Latinský slovník

uzavřený, skrytý, tajný ; tajemný

nedostatek, nouze, chudoba

patnáctý

nicméně, přece

vůz

nemít naději, ztratit naději

pohřební píseň, žalozpěv ; kouzelné říkadlo, kouzelnická píseň ; píseň, popěvek

bez obalu, otevřeně

modlit se růženec, říkat růženec, odříkat růženec

užívat (těšit se z něčeho pro věc samotnou, jiné je uti, kde se věc užívá pro něco jiného)

omdlet

pastva, píce

pošetilý, šílený, pomatený?

Francie

sem, až sem, až tak daleko

pronásledovat, stíhat

rozpakování

přijmout (radu), uposlechnout

zdraví, zdravý rozum, rozvaha, rozumnost

naplňovat, doplňovat, vyplňovat ; ukájet (o choutkách ; DZ)

průvod ; družina, komoňstvo ; hrabství ; hodnost hraběte

část, úd

stěžovat si, naříkat

stěna, zeď

plavba

Slované

totéž, to samé

uznávat za vhodné

zakřivený, ohnutý, zahnutý ; klenutý, sklenutý ; křivolaký

pohoršit ; pokořit, ponížit, zahanbit ; svádět, pokoušet ; uvést ve zmatek

bochník (DZ) ; koláč (zejm. obětní) ; placenta, plodový koláč ;

(form. blaveus) (LMALB) ; žlutý (??? DZ)

pátek

jako zapřísahání

pokrm, strava

kněžské svěcení

horší, slabší

dojít, dostoupit, dospět, vstoupit, vkročit, vystoupit, dostat se k čemu ; přistát (o lodi) ; dát se do čeho, začít co, zabývat se čím ; zažít, pocítit (pas.) ; dojmout, jímat, pohnout ; zachvátit, jímat, zasáhnout ; vynořit se, vyvstat (zejm. o myšlence)

(form. ordinatio)

nic nového

oděv, oblek, šaty, šatstvo, roucho ; šat, roucho (jednotlivé, ale toto jen pozd.) ; tkanina, látka ; přikrývka, pokrývka, koberec ; šátek (bás. a pozd.)

dostat, nalézt

těsný, úzký

ne však, nikoli však

odvrátit, shazovat

v okamžiku smrti

(Pražák nic, ani Franci nic)

zpráva

trvat na svém, stát na svém

protivenství

jeden jediný

vystoupit, vylézt

ohromný

bouře, nepohoda, zimní počasí

zloba, nepřízeň, nenávist ; zlomyslnost, škodolibost

navrch, nahoru, nad to, kromě toho

četa

panovat komu / čemu

vpravdě, ve skutečnosti

nepatrný

bagnioregský, související s Bagnioregiem

pohnout

na rozličné strany, hromadně

za úsvitu

shon, sběh, shlukování se

pospíchat

provést, postavit, vystavět

prozíravý, obezřelý, bystrý, rozvážný, prozřetelný, rozumný, opatrný ; moudrý, chytrý ; znalý, umějící, zkušený, zběhlý v čem ; předvídající, předvídavý, vědoucí ; vědomě, s úplným vědomím, s rozmyslem, úmyslně, schválně, naschvál

nepravost, špatnost, nepoctivost, provinění, přestoupení, hřích, vina, zločin, zlý čin, násilí, násilnictví, bezpráví (vypsáno z kontextů Vulgáty, ale neprojito všech 489 výskytů ; "nepravost" je daleko nejčastější, ale např. násilí také několikrát)

Heptateuch (pět knih Mojžíšových, Jozue a Soudců) (Regula Benedicti, 215)

dýmějový mor

místo, za (koho)

přivléci, dovléci, dotáhnout ; zatáhnout kam, vlákat, přilákat

umývat, koupat

jak, jakkoli

svléci, odložit ; odložit co, vzdát se čeho ; zbavit se čeho, setřást co (např. jho) ; odejmout co komu, svléci co komu, obrat, oloupit koho o co, zbavit

vzít pro sebe, sebrat, odebrat

jak - tak

oděný praetextou (tj. nachem lemovanou tógou, kterou nosili chlapci do 17. let) ; vyšší úředník ; nedospělý hoch

vystoupit ; vynořit se, vystoupit (zejm. z vody, země) ; vzcházet, zvedat se, vyvstat, vzejít, objevit se, vyrůst, vyprýštit, povstat, vzniknout ; vznikat, objevit se, nastat, vyskytnout se, povstat ; stát se ; osvědčit se jako ; být, existovat, vyskytova

býk, vůl, tur

myšlení, přemýšlení, přemítání, rozjímání, uvažování, úvaha, pomyšlení ; myšlenka ; představa, domněnka, mínění ; obraznost, obrazivost, představivost, schopnost myslet, mohutnost myslicí

kupovat, koupit, za peníze brát (od koho: ab alquo) ; vykoupit, zakoupit, koupí získat

jistě, věru

činit úklady, číhat

jakmile, když [zřejmě jen střv. latina]

ustupovat, couvat

utopit se

svědomí ; vědomí ; povědomost, vědomost (společná), společná vědomost, společná povědomost, spoluvědomí, souvědomost (tato česká slova Pražák) ; vědomí (něčeho u sebe sama) ; dobré svědomí ; špatné svědomí, výčitky svědomí

bez práce, nezaměstnaný, nečinný ; neúčastnící se politických zápasů, žijící v ústraní, pokojný ; klidný, bezstarostný ; zdlouhavý [že by to znamenalo nehybný, to Pražák neuvádí]

hvězdný ; praporečník, vůdce

ještě ne

dědictví

vzhledem k ostatnímu

natažený, napjatý ; úsilný, usilovný, horlivý ; silný, rázný, důrazný

usmířit

rozejít se, obstoupit, obkličovat, svírat

ještě jednou, podruhé

nedílný, nerozdělený, smíšený ; nerozeznatelný ; bez rozdílu ; nedovolený, nepatřící se (v Pražákovi tento význam nenal., ale v jiném sl. ano)

vzdělanost

bát se, obávat se

dále (o míře a způsobu)

stát u čeho n. vedle čeho ; zpříma stát, trčet, strmět

chodit, toulat se, bloudit

být prvním centurionem prvního pilu = nejvyšším

dát milost, udělit milost ; být po vůli, vyhovět, popřát sluchu

seč může

pták, polétavec, okřídlenec

kopat, pracovat s motykou, rýt (MLLM bęcher, tj. očividně i rýt rýčem)

pohár, kalich???

když

uprchnout

spoluúčast (vojenská)

sebevědomě, směle, odhodlaně, srdnatě, jistě, neohroženě

břevno, kláda, trám

nahlas

jako

krvavý, krvavě červený ; krvavý, potřísněný krví ; krvelačný, krvavý, krutý ; barvy pečetního vosku

poddání, odevzdání, vzdání, podrobení

o, co do, vzhledem k, stran čeho, co se týče čeho, pokud jde o (o předmětu a vztahu)

shodit

poutat, zaplétat, zamotat ; dělat neschůdným, nepřístupným ; zaplést, zamotat, zmást ; překážet, zabraňovat, být na závadu, vadit, ztěžovat, zdržovat, mařit, znemožňovat, překazit

přidružit, získat si

obchod, obchodování

neopodstatněný, neodůvodněný, nepodložený

čarodějnice

naříkat, plakat, litovat

jedovatý, otrávený, plný jedu (i přen.)

pokyn

velitelský, vůdcův

zavržení, neschválení

lovec vlků ; vlkodav

činit pokání

dostávat se kupředu, pokročit, postoupit, urazit (nějaký díl cesty) ; pořídit, vyřídit, prospět, mít úspěch, zdar ; prospívat, přispívat, pomáhat, být platný, být užitečný

dospět ke shodě, dospět ke kompromisu (asi ; Pražák I:269 nejasně)

sourozenec, příbuzný, pokrevný příbuzný ; pokrevní přítel

propadnout nejhorším mukám

měděná barva ; předmět vyrobený z mědi

otázka, dotaz ; otázky, dotazování se ; výslech ; usuzování otázkou, dokazování

pokus

zůstávat, setrvat

doposud

správce sklepa, správce spíže ; sklepmistr, klášterní sklepmistr ; sklepník

stroj, přístroj ; válec (ke zdvíhání či posunování), páka ; dobývací stroj, obléhací stroj ; lstivý výmysl, obmysl, úskok, lest

vykládat, rozbírat, pojednávat, přednášet, rozmlouvat, rozprávět, hovořit (de re - o čem)

(Fournier I, 315)

chytit za krk

sklonit se ; sklonit, schýlit

od toho času

bojovat, zápasit

laik

seslat (např. potopu ; takto RS 56:15)

nesouhlasný pokřik, vypískání??? (MLLM fr. "poursuite ŕ la huée", angl. podobně, ale přímo angl. ani fr. nenal.)

oznamovat, ohlašovat

žlutý, žlutavý ; (o vlasech) plavý, světlý

jít se svým oddílem

krajnosti

další den

kupříkladu, například, třebas

(absol.) jíst ; (trans.) (alqd) jíst co, sníst co ; sežrat co ; strávit co ; projíst co ; promarnit, prohýřit co ; (refl.) sžírat se, trápit se

poplatky a dávky

být v nouzi, v tísni, v nesnázi

uchopit, pochopit

nekřtěňátko

kárat, napomínat

(LMALB nic ; viz asi spíš románské jazyky: charger, cargar)

odříznutí, odnětí, amputace ; vykleštění, kastrace ; přerušení (řeči) ; odtržení, odloučení ; exkomunikace

zdržovat od něčeho

(české tvary samostřílník a kušištník neověřeny, samostřelník udává Pražák)

vyloučení, odstranění, vzdálení

zničit, zkazit, přivést v zkázu, přivést na mizinu ; pištět, vrzat písničku

vyhodit, vyhnat, vyloučit, vypudit

Ezdráš

velmi snadné

vytékat, prýštit, téci, řinouti se

neprávem, proti právu, nespravedlivě

před časem, svého času

tělesná stráž

zběh, uprchlík

totiž

bohabojný

Behemót

právě tolik, zrovna tolik

přísněji (např. potrestat)

získat (střv. ; germanismus)

náhoda, osud

jako, jakožto, jakoby ; konečně, pak

obraceti k něčemu, vynakládat v něco

bojovat proti někomu, napadat, útočit

někdo, něco

Záhorská Dalmácie (srbská)

činit pokání ; litovat, želet, pociťovat lítost

následovat, provázet ; vykonávat, provádět, plnit, vyřizovat ; vypátrat, vyzvědět, vyšetřovat ; stíhat, mstít, sledovat (za účelem trestu)

Travunja (v Bosně)

slzy

dovést k dobrému konci

věrohodný, autentický

(neklas. pro quondam)

nijak

nebeská klenba

špína

vazba, pouta

jednoroční, celoroční

sněžení, padání sněhu

(rozhodně nenalezen smysl od, např. žádat něco od, ač má Thouz. Flor. rit. 240 demander ŕ Dieu)

tvrdošíjně, zatvrzele

stačit

takový

lastura, škeble ; perla ; nádoba lastuře podobná, lahvička (např. se solí, voňavkou)

zdržovat, bránit

obviňovat, očerňovat, hanobit, pomlouvat, v zlou pověst uvádět

vymačkat, vytlačit, vytvořit

ještě, dosud ; zatímco, když (o současnosti) ; dokud, pokud (o současnosti a stejně dlouhém trvání) ; až, do té doby, až konečně, dokud ne ; až by, dokud by ne, aby zatím ; jen když, jen jestliže, jen aby, jen ať (uvozuje větu přací)

do šířky

hlavně, zvláště, zejména

slyšet, zaslechnout ; dovídat se ; vyslýchat ; poslouchat, uposlechnout, být poslušen

Srbové (zejm. ve franckých pramenech 9. stol. takto)

znovunabytý

ve stejné vzdálenosti

zlepšit, vylepšit, zvýšit hodnotu ; poopravit, vylepšit ; vyléčit, uzdravit ; (pas.) vyléčit se, uzdravit se ; opravit (věc, např. loď) ; obdařit, obdarovat, (spec.) obdařit donací

domýšlivost

dlužná otrokyně? (často se vyskytuje v Iz dubrovačkog archiva 3)

nutnost, nevyhnutelnost, neodvratnost ; naléhavost, tíseň, nouze (nouze DZ) ; nutná potřeba, nutné vydání ; pouto, svazek, poměr

rouhání, urážka

každoročně

soutěžení, závodění, horlivost, usilování ; řevnění, řevnivost, žárlivost ; závist

dobrotivost, dobrota, laskavost, milost ; dobročinnost, štědrost

jakkoli, libovolně ; ač, ačkoli, třeba, třebaže (s konj.)

jestliže totiž

zrát, uzrát, dozrát

leda snad (DZ ; z Pražáka to nepřímo vyplývá, viz sub "forte")

zavazadlo, břímě

koza

odrážet, nepouštět

lasička

žena (form. femina)

dobrodiní, laskavost

něčí

kdokoli, cokoli

řízení, vedení ; vláda

nakonec (MLLM ; přiklad neuveden a angl. i fr. ekvivalent znamená jak "nakonec", tak "konečně", tj. nevím)

omočení, ponoření, pohroužení [Pražák et al. neuvádí, ale jinde nal.]

Spoletský

neřesti

(alqm) vzhlížet ke komu ; znovu přivolávat co (o vzpomínce) ; dbát na co, brát zřetel na co ; vztahovat se ke komu ; očekávat co

náklad, výdaj

na dvě strany, dvojím směrem

(o čase: tempus quo currebat MCLXXIIII: takto TDH 319:32)

měsíční (měsíčně se opakující) ; měsíční (měsíc trvající)

vzápětí, za chvíli

žádoucí, milý, vítaný

(město ve Španělsku, jiné je Placentia, tj. Piacenza)

neboť, totiž, ježto, poněvadž, an ; jak možno

ale přece, přece však, než aspoň

jak, jakým způsobem ; že (MLLM, bez příkladu) ; tak, že / tak, aby ; aby (MLLM, Pražák ; Pražák zpracoval velmi slabě, jen "jako, jak" bez pozn., MLLM několik příkladů)

konečně, teprve

stejný, rovný

amen

socha (bohů), modla

vše potřebné

paprsek ; paprsek (kola), loukoť ; poloměr (kruhu) ; hůl, hůlka ; měřítko, hůlka na kreslení ; tkalcovský člunek

slavit co

okcitánský

válečné loďstvo

svítilna, lampa

vzdušný, ve vzduchu ; sahající vysoko do vzduchu, vysoký, nebetyčný ; modravý, barvy jako vzduch

kněz spravující nebiskupský kostel (??? v MLLM se poněkud rozchází koncová část fr. a angl. ekvivalentu: ... église non-épiscopale - ... a church inferior to a bishopric) ;

číše, pohár

s laskavým dovolením

kromě

oddělovatel ; dělitel (mat.) ; rozdělovatel (např. pozemků, peněz) ; rozhodčí (při rozdělování majetku) ; náhončí, rozdělovatel peněz (před volbami k podplácení voličů) ; správce a rozdělovatel kanovnických prebend ; rozdělovatel vytěžené rudy

uvést v rychlý pohyb, svolat ; popudit, pobouřit ; způsobit, vyvolat

sousední

obezřetnost ; záruka, ujištění

lacino

(po) nějaký čas, jistou dobu

Makedonie, země na sever od Řecka, většinou vnímána jako oblast od Olympu až k řece Strymonu

najmout, pronajmout, vykoupit

Avignonet

nebezpečenství, zkouška

roztrousit, rozmetat

dohled, pohled

švec

výrobce kos, kosař (sic)

starobylost, dávnověkost, starobylý obyčej ; starožitnost, dějiny starého věku, starověk ; lidé starého věku, staří, předkové ; starobylý dobrý mrav, stará dobrá poctivost

prvenství

někdo, něco ; některý, nějaký

připravený k boji

přidat, přidávat, dodat, dodávat, doplnit, doplňovat, přikládat, dávat k čemu, připojovat ; dodávat, způsobovat, vzbuzovat, zjednávat

vpravdě, skutečně, opravdu

nákladný

dohotovit, vykonat, dokončit ; způsobit, připravit ; sehnat, sebrat, opatřit ; zeslabit, vysílit, zničit ; připravovat mísením různých látek (zejm. lék) ; proměňovat (podstatu chleba a vína, zejm. v pas., ale nejen) ; vymýšlet ; vyhotovit (např. listinu)

a to tím spíš

zlepšení, vylepšení ; zvýhodnění (ve spojitosti s dědictvím ; přilepšení zřejmě za ekvivalent tohoto významu pokládat nelze ; dle výkladu sub "melioro" jde o zvýhodnění jednoho dědice nad jiné)

opice (i přen. o napodobovačích)

mzda, plat, odměna

nákladní

bez porušení

Adam

být nesvorný, nesjednocený, rozdvojený, ve sváru, znesvářen ; nesnášet se, svářit se ; bouřit se, vypovídat poslušnost ; různit se, lišit se, neshodovat se, rozcházet se, lišit se v úsudku

[Pražák nic.]

sdělovat, oznamovat

hledat radu

vynaložené peníze, náklad, náklady, vydání, výlohy ; strava

opatřovat

jakmile

dbát, dávat za pravdu

pomalu, ponenáhlu

Bulharsko

nahý, obnažený

asi, přibližně, skoro

co nejlépe, nejlépe

desátek

urozený

kroupy, krupobití

výslovné písemné svolení

na rozdíl od

osud, řízení

snášet, trpět, zakoušet

existence, bytí

co, jak, proč

nalézt, najít, (na něco) přicházet ; nalézat, dovídat se, shledávat ; vyhledávat, vymýšlet, vynalézat ; opatřovat si, zjednávat si, dosahovat ; zřídka též přijít ke komu, čemu

vestoje, vstoje

vysvětlit

zvětšený, zveličený

(lid.) česnek

kruh, kolo

legie ze starých vojáků

večer

úvaha (Pražák I, 167)

tmavý, temný, černavý, černý

čisté víno, nemíšené víno, neředěné víno

Lombardie

hrozby, výhrůžky

připevňovat, poutat, uvazovat

příchod, přístup, vchod

pronásledovat, lovit, štvát, znepokojovat, týrat, trápit

živit

doslova

světový

prokázat platné služby komu

házet

širokost, rozlehlost

moc, panství, vláda, nadvláda

Pán (o Ježíši), Hospodin (o trojjediném Bohu či Bohu Otci ; takto velmi často Vg.)

vynikající, kvetoucí

ustat, přestat

(Pražák takto v sg. nic ; viz singuli)

hledat, vyhledat, vyhledávat ; pohřešovat ; toužit po čem, žádat, požadovat, přát si ; pátrat, vyptávat se, dotazovat se

zdržet, zadržet, ochromit

zvednout se

(Tacitus)

přiřčený, ustanovený ; tak řečený, tak zvaný, údajný

vzápětí

čtvrtek

kořenění ; nakládání (ovoce do nálevu) ; zř. též tvar pro condicio, viz sub condicio (nadbytečná snaha o klasický pravopis ; DZ, že se tak "condicio" někdy psalo LMALB)

lámání chleba

nuznost, chudoba

troška, něco málo

ostřice

dosavadní

tkadlec (správně textor)

vyhledat, vynalézt, vypátrat

nehybný, nepohyblivý (i v pozit. smyslu: nepodléhající změně)

(střv.) (jihofr.) (člen užívaný někdy před mužskými jmény)

význačný, znatelný, nápadný, patrný ; pamětihodný ; významný, velký, značný (toto DZ)

vzbouřit se

obecní, náležející obci ; obecní (o chudých placených z pokladny) ; plnoprávný, zasedající v městské radě

ležet pod něčím, ležet vespod ; podléhat, být podroben, být podřízen

boží, božský, svatý

poplivat

řetěz, řada ; kolo (tanec) ; spojitost

cokoli, všechno

bratr laik, konvrš

tajný

bez úhony, bez ztrát, neporušený, nedotčený

prázdný prostor

pramen

(form. aeris)

okraj

trojí, tři

stráž

z Nogentu

v ústraní, stranou, mezi čtyřma očima

něco nastavené mezi, záminka, překážka

katarka

ohýbat, naklonit, opírat

řízení Boží, Boží vůle

Dunaj (na dolním toku)

kovonosný

jako zvláštní oddíl

glastonburský (související s opatstvím Glastonbury)

spěch, kvap

název, pojmenování, jméno ; titul

zaznít, zazvučet, zařinčet, zaskřípat ; rozezvučet ; lát, obořit se na koho, vyčítat, vyčítavě mluvit, plísnit, spílat

měděnka

zahánět

ničemnost, špatnost, darebnost ; lehkomyslnost, marnotratnost, zhýralost, bujnost ; šibalství

spolupracovat, pracovat spolu, spolupůsobit

tah, voj