Latinský slovník

raději chtít

oplodnit

poloviční, rozpůlený

rozejít se, obstoupit, obkličovat, svírat

rozesadit se, rozsadit se, rozložit se (každý na své místo), usadit se, sedět u stolu, zasednout, sedět ; stolovat, být na hostině, hodovat ; ulehnout ke spánku, jít spát ; zasedat v radě

natáhnout, napřáhnout, vztáhnout ; rozpínat, roztahovat, rozšiřovat, natahovat, rozestírat ; rozpřahovat ; rozšiřovat se, zvětšovat se, roztahovat se, rozvinout ; rozestavit, rozvinout (např. šik) ; protahovat, prodlužovat (čas.)

prosit, dovolávat se

(Pražák nic, MLLM přímo nic, viz "ligonizo" ; několik překladů udává "hrobník", ale dle ligonizo se zdá, že by mohlo jít i o "kopáče")

utéci, uniknout, ujít něčemu

do krve (zmlátit apod.)

bedlivost, opatrnost, ostražitost

schůzka, shromážděníčko, spolek ; shromaždiště ; pokoutní schůzka, tajné shromáždění, spiknutí, kacířské shromáždění ; nedovolená milostná schůzka ; (zřejmě i meton. o těch, kdo se sešli, ač nikde nenal. ; DZ)

slzet, ronit slzy, plakat (Pražák uvádí jen nedep., ale lat-fr uvádí i dep. a tak užito i v RS)

všechen, celý

prostorný, objemný, velký ; obsahující, obsáhlý ; schopný čeho, chápavý

zaznít, zazvučet, zařinčet, zaskřípat ; rozezvučet ; lát, obořit se na koho, vyčítat, vyčítavě mluvit, plísnit, spílat

stejný, stejná váha, tak těžký, tak velký, takový, rovnocenný ; rovnající se ; tak hojný, četný jako ; náhrada, podoba, obraz ; na způsob, po způsobu

nejdříve

zvláštní, obzvláštní, výhradní, vynikající, přední, hlavní, výtečný, znamenitý, nejlepší, největší, nejvyšší

šílenost, nepříčetnost

hned za pochodu

dlouho, déle, dost dlouho, příliš dlouho

dojít víry, uvěřit někomu (pas.)

Zadar, Zara

spálit

unavit, vysílit, utrmácet

moc ; síla ; vláda, svrchovanost ; úřední moc ; úřad, hodnost ; účinek ; možnost, schopnost ; oprávněnost, právo ; volnost, dovolení ; příležitost k čemu

kdokoli, cokoli

sdělovat, oznamovat

přidat, přidávat, dodat, dodávat, doplnit, doplňovat, přikládat, dávat k čemu, připojovat ; dodávat, způsobovat, vzbuzovat, zjednávat

Večeře Páně

exkomunikovat, vyloučit z církevního společenství

nový

slib lenní věrnosti

přirozenost

sdělení, sdělování ; sdílení, vespolné účastnění, obcování ; udělení

a též

dát se na útěk

cizoložství, zálety

patrně, zřejmě, je zjevné, jistě, věru, ovšem, rozumí se ; totiž (vysvětlující)

ohyzdný, ošklivý, znetvořený

postavit se

zpupně

jeden jediný

úpatí hory

(absol.) jíst ; (trans.) (alqd) jíst co, sníst co ; sežrat co ; strávit co ; projíst co ; promarnit, prohýřit co ; (refl.) sžírat se, trápit se

končí... [bývá uváděno na koncích díla ; končí, tak se to většinou překládá, např. Spunar]

přerušit

cizí peníze = dluhy

převorství

původce, autor

třást se, být zmaten, bát se

živý tvor, živočich

Provensálci

nemocná

přátelství, těsný poměr

bezpečný

útok, vpád

provdat, vdát

líčení, řeč, obhajoba

viz quisque

v hojném počtu

házet, metat, vrhat

rokle, sráz, stráň, úval

pokrm, strava

dlouhý půldruhé stopy

ustupovat, couvat

krádež

zrádně, proradně

pozemský ráj

oddělený, odloučený

exhumovat

prospěch, zisk, bohatství,

prozradit

vyhnout se, vystříhat se

snad, možná, pravděpodobně, jak se zdá, jak myslím, podle všeho, nejspíš, asi ; asi (u číselného údaje)

darovat občanské právo

rychlejší, hbitější

bagnioregský, související s Bagnioregiem

trojjedinost

někdo

[Pražák nic ; snad pomocník, příručí, přísedící]

tajný

služba ; konání, úkon, práce ; služby Boží (v pl.) ; úřad, funkce ; zaměstnání ; povinnost ; smysl pro povinnost

vysílený, unavený

(Pražák pod instar přímo neuvádí)

rozvažování, odvažování ; rozdělování, vyplácení (peněz) ; správa, spravování, finanční správa ; rozdělování ; řízení, správa

spatřit, uzřít

vzdělávání

modlitba, prosba

vyznat, uznat, doznat, přiznat ; vyjevit, dát najevo, prozradit (nějakým skutkem)

podsouvat (ve smyslu našeptávat)

velikost, rozlehlost, rozsáhlost

znepokojit, polekat, poděsit

vážně

v ústraní, stranou, mezi čtyřma očima

úd

bojovat, zápasit

jalovost, povrchnost, prázdnost ; nicotnost, prázdné zdání ; marnost, zbytečnost ; lehkomyslnost ; nepravdivost, lstivost, šalba, lest, prolhanost ; přelud, šalba, klam ; vychloubačnost, chlubičství, ješitnost ; pomíjivost, marnost

pustošit, plenit

nakonec (??? snad)

ač, ačkoli, byť (s adj. i celou větou)

bažina, bahno

podle všeobecného snesení

činit pokání ; litovat, želet, pociťovat lítost

předoalpská Galie

jak se praví výše, jak se píše výše

náležité pocty

brát ohled? (tak Vg Dt 28,50)

víc, než je slušné (Ovidius, Horatius)

přísahat

ořech

levý ; nejapný, neobratný ; zvrácený ; nepříznivý, neblahý ; nešťastný

Provensálci

nemoc ; slabost

zatím, mezitím

stmelovat, zdít

(alqm) vzývat koho, modlit se ke komu ; (alqm) vzdávat chválu komu, chválit koho, velebit koho, uctívat koho, klanět se komu ; (absol.) modlit se ; (alqm) zbožňovat koho, obdivovat se komu ; (alqm) uctivě zdravit koho (MLLM)

kněz spravující nebiskupský kostel (??? v MLLM se poněkud rozchází koncová část fr. a angl. ekvivalentu: ... église non-épiscopale - ... a church inferior to a bishopric) ;

(neklas. pro quondam)

kmen

vzpora, odboj, odpadnutí, odpad ; ubývání, mizení ; zatmění ; mdloba, mrákoty, ubývání sil

nahlas

správce ; uspořadatel ; (biskupský) pověřenec (spravující světské záležitosti) ; rektor (kostela) ; světitel (osoba, která světí kněze či biskupa)

nalevo, vlevo

oděv, šat

ohbí, kloub

(Fournier I, 312)

ze Chartres, chartreský

protivenství

pohřbít koho

modlitba ; řeč, mluva ; výraz, projev ; vylíčení ; tvrzení, výpověď, výklad ; předmět, látka, téma (řeči) ; výmluvnost

neporušitelně

hojně, rozsáhle

poškození ; urážka, uražení ; úmyslné dráždění odpůrce

věnec ; věnec zdi ; kruh posluchačů ; kruh vojska svírajícího město ; koruna ; tonzura ; souhvězdí Koruna ; růženec (zřejmě ; nalezeno sousloví dicare coronam v souvislosti s uložením pokání)

(MLLM nic)

tímto způsobem obelstit vojsko

doba, chvíle, čas

vzdálený, ukrytý

známý

vyvracet, vyvrátit ; rozvířit, zčeřit ; převrhnout, překotit, skácet, povalit ; rozvrátit, podkopat, zničit ; k pádu přivést, přivést na mizinu

z bláta ; jílovitý ; zablácený ; bezcenný, ničemný, darebný

popravit koho, na hrdle potrestat koho

strach

zženšťovat, činit ženou

odtud, odsud

lišit se, rozcházet se ; zazpívat falešně, vydat falešný tón, neladně znít

velmi, velice, tuze, silně

prodlení, meškání

bohatý, zámožný, blažený

na oltáři

vše potřebné

syrový, nezralý, nestrávený ; surový, nezpracovaný ; krvavý, surový ; nebílený, nebělený (o vlákně či tkanině) ; nepromyšlený

přední

bezpráví, nespravedlnost

obsazení, zaměstnání, zájem

manželské spojení, sňatek, manželství ; páření (o zvířatech) ; choť, manžel, manželka

lehký (o hříchu), odpustitelný

odděleně, odloučeně, zvlášť

Lombardie

chladné podnebí

(jen) tolik

pokoušet se o co, podnikat co, usilovat o co, snažit se, namáhat se (+ alqd. nebo inf.), jmout se

kolo

následovat, pronásledovat, stíhat

kmotr (pro křestního kmotra i jako běžné oslovení)

Jiljí

cizinec, pocestný, host

pod přísahou

jakmile

zvrácený, převrácený, křivý ; zlý, závistivý ; nerozumný, zpozdilý ; šilhavý

neořezaný

bát se, obávat se

zabývat se čím, prodlévat u čeho

jakýkoli, kdokoli

jazyk (řeč), jazyk (v ústech) ; národ (přen.)

nenadále, znenadání, najednou

ve dne, přes den

krotit, ovládat, mírnit

hledat, vyhledat, vyhledávat ; pohřešovat ; toužit po čem, žádat, požadovat, přát si ; pátrat, vyptávat se, dotazovat se

treviský

za poslední, konečně (DZ ; Pražák ani MLLM nic)

šeredný, ošklivý, ohyzdný, hnusný, odporný, ohavný ; mrzký, sprostý ; hrozný, krutý

mít převahu ( mít méně

spojení, svaz, kloub

hloubka

dobytek

výše zmíněný, řečený, jmenovaný?

navyklý, vycvičený

(form. flaveus)

úsudek

konec, zakončení, výsledek

vyměřit

déle trvající

zlostný, popudlivý

drahý, nákladný

bojechtivost, hbitos, čilost

Hospodin Bůh (Gn 2,4-9 atd., mnohokrát)

božské Písmo

[často užíváno jako výplňkové slovo, jež se obvykle nepřekládá]

bojácný

váha

zapovědět, zakázat

tyč, tyčka ; míra, tyč k měření, sáhovka ; sáh? (délková míra) ; ? (plošná míra ; MLLM jen vysvětluje, neuvádí ekvivalent, ale odkazuje na fr. studii o těchto mírách)

šikmo, stranou

seskakovat, spadnout

neověřený, nejistý

zanikat

Bologna (město v Itálii) ; (jméno dalších obcí)

být pevný, jistý

vypočítat ; uvážit, rozvážit, promyslet ; pokládat, mít za

je divné, je podivné

místo k odpočinku

vyhledávat

(form. herba)

lesknout se, hýřit

odpočinout si od čeho (ab, ex re) ; odpočívat, oddechnout si, dopřát si oddechu, nalézt klid, nabýt klidu ; váznout, ustávat

svícen (kandelábr), nosič svíček

pátrat, slídit

kráčet kupředu, postupovat

vědět, zvědět ; znát, umět, rozumět ; rozsuzovat, rozhodovat ; domnívat se, mínit, usuzovat, soudit

další den

přecházení, přechod ; hyperbaton, přestavení slov

oseté pole

veselý, bodrý

jednat ; dělat, konat, vykonávat, činit, provádět, provozovat, pracovat, pořizovat ; vést ; pohybovat se, spěchat, hnát se ; razit si (cestu) ; vyhánět, růst (o rostlinách) ; hnát, honit, popohánět, štvát, pronásledovat, odhánět ; plenit

hojněji, více, víc, větší počet ; déle, více než ; napříště, do budoucna ; důkladněji, více důkazů (formule, kterou se odročovalo soudní řízení)

sám

podporování, pomáhání, podpora, pomoc, přispění

stroj, přístroj ; válec (ke zdvíhání či posunování), páka ; dobývací stroj, obléhací stroj ; lstivý výmysl, obmysl, úskok, lest

(střv.) (domácnost, v níž žijí společně sourozenci a jejich rodiny)

oba, jeden i druhý

uvězněný, žalářovaný (nikoli nutně "zazděný", viz Fournier I, 295 o navštěvování vězňů)

kotník ; hrací kostka

pustit, opustit ; vzdát se, zanechat čeho, nechat stranou, nechat bez trestu, pustit ze zřetele ; mlčky přejít, pominout, opomenout co, nezmínit se o čem, nemluvit o čem

vévoda

hrůza, strach ; posvátná hrůza, posvátná bázeň, bázeň Boží ; postrach, strašák

předloktí, rameno

(někdy výplňkové slovo, které není nutné překládat, viz např. RS 52:2)

změnit, proměnit, přeměnit

kazatel

podstoupit

vrhnout

omluvit se, ospravedlnit se

nahradit, doplnit, zaplnit

seslat (např. potopu ; takto RS 56:15)

vysvěcení kostela

zbavit života, usmrtit

(viz reprehendo)

nově (Pražák nenal., novum je novota, v románských jazycích je to znovu, ale albilyon 271:96 nepochybně takto)

hřát se u ohně

složit zbraň

župy

pozorovat (zevrubně), prohlédnout si ; myslí pozorovat, v mysli přemítat, rozvažovat, rozvážit, uvažovat, uvážit

prvopočátek

význačný, znatelný, nápadný, patrný ; pamětihodný ; významný, velký, značný (toto DZ)

jak

neobyčejný, neobvyklý

lůžko

jednoduše, prostě ; jednotlivě ; přímě, otevřeně, poctivě

střelec z balisty, kamenometec, samostřelník ; kamenomet, balista ; konstruktér balisty

mořský, při moři

pečetí opatřit

kupříkladu, například, třebas

znalec

prospěch, užitek

tvořit, rodit, plodit, být přízniv vzrůstu ; nést kupředu, poponášet, posunovat, postoupit ; zvětšovat, rozšiřovat ; povznášet, vyvyšovat ; odkládat, oddalovat, zdržovat

dobrodiní, laskavost

nechat, uchovat

probůh!

Dunaj (na dolním toku)

vrtkavost

z ničeho

hlavně, zvláště, zejména

nehybný, nepohyblivý (i v pozit. smyslu: nepodléhající změně)

[zřejmě spíše Slavonie než Srbsko, viz Thouz., Un traité, 34.]

mít se na pozoru před kým

kromě

upevnění, vazba sloupu

sčítat, spočítat ; dovršit, dokonat, dokončit ; spáchat

čistit, ospravedlňovat, hojit

výzvědný

kormidelník

přítel, blízký

1. scházet se, sejít se, shromažďovat se, přicházet, dostavovat se (in locum, ad alqm) ; (tranzitivně) setkat se s kým, zastihnout koho, navštívit koho, zajít ke komu, mluvit s kým (alqm) ; 2. stíhat, žalovat, obesílat koho

navěky (tak např. RS či Žd 6,20)

vynést

žádat, požadovat

Skutky apoštolů (i takto v sg.)

přístav

bělit (prádlo)

velmi skrovný počtem, velmi málo, velmi málo

vyloučení, odstranění, vzdálení

florentský

hned potom

poslat

(Pražák nic.)

proti noci

a (zejm. slučovací spojka, ale i odporovací) ; a to (připojuje logicky nesouřadný člen: "jeden, a to velmi podivný zvyk") ; i, také (adverbium se stupňovacím významem: "et dona ferentes", zejm. v pozdější latině)

tři dny

vůle

příkrý, prudký

světový

vědomý

k nesmyslnosti, ad absurdum

nepřemožený

seč může

co nejlépe, nejlépe

dvojice, pár ; (od 13. stol.) pairové ; (od 13. stol.) bratrstvo

rychleji ; spíše, snáze

žně

v témž čase, zároveň

přísněji (např. potrestat)

podle libosti

líbací medailónek (který nechával kněz kolovat mezi věřícími) (DZ podle Rubin, CC, 74-76 ; MLLM nic)

souhvězdí, hvězda

(někdy užíváno jako výplňkové slovo, tak myslím např. Flor. rit. 244 = 12,15 ; TDH 312:16 jistý učenec, totiž Lanfrancinus... To lze vynechat.)

patro, poschodí

rozvažování

ustavit do čela

zkroucený, zkřivený, ohnutý ; zvířený, zbrázděný ; zmučený ; ztrápený, soužený, trýzněný

mít něco přesně vypátráno, mít něco za jisté

evangeliář

přivést (např. k Bohu ; 1P 3,18 a Moneta 61a)

tkadlec (správně textor)

splitský

tvrdý, tuhý

konat soudy

dole, vespod, nízko, níže (adv) ; pod (předl. s ak.)

břeh, pobřeží

jak - tak (nejvíce, zvláště)

držet s kým

postit se

bydlící z této strany Rýna, před Rýnem

Radim, Radek, Radoslav, Radovan

zasvěcovat, obětovat (bohům) ; posvěcovat (spec. své počátky, tj. připisovat si božský původ) ; zaklínat ; dávat do klatby, proklínat ; zbožnit, zbožštit, zařadit mezi bohy, prohlásit za boha ; zvěčnit, učinit nesmrtelným

kagan

útočiště, úkryt, azyl

střední cesta

dovážeti zdola nahoru (proti proudu)

dozvědět se, poznat

nepochybný

périgordský

ale přece, přece však, než aspoň

velitel dekurie, náčelník

později

náhodou ; zrovna, právě ; maně, nazdařbůh, naslepo, slepě ; jednou (uváděcí slovo vyprávění) ; snad (ve spojení s ne, si, sin, nisi a básnicky i jinde) ; málem (forte dixit Tiberius = "il échappa ŕ Tiber de dire ; o tom Pražák neuvádí nic)

přirážet, zatloukat, zarážet

zakřivený, ohnutý, zahnutý ; klenutý, sklenutý ; křivolaký

dřevorubec

schvalovat, vychvalovat

říkat, pravit, tvrdit ; říkat jako, přitakávat, přisvědčovat

župan (titul)

zeptat se někoho

společná záležitost

zápis, listina (v sg. zřídka)

bouda, stan

jako zapřísahání

dříve

turínský

pokoušet, napadat, dráždit

rukopis, rkp.

dny po sobě

patnáctý

zlepšit, vylepšit, zvýšit hodnotu ; poopravit, vylepšit ; vyléčit, uzdravit ; (pas.) vyléčit se, uzdravit se ; opravit (věc, např. loď) ; obdařit, obdarovat, (spec.) obdařit donací

konzulát

Verona

poutat, zaplétat, zamotat ; dělat neschůdným, nepřístupným ; zaplést, zamotat, zmást ; překážet, zabraňovat, být na závadu, vadit, ztěžovat, zdržovat, mařit, znemožňovat, překazit

pročež

uzavřený, skrytý, tajný ; tajemný

zásoba

Fortuna, ae, f. Štěstěna, bohyně štěstí ; (střv.) právo na nalezené poklady ; (střv.) nástrahy moře (MLLM jen jako fortuna maris, ale i vypouštěno: Bech, ed. Šanjek, Bosansko-humski..., 140 ; dle MLLM od 13. stol.)

(dnešní Brno)

hodnostář

název, pojmenování, jméno ; titul

klamavý, klamný, nespolehlivý ; podléhající klamu

Gaskoňsko ("Gallus Vasco" in Ohler, Náb. poutě, 175 přel. "Francouz z Gaskoňska")

bezúhonnost, nevinnost

jed ; otrava, otrávení, travičství ; otrava, nákaza ; nápoj lásky, kouzelný nápoj, kouzelná šťáva, lektvar ; kouzlo ; uměle připravená šťáva ; barvivo, barva

(geogr.) Montaillou

házet

hlásání, zveřejňování, hlasatelství ; prodej, vyvolávání ; rozhlašování, vyhlašování ; oslavování, velebení

(MLLM ani Pražák nic)

naskytnout se, objevit se, dát se na pospas

nicméně, přece

ječný, ječmenný

pohrdnout, zhrdnout čím, nebrat na vědomí

příznivý

přirůstat, vzrůstat, růst, přibývat, zvětšovat se

svatost

přijmout (radu), uposlechnout

dokud

chamtivost, hamižnost, hrabivost

svědomí ; vědomí ; povědomost, vědomost (společná), společná vědomost, společná povědomost, spoluvědomí, souvědomost (tato česká slova Pražák) ; vědomí (něčeho u sebe sama) ; dobré svědomí ; špatné svědomí, výčitky svědomí

(druh laciné tkaniny ze směsi vlny a lnu)

stráž

strážce pečeti

povaha, rod, druh

předběžná volba, předběžné rozhodnutí ; znamení, známka, návěští, předzvěst ; přednost