Latinský slovník

zemřít, umírat

(LMALB nic)

najmout, pronajmout, vykoupit

doba dvou dní

líný, nečinný, zahálčivý

podle všeobecného snesení

(form. aeris)

župan (titul)

hlad

katar

šíp, střela

různý, rozličný (LMALB) ; různý, rozdílný, odlišný (DZ)

zločin

vzdálit se, zratit

veselý, bodrý

hodný pokárání

nevědět ; neznat ; neumět

vskočit

šat, roucho

odznak oddílu, prapor, zástava

velitel dekurie, náčelník

konat soudy

dychtit, toužit

bezpečnost

oddělit

držet na uzdě, krotit, trestat, kárat

(někdy ve významu související s tímto světem, podle biblických pojmů "přítomný věk", srv. Ga 1,4 ; takto albilyon 271:103 ; projit celý NZ Vg. sub "praese*" a nenal. přímo v tomto smyslu nic)

Raška

vrůstat, zarůstat (alci rei do čeho) ; kvést, bujet (i přen.)

Katalánsko

přidělit

levý ; nejapný, neobratný ; zvrácený ; nepříznivý, neblahý ; nešťastný

ač nepatrní počtem

pití, napití se (činnost) ; pití (tekutina)

dávat k dispozici ; vydat na pospas čemu, vystavit čemu, vydat všanc ; nařknout, obvinit ; sít, sázet ; vystavit (listinu) ; odložit, pohodit dítě

(adv.) jako, tak jako ; jako, jakoby ; jako například ; jakožto, coby ; tak jak ; jelikož, vzhledem k tomu, že... (MLLM)

nad to, dokonce, k tomu

výše zmíněný, řečený, jmenovaný?

jakmile

u, při, na, v ; jest, záleží, závisí (o příčině, např. příčina čeho je ve mně)

vkročit, vstoupit ; dát se do čeho, začít co, pustit se do čeho ; kráčet, vykračovat, stoupat ; vstoupit, vkročit do čeho, na co ; začít, nastoupit (např. cestu), roz- ; přistoupit (DZ ex RS 44:5 ingredior ad mensam)

zakázaný pokrm (tj. zakázané ovoce ; Moneta 62a)

nečestně, hanebně, bezectně, nectně

konzulát

oba dva spolu (skloňováno podle duo)

držící se čeho (neklas. alcis rei) ; pevný, silný ; zachycující nohy (neschůdný) ; tuhý, hustý, lepkavý, přilnavý, vazký ; pevný, stálý, houževnatý, vytrvalý ; neústupný, tvrdošíjný, urputný, zarputilý ; vzpurný ; šetrný, skoupý, lakomý ; trvalý

krmit, živit, sytit ; vyživovat, poskytovat výživu, přiživovat, přikrmovat (i oheň apod.) ; být potravou (tigrů) ; (pas.) živit se, požívat, pojídat, zrád (alqd) ; pást ; chovat dobytek ; (pas.) pást se, spásat ; (pas.) strávit ; pěstit (vous), nestříhat

veřejně, na veřejnosti

skoba, svor

přímo, bezprostředně, nezprostředkovaně

mstít se, potrestat

(neklas. pro immo)

ohýbat, zahýbat, sklánět, kroutit, křivit ; napínat ; zatáčet, otáčet, obracet, uhýbat, namířit, změnit směr, zamířit, uhnout ; řídit ; ohýbat, obracet jinam, uchylovat, měnit (smýšlení) ; pohnout, umírnit, obměkčit, oblomit, dojmout, přivést k povolnosti

urozený

ať už - nebo

bojovný, bojechtivý

chytit za krk

společně, vespolek

obnovit, vrátit do původního stavu

nepřetržitě, stále, souvisle, ustavičně, neustále

zvláště, obzvláště, především, nad jiné, zejména, hlavně

kousnutí, štípnutí, uštknutí ; kousání, jedení čeho ; rozštěp (dřeva) ; bolest (kousavá, hlodavá), palčivost, ostrost

hodnocení, mínění, úsudek, víra, vážnost, dobrá pověst

albánský (tak např. Iz dubrovačkog archiva 3, s. 56, zcela jasně: in partibus Albanie a quodam Phylippo Albanense...)

(Pražák nic)

nicméně, přece

nedokonalý

zlý, zlovolný, věrolomný

nechat, uchovat

podat zprávu, hlásit

otrávit se šťávou z tisu

povzbudit

zbývat

(Dle Pražák I, 520 starší způsob psaní slova exsisto)

požadovat

vypočítat ; uvážit, rozvážit, promyslet ; pokládat, mít za

zimní tábor

připravený k boji

počátkem jara

raguský, dubrovnický

vír ; vír, vichr, vichřice, smršť ; témě, temeno (i hlavy, vrch, vršek ; hora, pohoří

drahý, nákladný

zaručit se rukojmími, že složí peníze

winchesterský (William z Malmesbury, De antiquitate, ed. Scott, 40)

zamítnout, odmítnout

uctivost, úcta ; vzdávání úcty, uctívání

ovčín, ovčí n. kozí chlév

úrodnost

v okolí, kolem

k apoštolskému stolci (LMALB)

poplatky a dávky

bázeň ; skromnost, uměřenost

vražda

Bosna

provázet, být průvodcem

rušit klid

lopata

když již den pokročil

v ústraní, stranou, mezi čtyřma očima

Bologna (město v Itálii) ; (jméno dalších obcí)

nabídnout

Slované

oběť (obětované zvíře), obětní zvíře, obětní dobytče, žertva ; tažné zvíře ; hostie (proměněná či neproměněná) ; svaté přijímání ; obětování sebe sama (o Kristově obětování za lidstvo)

périgordský

konání, díla, počínání, jednání (např. operatio daemonum, též jednání, činy ve Flor. rit. 248)

puyský, související s Le Puy

uvolnit ; ulevit, ulehčit, polehčit, vést ke zotavení čeho ; zbavit čeho, vyprostit se z čeho (reflex. či pas.)

ještě ani

dědictví

průvod ; družina, komoňstvo ; hrabství ; hodnost hraběte

odhad

obracet

vzestup, vystupování, výstup

urážka, hana, pohana, pohanění, potupa ; potupné zacházení, špatné zacházení, špatné nakládání s kým ; nepohoda ; zhanobení, zprznění ; chlípnost ; vzdor, pohrdání ; domluva, pokárání ; krutost (LMALB) ; podlost? (Thouz. fr. abjection Florencie 11,18)

upínat zřetel, zpozorovat

jak mnoho, jak velice, nakolik ; kolik ; o kolik, o co, oč ; čím (dále, tím...) ; pokud ; co + superlativ (co nejvíce apod.)

otrok ; nevolník

unavit, vysílit, utrmácet

nepokoj, povstání

(nenal. nic)

bez zbraně, neozbrojení

poustevník

na obou stranách, z obou stran

popravit koho, na hrdle potrestat koho

lačný, hladový ; hubený, suchý, suchopárný ; ubohý, ničemný ; prázdný, suchý, nudný (o řeči)

shnilý, nahnilý, zkažený, ztrouchnivělý, zpráchnivělý, zetlelý ; (o zubech) vykotlaný ; zvadlý ; (ani náznak průběhového významu "tlející" apod.)

vynikající, kvetoucí

dar, dárek (v šir. smyslu ; spec. pro dar biskupovi od kněze na znamení úcty a též pro dárek věřících biskupovi či arcijáhnovi u příležitosti synodu)

ustanovit

soupodstatný

ječný, ječmenný

souhvězdí, hvězda

proto (příčina i účel) ; takže (DZ, např. TDH 319:29)

takový ... jaký

zardousit, uškrtit, zadusit, zadrhnout hrdlo

podvod, lest

urážka

pocta, vyznamenání

tahat, vláčet, smýkat ; ohmatávat, hmatat, dotýkat se, brát do rukou ; držet co, mít v rukou co, zacházet s čím, vládnout čím ; strojit, připravovat ; řídit, spravovat ; vést ; zacházet, nakládat s kým, chovat se ke komu

nebezpečenství, zkouška

oprávněný, správný

natáhnout, napřáhnout, vztáhnout ; rozpínat, roztahovat, rozšiřovat, natahovat, rozestírat ; rozpřahovat ; rozšiřovat se, zvětšovat se, roztahovat se, rozvinout ; rozestavit, rozvinout (např. šik) ; protahovat, prodlužovat (čas.)

od starodávna, odedávna, odjakživa ; dávno, před věky, pradávno, za starých dob, v dávných dobách

Caerleon

jinak řečený

učit se, naučit se (alqd. čemu), být vyučován, být posluchačem (koho), studovat (práva) ; poznávat, poznat ; dovědět se, zvědět (rozhodně nenalezen význam "vyučovat")

hledat radu

obložit, obestavit

nadsazovat, zveličovat ; obdařit, opatřit, obohatit, zahrnout čím ; povýšit, povznést, vyznamenat ; dospět, dovršit (nějaký věk)

vůle

nepochybovat, být přesvědčen

bytí

zvyk

rozpustit, odvázat, rozvázat, rozvolnit ; zvednout kotvy ; zbavit, zprostit, osvobodit ; rozbít, zbořit, strhnout ; uvolnit, zeslabit ; rozluštit ; zapudit ; zahnat ; zrušit, odstranit

přímo

(druh laciné tkaniny ze směsi vlny a lnu) (MLLM tento tvar, výklad se celkem shoduje s výkladem burellum v LMALB, jen se tu uvádí "z hrubé vlny", o lnu tu není zmínka)

takto

jako otroci

padnout, zahynout

každý

obehnaný

obraceti k něčemu, vynakládat v něco

nedávno

pokoušet, napadat, dráždit

výslovné písemné svolení

správce ; uspořadatel ; (biskupský) pověřenec (spravující světské záležitosti) ; rektor (kostela) ; světitel (osoba, která světí kněze či biskupa)

syrový, surový, nezpracovaný ; hrubý, drsný, neumělý ; nezkušený, nevzdělaný, neznalý

užívat (těšit se z něčeho pro věc samotnou, jiné je uti, kde se věc užívá pro něco jiného)

hříva

představený spravující kostely (např. biskup či opat)

být činný v čem, vykonávat, konat, provádět, plnit ; zastávat, spravovat, zabývat se čím (o úřadu, zaměstnání, povinnosti) ; dostát čemu ; dodělat, vyřídit, pořídit, vykonat ; působit v úřadě, konat službu, zastávat práci, mít nějaké postavení

zašpiněný

lakomý, lakotný, hrabivý, skoupý, hamižný, chtivý peněz ; chtivý čeho, dychtivý čeho

řádný

uvádět za příčinu, udávat za záminku ; předstírat

oddanost

podobenství

znovunabytý

čímž (kam)

a to tím spíš

daň

zrádce, udavač

pod přísahou

tmavý, temný, černavý, černý

toulouský

totéž, to samé

kráčet kupředu, postupovat

zbavit života, usmrtit

rozprostírat se, být otevřen

otrok

propozice, v níž byla provedena logická konverze

měšťan

množství, veliký počet ; množství lidí, lid, dav, obyvatelstvo ; prostý lid, luza

darovat, odpustit, prominout

plenění, pustošení

odvést, zavést

kabátec (MLLM surcoat, což je dle LL kabát, kabátec, suknice)

klekání, pokleknutí, kleknutí

klamavý, klamný, nespolehlivý ; podléhající klamu

za noci, v noci

osada, vesnice

váha

jmenovat do funkce (hodí se do Bazzochi, 137 ; Pražák neuvádí, ale nalezeno ale v MLLM pro "provolat císařem")

francouzština

okcitánský

náhodou ; zrovna, právě ; maně, nazdařbůh, naslepo, slepě ; jednou (uváděcí slovo vyprávění) ; snad (ve spojení s ne, si, sin, nisi a básnicky i jinde) ; málem (forte dixit Tiberius = "il échappa ŕ Tiber de dire ; o tom Pražák neuvádí nic)

je zřejmé, je patrné, vysvítá, je nabíledni, je očividné, ukazuje se

kromě

příbuzná, pokrevní příbuzná ; pokrevní přítelkyně (má sourozenec ženský tvar? Nenal. pravidla ani cz-fr, nicméně velmi dobrá F7 Word 2000+ potvrzuje sourozenka i sourozenkyně)

podvod, lest

proti vůli

předoalpská Galie

tourský

hojněji, více, víc, větší počet ; déle, více než ; napříště, do budoucna ; důkladněji, více důkazů (formule, kterou se odročovalo soudní řízení)

zajmout, zatknout

nalevo, vlevo

být poslušen

zastavit se, sídlit, prodlévat

volat zpět, povolat zpět, odvolat ; povolat z vyhnanství ; obrátit zpět, odvrátit ; odvolat co ; zrušit ; znova volat, vyvolat (zpět na scénu apod.) ; znovu zavést, obnovit

živý, oduševnělý ; duševně uzpůsobený, naladěný, smýšlející nějak ; věrně oddaný ; srdnatý, statečný

pošlapat, zdupat, šlapat po čem (i přen.), zneuctít, zhanobit ; ztýrat, zle nakládat

sousední

ale, však, avšak

dovážeti zdola nahoru (proti proudu)

Frankové

hvězdný ; praporečník, vůdce

dobrodiní, laskavost

učit se nazpaměť

zpustošit, vyplenit, vyloupit

objevit se, ukázat se, zjevit se, vynořit se ; být k službám, přisluhovat, posluhovat, konat službu ; jevit se, ukazovat se, být zjevný, být patrný

odvážnému štěstí přeje (Cicero)

vyžadovat, naléhat, dožadovat se

lombardský

trogirský (město v Dalmácii)

svítilna, lampa

trh

sejít, přijít, dostat se, dorazit, octnout se kde ; přejít, obrátit se (k čemu, metaf.)

dar

pro, za, kvůli, proto, pročež

láhev, lahvice (hliněná či skleněná), džbán ; (dutá míra)

ustavit do čela

kojit

mučit, trápit, trýznit

válečná loď

příznivý, vhodný

krádež

(viz dissentio)

smrt ; mrtvola ; krev

svědek

hustý, četný, hojný, bohatý ; (v čase) hojně opakovaný, častý, zhusta opakovaný

sousedstvo, blízkost

(viz oboedio)

hle, hleď, ejhle

Slované

mluvit z ducha (takto TDH 311:25-26, ale poté dvakrát i loquor spiritu, nepochybně v tomtéž významu)

známý

(rozhodně nenalezen smysl od, např. žádat něco od, ač má Thouz. Flor. rit. 240 demander ŕ Dieu)

sourozenec, příbuzný, pokrevný příbuzný ; pokrevní přítel

sem, až sem, až tak daleko

(alqm) vzývat koho, modlit se ke komu ; (alqm) vzdávat chválu komu, chválit koho, velebit koho, uctívat koho, klanět se komu ; (absol.) modlit se ; (alqm) zbožňovat koho, obdivovat se komu ; (alqm) uctivě zdravit koho (MLLM)

hned, ihned (MLLM, 264 ; též incontinenti, ač MLLM uvádí jen in continenti psáno zvlášť pod continens a tam má tuto informaci)

Épeiros (dnešní Albánie)

vykonavatel soudu

tajný

pohřbít koho

přecházet, přejít, překročit, přestupovat ; přeběhnout, přejít k nepřátelům ; vpadnout, vtrhnout (do nějaké země) ; přecházet, přistupovat, přikročit ; přejít, měnit se ; pronikat, procházet ; míjet, pominout ; předejít

co nejlépe, nejlépe

muka, trápení

zanikat

manželství

strhnout se

proklít

otužovat, zesilovat

propadnout nejhorším mukám

po sobě, za sebou ; po pořádku ; hned potom ; následující po sobě, následující za sebou v řadě

těsný, úzký

nepřístupný

odvratitel (např. nebezpečí) ; obhájce, zástupce před soudem ; ochránce, obránce ; odpůrce

onde, na onom místě, tam

bojechtivost, hbitos, čilost

protahovat

služebná

sdělovat, oznamovat

přijít k rozmluvě

vyhledávat

(Pražák nic, MLLM nic)

osobně

říhat, krkat ; vyvrhovat něco, vrhnout ; vyrážet (slova), pronášet

beztrestně

hvězdný, hvězdnatý ; zářící, třpytný

prorocký ; starozákonní (tak výslovně MLLM)

dobrovolně, se souhlasem

na vystřídání

zjištěním nějakého přečinu

na souši

sebe, se (akuzativ zvratného zájmena pro 3. osobu, předmět musí být totožný s podmětem) ; (střv. též) jeho, ji (akuzativ osobního zájmena pro 3. osobu, předmět nemusí být totožný s podmětem) (Quitt - Kucharský, Latinská mluvnice, 43) ; je? (DZ)

příbuzný

důkladný, pečlivý

pozorovat (zevrubně), prohlédnout si ; myslí pozorovat, v mysli přemítat, rozvažovat, rozvážit, uvažovat, uvážit

pahorek, kopec

stav, povaha, ústava, dispozice, soustava, zřízení, ustanovení, konstituce

natažený, napjatý ; úsilný, usilovný, horlivý ; silný, rázný, důrazný

dospět ke shodě, dospět ke kompromisu (asi ; Pražák I:269 nejasně)

vyšel jsi (od exeo)

(LMALB nic, Pražák nic, MLLM nic ; Bosansko-humski..., 144 ; snad "nábožně")

čerstvý, nový

osnovat

snad, možná

ukrývání, skrývání

živý tvor, živočich (o zvířatech i člověku)

lesníci

brzy... brzy, hned... hned

Francouz (sic!)

bez obalu, otevřeně

na oltáři

zasluhující pohany, špatný

opatřování vody, doprava vody

holeň, hnát, noha

(střv.) (jihofr.) (člen užívaný někdy před mužskými jmény)

poškození ; urážka, uražení ; úmyslné dráždění odpůrce

opět vzdělávat ; obnovit, znovu zřídit ; uvažovat, uvážit, vzpomínat si, obzírat, v duchu přehlížet

býti nablízku

blahovůle, ochotnost, velkorysost

proto

důkladně se naučit nazpaměť

s laskavým dovolením

nabývat živosti, nabývat síly

(MLLM jen novissimo)

je divné, je podivné

kdokoli, cokoli

opilý, opojený, podnapilý ; zpitý, opilý čím (přen.)

tíseň, obklíčení, uzavření

pocestný

Jeremjáš

hlásání, zveřejňování, hlasatelství ; prodej, vyvolávání ; rozhlašování, vyhlašování ; oslavování, velebení

bezúhonnost, nevinnost

přepadnout, napadnout

hrstka

bezstarostně, klidně ; bez nebezpečí, bezpečně

hlasatel, vyvolavatel

souvěčný

(někdy užíváno jako výplňkové slovo, tak myslím např. Flor. rit. 244 = 12,15 ; TDH 312:16 jistý učenec, totiž Lanfrancinus... To lze vynechat.)

vzduch, ovzduší, povětří (psáno bez rozlučníku)

přeběhnout, zběhnout, utéci

za úsvitu

příležitost (k čemu s gen.)

tělesná stráž

kopyto (koňské)

výtka, pokárání

osobitý, svérázný, zvláštní ; určený, příslušný ; vhodný, náležitý ; milovaný, drahý ; nakloněný, přátelský

žebrota, žebrání

nerovný (o povrchu) ; srázný ; nestejný, nerovný, nespravedlivý ; nepříhodný, nevýhodný ; nepříznivý, nevraživý, nepřátelský ; neklidný, rozhořčený, hněvivý (o povaze) ; nehodný, nespravedlivý (DZ)

během, tryskem, klusem

hrom

statek

slyšet, zaslechnout ; dovídat se ; vyslýchat ; poslouchat, uposlechnout, být poslušen

uchopovat, chytat, zachycovat ; chytat se čeho ; objímat ; snažně prosit, ucházet se o přízeň ; kandidovat, ucházet se o úřad

něčí

jeptiška, řeholnice (dosl. "zaslíbená", rozuměj Bohu)

utíkat, ubíhat, unikat

někdo, něco ; některý, nějaký

evangelium

pravděpodobný

ležet u, ležet vedle

Spoletský

zmocnit se

sklonit se ; sklonit, schýlit

ujmout se věci

svatost

nejprve

s provdáním dívek se nespěchá (Tacitus)

(střv.) (domácnost, v níž žijí společně sourozenci a jejich rodiny)

čin, skutek, přečin

strmé skály, těsně k moři přiléhající

váhat

osobně, z osobních důvodů

přikrývka, pokryvadlo, pokrývka

růžový, purpurový

vesničanka ; služebná??? (Lansing, PP, 52)

jistě, arci, ovšem

prázdný prostor

Treviská marka (oblast Vicenzy, Trevisa, diecéze Feltre a Belluno, možná i část Furlanska zahrnuta do tohoto termínu, uvádí Duvernoy)

převorka, převořiše

záda, hřbet

s laskavým dovolením

hodnost

často, zhusta, mnohdy ; opětovně, opět a opět

převorství

Verona

třetí neděle postní

štěstí

[Pražák, el. sl. ani Šenková nic. Souvisí to s retego (odkrýt, obnažit ; odhalit, zjevit, prozradit)?]

pohoršit ; pokořit, ponížit, zahanbit ; svádět, pokoušet ; uvést ve zmatek

proto

dlaň, ruka

podstata

dozvědět se, poznat

náležité pocty

bratr laik, konvrš

neořezaný