Latinský slovník

skoba, svor

[zřejmě spíše Slavonie než Srbsko, viz Thouz., Un traité, 34.]

(Pražák nic, ale v TDH 315 jednoznačně pro čtyřicetidenní období postu u katarů ; srv. quadragesima)

líčení, řeč, obhajoba

navěky (tak např. RS či Žd 6,20)

bydlící z této strany Rýna, před Rýnem

trvat na čem, stát v čem

v témž čase, zároveň

sousední

zvrácený, převrácený, křivý ; zlý, závistivý ; nerozumný, zpozdilý ; šilhavý

tam, tu, na tom místě

sucho, souš, suchá země

rozumový akt

brát si za svědky, poprosit

ještě ne

podkopati, zespodu probodnouti

levý ; nejapný, neobratný ; zvrácený ; nepříznivý, neblahý ; nešťastný

strava, potrava, pokrmy, zásoby

přidat, přidávat, dodat, dodávat, doplnit, doplňovat, přikládat, dávat k čemu, připojovat ; dodávat, způsobovat, vzbuzovat, zjednávat

tvořit, rodit, plodit, být přízniv vzrůstu ; nést kupředu, poponášet, posunovat, postoupit ; zvětšovat, rozšiřovat ; povznášet, vyvyšovat ; odkládat, oddalovat, zdržovat

pršet

poustevník

vyhnout se, vystříhat se

nedávno

a to proto, že

čistý (i přen.) ; bezvadný, neznesvěcený ; bezúhonný, poctivý, nevinný, cudný ; čistý, jasný (o obloze) ; očistný ; holý, prázdný, volný ; prostý čeho, bez čeho, svobodný od čeho ; čistý, ryzí, správný (o slohu) ; prostý, jednoduchý

má se, sluší se

slavit co

přikrýt, zakrýt, pokrýt, zahalit, zcela pokrýt, zasypat (c. lapidibus ukamenovat) ; zakrýt, skrýt, ukrýt (DZ ex TDH 312:28, zcela jasně ; možná neklas.) ; pokrývat, pobíjet šindelem, pokrýt střechou ; uzavřít

údolí, úval, dolina

všední den

ulehnout na co ; opřít se o co ; doléhat, dotírat, dorážet na koho ; dát se do čeho, oddávat se čemu, usilovat o co

a obráceně, a vice versa

věrohodný, autentický

příležitost (k čemu s gen.)

tvrdošíjně, zatvrzele

sebe (genitiv zvratného zájmena pro 3. osobu, předmět musí být v klas. lat. totožný s podmětem)

do šířky

pouhé jméno

kmotr

postrašit, zastrašit

tajně

znovunabytý

nedostatek, nouze, chudoba

vynikající, kvetoucí

jak - tak (nejvíce, zvláště)

celkem (spojení "sunt XVI omnes" je to dobré překládat "je jich celkem 16")

rameno

(střv. též) jemu, jí (dativ osobního zájmena pro 3. osobu, předmět nemusí být totožný s podmětem) (Quitt - Kucharský, Latinská mluvnice, 43) ; jim (DZ ex TDH)

pokud, jak daleko, až kam ; až pokud, až po kterou dobu (čas.) ; ježto (příčinně) ; aby (účel ; jen v pozdní lat.)

břicho

mlčky (hovoře jen sám se sebou)

zrádce, udavač

utéci, uniknout, ujít něčemu

správcovství, hospodaření (ve Vg. jen tento význam ; L 16,2-4) ; hospodářství (DZ ; takto Int. Ioh. byl vyhnán od Božího trůnu a z nebeského "villicatio", podle Boz. dohl. "hospodářská stavení" ; DHC 309:13: in tali vilicatione [Lucifer] seduxit angelos)

nadutost, pýcha

lesk, třpyt, svit, záře ; vážnost nádhera ; vnější lesk ; jasnost, výraznost, zvučnost (řeči)

starobylost, dávnověkost, starobylý obyčej ; starožitnost, dějiny starého věku, starověk ; lidé starého věku, staří, předkové ; starobylý dobrý mrav, stará dobrá poctivost

být přítomen, být tu ; dostavit se, přijít ; být po ruce, být připraven, čekat ; být k službám, být nápomocen, posloužit

mladší ; menší

dvojice, pár ; (od 13. stol.) pairové ; (od 13. stol.) bratrstvo

střídání, vystřídání, změna ; místo (v řadě) ; úkol, úloha, úřad ; odveta, odplata, odměna, náhrada

měřit síly

někdo, něco, kdokoli, cokoli, nějaký

votivní dar

tmavý, temný, černavý, černý

přeplavat, pronikat

líný, nečinný, zahálčivý

skrýt, ukrýt se

Behemót

odevšad, ze všech stran

sebevědomě, směle, odhodlaně, srdnatě, jistě, neohroženě

očišťovat (nábožensky), usmiřovat, zažehnávat, odčiňovat, napravovat ; odvracet ; usmiřovat, konejšit, naklonit si, uctívat

lid, nižší lid

svážení píce pro dobytek

nenadále, znenadání, najednou

vynaložené peníze, náklad, náklady, vydání, výlohy ; strava

(MLLM ani Pražák nic)

po pořádku

alqm brát pod přísahu koho ; alqd alci přísežně přislíbit co komu, zaslíbit co komu ; alqm přimět k přísežnému přislíbení účasti na vojenském tažení ; (refl.) zapřísáhnout se

rozpustit, odvázat, rozvázat, rozvolnit ; zvednout kotvy ; zbavit, zprostit, osvobodit ; rozbít, zbořit, strhnout ; uvolnit, zeslabit ; rozluštit ; zapudit ; zahnat ; zrušit, odstranit

souhlasit s čím, schvalovat co ; dokazovat, stvrzovat, potvrdit

ušetřit (někoho), smilovat se

(Pražák nic)

být vlhký

celerář (mnišská hodnost)

sepisovat, zaznačovat písemně

Ježíš

vzdálit se, zratit

mladší (sic, Moneta 115 opozice adulescentior - senior)

slzy

krvavý, krvavě červený ; krvavý, potřísněný krví ; krvelačný, krvavý, krutý ; barvy pečetního vosku

zakřivený, ohnutý, zahnutý ; klenutý, sklenutý ; křivolaký

napadnout, přepadnout

někdejší, dřívější, bývalý, starý, dávný (který již není) ; odvěký, starý, starobylý, starodávný, starožitný ; ctihodný (stářím) ; dobrý, starořímský ; poctivý ; přednější, důležitější, pilnější ; cennější

pospíchat

zmatená mysl, nepříčetnost, pomatenost, šílenost

jistě, arci, ovšem

stanovit, rozhodnout se

s laskavým dovolením

modř, modrá barva

užívat (těšit se z něčeho pro věc samotnou, jiné je uti, kde se věc užívá pro něco jiného)

(neos.) "sedit mihi" vyhovuje mi, hodí se mi, sedí mi ; (neos. akt.) je dohodnuto, je domluveno ; zaujímat, zastávat, držet (o profesuře, biskupském stolci)

tak horlivě, tak velice, s takovým úsilím

ovčín, ovčí n. kozí chlév

kazatel

na dvě strany, dvojím směrem

plavba

hned, co nevidět

oděv, oblek, šaty, šatstvo, roucho ; šat, roucho (jednotlivé, ale toto jen pozd.) ; tkanina, látka ; přikrývka, pokrývka, koberec ; šátek (bás. a pozd.)

mezitím

rychleji ; spíše, snáze

důvěřovat, mít důvěru, spoléhat se

držet s kým

dvoustopý

promeškaný, prozahálený, zameškaný

župy

zedník

příznivý, vhodný

přísahat na evangeliář

velmi, velice, tuze, silně

a jestliže, jestliže však

pravý (asi ; MLLM naturales monachi, naturales carnifices, fr. pleinement qualifié, angl. fully authorized)

jak velice, jak málo

převoz

večer

(viz reprehendo)

uvést v rychlý pohyb, pobídnout

vztahovat, natahovat, napřahovat ; zdvíhat ; roztahovat, rozkládat, rozprostírat, šířit ; podávat, nabízet, dávat, poskytovat (i přen.) ; pokládat, ukládat, rozkládat ; natahovat ruku s něčím, podávat, nabízet, dávat, poskytovat

kláda, břevno

vysazení, zasazení (rostliny)

jít / chodit do kostela

dříve

Toulouse (město v narbonské Galii nad řekou Garumnou)

být vlhký

dvojkrok

rád

z ničeho

odtud, dále (o pořadí, posloupnosti) ; dále (místně) ; od té doby, od té chvíle, potom, na to ; pak (vytčení otázky: proč pak ovšem přišel?, tj. za těchto okolností) ; brzy, zakrátko, co nevidět

chápat, pochopit, osvojovat si, učit se, poznávat

postavit se proti

služba ; otroctví, otrocký stav, otrocká služba ; jho, jařmo, poroba, poddanství ; otroci, otrocká třída

zadržet, zastavit ; postavit ; zastavit se, stanout, obstát

zběh, uprchlík

dávat almužny

dělení ostatků

kmen

nevědět, neznát

strhnout (most)

pomýšlet, mít v úmyslu, přemýšlet, přemítat, myslet na

později (hůře, špatně)

konání, díla, počínání, jednání (např. operatio daemonum, též jednání, činy ve Flor. rit. 248)

(rozhodně nenalezen smysl od, např. žádat něco od, ač má Thouz. Flor. rit. 240 demander ŕ Dieu)

jablka z jabloně

přijít

umývat, koupat

novost, neobyčejnost, nebývalost

počít, začít, vejít

dlouhý půldruhé stopy

je nezvyklé, je bezpříkladné

zvláště, obzvláště, především, nad jiné, zejména, hlavně

nejprve, poprvé, prvně, původně, nejdříve

spojit ; sepnout (ruce)

vyjít z těla

župan (titul)

hloupý, těžkopádný, nerozumný, nejapný, blbý ; těžký, nehybný

jak

rození, rasa, generace, plození, pokolení, vznik

laik

jmenovat se, nazývat se

rozptýlený, rozsypaný

(spojka rozlučovací ; uvádí rozluku možnou, ale ne vždy nutnou, takže má leckdy význam slučovací ; někdy poopravuje předešlou výpověď)

zatoužit po čem (alqd), roztoužit se ; bažit, toužit, dychtit po čem (alqd)

albigenský

jak dlouho ještě, až pokud ; dokud (vztaž., viz RS 60:18)

obkládat, obložit

chlípné spojení, hanebné souložení, nechutné hrátky (chlípnost je spíše vlastnost, což se nehodí do kontextu TDH 312:10) ; vilnost, smyslnost ; chtíč (potud DZ) ; změkčilost

podroben, vzdělán

Vojtěch

začátek, to, co bylo započato, počaté dílo, podnik, záměr, úmysl

trh

onde, na onom místě, tam

vedrat se, vniknout, vsunout

spolupracovat, pracovat spolu, spolupůsobit

malý, maličký, drobný, skrovný, nepatrný ; málo ; krátký (o čase, zejm. pak věku) ; slabý, slabounký, tichý ; neschopný, nedostatečný ; nízký, prostý (o postavení) ; malicherný, bezvýznamný, všední, obyčejný, nezávažný ; chatrný

rukojmí, záruka

almužna (darování i darovaná věc), dar, dobrodiní

(Pražák nic, LMALB nic, MLLM nic ; snad form. cuculla, soudě podle kontextu Fournier I, 277: portantes cucufas in capite et capucium)

spatřit, uzřít

vždyť přece ne

utišit, uklidnit, usmířit

přijímat

dřevo ; strom

dávat najevo, ukazovat, naznačovat

jak - tak

slina

dále (o míře a způsobu)

útočiště, úkryt, azyl

(LMALB nic, ani druens, druo, drudo, jedině drugo, bohemismus pro druh apod.)

bičovat, šlehat, bít

opatřování vody, doprava vody

jeden jediný

(viz paenito)

být bez čeho, obejít se bez čeho, zdržet se, neužívat čeho, odříci si co ; stranit se, vyhýbat se (čemu), neukazovat se (kde)

soucit

se sepjatýma rukama

skrývat se, uschovat se

naříkat, plakat

Pomořané

oddálit, odloučit, rozdělovat

oděv, oblek

prodlévající, zůstávající ; přinejmenším ve střv. latině i bydlící, sídlící, dlící, žijící

houska

k sobě táhnout, přitahovat

(Pražák nic)

ba dokonce, ba spíše

peněžitý zisk

boží, božský, svatý

snad, možná

vymýšlet, vynalézat ; vymýšlet něco nepravého, smyslit

především

ať už - nebo

učit se, naučit se (alqd. čemu), být vyučován, být posluchačem (koho), studovat (práva) ; poznávat, poznat ; dovědět se, zvědět (rozhodně nenalezen význam "vyučovat")

dobrotivost

rozvažování, odvažování ; rozdělování, vyplácení (peněz) ; správa, spravování, finanční správa ; rozdělování ; řízení, správa

senspekt (starší bratr, kterého opat posílá k vyloučeným, aby jim domlouval a posiloval je) (viz Regula Benedicti 27,2-3)

odpor, námitka ; hádka, spor ; protimluv, kontradikce

u, při (u místních jmen, jmen národů) ; u, při (u osobních jmen) ; u (koho), v příbytku / bytě / domě koho ; u (koho), ve spisech, v díle (koho) ; před, v přítomnosti ; u, za (časově) ; podle soudu (koho)

mít v úmyslu

zaznít, zazvučet, zařinčet, zaskřípat ; rozezvučet ; lát, obořit se na koho, vyčítat, vyčítavě mluvit, plísnit, spílat

objímání, objetí ; náruč ; náklonnost, přízeň

přechovávač (technický inkviziční termín pro ty, kdo nejsou kacíři, ale kacíře ubytovávají a starají se o ně ; takto DZ pro RS 47:15)

dokud

kromě, bez

existence, bytí

s tupými rohy, zkomolený

skrývat, zatajit

zuřivost ; přísnost ; bouřlivý stav

zvětšený, zveličený

útok, vpád

překládat, přendávat, přesazovat ; přepravovat, převážet, přenášet, převádět, přeplavovat ; odevzdávat, dávat, předávat, podávat, přenechávat, svěřovat ; pouštět, vpouštět ; přejít, nevšimnout si, minout ; projít, přestát ; prožít, strávit

oznámit, vyprávět, sdělit

prázdný, dutý, jalový ; zbavený (světla, života) ; daremný, marný, jalový

[Pražák nic.]

velekněžka, nejvyšší kněžka, arcikněžka, představená chrámu, hlavní obětnice ; dozorkyně ; mistryně (přen. o ženě dovedné v nějaké disciplíně)

kůzle, kozlík, kozel (i kozlové po levici takto)

plenit, pustošit

kagan

když

zrát, uzrát, dozrát

(anglosas.) chléb pokoje (medailon ve tvaru hostie kolující po kostele a líbaný věřícími)

jak se praví výše, jak se píše výše

vytahovat, vytrhnout co ; vyprostit, dostat koho odkud, vysvobodit ; vyrvat, násilně odejmout ; protahovat, zdržovat, prodlužovat, oddalovat ; mařit, marně trávit (čas), promarnit, přijít nazmar (v pas.)

na oltáři

raději chtít

zaujmout, uchvátit

zřídit

rychle

utahovat, zadrhovat, zavazovat ; stahovat, svazovat, svírat ; v pas. tuhnout, křehnout ; poutat, vázat, zavázat (duševně, mravně) ; omezovat, držet v mezích

Kalábrie

(zmínka Fournier I, 240 dole)

prosit, dovolávat se

schůzka, shromážděníčko, spolek ; shromaždiště ; pokoutní schůzka, tajné shromáždění, spiknutí, kacířské shromáždění ; nedovolená milostná schůzka ; (zřejmě i meton. o těch, kdo se sešli, ač nikde nenal. ; DZ)

obývat, bydlit v čem ; bydlit ; dlít, zdržovat se kde, být, bývat

hluboké tóny

měděná barva ; předmět vyrobený z mědi

podtít, podseknout, podežínat

dozvědět se, zvědět

třetí neděle postní

vůz

nemocná

trogirský (město v Dalmácii)

rovný, rovnocenný, rovnomocný ; rovnoměrný ; vyrovnaný, stejnoměrný, stálý, pravidelný ; stejný (+ dat. s čím) ; stejného věku, rovný věkem, stejného věku, rovnověký, subst. vrstevník ; současný, souvěký

kárat, vyčítat

vpadnout, vtrhnout, vniknout

patnáctý

zpráva

naplňovat, doplňovat, vyplňovat ; ukájet (o choutkách ; DZ)

lehkovážně, slepě

čin, skutek ; výkon, práce ; služby ; případ, příhoda, událost [DZ: též zřejmě situace, záležitost, ač Pražák neuvádí]

lano, provaz

Marek

(form. blaveus) (LMALB) ; žlutý (??? DZ)

být svěží, být zdráv, být plný života, být plný elánu ; vzkvétat, kvést, být na vrcholu moci/slávy/štěstí, být na výsluní ; skvít se, vynikat, vyznamenávat se ; být ve vážnosti, mít moc ; bujet

meč

oběť

kopat, pracovat s motykou, rýt (MLLM bęcher, tj. očividně i rýt rýčem)

představený spravující kostely (např. biskup či opat)

(form. diabolus)

místo k odpočinku

svícen (kandelábr), nosič svíček

čistit, ospravedlňovat, hojit

doopravdy, skutečně, ve skutečnosti

Gaskoňsko ("Gallus Vasco" in Ohler, Náb. poutě, 175 přel. "Francouz z Gaskoňska")

nechat, uchovat

aktér (DZ)

prst

jmenovat, nazývat, říkat komu jak, prohlašovat koho za koho ; povykovat, křičet

příbuzenství

žádat, požadovat

opětné zjednání, obnovení ; smíření, usmíření

nedávno

plodný, nesoucí plody

náležitá výška

pohřeb

svobodný, volný

naříkat, plakat, litovat

pečetí opatřit

Pán (o Ježíši), Hospodin (o trojjediném Bohu či Bohu Otci ; takto velmi často Vg.)

Provensálci

článek víry

poznat, zpozorovat

nahlas

souvislý, nepřetržitý

předběžná volba, předběžné rozhodnutí ; znamení, známka, návěští, předzvěst ; přednost

nepravost, špatnost, nepoctivost, provinění, přestoupení, hřích, vina, zločin, zlý čin, násilí, násilnictví, bezpráví (vypsáno z kontextů Vulgáty, ale neprojito všech 489 výskytů ; "nepravost" je daleko nejčastější, ale např. násilí také několikrát)

nebo jestliže, nebo kdyby, nebo

porážet, zpřevracet ; zeslabovat, oslabovat, tlumit ; vyvracet (tvrzení)

žádostivost, touha

modlitba, prosba

připravený

důrazně tvrdit, stát na svém

[viz quidam]

živý tvor, živočich

věřit, důvěřovat komu (alci, ale též re) ; mít důvěru ; osmělovat se, odvažovat se (s inf.) ; být přesvědčen, že

nedostát své povinnosti

románština, románský jazyk

dbát, dávat za pravdu

přidržovat, přikládat, přidávat ; objímat ; přibírat, brát si, přizvat, zvát, volat ; přibírat na poradu, tázat se na radu ; užívat (s nějakým účelem)

(ab alqa re) uchránit čeho

odteď, od nynějška, od této chvíle, nyní, v dalším

prosebník, přímluvce

připomínat, vzpomínat

plíšek, plát, plátek, plech, deska, destička, kousek kovu / dřeva / kamene ; kusy železa, rozžhavené železo (k mučení či vypalování cejchu) ; čepel

hlad

dar ; obětina, oběť, záslibný dar ; vojenská vyznamenání, čestné odznaky (v pl.)

zatajování, skrývání

vyměnit válčivost za rolnictví

provázet, být průvodcem

zavazadlo, břímě

cost (filosofický termín)

pýcha, opovážlivost, zpupnost

ve tvaru kříže, v napodobení kříže (např. rozpažit ruce)

obydlí, příbytek

prach, prachový mrak

abatyše

prázdný, bezobsažný, bez obsahu, dutý, bez (nápisu, ducha atd.) ; jalový, nicotný, marný, lichý, bezpodstatný ; ješitný

rada, porada, radění se ; rada, shromáždění rádců, poradní sbor, rádcové ; státní rada, senát ; rada, shromáždění soudců, porota ; dobrá rada, naučení, ponaučení ; rozvaha, rozmysl, důmysl, moudrost, důvtip ; chytrost, obmysl, lest, lstivost, úskok ; rada

vzápětí, za chvíli

(střv.) (jihofr.) (člen užívaný někdy před mužskými jmény)

(form. ordinatio)

příznivý, vhodný, příhodný

rak ; souhvězdí Raka, znamení Raka ; rakovina

splitský

sklíčenost

zadržet, zdržet

kámen

druh, průvodce

(viz duv. hist. 115)

trávit, prožívat (čas, život), žít

mučit, trápit, trýznit

darovat, odpustit, prominout

omlouvat, ospravedlňovat ; uvádět co na omluvu, vymlouvat se na co, ospravedlňovat se ; zbavit se čeho, být zproštěn čeho, být ušetřen čeho

usadit se

obracet

jakmile

každoročně

veslo

stlačit, snížit, strhnout ; prohlubovat, hluboko vykopat, hluboko zapouštět ; potlačit, udusit

právo, spravedlnost

zranit, ranit, poranit, zasadit ránu ; dotknout se někoho, ublížit, urazit, uškodit

ochrnutý

činit pokání

líbit se, zalíbit se, být oblíbený, být po chuti, vyhovovat

bratr laik, konvrš

divit se čemu, podivovat se čemu, žasnout nad čím ; obdivovat se

vždyť zajisté

zahynout

tribuna, řečiště

osobně, z osobních důvodů

Ježíši (vok.)

základ, podklad ; hlavní věc, podmínka

jak mnoho, jak velice, nakolik ; kolik ; o kolik, o co, oč ; čím (dále, tím...) ; pokud ; co + superlativ (co nejvíce apod.)

pomíjet, opomenout, vynechat ; přecházet (mlčením), pomíjet, smlčet, nezmiňovat se, pomlčet o čem, nedotýkat se čeho ; zanedbávat, nedbat, zameškávat ; zdržovat se (nezdrželi se žádné ohavnosti) ; pouštět mimo

příbuzenstvo ; příbuzenství

či

vstrkávat

stát u čeho n. vedle čeho ; zpříma stát, trčet, strmět

přesila

odebrat

vyřítit se

na víc si nevzpomínat

založit, dát čemu základ, opevňovat ; upevňovat, utvrzovat (přen.)

náhoda, osud

(viz socius)

neveliký

rovina, pláň

uprchnout

roku X od Vtělení Slova

zhanobení, zprznění