Latinský slovník

ve tvaru kříže, v napodobení kříže (např. rozpažit ruce)

velitelův zástupce

uvádět do nebezpečí, být v nebezpečí

(MLLM jen novissimo)

záhuba, zhouba, zkáza

usadit se, usídlit se, posazovat, ustávat

vyvrácení (teze, mylného názoru)

žně

jak, jakým způsobem (táz.) ; jak (vztaž.) ; jak by (význam účelový) ; aby

kuchař

onemocnět

Skotsko

založit, dát čemu základ, opevňovat ; upevňovat, utvrzovat (přen.)

milý, vítaný, žádaný, příjemný

viz ast-

abatyše

oddělovat, dělit, odlučovat, odtrhávat ; odlišovat, rozlišovat, dělat rozdíl ; rozdělovat, rozlučovat, dělit ; rozdělovat, třídit ; rozvrhnout, uspořádat ; rozvrhnout látku (o slohu) ; trhat, rozrážet, tříštit ; rozdvojovat, rozštěpovat

třetina

sám

po sobě, za sebou ; po pořádku ; hned potom ; následující po sobě, následující za sebou v řadě

odpor, hnus

zaručit se rukojmími, že složí peníze

celý

jak -tak

osvětlený, jasný, světlý, zářící ; skvělý, výtečný, znamenitý, slavný ; významný, vznešený, vážený

posypat, poset

zatajování, skrývání

Srbsko

tchán

(o čase: tempus quo currebat MCLXXIIII: takto TDH 319:32)

spojit ; sepnout (ruce)

utíkat, ubíhat, unikat

bažina, bahno

odstranit, vzdálit, odklidit

neděle (výpustka z dies Dominica)

(subst. indecl.) (geogr.) Ax (tvar Ax v AJ Biller in Heresy and Literacy a fr. někde taky tak)

mít v úmyslu

velmi skrovný počtem, velmi málo, velmi málo

lidový jazyk

uzdravit se

úvaha (Pražák I, 167)

skoba, svor

prodlévající, zůstávající ; přinejmenším ve střv. latině i bydlící, sídlící, dlící, žijící

požadovat

se sepjatýma rukama

pohybovat, zmítat

spěšně, kvapně, nakvap, chvatně, honem ; rychle ; ihned

podmínka

zamilovat si, oblíbit si

(Dle Pražák I, 520 starší způsob psaní slova exsisto)

ohebný

zvrácený, převrácený, křivý ; zlý, závistivý ; nerozumný, zpozdilý ; šilhavý

utopit se

velice, nesmírně (DZ) ; nadmíru, příliš

článek víry

Lombardie

vina

prostřední, uprostřed

útočiště, úkryt, azyl

(anglosas.) chléb pokoje (medailon ve tvaru hostie kolující po kostele a líbaný věřícími)

zavřít, uzavřít, uzavírat ; shrnout, obsáhnout, (pas.) být obsažen ; uzavírat, vyvozovat, vyvozovat závěr, usuzovat, dovozovat

písemný

stěna, zeď

vesele, s radostí

dojít víry, uvěřit někomu (pas.)

pán domu

podvracet

pohrdnout, zhrdnout čím, nebrat na vědomí

vtékat, rozplývat se ; tonout, topit se v něčem, utápět se v něčem ; vydávat, plodit ; rozprostřít, rozestřít ; v hojnodsti vydat, vychrlit, vysypat

prázdný ; planý, jalový, nicotný

dříve

proniknout, prorážet

povlovnost, mírnost

služba ; konání, úkon, práce ; služby Boží (v pl.) ; úřad, funkce ; zaměstnání ; povinnost ; smysl pro povinnost

požadavek

maršálek

výpověď, ohlášení, oznámení, vyhláška

bratři kazatelé, dominikáni

postrašit, zastrašit

zkušenost, znalost, zběhlost ; chytrost, důvtip ; chytrost, zchytralost, vychytralost, úskočnost

příležitost (k čemu s gen.)

roku X od Vtělení Slova

Split

zakrátko, brzy poté

či - či

posvěcovat, potvrdit

jsoucno, jsoucí

bájný, vybájený, vymyšlený (LMALB) ; milující báje? (fabulosi Britones ; DZ)

do (ne nutně "až do", srv. TDH 315:29 aj.)

prosit, vyprošovat si, doprošovat se, prosebně vzývat, přimlouvat se (za koho u Boha), modlit se (ke komu za co) ; přát si, žádat ; přát komu co (dobro apod.)

viz obiurgo

pochybnost, nejistota

ličgeský

napadnout, přepadnout

(zmínka Fournier I, 240 dole)

manželské spojení, sňatek, manželství ; páření (o zvířatech) ; choť, manžel, manželka

čtvrtek

onde, na onom místě, tam

čelo ; výraz obličeje, zevnějšek ; průčelí, přední strana ; šířka ; titulní strana ; čelo, fronta (voj.)

přeplavat, pronikat

proklít

obilí (zejm. vymlácené), zrní ; osivo, zrno k osevu

celopal, zápalná oběť

nečestně, hanebně, bezectně, nectně

neprávem, proti právu, nespravedlivě

zřídit

trám

(Pražák nic)

dovednost, řemeslo, umění

obložit, obestavit

nákaza, styk

jednotliví, po jednom

ač nepatrní počtem

horní, vrchní, nebeský

(RS 55:25 pro caru-, tj. perf. kmen od careo, ere)

počet, účet, účtování ; seznam ; částka, suma, účet ; obchod, obchodní záležitost ; záležitost (z. vůbec) ; výhoda, prospěch ; počet, účet (přen.) ; opatření ; jednání, plán ; poměr, vztah, ohled, dbaní čeho ;

(Pražák ani MLLM nic ; v Capelli zřejmě ve smyslu "chytit na lep")

uvnitř, zevnitř

dopravovat, dovážet

Ježíši (vok.)

spolupracovat, pracovat spolu, spolupůsobit

přezimovat

slibovat, zaslibovat

čestný, uctivý

včelařství

lid

vymlouvat se, předstírat

v případě nutnosti, v případě nouze

urovnávat

zvláště, především

popořádku, po řadě

náklonnost

večeře (DZ) ; hlavní jídlo (u Římanů mezi 3. a 4. hod. odpolední), oběd ; hostina

vzdělanost

ubývat, zmenšovat se, ztrácet se, opadat (o řece), mizet

světská paže (světská moc)

opatřovat obilí, zásobovat obilím

Jakub, Jákob

poškození ; urážka, uražení ; úmyslné dráždění odpůrce

1. scházet se, sejít se, shromažďovat se, přicházet, dostavovat se (in locum, ad alqm) ; (tranzitivně) setkat se s kým, zastihnout koho, navštívit koho, zajít ke komu, mluvit s kým (alqm) ; 2. stíhat, žalovat, obesílat koho

odtrhnout, utrhnout, strhnout ; servat odervat, urvat ; odlučovat, oddělovat ; brát, odnímat ; mařit, ničit

myšlení, přemýšlení, přemítání, rozjímání, uvažování, úvaha, pomyšlení ; myšlenka ; představa, domněnka, mínění ; obraznost, obrazivost, představivost, schopnost myslet, mohutnost myslicí

přivolat, povolat

klamavý, klamný, podvodný, úskočný (LMALB udává jen adv. ; převedl a doplnil DZ)

tam

levý ; nejapný, neobratný ; zvrácený ; nepříznivý, neblahý ; nešťastný

nečistota, špína ; špinavost, nízkost, sprostota (častěji v pl.)

samec

(MLLM nic!)

darovat, odpustit, prominout

jistě, arci, ovšem

s tím, že...

nabýt, získat

jedinečný, vynikající

vyrážet, vychrlit ; vyhrknout ; vypuknout, provalit se, vzniknout (o požáru apod.) ; promluvit (zejm. při přerušení ticha) ; vyrazit, vytrhnout ; vyřítit se, vrhnout se ; rozmáhat se, rozrůstat se ; oddat se čemu, propadnout čemu

podporovat, být přízniv, přispívat ; podřídit se

rovný, správný

špatný, nekvalitní ; zlý ; škodlivý, zhoubný, neštěstí přinášející ; zlověstný, neblahý ; nešťastný, bídný, smutný ; nehezký, ošklivý ; slabý, špatný (spisovatel apod.)

pravidelný, výroční, každoročně se vracející (zejm. o náboženských svátcích) ; slavnostní

dosáhnout, nalézt, přicházet

úrodný, výnosný

schvalovat, vychvalovat

kmotr (pro křestního kmotra i jako běžné oslovení)

tvář, obličej, výraz obličeje

osvětlení, osvětlování ; osvětlení, světla, svítilny ; svíce, svíčka ; hvězda

bázeň ; skromnost, uměřenost

špinavý, znečištěný, nečistý, pokálený

rozdělený ve tři části

daleko, v dáli, opodál, stranou ; zdaleka, zdáli, z povzdálí ; (přen.) náramně, zdaleka ; (ve význ. adj.) vzdálen, dalek čeho

otevřít ; činit přístupným, odkrývat, odhalovat, objevovat, ukazovat, vyjevovat, oznamovat, vyjít najevo ; vystavit ; činit schůdným, proklestit

jako

jinde

měřit síly

opět, znova

je nezvyklé, je bezpříkladné

šílenost, nepříčetnost

pečlivost, bedlivost

hledat radu

neověřený, nejistý

často, zhusta, mnohdy ; opětovně, opět a opět

držet se někoho

shon, sběh, shlukování se

příznivým vrhem losů

zda

oddělovatel ; dělitel (mat.) ; rozdělovatel (např. pozemků, peněz) ; rozhodčí (při rozdělování majetku) ; náhončí, rozdělovatel peněz (před volbami k podplácení voličů) ; správce a rozdělovatel kanovnických prebend ; rozdělovatel vytěžené rudy

svobodný, volný

poselství, zpráva

vzdálit se, zratit

(form. mansus)

zpočátku

zdráhat se, nerad konati

jíst maso

očividně, jasně, zřetelně ; otevřeně (neskrytě)

úplně

bezpečnost

příznivý

zapomenout

[Pražák, el. sl. ani Šenková nic. Souvisí to s retego (odkrýt, obnažit ; odhalit, zjevit, prozradit)?]

břeh, pobřeží

porušit

přirůstat, vzrůstat, růst, přibývat, zvětšovat se

rokle, sráz, stráň, úval

zůstávat, setrvat

radost, blahopřání

jmenovat se, nazývat se

(adv.) jako, tak jako ; jako, jakoby ; jako například ; jakožto, coby ; tak jak ; jelikož, vzhledem k tomu, že... (MLLM)

dravost, prudkost

vzadu, zadem, nazad

vejce, jikra, vajíčko

svobodný

nářadí, nástroj

shromáždění, srocení, houf

vyptávat se, zkoumat

později

po šesti

spolusestra (spoluřeholnice)

nemíšené víno

oděný praetextou (tj. nachem lemovanou tógou, kterou nosili chlapci do 17. let) ; vyšší úředník ; nedospělý hoch

má se, sluší se

albigenský

natahovat, napínat k čemu ; napínat mysl, pozornost, dávat pozor ; pozorně poslouchat, pozorovat (+ ak.)

slib chudoby

studený, chladný

odkládat, odevzdat

velitel

věno

plavba

nezdrženlivost, nestřídmost

Bosna

oznámit, vyprávět, sdělit

u, při (u místních jmen, jmen národů) ; u, při (u osobních jmen) ; u (koho), v příbytku / bytě / domě koho ; u (koho), ve spisech, v díle (koho) ; před, v přítomnosti ; u, za (časově) ; podle soudu (koho)

v okolí, kolem

buřičský, nepokojný

Chorvatsko

kdo se odvolal

ještě ani

zcela podobný

slovo ; řeč ; výrok, slova ; říkadlo, zaklínadlo, formulka ; znění, text ; pouhé slovo, planá řeč, povídačka

bít, tepat ; hořekovat

meškat, zdržovat, odkládat

tak

vzdušný, ve vzduchu ; sahající vysoko do vzduchu, vysoký, nebetyčný ; modravý, barvy jako vzduch

povaha, rod, druh

velmi skrovný počtem, velmi málo

přísahat na evangeliář

a to tím spíš

(MLLM ani Pražák nic)

modrý

držet, mít, zastávat, zaujímat

neštěstí, nezdar, nehoda, neúspěch

mina (váhová a cenová jednotka)

z Boží milosti

půle, polovice, polovina

hvězdný ; praporečník, vůdce

občina (někdy ; různý význam)

lituji, je mi líto, mrzí mne

náhoda, osud

žena (form. femina)

šílet, zuřit, bouřit, vybouřit se

zaslíbit (dceru Bohu apod.)

město v Pannonii, nynější Ptuj (sic) (Pettau) ve Štýrsku

(LMALB nic! Jen sloveso concieo, ere, citum)

skutečně, řádně ; v této době, právě

plenit, pustošit

Ježíš

usnesení, opatření

zdraví, zdravý rozum, rozvaha, rozumnost

důstojný otec (zejm. v oslovení: nonne)

shromažďovat, nutit

ohřívat, zahřívat, rozpalovat (hodně, silně)

učinit obrat, obrátit se

utéci, uniknout, ujít něčemu

nezvyklá věc, neobyčejná věc

povzbudit

pošetilý, šílený, pomatený?

vést, dovážet, táhnout

jak mnoho, jak velice, nakolik ; kolik ; o kolik, o co, oč ; čím (dále, tím...) ; pokud ; co + superlativ (co nejvíce apod.)

kramář, obchodník, obchodník se střižním zbožím (ale i obecněji kramář, podobně jako historicky fr. mercier ; srv. citaci MLLM VII, s. 672 "tam mercerii quam negociatores", kt. také může ukazovat na nutnost širšího chápání)

podle libosti

příboj, vlnobití, vlnění

(LMALB nic)

příbuzenství

chybovat, dopouštět se přestupku ; páchat ; poškozovat, ničit

puyský, související s Le Puy

na sklonku léta

(LMALB nic, ani druens, druo, drudo, jedině drugo, bohemismus pro druh apod.)

předběžná volba, předběžné rozhodnutí ; znamení, známka, návěští, předzvěst ; přednost

skrývat, zatajit

poloviční, rozpůlený

vyhlásit, uveřejnit, přednášet, vyslovovat, prohlašovat

upevnit

výběr, odvod

obraceti k něčemu, vynakládat v něco

projíždět

shromažďovat, shánět, sdružovat ; shromažďovat se, sdružovat se, shlukovat se ; shrabovat

oba, jeden i druhý

odepřít, odmítnout, kývnout na znamení odporu

přísaha

dále (o míře a způsobu)

strana, proti níž směřuje odvolání

vzbudit, zavládnout

kárat, napomínat, plísnit ; dokázat vinu ; (pas.) být zahanben ; (pas.) být zmaten, být uveden ve zmatek, být přemožen, být rozdrcen ; zničit, přemoci, rozdrtit, uvést ve zmatek

až sem, až potud (místně), až dosud (časově) ; tak dlouho, až do té doby ; až do té míry, tolik, potud, až sem ; jen tolik

někdo, něco, kdokoli, cokoli, nějaký

úžina

uchopit, zachytit, chytit, popadnout, vzít ; sklízet (úrodu) ; unést, uchvátit (osobu) ; zatknout, chopit se ; přivlastnit si, ukrást ; (alqm) vzít si koho, oženit se s kým, pojmout za manžela/manželku ;

mrtvice

protahovat

přijímat

náhodou

být řídícím větným členem čeho (nějakého závislého výrazu ve vedlejší větě ; podmětem věty může být právě "závislý větný člen" a sloveso rego pak bude v pasivu: vazba regor ab + abl.)

moesský (takto v ČJ Pražák ; související s Moesií či Moesy)

sestavit se v klín

kožešník

chladné podnebí

zabývat se čím, prodlévat u čeho

kořist ; (spec.) oblečení ukořistěné na nepříteli ; (od 13. stol.) oblečení ; (od 13. stol.) vrchní oděv (mužský i ženský) ; livrej ; cennosti, cenné věci

pojat rozhodnutí

takový ..., že

obilí, plodina, ovoce, plod

odrážet, nepouštět

limousinský

zachytit

(viz paenito)

ječný, ječmenný

rychlejší, hbitější

chamtivost, lakota

zaznít, zazvučet, zařinčet, zaskřípat ; rozezvučet ; lát, obořit se na koho, vyčítat, vyčítavě mluvit, plísnit, spílat

míra, měření, měřítko

poznamenávat, zaznamenávat ; znamenat, pozorovat

křik, řev

ohýbat, křivit (bás. o raněných končetinách) ; (práv.) pronášet dupliku (odpověď na žalobcovu repliku)

lidumilný, zdvořilý, vyspělý

odřezávat, odříznout, uříznout, vyříznout, přeříznout ; ustřihnout ; odtít, utít, useknout ; oddělovat, rozdělovat ; odlučovat, odnímat

obyvatel vesnice, vesničan

žebro ; bok, stěna

jak - tak (nejvíce, zvláště)

souložit s kým, zlíhati koho

znak, odznak, erb

(dutá míra) (Pražák nic, toto dovozeno z ne zcela jasných ekvivalentů MLLM: fr. fardeau d'une bęte de somme, angl. pack-load, seam, výklad: míra na předměty nebo na tekuté či pevné komodity)

Lombardie

moc, síla

němá tvář, nerozumný tvor

ležet pod něčím, ležet vespod ; podléhat, být podroben, být podřízen

na souši

(Pražák nic, LMALB nic, ani pod dovlerium, MLLM nic, uvádí jen dobletus, viz ; mohlo by to souviset ; doblerium Google 19.1.2004 nic ani pod -o, -i)

vybízet, pobízet

spousta, hojnost

viz decresco ; decerno

(form. aer)

kožešník

zastavit se, sídlit, prodlévat

kromě, bez

tvořit, plodit, rodit ; zřídit ; strojit (nebezpečenství) ; volit, ustanovovat, určovat (do úřadu)

dlužná otrokyně? (často se vyskytuje v Iz dubrovačkog archiva 3)

zapovědět, zakázat

lehkověrnost, důvěřivost ; důvěra

překážka

chytit, podchytit, zespodu chytit, zachytit ; přijmout, vzít k sobě, ujmout se koho ; vzít na sebe, podstoupit, podniknout ; podrobit se, podvolit se ; být trestán, podrobit se trestu ; obtížit se zločinem ; odvětit, ujmout se slova

jít se svým oddílem

pozemský ráj (takto např. TDH 311:18)

zkoušet, zkoumat, [zhodnotit (DZ)] ; odvažovat, vážit

objetí, spojení

poznamenávat, zaznamenávat ; znamenat, pozorovat

kořistit, plenit, loupit

nohavice, široké nohavice

nepokoj, povstání

mít se na pozoru před kým

především

člen rodiny ; v pl. služebnictvo, čeleď

pospíchat

ačkoliv

zkáza, zkažení, porušení ; svádění ; podplacení, podplácení, korupce ; zkaženost, zkažený stav, zvrácenost ; zetlení, proměnění se v prach, zánik ; pomíjivost, pomíjitelné (vypsáno i z kontextů ve Vg.)

vystoupit, vylézt

údolí, úval, dolina

od nepřátel, u nepřátel, z nepřátelského tábora

přirážet, zatloukat, zarážet

pýcha ; zvedání, pozvedání

svrchu řečený, výše zmíněný

uzavření, soukromí ; konkláve ; ložnice, komnata, pokoj

nevolnický ; "proprio jure" do plného vlastnictví

cizí peníze = dluhy

socha (bohů), modla

účastnit se, být přítomen

hrůznost, děsivost, strašlivost ; krutost ; trpkost, nepříjemná chuť

jeptiška, řeholnice (dosl. "zaslíbená", rozuměj Bohu)

lacino

chuť (vlastnost předmětu, nikoli jeden ze smyslů) ; pachuť ; pamlsek ; vkus

tíseň, obklíčení, uzavření

zisk, výtěžek

přihlásit se k čemu, přijmout co

strana, spolek, rozkoly, různice

holeň, hnát, noha

prázdný, bezobsažný, bez obsahu, dutý, bez (nápisu, ducha atd.) ; jalový, nicotný, marný, lichý, bezpodstatný ; ješitný

svítilna, lampa

neořezaný

osnovat

cudnost ; bezúhonnost, mravní čistota

zavazadlo, břímě

kletba, proklínání