Latinský slovník

podložit, podstrčit ; porobit, podmanit ; podstrčit (podvodně) ; dosadit (někoho na čí místo) ; připojit, dodat (několik slov k již řečenému apod.)

Katalánsko

zůstávat, setrvat

zasvěcený

Tartar, podsvětí ; peklo

za noci, v noci

zpředu zašpičatit, přiostřit

neškodný, poctivý, řádný

časný, světský ; pohanský ; stoletý

denní

být blízko, blížit se, hrozit

milánský

prázdný, dutý, jalový ; zbavený (světla, života) ; daremný, marný, jalový

obraz, figura, forma, vzhled, podobizna, zpodobení

spojit se

hrad ; castrum, opevněná vesnice (v Dějiny Byzance psáno kastra, což je řecká podoba)

velmi skrovný počtem, velmi málo, velmi málo

proti vůli

zdržovat od něčeho

zlomený, zesláblý

často

plavba

objímat, brát do náruče

vyšel jsi (od exeo)

přelud, klamný zjev, vidina

modlitba, prosba

naskytnout se, objevit se, dát se na pospas

pokuta, trest

dvojice, pár ; (od 13. stol.) pairové ; (od 13. stol.) bratrstvo

zbývat

(MLLM nic)

zrada

často dělat, opětovat, být častým jevem, často se stávat, často docházet (k čemu)

měšťan

kolo

kolikrát

(LMALB ani Pražák nic)

vytknout, naříkat

patro, poschodí

přijít k sobě, znovu nabýt zdravého rozumu

nabýt, získat

jednat ; dělat, konat, vykonávat, činit, provádět, provozovat, pracovat, pořizovat ; vést ; pohybovat se, spěchat, hnát se ; razit si (cestu) ; vyhánět, růst (o rostlinách) ; hnát, honit, popohánět, štvát, pronásledovat, odhánět ; plenit

znepokojit, polekat, poděsit

hříva

dva roky

písemný

glastonburský (související s opatstvím Glastonbury)

jistý ; určitý, konkrétní? (DZ ex Fournier I, 280: non recordatur tamen de certo loco)

včelařství

jest lépe

prorážet

kořist

zpustošit, vyplenit, vyloupit

Bosna

takový

zda

co nejlépe, nejlépe

pomalý, loudavý, váhavý

vyvrácení (teze, mylného názoru)

dole, vespod, nízko, níže (adv) ; pod (předl. s ak.)

lid

řeholní sestra určená k posluze

Jakub, Jákob

napomenutí

upevnění, vazba sloupu

umývat, koupat

notář (MLLM jasně uvádí, ač ne jako samostatný význam slova, jen ve spojeních "notarius regis, imperatoris" aj. a "notarius publicus" ; u n. p. je pozn.: 1. výskytu ve 12. stol. Je tu i výklad: pův. písař, později soudní úředník)

daň, poplatek

osobitý, svérázný, zvláštní ; určený, příslušný ; vhodný, náležitý ; milovaný, drahý ; nakloněný, přátelský

vyrvat, vytrhnout, vyškubnout

bytnost, esence

dávat almužny

papež

pokořitelka, podmanitelka, udatná lovkyně zvěře

vkládat, zapouštět ; připojit (alci rei k čemu), spojit s čím ; (ak.) uložit komu co ; způsobit

plést, spojovat, skládat se

rychle

cvičit ; provozovat, konat, vykonávat co, zabývat se čím, pěstovat co, zacházet s čím

[Pražák nic. Zřejmě deklasující neologismus podle pio, are.]

proto

takový, podobný [Přímo nenal. v Šenkové ani Pražákovi. Pod eiusdemmodi právě takový, téhož způsobu. Toto vypsáno z Vulgáty.]

podobenství

předstírat co, dělat se jakým, stavět se jakým

vložiti, naložiti

světská potěšení

nejednou

vynikající, kvetoucí

souložit s kým, zlíhati koho

škoda, újma

vpadnout, vtrhnout, vniknout

mimořádně

ještě ne

převléknout se

rozrazit, rozbít, rozehnat

přísahat

požehnat ; zasvětit (kostel) ; vysvětit (na kněze) ; pomazat (na krále) ; modlit se ; adorovat ; dát sbohem

nařízení

přímý

[přímo nenal. ; označení pro svět, světový mechanismus]

vyjít, odejít ; uniknout ; vypršet ; uplynout

orné pozemky

štít, záštita, ochrana

nejprve

v témž čase, zároveň

nejdříve

podrýt, podbourat

jsoucno, jsoucí

okliky ; okolky,okolkování ; záhady, dvojsmysly, nejasnosti, narážky

lasička

odděleně, zvlášť ; nezávisle

zrádce, udavač

bezbožný

dokončit, dosíci čeho, obdržet, provést, dosáhnout

poručit, přenechat, dovolit

agenský (město v jižní Francii)

zpupně, bezostyšně

maličko, trochu, v malé vzdálenosti

vzbouřit se

od věčnosti

vzkázat komu??? [výskyt DHC 308:25]

stát u čeho n. vedle čeho ; zpříma stát, trčet, strmět

Raška

přidružit, získat si

asketický život, mnišský život

vykládat, vysvětlovat

zachytit

Sála (řeka)

přesila

pro volného chodce

únava, ochablost

vystoupit, nastoupit, vylézt

oheň

dýmějový mor

předoalpská Galie

kupec, obchodník

zahnat, odvrátit

čelo

agenský (související s městem Agen)

(form. lagena)

obnovení války, opětná vzpoura

prosebník, přímluvce

[zřejmě spíše Slavonie než Srbsko, viz Thouz., Un traité, 34.]

(viz prehenso)

nazí lidé v okovech (označení pro kajícné poutníky)

vyšetřovatel, (spec.) inkvizitor

(antroponym.) Kateřina (Castanet 159)

rychle, spěšně, honem

obnovit, opět vystavět (Pražák nic víc), opravit

sousední

lehký hřích

lano, provaz

kousek, kousíček

novic ; nováček, nový ; nový otrok

biskup

ropucha ; želva ; šašek

jednoduchý, nesložený, nesmíšený, pouhý ; jednotlivý ; jediný ; přirozený, obyčejný, neupravený ; přímý, bezelstný, prostý, prostomyslný, upřímný, poctivý ; sprostý, obyčejný

modlitba Páně

klást na různá místa, tu a tam klást, rozestavovat (zejm. voj.), rozkládat ; pořádat, uvádět v pořádek, rovnat, urovnávat, upravovat ; určovat, ustanovovat, nařizovat ; připravit, přichystat

nejdůležitější, nejvyšší

nepokoj, povstání

nevěřící (nevěrný zřejmě ne!)

toužit, žádat si, přát si, požadovat, vyžadovat, stýskat si po ; postrádat, pohřešovat

cožpak?

(LMALB nic, ani druens, druo, drudo, jedině drugo, bohemismus pro druh apod.)

Aethelred (De antiquitate Glastoniae ecclesie, trad. Scott, 131)

měděnka

čisté víno, nemíšené víno, neředěné víno

rouhání, urážka

pomíjet, opomenout, vynechat ; přecházet (mlčením), pomíjet, smlčet, nezmiňovat se, pomlčet o čem, nedotýkat se čeho ; zanedbávat, nedbat, zameškávat ; zdržovat se (nezdrželi se žádné ohavnosti) ; pouštět mimo

pokacířštění (často o udělení katarské svátosti consolamenta)

štědrost

chvět se, třást se (strachem), mít strach, strachovat se, být zděšen, polekán (re z čeho)

lehkovážně, slepě

přímo, hned, vpřed, kupředu, nepřetržitě

vítr

nadsazovat, zveličovat ; obdařit, opatřit, obohatit, zahrnout čím ; povýšit, povznést, vyznamenat ; dospět, dovršit (nějaký věk)

zapřísahání, naléhání

navrch, nahoru, nad to, kromě toho

ani

odsuzovat, trestat ; pokutovat, ukládat pokutu ; přivodit odsouzení, dát odsoudit ; odsoudit, zavázat koho k čemu, zasvětit, oddat, určit (zejm. záhubě) ; odsuzovat, zamítat, zavrhovat, zatracovat

slečna

je divné, je podivné

každý rok

odnímat, brát

úspěch

(Pražák nic.)

řízení, vedení ; vláda

chodit ; jít a vrátit se ; procházet se ; procestovat

moc, síla, vliv, prostředky, bohatství

mnohokrát, často

jednoduše, prostě ; jednotlivě ; přímě, otevřeně, poctivě

leda snad (DZ ; z Pražáka to nepřímo vyplývá, viz sub "forte")

ve dne, přes den

čiňte pokání

známka

hodnocení, mínění, úsudek, víra, vážnost, dobrá pověst

(Pražák nic, MLLM nic, LMALB nic, Forcellini nic, ani pod cabatium, cavacium, cavatium či cabbacium, TFTL pod caba?i* a pod cava?i* jen irelevantní výsledky, google 19.1.2004 jen jméno hradu Cabatium, PL nic pod cabaci* ani cavaci*, cavati* ani cabati*, a

hustý, četný, hojný, bohatý ; (v čase) hojně opakovaný, častý, zhusta opakovaný

krotit, ovládat, mírnit

bájný, vybájený, vymyšlený (LMALB) ; milující báje? (fabulosi Britones ; DZ)

kramář, obchodník, obchodník se střižním zbožím (ale i obecněji kramář, podobně jako historicky fr. mercier ; srv. citaci MLLM VII, s. 672 "tam mercerii quam negociatores", kt. také může ukazovat na nutnost širšího chápání)

sever

panovat komu / čemu

táhnout zpět, odtahovat ; vést zpět, přivést zpět, zavést, uvést ; přivést, přimět k něčemu, vrátit koho čemu ; obnovit, znovu zavést

poslední naděje

stmelovat, zdít

srdce

sousedící, spojený

nepřetržitý, ustavičný, stálý

každodenně

ujmout se věci

viz condicio

zasloužilý

bít do očí

skrývat se, uschovat se

dovolit, dopustit

horský hřbet, pohoří

uzavřený, skrytý, tajný ; tajemný

blahé paměti

dále (o míře a způsobu)

rozesílat

získat, nabýt

spoutat, svázat

být nesvorný, nesjednocený, rozdvojený, ve sváru, znesvářen ; nesnášet se, svářit se ; bouřit se, vypovídat poslušnost ; různit se, lišit se, neshodovat se, rozcházet se, lišit se v úsudku

rozkoš, slast, požitek, potěšení

jako zapřísahání

s laskavým dovolením

vyžadovat, naléhat, dožadovat se

pozorovat (zevrubně), prohlédnout si ; myslí pozorovat, v mysli přemítat, rozvažovat, rozvážit, uvažovat, uvážit

albský (související s městem Albi ; někdy užíváno místo Albigensis)

podvracet

nazpět, zpět ; obráceně (přen.)

s tím, že...

otužování

vždyť zajisté

najmout, pronajmout, vykoupit

nos ; čich, jemný čich ; jemný vkus, vytříbený vkus, vytříbený úsudek

někam

ačkoli, i když, přestože, třebaže (MLLM explicitně: "bien que - although") ; (slovo uvozující přímou řeč - sic)

obklopit, obkličovat, obtáčet

ukládat (trest)

zpupně

správce sklepa, správce spíže ; sklepmistr, klášterní sklepmistr (sic, to co cellerarius, ale sklepník zde ne)

nářek, hořekování, stesk ; žaloba, stížnost ; roztržky, rozmíšky (v pl.) ; žalostná píseň

dech, vánek

a to tím spíš

porážet, zpřevracet ; zeslabovat, oslabovat, tlumit ; vyvracet (tvrzení)

zdárný, šťastný, se zdarem, šťastně ; zdar dávající, příznivý ; příznivý, šťastný, blahověstný

jednou

palcátník

zadní, zadnější

ztráta, škoda

spolusestra (spoluřeholnice)

zmást, pomást, poděsit, polekat

jak mnoho, jak velice, nakolik ; kolik ; o kolik, o co, oč ; čím (dále, tím...) ; pokud ; co + superlativ (co nejvíce apod.)

vidět, znát, vědět

mléčně bílý

naříkat, plakat

známý

klekání, pokleknutí, kleknutí

společně

Travunja (v Bosně)

rozhonnout o něčem

prospěch, užitek

přetvářka

poslat

výtka, pokárání

pročež

tak horlivě, tak velice, s takovým úsilím

částečně

[Pražák nic ; snad pomocník, příručí, přísedící]

většinou

vlna

bičovat, šlehat, bít

výše zmíněný, řečený, jmenovaný?

trojjedinost

spěšně, kvapně, nakvap, chvatně, honem ; rychle ; ihned

břeh, pobřeží

Makedonie, země na sever od Řecka, většinou vnímána jako oblast od Olympu až k řece Strymonu

ukojit chtíč

viklat se, hýbat se, kolísat, klátit se ; potácet se, vrávorat ; kácet se, klesat ; být vrtkavý, nestálý, váhat, rozpakovat se ; otřásat se, být v nejistotě ; upadat, rozpadat se

nesouhlasný pokřik, vypískání??? (MLLM fr. "poursuite ŕ la huée", angl. podobně, ale přímo angl. ani fr. nenal.)

(MLLM nic)

přechovávač (technický inkviziční termín pro ty, kdo nejsou kacíři, ale kacíře ubytovávají a starají se o ně ; takto DZ pro RS 47:15)

(arch. pro locus)

roku (+ číslo) od Kristova vtělení

kejklíř, taškář, šarlatán

dvojkrok

příkop

doba, chvíle, čas

vydat se na cestu

z té příčiny

bázeň ; skromnost, uměřenost

proč (vztaž. ; takto např. RS 45:9)

nákaza, styk

nevolnický ; "proprio jure" do plného vlastnictví

uzavřít, zamezit, překazit

mám něco na starosti

hojněji, více, víc, větší počet ; déle, více než ; napříště, do budoucna ; důkladněji, více důkazů (formule, kterou se odročovalo soudní řízení)

zavazadlo, břímě

skrývat, zatajit

odvážnému štěstí přeje (Cicero)

(Pražák nic ; MLLM sub sauma: sauma et derivata v. sagm-)

výběr, odvod

jako kdo, po způsobu koho

obilí

přirozený

jazyk (řeč), jazyk (v ústech) ; národ (přen.)

spánek, sen

obecně, všeobecně

postit se

Mikuláš

potit se ; přen. zapotit se, dát si práci, lopotit se, namáhat se ; být vlhký, být zbrocen ; vypotit, potit co (ze sebe myšlenky apod.)

nebo tak nějak (časté při udávání času v inkvizičních záznamech)

větrná smršť?

ozřejmit

jmenovat, nazývat, říkat komu jak, prohlašovat koho za koho ; povykovat, křičet

(spojka rozlučovací ; uvádí rozluku možnou, ale ne vždy nutnou, takže má leckdy význam slučovací ; někdy poopravuje předešlou výpověď)

mezera, vzdálenost

jíst maso

žádostivost, touha

uvolnit ; ulevit, ulehčit, polehčit, vést ke zotavení čeho ; zbavit čeho, vyprostit se z čeho (reflex. či pas.)

bojovný, bojechtivý

dělení ostatků

osvobození, zproštění

přiřazovat, připojovat ; prohlašovat, tvrdit ; přivlastňovat, osobovat si co

responsorium, responzorium

dosvědčit, dokázat, potvrdit, svědčit, dokazovat, brát za svědka

zajmout, zatknout

navěky (tak např. RS či Žd 6,20)

vůle

svědek

(ani LMALB nic víc)

mlíti

pozemský ráj

motyka

uvažovat, rozvažovat

jako, jakoby ; takřka, abych tak řekl ; například, jako například, jako, tak třeba

sebe (genitiv zvratného zájmena pro 3. osobu, předmět musí být v klas. lat. totožný s podmětem)

albánský (tak např. Iz dubrovačkog archiva 3, s. 56, zcela jasně: in partibus Albanie a quodam Phylippo Albanense...)

tah, voj

podle libosti

stav, povaha, ústava, dispozice, soustava, zřízení, ustanovení, konstituce

z ničeho

pohodlný

svítilna, lampa

vysvěcení kostela

bez úhony, bez ztrát, neporušený, nedotčený

oprávněný, správný

tělesná stráž

maso

kopí, oštěp

konzulát

malé suché fíky

sebevědomě, směle, odhodlaně, srdnatě, jistě, neohroženě

trest ; pokuta, náhrada (za spáchaný zločin) ; potrestání koho, pomsta nad kým ; trápení, utrpení, trýzeň ; nebezpečí

pouhé jméno

zaalpská Galie

nic netušící

stráž

zločinec

(part. perf. pas. od fero)

den předtím

postrašit, zastrašit

věz

Razčs (město v jižní Francii)

vztekle, hněvivě

někdejší, dřívější, bývalý, starý, dávný (který již není) ; odvěký, starý, starobylý, starodávný, starožitný ; ctihodný (stářím) ; dobrý, starořímský ; poctivý ; přednější, důležitější, pilnější ; cennější

ustupovat, ustávat (od nějaké činnosti) ; prodlévat, meškat, otálet, váhat, opožďovat se ; upouštět, ustávat, ochabovat, liknavět v čem ; zahálet, odpočívat, být nečinný ; spokojit se s čím (alqua re) ; rušit, mařit

krvesmilstvo, incest, smilstvo

vzestup, vystupování, výstup

jakoby, jako by ; téměř, takřka, skoro ; jako (přirovnávací)

převorka, převořiše

natáhnout, napřáhnout, vztáhnout ; rozpínat, roztahovat, rozšiřovat, natahovat, rozestírat ; rozpřahovat ; rozšiřovat se, zvětšovat se, roztahovat se, rozvinout ; rozestavit, rozvinout (např. šik) ; protahovat, prodlužovat (čas.)

rozkol, různice, spor, rozbroj ; vzpoura, odboj

jednodenní dítě

opravdu

nízký rodem, postavením

povzbuzovat, popuzovat

shledat jakým (v případě dokonavého užití nelze přeložit "být pokládán za jakého")

provést, postavit, vystavět

jak, jakým způsobem (táz.) ; jak (vztaž.) ; jak by (význam účelový) ; aby

dlouhý půldruhé stopy

když již noc postoupila

dříve (v některých kontextech vhodné, např. RS 58:15)

počít, začít, vejít

(adv.) spěšně, nakvap

hlad

přeběhnout, zběhnout, utéci

vyslanectví

otevřený, přístupný, ničím nechráněný

ovocná šťáva, džus ; omáčka

podrazit nohy komu, nastavením nohy podrazit

aktér (DZ)

ukládání (čeho komu, např. pokání)

usavit do čela

vlhký

chápat se čeho, prudce uchopit co ; unášet, hnát, táhnout, vést co ; chvatně jít, chvátat, spěchat ; rvát, vyrvat, urvat ; trhat, utrhnout, strhnout, vytrhnout ; vléct, vléci, táhnout

být vlhký

vzájemně rovný