad: míra na předměty nebo na tekuté či pevné komodity)

Provensálci

ve dne, přes den

dříve než

nesmysly

(viz duplico ; MLLM, Pražák ani LMALB přímo nic)

čin, skutek ; výkon, práce ; služby ; případ, příhoda, událost [DZ: též zřejmě situace, záležitost, ač Pražák neuvádí]

předstírat co, dělat se jakým, stavět se jakým

pravidelný, výroční, každoročně se vracející (zejm. o náboženských svátcích) ; slavnostní

obestoupit, sevřít

[často užíváno jako výplňkové slovo, jež se obvykle nepřekládá]

pokleknuv

podivuhodně

přepadnout, napadnout

lopata

sám sebe

složit zbraň

vyjít z těla

bezbožný

(form. coemeterium)

pokořitelka, podmanitelka, udatná lovkyně zvěře

nahý, obnažený

memfidský

ohýbat, naklonit, opírat

hra v šachy, šachy

(form. persecutio)

že tím méně přichází do rozpaků

otevřený, přístupný, ničím nechráněný

pocestný

předstírat, fingovat, vymýšlet si ; tvořit, utvářet, vytvářet, dělat, vyrábět, dávat hmotě tvar ; pořádat, rovnat ; myslit, tvořit v mysli, představovat si (Platón si duši představoval jako třídílnou)

upokojit, ukonejšit, utišit

strana, proti níž směřuje odvolání

plést, spojovat, skládat se

a opravdu, a věru, vždyť také, vždyť přece

činit úklady, číhat

zimní tábor

na obou stranách, z obou stran

(lid.) česnek

arcikacíř (toto a jen toto LMALB s výkladem: opinionum pravarum de religione conceptarum auctor, sectator, haereticorum caput)

okliky ; okolky,okolkování ; záhady, dvojsmysly, nejasnosti, narážky

vychloubat se, honosit se, chvástat se

jednak - jednak

různě, různým způsobem (LMALB ; Pražák nic, MLLM jen "diversimodus" a nic zásadního) ; odlišně, rozdílně, jinak (DZ ex RS 52:17)

bohoslužby

(střv.) (domácnost, v níž žijí společně sourozenci a jejich rodiny)

vítr

pročež, z jakého důvodu, proč

připomínat, vzpomínat

opět vzdělávat ; obnovit, znovu zřídit ; uvažovat, uvážit, vzpomínat si, obzírat, v duchu přehlížet

(geogr.) Karneola (oblast poblíž Istrie a Dalmácie) (možná souvisí s Carni, orum, m., což byl keltský kmen usedlý v nynějších Korutanech a Krajině, jak píše Pražák, sv. 1, 188. To by ostatně i geograficky odpovídalo.)

Jidáš

zdárný, šťastný, se zdarem, šťastně ; zdar dávající, příznivý ; příznivý, šťastný, blahověstný

slib

spálit, vypálit

motyka

den narození, narozeniny

hustý, četný, hojný, bohatý ; (v čase) hojně opakovaný, častý, zhusta opakovaný

hodnost

(geogr.) Pamiers

nevědomě, neznale, bez znalosti věci

stmelovat, zdít

modř, modrá barva

osvětlení, osvětlování ; osvětlení, světla, svítilny ; svíce, svíčka ; hvězda

vně, vnějškově

jakmile

sevřený, těsný ; úsečný, řízný, přesný ; přísný (poslední dodal DZ ex TDH 315:32)

uzavření, soukromí ; konkláve ; ložnice, komnata, pokoj

být dychtivý, dychtit, mít chuť, chtít (i v běžném významu, ne jen dychtit po nebezpečném podniku apod.) ; odhodlat se, pokusit se ; mít odvahu, smělost, drzost ; osmělit se, pokusit se, nebát se, odvážit se, opovážit se

(střv.) (jihofr.) předložka "de" stažená se členem

nejdůležitější, nejvyšší

veřejně, na veřejnosti

popravování

zproštění, vysvobození, osvobození (zejm. na soudě) ; dodělání, dokončení ; dokonalost, úplnost ; odvázání, odpoutání ; rozhřešení (DZ)

kvapný, rychlý, prudký

hledat spásu v útěku

Ezdráš

modrý

pravidelný, výroční, každoročně se vracející (zejm. o náboženských svátcích) ; slavnostní

za mzdu najmout

prodlévající, zůstávající ; přinejmenším ve střv. latině i bydlící, sídlící, dlící, žijící

břevno, kláda, trám

všední den

když

bytí

odebrat

slavit co

za

širší, rozsáhlejší ; více lidí zasahující, rozšířenější ; obšírnější

(LMALB nic, Pražák nic, MLLM nic ; Bosansko-humski..., 144 ; snad "nábožně")

prase, vepř

úžina

záleží na tom

nejzazší

(viz paenito)

hanlivě vytýkat [Jen toto Šenková. Pražák ani el. sl. vůbec nic. Vazba je v Tractatus Manicheorum s dat.]

Geoffroi, Geoffrey

Treviská marka (oblast Vicenzy, Trevisa, diecéze Feltre a Belluno, možná i část Furlanska zahrnuta do tohoto termínu, uvádí Duvernoy)

uzavřít, zamezit, překazit

stíhat, pronásledovat, útočit na co

nicméně, na druhou stranu

blízkost

krmit, živit, sytit ; vyživovat, poskytovat výživu, přiživovat, přikrmovat (i oheň apod.) ; být potravou (tigrů) ; (pas.) živit se, požívat, pojídat, zrád (alqd) ; pást ; chovat dobytek ; (pas.) pást se, spásat ; (pas.) strávit ; pěstit (vous), nestříhat

vskutku ne

příboj, vlnobití, vlnění

plně, úplně, zcela, docela

pršet

mluvit z ducha (takto TDH 311:25-26, ale poté dvakrát i loquor spiritu, nepochybně v tomtéž významu)

dovést k dobrému konci

moci ; moci (k vyjádření přibližnosti)

předvídající budoucnost, znalý budoucnosti, věštecký ; starající se, starostlivý, pečlivý (alcis rei o co) ; prozíravý, obezřelý, opatrný

najíždět, dorážet

evangelium

(LMALB ani Pražák nic)

váha

vykonat, dokonat, dokončit, provést, uskutečnit ; dokázat, dovést, způsobit (aby)

oddat se, věnovat se

plíšek, plát, plátek, plech, deska, destička, kousek kovu / dřeva / kamene ; kusy železa, rozžhavené železo (k mučení či vypalování cejchu) ; čepel

mít převahu ( mít méně

modlit se růženec, říkat růženec, odříkat růženec

boží, božský, svatý

hříva

proč ne? (ve větách hlavních) ; ba, ba docela, ba spíše (stupňující) ; jinak než (nemohu jinak než udělat co) ; aby ne (v záporných větých účinkových, např. nikdo z přítomných nebyl tak bezohledný, aby nepocítil hluboké dojetí)

měřit síly

rak ; souhvězdí Raka, znamení Raka ; rakovina

jako, jakožto, jakoby ; konečně, pak

neopodstatněný, neodůvodněný, nepodložený

či - či

vyrovnat se, stačit

meškat, zdržovat, odkládat

nový

vnuk ; synovec, příbuzný vůbec ; potomek ; mrhač, marnotratník, zhýralec

čelo

upevnění, vazba sloupu

lehkověrnost, důvěřivost ; důvěra

svým nákladem, na své útraty

rovný, přímý ; správný, dobrý, spravedlivý ; prostý

(MLLM nic, zřejmě takto neexistuje)

obsadit ; zakořenit, usadit se (kde) ; utkvět (v paměti) ; mít v držení, zaujímat

někdo, něco, kdokoli, cokoli, nějaký

vlna

(form. mansus)

viz condicio

nehybný, nepohyblivý (i v pozit. smyslu: nepodléhající změně)

bázeň ; skromnost, uměřenost

třikrát

porušit

konečný, definitivní

odpykat

svědectví, svědčení

okrsek, obvod (na kterém vykonává nějaký úředník či pověřenec svou funkci) ; dvorec (oblast pod správou jednoho šafáře) ; okrsek, obvod (soubor statků, jejichž výnosy plynou do jednoho ?dvorce? ; MLLM angl. "household department", fr. "service")

vina

zakázaný strom, zapovězený strom [strom v ráji, na kt. roste zakázané ovoce]

buď - anebo

dopustit se, spáchat

úpatí hory

téma, látka

právo, spravedlnost

obnovit, opět zjednat ; opět získat, smířit, usmířit, naklonit si

mít převahu, zavládat

velitelský, vůdcův

loket ; loket (míra)

vyhovět, učinit pro

dočasně zastavit vykonávání církevních obřadů

bít do očí

sucho, souš, suchá země

postavit se

trpělivost, odvaha, výdrž, schopnost, otužilost, shovívavost, zdrženlivost

rušit klid

kejklíř, taškář, šarlatán

přísahat na evangeliář

velmi skrovný počtem, velmi málo

co rok, každý rok

povstávat, zvedat se

maličko, trochu, v malé vzdálenosti

končí... [bývá uváděno na koncích díla ; končí, tak se to většinou překládá, např. Spunar]

po mnohém váhání

zaměstnaný

moc, síla

navzájem, vzájemně

zadržet

přistupovat, pomáhat ; být přítomen

apokalyptický, související s Apokalypsou sv. Jana

přecházení, přechod ; hyperbaton, přestavení slov

jakmile, hned jak

kojit

bagnioregský, související s Bagnioregiem

obilí (zejm. vymlácené), zrní ; osivo, zrno k osevu (form. bladum) (LMALB nic víc, zrní DZ ; kontext Fournier I, 327 vůbec neodpovídá významu obilí)

odpor, námitka ; hádka, spor ; protimluv, kontradikce

otření, utření, vytření, smývání

premisa??? (Moneta s. 90b, 4. odst.)

nebýt s to, nemoci

hřmot, šustot

pohřební píseň, žalozpěv ; kouzelné říkadlo, kouzelnická píseň ; píseň, popěvek

jemný, měkký ; sladký, zralý, lahodný ; mírný, klidný, tichý ; krotký (o zvířeti)

zběh, uprchlík

Pán (o Ježíši), Hospodin (o trojjediném Bohu či Bohu Otci ; takto velmi často Vg.)

zřejmý, očividný, zjevný, patrný, jasný, nepopiratelný ; usvědčený, při činu dopadený, přistižený ; dávající najevo (nesouhlas apod.), jevící (známky života apod.)

mléčně bílý

svrchu řečený, výše zmíněný

hostina

dotýkat se, sahat

k čemuž, o čemž (praví Izajáš apod.), podle slov (Izajášových apod.) (takto RS 53:18.20 či Fournier I, 69 ; následuje genitiv: Ysaie, Apostoli, je to vlastně asi výpustka, snad z iuxta illud (verbum) apostoli)

dočasně ; včasně

zavinutý ; temný, nejasný

hlavní ; přední, prvotní, prvopočáteční ; panovnický, císařský, císařův, císařské rodiny ; příčný (o cestě vojenským táborem)

sbírat, shromažďovat, sehnat, stáhnout

(viz dissentio)

celopal, zápalná oběť

jako

hrozby, výhrůžky

být v nouzi, v tísni, v nesnázi

vůle

činit pokání ; litovat, želet, pociťovat lítost

hned, ihned

lehký (o hříchu), odpustitelný

(Pražák nic. V TDH vlastní jméno, resp. přízvisko.)

těšit, upokojovat

otužovat, zesilovat

ani, nebo, aby ne

oba dva spolu (skloňováno podle duo)

nově (Pražák nenal., novum je novota, v románských jazycích je to znovu, ale albilyon 271:96 nepochybně takto)

duše

objímat, brát do náruče

za noci, v noci

pohřeb

ctít, uctívat

žebro ; bok, stěna

sám od sebe

přesila

vymezit, ohraničit (místo) ; určit, stanovit ; končit, naplňovat ; vymezovat, určovat (pojem, význam slova) ; rozhodovat, rozsuzovat ; (refl.) rozhodnout se, dohodnout se ; vykládat, vysvětlovat, pojednávat ; disputovat

nehoda, neštěstí, nepohodlí

sousedé

z venkova

kořen

vysvětlit

(form. lagena)

otevřený

zašpičatěný, přiostřený, nabroušený

vyučovat dogmatiku, vyučovat víru

kmotr

napřed běžet, spěchat, hnát se

hvězdný ; praporečník, vůdce

důvěřovat, mít důvěru, spoléhat se

osvobození od povinnosti, výsady