Latinský slovník

blud

uhájit, ubránit

pocestný

světový

doufat, mít naději ; čekat, očekávat ; obávat se, bát se (nějaké nepříjemné věci)

jít / chodit do kostela

tvrz, pevnost

shnilý, nahnilý, zkažený, ztrouchnivělý, zpráchnivělý, zetlelý ; (o zubech) vykotlaný ; zvadlý ; (ani náznak průběhového významu "tlející" apod.)

zrozený, pocházející

bohoslužby

neschvalovat, odmítat, zavrhovat, hanět, uznávat za špatné

usavit do čela

pravidelný, výroční, každoročně se vracející (zejm. o náboženských svátcích) ; slavnostní

opět vzdělávat ; obnovit, znovu zřídit ; uvažovat, uvážit, vzpomínat si, obzírat, v duchu přehlížet

lstivý

protivenství

celkem (spojení "sunt XVI omnes" je to dobré překládat "je jich celkem 16")

ječný, ječmenný

(form. flaveus)

vyjímat ; brát odněkud, čerpat, vybírat

podporování, pomáhání, podpora, pomoc, přispění

[viz quidam]

dopustit se, spáchat

rosa ; kapičky, tekutina, která ukapává

lid Izraele

zvyk, zvyklost, způsob života

[zřejmě spíše Slavonie než Srbsko, viz Thouz., Un traité, 34.]

uctívat, ctít ; ozdobit ; prokazovat ; klanět se ; modlit se, vzývat, prosit ; snažně prosit

(Pražák nic, MLLM nic)

upevnění, vazba sloupu

věštba, věštění

být prvním centurionem prvního pilu = nejvyšším

kámen

ubývat, zmenšovat se, ztrácet se, opadat (o řece), mizet

rozmluva, rozprava, rozprávka

švec, obuvník

dva roky

zákonná manželka

měděnka

výpověď, ohlášení, oznámení, vyhláška

zavřít, uzavřít, uzavírat ; shrnout, obsáhnout, (pas.) být obsažen ; uzavírat, vyvozovat, vyvozovat závěr, usuzovat, dovozovat

loupež, zákeřnictví

pravím, pravíš, praví

vyrovnat se, stačit

dobrovolně, úmyslně, sám od sebe, z vlastního popudu ; po vůli ; o své újmě, sám o sobě

pro volného chodce

znak, odznak, erb

příčina, důvod, podnět ; důvodná příčina, právo, plné právo ; omluva, námitka ; předstíraná příčina, záminka, zástěra, výmluva

množství, veliký počet ; množství lidí, lid, dav, obyvatelstvo ; prostý lid, luza

k apoštolskému stolci (LMALB)

vídat, vidět ; navštěvovat

modrý

nepřetržitý, ustavičný, stálý

živý, oduševnělý ; duševně uzpůsobený, naladěný, smýšlející nějak ; věrně oddaný ; srdnatý, statečný

nad to, dokonce, k tomu

vicenzský

dokud

schvalovat, vychvalovat

po kmenech, po rodech

zedník

Štěpán

trvat na svém, stát na svém

uzavřený, skrytý, tajný ; tajemný

město v Pannonii, nynější Ptuj (sic) (Pettau) ve Štýrsku

břicho

vztekle, hněvivě

kolo

prorážet

běh, směr

desetinný, příslušný k desáté legii

chápat se čeho, prudce uchopit co ; unášet, hnát, táhnout, vést co ; chvatně jít, chvátat, spěchat ; rvát, vyrvat, urvat ; trhat, utrhnout, strhnout, vytrhnout ; vléct, vléci, táhnout

díra, otvor, dírka

patron, ochránce, zástupce ; zástupce před soudem, obhájce ; ochránce, obhájce, zastánce

zelenina (viz legumen, ale leguminosus je zeleninový, ne jen luštěninový)

záletník, sukničkář, frejíř

až

proti danému slovu, zrádně

zaalpská Galie

zlost, zlo, lumpárna, špatnost, zlomyslnost

rozejít se, obstoupit, obkličovat, svírat

dvojkrok

vědomý

nevědoucí

povstávat, zvedat se

přisluhovat, posluhovat, podávat (o jídle či nápoji) ; opatřit (i co čím), obstarat ; poskytovat ; vykonávat, provádět

troška, něco málo

přechovávač (technický inkviziční termín pro ty, kdo nejsou kacíři, ale kacíře ubytovávají a starají se o ně ; takto DZ pro RS 47:15)

společná záležitost

ve tvaru kříže, v napodobení kříže (např. rozpažit ruce)

(Pražák nic ; MLLM sub sauma: sauma et derivata v. sagm-)

obětní zvíře, oběť

zaručit se rukojmími, že složí peníze

odlehlý, nepřítomný

nejdůležitější, nejvyšší

shromáždění, srocení, houf

na obou stranách, z obou stran

označovat

znovunabytý

hloubka

nazí lidé v okovech (označení pro kajícné poutníky)

obvinit, vinit, vytýkat, žalovat

ostatní ; zbylý, zbývající (např. cetera nox = zbývající část noci)

dobrodiní, laskavost

vesničanka ; služebná??? (Lansing, PP, 52)

dvorec

dopadnout, připadnout

jedovatý, otrávený, plný jedu (i přen.)

předstírat co, dělat se jakým, stavět se jakým

? Pražákův sl. neuvádí, ale zřejmě hospodářství

mládež

přijmout (radu), uposlechnout

usadit se, usídlit se, posazovat, ustávat

cožpak?

bojácný

dovážeti zdola nahoru (proti proudu)

bojovat bez štítů

spěch, kvap

vystoupit, nastoupit, vylézt

vejce, jikra, vajíčko

(viz prehenso)

(MLLM nic)

jako, jakožto, jakoby ; konečně, pak

pohodlný

urychlovat, urychlit, zrychlovat, zrychlit, uspíšit, dodávat rychlosti ; spěšně konat (/ vykonat, činit, zjednat, opatřit, neklasicky i alqd.), pospíšit s čím ; spěchat, spět, pospíchat, pospíšit si, kvapit, chvátat ; toužit, dychtit, přát si

zmocnit se

přízvuk těžký

(form. aeris)

prospěch, zisk, bohatství,

zaslibovat, věnovat

zmatená mysl, nepříčetnost, pomatenost, šílenost

nedostát své povinnosti

přikrývka, pokrývka ; rouška ; roucho, oděv, šat ; obal ; stažená kůže ; (přen.) obal (říci něco "sine velamine" RS 59:25)

dogmatický, věroučný

proto, z té příčiny ; proto, za tím účelem

sebe (genitiv zvratného zájmena pro 3. osobu, předmět musí být v klas. lat. totožný s podmětem)

kromě, bez

dvojice, pár ; (od 13. stol.) pairové ; (od 13. stol.) bratrstvo

zvrácený, převrácený, křivý ; zlý, závistivý ; nerozumný, zpozdilý ; šilhavý

mučený

zázraky

Caerleon

nakonec (MLLM ; přiklad neuveden a angl. i fr. ekvivalent znamená jak "nakonec", tak "konečně", tj. nevím)

Kalábrie

doba dvou dní

probíhat, stávat se

lačný, hladový ; hubený, suchý, suchopárný ; ubohý, ničemný ; prázdný, suchý, nudný (o řeči)

prst

vytýkat, obviňovat

a to tak, že...

začátek, počátek, původ, vznik ; základ ; prvek, živel, základní látka, základní substance ; přední řady, přední šik ; hlavní cesta (vojenským táborem) ; shromaždiště, hlavní stan ; tábor (voj.)

vyhodit, vyhnat, vyloučit, vypudit

nepokoj, povstání

o chlebu a vodě

(Pražák nic, ale v TDH 315 jednoznačně pro čtyřicetidenní období postu u katarů ; srv. quadragesima)

Nové Hrady ; Newcastle

bezpečný

omluvit se, ospravedlnit se

tvář, obličej, výraz obličeje

obnovit, opět zjednat ; opět získat, smířit, usmířit, naklonit si

zrádně, proradně

(rozhodně nenalezen smysl od, např. žádat něco od, ač má Thouz. Flor. rit. 240 demander ŕ Dieu)

sklep, spíž, zásobárna ; pivnice ; místnost, komora ; podzemní prostor v dolech

okrsek, obvod (na kterém vykonává nějaký úředník či pověřenec svou funkci) ; dvorec (oblast pod správou jednoho šafáře) ; okrsek, obvod (soubor statků, jejichž výnosy plynou do jednoho ?dvorce? ; MLLM angl. "household department", fr. "service")

kopulace, soulož

hrát si s čím (alci rei) ; zahrávat si ; tropit si žerty z čeho, vysmívat se čemu, dobírat si co, tropit si úsměšky z čeho ; klamat, podvádět

žádoucí, milý, vítaný

co možná nejvíce

švec

temný ; pochmurný, zachmuřený, chmurný, zakaboněný ; mrákotný

přítel

přísaha

(viz nix)

pršet

po způsobu, způsobem

dovednost, řemeslo, umění

ovšem, arci, zajisté, patrně

nakonec (??? snad)

setrvávat, tvrdošíjně vytrvávat ; ve tvarech perf. splývá s persto (are, stiti, -)

sestavit se v klín

vyznat, uznat, doznat, přiznat ; vyjevit, dát najevo, prozradit (nějakým skutkem)

neveliký

seslat (např. potopu ; takto RS 56:15)

svobodný, volný

uchopovat, chytat, zachycovat ; chytat se čeho ; objímat ; snažně prosit, ucházet se o přízeň ; kandidovat, ucházet se o úřad

1. měď, měděná ruda ; spěž, bronz ; kov ; 2. mosaz ; 3. věc vyrobená z bronzu, zejm.: polnice, trouba, trubka ; cymbál, cimbál ; zbraň, zbroj ; přilba ; štít ; nádoba, kotel ; deska, destička (na vyrytí nápisu) ; mince, peníz ; 3. peníze, majetek, jmění ;

činit úklady, číhat

podřízený, poddaný ; svěřenec (DZ ; ve smyslu církevní jurisdikce či pastorace je to leckdy vhodnější než poddaný apod., ač nikde nenal. ; např. RS 48 ; DHC)

Karnutové (mocný keltský národ)

halena, kabátec (MLLM blouse - doublet, tvar gen. a rod neuvedeny ; LL sub doublet: mužský krátký přiléhavý kabátec z 15.-17. stol. ;

roztahovat, tasit

poslat zpět

když byly štíty spoutány

nebezpečenství, zkouška

jako

nutnost, nevyhnutelnost, neodvratnost ; naléhavost, tíseň, nouze (nouze DZ) ; nutná potřeba, nutné vydání ; pouto, svazek, poměr

limousinský

kněz spravující nebiskupský kostel (??? v MLLM se poněkud rozchází koncová část fr. a angl. ekvivalentu: ... église non-épiscopale - ... a church inferior to a bishopric) ;

upadnout v podezření

nadarmo, marně, zbytečně, bezvýsledně, zbůhdarma, bez výsledku, bez užitku, s nepořízenou ; bezúčelně ; bezdůvodně, bez příčiny, neopodstatněně, neodůvodněně

dostat, nalézt

pročež, z jakého důvodu, proč

domnívat se, myslit

Bulharsko

shora

důstojnost

oběh, obvod, objem

poslat, odeslat, propustit

jak

potěšování, potěcha, útěcha ; spis o útěše (mysli)

přece, vždyť

vytrvat, neustat, dále dělat

pohrdnout, zhrdnout čím, nebrat na vědomí

smutný, trudný, strastný, nemocný

(v souvislosti s inkvizicí) (viz Fournier I, 268, pozn. 105)

plenka, hadřík

soulož, pohlavní styk, tělesný styk, obcování (LMALB a Pražák ; Pražák ještě sejití se, ale bez středníku, tj. se i k tomu vztahuje poznámka "pohlavní")

hloupý, těžkopádný, nerozumný, nejapný, blbý ; těžký, nehybný

zastavit se, sídlit, prodlévat

vysvětlující (gram. a log.)

lodní výzbroj

zjevně dokázat

písemný

zasvěcený

být přítomen, být tu ; dostavit se, přijít ; být po ruce, být připraven, čekat ; být k službám, být nápomocen, posloužit

děloha, život (mateřský), lůno, břicho ; břišní dutina, břicho ; plod ; děti, potomstvo ; břicho (např. lodi)

okliky ; okolky,okolkování ; záhady, dvojsmysly, nejasnosti, narážky

vysvěcení kostela

prostorný, objemný, velký ; obsahující, obsáhlý ; schopný čeho, chápavý

ukojit chtíč

vražda

maso

otužovat, zesilovat

(Pražák ani LMALB nic)

a ne, ani ; a tedy ne, tudíž ne ; avšak ne, ale přece ne

číše, pohár

starostlivost, pečlivost ; prozřetelnost ; prozíravost, opatrnost, obezřelost, obezřetnost ; vidění dopředu, možnost vidět, možnost výhledu

hluboký (o zvuku, hlase, tónu) ; jadrný (o výroku) ; žírný (o půdě) ; vážný (o hříchu) ; nepřátelský, kladoucí překážky, činící potíže, nespravedlivý

(Fournier I, 337)

responsorium, responzorium

ale přece, přece však, než aspoň

dlouho trvající, trvalý

vůkol, kolkolem, ze všech stran, odevšad

ale, však, avšak

Denis

bouda, stan, barák, stánek

natrefit, vpadat, přepadat

se sepjatýma rukama

s tím záměrem, že...

branná rota, četa

hrom

katarka

chřtán, hrdlo

darovat, odpustit, prominout

uložit, uschovat, schovat ; skrýt

mnohý, četný ; velký, veliký, značný ; důkladný, obšírný, rozvláčný

pevný postoj

takto

poněvadž, protože (obvykle objektivní důvod, ale též s konj. na označení cizího mínění, překládá se protože prý) ; totiž prý (nejvhodnější v Moneta 110 ; DZ)

(dutá míra) (Pražák nic, toto dovozeno z ne zcela jasných ekvivalentů MLLM: fr. fardeau d'une bęte de somme, angl. pack-load, seam, výklad: míra na předměty nebo na tekuté či pevné komodity)

předpona pro dva, oba (např. cum ambabus je "s oběma")

Byzanc

rychlost

osobně

odpykat

hýbat se, pohybovat se ; hýbat, pohybovat, pohnout čím ; dát se na pochod, táhnout dál, přesunout se ; potřásat, třást ; vrtět ; připravovat, chystat ; hýbat se, mít se k dílu ; (pas.) vlnit se ; zahnat, zatlačit, odstranit, vyloučit

oděv, oblek

vítr

oddanost

memfidský

pohřební píseň, žalozpěv ; kouzelné říkadlo, kouzelnická píseň ; píseň, popěvek

kláda, břevno

malý, maličký, drobný, skrovný, nepatrný ; málo ; krátký (o čase, zejm. pak věku) ; slabý, slabounký, tichý ; neschopný, nedostatečný ; nízký, prostý (o postavení) ; malicherný, bezvýznamný, všední, obyčejný, nezávažný ; chatrný

(abl.) mimo koho, kromě koho

půle, polovice, polovina

dozvědět se, zvědět

Ezdráš

krmit, živit, sytit ; vyživovat, poskytovat výživu, přiživovat, přikrmovat (i oheň apod.) ; být potravou (tigrů) ; (pas.) živit se, požívat, pojídat, zrád (alqd) ; pást ; chovat dobytek ; (pas.) pást se, spásat ; (pas.) strávit ; pěstit (vous), nestříhat

stejná míra práva a svobody

jen když, jen jestli, jen jestliže, jen ať (s konj.)

svrchu řečený, výše zmíněný, výše uvedený (např. Castanet 164)

pokus

společně

košilka (ženská) ; košilka (zbytek plodové blány, s nímž se rodí čarodějové, benandanti apod.)

únava, ochablost

naplňovat, doplňovat, vyplňovat ; ukájet (o choutkách ; DZ)

rozvažování

zardousit, uškrtit, zadusit, zadrhnout hrdlo

jak ... tak, i, a

pouhé jméno

získat, nabýt

čarodějnice

natažený, napjatý ; úsilný, usilovný, horlivý ; silný, rázný, důrazný

posvěcovat, potvrdit

držba

vyšetřovatel, (spec.) inkvizitor

objevit se, ukázat se, zjevit se, vynořit se ; být k službám, přisluhovat, posluhovat, konat službu ; jevit se, ukazovat se, být zjevný, být patrný

bezvýhradně, naprosto

mezi (místně) ; v blízkosti, v dosahu ; vespolek, navzájem (inter nos apod.) ; mezi (časově) ; během, za

(form. coemeterium)

dráždit, napadat

moře ; vodstvo, vodní spousty, proudy

pustošit, plenit

bezpečnost

majordomus

funkce (mnicha, zejm. pověřeného vnějšími záležitostmi, správou grangie apod.) ; pozemek (patřící ke klášteru) ; okrsek ; duchovní moc (MLLM doslovně takto)

Záhorská Dalmácie (srbská)

Sála (řeka)

příznivým vrhem losů

obecné věty (zásady, principy, kategorie, poučky, myšlenky), schémata

bezbožnost ; bezpráví, zvůle, svévole (v Bibli i častěji než "bezbožnost" ; v NZ dle srovnání Vulgáty a ČEP hlavně "bezbožnost", v SZ "svévole")

nalevo, vlevo

porážet, zpřevracet ; zeslabovat, oslabovat, tlumit ; vyvracet (tvrzení)

rovněž, také, též, i

jak dlouho ještě, až pokud ; dokud (vztaž., viz RS 60:18)

léto (neklas. pravopis)

místo k odpočinku

přidělit

úpatí hory

s přestávkami?

Palermo

klam, mam, úklady, úskoky, obmysl ; překrucování, sofismata ; vykrucování ; utrhání na cti, nactiutrhání, lživé obvinění, křivé obvinění, soudní pletichy, právnické kličky, křivda ; týrání, útisk, pronásledování, trápení, násilí ; vydírání

provázet, být průvodcem

obnovit, vrátit do původního stavu

rovný, rovnocenný, rovnomocný ; rovnoměrný ; vyrovnaný, stejnoměrný, stálý, pravidelný ; stejný (+ dat. s čím) ; stejného věku, rovný věkem, stejného věku, rovnověký, subst. vrstevník ; současný, souvěký

světlík, okno ; svítilna, světlo

ohýbat, zahýbat, sklánět, kroutit, křivit ; napínat ; zatáčet, otáčet, obracet, uhýbat, namířit, změnit směr, zamířit, uhnout ; řídit ; ohýbat, obracet jinam, uchylovat, měnit (smýšlení) ; pohnout, umírnit, obměkčit, oblomit, dojmout, přivést k povolnosti

odchylka???

vévoda

zahynout

plně, úplně, zcela, docela

přiřčený, ustanovený ; tak řečený, tak zvaný, údajný

pustit

(druh laciné tkaniny ze směsi vlny a lnu) (MLLM tento tvar, výklad se celkem shoduje s výkladem burellum v LMALB, jen se tu uvádí "z hrubé vlny", o lnu tu není zmínka)

nepatrné množství, malý počet

vrátit se

v prospěch obce

slib

(někdy užíváno jako výplňkové slovo, tak myslím např. Flor. rit. 244 = 12,15 ; TDH 312:16 jistý učenec, totiž Lanfrancinus... To lze vynechat.)

chodit kam

[Pražák, el. sl. ani Šenková nic. Souvisí to s retego (odkrýt, obnažit ; odhalit, zjevit, prozradit)?]

(Pražák nic, MLLM nic)

bezúhonnost, nevinnost

Miroslav

hrozby, výhrůžky

absoluční dopis

(Pražák nic. V TDH vlastní jméno, resp. přízvisko.)

příbuzná, pokrevní příbuzná ; pokrevní přítelkyně (má sourozenec ženský tvar? Nenal. pravidla ani cz-fr, nicméně velmi dobrá F7 Word 2000+ potvrzuje sourozenka i sourozenkyně)

(Tacitus)

poznat, rozpoznat, uvědomit si

vkročit, vstoupit ; dát se do čeho, začít co, pustit se do čeho ; kráčet, vykračovat, stoupat ; vstoupit, vkročit do čeho, na co ; začít, nastoupit (např. cestu), roz- ; přistoupit (DZ ex RS 44:5 ingredior ad mensam)

proutí, roští

objetí, objímání, obejmutí (LMALB ani Pražák nic, ale lat-fr ano a TDH 317 užívá ve formě amplexcio)

(form. blaveus) (LMALB) ; žlutý (??? DZ)

či

klín

prozkoumat, vyzkoumat

zardousit, uškrtit, zadusit, zadrhnout hrdlo

odvést, zavést

odvrátit, shazovat

oddělit

jistý ; určitý, konkrétní? (DZ ex Fournier I, 280: non recordatur tamen de certo loco)

úmysl??? (viz RS 46:16)

když již noc postoupila

shon, sběh, shlukování se

vrátný, fortnýř

předcházet, vynikat

železný hrot (u šípu či kopí)

jednat ; dělat, konat, vykonávat, činit, provádět, provozovat, pracovat, pořizovat ; vést ; pohybovat se, spěchat, hnát se ; razit si (cestu) ; vyhánět, růst (o rostlinách) ; hnát, honit, popohánět, štvát, pronásledovat, odhánět ; plenit

pokoušet, napadat, dráždit

opice (i přen. o napodobovačích)

vymezit, ohraničit (místo) ; určit, stanovit ; končit, naplňovat ; vymezovat, určovat (pojem, význam slova) ; rozhodovat, rozsuzovat ; (refl.) rozhodnout se, dohodnout se ; vykládat, vysvětlovat, pojednávat ; disputovat

klamavý, klamný, podvodný, úskočný (LMALB udává jen adv. ; převedl a doplnil DZ)

spravovat, řídit

jako kdo, po způsobu koho

požadovat

dát se na útěk

sedlo, čabraka

Vicenza (nepochybně)

zda

soudce ; posuzovatel, kritik ; rychtář

každý rok

arcikacíř (toto a jen toto LMALB s výkladem: opinionum pravarum de religione conceptarum auctor, sectator, haereticorum caput)

podnícený ; popuděný, podrážděný

národy ; (neklas.) pohané ; lidé

humský (související s Humem, dnešní Hercegovinou)

Lombardie

umřít, zemřít, zesnout

(spojka s indikativem:) když (časově) ; když tu, a tu, když najednou ; když, kdykoli (cum iterativum) ; tím, když..., tím, že...

pomocník

němá tvář, nerozumný tvor

dělení, rozdělování, rozdělení ; rozdílení, rozdělení, rozdávání ; rozvrh, třídění, osnova, uspořádání ; (log.) rozdělování (rozsahu pojmu)

někdy, leckdy

popravit koho, na hrdle potrestat koho

pouštět

jak - tak

ulehnout na co ; opřít se o co ; doléhat, dotírat, dorážet na koho ; dát se do čeho, oddávat se čemu, usilovat o co

(Pražák nic, MLLM přímo nic, viz "ligonizo" ; několik překladů udává "hrobník", ale dle ligonizo se zdá, že by mohlo jít i o "kopáče")

svatořečení, kanonizace

zrada

rukojmí, záruka