Latinský slovník

(form. diabolus)

dokončit, dosíci čeho, obdržet, provést, dosáhnout

palec

zpočátku

utéci, uniknout, ujít něčemu

rození, rasa, generace, plození, pokolení, vznik

práce, zaměstnání, činnost, úkol

slib

zaalpská Galie

válečná loď

pokus

již dříve

zmást, pomást, poděsit, polekat

takto

házet pod

dělat, činit, robit, zhotovovat ; stavět ; tvořit ; dát si dělat, nechat si udělat ; dělat se jakým, stavět se jakým ; skládat (verše) ; získávat, opatřovat, shánět, vydělat ; konat, vykonávat, provádět, pořídit

vyhodit, vyhnat, vyloučit, vypudit

košilka (ženská) ; košilka (zbytek plodové blány, s nímž se rodí čarodějové, benandanti apod.)

rovnodennost

totéž, to samé

vina, přečin

vyskytnout se, objevit se

Ježíš

orvietský (související s italským městem Orvieto)

obnovit, opět zjednat ; opět získat, smířit, usmířit, naklonit si

dozvědět se, zvědět

pokuta, trest

ovocná šťáva, džus ; omáčka

hrůznost, děsivost, strašlivost ; krutost ; trpkost, nepříjemná chuť

hnusný, nechutný (DZ ; Pražák nic, ale viz taedium)

dotknout, narazit

mnozí, několik

lid

okršlek zemský, okrsek zemský

Záhřeb (rejstřík Iz dubrovačkog: Zara, viz Jadra)

ubývat, zmenšovat se, ztrácet se, opadat (o řece), mizet

dýmějový mor

bota, botka (kryjící celou nohu)

možnost, příležitost

jen když, jen jestli, jen jestliže, jen ať (s konj.)

(absol.) jíst ; (trans.) (alqd) jíst co, sníst co ; sežrat co ; strávit co ; projíst co ; promarnit, prohýřit co ; (refl.) sžírat se, trápit se

hranice

někam ;

proto (příčina i účel) ; takže (DZ, např. TDH 319:29)

obecně, všeobecně, vůbec

zásoba

srdce

podložit, podstrčit ; porobit, podmanit ; podstrčit (podvodně) ; dosadit (někoho na čí místo) ; připojit, dodat (několik slov k již řečenému apod.)

se sepjatýma rukama

prospěch, užitek

především, obzvláště (Pražák takto! viz inter alia)

mimořádné postavení? (DZ pro TDH 315:9)

smrt ; mrtvola ; krev

(Fournier I, 337)

ačkoliv

(form. mansus)

trůn, sedadlo

důkladně se naučit nazpaměť

klid, odpočinek, osvěžení, zotavení ; útěcha

(Pražák nic, MLLM nic)

dlouho, déle, dost dlouho, příliš dlouho

spálit

nitro?

zimní tábor

přesně slyšet, vyslyšet, poslouchat

tis

půst ; hlad

dovážeti zdola nahoru (proti proudu)

poslouchat, podrobit se

odkudkoliv

osud, řízení

dětský, mladistvý, chlapecký

Parma

společně

obětnice, kněžka

záda, hřbet

? Pražákův sl. neuvádí, ale zřejmě hospodářství

otevřený, přístupný, ničím nechráněný

zatajování, skrývání

kovář mědi, mosazi, mědnář (sic)

bít do očí

kagan

[hrabství, viz comitatus]

Ezdráš

exkomunikovat, vyloučit z církevního společenství

vyvracet, vyvrátit ; rozvířit, zčeřit ; převrhnout, překotit, skácet, povalit ; rozvrátit, podkopat, zničit ; k pádu přivést, přivést na mizinu

světlík, okno ; svítilna, světlo

obilí (zejm. vymlácené), zrní ; osivo, zrno k osevu

odčiňující (např. hříchy ; Pražák nic, Šenková nic ; viz RS 46:24)

každičký, každý

(MLLM ani Pražák nic)

nenapjatý, nenaladěný [nespokojený v Pražákovi ani el. sl. nenal. ; jen toto. Stejně tak pod contentus nenal. spokojený.]

kupříkladu, například, třebas

Štěpán

roztahovat, tasit

přihazovati v dražbě

ropucha ; želva ; šašek

přidružit se

utvořit, vytvářet, tvořit, odlévat, vytesat, zpracovávat, formovat ; uspořádat, strojit, pořádat ; krášlit, zdobit, šlechtit ; uzpůsobovat, vzdělávat, učit, pěstovat

mírové shromáždění

(alqm) vzhlížet ke komu ; znovu přivolávat co (o vzpomínce) ; dbát na co, brát zřetel na co ; vztahovat se ke komu ; očekávat co

blesk ; (pl.) bouřka, blýskavice ; záře

Slované

oprávněný, správný

před kým

být bez čeho, obejít se bez čeho, zdržet se, neužívat čeho, odříci si co ; stranit se, vyhýbat se (čemu), neukazovat se (kde)

chybovat, dopouštět se přestupku ; páchat ; poškozovat, ničit

pohmoždit, ztlouci, zmlátit, nadělat modřiny ; posmívat se, tupit

svátost, tajina ; peněžitá záruka skládaná při civilní při ; služební přísaha (voj.) ; přísaha

řízení, vedení ; vláda

hustý

umytý, čistý ; hezký, švarný, lepý ; nádherný, skvělý, skvostný ; slušný, řádný, způsobný, uhlazený, vznešený ; znamenitý, vzácný, jemný

nevědět, neznát

nedostávat se, chybět, nestačit

uhájit, ubránit

přirůstat, vzrůstat, růst, přibývat, zvětšovat se

řeholník, mnich

těšit, upokojovat

úrodnost

profánní, neposvátný, světský ; nezasvěcený (zejm. do mystérií) ; všední, neslavnostní ; nečistý ; bezbožný, bohaprázdný, bohapustý ; zvrhlý, hříšný, nečistý ; zlověstný (o zlověstném ptáku, tj. výrovi)

na sklonku léta

prozradit

čas, doba (obecně i noční doba apod.) ; okamžik, chvíle, hodina ; lhůta, čas, určený čas, čas potřebný k čemu ; pravý čas, příhodná chvíle, vhodná příležitost

obklopit, obkličovat, obtáčet

postrašit, zastrašit

souhlasit, stejně smýšlet, být stejného smýšlení, být zajedno, shodnout se s kým (cum alqo de re) ; být důsledný ; uzavírat co, usnášet se na čem ; sjednotit se, spolčit se, umluvit se, spiknout se, spřáhnout se

právo, spravedlnost

(střv.) (jihofr.) předložka "de" stažená se členem

u, při, na, v ; jest, záleží, závisí (o příčině, např. příčina čeho je ve mně)

(zmínka Fournier I, 240 dole)

připojit se, spojit se

roku X od Vtělení Slova

nohavice, široké nohavice

usilovat, snažit se

tam, tu

tímto způsobem obelstit vojsko

nebeská klenba

přišívat

(geogr.) Pamiers

těžiště

klam, mam, úklady, úskoky, obmysl ; překrucování, sofismata ; vykrucování ; utrhání na cti, nactiutrhání, lživé obvinění, křivé obvinění, soudní pletichy, právnické kličky, křivda ; týrání, útisk, pronásledování, trápení, násilí ; vydírání

nález relikvií ; vyprávění o nálezu relikvií

druh, spojenec, společník, soudruh ; spoluviník, spolupachatel, komplic ; přívrženec, následovník, spojenec (celý tento význam MLLM: "partisan, sectateur")

lišit se, rozcházet se ; zazpívat falešně, vydat falešný tón, neladně znít

společný, smíšený, nerozdílný

rychlejší, hbitější

proklít

aktér (DZ)

tuk (živočišný), sádlo (MLLM, z ekvivalentů dost jasně vyvozeno i živočišný, rod neuveden, příklady, ze kt. by se dal vyvodit, taky ne ; Pražák vůbec nic)

mít se na pozoru před kým

(Ovidius)

výše zmíněný, řečený, jmenovaný?

nesmrtelný

váhat

modrý

nedílný, nerozdělený, smíšený ; nerozeznatelný ; bez rozdílu ; nedovolený, nepatřící se (v Pražákovi tento význam nenal., ale v jiném sl. ano)

adoptovat, za své přijmout, osvojit si (dítě)

do jednoho

naskytnout se, objevit se, dát se na pospas

často dělat, opětovat, být častým jevem, často se stávat, často docházet (k čemu)

bezpochyby, jistě, zajisté ; bez váhání

že ; neboť

napřed posílat

a to proto??? (RS 43:10 ; spíš "tudíž", toto je zřejmě chybný výklad ; jinak RS 43:9, kde to je opravdu "a to proto, že")

(viz commendo)

přední, přednější, bližší ; dřívější, starší ; starší, starý, bývalý, minulý ; přednější, mající přednost, vzácnější, význačnější, důležitější ; lepší ; vynikající ; dříve, nejdříve, nejprve (adv.)

pošetilost, bláznivost

odpor, námitka ; hádka, spor ; protimluv, kontradikce

Zachlum

připravený k boji

odkrýt, obnažit ; odhalit, zjevit, prozradit

peklo, podsvětí (srovnání Vulgáty a ČEP: všude "podsvětí", nikde "peklo", ale v Kralických zase na mnoha místech peklo)

uznávat za vhodné

zavázat

přistoupit, sestoupit

na (ante pectum RS 46 aj. je asi spíš na hrudi než před hrudí)

přistoupit (v eufem. smyslu Lv 18,14.19, ČEP překládá "přiblížit se k ženě, a též RS 45:10, zde překládám kvůli dvojznačnosti raději "přistoupit" či "vejít k", ač pro eufem. "vejít k" je ve Vg. častější ingredior)

mezitím

příznivým vrhem losů

ne ; sotvakdo

napřed běžet, spěchat, hnát se

bojovat

motyka

či

Paris (hrad v Audes, viz Duv. Hist. 157, n. 26) ; Paříž

válečný dvojkolový vozík

kvatembrové dny, suché dny

starostlivost, pečlivost ; prozřetelnost ; prozíravost, opatrnost, obezřelost, obezřetnost ; vidění dopředu, možnost vidět, možnost výhledu

nadarmo, marně, zbytečně, bezvýsledně, zbůhdarma, bez výsledku, bez užitku, s nepořízenou ; bezúčelně ; bezdůvodně, bez příčiny, neopodstatněně, neodůvodněně

apokalyptický, související s Apokalypsou sv. Jana

věno

označovat

uprchlý otrok, uprchlík, zběh

stroj, přístroj ; válec (ke zdvíhání či posunování), páka ; dobývací stroj, obléhací stroj ; lstivý výmysl, obmysl, úskok, lest

živý, oduševnělý ; duševně uzpůsobený, naladěný, smýšlející nějak ; věrně oddaný ; srdnatý, statečný

řetěz, pouta, okovy

dělení ostatků

hlásání, kázání, zvěstování (evangelia apod.)

souvěčný

rozpomenout se

tahat, vláčet, smýkat ; ohmatávat, hmatat, dotýkat se, brát do rukou ; držet co, mít v rukou co, zacházet s čím, vládnout čím ; strojit, připravovat ; řídit, spravovat ; vést ; zacházet, nakládat s kým, chovat se ke komu

honit se

jest lépe

stav

stát se domýšlivým

ničit

čelo ; výraz obličeje, zevnějšek ; průčelí, přední strana ; šířka ; titulní strana ; čelo, fronta (voj.)

nehybný, nepohyblivý (i v pozit. smyslu: nepodléhající změně)

učinit obrat, obrátit se

přirozený

plenit, pustošit

pohřební píseň, žalozpěv ; kouzelné říkadlo, kouzelnická píseň ; píseň, popěvek

začátek, to, co bylo započato, počaté dílo, podnik, záměr, úmysl

v Pražákovi nenal.

osnovat

střídavě

odlehlý, vzdálený, skrytý, v ústraní

vrátit se

dědictví

(někdy užíváno jako výplňkové slovo, tak myslím např. Flor. rit. 244 = 12,15 ; TDH 312:16 jistý učenec, totiž Lanfrancinus... To lze vynechat.)

odpočinout si od čeho (ab, ex re) ; odpočívat, oddechnout si, dopřát si oddechu, nalézt klid, nabýt klidu ; váznout, ustávat

vzdychat, vzdechnout, sténat, truchlit ; truchlit nad čím (alqd)

(subst. indecl.) (geogr.) Ax (tvar Ax v AJ Biller in Heresy and Literacy a fr. někde taky tak)

probíhat, stávat se

dávat najevo, ukazovat, naznačovat

obličej, tvář, ústa

nekřtěňátka

krotit, ovládat, mírnit

oběť

hbitost, pohyblivost

odvést, zavést

s přestávkami?

díl, část, oddíl, kus, složka, součást ; podíl, účast, účastenství ; účastník (m.) ; úkol, úřad, povinnost ; strana ; stránka (věci) ; směr ;

odvděčit se

maršálek

maličký

podobenství

porážet, zpřevracet ; zeslabovat, oslabovat, tlumit ; vyvracet (tvrzení)

velekněžka, nejvyšší kněžka, arcikněžka, představená chrámu, hlavní obětnice ; dozorkyně ; mistryně (přen. o ženě dovedné v nějaké disciplíně)

zemědělství, hospodářství

unavit, vysílit, utrmácet

kárat, napomínat

(refl.) připravovat se, chystat se ; chystat co, připravovat se k čemu, hotovit se k čemu ; stanovit, určit

amen

měšťan

náležitě, důsledně, stejným způsobem ; následně, potom

odevzdaný, nakloněný, podrobený

přepadnout, napadnout

hovořit, povídat, vyprávět ; tlachat

lid, nižší lid

zamilovat si, oblíbit si

dříve

blahopřát, přát si štěstí

nechat mezeru, uplynout

odpor, odporování, maření ; nesouhlas?

zelenina (viz legumen, ale leguminosus je zeleninový, ne jen luštěninový)

tři dny

ohebný

vzhledem k ostatnímu

kráčet kupředu, postupovat

vložit

velitelův zástupce

útočiště

včasný, časný

(v souvislosti s inkvizicí) (viz Fournier I, 268, pozn. 105)

nemocná

určovat, vyměřovat, stanovit

podrobený, poddaný, kdo se vzdal

pronásledovat, stíhat

zástup, nával, lidé, dav, hlouček, tlupa, smečka, hejno ; množství, hromada, kupa ; lid, národ ; hřmot, ruch, vřava, povyk ; zmatek, nepořádek

zadní, zadnější

omluva

družiníci

uvnitř, zevnitř

zápis, listina (v sg. zřídka)

velmi skrovný počtem, velmi málo, velmi málo

nákaza, styk

v hojném počtu

(MLLM nic)

zeptat se někoho

pravdivě, podle pravdy, správně ; vpravdě, opravdu, vskutku ; pravdivě, upřímně, opravdově, poctivě

stařešina? (Pražák ani LMALB nic ; takto DZ v RS 58:20)

meškat, zdržovat, odkládat

vlna

blízko, nablízku, zblízka ; nedávno, posledně ; skoro, téměř, málem, bezmála, takřka ; asi, jaksi, do jisté míry (v přirovnání)

boj, svár, spor

spravit, nahradit

najmout, pronajmout, vykoupit

vždyť přece ne

ječný, ječmenný

osobně

poručit, přenechat, dovolit

takový ... jaký

jako by

urozený

jednoroční, celoroční

rukojmí, záruka

společně

(alqa re) o čem

zbývat

chodit ; jít a vrátit se ; procházet se ; procestovat

šeredný, ošklivý, ohyzdný, hnusný, odporný, ohavný ; mrzký, sprostý ; hrozný, krutý

pouštět

služebník

nesouhlasit, být jiného názoru, neshodovat se, nebýt zajedno, rozcházet se ; mít různá mínění, rozcházet se ; nesnášet se ; odporovat, být proti komu ; odporovat, lišit se, neshodovat se, odchylovat se, různit se (a + abl.)

(MLLM význam "alespoň" také neuvádí ; je tu jen jediný význam, a to "mimoto")

otrok

svědek

blízkost

krvavý, krvavě červený ; krvavý, potřísněný krví ; krvelačný, krvavý, krutý ; barvy pečetního vosku

líný, nečinný, zahálčivý

pláč

Milíč z Kroměříže

házet

odchod

svědomí ; vědomí ; povědomost, vědomost (společná), společná vědomost, společná povědomost, spoluvědomí, souvědomost (tato česká slova Pražák) ; vědomí (něčeho u sebe sama) ; dobré svědomí ; špatné svědomí, výčitky svědomí

divit se čemu, podivovat se čemu, žasnout nad čím ; obdivovat se

s laskavým dovolením

vražda

podtít, podseknout, podežínat

význačný, znatelný, nápadný, patrný ; pamětihodný ; významný, velký, značný (toto DZ)

rozumový akt

bát se, obávat se čeho (de + abl. - sic ; též tranzitivně + ak.), strachovat se ; mít strach, obavu z čeho, o co (s dativem nebo předl. de + abl.), starost ; být starostlivý ; bát se, ostýchat se, rozpakovat se, váhat, neodvažovat se, nechtít (s inf.) ; s

tvořit, plodit, rodit ; zřídit ; strojit (nebezpečenství) ; volit, ustanovovat, určovat (do úřadu)

křik

narodit se, vyrůstat

(neexistuje, LMALB ani Pražák nic)

náhodou ; zrovna, právě ; maně, nazdařbůh, naslepo, slepě ; jednou (uváděcí slovo vyprávění) ; snad (ve spojení s ne, si, sin, nisi a básnicky i jinde) ; málem (forte dixit Tiberius = "il échappa ŕ Tiber de dire ; o tom Pražák neuvádí nic)

přimluvit se za koho

lidumilný, zdvořilý, vyspělý

ba dokonce, ba spíše

pýcha ; zvedání, pozvedání

zbylý, zbývající ; budoucí ; ostatní

poznamenávat, zaznamenávat ; znamenat, pozorovat

uzavřít, zamezit, překazit

závistivý

jakkoli

hrom

společně

(MLLM ani Pražák nic)

neuvěřitelný

postavit se proti

kopí, oštěp

čistý (i přen.) ; bezvadný, neznesvěcený ; bezúhonný, poctivý, nevinný, cudný ; čistý, jasný (o obloze) ; očistný ; holý, prázdný, volný ; prostý čeho, bez čeho, svobodný od čeho ; čistý, ryzí, správný (o slohu) ; prostý, jednoduchý

velmi snadné

(Pražák nic)

Stanislav ze Znojma

žlutý, žlutavý ; (o vlasech) plavý, světlý

(význam "puzení" nenal. v Pražákovi ani LMALB, jen pohánění, popohánění, bez uvedení, že i v přeneseném smyslu ; WEH nicméně "impulse")

zaslíbit, zasvětit ; zasvětit, věnovat, oddat, odevzdat

zůstávat, setrvat

Avalon

jakoby, jako by ; téměř, takřka, skoro ; jako (přirovnávací)

noha (od kolene dolů ; MLLM) ; (lid. lat.) noha (noha vůbec ; DZ)

padělat, zfalšovat, falzifikovat

shromažďovat, nutit

třetina

Makedonie, země na sever od Řecka, většinou vnímána jako oblast od Olympu až k řece Strymonu

kořistit, plenit, loupit

???

hrozby, výhrůžky

jako

oddělený, odloučený

proniknout, prorážet

(MLLM nic)

obnovit, vrátit do původního stavu

zastavit se

milý, vítaný, žádaný, příjemný

beze vší pochybnosti, jistě, jednoznačně

když byly štíty spoutány

bezpečný

zuřivost ; přísnost ; bouřlivý stav

hodnostář

po desíti

studený, chladný

obročí královského kostela (MLLM nic víc a skutečně uvádí f., Pražák nic)

souvislý, nepřetržitý

meč

čím ... tím

umřít, zemřít, zesnout

za poslední, konečně (DZ ; Pražák ani MLLM nic)

vzdálit se, zratit

hustý, četný, hojný, bohatý ; (v čase) hojně opakovaný, častý, zhusta opakovaný

jak dosvědčuje Apoštol

střelec, střelec z kuše ; zbrojnoš

ohřívat, zahřívat, rozpalovat (hodně, silně)

hned za pochodu

neodpovědný, zaslepený, nerozvážný

vozataj, příslušník zásobovacího oddílu

se špatnou pověstí, nečestný, nectný, hanebný [Pražák uvádí zlopověstný, ale dnešní užití slova zlopověstný tomu spíše neodpovídá]

nevědoucí

zastavit se, sídlit, prodlévat

dominikáni, řád bratří kazatelů (Ordo fratrum praedicatorum)

protější, opačný

pití, napití se (činnost) ; pití (tekutina)

prst

příkaz, vzkaz, zákaz, nařízení

strana, proti níž směřuje odvolání

na smrt nemocný

(Pražák pod instar přímo neuvádí)