Latinský slovník

nevěstka, prostitutka, kurtizána

vzdor, vzdorovitost, zarputilost, nepoddajnost

bezpečný

soukromě, v soukromí

tvář, obličej, výraz obličeje

socha (bohů), modla

pokrm, jídlo, život, živobytí, způsob života

odepřít, odmítnout, kývnout na znamení odporu

pohoršit ; pokořit, ponížit, zahanbit ; svádět, pokoušet ; uvést ve zmatek

hledat spásu v útěku

napřed posílat

vztahovat, natahovat, napřahovat ; zdvíhat ; roztahovat, rozkládat, rozprostírat, šířit ; podávat, nabízet, dávat, poskytovat (i přen.) ; pokládat, ukládat, rozkládat ; natahovat ruku s něčím, podávat, nabízet, dávat, poskytovat

ječný, ječmenný

obnovit, opět vystavět (Pražák nic víc), opravit

vzdělanost

(alqm suo honore) prokazovat (náležitou úctu komu)

který, co (vztažné a tázací zájmeno neutra, ale v RS 50:24 i maskulina: Albanenses qui... et quod errant in pluribus quam ceteri)

kněžské svěcení

zdrženlivost, zdržování se ; půst, hladovění, postění ; střídmost v pití ; sebeovládání, čistota, nezištnost, poctivost ; šetrnost, zdrženlivost ve výdajích ; nepřijímání svátosti oltářní

uvádět do nebezpečí, být v nebezpečí

župan

dozvědět se, poznat

(neklas. pro quondam)

chyba, vada ; kaz, skvrna, zkaženost ; nedostatek, úhona, závada ; choroba, nemoc ; špatná vlastnost, nepravost, nectnost ; úhona ; hřích ; pochybení, poklesek ; závada, překážka

mimořádné postavení? (DZ pro TDH 315:9)

předběžná volba, předběžné rozhodnutí ; znamení, známka, návěští, předzvěst ; přednost

prase, vepř

klidný

zdát se

proto, z té příčiny ; proto, za tím účelem

proti noci

vstříc, před (na otázku kam)

trpělivost, odvaha, výdrž, schopnost, otužilost, shovívavost, zdrženlivost

roku X od Vtělení Slova

vévoda

nevhodný, nepřiměřený

ovocná šťáva, džus ; omáčka

župy

vážně, opravdově jednat ; tvrdit (vážně, opravdově, s jistotou), ubezpečovat, ujišťovat o čem, dokládat ; dosvědčovat, dokládat co, svědčit o čem

zisk, výtěžek

pomoc, posila

probůh!

soulož, pohlavní styk, tělesný styk, obcování

dvojkrok

poloviční, rozpůlený

rokovat, usnést, radit se

zdvihnout

urychlovat, urychlit, zrychlovat, zrychlit, uspíšit, dodávat rychlosti ; spěšně konat (/ vykonat, činit, zjednat, opatřit, neklasicky i alqd.), pospíšit s čím ; spěchat, spět, pospíchat, pospíšit si, kvapit, chvátat ; toužit, dychtit, přát si

omluvit se, ospravedlnit se

abatyše

živý, oduševnělý ; duševně uzpůsobený, naladěný, smýšlející nějak ; věrně oddaný ; srdnatý, statečný

přední

(MLLM jen novissimo)

řadit, stavět do řady, roztřídit, uspořádat, zařizovat, určovat

připomínat, vzpomínat

manželka

Obodrité

Hospodin Bůh (Gn 2,4-9 atd., mnohokrát)

lid Izraele

(LMALB nic)

sem, až sem, až tak daleko

náklonnost

tam, tu, na tom místě

okolostojící

činit pokání ; litovat, želet, pociťovat lítost

zvyk, zvyklost, způsob života

tchán

prolétnout očima, pročíst

dávat najevo, ukazovat, naznačovat

kupříkladu, například, třebas

večeře (DZ) ; hlavní jídlo (u Římanů mezi 3. a 4. hod. odpolední), oběd ; hostina

nedílný, nerozdělený, smíšený ; nerozeznatelný ; bez rozdílu ; nedovolený, nepatřící se (v Pražákovi tento význam nenal., ale v jiném sl. ano)

vyšetřovatel, (spec.) inkvizitor

slib

ani, nebo, aby ne

učit se, naučit se (alqd. čemu), být vyučován, být posluchačem (koho), studovat (práva) ; poznávat, poznat ; dovědět se, zvědět (rozhodně nenalezen význam "vyučovat")

daleký, vzdálený

znovunabytý

(LMALB pod aërius uvádí "metr. aere-" ; metr. je podle seznamu zkratek "metrice", tj. metricky, čímž zřejmě míní zachování rytmu básně ; z tohoto zdá se plyne, že aereus může být též forma aërius, tj. "vzdušný" atd., čemuž odpovídají... pokr. v části 2)

činit úklady, číhat

trůn, sedadlo

ráno

být pro, navrhovat

dlouhé šaty, štóla

zdržovat koho od čeho ; zdržovat, zadržovat ; zabavovat, zaměstnávat, poutat ; zabavit čím, strávit ; udržovat se naživu ; zadržovat co komu (majetek, peníze)

po dvou, dva

načas, dočasně, na okamžik, na chvilku, prozatím ; v určený čas, v pravý čas, včasně

mít povinnost, zasloužit si

úspěch

smutný, trudný, strastný, nemocný

dopravovat

obilí (zejm. vymlácené), zrní ; osivo, zrno k osevu (form. bladum) (LMALB nic víc, zrní DZ ; kontext Fournier I, 327 vůbec neodpovídá významu obilí)

(viz duv. hist. 115)

obrátit na útěk

nezdar, katastrofa

uctívat, ctít ; ozdobit ; prokazovat ; klanět se ; modlit se, vzývat, prosit ; snažně prosit

dobrovolně, se souhlasem

1. řazení, seřazování, uspořádání ; 2. pořadí, řada ; 3. ustanovení (např. do funkce) ; 4. svěcení (kněžské, biskupské), vysvěcení (na kněze, biskupa) ; volba (patriarchy, opata ; výslovně MLLM "election... of a patriarch") ; pomazání (na krále)

kniha, kodex, spis ; tabulky (na psaní) ; desky, dřevěná psací deska ; zápisky ; seznam ; hlavní účetní kniha ; kmen, peň (Pražák a LMALB) ; zákoník (zejm. Justiniánův), sbírka zákonů (DZ ex RS)

sýr

hranice

dokud

zničení, zkáza, zhouba, záhuba, zpustošení, pohroma ; bědy (tak často v Bibli) ; ničení ; zatracení, záhuba (tak často v NZ) ; ztráta

celý svět ; (přen.) všichni

zrádně, proradně

(etnonym.) Francouz (LMALB nic víc, Frank neuveden ; Pražák nic ; MLLM nic, sic)

pití, napití se (činnost) ; pití (tekutina)

nesouhlasit, nebýt v souzvuku, neshodovat se, nesrovnávat se, uchylovat se, různit se, lišit se ; nesouhlasit, různě znít

(LMALB nic ; viz asi spíš románské jazyky: charger, cargar)

nepatrný

vrhnout

pro (účelově) ; pro (příčinně) ; pro, vůči ; za (po slovesech vyslání) ; skrze, prostřednictvím (o věci i člověku) ; pro, na (nějaký čas, např. pro tuto chvíli) ; pro, na (o dočasném stavu)

motyka

Stanislav ze Znojma

poznat, zpozorovat

(LMALB nic! Jen sloveso concieo, ere, citum)

zdržet, zadržet, ochromit

rád

obročí královského kostela (MLLM nic víc a skutečně uvádí f., Pražák nic)

jakýsi, jistý, nějaký

loňské léto

(in speciali překládá WEH "especially")

uchopit, zachytit, chytit, popadnout, vzít ; sklízet (úrodu) ; unést, uchvátit (osobu) ; zatknout, chopit se ; přivlastnit si, ukrást ; (alqm) vzít si koho, oženit se s kým, pojmout za manžela/manželku ;

laický

o nic

to jest

přecházet, přejít, překročit, přestupovat ; přeběhnout, přejít k nepřátelům ; vpadnout, vtrhnout (do nějaké země) ; přecházet, přistupovat, přikročit ; přejít, měnit se ; pronikat, procházet ; míjet, pominout ; předejít

lámání chleba

Milíč z Kroměříže

přetvářka

léčky, nástrahy, úklady

komtur

souzvučet, spolu zvučet ; souhlasit (Flor. rit. 12,5: + ak.)

nález relikvií ; vyprávění o nálezu relikvií

v nepřítomnosti (koho)

zdržovat

den potom, druhého dne

změnit, vyměnit

Srbové

(Castanet 137, 164)

nijak

pahorek, kopec

(střv.) (jihofr.) (člen užívaný někdy před mužskými jmény)

úsudek

vést při, mít soudní řízení, konat soudní řízení

dvůr (šlechtický, panovnický)

rozvažování

vyrvat, vytrhnout, vyškubnout

pokleknuv

zasvěcený

založit, dát čemu základ, opevňovat ; upevňovat, utvrzovat (přen.)

radit se s kým

strhnout se

město v Pannonii, nynější Ptuj (sic) (Pettau) ve Štýrsku

Srbsko

proklít

vídat, vidět ; navštěvovat

zadní brána římského tábora

nebeská klenba

radost, blahopřání

kořenění ; nakládání (ovoce do nálevu) ; zř. též tvar pro condicio, viz sub condicio (nadbytečná snaha o klasický pravopis ; DZ, že se tak "condicio" někdy psalo LMALB)

zmocnit se

podat zprávu, hlásit

lesknout se, hýřit

aby ; jak (způsobově) ; jak (zvolací) ; jako, jakožto, jakož, jak (přirovnávací co do způsobu, kdežto tam ... quam co do stupně) ; jak, jakmile (s ind., časově) ; kéž (s konj. ve větách přacích, klas. utinam) ; kde (bás. o místě)

ač nepatrní počtem

řetěz, pouta, okovy

pošetilý, šílený, pomatený?

hovět, shovívat

prvomučedník

rozlučování ; rozeznávání, zkoušení ; opatrnost, obezřetnost, moudrost ; rozdíl

obilí (zejm. vymlácené), zrní ; osivo, zrno k osevu

avšak proto přece

svátost, tajina ; peněžitá záruka skládaná při civilní při ; služební přísaha (voj.) ; přísaha

bezstarostný, klidný, nestarající se, nemající starosti ; bezstarostný, veselý, klidný ; bezpečný, jistý, bez nebezpečí

být bez čeho, obejít se bez čeho, zdržet se, neužívat čeho, odříci si co ; stranit se, vyhýbat se (čemu), neukazovat se (kde)

vkročit, vstoupit ; dát se do čeho, začít co, pustit se do čeho ; kráčet, vykračovat, stoupat ; vstoupit, vkročit do čeho, na co ; začít, nastoupit (např. cestu), roz- ; přistoupit (DZ ex RS 44:5 ingredior ad mensam)

nezdrženlivý, nestřídmý, chtivý, smyslný, neuměřený, nemírný

(alqm) vzhlížet ke komu ; znovu přivolávat co (o vzpomínce) ; dbát na co, brát zřetel na co ; vztahovat se ke komu ; očekávat co

uchopit, pochopit

ostatně, jinak

(form. lagena)

částečně, dílem, zčásti ; někteří... (zatímco jiní...)

(Tacitus)

souhlasit s čím, schvalovat co ; dokazovat, stvrzovat, potvrdit

tam

Bordeaux

sníh

líný, nečinný, zahálčivý

tah, voj

mezi (místně) ; v blízkosti, v dosahu ; vespolek, navzájem (inter nos apod.) ; mezi (časově) ; během, za

pro volného chodce

nedávno

zestárnout ; zastarat ; zakořenit se

laskavý, štědrý, vlídný

až sem, až potud (místně), až dosud (časově) ; tak dlouho, až do té doby ; až do té míry, tolik, potud, až sem ; jen tolik

zpět žádat

exhumovat

cihla

ves

prst

dlužná otrokyně? (často se vyskytuje v Iz dubrovačkog archiva 3)

půst ; hlad

vysazení, zasazení (rostliny)

snad, možná

Istrie

galská kopí

hojněji, více, víc, větší počet ; déle, více než ; napříště, do budoucna ; důkladněji, více důkazů (formule, kterou se odročovalo soudní řízení)

chápat se čeho, prudce uchopit co ; unášet, hnát, táhnout, vést co ; chvatně jít, chvátat, spěchat ; rvát, vyrvat, urvat ; trhat, utrhnout, strhnout, vytrhnout ; vléct, vléci, táhnout

Sála (řeka)

vkládání, vzkládání

zápis, listina (v sg. zřídka)

tvořit, rodit, plodit, být přízniv vzrůstu ; nést kupředu, poponášet, posunovat, postoupit ; zvětšovat, rozšiřovat ; povznášet, vyvyšovat ; odkládat, oddalovat, zdržovat

být vzdálen, být daleko, být odlehlý, mít daleko (kam) ; dělit (o dvou časech) ; rozcházet se, lišit se, různit se, neshodovat se

mít se na pozoru před kým

jak -tak

nevtipně

svědomí ; vědomí ; povědomost, vědomost (společná), společná vědomost, společná povědomost, spoluvědomí, souvědomost (tato česká slova Pražák) ; vědomí (něčeho u sebe sama) ; dobré svědomí ; špatné svědomí, výčitky svědomí

kožešník

ohýbání, ohnutí ; ohýbání hlasu, modulace ; záhyb (cesty) ; zacházka, oklika

(Pražák nic ; WEH překládá "especially")

odtud, dále (o pořadí, posloupnosti) ; dále (místně) ; od té doby, od té chvíle, potom, na to ; pak (vytčení otázky: proč pak ovšem přišel?, tj. za těchto okolností) ; brzy, zakrátko, co nevidět

otevřený, přístupný, ničím nechráněný

carcassonský

uposlechnout příkazu

nicméně, přece

jak dosvědčuje (abl. abs., např. teste Apostolo anonpojed 103:12)

jeden (ze dvou či z obou) ; jeden nebo druhý

břímě, náklad, tíha

provázet, být průvodcem

orvietský (související s italským městem Orvieto)

přece jednou

blesk ; (pl.) bouřka, blýskavice ; záře

přístav

skonání věku

řádný

okraj

spojení, svaz, kloub

vytékat, prýštit, téci, řinouti se

proč (vztaž. ; takto např. RS 45:9)

užívat, používat, upotřebit, zacházet s čím, zabývat se čím ; požívat, jíst, živit se čím, žrát ; užívat, využívat, těžit z čeho ; řídit se čím, zachovávat, dbát

opustit, nechat, zůstavit, zanechat ; zanedbat, opomenout

Toskánsko ; běžněji v lat. Tuscia

odpor, hnus

kovový, měděný, spěžový, bronzový ; peněžní, finanční

všechen, celý

prolomit, prorazit, porazit

před kým, v přítomnosti koho

evangelium ; evangelium, radostná zvěst, dobrá zvěst ; evangelium (Kristovo učení, křesťanství) ; kázání ; evangeliář (LMALB uvádí! pozn.: jiné je evangelistář) ; (kterákoli kniha Nového zákona) ; čtení z evangelia, perikopa z evangelia

příležitost (k čemu s gen.)

modrý

jmenovat do funkce (hodí se do Bazzochi, 137 ; Pražák neuvádí, ale nalezeno ale v MLLM pro "provolat císařem")

přicházet

blažený ; blahořečený, blahoslavený

trvat na svém, stát na svém

ano, ba docela, dokonce ještě (potvrzení a zesílení výpovědi) ; ba ne, naopak, nikoli, spíše, právě naopak

[často užíváno jako výplňkové slovo, jež se obvykle nepřekládá]

mina (váhová a cenová jednotka)

pokoušet, napadat, vyzývat, podněcovat, dorážet

příkaz, vzkaz, zákaz, nařízení

každý

zapomenout

přepadnout, napadnout

stroj, přístroj ; válec (ke zdvíhání či posunování), páka ; dobývací stroj, obléhací stroj ; lstivý výmysl, obmysl, úskok, lest

vzdálit se, zratit

přeplavat, pronikat

podivuhodně

ulehnout na co ; opřít se o co ; doléhat, dotírat, dorážet na koho ; dát se do čeho, oddávat se čemu, usilovat o co

sám sebe

lasička

cudnost ; bezúhonnost, mravní čistota

hovořit, povídat si s kým (o čem)

chýlit se, klonit se

vzdálený, ukrytý

domýšlivost

růžový, purpurový

(viz effundo)

váhat

jíst

Rudé moře

většinou

přidržovat, přikládat, přidávat ; objímat ; přibírat, brát si, přizvat, zvát, volat ; přibírat na poradu, tázat se na radu ; užívat (s nějakým účelem)

zardousit, uškrtit, zadusit, zadrhnout hrdlo

poslední naděje

bojovný, bojechtivý

pohřeb

týden

zadržet

sám sebe

pohřbít koho

jako, jakoby ; takřka, abych tak řekl ; například, jako například, jako, tak třeba

prudce, náhle, unáhleně, prchlivě ; rázně, rozhodně, důrazně, přísně ; úlisně, usilovně ; silně, mocně, tuze, náramně, velice, velmi

nepravost, špatnost, nepoctivost, provinění, přestoupení, hřích, vina, zločin, zlý čin, násilí, násilnictví, bezpráví (vypsáno z kontextů Vulgáty, ale neprojito všech 489 výskytů ; "nepravost" je daleko nejčastější, ale např. násilí také několikrát)

vyhlazení, povraždění

(druh laciné tkaniny ze směsi vlny a lnu) (MLLM tento tvar, výklad se celkem shoduje s výkladem burellum v LMALB, jen se tu uvádí "z hrubé vlny", o lnu tu není zmínka)

sedlo, čabraka

proti vůli

a to tak, že...

opírat se

stejná míra práva a svobody

ohřívat, zahřívat, rozpalovat (hodně, silně)

vyznávat, přiznávat se, hlásit se (alqd k čemu) ; vyznávat se z čeho, nezapírat ; prohlašovat, hlásat, pronášet, vypovídat ; projevovat, dávat najevo, prozrazovat, ukazovat

řadit, spojovat

plenit, pustošit

velitel dekurie, náčelník

po způsobu, způsobem

před časem, svého času

omočení, ponoření, pohroužení [Pražák et al. neuvádí, ale jinde nal.]

kořist ; (spec.) oblečení ukořistěné na nepříteli ; (od 13. stol.) oblečení ; (od 13. stol.) vrchní oděv (mužský i ženský) ; livrej ; cennosti, cenné věci

nečistota, špína ; špinavost, nízkost, sprostota (častěji v pl.)

o chlebu a vodě

vypsat, vyhlásit, ohlásit, prohlásit, uveřejnit ; vyhlásit prodej, dát do prodeje, prodávat, pronajímat ; prohlásit někoho za zbavena statků, zabavit, konfiskovat majetek ; vyhlásit koho za psance, dát do klatby, proskribovat

objímat, brát do náruče

utíkat, ubíhat, unikat

plně, úplně, zcela, docela

ačkoli, i když, přestože, třebaže (MLLM explicitně: "bien que - although") ; (slovo uvozující přímou řeč - sic)

druh

pomalý, zdlouhavý

(české tvary samostřílník a kušištník neověřeny, samostřelník udává Pražák)

důrazně tvrdit, stát na svém

veselý, bodrý

vyšel jsi (od exeo)

měděnka

lovec vlků ; vlkodav

předoalpská Galie

spadnout, upadnout

obložit, obestavit

uprchlý otrok, uprchlík, zběh

částečně

činit pokání

úrodný, hojný, bohatý obilím

(geogr.) Carcassonne

úhoř

(často výplňkové slovo, která lze přeložit "pak" či zcela vynechat ; viz např. RS 58:19)

člun, loďka

dostat se zpět k

jasně, nápadně, znatelně (v RS 50:25 např. "notabiliter sciendum", tj. něco jako "je třeba vědět se vší jasností") ; význačně, významně

(Pražák nic, ale v TDH 315 jednoznačně pro čtyřicetidenní období postu u katarů ; srv. quadragesima)

zeď, hradba ; násep ; záštita, ochrana (význam stěna Pražák neudává, viz paries)

připojit se, spojit se

(form. ordinatio)

držet, mít, zastávat, zaujímat

zapovědět, zakázat

jak, jakým způsobem (táz.) ; jak (vztaž.) ; jak by (význam účelový) ; aby

dát milost, udělit milost ; být po vůli, vyhovět, popřát sluchu

pohybovat se, být

podezřívat

kacíř, heretik

vzkládání rukou

utvořit, vytvářet, tvořit, odlévat, vytesat, zpracovávat, formovat ; uspořádat, strojit, pořádat ; krášlit, zdobit, šlechtit ; uzpůsobovat, vzdělávat, učit, pěstovat

je to důstojné a spravedlivé (liturgická formule)

minorité, menší bratři (Ordo fratrum minorum)

k večeru

vyvýšený, vysoký

okcitánský

vestoje, vstoje

převést, přemístit

obilí

před koncem zimy

stráž

co rok, každý rok

opět nabýt, znovu nabýt, získat zpět, dostat zpět

vyznat, uznat, doznat, přiznat ; vyjevit, dát najevo, prozradit (nějakým skutkem)

postrašit, zastavit, polekat

vůz, povoz

neřesti

Montwimers (tj. Mont-Aimé v Champagne, ale výklady jsou různé)

jak, jakkoli

zachytit

Vinidové

zastavit se

kvatembrové dny, suché dny

tlačit zpět, zatlačovat

odměnit, odplatit

po pěti

přisluhovat, posluhovat, podávat (o jídle či nápoji) ; opatřit (i co čím), obstarat ; poskytovat ; vykonávat, provádět

ústně

protější, opačný

vyslanectví

totiž

hloupý, těžkopádný, nerozumný, nejapný, blbý ; těžký, nehybný

donekonečna, do nekonečna

předtím, dříve

pravidelný, výroční, každoročně se vracející (zejm. o náboženských svátcích) ; slavnostní

jinde

proto

přidělit

ženatý, (fem.) vdaná

zardousit, uškrtit, zadusit, zadrhnout hrdlo

nezvyklá věc, neobyčejná věc

loutna

zbylý, zbývající ; budoucí ; ostatní

? Pražákův sl. neuvádí, ale zřejmě hospodářství

zjevně dokázat

hrstka

síla, jádro, podstata, šlacha

lehký hřích

čas, doba (obecně i noční doba apod.) ; okamžik, chvíle, hodina ; lhůta, čas, určený čas, čas potřebný k čemu ; pravý čas, příhodná chvíle, vhodná příležitost

(viz labor, labi, lapsus sum)

malý rozměr, skromnost