Latinský slovník

ohrada (pro dobytek), stáj, ovčinec

premisa??? (Moneta s. 90b, 4. odst.)

sám sebe

(viz dissentio)

zapomenout

vyrazit, vydat se na cestu

po šesti

rozvažování

Plovdiv

(po) nějaký čas, jistou dobu

zlostný, popudlivý

Avalon

náměstí

(form. lagena)

chápavost, vnímavost, schopnost

Jeremjáš

Blažej

zbylý, zbývající ; budoucí ; ostatní

větrná smršť?

činit pokání ; litovat, želet, pociťovat lítost

připojit se, přinést si do

okcitánský

hodný pokárání

přikrýt, zakrýt, pokrýt, zahalit, zcela pokrýt, zasypat (c. lapidibus ukamenovat) ; zakrýt, skrýt, ukrýt (DZ ex TDH 312:28, zcela jasně ; možná neklas.) ; pokrývat, pobíjet šindelem, pokrýt střechou ; uzavřít

ubývat, zmenšovat se, ztrácet se, opadat (o řece), mizet

stav

divit se čemu, podivovat se čemu, žasnout nad čím ; obdivovat se

nadarmo, zbytečně, zbůhdarma

pospíchající, spěchající, spěšný, kvapný, rychlý, chvatný

zahálka

hledat radu

jednodenní dítě

trojí, tři

dřevorubec

na prvním místě hlasující, přední

veřejně, na veřejnosti

nejnižší místo, hlubina, dno

dojít, dostoupit, dospět, vstoupit, vkročit, vystoupit, dostat se k čemu ; přistát (o lodi) ; dát se do čeho, začít co, zabývat se čím ; zažít, pocítit (pas.) ; dojmout, jímat, pohnout ; zachvátit, jímat, zasáhnout ; vynořit se, vyvstat (zejm. o myšlence)

připojit se, spojit se

menstruace ; potraviny na měsíc ; měsíční služné

samec

vracet se, vrátit se, jít zpět ; znovu prožít, navrátit se (ve vzpomínkách do dětských let apod.)

očišťovat (nábožensky), usmiřovat, zažehnávat, odčiňovat, napravovat ; odvracet ; usmiřovat, konejšit, naklonit si, uctívat

někudy, nějak

vojenské oddíly

omluvit se, ospravedlnit se

od toho času

od starodávna, odedávna, odjakživa ; dávno, před věky, pradávno, za starých dob, v dávných dobách

skrývat se, uschovat se

zhanobení, zprznění

přerušit

vrtkavost

tahat, vláčet, smýkat ; ohmatávat, hmatat, dotýkat se, brát do rukou ; držet co, mít v rukou co, zacházet s čím, vládnout čím ; strojit, připravovat ; řídit, spravovat ; vést ; zacházet, nakládat s kým, chovat se ke komu

horší, slabší

odkudkoliv

předoalpská provincie

úsudek

Vinidové

sotva, stěží, jen

míra, měření, měřítko

ostatně, jinak

osvobození, zproštění

vyrážet, vychrlit ; vyhrknout ; vypuknout, provalit se, vzniknout (o požáru apod.) ; promluvit (zejm. při přerušení ticha) ; vyrazit, vytrhnout ; vyřítit se, vrhnout se ; rozmáhat se, rozrůstat se ; oddat se čemu, propadnout čemu

vstrkávat

oheň

(LMALB nic ; viz asi spíš románské jazyky: charger, cargar)

nabývat živosti, nabývat síly

hrůznost, děsivost, strašlivost ; krutost ; trpkost, nepříjemná chuť

zvyk, zvyklost, způsob života

láhev, lahvice (hliněná či skleněná), džbán ; (dutá míra)

vévoda

cost (filosofický termín)

pučet, vyrážet

právě, zrovna, zrovna tak (adv. přirovnávací ; proto, pročež, tedy (spojka důsledková, neklas.) ; nuže (vyzývací ; i klas.)

zavinutý ; temný, nejasný

vyjímat ; brát odněkud, čerpat, vybírat

Chorvatsko

Istrie

poplatný

lidumilný, zdvořilý, vyspělý

vztahovat, natahovat, napřahovat ; zdvíhat ; roztahovat, rozkládat, rozprostírat, šířit ; podávat, nabízet, dávat, poskytovat (i přen.) ; pokládat, ukládat, rozkládat ; natahovat ruku s něčím, podávat, nabízet, dávat, poskytovat

náhodou ; zrovna, právě ; maně, nazdařbůh, naslepo, slepě ; jednou (uváděcí slovo vyprávění) ; snad (ve spojení s ne, si, sin, nisi a básnicky i jinde) ; málem (forte dixit Tiberius = "il échappa ŕ Tiber de dire ; o tom Pražák neuvádí nic)

kruh, kolo

vysílený, unavený

dvojkrok

stát u čeho n. vedle čeho ; zpříma stát, trčet, strmět

chybovat, dopouštět se přestupku ; páchat ; poškozovat, ničit

obyvatel vesnice, vesničan

krvavý, krvavě červený ; krvavý, potřísněný krví ; krvelačný, krvavý, krutý ; barvy pečetního vosku

kárat, vyčítat

oddělený, odloučený

(Pražák nic, ani Franci nic)

velmi skrovný počtem, velmi málo

poslat, odeslat, propustit

obraceti k něčemu, vynakládat v něco

síran měďnatý (sic LMALB, zde citace textu, ověřeno ; název podle místa těžby)

majordomus

má se, sluší se

plod, produkt ; potomstvo

cena, peníze

obětní zvíře, oběť

jazyk (řeč), jazyk (v ústech) ; národ (přen.)

vyměřený

lodní výzbroj

naklonit, sklonit ; naklánět se, chýlit se ke konci, nachylovat se ; kolísat, hotovit se k ústupu (voj.) ; svalovat, uvalit (břemeno na koho) ; nabýt moci ; přiklonit se k čemu ; měnit se

vyskytnout se, objevit se

Arduenský les

zakrátko, brzy poté

jako zapřísahání

je třeba

vrátit se

neopodstatněný, neodůvodněný, nepodložený

večeře (DZ) ; hlavní jídlo (u Římanů mezi 3. a 4. hod. odpolední), oběd ; hostina

jeden jediný

ovčín, ovčí n. kozí chlév

přejít na koho, připadnout komu ; klesnout (k zemi) ; být v pohybu ; splývat (o vlasech, šatech) ; poletovat, vlát, vléct se

rychlý, náhlý, neočekávaný

čelo ; výraz obličeje, zevnějšek ; průčelí, přední strana ; šířka ; titulní strana ; čelo, fronta (voj.)

(pas.) rozložit se, zetlít

zkušenost, znalost, zběhlost ; chytrost, důvtip ; chytrost, zchytralost, vychytralost, úskočnost

odstranit, vzdálit, odklidit

(v MLLM je fr. a angl. ekvivalent, kt. znamená zároveň "nebohý" i "ničemný", takže odtud, stejně jako z uváděných citací, nelze určit, zda má slovo i význam "ničemný")

Sála (řeka)

správce

obilí

stařešina? (Pražák ani LMALB nic ; takto DZ v RS 58:20)

Palermo

odteď, od nynějška, od této chvíle, nyní, v dalším

hluboký (o zvuku, hlase, tónu) ; jadrný (o výroku) ; žírný (o půdě) ; vážný (o hříchu) ; nepřátelský, kladoucí překážky, činící potíže, nespravedlivý

spěšně, kvapně, nakvap, chvatně, honem ; rychle ; ihned

především, obzvláště (Pražák takto! viz inter alia)

odvděčit se

poznat, zpozorovat

poblíž, po ruce

uvedený, zmíněný, řečený

týden

blízkost

podle okolností

doslova, doslovně, slovo od slova

po sobě, za sebou ; po pořádku ; hned potom ; následující po sobě, následující za sebou v řadě

hledat spásu v útěku

služba ; otroctví, otrocký stav, otrocká služba ; jho, jařmo, poroba, poddanství ; otroci, otrocká třída

důkladný, pečlivý

vzít si příklad

kůzle, kozlík, kozel (i kozlové po levici takto)

zvláště, obzvláště, především, nad jiné, zejména, hlavně

připojit, přidružit

Bosna

dříve (v některých kontextech vhodné, např. RS 58:15)

pohybovat, stále otáčet

nesouhlasit, být jiného názoru, neshodovat se, nebýt zajedno, rozcházet se ; mít různá mínění, rozcházet se ; nesnášet se ; odporovat, být proti komu ; odporovat, lišit se, neshodovat se, odchylovat se, různit se (a + abl.)

pokrm, jídlo, život, živobytí, způsob života

šeredný, ošklivý, ohyzdný, hnusný, odporný, ohavný ; mrzký, sprostý ; hrozný, krutý

prolétnout očima, pročíst

důstojnost

ani

město v Pannonii, nynější Ptuj (sic) (Pettau) ve Štýrsku

granátové jablko

živý tvor, živočich

poslouchat, podrobit se

vzmužit se

slabý, chabý

vzápětí, za chvíli

zákonná manželka

hledět pohlížet, dívat se

(Pražák pod instar přímo neuvádí)

spálit, vypálit

obracet

odkládat, odevzdat

kromě

zázraky

motyka

almužna (darování i darovaná věc), dar, dobrodiní

blahopřát, přát si štěstí

prozkoumat, vyzkoumat

závěť, poslední vůle

napadnout, přepadnout

povlečení

nečestný, bezectný, hanebný ; zneuctěný ; nepěkný, škaredý

klam, mam, úklady, úskoky, obmysl ; překrucování, sofismata ; vykrucování ; utrhání na cti, nactiutrhání, lživé obvinění, křivé obvinění, soudní pletichy, právnické kličky, křivda ; týrání, útisk, pronásledování, trápení, násilí ; vydírání

jako kdo, po způsobu koho

prostor, čas

obilí (zejm. vymlácené), zrní ; osivo, zrno k osevu (form. bladum) (LMALB nic víc, zrní DZ ; kontext Fournier I, 327 vůbec neodpovídá významu obilí)

tam, tu, na tom místě

dny po sobě

měšťan

jsoucno jakožto jsoucno

rychle

pohroma, zkáza

nazpět, zpět ; obráceně (přen.)

zuřivost ; přísnost ; bouřlivý stav

kořenění ; nakládání (ovoce do nálevu) ; zř. též tvar pro condicio, viz sub condicio (nadbytečná snaha o klasický pravopis ; DZ, že se tak "condicio" někdy psalo LMALB)

manželka

později (hůře, špatně)

promeškaný, prozahálený, zameškaný

vyloučení, odstranění, vzdálení

ochrnutý

zůstat, zbývat

hezký, pěkný, roztomilý ; způsobný

modrý ; způsobující modřinu (o ráně)

držet se někoho

Duch svatý

hned potom

čistý (i přen.) ; bezvadný, neznesvěcený ; bezúhonný, poctivý, nevinný, cudný ; čistý, jasný (o obloze) ; očistný ; holý, prázdný, volný ; prostý čeho, bez čeho, svobodný od čeho ; čistý, ryzí, správný (o slohu) ; prostý, jednoduchý

chodit, toulat se, bloudit

hojněji, více, víc, větší počet ; déle, více než ; napříště, do budoucna ; důkladněji, více důkazů (formule, kterou se odročovalo soudní řízení)

Ježíši (vok.)

vyšetřovatel, (spec.) inkvizitor

všeobecně

jedinečný, vynikající

rameno

nespoléhat se, nedůvěřovat

poustevník

zkoušet, zkoumat, [zhodnotit (DZ)] ; odvažovat, vážit

odděleně, zvlášť ; nezávisle

slina

nachýlený, skloněný

Sírachovec (biblická kniha)

přátelství, těsný poměr

Arabové? [jistě ano, podle otrokyně Hagar = Agar. Durand ve spojení Iudei ... et Agareni.]

dále (o míře a způsobu)

nejpatrnější důkazy

klidný

odvrátit, shazovat

zvětšovat, rozšiřovat

uvnitř, zevnitř, dovnitř

ošklivost, škaredost, šerednost, ohyzdnost ; hanebnost, ohavnost, sprostota, mrzkost ; nemravnost ; potupa, hanba ; hanba (euf. pro pohlavní orgány)

nově (Pražák nenal., novum je novota, v románských jazycích je to znovu, ale albilyon 271:96 nepochybně takto)

denní

vicenzský

glastonburský (související s opatstvím Glastonbury)

rozkoš, slast, požitek, potěšení

švec, obuvník

nic nového

leda snad (DZ ; z Pražáka to nepřímo vyplývá, viz sub "forte")

dokud

původce, autor

zdráhat se, nerad konati

lano, provaz

ustanovit

(viz ex)

potit se ; přen. zapotit se, dát si práci, lopotit se, namáhat se ; být vlhký, být zbrocen ; vypotit, potit co (ze sebe myšlenky apod.)

příbuzenstvo ; příbuzenství

odlišný, různý, rozdílný ; protivný, opačný, sporný

kůzle, kozlík, kozel (i kozlové po levici takto)

pomalu, ponenáhlu

cožpak?

odnímat, ubírat

prospěch, zisk, bohatství,

pátrat, slídit

výběr, odvod

velitel

[často užíváno jako výplňkové slovo, jež se obvykle nepřekládá]

ze Chartres, chartreský

opustit, nechat, zůstavit, zanechat ; zanedbat, opomenout

kdysi, jednou, druhdy (o minulosti) ; jednou (o budoucnosti)

hlavně, zvláště, zejména

zřídit

tuk (živočišný), sádlo (MLLM, z ekvivalentů dost jasně vyvozeno i živočišný, rod neuveden, příklady, ze kt. by se dal vyvodit, taky ne ; Pražák vůbec nic)

nesouhlasný pokřik, vypískání??? (MLLM fr. "poursuite ŕ la huée", angl. podobně, ale přímo angl. ani fr. nenal.)

někam

minorité, menší bratři (Ordo fratrum minorum)

z této strany moře, na těchto březích

dělení, rozdělování, rozdělení ; rozdílení, rozdělení, rozdávání ; rozvrh, třídění, osnova, uspořádání ; (log.) rozdělování (rozsahu pojmu)

usmířit

nepochybovat, být přesvědčen

odradit, odstrašovat

vše, co je v nich [ČEP Sk 4,24 ; 14,15.]

Pražák nic, ale viz ballistarius

zničení, zkáza, zhouba, záhuba, zpustošení, pohroma ; bědy (tak často v Bibli) ; ničení ; zatracení, záhuba (tak často v NZ) ; ztráta

naproti stojící, protilehlý

konečně

zanikat

lombardský

adoptovat, za své přijmout, osvojit si (dítě)

vyzbrojit, vypravit

hanba, zahanbující čin, neřest, ohavný čin

stejná míra práva a svobody

odchylný, opačný, různý

dávat v sázku

rána, poranění, zranění ; poškození, trhlina, díra ; rána, úraz, pohroma, škoda, ztráta, neštěstí, zlo ; bolest, bol, trýzeň, láska (duševní stavy) ; zraňující nástroj, zbraň, střela, šíp

přivést (např. k Bohu ; 1P 3,18 a Moneta 61a)

nevolnický ; "proprio jure" do plného vlastnictví

ohrada, násep, val

prvenství

předčit, předcházet

odevzdaný, nakloněný, podrobený

včasný, časný

odznak oddílu, prapor, zástava

odplatit

náhlý, nenadálý

vypočítat ; uvážit, rozvážit, promyslet ; pokládat, mít za

těsný, úzký

vytvořit, vymodelovat, uhníst

takto

chovat se ke komu jak

(adv.) spěšně, nakvap

k prospěchu

tvrdit (zejm. mylně)

srdce

osada, osadníci

úvaha (Pražák I, 167)

dohotovit, vykonat, dokončit ; způsobit, připravit ; sehnat, sebrat, opatřit ; zeslabit, vysílit, zničit ; připravovat mísením různých látek (zejm. lék) ; proměňovat (podstatu chleba a vína, zejm. v pas., ale nejen) ; vymýšlet ; vyhotovit (např. listinu)

vážně nemocný

otázka, dotaz ; otázky, dotazování se ; výslech ; usuzování otázkou, dokazování

na rozličné strany, hromadně

sousední

aspoň, alespoň, přinejmenším, (v záp.) ani

zmírnit

odevšad, ze všech stran

dát se na útěk

nedokonalý

takto

vír ; vír, vichr, vichřice, smršť ; témě, temeno (i hlavy, vrch, vršek ; hora, pohoří

bezbožnost ; bezpráví, zvůle, svévole (v Bibli i častěji než "bezbožnost" ; v NZ dle srovnání Vulgáty a ČEP hlavně "bezbožnost", v SZ "svévole")

změnit, proměnit, přeměnit

Bordeaux

ještě jednou, podruhé

obecně, všeobecně, vůbec

tam

urážka, hana, pohana, pohanění, potupa ; potupné zacházení, špatné zacházení, špatné nakládání s kým ; nepohoda ; zhanobení, zprznění ; chlípnost ; vzdor, pohrdání ; domluva, pokárání ; krutost (LMALB) ; podlost? (Thouz. fr. abjection Florencie 11,18)

jmenovat, nazývat, říkat komu jak, prohlašovat koho za koho ; povykovat, křičet

(Pražák nic. V TDH vlastní jméno, resp. přízvisko.)

za úsvitu

četa

plenka, hadřík

kotev, kotva, kotvice

rozmluva, rozprava, rozprávka

snášet

věřit, důvěřovat komu, spoléhat na koho ; věřit, víru přikládat čemu, mít za pravdu ; věřit, myslet, mínit, domnívat se, pokládat, uznávat (co za co)

dýmějový mor

zvláštní, obzvláštní, výhradní, vynikající, přední, hlavní, výtečný, znamenitý, nejlepší, největší, nejvyšší

Chorvaté

dvanáct

Moesové, národ v nynějším Srbsku a Bulharsku

práce, činnost, námaha, přičinění ; služba, pomoc ; možnost práce, čas ; pracovník, dělník, nádeník

čili (jednoznačně v RS 59:27 a mnoha dalších místech)

zedník

Trogir (město v Dalmácii)

rak ; souhvězdí Raka, znamení Raka ; rakovina

nepokoj, povstání

přijít k sobě, znovu nabýt zdravého rozumu

treviský

výpověď, ohlášení, oznámení, vyhláška

obkládat, obložit

Razčs (město v jižní Francii)

tělesná stráž

modlit se růženec, říkat růženec, odříkat růženec

vzdálit se, zratit

zamezit, překazit, rušit

křik, řev

zničit, zkazit, přivést v zkázu, přivést na mizinu ; pištět, vrzat písničku

takový, podobný [Přímo nenal. v Šenkové ani Pražákovi. Pod eiusdemmodi právě takový, téhož způsobu. Toto vypsáno z Vulgáty.]

bydlící z této strany Rýna, před Rýnem

vrůstat, zarůstat (alci rei do čeho) ; kvést, bujet (i přen.)

dozvědět se, zvědět

ani v nejmenším, ani zbla

pokacířštit (často o udělení katarské svátosti consolamenta)

s laskavým dovolením

honit se

výkaz, deska, soupis, prkno, seznam

pohoršit ; pokořit, ponížit, zahanbit ; svádět, pokoušet ; uvést ve zmatek

Kazatel (biblická kniha)

křest (obvyklejší tvar baptisma, takto např. Durand)

proto (příčina i účel) ; takže (DZ, např. TDH 319:29)

kružidlo, kružítko

řádný

urozený

zadržet, zastavit ; postavit ; zastavit se, stanout, obstát

kvatembrové dny, suché dny

na víc si nevzpomínat

zbývat

ničemný, špatný, darebný, zlotřilý

přísaha

loupež, zákeřnictví

popravit koho, na hrdle potrestat koho

(předmět z cenného materiálu)

za noci, v noci

po způsobu, způsobem

zločin

strava, potrava, pokrmy, zásoby

jak, jakým způsobem (táz.) ; jak (vztaž.) ; jak by (význam účelový) ; aby

hrad ; castrum, opevněná vesnice (v Dějiny Byzance psáno kastra, což je řecká podoba)

vkládání, vzkládání

větev, halus

postava, vzrůst

zakázané ovoce (takto Moneta 111b ; pozn. aparát ibid. cituje totéž vyjádření u Bonacursa)

poděkování, děkovná slavnost, slavnostní pobožnost

ničit, drtit ; zachvacovat, stíhat ; trápit, sužovat, skličovat, soužit, týrat ; bít, tlouci, udeřit, kopnout ; ranit ; oslabovat, skličovat ; porazit

provinění

zblízka, muž proti muži

bratr laik, konvrš

líčení, řeč, obhajoba

objetí, spojení

starobylost, dávnověkost, starobylý obyčej ; starožitnost, dějiny starého věku, starověk ; lidé starého věku, staří, předkové ; starobylý dobrý mrav, stará dobrá poctivost

ukládání (čeho komu, např. pokání)

(form. coemeterium)

širší, rozsáhlejší ; více lidí zasahující, rozšířenější ; obšírnější

loňské léto

písemný