Latinský slovník

trh

rozrazit, rozbít, rozehnat

slzy

přítel

vrůstat, zarůstat (alci rei do čeho) ; kvést, bujet (i přen.)

škoda, újma

střílet

živý tvor, živočich (o zvířatech i člověku)

dotknout, narazit

proč (vztaž. ; takto např. RS 45:9)

proto

vnuk ; synovec, příbuzný vůbec ; potomek ; mrhač, marnotratník, zhýralec

příbuznost (vzniklá sňatkem)

jednoduše, prostě ; jednotlivě ; přímě, otevřeně, poctivě

stávat se změkčilým

(Pražák nic ; WEH překládá "especially")

oděv, oblek

ať už - nebo

prchlivost

Bosna

nosič svítilny (jeden z otroků) ; sluha, pochop

sklonit se ; sklonit, schýlit

kroupy, krupobití

dlouhý půldruhé stopy

vzmužit se

když již den pokročil

zaalpská Galie

chladné podnebí

přihlásit se k čemu, přijmout co

vše, co je v nich [ČEP Sk 4,24 ; 14,15.]

holeň, hnát, noha

blátivý, z bláta

pokořitelka, podmanitelka, udatná lovkyně zvěře

zadní brána římského tábora

očišťovat (nábožensky), usmiřovat, zažehnávat, odčiňovat, napravovat ; odvracet ; usmiřovat, konejšit, naklonit si, uctívat

ptát se

urovnávat

Rýn prudce teče

dávat v sázku

vůle

vstříc, před (na otázku kam)

legie ze starých vojáků

temný ; pochmurný, zachmuřený, chmurný, zakaboněný ; mrákotný

ukládání? (ve spojení dispositio penitencie ukládání pokání)

voj

ukrývání, skrývání

odvrátit, shazovat

zasluhující pohany, špatný

smrt ; mrtvola ; krev

zbraň

jednou

pohřbít koho

pustošit, plenit

zpustošený, vypleněný

připravený k boji

těžiště

mimo jiné

zašpiněný

dosvědčit, dokázat, potvrdit, svědčit, dokazovat, brát za svědka

hned, ihned, stále, hned na místě ; pevně, stále

lakomý, lakotný, hrabivý, skoupý, hamižný, chtivý peněz ; chtivý čeho, dychtivý čeho

klid, odpočinek, osvěžení, zotavení ; útěcha

k večeru

držet na uzdě, krotit, trestat, kárat

žádostivost, touha

navrhovat, hlasovat ; rozhodnout se, umínit si, stanovit si ; bojovat, svádět rozhodný boj, zápolit, zápasit

ztráta, škoda

činit úklady, číhat

družiníci

soudit, rozpoznat

správce sklepa, správce spíže ; sklepmistr, klášterní sklepmistr ; sklepník

přímo

dlouhé šaty, štóla

tábořit, stanovat

sám od sebe

prorocký ; starozákonní (tak výslovně MLLM)

(antroponym.) Kateřina (Castanet 159)

převeliký, nesmírný, neobyčejně veliký ; přílišný, překračující míru, nadměrný

vzdychat, vzdechnout, sténat, truchlit ; truchlit nad čím (alqd)

opatřovat

obecné věty (zásady, principy, kategorie, poučky, myšlenky), schémata

(Castanet 137, 164)

doslova

odložit, svléknout ; usadit, usazovat, umístit ; sít, zasévat ; vyhlásit, vydat (listinu) ; vytvářet, tvořit ; klást, hledat co v čem, uvádět v souvislost ; tvrdit, mínit, soudit

Švédi, Varjagové

maso

obratnost, cvičení

paprsek ; paprsek (kola), loukoť ; poloměr (kruhu) ; hůl, hůlka ; měřítko, hůlka na kreslení ; tkalcovský člunek

střední cesta

padělat, zfalšovat, falzifikovat

(adv.) spěšně, nakvap

zpupně, bezostyšně

prapor zvláštních oddílů

poděkování, děkovná slavnost, slavnostní pobožnost

nekřtěňátko

vzájemně rovný

rozbít, přerazit, polámat

pečlivost, bedlivost

od věčnosti

nezvyklá věc, neobyčejná věc

celý

když, jakmile

na prvním místě hlasující, přední

existence, bytí

sever

odsouzený

Bohdan

(intrans.) sahat, rozkládat se ; (o čase) plynout, ubíhat, míjet ; (o pocitu) pominout, přestat ; přejít (z jednoho stavu k jinému) ; zemřít, zesnout

od - do

křik, řev

kopulace, soulož

prvomučedník

někdo, něco

hloubka

dokončit, dosíci čeho, obdržet, provést, dosáhnout

Radim, Radek, Radoslav, Radovan

zamířit

Hospodin Bůh (Gn 2,4-9 atd., mnohokrát)

utopit

šeredný, ošklivý, ohyzdný, hnusný, odporný, ohavný ; mrzký, sprostý ; hrozný, krutý

(form. flaveus)

(LMALB pod aërius uvádí "metr. aere-" ; metr. je podle seznamu zkratek "metrice", tj. metricky, čímž zřejmě míní zachování rytmu básně ; z tohoto zdá se plyne, že aereus může být též forma aërius, tj. "vzdušný" atd., čemuž odpovídají... pokr. v části 2)

osada, osadníci

příznivý, vhodný

protiprávně, neprávem (tak zřejmě text v MLLM 659a) ; proti řádu (tak DZ pro DHC 306:14)

jeptiška, řeholnice (dosl. "zaslíbená", rozuměj Bohu)

zaslíbit, zasvětit ; zasvětit, věnovat, oddat, odevzdat

(perfektum od reperio)

jako kdo, po způsobu koho

špinavý, znečištěný, nečistý, pokálený

(neklas. pro mysterium)

božské Písmo

jakmile, hned jak

mít něco přesně vypátráno, mít něco za jisté

pohřeb

kruh, kolo

(geogr.) Montaillou

dávati se do boje

již dříve

mina (váhová a cenová jednotka)

klamavý, klamný, podvodný, úskočný (LMALB udává jen adv. ; převedl a doplnil DZ)

nitro?

tah, voj

ne však, nikoli však

vyčnívat, vynikat ; zřetelně se jevit, být patrný, být zjevný ; být, existovat

dovednost, řemeslo, umění

meškat, zdržovat, odkládat

nepatrný

mučený

příbytek, sídlo, domov

plenit, pustošit

bezpodmínečně

Morava (ve Střední Evropě) ; Morava (ve Skotsku, viz Nitze, Perlesvaus II, 97)

opět, znova

hned potom

[Pražák nic. Zřejmě deklasující neologismus podle pio, are.]

chráněnci, ochrana

zapřísahání ; zaklínání (ďábla)

ještě, dosud ; zatímco, když (o současnosti) ; dokud, pokud (o současnosti a stejně dlouhém trvání) ; až, do té doby, až konečně, dokud ne ; až by, dokud by ne, aby zatím ; jen když, jen jestliže, jen aby, jen ať (uvozuje větu přací)

vést, dovážet, táhnout

pohřební píseň, žalozpěv ; kouzelné říkadlo, kouzelnická píseň ; píseň, popěvek

přísněji (např. potrestat)

kromě, bez

trogirský (město v Dalmácii)

v obvyklých intervalech, v obvyklé vzdálenosti

padnout, zahynout

odpykat

přízvuk těžký

skládat účty z čeho

trvat na čem, stát v čem

ohromný

rovina, pláň

přistoupit (v eufem. smyslu Lv 18,14.19, ČEP překládá "přiblížit se k ženě, a též RS 45:10, zde překládám kvůli dvojznačnosti raději "přistoupit" či "vejít k", ač pro eufem. "vejít k" je ve Vg. častější ingredior)

paměť

[viz decerno a decresco]

(o čase: tempus quo currebat MCLXXIIII: takto TDH 319:32)

poslouchat, být poslušen, dopřávat sluchu ; podlehnout (DZ ex RS 57:8 obedire peccato)

později

boží, božský, svatý

ječný, ječmenný

promeškaný, prozahálený, zameškaný

dokázat, prokázat, dolíčit, doložit ; vyvrátit, vyvracet, ukázat něco jako liché, usvědčit ; vinit, obviňovat, nařknout, klást za vinu

pozívat, vyzívat, zvát, vybízet

Chorvatsko?

zadržet

chýlit se, klonit se

vyvrácení (teze, mylného názoru)

přísaha (DZ ; Pražák nic)

(Pražák pod instar přímo neuvádí)

nic nového

obestoupit, sevřít

roku X od Vtělení Páně

svatost

třtina, rákos, sítí ; píšťala, syringa, moldánky

pokládati za hodna, uznat za hodna, pokládat za slušné ; ráčit (v pozdní lat.)

[hrabství, viz comitatus]

patrně, zřejmě, je zjevné, jistě, věru, ovšem, rozumí se ; totiž (vysvětlující)

zbylý, zbývající ; budoucí ; ostatní

neporušitelně

švec

kacíř, heretik

náležitá výška

nález relikvií ; vyprávění o nálezu relikvií

albský (související s městem Albi ; někdy užíváno místo Albigensis)

laik

hle, hleď, ejhle

svolávat, přivolávat, povolávat ; volat na pomoc k soudu ; vzývat (bohy)

čtyřicetidenní půst ; postní doba ; (v šir. smyslu) čtyřicet dní, čtyřicetidenní doba, doba čtyřiceti dní

strana, spolek, rozkoly, různice

dvojkrok

žlutý, žlutavý ; (o vlasech) plavý, světlý

kožešinový oděv, který zakrýval ramena a hruď

motyka

osobně

chlípnost, vilnost, chtíč, žádost ; nemravnost ; smilství ; hanebnost, ohavnost, neřest, ničemnost, nestoudnost ; neřest, mrzký čin, hanebný čin, zlořád ; hanba, potupa, skvrna ; neřestník, padouch, ničema

z Brescie, související s Brescií [neznám český tvar, ve fr. ak. sl. nenal, v Pražákovi taky ne.]

nazpět, zpět ; obráceně (přen.)

hodnostář

opět vzdělávat ; obnovit, znovu zřídit ; uvažovat, uvážit, vzpomínat si, obzírat, v duchu přehlížet

ustupovat, couvat

obročí (LMALB tvar usualis ; asi to je adj. od usus)

dny po sobě

Karnutové (mocný keltský národ)

začátek, to, co bylo započato, počaté dílo, podnik, záměr, úmysl

raději chtít

(neklas. pro quondam)

od toho času

Rudé moře

(form. diabolus)

pro (o překážce, pro kterou se něco nemůže uskutečnit)

postupně, popořadě (MLLM), v časovém sledu, chronologicky (De antiquitate Glastoniae ecclesie, trad. Scott, 87)

výkaz, deska, soupis, prkno, seznam

schránčlovat

dopis

(Pražák nic.)

třást se, být zmaten, bát se

mít větší přehled, připravený k boji, pohotový

nevtipně

soucit

konečně

bažina, bahno

obraceti k něčemu, vynakládat v něco

šafářka, hospodyně, selka ; venkovské děvče

vytvářet pevnost

modrý

zaštítit, potvrdit (privilegium) ; skrýt, zakrýt

oběť (obětované zvíře), obětní zvíře, obětní dobytče, žertva ; tažné zvíře ; hostie (proměněná či neproměněná) ; svaté přijímání ; obětování sebe sama (o Kristově obětování za lidstvo)

podstata

alqm brát pod přísahu koho ; alqd alci přísežně přislíbit co komu, zaslíbit co komu ; alqm přimět k přísežnému přislíbení účasti na vojenském tažení ; (refl.) zapřísáhnout se

přikrývka, pokryvadlo, pokrývka

nadarmo, zbytečně, zbůhdarma

snad, možná, pravděpodobně, jak se zdá, jak myslím, podle všeho, nejspíš, asi ; asi (u číselného údaje)

obracet

řadit, stavět do řady, roztřídit, uspořádat, zařizovat, určovat

vydávat, připomínat

turínský

Zadar, Zara

během, tryskem, klusem

navěky (tak např. RS či Žd 6,20)

carcassonský

pomalý, klidný, tichý, mírný

nechtít ; nebýt nakloněn čemu ; kéž by ne, chraň bůh

tak se věc podle pravdy má

odtržení ; (astr.) zánik vzniklý zákrytem

(neos.) "sedit mihi" vyhovuje mi, hodí se mi, sedí mi ; (neos. akt.) je dohodnuto, je domluveno ; zaujímat, zastávat, držet (o profesuře, biskupském stolci)

v okamžiku smrti

souložit s kým, zlíhati koho

Obodrité

hned provésti

vypočítat ; uvážit, rozvážit, promyslet ; pokládat, mít za

opravdu, zajisté, ano ; neboť, vždyť, tak například

hrad ; castrum, opevněná vesnice (v Dějiny Byzance psáno kastra, což je řecká podoba)

osvětlení, osvětlování ; osvětlení, světla, svítilny ; svíce, svíčka ; hvězda

dovoz

žně

ještě jednou, podruhé

vyzvat na souboj

tři roky

obležení, uzavření, obklíčení

požehnat ; zasvětit (kostel) ; vysvětit (na kněze) ; pomazat (na krále) ; modlit se ; adorovat ; dát sbohem

lovit

z Lille

odpor, hnus

nakoupit, skoupit

nechať, třebas, ať (tvar od slovesa sino)

markrabí (nom. Havlík v ČJ takto)

kniha, kodex, spis ; tabulky (na psaní) ; desky, dřevěná psací deska ; zápisky ; seznam ; hlavní účetní kniha ; kmen, peň (Pražák a LMALB) ; zákoník (zejm. Justiniánův), sbírka zákonů (DZ ex RS)

1. veřejné vyznání víry, dosvědčení víry ; 2. složení mnišského slibu ; 3. řehole ; 4. řád (mnišský) ; 5. úmysl, záměr ; 6. slib ; 7. profese, povolání, zaměstnání ; 8. poměry, společenské postavení, třída ; 9. doznání, přiznání

sehnat, zpět hnát, zpět přivádět

různě, různým způsobem (LMALB ; Pražák nic, MLLM jen "diversimodus" a nic zásadního) ; odlišně, rozdílně, jinak (DZ ex RS 52:17)

panovat komu / čemu

nepočestně obcovat s kým

[přímo nenal. ; označení pro svět, světový mechanismus]

bratři kazatelé, dominikáni

zvláštní, obzvláštní, výhradní, vynikající, přední, hlavní, výtečný, znamenitý, nejlepší, největší, nejvyšší

bojovat, zápasit

omluva

jmenovat se, nazývat se

chytit, podchytit, zespodu chytit, zachytit ; přijmout, vzít k sobě, ujmout se koho ; vzít na sebe, podstoupit, podniknout ; podrobit se, podvolit se ; být trestán, podrobit se trestu ; obtížit se zločinem ; odvětit, ujmout se slova

po šesti

Záhorská Dalmácie (srbská)

opět a opět, znovu a znovu, opětovně

protahovat

váha

ostatky svatých (Snoek, MP, 20)

temná pára, mlha, dým ; mračno prachu ; mrákota ; temnota, temno ; chmura (zejm. doby)

přístav

ve tvaru kříže, v napodobení kříže (např. rozpažit ruce)

pomalý, loudavý, váhavý

břímě, náklad, tíha

hovořit, povídat si s kým (o čem)

podnícený ; popuděný, podrážděný

bázeň ; skromnost, uměřenost

síla, jádro, podstata, šlacha

jeden a tentýž

odevšad, ze všech stran

celkem ; vůbec ; vůbec jen ; úplně, zcela, dočista, nadobro ; ovšem (částice jisticí a připouštějící)

hrůza, strach ; posvátná hrůza, posvátná bázeň, bázeň Boží ; postrach, strašák

pomocník

Trogir (dalmatské město)

podle toho jak, jak, jakož

rady

téci dolů, stékat, valit se

spis

takový (Pražák. MLLM nic. DZ zaznamenal též jako náhradu ukazovacího zájmena, asi jen neklas.)

pták, polétavec, okřídlenec

bezvýhradně, naprosto

radit se s kým

naříkat, plakat, litovat

Bosna

utéci, uniknout, ujít něčemu

každý rok

ovšem, arci, zajisté, patrně

aktér (DZ)

utišit, uklidnit, usmířit

potvrdit, schválit ; upevnit ; posilnit, posílit, utužit ; povzbudit, dodat mysli ; stvrdit, dotvrdit, dokázat

dosáhnout, nalézt, přicházet

den potom, druhého dne

z obou stran držeti

čili (jednoznačně v RS 59:27 a mnoha dalších místech)

pročež

mečíř

věno

Istrie

malé suché fíky

na smrt nemocný

rovný, správný

nerad, proti vůli

vítr

(lid.) česnek

vévoda

posypat, poset

je třeba

zavděčit se

poplatky a dávky

část řeči, teze, výklad ; teze, názor

chřtán, hrdlo

převorka, převořiše

kotník ; hrací kostka

ovčín, ovčí n. kozí chlév

vozataj, kormidelník

odvážnému štěstí přeje (Cicero)

útočiště, úkryt, azyl

Vicenza (nepochybně)

bagnioregský, související s Bagnioregiem

jak - tak

vpadnout, vtrhnout, vniknout

kovář, kovář železa

pohoršit ; pokořit, ponížit, zahanbit ; svádět, pokoušet ; uvést ve zmatek

doprošovat se, prosit za odpuštění

několikrát

(neklas. pro immo)

pravdivě, podle pravdy, správně ; vpravdě, opravdu, vskutku ; pravdivě, upřímně, opravdově, poctivě

udání

zlomený, zesláblý

odteď, od nynějška, od této chvíle, nyní, v dalším

utvořit, vytvářet, tvořit, odlévat, vytesat, zpracovávat, formovat ; uspořádat, strojit, pořádat ; krášlit, zdobit, šlechtit ; uzpůsobovat, vzdělávat, učit, pěstovat

kojná

vyjít z těla

chvályhodný, hodný chvály, hodný oslavy

koza

lidově (lidově se nazývat tak a tak apod.)

osika

nadarmo, marně, zbytečně, bezvýsledně, zbůhdarma, bez výsledku, bez užitku, s nepořízenou ; bezúčelně ; bezdůvodně, bez příčiny, neopodstatněně, neodůvodněně

(LMALB nic! Jen sloveso concieo, ere, citum)

vyslanectví

střelec, střelec z kuše ; zbrojnoš

bratrský

házet, metat, vrhat

naklonit, sklonit ; naklánět se, chýlit se ke konci, nachylovat se ; kolísat, hotovit se k ústupu (voj.) ; svalovat, uvalit (břemeno na koho) ; nabýt moci ; přiklonit se k čemu ; měnit se

naskytnout se, objevit se, dát se na pospas

jen, pouze, jenom, toliko

bát se, obávat se

nespoléhat se, nedůvěřovat

řádný

konání, díla, počínání, jednání (např. operatio daemonum, též jednání, činy ve Flor. rit. 248)

padnout, skácet se, zhroutit se, klesnout

zubr

větev, halus

(spojka rozlučovací ; uvádí rozluku možnou, ale ne vždy nutnou, takže má leckdy význam slučovací ; někdy poopravuje předešlou výpověď)