Latinský slovník

město (poklas.) ; obec ; zemská obec, stát ; občanství, občanské právo, občanský svazek ; občanstvo, občané

modř, modrá barva

stejný, stejná váha, tak těžký, tak velký, takový, rovnocenný ; rovnající se ; tak hojný, četný jako ; náhrada, podoba, obraz ; na způsob, po způsobu

brzy... brzy, hned... hned

s tím, že...

zdárný, šťastný, se zdarem, šťastně ; zdar dávající, příznivý ; příznivý, šťastný, blahověstný

bičovat, šlehat, bít

jistý ; určitý, konkrétní? (DZ ex Fournier I, 280: non recordatur tamen de certo loco)

ani v nejmenším, ani zbla

zamezit, překazit, rušit

upevnit

být pevný, jistý

pošlapat, zdupat, šlapat po čem (i přen.), zneuctít, zhanobit ; ztýrat, zle nakládat

volat zpět, povolat zpět, odvolat ; povolat z vyhnanství ; obrátit zpět, odvrátit ; odvolat co ; zrušit ; znova volat, vyvolat (zpět na scénu apod.) ; znovu zavést, obnovit

vozataj, kormidelník

kouzelný nápoj ; kouzlo ; připravování jedu, otrávení, travičství ; připravování nápoje lásky či jiného lektvaru

postavit se

dominikáni, řád bratří kazatelů (Ordo fratrum praedicatorum)

věštit, prorokovat ; věštecky napomínat ; hlásat ; být ve vytržení ; blouznit

a ne, ani ; a tedy ne, tudíž ne ; avšak ne, ale přece ne

dotazování, vyptávání

(spojka rozlučovací ; uvádí rozluku možnou, ale ne vždy nutnou, takže má leckdy význam slučovací ; někdy poopravuje předešlou výpověď)

narození se týkající

přímo, zrovna, právě ; docela, zcela, zhola, jistě ; velmi, tuze ; zkrátka, slovem (po výčtu)

(ex alqa re) vyletět odkud / z čeho ; vzlétnout, vylétnout ; (o rychlém pohybu) vylétnout, vypadnout ; vyřítit se, vyrazit ; povznést se, pozvednout se ; (ex alqa re) ujít, uniknout čemu

přesila

obehnaný

rychleji ; spíše, snáze

věšet, pověsit, ověsit, ozdobit

závistivý

dvanáct

jít kupředu, postupovat, hnát se ; pokračovat, nezastavovat se, postupovat ; (alqd facere) dál dělat co, pokračovat v čem ; přikročit, přistoupit k čemu (přikročme nyní k dosud nezmíněným tématům)

nanebevstoupení

táhnout zpět, odtahovat ; vést zpět, přivést zpět, zavést, uvést ; přivést, přimět k něčemu, vrátit koho čemu ; obnovit, znovu zavést

nařízení

uprchnout

uložit pokání

dostat se zpět k

kalamář

brát, přibírat, nabírat, přijímat ; přidružovat, připojovat ; osvojit si, přijmout (sirotka do péče ap.) ; získat si, osvojit si ; dávat si, přikládat si ; osobovat si, přivlastňovat si, činit si nárok na co, vyhrazovat si

nebeská klenba

je nezvyklé, je bezpříkladné

štěstí

obsah (soupis kapitol nějakého literárního díla)

zvláště, obzvláště, především, nad jiné, zejména, hlavně

již již, už už ; již (v běžném významu) již zajisté, již opravdu ; brzy - brzy, hned - hned, tu - tu

dogmatický, věroučný

arcikacíř (toto a jen toto LMALB s výkladem: opinionum pravarum de religione conceptarum auctor, sectator, haereticorum caput)

zvykati

[viz adhaereo]

posluchač ; žák

kožešník

pršet

tamtéž, na totéž místo

(neklas. pro mysterium)

shora

(form. flaveus)

(MLLM nic)

podhazovat ; podkládat, podstavovat, podstrkovat ; podrobit, podmanit ; podřadit, počítat k čemu ; podat, poskytnout ; napovědět, vnuknout, dát, vzbudit ; umístit, připojit co k čemu ; připojit, podotknout ; podvrhnout, podstrčit

časný, světský ; pohanský ; stoletý

odrážet, odvracet

Marek

zmást, pomást, poděsit, polekat

cizí, nepříznivý, nevýhodný

déle trvající

být svěží, být zdráv, být plný života, být plný elánu ; vzkvétat, kvést, být na vrcholu moci/slávy/štěstí, být na výsluní ; skvít se, vynikat, vyznamenávat se ; být ve vážnosti, mít moc ; bujet

nejzazší

nejdůležitější, nejvyšší

světská potěšení

předcházet, vynikat

papež

správný, slušný, náležitý ; pravdivý, pravý, skutečný, opravdový ; upřímný, poctivý, spravedlivý

být ve zbrani, hotov k boji, v bojové pohotovosti

lid Izraele

související s očišťováním Panny Marie (MLLM jen toto, Pražák nic) ; očistný (DZ pro "ignis purgatorius", tj. očistný oheň, rozuměj očistec)

ústně

šíp, střela

do šířky

(Duv. Hist. 109 překládá "k hrobům apoštolů")

brzy potom, brzy nato, zakrátko poté

starobylost, dávnověkost, starobylý obyčej ; starožitnost, dějiny starého věku, starověk ; lidé starého věku, staří, předkové ; starobylý dobrý mrav, stará dobrá poctivost

zproštění, vysvobození, osvobození (zejm. na soudě) ; dodělání, dokončení ; dokonalost, úplnost ; odvázání, odpoutání ; rozhřešení (DZ)

břevno, kláda, trám

jako by

zničit, zkazit, přivést v zkázu, přivést na mizinu ; pištět, vrzat písničku

dopřát, povolit

náležité pocty

nízký rodem, postavením

nedávno

hovět, shovívat

osobně

jakýsi, jistý, nějaký

neobyčejný, neobvyklý

vzbudit podezření

netělesný

(refl.) připravovat se, chystat se ; chystat co, připravovat se k čemu, hotovit se k čemu ; stanovit, určit

příbytek, sídlo, domov

manipul

cost (filosofický termín)

tmavá barva

slib

ustat, přestat

držba

bez zbraně, neozbrojení

odpadnutí od víry

střídání, vystřídání, změna ; místo (v řadě) ; úkol, úloha, úřad ; odveta, odplata, odměna, náhrada

jen, pouze, jenom, toliko

kožešinový oděv, který zakrýval ramena a hruď

vynaložené peníze, náklad, náklady, vydání, výlohy ; strava

čarodějnice

jak -tak

zasvěcený

po pěti

soukromě, v soukromí

podstoupit

následovat, jít, táhnout, přidat se

dlouho, déle, dost dlouho, příliš dlouho

hanba, zahanbující čin, neřest, ohavný čin

sněžení, padání sněhu

dobrovolně, se souhlasem

vyvést

oba dva spolu (skloňováno podle duo)

ženatý, (fem.) vdaná

nevolnický ; "proprio jure" do plného vlastnictví

tělesně

viz ast-

shořet, být spálen, zahořet

jinde

kromě, mimo, vyjma, s výjimkou

těžko, stěží, obtížně, nesnadně

zakřivený, ohnutý, zahnutý ; klenutý, sklenutý ; křivolaký

dřevorubec

Chorvatsko?

Denis

lyonský

(české tvary samostřílník a kušištník neověřeny, samostřelník udává Pražák)

nohavice, široké nohavice

pršet

Wales (William z Malmesbury, De antiquitate, ed. Scott, 64)

pustošit, plenit

avšak proto přece

a ne, ani

ochrnutý

kupovat, koupit, za peníze brát (od koho: ab alquo) ; vykoupit, zakoupit, koupí získat

vzdálený, ukrytý

doufat, důvěřovat

levý ; nejapný, neobratný ; zvrácený ; nepříznivý, neblahý ; nešťastný

(viz commendo)

či - či

uhájit, ubránit

postavit mimo zákon

velitel dekurie, náčelník

pravím, pravíš, praví

(střv. anglosas.) lán (MLLM ; dle angl. "hide" dohledáno v LL, že je to půda o rozloze 60-120 akrů)

být opatrný, vystříhat se

(geogr.) Karneola (oblast poblíž Istrie a Dalmácie) (možná souvisí s Carni, orum, m., což byl keltský kmen usedlý v nynějších Korutanech a Krajině, jak píše Pražák, sv. 1, 188. To by ostatně i geograficky odpovídalo.)

ukládání (čeho komu, např. pokání)

poloviční, rozpůlený

předstírat, fingovat, vymýšlet si ; tvořit, utvářet, vytvářet, dělat, vyrábět, dávat hmotě tvar ; pořádat, rovnat ; myslit, tvořit v mysli, představovat si (Platón si duši představoval jako třídílnou)

oznamovat, ohlašovat

celkem (spojení "sunt XVI omnes" je to dobré překládat "je jich celkem 16")

(LMALB nic, ani druens, druo, drudo, jedině drugo, bohemismus pro druh apod.)

chodit, toulat se, bloudit

mořský, při moři

odchylka???

odcházet, rozejít se

zapalovat

různě, různým způsobem (LMALB ; Pražák nic, MLLM jen "diversimodus" a nic zásadního) ; odlišně, rozdílně, jinak (DZ ex RS 52:17)

pokoušet, napadat, dráždit

dvojitá přikrývka

přihlásit se k čemu, přijmout co

a to proto, že

zůstávat, setrvat

obdařit, opatřit, působit

rozptýlený, rozsypaný

je třeba

pomýšlet, mít v úmyslu, přemýšlet, přemítat, myslet na

odhad

po šesti

odvážnému štěstí přeje (Cicero)

obnovit

poručit, přenechat, dovolit

maličký

náležitě, důsledně, stejným způsobem ; následně, potom

večeře (DZ) ; hlavní jídlo (u Římanů mezi 3. a 4. hod. odpolední), oběd ; hostina

za mzdu najmout

vysvětlit

co do, hledíc k, co se týče čeho, pokud jde o co ; k, pro (o účelu) ; podle, na (o způsobu: podle taktu, na tento způsob) ; na, pro (o příčině: na sebemenší závan větru apod.) ; scribere ad aliquem psát komu

mezera, vzdálenost

svrchu řečený, výše zmíněný

moč

učit se, naučit se (alqd. čemu), být vyučován, být posluchačem (koho), studovat (práva) ; poznávat, poznat ; dovědět se, zvědět (rozhodně nenalezen význam "vyučovat")

doopravdy, skutečně, ve skutečnosti

Slované

jako

vážně

nezdrženlivost, nestřídmost

být proslulý

ačkoli, ač ; ačkoli, a přece, ovšem, vlastně (uvádí opravu předešlé výpovědi)

Bohorodička

svědek

nadarmo, marně, zbytečně, bezvýsledně, zbůhdarma, bez výsledku, bez užitku, s nepořízenou ; bezúčelně ; bezdůvodně, bez příčiny, neopodstatněně, neodůvodněně

pokládati za hodna, uznat za hodna, pokládat za slušné ; ráčit (v pozdní lat.)

nečistota, špína ; špinavost, nízkost, sprostota (častěji v pl.)

tuk (živočišný), sádlo (MLLM, z ekvivalentů dost jasně vyvozeno i živočišný, rod neuveden, příklady, ze kt. by se dal vyvodit, taky ne ; Pražák vůbec nic)

dříve

bělit (prádlo)

nářadí, nástroj

komtur

rukopis

ze Chartres, chartreský

asi, okolo

souzvučet, spolu zvučet ; souhlasit (Flor. rit. 12,5: + ak.)

kabátec (MLLM surcoat, což je dle LL kabát, kabátec, suknice)

vysvětlující (gram. a log.)

řeholní sestra určená k posluze

svátek, slavnost

vrhnout

přece jednou

Trogir (město v Dalmácii)

tak se věc podle pravdy má

Provensálci

hojný, přehojný ; bohatý, zámožný ; přetékající, přeplněný ; nadbytečný, přebytečný, příliš hojný

prvopočátek

vyloučení, odstranění, vzdálení

ostrov

pro volného chodce

(někdy ve významu související s tímto světem, podle biblických pojmů "přítomný věk", srv. Ga 1,4 ; takto albilyon 271:103 ; projit celý NZ Vg. sub "praese*" a nenal. přímo v tomto smyslu nic)

odpadnout, odtrhnout se, odvrátit se ; odvracet se, odchýlit se (přen.)

vyzvědač

zadržet

(Dle Pražák I, 520 starší způsob psaní slova exsisto)

čest, stud ; úcta, vážnost, ohled na koho ; mravnost, počestnost, bezúhonnost, dobré mravy, slušnost, cudnost, čistota, nevinnost ; stydlivost, ostýchavost, skromnost ; hanba, potupa, ostuda

šílet, zuřit, bouřit, vybouřit se

kořist

rovný, plochý

úhrn, součet, počet, množství, souhrn, účet

odevšad, ze všech stran

(jako "úkon" v Pražákovi nenal.)

podvést, obstoupit

exkomunikovat, vyloučit z církevního společenství

lámání chleba

svítilna, lampa

kmen

hlavně, zvláště, zejména

jiný, jinaký

mina (váhová a cenová jednotka)

velikost, rozlehlost, rozsáhlost

vzápětí

vztahovat, natahovat, napřahovat ; zdvíhat ; roztahovat, rozkládat, rozprostírat, šířit ; podávat, nabízet, dávat, poskytovat (i přen.) ; pokládat, ukládat, rozkládat ; natahovat ruku s něčím, podávat, nabízet, dávat, poskytovat

řízení, vedení ; vláda

žebro ; bok, stěna

shnilý, nahnilý, zkažený, ztrouchnivělý, zpráchnivělý, zetlelý ; (o zubech) vykotlaný ; zvadlý ; (ani náznak průběhového významu "tlející" apod.)

učinit obrat, obrátit se

evangelistář (obsahuje perikopy z evangelií ; jiné je evangeliář, tj. kniha 4 evangelií)

vytknout, naříkat

pořádek, řád

záhuba, zhouba, zkáza

radostně, vesele

pečlivě, bedlivě, dbale, svědomitě, horlivě ; přesně, správně, důkladně ; pozorně, obezřele, ostražitě, opatrně

být nesvorný, nesjednocený, rozdvojený, ve sváru, znesvářen ; nesnášet se, svářit se ; bouřit se, vypovídat poslušnost ; různit se, lišit se, neshodovat se, rozcházet se, lišit se v úsudku

bez zbraně, neozbrojení

obrovský, ohromný

ohromný

kořen

nikterak ne, naprosto ne

nerovný (o povrchu) ; srázný ; nestejný, nerovný, nespravedlivý ; nepříhodný, nevýhodný ; nepříznivý, nevraživý, nepřátelský ; neklidný, rozhořčený, hněvivý (o povaze) ; nehodný, nespravedlivý (DZ)

rozhodnutí, usnesení

mít v držení, zaujímat, ovládat

otužování

těsný, úzký

ať už - nebo

Štěpán

ptát se

dokončit, dosáhnout

ohrada, násep, val

a to tím spíš

pokrm, jídlo, život, živobytí, způsob života

začátek, to, co bylo započato, počaté dílo, podnik, záměr, úmysl

začátek, počátek, původ, vznik ; základ ; prvek, živel, základní látka, základní substance ; přední řady, přední šik ; hlavní cesta (vojenským táborem) ; shromaždiště, hlavní stan ; tábor (voj.)

stmelovat, zdít

zakrýt, skrýt, zatajit

střídavě

odporovat, protivit se, stát v cestě

nenadále

zkušenost

otužovat, zesilovat

město v Pannonii, nynější Ptuj (sic) (Pettau) ve Štýrsku

vystoupit ; vynořit se, vystoupit (zejm. z vody, země) ; vzcházet, zvedat se, vyvstat, vzejít, objevit se, vyrůst, vyprýštit, povstat, vzniknout ; vznikat, objevit se, nastat, vyskytnout se, povstat ; stát se ; osvědčit se jako ; být, existovat, vyskytova

mnohokrát, často

raději chtít

úmyslně, naschvál

dříve než

mezitím

narazit na

postrašit, zastrašit

podněcovat, popouzet, pohánět

nedovolený, nepřípustný, nepovolený, zakázaný (poslední tři DZ)

posel

obraz, figura, forma, vzhled, podobizna, zpodobení

vystěhovat se, odejít

klamavost, klamání, klam, šalba, podvod, přetvářka, úskok, pleticha

(alqa re) o čem

naklonit, sklonit ; naklánět se, chýlit se ke konci, nachylovat se ; kolísat, hotovit se k ústupu (voj.) ; svalovat, uvalit (břemeno na koho) ; nabýt moci ; přiklonit se k čemu ; měnit se

oběť (obětované zvíře), obětní zvíře, obětní dobytče, žertva ; tažné zvíře ; hostie (proměněná či neproměněná) ; svaté přijímání ; obětování sebe sama (o Kristově obětování za lidstvo)

příkaz, vzkaz, zákaz, nařízení

tábořit, stanovat

s laskavým dovolením

vyjímat ; brát odněkud, čerpat, vybírat

poddaný

(viz oboedio)

slibovat, zaslibovat

justice, soudnictví, soudy

nepřivyklý čemu, neuvyklý čemu, neznající co ; neobvyklý, nezvyklý, neznámý, cizí ; neobyčejný, zřídkavý, řídký, vzácný, kromobyčejný

konečně

toho času? [WEH překládá jinak]

jeden a tentýž

rozkaz, příkaz, nařízení, předpis ; rada ; povzbuzení, napomenutí ; pravidlo, naučení ; nauka, učení

otevřený, přístupný, ničím nechráněný

a obráceně, a vice versa

Satan

poškození ; urážka, uražení ; úmyslné dráždění odpůrce

náboženství

třetina

vévoda

bratrský

dostávat se kupředu, pokročit, postoupit, urazit (nějaký díl cesty) ; pořídit, vyřídit, prospět, mít úspěch, zdar ; prospívat, přispívat, pomáhat, být platný, být užitečný

pokud, jak daleko, až kam ; až pokud, až po kterou dobu (čas.) ; ježto (příčinně) ; aby (účel ; jen v pozdní lat.)

tudy

útočiště

brát ohled? (tak Vg Dt 28,50)

dojít, dostoupit, dospět, vstoupit, vkročit, vystoupit, dostat se k čemu ; přistát (o lodi) ; dát se do čeho, začít co, zabývat se čím ; zažít, pocítit (pas.) ; dojmout, jímat, pohnout ; zachvátit, jímat, zasáhnout ; vynořit se, vyvstat (zejm. o myšlence)

cesta

jak ... tak, i, a

zlý, zlovolný, věrolomný

pokuta, trest

lítost, zkroušenost, zkroušenost nad hříchy ; sklíčenost, hoře, žal, bolest ; útrapa, svízel, bída ; ničení, zkáza

začal jsem

být vlhký

únava, ochablost

nenadále, znenadání, najednou

válečný dvojkolový vozík

jestliže totiž

obyvatel vesnice, vesničan

plavba

obávat se

(Pražák nic, MLLM nic, LMALB nic, Forcellini nic, ani pod cabatium, cavacium, cavatium či cabbacium, TFTL pod caba?i* a pod cava?i* jen irelevantní výsledky, google 19.1.2004 jen jméno hradu Cabatium, PL nic pod cabaci* ani cavaci*, cavati* ani cabati*, a

spouštějí se plachty

Caerleon

uvnitř, zevnitř

svědectví víry, autodafé

neznalý, nezkušený

čelo ; výraz obličeje, zevnějšek ; průčelí, přední strana ; šířka ; titulní strana ; čelo, fronta (voj.)

vojenské oddíly

ne však, nikoli však

hojněji, více, víc, větší počet ; déle, více než ; napříště, do budoucna ; důkladněji, více důkazů (formule, kterou se odročovalo soudní řízení)

vytřásat, střásat ; shodit, vyrazit (z ruky), vyhodit, vystřelit, vymrštit ; zapudit, zahnat, odehnat, vyhnat ; vyloudit, vyvolat ; roztřásat (třesením rozvinovat ; prohledávat, prošťourávat, prozkoumávat ; rozvinout

postupně, popořadě (MLLM), v časovém sledu, chronologicky (De antiquitate Glastoniae ecclesie, trad. Scott, 87)

nutnost, nevyhnutelnost, neodvratnost ; naléhavost, tíseň, nouze (nouze DZ) ; nutná potřeba, nutné vydání ; pouto, svazek, poměr

Srbové (zejm. ve franckých pramenech 9. stol. takto)

světlík, okno ; svítilna, světlo

(střv.) (jihofr.) (člen užívaný někdy před mužskými jmény)

léto (neklas. pravopis)

kráčet, ubírat se, jít, stoupat, vykračovat si ; přecházet v něco, měnit se ; platit za co (pro re) ; přecházet na koho, dostávat se komu, připadnout komu ; stát se kořistí ; dopadat, dařit se, vést se (jak se vede) ; sloužit (např. dobře, o věci)

pozemský ráj

(MLLM nic)

nad to, dokonce, k tomu

odvděčit se

bouře, nepohoda, zimní počasí

funkce (mnicha, zejm. pověřeného vnějšími záležitostmi, správou grangie apod.) ; pozemek (patřící ke klášteru) ; okrsek ; duchovní moc (MLLM doslovně takto)

den potom, druhého dne

krajnosti

Kostnice

los, losování, losovací kamének, věštba, osud ; práce, povinnost, úřad ; úděl, sudba ; úděl, účast v čem ; část ; jistina

tolik ; tolikerý

(in alqa re) upadat v co, upadat do čeho ; (in alqm) hodit se na koho, slušet komu ; padnout, sběhnout se, přihodit se, udát se ; dopadnout jak ; (alci) připadnout komu (o majetku)

[Pražák, el. sl. ani Šenková nic. Souvisí to s retego (odkrýt, obnažit ; odhalit, zjevit, prozradit)?]

mouka

vězet, váznout, viset, držet se, zachycovat, lpět ; přilnout, souviset, držet se ; přiléhat, souviset, hraničit, sousedit s

ztráta, škoda

obracet

kovář mědi, mosazi, mědnář (sic)

otevřený

modlitba ; řeč, mluva ; výraz, projev ; vylíčení ; tvrzení, výpověď, výklad ; předmět, látka, téma (řeči) ; výmluvnost

společně, vespolek

dráždit, napadat

prvomučedník

jakýkoli, kdokoli

jako obyčejně, podle svého zvyku

nařídit, uložit

úžina

dávat pozor, všímat si

(geogr.) Sabarthčs

v hlavě i v údech (reforma církve)

oblíbit si, mít rád

postoupit, blížit se, vzhůru stoupat

poslední soud

tajemství, tajnost

Bologna (město v Itálii) ; (jméno dalších obcí)

naříkat, plakat