Latinský slovník

tamtéž, na totéž místo

kramář, obchodník, obchodník se střižním zbožím (ale i obecněji kramář, podobně jako historicky fr. mercier ; srv. citaci MLLM VII, s. 672 "tam mercerii quam negociatores", kt. také může ukazovat na nutnost širšího chápání)

zlomený, zesláblý

pohřeb

chybovat, dopouštět se přestupku ; páchat ; poškozovat, ničit

uvést v rychlý pohyb, pobídnout

navyklý, vycvičený

takový ... jaký

do jednoho

ujmout se věci

[přímo nenal. ; označení pro svět, světový mechanismus]

Arabové? [jistě ano, podle otrokyně Hagar = Agar. Durand ve spojení Iudei ... et Agareni.]

náboženská výchova ; katechismus

apokalyptický, související s Apokalypsou sv. Jana

vyrvat, vytrhnout, vyškubnout

laskavý, štědrý, vlídný

příboj, vlnobití, vlnění

Fortuna, ae, f. Štěstěna, bohyně štěstí ; (střv.) právo na nalezené poklady ; (střv.) nástrahy moře (MLLM jen jako fortuna maris, ale i vypouštěno: Bech, ed. Šanjek, Bosansko-humski..., 140 ; dle MLLM od 13. stol.)

odchod

usmířit

moc, síla, vliv, prostředky, bohatství

křest

sedět (na čem), posadit se (alci rei na co), usadit se kde, usídlit se kde, sídlit kde ; (in alqa re) vězet, pevně tkvít v čem ; spočívat v čem, tkvít v čem, vězet v čem ;

vymačkat, vytlačit, vytvořit

Spoletský

ve dne, přes den

obklopit, obkličovat, obtáčet

závistivý

nekřtěňátka

(Pražák nic, MLLM nic)

cvičit ; provozovat, konat, vykonávat co, zabývat se čím, pěstovat co, zacházet s čím

zeď, hradba ; násep ; záštita, ochrana (význam stěna Pražák neudává, viz paries)

ukládat (trest)

prudce, náhle, unáhleně, prchlivě ; rázně, rozhodně, důrazně, přísně ; úlisně, usilovně ; silně, mocně, tuze, náramně, velice, velmi

hodnocení, mínění, úsudek, víra, vážnost, dobrá pověst

pochybovat (+ dat. o čem)

nutnost, nevyhnutelnost, neodvratnost ; naléhavost, tíseň, nouze (nouze DZ) ; nutná potřeba, nutné vydání ; pouto, svazek, poměr

otrávit, napustit jedem ; uštknout

příkop

rychle

Skotsko

odchylný, opačný, různý

sever

obročí královského kostela (MLLM nic víc a skutečně uvádí f., Pražák nic)

nezpůsobilý

nezdrženlivý, nestřídmý, chtivý, smyslný, neuměřený, nemírný

1. měď, měděná ruda ; spěž, bronz ; kov ; 2. mosaz ; 3. věc vyrobená z bronzu, zejm.: polnice, trouba, trubka ; cymbál, cimbál ; zbraň, zbroj ; přilba ; štít ; nádoba, kotel ; deska, destička (na vyrytí nápisu) ; mince, peníz ; 3. peníze, majetek, jmění ;

zkroucený, zkřivený, ohnutý ; zvířený, zbrázděný ; zmučený ; ztrápený, soužený, trýzněný

kvatembrové dny, suché dny

kdo se odvolal

přechovávač (technický inkviziční termín pro ty, kdo nejsou kacíři, ale kacíře ubytovávají a starají se o ně ; takto DZ pro RS 47:15)

tahat, vláčet, smýkat ; ohmatávat, hmatat, dotýkat se, brát do rukou ; držet co, mít v rukou co, zacházet s čím, vládnout čím ; strojit, připravovat ; řídit, spravovat ; vést ; zacházet, nakládat s kým, chovat se ke komu

provdat, usadit u muže

aktér (DZ)

únava, ochablost

vždyť přece ne

zdánlivost

přicházet v úvahu

obratnost, cvičení

vyšetřování

zločinem poskvrněný

nedostatek, nouze, chudoba

místo, kout ; místo v přírodě ; poloha místa ; kraj, krajina, země, oblast ; dědina, osada, město ; místnost ; bydliště, byt ; rodidla, intimní (ženské) partie

nepřetržitý, ustavičný, stálý

(Pražák nic.)

daň, poplatek

ať už - nebo

přikrývka, pokrývka ; rouška ; roucho, oděv, šat ; obal ; stažená kůže ; (přen.) obal (říci něco "sine velamine" RS 59:25)

královna

schránčlovat

hojný, přehojný ; bohatý, zámožný ; přetékající, přeplněný ; nadbytečný, přebytečný, příliš hojný

Placentia, dnešní Piacenza

Přímořská Dalmácie (chorvatská)

neřesti

obkládat, obložit

zvednout se

odznak oddílu, prapor, zástava

noha (od kolene dolů ; MLLM) ; (lid. lat.) noha (noha vůbec ; DZ)

pastva, píce

bez zbraně, neozbrojení

vor

probodnout, proklát

neschvalovat, odmítat, zavrhovat, hanět, uznávat za špatné

(někdy ve významu související s tímto světem, podle biblických pojmů "přítomný věk", srv. Ga 1,4 ; takto albilyon 271:103 ; projit celý NZ Vg. sub "praese*" a nenal. přímo v tomto smyslu nic)

Bergamo

rušit klid

Raška

(ani LMALB nic víc)

připojit se, spojit se

majetek

(viz commendo)

zmíněný, výše zmíněný

bájný, vybájený, vymyšlený (LMALB) ; milující báje? (fabulosi Britones ; DZ)

pravidelný, výroční, každoročně se vracející (zejm. o náboženských svátcích) ; slavnostní

opilý, opojený, podnapilý ; zpitý, opilý čím (přen.)

proniknout, prorážet

dělení, rozdělování, rozdělení ; rozdílení, rozdělení, rozdávání ; rozvrh, třídění, osnova, uspořádání ; (log.) rozdělování (rozsahu pojmu)

Miroslav

slavit co

průvod ; družina, komoňstvo ; hrabství ; hodnost hraběte

absoluční dopis

vzdor, vzdorovitost, zarputilost, nepoddajnost

živý tvor, živočich

ochrnutý

až

dvojice, pár ; (od 13. stol.) pairové ; (od 13. stol.) bratrstvo

pohmoždit, ztlouci, zmlátit, nadělat modřiny ; posmívat se, tupit

člen rodiny ; v pl. služebnictvo, čeleď

blahovůle, ochotnost, velkorysost

opatrný, obezřetný, netušící

ačkoli, i když, přestože, třebaže (MLLM explicitně: "bien que - although") ; (slovo uvozující přímou řeč - sic)

sousední

sedmkrát

společná záležitost

spánek, sen

lovec vlků ; vlkodav

[Pražák, el. sl. ani Šenková nic. Souvisí to s retego (odkrýt, obnažit ; odhalit, zjevit, prozradit)?]

základ, podklad ; hlavní věc, podmínka

oddělovat, odlučovat ; rozdělovat, dělit (vzájemně) ; pojednávat o čem zvlášť ; nechávat stranou, nehledět k čemu, nepřihlížet k čemu

sem, až sem, až tak daleko

proč ne? (ve větách hlavních) ; ba, ba docela, ba spíše (stupňující) ; jinak než (nemohu jinak než udělat co) ; aby ne (v záporných větých účinkových, např. nikdo z přítomných nebyl tak bezohledný, aby nepocítil hluboké dojetí)

horské krajiny, hornatina, pahorkatina

opomíjet, klást do pozadí

(Pražák nic, MLLM nic, LMALB nic, Forcellini nic, ani pod cabatium, cavacium, cavatium či cabbacium, TFTL pod caba?i* a pod cava?i* jen irelevantní výsledky, google 19.1.2004 jen jméno hradu Cabatium, PL nic pod cabaci* ani cavaci*, cavati* ani cabati*, a

nesouhlasit, být jiného názoru, neshodovat se, nebýt zajedno, rozcházet se ; mít různá mínění, rozcházet se ; nesnášet se ; odporovat, být proti komu ; odporovat, lišit se, neshodovat se, odchylovat se, různit se (a + abl.)

dar, dárek (v šir. smyslu ; spec. pro dar biskupovi od kněze na znamení úcty a též pro dárek věřících biskupovi či arcijáhnovi u příležitosti synodu)

daň, clo, poplatek, dávka

často dělat, opětovat, být častým jevem, často se stávat, často docházet (k čemu)

vicenzský

doba dvou dní

dlouho předtím, před dlouhou dobou

veselý, bodrý

zastavit se

propadnout nejhorším mukám

Chorvatsko

důkladně se naučit nazpaměť

předně, mezi prvními

pokládati za hodna, uznat za hodna, pokládat za slušné ; ráčit (v pozdní lat.)

obestoupit, sevřít

někam

ryba

vpravdě, ve skutečnosti

kořen

ustat, přestat

vrátný, fortnýř

šíp, střela

Carcassonne

skrývat, zatajit

vynikající, kvetoucí

zdržet se, krotit, mírnit

nebeská klenba

ptát se

zlepšení, vylepšení

spíše, raději

jed

pokutu bráti na někom, trestat někoho

zaalpská Galie

odvratitel (např. nebezpečí) ; obhájce, zástupce před soudem ; ochránce, obránce ; odpůrce

dosavadní

provinění

sýr

soudce ; posuzovatel, kritik ; rychtář

správce ; uspořadatel ; (biskupský) pověřenec (spravující světské záležitosti) ; rektor (kostela) ; světitel (osoba, která světí kněze či biskupa)

oddanost

zapalovat

převeliký, nesmírný, neobyčejně veliký ; přílišný, překračující míru, nadměrný

bezpodmínečně

štědře rozdávat

trvat na čem, stát v čem

tvořit, plodit, rodit ; zřídit ; strojit (nebezpečenství) ; volit, ustanovovat, určovat (do úřadu)

vždyť zajisté

totiž

osvobodit ; osvobozovat, na svobodu pouštět ; osvobodit (na sobě), propustit, zprostit, prohlásit nevinným ; zprošťovat ; vyklízet, uvolňovat

(MLLM nic)

nářek, hořekování, stesk ; žaloba, stížnost ; roztržky, rozmíšky (v pl.) ; žalostná píseň

ohýbat, zahýbat, sklánět, kroutit, křivit ; napínat ; zatáčet, otáčet, obracet, uhýbat, namířit, změnit směr, zamířit, uhnout ; řídit ; ohýbat, obracet jinam, uchylovat, měnit (smýšlení) ; pohnout, umírnit, obměkčit, oblomit, dojmout, přivést k povolnosti

jeden (ze dvou či z obou) ; jeden nebo druhý

(město ve Španělsku, jiné je Placentia, tj. Piacenza)

lehký hřích

z Brescie, související s Brescií [neznám český tvar, ve fr. ak. sl. nenal, v Pražákovi taky ne.]

odvážnému štěstí přeje (Cicero)

jít ; zajít, zaniknout, zemřít, zesnout ; obcházet, procestovat ; jít kolem, táhnout se kolem, lemovat ; projít, probrat ; podnikat, konat ; zastávat, vykonávat, obstarávat

zkušenost

jak -tak

levice, levá strana

(české tvary samostřílník a kušištník neověřeny, samostřelník udává Pražák)

vymlouvat se, předstírat

oprávněný, správný

jedovatý, otrávený, plný jedu (i přen.)

tchán

ostřice

otrocký, s otrokem související

Středozemní moře

zkoušet, zkoumat, okusit, zakusit

(význam "puzení" nenal. v Pražákovi ani LMALB, jen pohánění, popohánění, bez uvedení, že i v přeneseném smyslu ; WEH nicméně "impulse")

vysvětlující (gram. a log.)

maličko, trochu, v malé vzdálenosti

ani

křest (obvyklejší tvar baptisma, takto např. Durand)

cihla

nakoupit, skoupit

válečný dvojkolový vozík

záhuba, zhouba, zkáza

kupec, obchodník

dopřát, povolit

Katalánsko

převléknout se

svlažovat, pokropit ; posypat

odporovat, protivit se, stát v cestě

Split

slib chudoby

potvrdit, schválit ; upevnit ; posilnit, posílit, utužit ; povzbudit, dodat mysli ; stvrdit, dotvrdit, dokázat

odnímat, ubírat

archa

opět vzdělávat ; obnovit, znovu zřídit ; uvažovat, uvážit, vzpomínat si, obzírat, v duchu přehlížet

dlouhá tyč, dlouhé bidlo

k čemuž, o čemž (praví Izajáš apod.), podle slov (Izajášových apod.) (takto RS 53:18.20 či Fournier I, 69 ; následuje genitiv: Ysaie, Apostoli, je to vlastně asi výpustka, snad z iuxta illud (verbum) apostoli)

kořist ; (spec.) oblečení ukořistěné na nepříteli ; (od 13. stol.) oblečení ; (od 13. stol.) vrchní oděv (mužský i ženský) ; livrej ; cennosti, cenné věci

moře ; vodstvo, vodní spousty, proudy

proti noci

čestný, uctivý

dále (o míře a způsobu)

spoléhající se

upouštět od něčeho

bojovat, zápasit

vyznat, uznat, doznat, přiznat ; vyjevit, dát najevo, prozradit (nějakým skutkem)

jak - tak (nejvíce, zvláště)

krádež

(arch. pro locus)

nalézt, najít, (na něco) přicházet ; nalézat, dovídat se, shledávat ; vyhledávat, vymýšlet, vynalézat ; opatřovat si, zjednávat si, dosahovat ; zřídka též přijít ke komu, čemu

smrt ; mrtvola ; krev

vůkol, kolkolem, ze všech stran, odevšad

děloha, život (mateřský), lůno, břicho ; břišní dutina, břicho ; plod ; děti, potomstvo ; břicho (např. lodi)

prázdný prostor

tam, tu, na tom místě

vykládat, rozbírat, pojednávat, přednášet, rozmlouvat, rozprávět, hovořit (de re - o čem)

exkomunikovat, vyloučit z církevního společenství

úd

jmenovat do funkce (hodí se do Bazzochi, 137 ; Pražák neuvádí, ale nalezeno ale v MLLM pro "provolat císařem")

Rudé moře

podle okolností

všeobecně

[hrabství, viz comitatus]

a to tak, že...

změnit, proměnit, přeměnit

peklo, podsvětí (srovnání Vulgáty a ČEP: všude "podsvětí", nikde "peklo", ale v Kralických zase na mnoha místech peklo)

touha, chtivost, žádost, žádostivost, žíznění po čem ; chtíč, smyslná žádost, chlípnost, vilnost, smyslnost ; rozkošnictví, požitkářství, bujnost, zhýralost, prostopášnost ; chuť, záliba ; choutka, libovůle, rozmar, vrtoch

pučet, vyrážet

albánský (tak např. Iz dubrovačkog archiva 3, s. 56, zcela jasně: in partibus Albanie a quodam Phylippo Albanense...)

čímž (kam)

jak - tak

zvláštní, obzvláštní, výhradní, vynikající, přední, hlavní, výtečný, znamenitý, nejlepší, největší, nejvyšší

brát, přibírat, nabírat, přijímat ; přidružovat, připojovat ; osvojit si, přijmout (sirotka do péče ap.) ; získat si, osvojit si ; dávat si, přikládat si ; osobovat si, přivlastňovat si, činit si nárok na co, vyhrazovat si

utíkat, ubíhat, unikat

vicenzský

přední, přednější, bližší ; dřívější, starší ; starší, starý, bývalý, minulý ; přednější, mající přednost, vzácnější, význačnější, důležitější ; lepší ; vynikající ; dříve, nejdříve, nejprve (adv.)

ale, avšak, však, nýbrž

probíhat, stávat se

pošetilost, bláznivost

rozesílat

vše, co je v nich [ČEP Sk 4,24 ; 14,15.]

přízvuk těžký

v ústraní, stranou, mezi čtyřma očima

mít se na pozoru před kým

rozrazit, rozbít, rozehnat

Arduenský les

(viz prehenso)

nechať, třebas, ať (tvar od slovesa sino)

(rozhodně nenalezen smysl od, např. žádat něco od, ač má Thouz. Flor. rit. 240 demander ŕ Dieu)

(anglosas.) chléb pokoje (medailon ve tvaru hostie kolující po kostele a líbaný věřícími)

osobitý, svérázný, zvláštní ; určený, příslušný ; vhodný, náležitý ; milovaný, drahý ; nakloněný, přátelský

celkem ; vůbec ; vůbec jen ; úplně, zcela, dočista, nadobro ; ovšem (částice jisticí a připouštějící)

souložit s kým, zlíhati koho

návrat

důkladný, pečlivý

almužna (darování i darovaná věc), dar, dobrodiní

podhazovat ; podkládat, podstavovat, podstrkovat ; podrobit, podmanit ; podřadit, počítat k čemu ; podat, poskytnout ; napovědět, vnuknout, dát, vzbudit ; umístit, připojit co k čemu ; připojit, podotknout ; podvrhnout, podstrčit

obyvatel vesnice, vesničan

od, směrem od? (Fournier I, 343: veniebat cantando de versus Ax)

jmenovat, nazývat, říkat komu jak, prohlašovat koho za koho ; povykovat, křičet

užívat, používat, upotřebit, zacházet s čím, zabývat se čím ; požívat, jíst, živit se čím, žrát ; užívat, využívat, těžit z čeho ; řídit se čím, zachovávat, dbát

podfukem, klamně

doprošovat se, prosit za odpuštění

plod, produkt ; potomstvo

rosa ; kapičky, tekutina, která ukapává

aby ; jak (způsobově) ; jak (zvolací) ; jako, jakožto, jakož, jak (přirovnávací co do způsobu, kdežto tam ... quam co do stupně) ; jak, jakmile (s ind., časově) ; kéž (s konj. ve větách přacích, klas. utinam) ; kde (bás. o místě)

příznivý

každý rok

tak horlivě, tak velice, s takovým úsilím

Jeruzalém

Frankové

kormidelník

den potom, druhého dne

pevnost

večeře (DZ) ; hlavní jídlo (u Římanů mezi 3. a 4. hod. odpolední), oběd ; hostina

Slované

[často užíváno jako výplňkové slovo, jež se obvykle nepřekládá]

dům, příbytek

dané slovo, slib

stejná míra práva a svobody

dovoz

být pro, navrhovat

nahradit, doplnit, zaplnit

před časem, svého času

Lukášovo evangelium, evangelium podle Lukáše

(Pražák ani MLLM nic)

bezpochyby, jistě, zajisté ; bez váhání

trojí, tři

sám od sebe

(viz dissentio)

radost, blahopřání

nepochybný

stráž

nepřístupný, neschůdný

vytáhnout, vyvléci (z úkrytu ven apod.) ; přitáhnout, přivléci, násilně přivést ; přinutit, přimět ; odkrýt, odhalit, objevit

ale, však, avšak

kmotr

pozorně, bedlivě, napjatě

Lucifer

loupež, zákeřnictví

získat (střv. ; germanismus)

spojenecké čety

kramář, obchodník, obchodník se střižním zbožím (ale i obecněji kramář, podobně jako historicky fr. mercier ; srv. citaci MLLM VII, s. 672 "tam mercerii quam negociatores", kt. také může ukazovat na nutnost širšího chápání)

(Ovidius)

jak velice, jak málo

Květná neděle

Kaledonie (dnešní Skotsko)

(etnonym.) Francouz (LMALB nic víc, Frank neuveden ; Pražák nic ; MLLM nic, sic)

(MLLM nic, zřejmě takto neexistuje)

laický

vazba, pouta

dopravovat, dovážet

stín ; přítmí, ústraní ; tmavost, temnost, tma, noc ; stín, odstín ; stín, duch, přízrak, mátoha, přelud, vidění ; záminka ; nohsled, ocásek (zejm. o nepozvaném hostu, kterého přivádí host pozvaný)

dodržovat co, zachovávat co

(Pražák nic ; WEH překládá "especially")

rozbít, přerazit, polámat

nevědět, neznát

starostlivost, pečlivost ; prozřetelnost ; prozíravost, opatrnost, obezřelost, obezřetnost ; vidění dopředu, možnost vidět, možnost výhledu

zběsilost, zuřivost, šílenství, zaslepení, delirium

shon, sběh, shlukování se

narodit se, vyrůstat

uznávat za vhodné

otvírat ústa ; lapat po čem ; dychtit po ; hledět na co zvědavě, s podivem, chtivostí, touhou

zapomenout

osika

zvláštní povolení

odstranit, vzdálit, odklidit

(dnešní Brno)

podporování, pomáhání, podpora, pomoc, přispění

vzbouřit se

shořet, být spálen, zahořet

oddělovat, dělit, odlučovat, odtrhávat ; odlišovat, rozlišovat, dělat rozdíl ; rozdělovat, rozlučovat, dělit ; rozdělovat, třídit ; rozvrhnout, uspořádat ; rozvrhnout látku (o slohu) ; trhat, rozrážet, tříštit ; rozdvojovat, rozštěpovat

konečně, teprve

(trans.) vzdalovat ; (intrans.) být vzdálen ; (refl.) vzdalovat se, vzdálit se ; nedostavit se k soudu ; (absol. / ab alqa re) vzdálit se od církevního působiště

vzkládání rukou

spustit se, sestoupit

měsíční (měsíčně se opakující) ; měsíční (měsíc trvající)

(alqa re) o čem

Pán (o Ježíši), Hospodin (o trojjediném Bohu či Bohu Otci ; takto velmi často Vg.)

svatořečení, kanonizace

divoké zvíře, zvěřina

námezdný, najatý ; podplacený ; (o věcech) koupený, zakoupený, zaplacený

sotva, stěží, jen

(viz commendo)

svátek, slavnost

Švédi, Varjagové

řeč, pověst, vypravování, vyprávění, mluvení, zpráva, podání, tradice ; vyprávěnka, báchorka ; fáma ; úsudek ; veřejné mínění, hlas lidu, soud lidu ; dobrá pověst, dobré jméno, čest, sláva ; špatná pověst

náměstí

lidumilný, zdvořilý, vyspělý

plodit ; přivádět na svět, rodit, (o zvířatech) vrhat ; (přen.) vytvářet, tvořit

opět vzít, znova se chopit, opět na sebe vzít ; opět se dát do čeho, znovu se dát do čeho ; obnovit

přirůstat, vzrůstat, růst, přibývat, zvětšovat se

dát se na útěk

dávat najevo, ukazovat, naznačovat

zmínka

tělesná stráž

Neretvané

pustošit, plenit

co možná nejvíce

proklít

pohřební píseň, žalozpěv ; kouzelné říkadlo, kouzelnická píseň ; píseň, popěvek

když již noc postoupila

náležité pocty

opět a opět, znovu a znovu, opětovně

[nenal., zřejmě vlastní jméno.]

druh, spojenec, společník, soudruh ; spoluviník, spolupachatel, komplic ; přívrženec, následovník, spojenec (celý tento význam MLLM: "partisan, sectateur")

věrně

neuvěřitelný

dřevo ; strom

bouda, stan

cizí peníze = dluhy

dobrovolně, se souhlasem

pravidelný, výroční, každoročně se vracející (zejm. o náboženských svátcích) ; slavnostní

kovový, měděný, spěžový, bronzový ; peněžní, finanční

mít převahu, zavládat

neděle (výpustka z dies Dominica)

spolukacíř

(impers. paenitet me) (alcis rei) lituji, je mi líto, želím, mrzí mě, nelíbí se mi, nejsem spokojen ; stydím se ; (pers.) kát se ; litovat, želet

(dutá míra) (Pražák nic, toto dovozeno z ne zcela jasných ekvivalentů MLLM: fr. fardeau d'une bęte de somme, angl. pack-load, seam, výklad: míra na předměty nebo na tekuté či pevné komodity)

pokorně, prosebně