Latinský slovník

oděv, šat

hned, ihned (MLLM, 264 ; uvádí jen in continenti psáno zvlášť pod continens a tam má tuto informaci ; dohromady Fournier I, )

víc, než je slušné (Ovidius, Horatius)

když byly štíty spoutány

hodnostář

omlouvat, ospravedlňovat ; uvádět co na omluvu, vymlouvat se na co, ospravedlňovat se ; zbavit se čeho, být zproštěn čeho, být ušetřen čeho

řízení Boží, Boží vůle

běda!

blízkost

pohřební píseň, žalozpěv ; kouzelné říkadlo, kouzelnická píseň ; píseň, popěvek

osika

(LMALB pod aërius uvádí "metr. aere-" ; metr. je podle seznamu zkratek "metrice", tj. metricky, čímž zřejmě míní zachování rytmu básně ; z tohoto zdá se plyne, že aereus může být též forma aërius, tj. "vzdušný" atd., čemuž odpovídají... pokr. v části 2)

tvrz, pevnost

poslušně, ochotně

oděný praetextou (tj. nachem lemovanou tógou, kterou nosili chlapci do 17. let) ; vyšší úředník ; nedospělý hoch

odchod

dvorec

neřesti

ustupovat, couvat

opustit, zanechat

krátce, o trochu

výzvědný

kolikrát

nebeský

prospěch, užitek

záletník, sukničkář, frejíř

číše, pohár

oplétat se, ovíjet se ; obmykat, objímat, brát do náruče, přivinout k sobě ; objímat, zaujímat, svírat, obklopovat ; pojmout, zahrnout, obsáhnout, zavírat do sebe

námezdný, najatý ; podplacený ; (o věcech) koupený, zakoupený, zaplacený

obyčejně

pokoušet, napadat, dráždit

vrátit se

prosit, vyprošovat si, doprošovat se, prosebně vzývat, přimlouvat se (za koho u Boha), modlit se (ke komu za co) ; přát si, žádat ; přát komu co (dobro apod.)

břímě, náklad, tíha

oběť

z bláta ; jílovitý ; zablácený ; bezcenný, ničemný, darebný

bezbožnost ; bezpráví, zvůle, svévole (v Bibli i častěji než "bezbožnost" ; v NZ dle srovnání Vulgáty a ČEP hlavně "bezbožnost", v SZ "svévole")

pohár, kalich???

bohoslužby

sepisovat, zaznačovat písemně

Vojtěch

hovořit, povídat si s kým (o čem)

upevnění, vazba sloupu

olovnice

že ; neboť

půle, polovice, polovina

smrtelný hřích

stejně jako

pozemský ráj (takto např. TDH 311:18)

pokání ; lítost, žal ; změna smýšlení, obrat, změna mínění

pomazání nemocných, poslední pomazání

Kostnice

jít ; zajít, zaniknout, zemřít, zesnout ; obcházet, procestovat ; jít kolem, táhnout se kolem, lemovat ; projít, probrat ; podnikat, konat ; zastávat, vykonávat, obstarávat

tímto způsobem obelstit vojsko

rozkol, různice, spor, rozbroj ; vzpoura, odboj

příznivý

obrácený zády, prchající

úpon (révový) ; převod

Květná neděle

vyměnit

světská potěšení

často, zhusta, mnohdy ; opětovně, opět a opět

příkop

zmocnit se

mečíř

dospět ke shodě, dospět ke kompromisu (asi ; Pražák I:269 nejasně)

hned, co nevidět

úd

palcátník

vážně nemocný

zatím, mezitím

bez zbraně, neozbrojení

Štěpán

houska

bohabojný

ležet pod něčím, ležet vespod ; podléhat, být podroben, být podřízen

tlačit zpět, zatlačovat

loupež, loupežení

mladší ; menší

vložit

zaalpská Galie

bojovat, zápasit

nestarat se, nedbat

schůzka, shromážděníčko, spolek ; shromaždiště ; pokoutní schůzka, tajné shromáždění, spiknutí, kacířské shromáždění ; nedovolená milostná schůzka ; (zřejmě i meton. o těch, kdo se sešli, ač nikde nenal. ; DZ)

prach, prachový mrak

velmi snadné

bezvýhradně, naprosto

strhnout se

dar

(druh laciné tkaniny ze směsi vlny a lnu) (MLLM tento tvar, výklad se celkem shoduje s výkladem burellum v LMALB, jen se tu uvádí "z hrubé vlny", o lnu tu není zmínka)

potit se ; přen. zapotit se, dát si práci, lopotit se, namáhat se ; být vlhký, být zbrocen ; vypotit, potit co (ze sebe myšlenky apod.)

asi, okolo

Bergamo

vůle, libovůle

třetina

třetí neděle postní

mluvit z ducha (takto TDH 311:25-26, ale poté dvakrát i loquor spiritu, nepochybně v tomtéž významu)

genitiv, druhý pád, 2. pád (i takto zkráceně, ne jen casus genitivus: viz Moneta 282b)

bez porušení

zaměstnaný

láhev, lahvice (hliněná či skleněná), džbán ; (dutá míra)

zbylý, zbývající ; budoucí ; ostatní

utěšitel, těšitel

doopravdy, skutečně, ve skutečnosti

touha, chtivost, žádost, žádostivost, žíznění po čem ; chtíč, smyslná žádost, chlípnost, vilnost, smyslnost ; rozkošnictví, požitkářství, bujnost, zhýralost, prostopášnost ; chuť, záliba ; choutka, libovůle, rozmar, vrtoch

měřit, vyměřovat (častěji však depon.)

slzy

Katalánsko

ne ; sotvakdo

stlačit, snížit, strhnout ; prohlubovat, hluboko vykopat, hluboko zapouštět ; potlačit, udusit

(Pražák nic, LMALB nic, ani pod dovlerium, MLLM nic, uvádí jen dobletus, viz ; mohlo by to souviset ; doblerium Google 19.1.2004 nic ani pod -o, -i)

vyrvat, vytrhnout, vyškubnout

carcassonský

zvláště, obzvláště, především, nad jiné, zejména, hlavně

nalevo, vlevo

řetěz, pouta, okovy

následovat, postupovat

zavřít, uzavřít, uzavírat ; shrnout, obsáhnout, (pas.) být obsažen ; uzavírat, vyvozovat, vyvozovat závěr, usuzovat, dovozovat

nejčastěji

kromě, bez

vymezit, ohraničit (místo) ; určit, stanovit ; končit, naplňovat ; vymezovat, určovat (pojem, význam slova) ; rozhodovat, rozsuzovat ; (refl.) rozhodnout se, dohodnout se ; vykládat, vysvětlovat, pojednávat ; disputovat

kagan

krotit, ovládat, mírnit

zda

nákaza, styk

ličgeský

setrvávat, tvrdošíjně vytrvávat ; ve tvarech perf. splývá s persto (are, stiti, -)

být plný pochybností???

ba dokonce, ba spíše

naříkat, plakat

zamířit

někudy, nějak

moč

rovina, pláň

(Duv. Hist. 109 překládá "k hrobům apoštolů")

vysvětlit

(intrans.) spěchat, pospíchat, chvátat, kvapit ; (trans.) (alqd) spěchat s čím, spěšně dělat co, pospíšit s čím, uspíšit co, urychlit co

sestavit se v klín

pohyblivý, rychlý, hbitý

pozívat, vyzívat, zvát, vybízet

nedodělaný, nedokončený

(form. ordinatio)

zpravovat někoho, dávati někomu zprávu

tah, voj

kotník ; hrací kostka

dech, vánek

zaslíbit (dceru Bohu apod.)

vpravdě, skutečně, opravdu

pohřbít koho

uctivost, úcta ; vzdávání úcty, uctívání

onde, na onom místě, tam

až sem, až potud (místně), až dosud (časově) ; tak dlouho, až do té doby ; až do té míry, tolik, potud, až sem ; jen tolik

nehoda, neštěstí, nepohodlí

pohřební píseň, žalozpěv ; kouzelné říkadlo, kouzelnická píseň ; píseň, popěvek

skoba, svor

být opatrný, vystříhat se

skrovnost, šetrnost, řídkost, střídmost

? Pražákův sl. neuvádí, ale zřejmě hospodářství

modlit se růženec, říkat růženec, odříkat růženec

dům, příbytek

urozený

granátové jablko

dokázat

klam, lež, nepravda, výmysl, klamná pověst ; mýlka ; podvod, klam, pokrytectví, přetvářka, přetvařování

cizí, nepříznivý, nevýhodný

meškat, zdržovat, odkládat

odhad

pohybovat, zmítat

rozumový akt

Fortuna, ae, f. Štěstěna, bohyně štěstí ; (střv.) právo na nalezené poklady ; (střv.) nástrahy moře (MLLM jen jako fortuna maris, ale i vypouštěno: Bech, ed. Šanjek, Bosansko-humski..., 140 ; dle MLLM od 13. stol.)

zavazadlo, břímě

hlavně, zvláště, zejména

co nejlépe, nejlépe

trh

lesníci

doznání, přiznání ; vyznání hříchů, zpověď ; zpovědní tajemství ; výpověď, svědectví

nezdrženlivě ; hned, ihned (MLLM odkaz: incontinenter = in continenti, to nal. sub continens jako hned, ihned)

velice, nesmírně (DZ) ; nadmíru, příliš

odsoudit

sedmnáct

ani

(viz reprehendo)

(někdy ve významu související s tímto světem, podle biblických pojmů "přítomný věk", srv. Ga 1,4 ; takto albilyon 271:103 ; projit celý NZ Vg. sub "praese*" a nenal. přímo v tomto smyslu nic)

lámání chleba

nakoupit, skoupit

pšenice

otázka, dotaz ; otázky, dotazování se ; výslech ; usuzování otázkou, dokazování

hned za pochodu

desetinný, příslušný k desáté legii

sebe, se (akuzativ zvratného zájmena pro 3. osobu, předmět musí být totožný s podmětem) ; (střv. též) jeho, ji (akuzativ osobního zájmena pro 3. osobu, předmět nemusí být totožný s podmětem) (Quitt - Kucharský, Latinská mluvnice, 43) ; je? (DZ)

spustit se, sestoupit

nejbohatší

buď - anebo

zvláště, především

od té doby

či - či

francouzština

pravím, pravíš, praví

hlad

kláda, břevno

meč

někdo, něco ; některý, nějaký

natahovat, napínat k čemu ; napínat mysl, pozornost, dávat pozor ; pozorně poslouchat, pozorovat (+ ak.)

barbarský, nevzdělaný, krutý, hrubý

kniha, kodex, spis ; tabulky (na psaní) ; desky, dřevěná psací deska ; zápisky ; seznam ; hlavní účetní kniha ; kmen, peň (Pražák a LMALB) ; zákoník (zejm. Justiniánův), sbírka zákonů (DZ ex RS)

chodit kam

slyšet, zaslechnout ; dovídat se ; vyslýchat ; poslouchat, uposlechnout, být poslušen

strhnout, zbourat, zbořit, pobořit ; ničit, hubit, vyhubit ; podrýt, podkopat (přen.)

cena, peníze

ležet u, ležet vedle

utahovat, zadrhovat, zavazovat ; stahovat, svazovat, svírat ; v pas. tuhnout, křehnout ; poutat, vázat, zavázat (duševně, mravně) ; omezovat, držet v mezích

naplňovat, doplňovat, vyplňovat ; ukájet (o choutkách ; DZ)

výrobce kos, kosař (sic)

1. měď, měděná ruda ; spěž, bronz ; kov ; 2. mosaz ; 3. věc vyrobená z bronzu, zejm.: polnice, trouba, trubka ; cymbál, cimbál ; zbraň, zbroj ; přilba ; štít ; nádoba, kotel ; deska, destička (na vyrytí nápisu) ; mince, peníz ; 3. peníze, majetek, jmění ;

švec

rosa ; kapičky, tekutina, která ukapává

věnec ; věnec zdi ; kruh posluchačů ; kruh vojska svírajícího město ; koruna ; tonzura ; souhvězdí Koruna ; růženec (zřejmě ; nalezeno sousloví dicare coronam v souvislosti s uložením pokání)

granátové jablko

ovčín, ovčí n. kozí chlév

pýcha, opovážlivost, zpupnost

pít

bojovat

tmavá barva

držet se čeho (i přen., např. TDH 311:6n.)

za úsvitu

konečně, teprve

jako (vztaž. v přirovnání) ; nějaký, mající kvalitu

vzpora, odboj, odpadnutí, odpad ; ubývání, mizení ; zatmění ; mdloba, mrákoty, ubývání sil

zisk, výtěžek

uzavření, soukromí ; konkláve ; ložnice, komnata, pokoj

předsevzetí, úmysl ; látka, téma, děj (dramatu), hlavní věc ; návěst (úsudku), premisa

tak velký, stejně velký

náměstí

jakmile, hned jak

odsuzovat, trestat ; pokutovat, ukládat pokutu ; přivodit odsouzení, dát odsoudit ; odsoudit, zavázat koho k čemu, zasvětit, oddat, určit (zejm. záhubě) ; odsuzovat, zamítat, zavrhovat, zatracovat

arcikacíř (toto a jen toto LMALB s výkladem: opinionum pravarum de religione conceptarum auctor, sectator, haereticorum caput)

ani

dlužník

česnek

Neretvané

Dubrovník [tak S. Rakova ; ověřeno v mapě Duv, Hist, 49 a ibid. 50 v textu, že je to Dubrovník]

jako, jakoby ; takřka, abych tak řekl ; například, jako například, jako, tak třeba

náležitě, důsledně, stejným způsobem ; následně, potom

kterýžto??? (ve velmi neobvyklém spojení Moneta 61b nahoře)

hnusný, nechutný (DZ ; Pražák nic, ale viz taedium)

množství, veliký počet ; množství lidí, lid, dav, obyvatelstvo ; prostý lid, luza

odpor, hnus

ve stavu milosti

hledat, vyhledat, vyhledávat ; pohřešovat ; toužit po čem, žádat, požadovat, přát si ; pátrat, vyptávat se, dotazovat se

poslouchat, být poslušen, dopřávat sluchu ; podlehnout (DZ ex RS 57:8 obedire peccato)

(často v inkv. registru Fournier, např. 336, konec odst.)

ohebný

kořistit, plenit, loupit

město (poklas.) ; obec ; zemská obec, stát ; občanství, občanské právo, občanský svazek ; občanstvo, občané

v okamžiku smrti

náležitá výška

mezera, vzdálenost

nadmíru

Sírachovec (biblická kniha)

těžiště

mírové shromáždění

(de alqa re) být smutný z čeho

neprávem, proti právu, nespravedlivě

otrokyně ; nevolnice

lyonský

nákladní

nedílný, nerozdělený, smíšený ; nerozeznatelný ; bez rozdílu ; nedovolený, nepatřící se (v Pražákovi tento význam nenal., ale v jiném sl. ano)

krvavý, krvavě červený ; krvavý, potřísněný krví ; krvelačný, krvavý, krutý ; barvy pečetního vosku

kovář mědi, mosazi, mědnář (sic)

chvět se, třást se (strachem), mít strach, strachovat se, být zděšen, polekán (re z čeho)

určovat, vyměřovat, stanovit

přece jednou

levý ; nejapný, neobratný ; zvrácený ; nepříznivý, neblahý ; nešťastný

přítel, blízký

(střv.) (jihofr.) (člen užívaný někdy před mužskými jmény)

odpor, odporování, maření ; nesouhlas?

kůzle, kozlík, kozel (i kozlové po levici takto)

(LMALB nic, ani druens, druo, drudo, jedině drugo, bohemismus pro druh apod.)

rukopis, rkp.

proč ne? (ve větách hlavních) ; ba, ba docela, ba spíše (stupňující) ; jinak než (nemohu jinak než udělat co) ; aby ne (v záporných větých účinkových, např. nikdo z přítomných nebyl tak bezohledný, aby nepocítil hluboké dojetí)

(viz prehenso)

spolusestra (spoluřeholnice)

nikterak ne, naprosto ne

nadutost, pýcha

činit úklady, číhat

odplatit

sousedící, spojený

uhájit, ubránit

rád

(české tvary samostřílník a kušištník neověřeny, samostřelník udává Pražák)

služebná

a opravdu, a věru, vždyť také, vždyť přece

který

dávat pozor, všímat si

ohromný

chráněnci, ochrana

činy, skutky ; nařízení, opatření ; zápisy o jednání / o vyšetřování, akta, listiny, písemnosti ; zprávy o jednání, denní zprávy, úřední deník, noviny

brát si za svědky, poprosit

ostatní ; zbylý, zbývající (např. cetera nox = zbývající část noci)

z ničeho

povzbuzovat, popuzovat

ten, kdo si s něčím hraje? násilník?

vyměřit

společný, smíšený, nerozdílný

rozptýlený, rozsypaný

obětnice, kněžka

stanovit, rozhodnout se

vrhat se, řítit se

lodní výzbroj

tak se věc podle pravdy má

kopulace, soulož

potýkat se, bít se

velekněžka, nejvyšší kněžka, arcikněžka, představená chrámu, hlavní obětnice ; dozorkyně ; mistryně (přen. o ženě dovedné v nějaké disciplíně)

poddání, odevzdání, vzdání, podrobení

Trogir (město v Dalmácii)

nazí lidé v okovech (označení pro kajícné poutníky)

posluchač ; žák

především

uvažovat, rozvažovat

líný, nečinný, zahálčivý

zardousit, uškrtit, zadusit, zadrhnout hrdlo

následovat, provázet ; vykonávat, provádět, plnit, vyřizovat ; vypátrat, vyzvědět, vyšetřovat ; stíhat, mstít, sledovat (za účelem trestu)

usadit se

chladné podnebí

(Pražák nic, LMALB nic, MLLM nic ; snad form. cuculla, soudě podle kontextu Fournier I, 277: portantes cucufas in capite et capucium)

kámen

přímo, hned, vpřed, kupředu, nepřetržitě

postavit, vystavět, zřídit ; stanovit, ustanovit, určit, nařídit ; stanovit, soudit, představovat si ; ustanovit se, odhodlat se, rozhodnout se, umínit si

evangeliář

oddělovat, odlučovat ; rozdělovat, dělit (vzájemně) ; pojednávat o čem zvlášť ; nechávat stranou, nehledět k čemu, nepřihlížet k čemu

opět, znova

zlostný, popudlivý

dovoz

soudit, rozpoznat

seč může

(spojka s indikativem:) když (časově) ; když tu, a tu, když najednou ; když, kdykoli (cum iterativum) ; tím, když..., tím, že...

hned, ihned

Toulouse

kraj, okres

uvězněný, žalářovaný (nikoli nutně "zazděný", viz Fournier I, 295 o navštěvování vězňů)

obzvláště, zvláště

zhanobení, zprznění

podroben, vzdělán

rovný, přímý ; správný, dobrý, spravedlivý ; prostý

zamezit, překazit, rušit

nad to, dokonce, k tomu

svědectví víry, autodafé

neveliký

očistit (od hříchů) ; očistit (porodivší ženu, považovanou za nečistou), znovu umožnit přístup do chrámu / kostela (ženě po porodu) ; (refl.) očistit se (od obvinění)

mlčky (hovoře jen sám se sebou)

totéž, to samé

postarat se, opatřit

neboť, totiž, ježto, poněvadž, an ; jak možno

padnout, skácet se, zhroutit se, klesnout

dotknout, narazit

náhoda, osud

špatný, nekvalitní ; zlý ; škodlivý, zhoubný, neštěstí přinášející ; zlověstný, neblahý ; nešťastný, bídný, smutný ; nehezký, ošklivý ; slabý, špatný (spisovatel apod.)

osvobodit se

zakřivený, ohnutý, zahnutý ; klenutý, sklenutý ; křivolaký

vyhodit, vyhnat, vyloučit, vypudit

útočiště, úkryt, azyl

pevnost

zřídit

[nic, nenal., zřejmě neexistuje ; viz incontinens]

(alqm) vzývat koho, modlit se ke komu ; (alqm) vzdávat chválu komu, chválit koho, velebit koho, uctívat koho, klanět se komu ; (absol.) modlit se ; (alqm) zbožňovat koho, obdivovat se komu ; (alqm) uctivě zdravit koho (MLLM)

dále, než je slušné

jakmile, když [zřejmě jen střv. latina]

zůstat, setrvat

hojněji, více, víc, větší počet ; déle, více než ; napříště, do budoucna ; důkladněji, více důkazů (formule, kterou se odročovalo soudní řízení)

rada, porada, radění se ; rada, shromáždění rádců, poradní sbor, rádcové ; státní rada, senát ; rada, shromáždění soudců, porota ; dobrá rada, naučení, ponaučení ; rozvaha, rozmysl, důmysl, moudrost, důvtip ; chytrost, obmysl, lest, lstivost, úskok ; rada

poddat se, vzdát se

od věčnosti

Lombardie

holeň, hnát, noha

tribuna, řečiště

projev nepřátelství, zločin

tkadlec (správně textor)

v případě nutnosti, v případě nouze

syrový, surový, nezpracovaný ; hrubý, drsný, neumělý ; nezkušený, nevzdělaný, neznalý

tyč, tyčka ; míra, tyč k měření, sáhovka ; sáh? (délková míra) ; ? (plošná míra ; MLLM jen vysvětluje, neuvádí ekvivalent, ale odkazuje na fr. studii o těchto mírách)

měšťan

lasička

jistý ; určitý, konkrétní? (DZ ex Fournier I, 280: non recordatur tamen de certo loco)

(Pražák takto v sg. nic ; viz singuli)

dostat se zpět k

jistě, arci, ovšem

co nejpřísněji potrestat

opatřování vody, doprava vody

nadarmo, marně, zbytečně, bezvýsledně, zbůhdarma, bez výsledku, bez užitku, s nepořízenou ; bezúčelně ; bezdůvodně, bez příčiny, neopodstatněně, neodůvodněně

radost, blahopřání

(MLLM nic, zřejmě takto neexistuje)

kružidlo, kružítko

poděkování, děkovná slavnost, slavnostní pobožnost

los, losování, losovací kamének, věštba, osud ; práce, povinnost, úřad ; úděl, sudba ; úděl, účast v čem ; část ; jistina

odčiňující (např. hříchy ; Pražák nic, Šenková nic ; viz RS 46:24)

paměť

puyský, související s Le Puy

někdy, leckdy

hostina

rozesílat