Latinský slovník

ničitel, velmi nebezpečný

neschvalovat, zavrhnout, neuznávat

zpustošený, vypleněný

svatý, nedotknutelný, neporušený

vyslanectví

doslova, doslovně, slovo od slova

blahé paměti

nevědět, neznát

lehký (o hříchu), odpustitelný

[viz quidam]

krádež

rada, porada, radění se ; rada, shromáždění rádců, poradní sbor, rádcové ; státní rada, senát ; rada, shromáždění soudců, porota ; dobrá rada, naučení, ponaučení ; rozvaha, rozmysl, důmysl, moudrost, důvtip ; chytrost, obmysl, lest, lstivost, úskok ; rada

rameno

mísa

plíšek, plát, plátek, plech, deska, destička, kousek kovu / dřeva / kamene ; kusy železa, rozžhavené železo (k mučení či vypalování cejchu) ; čepel

mlčky (hovoře jen sám se sebou)

zachránit se

vkročit, vstoupit ; dát se do čeho, začít co, pustit se do čeho ; kráčet, vykračovat, stoupat ; vstoupit, vkročit do čeho, na co ; začít, nastoupit (např. cestu), roz- ; přistoupit (DZ ex RS 44:5 ingredior ad mensam)

doufat, důvěřovat

prozradit

podle, ve shodě s

galská kopí

nezdrženlivě ; hned, ihned (MLLM odkaz: incontinenter = in continenti, to nal. sub continens jako hned, ihned)

pevný postoj

almužna (darování i darovaná věc), dar, dobrodiní

shořet, být spálen, zahořet

předvídající budoucnost, znalý budoucnosti, věštecký ; starající se, starostlivý, pečlivý (alcis rei o co) ; prozíravý, obezřelý, opatrný

člen rodiny ; v pl. služebnictvo, čeleď

jeden jediný

chápavost, vnímavost, schopnost

je třeba činu

zatlačený zpět, skrytý, zastrčený

čin, skutek ; výkon, práce ; služby ; případ, příhoda, událost [DZ: též zřejmě situace, záležitost, ač Pražák neuvádí]

konání, díla, počínání, jednání (např. operatio daemonum, též jednání, činy ve Flor. rit. 248)

tam

a (zejm. slučovací spojka, ale i odporovací) ; a to (připojuje logicky nesouřadný člen: "jeden, a to velmi podivný zvyk") ; i, také (adverbium se stupňovacím významem: "et dona ferentes", zejm. v pozdější latině)

Obodrité

med ; sladkost, sladká věc

postupně, popořadě (MLLM), v časovém sledu, chronologicky (De antiquitate Glastoniae ecclesie, trad. Scott, 87)

téma, látka

napomenutí

tam

vzdálenější, zadní

poslušně, ochotně

postava, vzrůst

paměť

upevnění, vazba sloupu

trpět ; zakoušet, zažít, přetrpět, přestát, utrpět ; nabývat čeho ; trpět, strpět, dovolovat, připouštět, nechávat ; poddávat se (alqm komu), poslouchat koho, oddávat se, podléhat (alqm komu)

od toho času

zdržovat od něčeho

Skutky apoštolů (i takto v sg.)

hluboký (o zvuku, hlase, tónu) ; jadrný (o výroku) ; žírný (o půdě) ; vážný (o hříchu) ; nepřátelský, kladoucí překážky, činící potíže, nespravedlivý

prvopočátek

vpravdě, ve skutečnosti

darovat občanské právo

beze vší pochybnosti, jistě, jednoznačně

vzadu, zadem, nazad

lidumilný, zdvořilý, vyspělý

přece jednou

během, tryskem, klusem

astroláb

změnit, proměnit, přeměnit

umytý, čistý ; hezký, švarný, lepý ; nádherný, skvělý, skvostný ; slušný, řádný, způsobný, uhlazený, vznešený ; znamenitý, vzácný, jemný

na křídle, spojenecký

cizí, přespolní

sever

pospíchat

župy

být vázán, být povinován

jiný, jinaký

majordomus

souvěčný

neověřený, nejistý

spustit se, sestoupit

očividně, jasně, zřetelně ; otevřeně (neskrytě)

odevšad, ze všech stran

pomalu, ponenáhlu

vyšel jsi (od exeo)

žena (form. femina)

velitelský, vůdcův

vyhnout se čemu, uniknout čemu, uchránit se čeho, vyvarovat se čeho

zdržovat, bránit

vše potřebné

vykonat, dokonat, dokončit, provést, uskutečnit ; dokázat, dovést, způsobit (aby)

bojovat, zápasit

popírat, zapírat ; říci ne, dát odmítavou odpověď, pravit, že ne, tvrdit, že ne ; odpírat komu co, upírat komu co ; nedat, nedopřát (pokoje) ; stáhnout (plachty)

kvatembrové dny, suché dny

čestný, uctivý

vzpora, odboj, odpadnutí, odpad ; ubývání, mizení ; zatmění ; mdloba, mrákoty, ubývání sil

závist ; nenávist ; nenáviděnost, neoblíbenost

sčítat, spočítat ; dovršit, dokonat, dokončit ; spáchat

chýlit se, klonit se

urychlovat, urychlit, zrychlovat, zrychlit, uspíšit, dodávat rychlosti ; spěšně konat (/ vykonat, činit, zjednat, opatřit, neklasicky i alqd.), pospíšit s čím ; spěchat, spět, pospíchat, pospíšit si, kvapit, chvátat ; toužit, dychtit, přát si

společně

společný, smíšený, nerozdílný

ani

jak, jakým způsobem (táz.) ; jak (vztaž.) ; jak by (význam účelový) ; aby

(neklas. pro mysterium)

je-li to vůle osudu, chce-li tomu osud

předně, mezi prvními

vystěhovat se, odejít

otření, utření, vytření, smývání

důležitý, závažný

být řídícím větným členem čeho (nějakého závislého výrazu ve vedlejší větě ; podmětem věty může být právě "závislý větný člen" a sloveso rego pak bude v pasivu: vazba regor ab + abl.)

neboť, totiž, ježto, poněvadž, an ; jak možno

hovět, shovívat

moc ; síla ; vláda, svrchovanost ; úřední moc ; úřad, hodnost ; účinek ; možnost, schopnost ; oprávněnost, právo ; volnost, dovolení ; příležitost k čemu

přidělit

střežit

(in alqa re) upadat v co, upadat do čeho ; (in alqm) hodit se na koho, slušet komu ; padnout, sběhnout se, přihodit se, udát se ; dopadnout jak ; (alci) připadnout komu (o majetku)

zpovědní příručka

omluva

asketický život, mnišský život

kořist

věřit, důvěřovat komu, spoléhat na koho ; věřit, víru přikládat čemu, mít za pravdu ; věřit, myslet, mínit, domnívat se, pokládat, uznávat (co za co)

námezdný, najatý ; podplacený ; (o věcech) koupený, zakoupený, zaplacený

Ježíši (vok.)

obležení, uzavření, obklíčení

výslovné písemné svolení

zrada

(MLLM ani Pražák nic)

práce, zaměstnání, činnost, úkol

následovat, postupovat

zvětšovat, rozšiřovat

meškat, zdržovat, odkládat

branná rota, četa

jako otroci

(po) nějaký čas, jistou dobu

bezbožný

Francie

obyčejně

[hrabství, viz comitatus]

nerovný (o povrchu) ; srázný ; nestejný, nerovný, nespravedlivý ; nepříhodný, nevýhodný ; nepříznivý, nevraživý, nepřátelský ; neklidný, rozhořčený, hněvivý (o povaze) ; nehodný, nespravedlivý (DZ)

(form. flaveus)

být v nouzi, v tísni, v nesnázi

vkládat, vsouvat, strkat, zastrkovat, vpravovat (alqd. alci rei co do čeho) ; vkládat, přiměšovat, vplétat ; (refl.) plést se do čeho, vměšovat se do čeho ; zařazovat mezi, řadit mezi, brát mezi

plodit ; přivádět na svět, rodit, (o zvířatech) vrhat ; (přen.) vytvářet, tvořit

moře ; vodstvo, vodní spousty, proudy

útočiště, úkryt, azyl

vzejít, vzniknout?

blesk ; (pl.) bouřka, blýskavice ; záře

měřit síly

prázdný, dutý, jalový ; zbavený (světla, života) ; daremný, marný, jalový

sloupová síň, sloupová chodba, sloupoví, podloubí, kolonáda, galerie, veranda, portikus ; ochranný kryt (voj.)

obývat, obdělávat

nemíšené víno

ropucha ; želva ; šašek

věšet, pověsit, ověsit, ozdobit

z bláta ; jílovitý ; zablácený ; bezcenný, ničemný, darebný

z ničeho

(alqm) vzhlížet ke komu ; znovu přivolávat co (o vzpomínce) ; dbát na co, brát zřetel na co ; vztahovat se ke komu ; očekávat co

rozmanitost mínění

hned za pochodu

zlepšení, vylepšení

takový, podobný [Přímo nenal. v Šenkové ani Pražákovi. Pod eiusdemmodi právě takový, téhož způsobu. Toto vypsáno z Vulgáty.]

pronásledovat ; provázet, doprovázet, jít s kým ; utrhačně pokřikovat na koho ; prokazovat, dokazovat ; darovat, dát, věnovat komu co, poctít koho čím, za hodna uznat čeho ; vést k cíli, pokračovat, postupovat ; líčit, vykládat, vystihovat

podrazit nohy komu, nastavením nohy podrazit

náboženská výchova ; katechismus

(intrans.) sahat, rozkládat se ; (o čase) plynout, ubíhat, míjet ; (o pocitu) pominout, přestat ; přejít (z jednoho stavu k jinému) ; zemřít, zesnout

svržený

vytrhnout, vyškubnout

odřezávat, odříznout, uříznout, vyříznout, přeříznout ; ustřihnout ; odtít, utít, useknout ; oddělovat, rozdělovat ; odlučovat, odnímat

naříkat, plakat

manželství

Provensálci

bělit (prádlo)

když, jakmile

nařizovat, rozkazovat

celkem ; vůbec ; vůbec jen ; úplně, zcela, dočista, nadobro ; ovšem (částice jisticí a připouštějící)

tah, voj

být opatrný, vystříhat se

sevřený, těsný ; úsečný, řízný, přesný ; přísný (poslední dodal DZ ex TDH 315:32)

občina (někdy ; různý význam)

postihnout, otřást, ochromit, pochroumat ; ranit, zasáhnout, zachvátit, uchvátit, dojmout (o duš. dojmech)

nebeská klenba

vézélayský

peklo, podsvětí (srovnání Vulgáty a ČEP: všude "podsvětí", nikde "peklo", ale v Kralických zase na mnoha místech peklo)

drahý, nákladný

výkaz, deska, soupis, prkno, seznam

hlavní město v Belgické Galii

váha

dvojí, dvojstranný

kagan

vyvracet, vyvrátit ; rozvířit, zčeřit ; převrhnout, překotit, skácet, povalit ; rozvrátit, podkopat, zničit ; k pádu přivést, přivést na mizinu

vykonat na někom popravu

ačkoli, ač ; ačkoli, a přece, ovšem, vlastně (uvádí opravu předešlé výpovědi)

(někdy výplňkové slovo, které není nutné překládat, viz např. RS 52:2)

vlhký

zardousit, uškrtit, zadusit, zadrhnout hrdlo

ničit, drtit ; zachvacovat, stíhat ; trápit, sužovat, skličovat, soužit, týrat ; bít, tlouci, udeřit, kopnout ; ranit ; oslabovat, skličovat ; porazit

měřit, vyměřovat (častěji však depon.)

mučit, trápit, trýznit

brzy potom, brzy nato, zakrátko poté

nadarmo, marně, zbytečně, bezvýsledně, zbůhdarma, bez výsledku, bez užitku, s nepořízenou ; bezúčelně ; bezdůvodně, bez příčiny, neopodstatněně, neodůvodněně

úspěch

podvod, lest

(v souvislosti s inkvizicí) (viz Fournier I, 268, pozn. 105)

u, při (u místních jmen, jmen národů) ; u, při (u osobních jmen) ; u (koho), v příbytku / bytě / domě koho ; u (koho), ve spisech, v díle (koho) ; před, v přítomnosti ; u, za (časově) ; podle soudu (koho)

bezstarostně, klidně ; bez nebezpečí, bezpečně

vykročit, vytáhnout

mínění, názor, myšlenka, úsudek ; úmysl, vůle, přání ; hlas, mínění, nález, úsudek (v poradě) ; rada, návrh ; myšlenka, smysl, obsah, význam ; výrok, rčení, věta, myšlenka ; rozsudek, rozhodnutí

nesouhlasný pokřik, vypískání??? (MLLM fr. "poursuite ŕ la huée", angl. podobně, ale přímo angl. ani fr. nenal.)

cena, peníze

omluva

nehybný, nepohyblivý (i v pozit. smyslu: nepodléhající změně)

boží, božský, svatý

shledat jakým (v případě dokonavého užití nelze přeložit "být pokládán za jakého")

Toskánsko ; běžněji v lat. Tuscia

Večeře Páně

vyznat, uznat, doznat, přiznat ; vyjevit, dát najevo, prozradit (nějakým skutkem)

dávat almužny

pomoc, posila

almužna (darování i darovaná věc), dar, dobrodiní

strhnout, zbourat, zbořit, pobořit ; ničit, hubit, vyhubit ; podrýt, podkopat (přen.)

nápadný, pro výstrahu

zubr

(ani LMALB nic víc)

ovšem, arci, zajisté, patrně

hodnocení, mínění, úsudek, víra, vážnost, dobrá pověst

opatřit, sjednati

pohřební píseň, žalozpěv ; kouzelné říkadlo, kouzelnická píseň ; píseň, popěvek

polidštěný (asi, DZ ; Pražák nic ; užívá Moneta 248b nahoře)

exhumovat

začal jsem

dozvědět se, poznat

naklonit, sklonit ; naklánět se, chýlit se ke konci, nachylovat se ; kolísat, hotovit se k ústupu (voj.) ; svalovat, uvalit (břemeno na koho) ; nabýt moci ; přiklonit se k čemu ; měnit se

nejednou

vyrvat, vytrhnout, vyškubnout

zdržet se, krotit, mírnit

pohnout

dokončit, dosíci čeho, obdržet, provést, dosáhnout

(form. praesto)

jest lépe

skrytost, tajnost

sám

(antroponym.) Kateřina (Castanet 159)

přísahou se ve spolek zavázat

shromažďovat, nutit

jáma

přirážet, zatloukat, zarážet

hrstka

majetek

poselství, zpráva

leda snad (DZ ; z Pražáka to nepřímo vyplývá, viz sub "forte")

záda, hřbet

soulož, pohlavní styk, tělesný styk, obcování

uvedený, zmíněný, řečený

různý, rozličný (LMALB) ; různý, rozdílný, odlišný (DZ)

nevědět ; neznat ; neumět

bájný, vybájený, vymyšlený (LMALB) ; milující báje? (fabulosi Britones ; DZ)

zavržení, neschválení

zločinec

neznalý, nezkušený

ať už - nebo

třást se, být zmaten, bát se

jak dosvědčuje Apoštol

oznámit, vykládat

prázdný prostor

být prvním centurionem prvního pilu = nejvyšším

postavit se na odpor

výměna ostatků (tak kontinentální latinské prameny) ; okružní výjezd s ostatky (tak irské prameny)

dříve

ustupovat, couvat

přicházet ; objevovat se, vyskytovat se

tamtéž, na totéž místo

obročí (LMALB tvar usualis ; asi to je adj. od usus)

vyměnit válčivost za rolnictví

oddělit

toho času? [WEH překládá jinak]

pán domu

rychlý, náhlý, neočekávaný

(viz labor, labi, lapsus sum)

náhle

vykládat, vysvětlovat

lámání chleba

příznivý, vhodný

žlutý, žlutavý ; (o vlasech) plavý, světlý

dávat k dispozici ; vydat na pospas čemu, vystavit čemu, vydat všanc ; nařknout, obvinit ; sít, sázet ; vystavit (listinu) ; odložit, pohodit dítě

(neexistuje, LMALB ani Pražák nic)

slabý, chabý

nepatrný

únava, ochablost

slzy

zanikat

Skotsko

Ezdráš

hrst slámy ; došek

(Pražák nic, MLLM nic, LMALB nic, Forcellini nic, ani pod cabatium, cavacium, cavatium či cabbacium, TFTL pod caba?i* a pod cava?i* jen irelevantní výsledky, google 19.1.2004 jen jméno hradu Cabatium, PL nic pod cabaci* ani cavaci*, cavati* ani cabati*, a

rozhodně, bezpochyby, očividně

od, směrem od? (Fournier I, 343: veniebat cantando de versus Ax)

funkce (mnicha, zejm. pověřeného vnějšími záležitostmi, správou grangie apod.) ; pozemek (patřící ke klášteru) ; okrsek ; duchovní moc (MLLM doslovně takto)

spálit, vypálit

trám, kůl

nenadále, znenadání, najednou

stranictví, stranění

nejnižší místo, hlubina, dno

vojenské umění, vojenství

narodit se, vyrůstat

(často v inkv. registru Fournier, např. 336, konec odst.)

odpadnutí, odboj ; ubývání, úbytek ; vysílení ; nedostatek ; zatmívání (slunce) ; neduh (DZ ex Moneta 282a)

otevřít ; činit přístupným, odkrývat, odhalovat, objevovat, ukazovat, vyjevovat, oznamovat, vyjít najevo ; vystavit ; činit schůdným, proklestit

uzavřený, skrytý, tajný ; tajemný

snad, možná

odkrýt, obnažit ; odhalit, zjevit, prozradit

řádný

uvnitř

slyšet, zaslechnout ; dovídat se ; vyslýchat ; poslouchat, uposlechnout, být poslušen

vůz, povoz

obsah (soupis kapitol nějakého literárního díla)

s tupými rohy, zkomolený

viz quisque

uniknout

uprchlý otrok, uprchlík, zběh

pokrm, jídlo, život, živobytí, způsob života

okolostojící

vyžadovat, naléhat, dožadovat se

dlužná otrokyně? (často se vyskytuje v Iz dubrovačkog archiva 3)

barbarský, nevzdělaný, krutý, hrubý

představený spravující kostely (např. biskup či opat)

slavit, světit (slavnost)

cizoložství, zálety

příznivý

správce ; uspořadatel ; (biskupský) pověřenec (spravující světské záležitosti) ; rektor (kostela) ; světitel (osoba, která světí kněze či biskupa)

nedodělaný, nedokončený

příbuzenstvo ; příbuzenství

schránčlovat

novic ; nováček, nový ; nový otrok

(viz ex)

nehoda, neštěstí, nepohodlí

otrokyně ; nevolnice

zbylý, zbývající ; budoucí ; ostatní

prst

tvrz, pevnost

dělení, rozdělování, rozdělení ; rozdílení, rozdělení, rozdávání ; rozvrh, třídění, osnova, uspořádání ; (log.) rozdělování (rozsahu pojmu)

tajný

zakrýt, skrýt, zatajit

proti noci

nízký rodem, postavením

tchán

Arduenský les

zahynout

dávat najevo, ukazovat, naznačovat

Arles

lesk, třpyt, svit, záře ; vážnost nádhera ; vnější lesk ; jasnost, výraznost, zvučnost (řeči)

nepochybovat, být přesvědčen

ostrov

vyznávat, přiznávat se, hlásit se (alqd k čemu) ; vyznávat se z čeho, nezapírat ; prohlašovat, hlásat, pronášet, vypovídat ; projevovat, dávat najevo, prozrazovat, ukazovat

obročí královského kostela (MLLM nic víc a skutečně uvádí f., Pražák nic)

(Castanet 137, 164)

hrozit

opatřovat

ohýbat, zahýbat, sklánět, kroutit, křivit ; napínat ; zatáčet, otáčet, obracet, uhýbat, namířit, změnit směr, zamířit, uhnout ; řídit ; ohýbat, obracet jinam, uchylovat, měnit (smýšlení) ; pohnout, umírnit, obměkčit, oblomit, dojmout, přivést k povolnosti

kuchař

shon, sběh, shlukování se

úžina

zmařený

zesilovat, posilovat, upevňovat, utvrzovat ; potvrzovat, stvrzovat ; tvrdit (jako pravdu), jistit, ujišťovat

nedokonalý

postavit, vystavět, zřídit ; stanovit, ustanovit, určit, nařídit ; stanovit, soudit, představovat si ; ustanovit se, odhodlat se, rozhodnout se, umínit si

pahorek, kopec

užívat, používat, upotřebit, zacházet s čím, zabývat se čím ; požívat, jíst, živit se čím, žrát ; užívat, využívat, těžit z čeho ; řídit se čím, zachovávat, dbát

spánek, sen

před

pláč

urozený

1. pro, kvůli (účelově, tak výslovně MLLM) ; 2. k, aby vyhledal (se slovesy posílání: "propter te" abych tě vyhledal, k tobě) ; 3. podle, ve shodě (výslovně MLLM, tak též niquinta 776 a tak i angl. a fr. překlad tohoto místa)

(Pražák nic, MLLM nic)

následovat, pronásledovat, stíhat

tajemství, tajnost

odkládat, odevzdat

potřebovat, souviset

(Fournier I, 312)

ohebný

vlastnost, povaha, duch ; představa, pojem, ideál ; tělo [DZ ; např. DHC 310:26 či Int. Ioh.]

(MLLM nic)

(rozhodně nenalezen smysl od, např. žádat něco od, ač má Thouz. Flor. rit. 240 demander ŕ Dieu)

ostatky svatých (Snoek, MP, 20)

vše, co je v nich [ČEP Sk 4,24 ; 14,15.]

na prvním místě hlasující, přední

ztratit paměť

střecha, krov, kryt, příbytek, byt, obydlí

ve dne, přes den

(form. lagena)

strava, potrava, pokrmy, zásoby

prohlašovat, vyhlašovat

díl, část, oddíl, kus, složka, součást ; podíl, účast, účastenství ; účastník (m.) ; úkol, úřad, povinnost ; strana ; stránka (věci) ; směr ;

kromě, bez

vyzbrojit, vypravit

réva, vinná réva ; révové listí ; víno ; révovka, révová hůl (odznak centurionů)

stačit

Aethelred (De antiquitate Glastoniae ecclesie, trad. Scott, 131)

touha, chtivost, žádost, žádostivost, žíznění po čem ; chtíč, smyslná žádost, chlípnost, vilnost, smyslnost ; rozkošnictví, požitkářství, bujnost, zhýralost, prostopášnost ; chuť, záliba ; choutka, libovůle, rozmar, vrtoch

za noci, v noci

vlna

utopit se

čistý (i přen.) ; bezvadný, neznesvěcený ; bezúhonný, poctivý, nevinný, cudný ; čistý, jasný (o obloze) ; očistný ; holý, prázdný, volný ; prostý čeho, bez čeho, svobodný od čeho ; čistý, ryzí, správný (o slohu) ; prostý, jednoduchý

přední, přednější, bližší ; dřívější, starší ; starší, starý, bývalý, minulý ; přednější, mající přednost, vzácnější, význačnější, důležitější ; lepší ; vynikající ; dříve, nejdříve, nejprve (adv.)

obložit, obestavit

rukojmí, záruka

almužna (darování i darovaná věc), dar, dobrodiní