Latinský slovník

prospěch, užitek

navrhovat, hlasovat ; rozhodnout se, umínit si, stanovit si ; bojovat, svádět rozhodný boj, zápolit, zápasit

vražda

zavazadlo, břímě

dovednost, řemeslo, umění

dostat, nalézt

narodit se, vyrůstat

Španělsko, Hispánie

vojenské umění, vojenství

přímým směrem

slzet, ronit slzy, plakat (Pražák uvádí jen nedep., ale lat-fr uvádí i dep. a tak užito i v RS)

unavit, vysílit, utrmácet

utěšitel, těšitel

zničení, zkáza, zhouba, záhuba, zpustošení, pohroma ; bědy (tak často v Bibli) ; ničení ; zatracení, záhuba (tak často v NZ) ; ztráta

uctívat, ctít ; ozdobit ; prokazovat ; klanět se ; modlit se, vzývat, prosit ; snažně prosit

stolovník

kopyto (koňské)

Miroslav

stejný, stejná váha, tak těžký, tak velký, takový, rovnocenný ; rovnající se ; tak hojný, četný jako ; náhrada, podoba, obraz ; na způsob, po způsobu

veliký, statný

Zadar, Zara

držet se někoho

zcela podobný

responsorium, responzorium

hledat spásu v útěku

proti noci

odlehlý, vzdálený, skrytý, v ústraní

soulož, pohlavní styk, tělesný styk, obcování (LMALB a Pražák ; Pražák ještě sejití se, ale bez středníku, tj. se i k tomu vztahuje poznámka "pohlavní")

společně, vespolek

prvenství

dokonalý, mistrovský (o věcech) ; nadaný, chytrý, důvtipný (o člověku)

otření, utření, vytření, smývání

omdlet

sevřený, těsný ; úsečný, řízný, přesný ; přísný (poslední dodal DZ ex TDH 315:32)

mísa

viz excutio

pršet

Avalon

krvesmilstvo, incest, smilstvo, čin proti cudnosti

strana, spolek, rozkoly, různice

opravdu, zajisté, ano ; neboť, vždyť, tak například

odnímat, brát

laik

třtina, rákos, sítí ; píšťala, syringa, moldánky

loupež, zákeřnictví

rozejít se, obstoupit, obkličovat, svírat

vzbouřit se

kraj, okres

pokání ; lítost, žal ; změna smýšlení, obrat, změna mínění

nanebevstoupení

částečně, dílem, zčásti ; někteří... (zatímco jiní...)

utahovat, zadrhovat, zavazovat ; stahovat, svazovat, svírat ; v pas. tuhnout, křehnout ; poutat, vázat, zavázat (duševně, mravně) ; omezovat, držet v mezích

strach

po desíti

hrob, hrobka, pohřebiště ; náhrobek ; mohyla

osada, osadníci

(MLLM nic)

chlípné spojení, hanebné souložení, nechutné hrátky (chlípnost je spíše vlastnost, což se nehodí do kontextu TDH 312:10) ; vilnost, smyslnost ; chtíč (potud DZ) ; změkčilost

natáhnout, napřáhnout, vztáhnout ; rozpínat, roztahovat, rozšiřovat, natahovat, rozestírat ; rozpřahovat ; rozšiřovat se, zvětšovat se, roztahovat se, rozvinout ; rozestavit, rozvinout (např. šik) ; protahovat, prodlužovat (čas.)

slečna

přelud, klamný zjev, vidina

pahorek

měděnka

(nenal. nic)

domeček, domek

domlouvat se, rozmlouvat

ustavit do čela

houba ; měkký krunýř šermířů, náprsník

jakmile

Drážďany

pšenice

uvažovat, rozvažovat

ličgeský

Aethelred (De antiquitate Glastoniae ecclesie, trad. Scott, 131)

příbytek, sídlo, domov

donekonečna, do nekonečna

pevnost

(form. blaveus) (LMALB) ; žlutý (??? DZ)

neprávem, proti právu, nespravedlivě

ukládání? (ve spojení dispositio penitencie ukládání pokání)

následovat, pronásledovat, stíhat

pravidelný, výroční, každoročně se vracející (zejm. o náboženských svátcích) ; slavnostní

Srbsko

posypat, poset

dar ; obětina, oběť, záslibný dar ; vojenská vyznamenání, čestné odznaky (v pl.)

celerář (mnišská hodnost)

proti čelící, opačné (trámy)

lombardský

Arles

podfukem, klamně

zedník

dříve (v některých kontextech vhodné, např. RS 58:15)

konečně

svléci, odložit ; odložit co, vzdát se čeho ; zbavit se čeho, setřást co (např. jho) ; odejmout co komu, svléci co komu, obrat, oloupit koho o co, zbavit

věřit, důvěřovat komu, spoléhat na koho ; věřit, víru přikládat čemu, mít za pravdu ; věřit, myslet, mínit, domnívat se, pokládat, uznávat (co za co)

vážně

část, úd

vždyť zajisté

kdysi ; někdy

dominikáni, řád bratří kazatelů (Ordo fratrum praedicatorum)

aspoň, alespoň, přinejmenším, (v záp.) ani

neznalý, nezkušený

vypočítat ; uvážit, rozvážit, promyslet ; pokládat, mít za

odděleně, zvlášť ; nezávisle

nakonec (MLLM ; přiklad neuveden a angl. i fr. ekvivalent znamená jak "nakonec", tak "konečně", tj. nevím)

zamilovat si, oblíbit si

velmoži

zříci se čeho (bludného názoru apod.)

almužna (darování i darovaná věc), dar, dobrodiní

lehký hřích

prodlévající, zůstávající ; přinejmenším ve střv. latině i bydlící, sídlící, dlící, žijící

různě, různým způsobem (LMALB ; Pražák nic, MLLM jen "diversimodus" a nic zásadního) ; odlišně, rozdílně, jinak (DZ ex RS 52:17)

zasvěcovat, obětovat (bohům) ; posvěcovat (spec. své počátky, tj. připisovat si božský původ) ; zaklínat ; dávat do klatby, proklínat ; zbožnit, zbožštit, zařadit mezi bohy, prohlásit za boha ; zvěčnit, učinit nesmrtelným

pokuta, trest

jako

blátivý, z bláta

vytrhnout, vyškubnout

jeden a tentýž

či

služba ; otroctví, otrocký stav, otrocká služba ; jho, jařmo, poroba, poddanství ; otroci, otrocká třída

špatně, zle ; málo, téměř ne, ne, nedosti ; nešťastně, nepříznivě, s nezdarem ; sotva, nadobro (o nevhodné míře: listy sotva drží na větvích, nadobro ochraptělý)

vyznávat, přiznávat se, hlásit se (alqd k čemu) ; vyznávat se z čeho, nezapírat ; prohlašovat, hlásat, pronášet, vypovídat ; projevovat, dávat najevo, prozrazovat, ukazovat

Geoffroi, Geoffrey

a to proto??? (RS 43:10 ; spíš "tudíž", toto je zřejmě chybný výklad ; jinak RS 43:9, kde to je opravdu "a to proto, že")

zesilovat, posilovat, upevňovat, utvrzovat ; potvrzovat, stvrzovat ; tvrdit (jako pravdu), jistit, ujišťovat

nepochybovat, být přesvědčen

zuřivost ; přísnost ; bouřlivý stav

jsoucno, jsoucí

odsouzený

trpět ; zakoušet, zažít, přetrpět, přestát, utrpět ; nabývat čeho ; trpět, strpět, dovolovat, připouštět, nechávat ; poddávat se (alqm komu), poslouchat koho, oddávat se, podléhat (alqm komu)

otrocký, s otrokem související

obrácený dopředu, vyčnívající vpřed, nastavený dopředu ; přední ; přivrácený ; protější, z protějška přicházející ; vpředu ležící, zpředu, naproti, proti (proudu) ; protivný, nepřátelský ; nepříznivý, neblahý, nevýhodný, nedobrý, nešťastný ; protivný, opa

dopravovat, dovážet

čímž (kam)

společně, zároveň ; obecně

mezi (místně) ; v blízkosti, v dosahu ; vespolek, navzájem (inter nos apod.) ; mezi (časově) ; během, za

jestliže totiž

nářadí, nástroj

jáma

[jistá skupina valdenských v okolí Milána, viz WEH 715.]

vniknout, vplížit se kam ; vedrat se, vniknout, proniknout kam ; vniknout, proniknout do čeho (přen. o proniknutí do nějaké disciplíny) ; vloudit se kam, získat si přízeň ; vkroutit, vsunout, strkat ; sdělit, oznámit, donést (v pozdní latině)

pospíchající, spěchající, spěšný, kvapný, rychlý, chvatný

hanba

(MLLM nic)

tajný

nemanželé

v prospěch obce

čisté víno, nemíšené víno, neředěné víno

vážně, opravdově jednat ; tvrdit (vážně, opravdově, s jistotou), ubezpečovat, ujišťovat o čem, dokládat ; dosvědčovat, dokládat co, svědčit o čem

kněžské svěcení

chladné podnebí

připravený k boji

nosič svítilny (jeden z otroků) ; sluha, pochop

písemný

Bulharsko

do jednoho

odtud, dále (o pořadí, posloupnosti) ; dále (místně) ; od té doby, od té chvíle, potom, na to ; pak (vytčení otázky: proč pak ovšem přišel?, tj. za těchto okolností) ; brzy, zakrátko, co nevidět

proti danému slovu, zrádně

zadní brána římského tábora

mít něco přesně vypátráno, mít něco za jisté

pití, napití se (činnost) ; pití (tekutina)

být v čele, řídit, spravovat

ztratit právo na léno

(impers. paenitet me) (alcis rei) lituji, je mi líto, želím, mrzí mě, nelíbí se mi, nejsem spokojen ; stydím se ; (pers.) kát se ; litovat, želet

čekat, nic nedělat ; bydlet, sídlit, zůstávat ; obstát (explicitně MLLM ; i např. o tvrzení, ověřeno jasně v Moneta 90b a asi i v jedné citaci MLLM) ; (impers. "stetit") je dohodnuto, rozhodnuto, stanoveno

laskavý, štědrý, vlídný

natrefit, vpadat, přepadat

přijít k sobě, znovu nabýt zdravého rozumu

vzadu, zadem, nazad

dobrovolně, se souhlasem

albský (související s městem Albi ; někdy užíváno místo Albigensis)

paměť

jednat ; dělat, konat, vykonávat, činit, provádět, provozovat, pracovat, pořizovat ; vést ; pohybovat se, spěchat, hnát se ; razit si (cestu) ; vyhánět, růst (o rostlinách) ; hnát, honit, popohánět, štvát, pronásledovat, odhánět ; plenit

Jeremjáš

dotýkat se, sahat

aby ; jak (způsobově) ; jak (zvolací) ; jako, jakožto, jakož, jak (přirovnávací co do způsobu, kdežto tam ... quam co do stupně) ; jak, jakmile (s ind., časově) ; kéž (s konj. ve větách přacích, klas. utinam) ; kde (bás. o místě)

kouzelný nápoj ; kouzlo ; připravování jedu, otrávení, travičství ; připravování nápoje lásky či jiného lektvaru

(viz reprehendo)

pokyn

mít převahu, zavládat

opatrný, obezřetný, netušící

přivést (např. k Bohu ; 1P 3,18 a Moneta 61a)

o nic

probíhat, stávat se

dolní, spodní

urozený

světské starosti

starobylost, dávnověkost, starobylý obyčej ; starožitnost, dějiny starého věku, starověk ; lidé starého věku, staří, předkové ; starobylý dobrý mrav, stará dobrá poctivost

Pražák nic, ale viz ballistarius

potýkat se, bojovat

tam

postoupit

podrýt, podbourat

ostrov

(Pražák nic, ani Franci nic)

ukládat (trest)

(viz nix)

dát

přísaha

probodnout, proklát

nedostatek, nouze, chudoba

zjevně dokázat

svrchu řečený, výše zmíněný

zardousit, uškrtit, zadusit, zadrhnout hrdlo

jednodenní dítě

chytit, podchytit, zespodu chytit, zachytit ; přijmout, vzít k sobě, ujmout se koho ; vzít na sebe, podstoupit, podniknout ; podrobit se, podvolit se ; být trestán, podrobit se trestu ; obtížit se zločinem ; odvětit, ujmout se slova

zlý, zlovolný, věrolomný

porušit

na víc si nevzpomínat

z Lille

odpadnout, odtrhnout se, odvrátit se ; odvracet se, odchýlit se (přen.)

(in speciali překládá WEH "especially")

česnek

(spojka s indikativem:) když (časově) ; když tu, a tu, když najednou ; když, kdykoli (cum iterativum) ; tím, když..., tím, že...

před kým, v přítomnosti koho

dobrodiní, laskavost

vynikající, kvetoucí

zachytit

shořet, být spálen, zahořet

oddat se, věnovat se

výše zmíněný, řečený, jmenovaný?

(form. diabolus)

prostor, čas

dřevorubec

ohromný

hledat, vyhledávat ; vymýšlet ; pohřešovat ; zjednat si, dobýt, vydobýt, nabýt, opatřit, získat ; chtít si vypůjčit (peníze) ; vydělávat si ; mamonit ; vyptávat se, dotazovat se, pátrat, hledět zvěděti ; vyšetřovat, dotazovat se soudně, vyslýchat ; zkouma

společně

živý tvor, živočich (o zvířatech i člověku)

netělesný

dané slovo, slib

dojít víry, uvěřit někomu (pas.)

maso

ohrada (pro dobytek), stáj, ovčinec

kromě, bez

(adv.) jako, tak jako ; jako, jakoby ; jako například ; jakožto, coby ; tak jak ; jelikož, vzhledem k tomu, že... (MLLM)

vnuk ; synovec, příbuzný vůbec ; potomek ; mrhač, marnotratník, zhýralec

pouštět

Jeruzalém

skoro, téměř

na dvě strany, dvojím směrem

velmi skrovný počtem, velmi málo, velmi málo

příkop

takto

orel, orlice ; orel, znak římské legie ; orel (nástřešní ozdoba)

(trans.) vzdalovat ; (intrans.) být vzdálen ; (refl.) vzdalovat se, vzdálit se ; nedostavit se k soudu ; (absol. / ab alqa re) vzdálit se od církevního působiště

vrchní moc

odznak oddílu, prapor, zástava

odtud, odsud

naplňovat, doplňovat, vyplňovat ; ukájet (o choutkách ; DZ)

radost, blahopřání

dobrovolně, úmyslně, sám od sebe, z vlastního popudu ; po vůli ; o své újmě, sám o sobě

takový ; tento, ten

moc ; síla ; vláda, svrchovanost ; úřední moc ; úřad, hodnost ; účinek ; možnost, schopnost ; oprávněnost, právo ; volnost, dovolení ; příležitost k čemu

lombardský

doopravdy, skutečně, ve skutečnosti

zpupně

los, losování, losovací kamének, věštba, osud ; práce, povinnost, úřad ; úděl, sudba ; úděl, účast v čem ; část ; jistina

špinavý, znečištěný, nečistý, pokálený

(LMALB nic! Jen sloveso concieo, ere, citum)

stmelovat, zdít

pod přísahou

otevřít ; činit přístupným, odkrývat, odhalovat, objevovat, ukazovat, vyjevovat, oznamovat, vyjít najevo ; vystavit ; činit schůdným, proklestit

letní

soudit, rozpoznat

nebezpečenství, krize

objetí, spojení

délka, doba trvání

Fortuna, ae, f. Štěstěna, bohyně štěstí ; (střv.) právo na nalezené poklady ; (střv.) nástrahy moře (MLLM jen jako fortuna maris, ale i vypouštěno: Bech, ed. Šanjek, Bosansko-humski..., 140 ; dle MLLM od 13. stol.)

hned potom

meč

(LMALB nic)

nerozvážnost

(neexistuje, LMALB ani Pražák nic)

Behemót

z Boží milosti

ať už - nebo

jako zvláštní oddíl

výtka, pokárání

(viz dissentio)

shora

(viz paenito)

malý rozměr, skromnost

správce ; uspořadatel ; (biskupský) pověřenec (spravující světské záležitosti) ; rektor (kostela) ; světitel (osoba, která světí kněze či biskupa)

přímo, zrovna, právě ; docela, zcela, zhola, jistě ; velmi, tuze ; zkrátka, slovem (po výčtu)

biskup

jako by

sněžit, chumelit, padat (o sněhu)

zachránit se

tak se věc podle pravdy má

lombardský

tedy (logický důsledek, slabší než ergo) ; tedy (pokračování nedopověděné myšlenky, to stává často na zač. věty) ; zkrátka, tedy (shrnutí a zakončení)

pokoušet, napadat, dráždit

ukrývání, skrývání

obilí (zejm. vymlácené), zrní ; osivo, zrno k osevu (form. bladum) (LMALB nic víc, zrní DZ ; kontext Fournier I, 327 vůbec neodpovídá významu obilí)

Toskánsko

moc, síla, vliv, prostředky, bohatství

Srbsko

(Fournier I, 312)

Francouz (sic!)

zpředu zašpičatit, přiostřit

střecha, krov, kryt, příbytek, byt, obydlí

vložiti, naložiti

vracet se, vrátit se, jít zpět ; znovu prožít, navrátit se (ve vzpomínkách do dětských let apod.)

bota, botka (kryjící celou nohu)

dodržovat co, zachovávat co

řeč, pověst, vypravování, vyprávění, mluvení, zpráva, podání, tradice ; vyprávěnka, báchorka ; fáma ; úsudek ; veřejné mínění, hlas lidu, soud lidu ; dobrá pověst, dobré jméno, čest, sláva ; špatná pověst

proto

falanga, bitevní šik

palice, tlouk, beran

kvapný, rychlý, prudký

granátové jablko

mléčně bílý

nadutý, vzdorný, vzdorovitý, zatvrdlý, nepoddajný, vzpurný

agenský (související s městem Agen)

správce sklepa, správce spíže ; sklepmistr, klášterní sklepmistr (sic, to co cellerarius, ale sklepník zde ne)

počátkem jara

ramena ; lopatky, plece

proto

tam, tu

utvořit, vytvářet, tvořit, odlévat, vytesat, zpracovávat, formovat ; uspořádat, strojit, pořádat ; krášlit, zdobit, šlechtit ; uzpůsobovat, vzdělávat, učit, pěstovat

nesouhlasit, nebýt v souzvuku, neshodovat se, nesrovnávat se, uchylovat se, různit se, lišit se ; nesouhlasit, různě znít

vkládat, zapouštět ; připojit (alci rei k čemu), spojit s čím ; (ak.) uložit komu co ; způsobit

dlužná otrokyně? (často se vyskytuje v Iz dubrovačkog archiva 3)

příznivý

díl, část, oddíl, kus, složka, součást ; podíl, účast, účastenství ; účastník (m.) ; úkol, úřad, povinnost ; strana ; stránka (věci) ; směr ;

omlouvat, ospravedlňovat ; uvádět co na omluvu, vymlouvat se na co, ospravedlňovat se ; zbavit se čeho, být zproštěn čeho, být ušetřen čeho

spolupaní (např. spoluvládkyně v jihofrancouzských středověkých hradištích)

být dychtivý, dychtit, mít chuť, chtít (i v běžném významu, ne jen dychtit po nebezpečném podniku apod.) ; odhodlat se, pokusit se ; mít odvahu, smělost, drzost ; osmělit se, pokusit se, nebát se, odvážit se, opovážit se

zdržovat

florentský

z Brescie, související s Brescií [neznám český tvar, ve fr. ak. sl. nenal, v Pražákovi taky ne.]

pozemský ráj (takto např. TDH 311:18)

hlavní ; přední, prvotní, prvopočáteční ; panovnický, císařský, císařův, císařské rodiny ; příčný (o cestě vojenským táborem)

úhrn, součet, počet, množství, souhrn, účet

(alqm) bdít u koho

jak dosvědčuje (abl. abs., např. teste Apostolo anonpojed 103:12)

nalézt, najít, (na něco) přicházet ; nalézat, dovídat se, shledávat ; vyhledávat, vymýšlet, vynalézat ; opatřovat si, zjednávat si, dosahovat ; zřídka též přijít ke komu, čemu

(viz commendo)

zisk, výtěžek

tourský

uvnitř, zevnitř

jak -tak

klamavost, klamání, klam, šalba, podvod, přetvářka, úskok, pleticha

(in alqa re) upadat v co, upadat do čeho ; (in alqm) hodit se na koho, slušet komu ; padnout, sběhnout se, přihodit se, udát se ; dopadnout jak ; (alci) připadnout komu (o majetku)

především

dočasně ; včasně

příbuzenstvo ; příbuzenství

poznat, rozpoznat, uvědomit si

(form. lagena)

úvaha (Pražák I, 167)

mezera, vzdálenost

zamířit

zmást, pomást, poděsit, polekat

odsuzovat, trestat ; pokutovat, ukládat pokutu ; přivodit odsouzení, dát odsoudit ; odsoudit, zavázat koho k čemu, zasvětit, oddat, určit (zejm. záhubě) ; odsuzovat, zamítat, zavrhovat, zatracovat

nebezpečenství, zkouška

holeň, hnát, noha

Toulouse

zmenšovat, ubírat

pokrevná příbuzná, rodná sestra, vlastní sestra ; tchyně

Hospodin Bůh (Gn 2,4-9 atd., mnohokrát)

zahynout

boj, svár, spor

šílenost, nepříčetnost

zcizovat, odvracet

oznámit, vykládat

svobodný, volný

věšet, pověsit, ověsit, ozdobit

zločin

odříznutí, odnětí, amputace ; vykleštění, kastrace ; přerušení (řeči) ; odtržení, odloučení ; exkomunikace

(jako "úkon" v Pražákovi nenal.)

(částka placená některými nově zvolenými papeži prominentním Římanům, kterou si zajišťovali jejich věrnost)

ztráta, škoda

Bavoři

vrážet, zarážet

nejpatrnější důkazy

veslo

jemný, měkký ; sladký, zralý, lahodný ; mírný, klidný, tichý ; krotký (o zvířeti)

jest lépe

rychlejší, hbitější

sčítání, počítání, soupis, seznam

vykonat, dokonat, dokončit, provést, uskutečnit ; dokázat, dovést, způsobit (aby)

bezpráví, nespravedlnost

v Pražákovi nenal.

jak velice, jak málo

kopulace, soulož

důstojný otec (zejm. v oslovení: nonne)

objímat, brát do náruče

opevnit, ohradit

být nesvorný, nesjednocený, rozdvojený, ve sváru, znesvářen ; nesnášet se, svářit se ; bouřit se, vypovídat poslušnost ; různit se, lišit se, neshodovat se, rozcházet se, lišit se v úsudku

Mikuláš

neodpovědný, zaslepený, nerozvážný

nicméně, přece

pokacířštit (často o udělení katarské svátosti consolamenta)

vozataj, příslušník zásobovacího oddílu

říkat, pravit, tvrdit ; říkat jako, přitakávat, přisvědčovat

vina, přečin

ohbí, kloub

přední

francouzština

radit se s kým