Latinský slovník

proti vůli

dlaň, ruka

občina (někdy ; různý význam)

správce sklepa, správce spíže ; sklepmistr, klášterní sklepmistr (sic, to co cellerarius, ale sklepník zde ne)

ničemný, špatný, darebný, zlotřilý

sklíčenost

či - či

dozvědět se, zvědět

hluboký (o zvuku, hlase, tónu) ; jadrný (o výroku) ; žírný (o půdě) ; vážný (o hříchu) ; nepřátelský, kladoucí překážky, činící potíže, nespravedlivý

kráčet kupředu, postupovat

s laskavým dovolením

Jeremjáš

hůl

nazí lidé v okovech (označení pro kajícné poutníky)

nemíšené víno

(délková míra, MLLM neupřesňuje)

exkomunikovat, vyloučit z církevního společenství

poddanství, poručnictví, moc

klamavý, klamný, podvodný, úskočný (LMALB udává jen adv. ; převedl a doplnil DZ)

pustina

štěstí

spravedlnost, vyrovnanost

lehkověrnost, důvěřivost ; důvěra

podle okolností

dobytek

carcassonský

zůstávat, trvat, nadále být ; zůstat (přes noc), přenocovat ; dochovat se, zachovat se, dosud být v platnosti ; čekat na koho, očekávat koho, vyčkat koho / čeho

dát se na útěk

mučit, trápit, trýznit

odpor, hnus

nadsazovat, zveličovat ; obdařit, opatřit, obohatit, zahrnout čím ; povýšit, povznést, vyznamenat ; dospět, dovršit (nějaký věk)

(form. aer)

cudnost ; bezúhonnost, mravní čistota

pokud, jak daleko, až kam ; až pokud, až po kterou dobu (čas.) ; ježto (příčinně) ; aby (účel ; jen v pozdní lat.)

Praha

tam

oddělit

podfukem, klamně

úder, rána, náraz

podporování, pomáhání, podpora, pomoc, přispění

vojenské oddíly

(ex alqa re) vyletět odkud / z čeho ; vzlétnout, vylétnout ; (o rychlém pohybu) vylétnout, vypadnout ; vyřítit se, vyrazit ; povznést se, pozvednout se ; (ex alqa re) ujít, uniknout čemu

lid

hrad ; castrum, opevněná vesnice (v Dějiny Byzance psáno kastra, což je řecká podoba)

roztahovat, tasit

proti čelící, opačné (trámy)

doválčit, dobojovat, dokončit válku ; zdolat, nadobro přemoci, úplně pokořiti

služba ; konání, úkon, práce ; služby Boží (v pl.) ; úřad, funkce ; zaměstnání ; povinnost ; smysl pro povinnost

platit

odnímat, ubírat

potvrdit, schválit ; upevnit ; posilnit, posílit, utužit ; povzbudit, dodat mysli ; stvrdit, dotvrdit, dokázat

opatřování vody, doprava vody

seskakovat, spadnout

zrada

bytí

dostat se zpět k

ještě jednou, podruhé

či

chtít vidět, podívat se, ohledat, prohlédnout si, spatřit, popatřit, vidět (zejm. po slovesech přacích a pohybových) ; dívat se, prohlížet ; navštěvovat, zajít kam, vstoupit, vkročit

puyský, související s Le Puy

zdárný, šťastný, se zdarem, šťastně ; zdar dávající, příznivý ; příznivý, šťastný, blahověstný

tourský

činy, skutky ; nařízení, opatření ; zápisy o jednání / o vyšetřování, akta, listiny, písemnosti ; zprávy o jednání, denní zprávy, úřední deník, noviny

dávat najevo, ukazovat, naznačovat

ničit, drtit ; zachvacovat, stíhat ; trápit, sužovat, skličovat, soužit, týrat ; bít, tlouci, udeřit, kopnout ; ranit ; oslabovat, skličovat ; porazit

profánní, neposvátný, světský ; nezasvěcený (zejm. do mystérií) ; všední, neslavnostní ; nečistý ; bezbožný, bohaprázdný, bohapustý ; zvrhlý, hříšný, nečistý ; zlověstný (o zlověstném ptáku, tj. výrovi)

Spasitel (Kristus)

opovrhovat, podceňovat

tolik ; tolikerý

zpupně, bezostyšně

navrch, nahoru, nad to, kromě toho

část, úd

pospíchající, spěchající, spěšný, kvapný, rychlý, chvatný

Kalábrie

modř, modrá barva

uposlechnout příkazu

spěchat

(Pražák nic)

[přímo nenal. ; označení pro svět, světový mechanismus]

část řeči, teze, výklad ; teze, názor

vidět, znát, vědět

mísa [Pražák nic, Šenková nic, el. sl. nic. Jde o nádobu na jídlo, mísu, užito Vg. Mt 23,25 ; 26,23 (kdo z vás se mnou namáčí ruku...).]

ušetřit (někoho), smilovat se

urážka

zdánlivost

být v čele, řídit, spravovat

bojovat bez štítů

Geoffroi, Geoffrey

čistý (i přen.) ; bezvadný, neznesvěcený ; bezúhonný, poctivý, nevinný, cudný ; čistý, jasný (o obloze) ; očistný ; holý, prázdný, volný ; prostý čeho, bez čeho, svobodný od čeho ; čistý, ryzí, správný (o slohu) ; prostý, jednoduchý

kupovat, koupit, za peníze brát (od koho: ab alquo) ; vykoupit, zakoupit, koupí získat

(form. praesto)

dočasně zastavit vykonávání církevních obřadů

doznání, přiznání ; vyznání hříchů, zpověď ; zpovědní tajemství ; výpověď, svědectví

oddálit, odloučit, rozdělovat

nechat, uchovat

aby ne

štěstí

nijak

(často v inkv. registru Fournier, např. 336, konec odst.)

úvaha (Pražák I, 167)

zemědělství, hospodářství

pevný postoj

hovět, shovívat

obracet

zanikat

roztrousit, rozmetat

ličgeský

svátek, slavnost

(adv.) též, rovněž, také, podobně, dále

dělení ostatků

odpadnutí, odboj ; ubývání, úbytek ; vysílení ; nedostatek ; zatmívání (slunce) ; neduh (DZ ex Moneta 282a)

neschvalovat, zavrhnout, neuznávat

vlastnosti

k nesmyslnosti, ad absurdum

spěch, kvap

zachránit se

ukládání (čeho komu, např. pokání)

Přímořská Dalmácie (chorvatská)

kopulace, soulož

(MLLM přímo nic, viz "naturalis")

užívat (těšit se z něčeho pro věc samotnou, jiné je uti, kde se věc užívá pro něco jiného)

mimo jiné

strana, stránka ; listina ; sloupec (písma) ; text, kniha, dílo, spis ; báseň ; "~ divina" Písmo svaté ; řada révových keřů ; pozemek ; oblast, region ; tržiště (Pražák, MLLM) ; průvod, slavnost (Rubin, CC, 280)

zvednout se

odlišný, různý, rozdílný ; protivný, opačný, sporný

(intrans.) sahat, rozkládat se ; (o čase) plynout, ubíhat, míjet ; (o pocitu) pominout, přestat ; přejít (z jednoho stavu k jinému) ; zemřít, zesnout

záleží na tom

cesta

u, při, na, v ; jest, záleží, závisí (o příčině, např. příčina čeho je ve mně)

prostor, čas

kromě, mimo, vyjma, s výjimkou

odsouzený

humský (související s Humem, dnešní Hercegovinou)

hbitost, pohyblivost

rovina, pláň

náležitost ; způsobilost, vhodnost ; podmínka ; zvykové právo ; obecní pozemek

dlužná otrokyně? (často se vyskytuje v Iz dubrovačkog archiva 3)

zdrženlivost, zdržování se ; půst, hladovění, postění ; střídmost v pití ; sebeovládání, čistota, nezištnost, poctivost ; šetrnost, zdrženlivost ve výdajích ; nepřijímání svátosti oltářní

okcitánský

vzmužit se

po dvou, dva

dětský, mladistvý, chlapecký

čistý, nemíšený, neředěný, nesmíšený ; (přen.) čistý, pravý, opravdový ; plný, neomezený ; pouhý, čirý ; samý ("meri principes" samé významné osobnosti)

vstrkávat

uvádět za příčinu, udávat za záminku ; předstírat

pečlivě, bedlivě, dbale, svědomitě, horlivě ; přesně, správně, důkladně ; pozorně, obezřele, ostražitě, opatrně

daň

k apoštolskému stolci (LMALB)

nápadný, pro výstrahu

svědek

(MLLM nic, jen složeniny)

dříve (v některých kontextech vhodné, např. RS 58:15)

sousedící, spojený

řetěz, řada ; kolo (tanec) ; spojitost

navrátit se

vkládání, vzkládání

důstojný otec (zejm. v oslovení: nonne)

vyvést

přikrýt, zakrýt, pokrýt, zahalit, zcela pokrýt, zasypat (c. lapidibus ukamenovat) ; zakrýt, skrýt, ukrýt (DZ ex TDH 312:28, zcela jasně ; možná neklas.) ; pokrývat, pobíjet šindelem, pokrýt střechou ; uzavřít

cvičit ; provozovat, konat, vykonávat co, zabývat se čím, pěstovat co, zacházet s čím

odvděčit se

hostina

opice (i přen. o napodobovačích)

odchod

1. (adv.) tam, onde, na oné straně, na druhé straně ; dále ; (přen. o čase, způsobu, míře) dále ; déle ; nadto, navíc ; v budoucnu, příště, napříště ; 2. (předl. s ak.) za, na oné straně, na druhé straně, na druhou stranu ; dále, za, nad, přes

vespod, dole

tak

mlčky (hovoře jen sám se sebou)

obehnaný

dopřát, povolit

na rozdíl od

přímý

kopí, oštěp

kárat, napomínat

toulouský

cožpak?

žádostivost, touha

zastavit se

ujmout se věci

odlehlý, vzdálený, skrytý, v ústraní

obezřetnost ; záruka, ujištění

předně, mezi prvními

malý, maličký, drobný, skrovný, nepatrný ; málo ; krátký (o čase, zejm. pak věku) ; slabý, slabounký, tichý ; neschopný, nedostatečný ; nízký, prostý (o postavení) ; malicherný, bezvýznamný, všední, obyčejný, nezávažný ; chatrný

být bez čeho, obejít se bez čeho, zdržet se, neužívat čeho, odříci si co ; stranit se, vyhýbat se (čemu), neukazovat se (kde)

vrátný, fortnýř

spadnout, upadnout

Morava (ve Střední Evropě) ; Morava (ve Skotsku, viz Nitze, Perlesvaus II, 97)

správcovství, hospodaření (ve Vg. jen tento význam ; L 16,2-4) ; hospodářství (DZ ; takto Int. Ioh. byl vyhnán od Božího trůnu a z nebeského "villicatio", podle Boz. dohl. "hospodářská stavení" ; DHC 309:13: in tali vilicatione [Lucifer] seduxit angelos)

Duch svatý

vzít na sebe kříž ; podniknout křížovou výpravu, vypravit se na křížové tažení

závist ; nenávist ; nenáviděnost, neoblíbenost

Aethelred (De antiquitate Glastoniae ecclesie, trad. Scott, 131)

odděleně, zvlášť ; nezávisle

za poslední, konečně (DZ ; Pražák ani MLLM nic)

nejčastěji

takový

dlužník

kůzle, kozlík, kozel (i kozlové po levici takto)

mučidlo

jako zapřísahání

sebe (genitiv zvratného zájmena pro 3. osobu, předmět musí být v klas. lat. totožný s podmětem)

opatřit, sjednati

přátelství, těsný poměr

mnohokrát, často

k sobě táhnout, přitahovat

padesát

jako kdo, po způsobu koho

lehký (o hříchu), odpustitelný

posypat, poset

nález relikvií ; vyprávění o nálezu relikvií

bratři kazatelé, dominikáni

živit

přihlásit se k čemu, přijmout co

zvykati

klam, lež, nepravda, výmysl, klamná pověst ; mýlka ; podvod, klam, pokrytectví, přetvářka, přetvařování

za noci, v noci

o nic

osada, vesnice

příchod, přístup, vchod

v hlavě i v údech (reforma církve)

nařízení

branná rota, četa

návrat

vniknout, vplížit se kam ; vedrat se, vniknout, proniknout kam ; vniknout, proniknout do čeho (přen. o proniknutí do nějaké disciplíny) ; vloudit se kam, získat si přízeň ; vkroutit, vsunout, strkat ; sdělit, oznámit, donést (v pozdní latině)

čtvrtek

oběh, obvod, objem

daň, poplatek

kupříkladu, například, třebas

ztráta, škoda

snad, možná

vyjít, odejít ; uniknout ; vypršet ; uplynout

osobitý, svérázný, zvláštní ; určený, příslušný ; vhodný, náležitý ; milovaný, drahý ; nakloněný, přátelský

dřevo ; strom

dovolit, dopustit

dříve

výslovné písemné svolení

nicméně, přece

vzdálený

především, zvláště

dar, dárek (v šir. smyslu ; spec. pro dar biskupovi od kněze na znamení úcty a též pro dárek věřících biskupovi či arcijáhnovi u příležitosti synodu)

člun, loďka

vložiti, naložiti

zesilovat, posilovat, upevňovat, utvrzovat ; potvrzovat, stvrzovat ; tvrdit (jako pravdu), jistit, ujišťovat

daleký, vzdálený

velikost, rozlehlost, rozsáhlost

lámání chleba

pomalu, ponenáhlu

česnek

odevzdaný, nakloněný, podrobený

střílet

často, zhusta, mnohdy ; opětovně, opět a opět

vymlouvat se, předstírat

o, co do, vzhledem k, stran čeho, co se týče čeho, pokud jde o (o předmětu a vztahu)

(LMALB nic ; viz asi spíš románské jazyky: charger, cargar)

splitský

láhev, lahvice (hliněná či skleněná), džbán ; (dutá míra)

odčiňující (např. hříchy ; Pražák nic, Šenková nic ; viz RS 46:24)

omluva

levice, levá strana

(pas. od calefacio) být ohříván, ohřívat se

adoptovat, za své přijmout, osvojit si (dítě)

podnícený ; popuděný, podrážděný

stěna, zeď

odcházet, rozejít se

přeplavat, pronikat

přímo

(nenal. nic)

velmi snadné

Stanislav ze Znojma

lítost, zkroušenost, zkroušenost nad hříchy ; sklíčenost, hoře, žal, bolest ; útrapa, svízel, bída ; ničení, zkáza

spouštějí se plachty

vracet se, vrátit se, jít zpět ; znovu prožít, navrátit se (ve vzpomínkách do dětských let apod.)

nebo jestliže, nebo kdyby, nebo

hojný, přehojný ; bohatý, zámožný ; přetékající, přeplněný ; nadbytečný, přebytečný, příliš hojný

dotknout, narazit

břeh, pobřeží

(dnešní Brno)

vicenzský

tiší (většinou mites)

jak, jakým způsobem ; že (MLLM, bez příkladu) ; tak, že / tak, aby ; aby (MLLM, Pražák ; Pražák zpracoval velmi slabě, jen "jako, jak" bez pozn., MLLM několik příkladů)

bojovat, zápasit

nahradit, doplnit, zaplnit

útočiště, úkryt, azyl

vézt

ačkoliv

jíst

zapřísahání ; zaklínání (ďábla)

uzavřený, skrytý, tajný ; tajemný

Nanebevstoupení Páně

skládat účty z čeho

rozpustit, odvázat, rozvázat, rozvolnit ; zvednout kotvy ; zbavit, zprostit, osvobodit ; rozbít, zbořit, strhnout ; uvolnit, zeslabit ; rozluštit ; zapudit ; zahnat ; zrušit, odstranit

blátivý, z bláta

tvrdit (zejm. mylně)

vzít si příklad

vždyť zajisté

uznávat za vhodné

trpělivost, odvaha, výdrž, schopnost, otužilost, shovívavost, zdrženlivost

malé suché fíky

kletba, proklínání

pohnout

dát se na útěk

zasvěcený

Dunaj (na dolním toku)

pečlivost, bedlivost

proti danému slovu, zrádně

horší, slabší

hnusný, nechutný (DZ ; Pražák nic, ale viz taedium)

původce, autor

skrývat, zatajit

ne však, nikoli však

zasloužilý

chvályhodný, hodný chvály, hodný oslavy

otužovat, zesilovat

Montségur

(arch. pro locus)

obrátit na útěk

otrok

rozpomenout se

tělesně

oznámit, vykládat

přidělit

přecházení, přechod ; hyperbaton, přestavení slov

zůstat, zbývat

ale, však, avšak

povlečení

ničitel, velmi nebezpečný

zlo ; jablko

tlačit zpět, zatlačovat

dostat, nalézt

přidržovat, přikládat, přidávat ; objímat ; přibírat, brát si, přizvat, zvát, volat ; přibírat na poradu, tázat se na radu ; užívat (s nějakým účelem)

bezbožnost ; bezpráví, zvůle, svévole (v Bibli i častěji než "bezbožnost" ; v NZ dle srovnání Vulgáty a ČEP hlavně "bezbožnost", v SZ "svévole")

prvomučedník

Placentia, dnešní Piacenza

šípař

(české tvary samostřílník a kušištník neověřeny, samostřelník udává Pražák)

(dutá míra) (Pražák nic, toto dovozeno z ne zcela jasných ekvivalentů MLLM: fr. fardeau d'une bęte de somme, angl. pack-load, seam, výklad: míra na předměty nebo na tekuté či pevné komodity)

odvážnému štěstí přeje (Cicero)

společně

zaalpská Galie

dychtit, toužit

vytknout, naříkat

(MLLM nic)

Rudé moře

výzvědný

v hojném počtu

obávat se

Lombardie

postavit se

zastavit se

spolupaní (např. spoluvládkyně v jihofrancouzských středověkých hradištích)

sněžení, padání sněhu

obraceti k něčemu, vynakládat v něco

dělení, rozdělování, rozdělení ; rozdílení, rozdělení, rozdávání ; rozvrh, třídění, osnova, uspořádání ; (log.) rozdělování (rozsahu pojmu)

postrašit, zastavit, polekat

dlouho předtím, před dlouhou dobou

a ne, ani ; a tedy ne, tudíž ne ; avšak ne, ale přece ne

hezký, pěkný, roztomilý ; způsobný

světský, pozemský

justice, soudnictví, soudy

konečně

lovit

Záhřeb (rejstřík Iz dubrovačkog: Zara, viz Jadra)

(adv.) spěšně, nakvap

vicenzský

ve stavu milosti

něčí

roztrousit, rozptýlit

arcikacíř (toto a jen toto LMALB s výkladem: opinionum pravarum de religione conceptarum auctor, sectator, haereticorum caput)

vyměřovat, rozměřovat

narodit se, vyrůstat

moč

zadržení, zastavení

plný

odejít

podrazit nohy komu, nastavením nohy podrazit

odevzdávat se (k ochraně), svěřovat se

napadnout, přepadnout

dáti přísahat, vyzvat k přísaze

nedávno

jinak

treviský

příkop

úrodný, hojný, bohatý obilím

nebýt s to, nemoci

umytý, čistý ; hezký, švarný, lepý ; nádherný, skvělý, skvostný ; slušný, řádný, způsobný, uhlazený, vznešený ; znamenitý, vzácný, jemný

poškození ; urážka, uražení ; úmyslné dráždění odpůrce

přítel

lombardský

beztrestně

pečovat, starat se o co, dbát, hledět, všímat si čeho, stát o co ; obstarávat, opatřovat, ošetřovat ; přát si ; spravovat, řídit ; léčit, hojit ; opatřit (o penězích), zaplatit

(form. si quis ; např. RS 59:21)

(v MLLM je fr. a angl. ekvivalent, kt. znamená zároveň "nebohý" i "ničemný", takže odtud, stejně jako z uváděných citací, nelze určit, zda má slovo i význam "ničemný")

doufat, mít naději ; čekat, očekávat ; obávat se, bát se (nějaké nepříjemné věci)

nářek, hořekování, stesk ; žaloba, stížnost ; roztržky, rozmíšky (v pl.) ; žalostná píseň

pročež

přijmout (radu), uposlechnout

žlutý, žlutavý ; (o vlasech) plavý, světlý

chytit, podchytit, zespodu chytit, zachytit ; přijmout, vzít k sobě, ujmout se koho ; vzít na sebe, podstoupit, podniknout ; podrobit se, podvolit se ; být trestán, podrobit se trestu ; obtížit se zločinem ; odvětit, ujmout se slova

být pro, navrhovat

zůstat, setrvat