Latinský slovník

rychle

(někdy výplňkové slovo, které není nutné překládat, viz např. RS 52:2)

proklít

hanba

a opravdu, a věru, vždyť také, vždyť přece

omluvit se, ospravedlnit se

suchost

oddat se, věnovat se

hřát se u ohně

sedět (na čem), posadit se (alci rei na co), usadit se kde, usídlit se kde, sídlit kde ; (in alqa re) vězet, pevně tkvít v čem ; spočívat v čem, tkvít v čem, vězet v čem ;

náměstí

obývat, bydlit v čem ; bydlit ; dlít, zdržovat se kde, být, bývat

sám sebe

muka, trápení

kořistit, plenit, loupit

přiřazovat, připojovat ; prohlašovat, tvrdit ; přivlastňovat, osobovat si co

zpustošit, vyplenit, vyloupit

Placentia, dnešní Piacenza

zakázaný pokrm (tj. zakázané ovoce ; Moneta 62a)

umírněnost, střídmost, vyrovnanost

cizí, přespolní

marnotratný syn [často takto, bez filius, např. Durand 288]

oděv, oblek, šaty, šatstvo, roucho ; šat, roucho (jednotlivé, ale toto jen pozd.) ; tkanina, látka ; přikrývka, pokrývka, koberec ; šátek (bás. a pozd.)

kmen

1. (adv.) tam, onde, na oné straně, na druhé straně ; dále ; (přen. o čase, způsobu, míře) dále ; déle ; nadto, navíc ; v budoucnu, příště, napříště ; 2. (předl. s ak.) za, na oné straně, na druhé straně, na druhou stranu ; dále, za, nad, přes

(LMALB nic ; viz asi spíš románské jazyky: charger, cargar)

kraj, okres

národy ; (neklas.) pohané ; lidé

zelenina (viz legumen, ale leguminosus je zeleninový, ne jen luštěninový)

výše zmíněný, řečený, jmenovaný?

svým nákladem, na své útraty

až sem, až potud (místně), až dosud (časově) ; tak dlouho, až do té doby ; až do té míry, tolik, potud, až sem ; jen tolik

hněv

ztráta, škoda

lítost, zkroušenost, zkroušenost nad hříchy ; sklíčenost, hoře, žal, bolest ; útrapa, svízel, bída ; ničení, zkáza

útok, vpád

náhle

Srbové

obracet

na dvě strany, dvojím směrem

cokoli, všechno

lidový jazyk

svědomí ; vědomí ; povědomost, vědomost (společná), společná vědomost, společná povědomost, spoluvědomí, souvědomost (tato česká slova Pražák) ; vědomí (něčeho u sebe sama) ; dobré svědomí ; špatné svědomí, výčitky svědomí

bytnost, esence

bažina, bahno

rozpakování

napřed posílat

zdát se

dosavadní

velký župan

složit zbraň

[omyl! Viz cor, cordis]

dlužník

místo, za (koho)

jakýsi, jistý, nějaký

poselství, zpráva

společně

skrytost, tajnost

ničit, drtit ; zachvacovat, stíhat ; trápit, sužovat, skličovat, soužit, týrat ; bít, tlouci, udeřit, kopnout ; ranit ; oslabovat, skličovat ; porazit

úd

(MLLM ani Pražák nic)

odděleně, odloučeně, zvlášť

polévka, šťáva, omáčka

sklep, spíž, zásobárna ; pivnice ; místnost, komora ; podzemní prostor v dolech

sčítání, počítání, soupis, seznam

jalovost, povrchnost, prázdnost ; nicotnost, prázdné zdání ; marnost, zbytečnost ; lehkomyslnost ; nepravdivost, lstivost, šalba, lest, prolhanost ; přelud, šalba, klam ; vychloubačnost, chlubičství, ješitnost ; pomíjivost, marnost

živý, oduševnělý ; duševně uzpůsobený, naladěný, smýšlející nějak ; věrně oddaný ; srdnatý, statečný

nepravost, špatnost, nepoctivost, provinění, přestoupení, hřích, vina, zločin, zlý čin, násilí, násilnictví, bezpráví (vypsáno z kontextů Vulgáty, ale neprojito všech 489 výskytů ; "nepravost" je daleko nejčastější, ale např. násilí také několikrát)

strach

nitro?

často

(Pražák nic)

probíhat, stávat se

plně, úplně, zcela, docela

vynést

pohostinství

zasloužilý

pozemský ráj (takto např. TDH 311:18)

zpráva

vyznávat, přiznávat se, hlásit se (alqd k čemu) ; vyznávat se z čeho, nezapírat ; prohlašovat, hlásat, pronášet, vypovídat ; projevovat, dávat najevo, prozrazovat, ukazovat

Španělsko, Hispánie

takový - jaký

jednotliví, po jednom

(viz prehenso)

paměť

neobyčejný, neobvyklý

ctnost

nadarmo, zbytečně, zbůhdarma

otření, utření, vytření, smývání

nebeský

železný hrot (u šípu či kopí)

potýkat se, bojovat

Bordeaux

plenit, pustošit

zestárnout ; zastarat ; zakořenit se

pro (účelově) ; pro (příčinně) ; pro, vůči ; za (po slovesech vyslání) ; skrze, prostřednictvím (o věci i člověku) ; pro, na (nějaký čas, např. pro tuto chvíli) ; pro, na (o dočasném stavu)

(LMALB nic)

dosvědčit, dokázat, potvrdit, svědčit, dokazovat, brát za svědka

(neklas. pro mysterium)

začátek, počátek, původ, vznik ; základ ; prvek, živel, základní látka, základní substance ; přední řady, přední šik ; hlavní cesta (vojenským táborem) ; shromaždiště, hlavní stan ; tábor (voj.)

chamtivost, lakota

čistit, ospravedlňovat, hojit

řetěz, pouta, okovy

falanga, bitevní šik

kněžské svěcení

tmavý, temný, černavý, černý

uprchnout

nesouhlasit, nebýt v souzvuku, neshodovat se, nesrovnávat se, uchylovat se, různit se, lišit se ; nesouhlasit, různě znít

slavnost, bohoslužba ; oběť, žertva ; blahopřání

Trogir (město v Dalmácii)

vydat se na cestu

známý

svíčka

skrývat se, uschovat se

Arduenský les

pečetí opatřit

náležitě, důsledně, stejným způsobem ; následně, potom

dovoz

ani v nejmenším, ani zbla

uzavřený, skrytý, tajný ; tajemný

novota, novinka

provinit se, hřešit, chybovat

zamířit

blud

podmínka

zůstávat, setrvat

uvést v rychlý pohyb, svolat ; popudit, pobouřit ; způsobit, vyvolat

k nesmyslnosti, ad absurdum

dlouhá tyč, dlouhé bidlo

doba, chvíle, čas

shledat jakým (v případě dokonavého užití nelze přeložit "být pokládán za jakého")

stmelovat, zdít

brát si za svědky, poprosit

ztráta, škoda

čas, doba (obecně i noční doba apod.) ; okamžik, chvíle, hodina ; lhůta, čas, určený čas, čas potřebný k čemu ; pravý čas, příhodná chvíle, vhodná příležitost

tíseň, obklíčení, uzavření

jednou, tak jednou, kdysi

Toulouse (město v narbonské Galii nad řekou Garumnou)

pozemský ráj

vytknout, naříkat

horní, vrchní, nebeský

stav

odpor, hnus

ropucha ; želva ; šašek

zahánět, vyhánět, zapuzovat

spojenecké čety

obezřetnost ; záruka, ujištění

vzdálenější, zadní

radostně, vesele

(lid.) česnek

náležité pocty

oprávněný, správný

žádat, požadovat

milost

chvályhodný, hodný chvály, hodný oslavy

napomenutí

poslat zpět

nedovolený, nepřípustný, nepovolený, zakázaný (poslední tři DZ)

proto, z té příčiny ; proto, za tím účelem

jednoduše, prostě ; jednotlivě ; přímě, otevřeně, poctivě

opevnit, ohradit

prst

blahopřát, přát si štěstí

ničemnost, špatnost, darebnost ; lehkomyslnost, marnotratnost, zhýralost, bujnost ; šibalství

votivní dar

pečlivě, bedlivě, dbale, svědomitě, horlivě ; přesně, správně, důkladně ; pozorně, obezřele, ostražitě, opatrně

sucho, souš, suchá země

Montwimers (tj. Mont-Aimé v Champagne, ale výklady jsou různé)

(Ovidius)

markrabí (nom. Havlík v ČJ takto)

obydlí, příbytek

pokud, jak daleko, až kam ; až pokud, až po kterou dobu (čas.) ; ježto (příčinně) ; aby (účel ; jen v pozdní lat.)

střecha, krov, kryt, příbytek, byt, obydlí

hustý

Treviská marka (oblast Vicenzy, Trevisa, diecéze Feltre a Belluno, možná i část Furlanska zahrnuta do tohoto termínu, uvádí Duvernoy)

Rýn prudce teče

proniknout, prorážet

ryba

uvězněný, žalářovaný (nikoli nutně "zazděný", viz Fournier I, 295 o navštěvování vězňů)

Milíč z Kroměříže

vztekle, hněvivě

vzdušný, ve vzduchu ; sahající vysoko do vzduchu, vysoký, nebetyčný ; modravý, barvy jako vzduch

vkládat, vsouvat, strkat, zastrkovat, vpravovat (alqd. alci rei co do čeho) ; vkládat, přiměšovat, vplétat ; (refl.) plést se do čeho, vměšovat se do čeho ; zařazovat mezi, řadit mezi, brát mezi

snést, dovolit

jmenovat do funkce (hodí se do Bazzochi, 137 ; Pražák neuvádí, ale nalezeno ale v MLLM pro "provolat císařem")

pouze, toliko, jen

zproštění, vysvobození, osvobození (zejm. na soudě) ; dodělání, dokončení ; dokonalost, úplnost ; odvázání, odpoutání ; rozhřešení (DZ)

protože?

hranice

zasluhující pohany, špatný

pronásledovat ; provázet, doprovázet, jít s kým ; utrhačně pokřikovat na koho ; prokazovat, dokazovat ; darovat, dát, věnovat komu co, poctít koho čím, za hodna uznat čeho ; vést k cíli, pokračovat, postupovat ; líčit, vykládat, vystihovat

zpupně, bezostyšně

zženšťovat, činit ženou

čekat, nic nedělat ; bydlet, sídlit, zůstávat ; obstát (explicitně MLLM ; i např. o tvrzení, ověřeno jasně v Moneta 90b a asi i v jedné citaci MLLM) ; (impers. "stetit") je dohodnuto, rozhodnuto, stanoveno

hrozit

krmit, živit, sytit ; vyživovat, poskytovat výživu, přiživovat, přikrmovat (i oheň apod.) ; být potravou (tigrů) ; (pas.) živit se, požívat, pojídat, zrád (alqd) ; pást ; chovat dobytek ; (pas.) pást se, spásat ; (pas.) strávit ; pěstit (vous), nestříhat

odpočinout si od čeho (ab, ex re) ; odpočívat, oddechnout si, dopřát si oddechu, nalézt klid, nabýt klidu ; váznout, ustávat

žlutý, žlutavý ; (o vlasech) plavý, světlý

pozorovat (zevrubně), prohlédnout si ; myslí pozorovat, v mysli přemítat, rozvažovat, rozvážit, uvažovat, uvážit

mstít se, potrestat

onde, na onom místě, tam

splitský

zatajování, skrývání

osobně

bouda, stan, barák, stánek

že tím méně přichází do rozpaků

stát se domýšlivým

treviský

nevěřící (nevěrný zřejmě ne!)

zadní brána římského tábora

vynálezce

jakmile, hned jak

naplňovat, doplňovat, vyplňovat ; ukájet (o choutkách ; DZ)

překládat, přendávat, přesazovat ; přepravovat, převážet, přenášet, převádět, přeplavovat ; odevzdávat, dávat, předávat, podávat, přenechávat, svěřovat ; pouštět, vpouštět ; přejít, nevšimnout si, minout ; projít, přestát ; prožít, strávit

hned, ihned, stále, hned na místě ; pevně, stále

přirozenost

vyhlazení, povraždění

dvanáct

čisté víno, nemíšené víno, neředěné víno

dvorec

snášet, trpět, zakoušet

přední

pokrm, strava

ačkoli, i když, přestože, třebaže (MLLM explicitně: "bien que - although") ; (slovo uvozující přímou řeč - sic)

předvolat, povolat

obětovat

přerušit

Mojmír

z té příčiny

umývat, koupat

stolovník

hledat, vyhledat, vyhledávat ; pohřešovat ; toužit po čem, žádat, požadovat, přát si ; pátrat, vyptávat se, dotazovat se

poplatný

cestovat

omluva

vyběhnout, vyrazit

vůle

majetek

svrchu řečený, výše zmíněný, výše uvedený (např. Castanet 164)

ustupovat, ustávat (od nějaké činnosti) ; prodlévat, meškat, otálet, váhat, opožďovat se ; upouštět, ustávat, ochabovat, liknavět v čem ; zahálet, odpočívat, být nečinný ; spokojit se s čím (alqua re) ; rušit, mařit

loďka, člun

spravovat, řídit

meškat, zdržovat, odkládat

rozhonnout o něčem

ošklivost, škaredost, šerednost, ohyzdnost ; hanebnost, ohavnost, sprostota, mrzkost ; nemravnost ; potupa, hanba ; hanba (euf. pro pohlavní orgány)

výměna ostatků (tak kontinentální latinské prameny) ; okružní výjezd s ostatky (tak irské prameny)

předcházet, vynikat

barbarský, nevzdělaný, krutý, hrubý

podněcovat, popouzet, pohánět

mnozí, několik

pomalý, zdlouhavý

předtím, dříve

podle všeobecného snesení

jako obyčejně, podle svého zvyku

bouře, nepohoda, zimní počasí

učenec

bojechtivost, hbitos, čilost

(Fournier I, 315)

[budoucí infinitiv od esse, náhrada za futurum esse]

(arch. pro locus)

šat, roucho

hrozby, výhrůžky

ohýbat, zahýbat, sklánět, kroutit, křivit ; napínat ; zatáčet, otáčet, obracet, uhýbat, namířit, změnit směr, zamířit, uhnout ; řídit ; ohýbat, obracet jinam, uchylovat, měnit (smýšlení) ; pohnout, umírnit, obměkčit, oblomit, dojmout, přivést k povolnosti

lichocení, úlisný způsob ; vnadidlo, lahoda, půvab

pořádek, řád

humský (související s Humem, dnešní Hercegovinou)

jak o tom (píše Apoštol Římanům)

příležitost (k čemu s gen.)

když, jakmile

nechat, uchovat

nožíř, výrobce nožů

vlhký

vicenzský

rozpomenout se

nohavice, široké nohavice

v mnohých případech, častokrát

česnek

oba dva spolu (skloňováno podle duo)

Carcassonne

(ani LMALB nic víc)

smrtelný hřích

plece

zakřivený, ohnutý, zahnutý ; klenutý, sklenutý ; křivolaký

nicméně, na druhou stranu

odstranit, vzdálit, odklidit

pravidelný, výroční, každoročně se vracející (zejm. o náboženských svátcích) ; slavnostní

užitek, prospěch, výhoda, dobro, zdar ; užitečnost, prospěšnost, výhodnost ; upotřebitelnost, vhodnost, schopnost, platnost ; potřebnost

přátelství ; přátelé

brát ohled? (tak Vg Dt 28,50)

za noci, v noci

počít, začít, vejít

pro, za, kvůli, proto, pročež

nepochybný

Francouz (sic!)

stráž

oddělit

dlouhými pochody = velmi ryhle

Bohdan

naplnit, vyplnit, doplnit, zaplnit ; nasytit ; oplodnit ; ukojit ; provést, zadost učinit, naplnit

(MLLM nic, zřejmě takto neexistuje)

nevědět, neznát

vyhledat, vynalézt, vypátrat

tak horlivě, tak velice, s takovým úsilím

oddanost

obětní zvíře, oběť

románština, románský jazyk

potvrdit, schválit ; upevnit ; posilnit, posílit, utužit ; povzbudit, dodat mysli ; stvrdit, dotvrdit, dokázat

oslovit křestním jménem ; výše zmínit, jmenovat?

provdat, usadit u muže

setkat se, sejít se

potýkat se, bít se

Paris (hrad v Audes, viz Duv. Hist. 157, n. 26) ; Paříž

temnota, tma, temnost ; skrytost, ústraní ; chmury, pochmurnost

(alqm) bdít u koho

obnovit, opět vystavět (Pražák nic víc), opravit

pravidelný, výroční, každoročně se vracející (zejm. o náboženských svátcích) ; slavnostní

stěna, zeď

vyptávat se, zkoumat

čerstvý, nový

nalézt

podobenství

exhumovat

tajemství, tajnost

společně

pojmout naději

ležet pod něčím, ležet vespod ; podléhat, být podroben, být podřízen

odsoudit, shledat vinným, uznat vinným ; způsobit odsouzení (o žalobci) ; odsuzovat, neschvalovat, vinit, obviňovat ; zatratit, dát do klatby, zavrhnout, zatracovat

neodpovědný, zaslepený, nerozvážný

jednoduchý, nesložený, nesmíšený, pouhý ; jednotlivý ; jediný ; přirozený, obyčejný, neupravený ; přímý, bezelstný, prostý, prostomyslný, upřímný, poctivý ; sprostý, obyčejný

vědomý

lovec

bezpečnost

(druh laciné tkaniny ze směsi vlny a lnu) (MLLM tento tvar, výklad se celkem shoduje s výkladem burellum v LMALB, jen se tu uvádí "z hrubé vlny", o lnu tu není zmínka)

náhodou ; zrovna, právě ; maně, nazdařbůh, naslepo, slepě ; jednou (uváděcí slovo vyprávění) ; snad (ve spojení s ne, si, sin, nisi a básnicky i jinde) ; málem (forte dixit Tiberius = "il échappa ŕ Tiber de dire ; o tom Pražák neuvádí nic)

(LMALB nic! Jen sloveso concieo, ere, citum)

výkaz, deska, soupis, prkno, seznam

(Pražák nic ; MLLM sub sauma: sauma et derivata v. sagm-)

vzdělávání

olovnice

víc, více

pohroma, zkáza

pomoc, posila

vyhnout se čemu, uniknout čemu, uchránit se čeho, vyvarovat se čeho

zpravovat někoho, dávati někomu zprávu

patro, poschodí

důstojný otec (zejm. v oslovení: nonne)

růžový, purpurový

připojit, přidružit

dopřát, povolit

urychlovat, urychlit, zrychlovat, zrychlit, uspíšit, dodávat rychlosti ; spěšně konat (/ vykonat, činit, zjednat, opatřit, neklasicky i alqd.), pospíšit s čím ; spěchat, spět, pospíchat, pospíšit si, kvapit, chvátat ; toužit, dychtit, přát si

dosáhnout, nalézt, přicházet

kožešina, kožich

(viz nix)

sdělení, sdělování ; sdílení, vespolné účastnění, obcování ; udělení

bezpodmínečně

nedokonalý

uzdravit se

zatajit, zamlčet, zakrývat

zakrátko, brzy poté

každoročně

zdánlivost

(Pražák nic, ale v TDH 315 jednoznačně pro čtyřicetidenní období postu u katarů ; srv. quadragesima)

slib

jistý ; určitý, konkrétní? (DZ ex Fournier I, 280: non recordatur tamen de certo loco)

puyský, související s Le Puy

galská kopí

drahý, nákladný

věrohodný, autentický

zedník

mít se na pozoru před kým

učit se, naučit se (alqd. čemu), být vyučován, být posluchačem (koho), studovat (práva) ; poznávat, poznat ; dovědět se, zvědět (rozhodně nenalezen význam "vyučovat")

dvůr (šlechtický, panovnický)

druh, spojenec, společník, soudruh ; spoluviník, spolupachatel, komplic ; přívrženec, následovník, spojenec (celý tento význam MLLM: "partisan, sectateur")

svícen (kandelábr), nosič svíček

vskočit

širší, rozsáhlejší ; více lidí zasahující, rozšířenější ; obšírnější

ačkoli, ač ; ačkoli, a přece, ovšem, vlastně (uvádí opravu předešlé výpovědi)

kromě

pohřební píseň, žalozpěv ; kouzelné říkadlo, kouzelnická píseň ; píseň, popěvek

ležet natažen, prostírat se

oběd (ve střv. latině běžně ; jídlo uprostřed dne, tj. oběd, kdežto večer je "cena")

krtek

sem i tam

dovážeti zdola nahoru (proti proudu)

konečně, teprve

donekonečna, do nekonečna

slečna

Byzanc

zašpičatěný, přiostřený, nabroušený

k večeru

kárat, vyčítat

vždyť přece ne

(často výplňkové slovo, která lze přeložit "pak" či zcela vynechat ; viz např. RS 58:19)

změnit, proměnit, přeměnit

po sobě, za sebou ; po pořádku ; hned potom ; následující po sobě, následující za sebou v řadě

soukromě, v soukromí

špína

světská paže (světská moc)

hodný pokárání

jemný, měkký ; sladký, zralý, lahodný ; mírný, klidný, tichý ; krotký (o zvířeti)