Latinský slovník

jednat ; dělat, konat, vykonávat, činit, provádět, provozovat, pracovat, pořizovat ; vést ; pohybovat se, spěchat, hnát se ; razit si (cestu) ; vyhánět, růst (o rostlinách) ; hnát, honit, popohánět, štvát, pronásledovat, odhánět ; plenit

jiný, jinaký

chlad, zima

dva roky

souhlasit s čím, schvalovat co ; dokazovat, stvrzovat, potvrdit

kráčet kupředu, postupovat

sedmkrát

přesila

nedílný, nerozdělený, smíšený ; nerozeznatelný ; bez rozdílu ; nedovolený, nepatřící se (v Pražákovi tento význam nenal., ale v jiném sl. ano)

jsoucno, jsoucí

známka

ztráta, škoda

halena, kabátec (MLLM blouse - doublet, tvar gen. a rod neuvedeny ; LL sub doublet: mužský krátký přiléhavý kabátec z 15.-17. stol. ;

galská kopí

zemřít, umírat

mít v držení, zaujímat, ovládat

(viz ex)

nemocná

po řadě, za sebou, popořádku

jako

být vlhký

obětovat

vzdor, vzdorovitost, zarputilost, nepoddajnost

obsadit ; zakořenit, usadit se (kde) ; utkvět (v paměti) ; mít v držení, zaujímat

zvrácený, převrácený, křivý ; zlý, závistivý ; nerozumný, zpozdilý ; šilhavý

markrabí (nom. Havlík v ČJ takto)

rozbíhat se, rozptylovat se ; rozvinout se (voj.) ; pobíhat, těkat ; obcházet, cestovat z místa na místo (DZ ex RS 48)

žebrota, žebrání

hrůznost, děsivost, strašlivost ; krutost ; trpkost, nepříjemná chuť

podporovat, být přízniv, přispívat ; podřídit se

čisté víno, nemíšené víno, neředěné víno

vždyť přece ne

náhlý, nenadálý

vyhlásit, uveřejnit, přednášet, vyslovovat, prohlašovat

tis

takový, podobný [Přímo nenal. v Šenkové ani Pražákovi. Pod eiusdemmodi právě takový, téhož způsobu. Toto vypsáno z Vulgáty.]

tlačit zpět, zatlačovat

svlažovat, pokropit ; posypat

dát se na pokání, obrátit se k lepšímu životu ; stát se členem řádu, složit mnišské sliby ; proměnit (chléb a víno v tělo a krev Kristovu) ; (pas.) být zaměnitelný (fil., log.) ; věnovat se, oddávat se čemu, obracet pozornost k čemu

a obráceně, a vice versa

obehnaný

líný, nečinný, zahálčivý

pohybovat, zmítat

snad, možná, pravděpodobně, jak se zdá, jak myslím, podle všeho, nejspíš, asi ; asi (u číselného údaje)

z Boží milosti

slibovat, zaslibovat

na oltáři

prvopočátek

společně

nevěstka, prostitutka, kurtizána

(form. coemeterium)

když, jakmile

odevzdávat se (k ochraně), svěřovat se

utéci, uniknout, ujít něčemu

(někdy výplňkové slovo, které není nutné překládat, viz např. RS 52:2)

(Pražák nic ; WEH překládá "especially")

nevědomě, neznale, bez znalosti věci

pošlapat, zdupat, šlapat po čem (i přen.), zneuctít, zhanobit ; ztýrat, zle nakládat

klamavost, klamání, klam, šalba, podvod, přetvářka, úskok, pleticha

podroben, vzdělán

absoluční dopis

více, napříště

za peníte

(Pražák ani MLLM nic ; v Capelli zřejmě ve smyslu "chytit na lep")

všeobecně

radost, blahopřání

zedník

nezvyklá věc, neobyčejná věc

služebná

opírat se

najmout, pronajmout, vykoupit

věštit, prorokovat ; věštecky napomínat ; hlásat ; být ve vytržení ; blouznit

trest ; pokuta, náhrada (za spáchaný zločin) ; potrestání koho, pomsta nad kým ; trápení, utrpení, trýzeň ; nebezpečí

dlouhými pochody = velmi ryhle

bezprostředně, bez prostředníka

zřídit

předloktí, rameno

příkrý, prudký

schůzka, shromážděníčko, spolek ; shromaždiště ; pokoutní schůzka, tajné shromáždění, spiknutí, kacířské shromáždění ; nedovolená milostná schůzka ; (zřejmě i meton. o těch, kdo se sešli, ač nikde nenal. ; DZ)

rozptýlený, rozsypaný

župy

chuť (vlastnost předmětu, nikoli jeden ze smyslů) ; pachuť ; pamlsek ; vkus

modlit se růženec, říkat růženec, odříkat růženec

upínat zřetel, zpozorovat

jmenovat se, nazývat se

podnícený ; popuděný, podrážděný

vyrovnávat, srovnávat, urovnávat

domeček, domek

souzvučet, spolu zvučet ; souhlasit (Flor. rit. 12,5: + ak.)

věrně

druh, průvodce

blahovůle, ochotnost, velkorysost

Lombardie

kmotra (pro křestního kmotry i jako běžné oslovení)

vytvářet pevnost

obrácený dopředu, vyčnívající vpřed, nastavený dopředu ; přední ; přivrácený ; protější, z protějška přicházející ; vpředu ležící, zpředu, naproti, proti (proudu) ; protivný, nepřátelský ; nepříznivý, neblahý, nevýhodný, nedobrý, nešťastný ; protivný, opa

město v Pannonii, nynější Ptuj (sic) (Pettau) ve Štýrsku

dávat k dispozici ; vydat na pospas čemu, vystavit čemu, vydat všanc ; nařknout, obvinit ; sít, sázet ; vystavit (listinu) ; odložit, pohodit dítě

(MLLM nic, jen složeniny)

postava, vzrůst

albský (související s městem Albi ; někdy užíváno místo Albigensis)

napřed běžet, spěchat, hnát se

předběžná volba, předběžné rozhodnutí ; znamení, známka, návěští, předzvěst ; přednost

bezstarostný, klidný, nestarající se, nemající starosti ; bezstarostný, veselý, klidný ; bezpečný, jistý, bez nebezpečí

válečné loďstvo

nářek, hořekování, stesk ; žaloba, stížnost ; roztržky, rozmíšky (v pl.) ; žalostná píseň

s provdáním dívek se nespěchá (Tacitus)

ramena ; lopatky, plece

nákladní

probůh!

[hrabství, viz comitatus]

buď - anebo

ten, kdo si s něčím hraje? násilník?

dopravovat, dovážet

že tím méně přichází do rozpaků

je-li to vůle osudu, chce-li tomu osud

rychleji ; spíše, snáze

Co (je) nového?

chovat se ke komu jak

lovec vlků ; vlkodav

a jestliže, jestliže však

dokončit, dodělat

(geogr.) Pamiers

částečně

dbát, zachovávat

vzápětí, za chvíli

navrch, nahoru, nad to, kromě toho

(město ve Španělsku, jiné je Placentia, tj. Piacenza)

tvrz, pevnost

uznávat za vhodné

přirozený

los

[Pražák nic ; snad pomocník, příručí, přísedící]

1. scházet se, sejít se, shromažďovat se, přicházet, dostavovat se (in locum, ad alqm) ; (tranzitivně) setkat se s kým, zastihnout koho, navštívit koho, zajít ke komu, mluvit s kým (alqm) ; 2. stíhat, žalovat, obesílat koho

potupný, hanebný

Milíč z Kroměříže

otrok

podmínka

vzhledem k ostatnímu

jak se praví výše, jak se píše výše

obyvatel vesnice, vesničan

jakmile, hned jak

nikoliv nepatrně, značně, velice

zakřivený, ohnutý, zahnutý ; klenutý, sklenutý ; křivolaký

vracet se, vrátit se, jít zpět ; znovu prožít, navrátit se (ve vzpomínkách do dětských let apod.)

lehkověrnost, důvěřivost ; důvěra

většinou

čestný, uctivý

chvíle, okamžik, krok

člen rodiny ; v pl. služebnictvo, čeleď

lastura, škeble ; perla ; nádoba lastuře podobná, lahvička (např. se solí, voňavkou)

Vojtěch

pomazání nemocných, poslední pomazání

táhnout k čertu

činit úklady, číhat

přisluhovat, posluhovat, podávat (o jídle či nápoji) ; opatřit (i co čím), obstarat ; poskytovat ; vykonávat, provádět

rosa ; kapičky, tekutina, která ukapává

avšak, ale ; pak, dále ; (někdy též výplňkové slovo, které se nepřekládá)

neověřený, nejistý

loket ; loket (míra)

stíhat, pronásledovat, útočit na co

kmen

(viz sed)

úpon (révový) ; převod

očištěný

zamilovat si, oblíbit si

loďka, člun

zastavit se, sídlit, prodlévat

mezera, vzdálenost

(Fournier I, 312)

velmi, velice, tuze, silně

poznamenávat, poznamenat, zaznamenat ; vnímat, pozorovat, vidět, zaznamenat (smyslově) ; udělit důtku, vytýkat, kárat ; vystavovat posměchu ; činit narážky na koho

postavit, vystavět, zřídit ; stanovit, ustanovit, určit, nařídit ; stanovit, soudit, představovat si ; ustanovit se, odhodlat se, rozhodnout se, umínit si

posel

novota, novinka

lišit se, rozcházet se ; zazpívat falešně, vydat falešný tón, neladně znít

věřit, důvěřovat komu (alci, ale též re) ; mít důvěru ; osmělovat se, odvažovat se (s inf.) ; být přesvědčen, že

jestliže však, kdyby však

výpověď, ohlášení, oznámení, vyhláška

z Lille

nemíšené víno

tajně

ani v nejmenším, ani zbla

nepochybný

učit se, naučit se (alqd. čemu), být vyučován, být posluchačem (koho), studovat (práva) ; poznávat, poznat ; dovědět se, zvědět (rozhodně nenalezen význam "vyučovat")

(význam "posoudit" Pražák ani Šenková neudává, ani náznakem)

rovina, pláň

zdánlivost

souložit s kým, zlíhati koho

konečně

Bosna

vystěhovat se, odejít

velitelský, vůdcův

houska

Avignonet

spolusestra (spoluřeholnice)

křik

otrávit, napustit jedem ; uštknout

někdo, něco ; některý, nějaký

zasvěcený

následovat, pronásledovat, stíhat

pohybovat, stále otáčet

či - či

mladší ; menší

ležet natažen, prostírat se

sněžit, chumelit, padat (o sněhu)

křest (obvyklejší tvar baptisma, takto např. Durand)

zřídit

oběť (obětované zvíře), obětní zvíře, obětní dobytče, žertva ; tažné zvíře ; hostie (proměněná či neproměněná) ; svaté přijímání ; obětování sebe sama (o Kristově obětování za lidstvo)

přelud, klamný zjev, vidina

hustý, četný, hojný, bohatý ; (v čase) hojně opakovaný, častý, zhusta opakovaný

nijak

rozkaz, příkaz, nařízení, předpis ; rada ; povzbuzení, napomenutí ; pravidlo, naučení ; nauka, učení

omluvit se, ospravedlnit se

(Pražák nic.)

Geoffroi, Geoffrey

zdárný, šťastný, se zdarem, šťastně ; zdar dávající, příznivý ; příznivý, šťastný, blahověstný

skrýš, úkryt

vytrhnout, vyškubnout

zamířit

omývač mrtvol

Carcassonne

padnout, skácet se, zhroutit se, klesnout

někdy, leckdy

poděkování, děkovná slavnost, slavnostní pobožnost

usadit se

panovat komu / čemu

narazit na

oslovit křestním jménem ; výše zmínit, jmenovat?

přijít k sobě, znovu nabýt zdravého rozumu

nemoc ; slabost

mnozí, několik

měsíční (měsíčně se opakující) ; měsíční (měsíc trvající)

Trogir (dalmatské město)

Bosna

na sklonku léta

buřičský, nepokojný

proto, z té příčiny ; proto, za tím účelem

nejednou

Fortuna, ae, f. Štěstěna, bohyně štěstí ; (střv.) právo na nalezené poklady ; (střv.) nástrahy moře (MLLM jen jako fortuna maris, ale i vypouštěno: Bech, ed. Šanjek, Bosansko-humski..., 140 ; dle MLLM od 13. stol.)

mzda, plat, odměna

nenáviděný, protivný, odporný, nepříjemný

odchýlit

pohmoždit, ztlouci, zmlátit, nadělat modřiny ; posmívat se, tupit

stráž

modlit se růženec, říkat růženec, odříkat růženec

hned provésti

lesk, třpyt, svit, záře ; vážnost nádhera ; vnější lesk ; jasnost, výraznost, zvučnost (řeči)

kořist

příbuzenstvo ; příbuzenství

(impers. paenitet me) (alcis rei) lituji, je mi líto, želím, mrzí mě, nelíbí se mi, nejsem spokojen ; stydím se ; (pers.) kát se ; litovat, želet

otrokyně ; nevolnice

plést, spojovat, skládat se

Frankové

vražda

prohlédnout, pochopit, poznat

hrob, hrobka, pohřebiště ; náhrobek ; mohyla

lacino

(de alqa re) být smutný z čeho

v celku, v podstatě

potvrdit, schválit ; upevnit ; posilnit, posílit, utužit ; povzbudit, dodat mysli ; stvrdit, dotvrdit, dokázat

dědictví

bezpráví, nespravedlnost

neschvalovat, odmítat, zavrhovat, hanět, uznávat za špatné

dobrodiní, laskavost

odhalit, zjevit, vyjevit, učinit zjevným

ač nepatrní počtem

almužna (darování i darovaná věc), dar, dobrodiní

prohlašovat, vyhlašovat

předně, mezi prvními

obracet

sloupová síň, sloupová chodba, sloupoví, podloubí, kolonáda, galerie, veranda, portikus ; ochranný kryt (voj.)

(LMALB nic ; viz asi spíš románské jazyky: charger, cargar)

zahánět

náhodou

pustošit, plenit

již dříve

v témž čase, zároveň

hovět, shovívat

podrýt, podbourat

Květná neděle

přístav

pochybovat (+ dat. o čem)

mínění, názor, myšlenka, úsudek ; úmysl, vůle, přání ; hlas, mínění, nález, úsudek (v poradě) ; rada, návrh ; myšlenka, smysl, obsah, význam ; výrok, rčení, věta, myšlenka ; rozsudek, rozhodnutí

odchylný, opačný, různý

levý ; nejapný, neobratný ; zvrácený ; nepříznivý, neblahý ; nešťastný

království, královská moc

nenávist

opevnění, hradba

osada, vesnice

od toho času

co do, hledíc k, co se týče čeho, pokud jde o co ; k, pro (o účelu) ; podle, na (o způsobu: podle taktu, na tento způsob) ; na, pro (o příčině: na sebemenší závan větru apod.) ; scribere ad aliquem psát komu

být v čele, řídit, spravovat

často, zhusta, mnohdy ; opětovně, opět a opět

chlípnost, vilnost, chtíč, žádost ; nemravnost ; smilství ; hanebnost, ohavnost, neřest, ničemnost, nestoudnost ; neřest, mrzký čin, hanebný čin, zlořád ; hanba, potupa, skvrna ; neřestník, padouch, ničema

opatřovat obilí, zásobovat obilím

pobývat, zdržovat se ; obcovat s kým, být pospolu s kým ; žít, chovat se ; oddávat se ; stále se otáčet kde

pokosit, požít

doznání, přiznání ; vyznání hříchů, zpověď ; zpovědní tajemství ; výpověď, svědectví

postavit mimo zákon

kmotr

strhnout, zbourat, zbořit, pobořit ; ničit, hubit, vyhubit ; podrýt, podkopat (přen.)

úrodnost

labutí

celkem, všeho všudy

Palermo

ohebný

vzpora, odboj, odpadnutí, odpad ; ubývání, mizení ; zatmění ; mdloba, mrákoty, ubývání sil

omlouvat, ospravedlňovat ; uvádět co na omluvu, vymlouvat se na co, ospravedlňovat se ; zbavit se čeho, být zproštěn čeho, být ušetřen čeho

Provensálci

bádat, zkoumat

Travunja (v Bosně)

jak ... tak, i, a

bojovat, zápasit

Sírachovec (biblická kniha)

nejzazší

vytvořit, vymodelovat, uhníst

naplnit, zaplnit

víc, více

domnívat se, myslit

soudce ; posuzovatel, kritik ; rychtář

Moravané

krvesmilstvo, incest, smilstvo, čin proti cudnosti

skrytost, tajnost

uvádět do nebezpečí, být v nebezpečí

poznat, zpozorovat

uvažovat, rozvažovat

kletba, proklínání

předstírat, fingovat, vymýšlet si ; tvořit, utvářet, vytvářet, dělat, vyrábět, dávat hmotě tvar ; pořádat, rovnat ; myslit, tvořit v mysli, představovat si (Platón si duši představoval jako třídílnou)

ano, ba docela, dokonce ještě (potvrzení a zesílení výpovědi) ; ba ne, naopak, nikoli, spíše, právě naopak

tímto způsobem obelstit vojsko

pracovat, být zaměstnán ; provádět bohoslužebný úkon, konat oběť

okcitánský

přecházet, přejít, překročit, přestupovat ; přeběhnout, přejít k nepřátelům ; vpadnout, vtrhnout (do nějaké země) ; přecházet, přistupovat, přikročit ; přejít, měnit se ; pronikat, procházet ; míjet, pominout ; předejít

vítr

jasně, nápadně, znatelně (v RS 50:25 např. "notabiliter sciendum", tj. něco jako "je třeba vědět se vší jasností") ; význačně, významně

třetina

platit

rukopis, rkp.

špatně, zle ; málo, téměř ne, ne, nedosti ; nešťastně, nepříznivě, s nezdarem ; sotva, nadobro (o nevhodné míře: listy sotva drží na větvích, nadobro ochraptělý)

jednou, tak jednou, kdysi

souhvězdí, hvězda

stlačit, snížit, strhnout ; prohlubovat, hluboko vykopat, hluboko zapouštět ; potlačit, udusit

večeře (DZ) ; hlavní jídlo (u Římanů mezi 3. a 4. hod. odpolední), oběd ; hostina

almužna (darování i darovaná věc), dar, dobrodiní

provinit se, hřešit, chybovat

novost, neobyčejnost, nebývalost

spokojený s čím

zašpiněný

Slované

zmíněný, výše zmíněný

sloučení, smíšení, spojení ; zmatení, zmatek, nepořádek, nelad ; hanba, ostuda, pohana, potupa, zahanbení ; stud ; hanebnost ; pohroma ; spousta, příval (vypsáno i z kontextů ve Vg.)

vyrážka, pupenec

Mojmír

krajský soud

skrývat, zatajit

tyč, tyčka ; míra, tyč k měření, sáhovka ; sáh? (délková míra) ; ? (plošná míra ; MLLM jen vysvětluje, neuvádí ekvivalent, ale odkazuje na fr. studii o těchto mírách)

připravený

jezdecký

podsouvat (ve smyslu našeptávat)

zašpičatěný, přiostřený, nabroušený

spěch, kvap

holeň, hnát, noha

příchod, přístup, vchod

ohýbat, zahýbat, sklánět, kroutit, křivit ; napínat ; zatáčet, otáčet, obracet, uhýbat, namířit, změnit směr, zamířit, uhnout ; řídit ; ohýbat, obracet jinam, uchylovat, měnit (smýšlení) ; pohnout, umírnit, obměkčit, oblomit, dojmout, přivést k povolnosti

kniha, kodex, spis ; tabulky (na psaní) ; desky, dřevěná psací deska ; zápisky ; seznam ; hlavní účetní kniha ; kmen, peň (Pražák a LMALB) ; zákoník (zejm. Justiniánův), sbírka zákonů (DZ ex RS)

Moesové, národ v nynějším Srbsku a Bulharsku

po desíti

zpupně, bezostyšně

kárání, hanění, hana

(nenal. nic)

založit, dát čemu základ, opevňovat ; upevňovat, utvrzovat (přen.)

moře ; vodstvo, vodní spousty, proudy

někam ;

modř, modrá barva

jako by

o chlebu a vodě

proti danému slovu, zrádně

postoupit, blížit se, vzhůru stoupat

být dychtivý, dychtit, mít chuť, chtít (i v běžném významu, ne jen dychtit po nebezpečném podniku apod.) ; odhodlat se, pokusit se ; mít odvahu, smělost, drzost ; osmělit se, pokusit se, nebát se, odvážit se, opovážit se

povaha, rod, druh

volat zpět, povolat zpět, odvolat ; povolat z vyhnanství ; obrátit zpět, odvrátit ; odvolat co ; zrušit ; znova volat, vyvolat (zpět na scénu apod.) ; znovu zavést, obnovit

vlévat, vlít, nalévat, nalít, naplnit ; vpustit co kam, rozšířit, rozlít (i např. o světle) ; rozestřít, pokropit ; nasypat ; rozházet ; zasypat (šípy apod.) ; splývat (o vlasech)

ves

za úsvitu

slavit, světit (slavnost)

hlavní město v Belgické Galii

blátivý, z bláta

připojit, přidružit

sdělení, sdělování ; sdílení, vespolné účastnění, obcování ; udělení

vůle

menstruace ; potraviny na měsíc ; měsíční služné

rozlučování ; rozeznávání, zkoušení ; opatrnost, obezřetnost, moudrost ; rozdíl

ležet pod něčím, ležet vespod ; podléhat, být podroben, být podřízen

(Pražák nic. V TDH vlastní jméno, resp. přízvisko.)

protivenství

zahálka

Bologna (město v Itálii) ; (jméno dalších obcí)

ztratit právo na léno

týž, tentýž ; totéž (jako subst.) ; neměnící se, stejný ; opětovně (ve spojení se zájmenem) ; právě (ve spojení se zájmenem) ; zároveň (značí jednotu)