Latinský slovník

tam, tu

zpočátku

odrážet, odvracet

objímání, objetí ; náruč ; náklonnost, přízeň

falanga, bitevní šik

jednoduše, prostě ; jednotlivě ; přímě, otevřeně, poctivě

lano, provaz

ukládání? (ve spojení dispositio penitencie ukládání pokání)

vír ; vír, vichr, vichřice, smršť ; témě, temeno (i hlavy, vrch, vršek ; hora, pohoří

nenávist

postupně, popořadě (MLLM), v časovém sledu, chronologicky (De antiquitate Glastoniae ecclesie, trad. Scott, 87)

když byly štíty spoutány

moesský (takto v ČJ Pražák ; související s Moesií či Moesy)

veřejně

ten, tenhle, tento ; tenhle (opovržlivě)

daň

pohostinství

oplodnit

patnáctý

smysl, myšlenka, obsah

spánek, sen

opět, znova

zrát, uzrát, dozrát

soudce ; posuzovatel, kritik ; rychtář

svatokrádežný, rouhavý, bohaprázdný, bezbožný, hříšný, zločinný ; sbírající n. kradoucí posvátné věci

pochybovat (+ dat. o čem)

zlost, zlo, lumpárna, špatnost, zlomyslnost

jednoroční, celoroční

rozpínat, rozléhat

objímat, brát do náruče

moc ; síla ; vláda, svrchovanost ; úřední moc ; úřad, hodnost ; účinek ; možnost, schopnost ; oprávněnost, právo ; volnost, dovolení ; příležitost k čemu

křest

zatoužit po čem (alqd), roztoužit se ; bažit, toužit, dychtit po čem (alqd)

chamtivost, hamižnost, hrabivost

vítr

částečně

(druh laciné tkaniny ze směsi vlny a lnu)

v obvyklých intervalech, v obvyklé vzdálenosti

branná rota, četa

(Fournier I, 312)

za mzdu najmout

houska

(viz omitto)

(form. herba)

rovný, rovnocenný, rovnomocný ; rovnoměrný ; vyrovnaný, stejnoměrný, stálý, pravidelný ; stejný (+ dat. s čím) ; stejného věku, rovný věkem, stejného věku, rovnověký, subst. vrstevník ; současný, souvěký

otáčet

možná

odepřít, odmítnout, kývnout na znamení odporu

arcikacíř (toto a jen toto LMALB s výkladem: opinionum pravarum de religione conceptarum auctor, sectator, haereticorum caput)

skrývat, zatajit

modlitba, prosba

mošna

nedovolený, nepřípustný, nepovolený, zakázaný (poslední tři DZ)

zvolati

dobrovolně

obětovat

pátrat, slídit

dokončit, dodělat

Vinidové

do šířky

štít, záštita, ochrana

svátost, tajina ; peněžitá záruka skládaná při civilní při ; služební přísaha (voj.) ; přísaha

poplivat

strana, stránka ; listina ; sloupec (písma) ; text, kniha, dílo, spis ; báseň ; "~ divina" Písmo svaté ; řada révových keřů ; pozemek ; oblast, region ; tržiště (Pražák, MLLM) ; průvod, slavnost (Rubin, CC, 280)

je třeba činu

rozdělit, dělit se (s)

plést, spojovat, skládat se

peněžitý zisk

odhad

urozený

milý, vítaný, žádaný, příjemný

horský hřbet, pohoří

klam, mam, úklady, úskoky, obmysl ; překrucování, sofismata ; vykrucování ; utrhání na cti, nactiutrhání, lživé obvinění, křivé obvinění, soudní pletichy, právnické kličky, křivda ; týrání, útisk, pronásledování, trápení, násilí ; vydírání

břevno, kláda, trám

uchopovat, chytat, zachycovat ; chytat se čeho ; objímat ; snažně prosit, ucházet se o přízeň ; kandidovat, ucházet se o úřad

přímo, bezprostředně, nezprostředkovaně

(nenal. nic)

naprázdno, marně, nadarmo, bez úspěchu

ten, kdo si s něčím hraje? násilník?

podkopati, zespodu probodnouti

zahnat, odvrátit

posluchač ; žák

od - do

břicho

dvůr (šlechtický, panovnický)

vyšel jsi (od exeo)

vše potřebné

dané slovo, slib

[viz vilica-]

hřát se u ohně

tvořit, plodit, rodit ; zřídit ; strojit (nebezpečenství) ; volit, ustanovovat, určovat (do úřadu)

pouze, toliko, jen

duchovní četba (mnišská četba Písma, popřípadě spisů církevních Otců či dalších textů a zbožné rozjímání nad nimi) (ekvivalent "duchovní četba" užívá Regula Benedicti / Řehole Benediktova 1998, ale s. 115 "svaté čtení")

obecně, všeobecně

přicházet ; objevovat se, vyskytovat se

natažený, napjatý ; úsilný, usilovný, horlivý ; silný, rázný, důrazný

doznání, přiznání ; vyznání hříchů, zpověď ; zpovědní tajemství ; výpověď, svědectví

zdržovat, bránit

déšť

strhnout (most)

kořistit, plenit, loupit

sklonit se ; sklonit, schýlit

utěšitel, těšitel

vědomý

bezpečný

odkud (vztažně)

zasvěcovat, obětovat (bohům) ; posvěcovat (spec. své počátky, tj. připisovat si božský původ) ; zaklínat ; dávat do klatby, proklínat ; zbožnit, zbožštit, zařadit mezi bohy, prohlásit za boha ; zvěčnit, učinit nesmrtelným

stlačit, snížit, strhnout ; prohlubovat, hluboko vykopat, hluboko zapouštět ; potlačit, udusit

díra, otvor, dírka

nemocná

prostředník, tlumočník

statek

zřejmý, očividný, zjevný, patrný, jasný, nepopiratelný ; usvědčený, při činu dopadený, přistižený ; dávající najevo (nesouhlas apod.), jevící (známky života apod.)

vpravdě, skutečně, opravdu

1. pro, kvůli (účelově, tak výslovně MLLM) ; 2. k, aby vyhledal (se slovesy posílání: "propter te" abych tě vyhledal, k tobě) ; 3. podle, ve shodě (výslovně MLLM, tak též niquinta 776 a tak i angl. a fr. překlad tohoto místa)

Avignonet

(Pražák nic, MLLM nic)

přivolat, povolat

potit se ; přen. zapotit se, dát si práci, lopotit se, namáhat se ; být vlhký, být zbrocen ; vypotit, potit co (ze sebe myšlenky apod.)

zaslíbit (dceru Bohu apod.)

následovat, provázet ; vykonávat, provádět, plnit, vyřizovat ; vypátrat, vyzvědět, vyšetřovat ; stíhat, mstít, sledovat (za účelem trestu)

nosič svítilny (jeden z otroků) ; sluha, pochop

vpadnout, vtrhnout, vniknout

honit se

opět nabýt, znovu nabýt, získat zpět, dostat zpět

1. řazení, seřazování, uspořádání ; 2. pořadí, řada ; 3. ustanovení (např. do funkce) ; 4. svěcení (kněžské, biskupské), vysvěcení (na kněze, biskupa) ; volba (patriarchy, opata ; výslovně MLLM "election... of a patriarch") ; pomazání (na krále)

hojně

stačit

Maďaři

další den

učit se, naučit se (alqd. čemu), být vyučován, být posluchačem (koho), studovat (práva) ; poznávat, poznat ; dovědět se, zvědět (rozhodně nenalezen význam "vyučovat")

je to důstojné a spravedlivé (liturgická formule)

dále, než je slušné

hloupý, těžkopádný, nerozumný, nejapný, blbý ; těžký, nehybný

evangelium

(intrans.) sahat, rozkládat se ; (o čase) plynout, ubíhat, míjet ; (o pocitu) pominout, přestat ; přejít (z jednoho stavu k jinému) ; zemřít, zesnout

Arles

někdo

nepokoj, povstání

vkládat, zapouštět ; připojit (alci rei k čemu), spojit s čím ; (ak.) uložit komu co ; způsobit

dokončit, dosáhnout

(MLLM nic)

nabýt, získat

urážka, hana, pohana, pohanění, potupa ; potupné zacházení, špatné zacházení, špatné nakládání s kým ; nepohoda ; zhanobení, zprznění ; chlípnost ; vzdor, pohrdání ; domluva, pokárání ; krutost (LMALB) ; podlost? (Thouz. fr. abjection Florencie 11,18)

(geogr.) Karneola (oblast poblíž Istrie a Dalmácie) (možná souvisí s Carni, orum, m., což byl keltský kmen usedlý v nynějších Korutanech a Krajině, jak píše Pražák, sv. 1, 188. To by ostatně i geograficky odpovídalo.)

kdokoli, cokoli

nicméně, přece

lastura, škeble ; perla ; nádoba lastuře podobná, lahvička (např. se solí, voňavkou)

uprchnout

vzejít, vzniknout?

sám sebe

méně cvičit paměť

výběr, odvod

všeobecně

kožešník

netknutý, neporušený

blíže ; z větší blízkosti

odpočinout si od čeho (ab, ex re) ; odpočívat, oddechnout si, dopřát si oddechu, nalézt klid, nabýt klidu ; váznout, ustávat

usilovat, snažit se

špatný, nekvalitní ; zlý ; škodlivý, zhoubný, neštěstí přinášející ; zlověstný, neblahý ; nešťastný, bídný, smutný ; nehezký, ošklivý ; slabý, špatný (spisovatel apod.)

vyhledávat

zdržet, zadržet, ochromit

slibovat, zaslibovat

zpravovat někoho, dávati někomu zprávu

obchod, obchodování

podložit, podstrčit ; porobit, podmanit ; podstrčit (podvodně) ; dosadit (někoho na čí místo) ; připojit, dodat (několik slov k již řečenému apod.)

brát ohled? (tak Vg Dt 28,50)

výtka, pokárání

strhnout, zbourat, zbořit, pobořit ; ničit, hubit, vyhubit ; podrýt, podkopat (přen.)

o, co do, vzhledem k, stran čeho, co se týče čeho, pokud jde o (o předmětu a vztahu)

takto (orare dicendo = modlit se takto: ...)

usadit se

(LMALB nic)

zubr

Blažej

sklonit se ; sklonit, schýlit

Toulouse (město v narbonské Galii nad řekou Garumnou)

smrt ; mrtvola ; krev

(Pražák takto v sg. nic ; viz singuli)

příbuzenstvo ; příbuzenství

v okolí, kolem

schvalovat, vychvalovat

věšet, pověsit, ověsit, ozdobit

tedy (logický důsledek, slabší než ergo) ; tedy (pokračování nedopověděné myšlenky, to stává často na zač. věty) ; zkrátka, tedy (shrnutí a zakončení)

obrátit na útěk

obsah (soupis kapitol nějakého literárního díla)

slib chudoby

být prázden, neobydlen, neosazen

svědek

nebeská klenba

vzájemně rovný

rozsudek ; soudní obvod, soudní okrsek

1. scházet se, sejít se, shromažďovat se, přicházet, dostavovat se (in locum, ad alqm) ; (tranzitivně) setkat se s kým, zastihnout koho, navštívit koho, zajít ke komu, mluvit s kým (alqm) ; 2. stíhat, žalovat, obesílat koho

řetěz, pouta, okovy

dodržovat co, zachovávat co

dosavadní

obložit, obestavit

výzbroj

přijmout (radu), uposlechnout

má se, sluší se

odložit, svléknout ; usadit, usazovat, umístit ; sít, zasévat ; vyhlásit, vydat (listinu) ; vytvářet, tvořit ; klást, hledat co v čem, uvádět v souvislost ; tvrdit, mínit, soudit

ne však, nikoli však

přímo, hned, vpřed, kupředu, nepřetržitě

stěžovat si, naříkat

označený křížem (odsouzený k nošení látkového kříže na oblečení)

tvrz, pevnost

ztráta, škoda

jakmile

dlouhými pochody = velmi ryhle

oblíbit si, mít rád

dlouho trvající, trvalý

v prospěch obce

rození, rasa, generace, plození, pokolení, vznik

pokyn

jakkoli

pohřeb

nezdrženlivý, nestřídmý, chtivý, smyslný, neuměřený, nemírný

spěšně, kvapně, nakvap, chvatně, honem ; rychle ; ihned

lacino

jakmile, když [zřejmě jen střv. latina]

spěch, kvap

velmi skrovný počtem, velmi málo

náhodou

vyučovat dogmatiku, vyučovat víru

Bordeaux

hůl

říkat, pravit, tvrdit ; říkat jako, přitakávat, přisvědčovat

sklep, spíž, zásobárna ; pivnice ; místnost, komora ; podzemní prostor v dolech

pršet

sdělovat, oznamovat

kolik (táz. i vztaž.)

rukopis, rkp.

každoročně

kousnutí, štípnutí, uštknutí ; kousání, jedení čeho ; rozštěp (dřeva) ; bolest (kousavá, hlodavá), palčivost, ostrost

zamítnout, odmítnout

třetí neděle postní

jak, jakým způsobem (táz.) ; jak (vztaž.) ; jak by (význam účelový) ; aby

zbývat

obnovit, vrátit do původního stavu

bažina, bahno

bratrský

(Pražák ani MLLM nic ; v Capelli zřejmě ve smyslu "chytit na lep")

sníh

zničení, zkáza, zhouba, záhuba, zpustošení, pohroma ; bědy (tak často v Bibli) ; ničení ; zatracení, záhuba (tak často v NZ) ; ztráta

či - či

odebrat

úspěch

radost, blahopřání

neveliký

celerář (mnišská hodnost)

zaslibovat, věnovat

(MLLM nic)

zohavit, znetvořit, poskvrnit, potřísnit, zmrzačit, poskvrnit, zneuctít, znesvětit ; kazit, porušovat ; trýznit

bezpodmínečně

kacíř, heretik

takový

oděv, šat

zuřit, vztekat se, řádit

nevědět, neznát

odvést, zavést

postit se

???

stařešina? (Pražák ani LMALB nic ; takto DZ v RS 58:20)

(de alqa re) být smutný z čeho

rozbitý, porouchaný, po pádu poraněný, povalen

přidělit

katarka

pečetí opatřit

žlutý, žlutavý ; (o vlasech) plavý, světlý

průvod ; družina, komoňstvo ; hrabství ; hodnost hraběte

slzy

ulehnout na co ; opřít se o co ; doléhat, dotírat, dorážet na koho ; dát se do čeho, oddávat se čemu, usilovat o co

odmítnout

když již den pokročil

velitelův zástupce

opatřování vody, doprava vody

zvětšovat, rozšiřovat

nožíř, výrobce nožů

blízkost

(často v inkv. registru Fournier, např. 336, konec odst.)

(form. diabolus)

[zřejmě spíše Slavonie než Srbsko, viz Thouz., Un traité, 34.]

lid, nižší lid

agenský (město v jižní Francii)

(LMALB nic, Pražák nic, MLLM nic ; Bosansko-humski..., 144 ; snad "nábožně")

župy

lovec vlků ; vlkodav

více, napříště

Gaskoňsko ("Gallus Vasco" in Ohler, Náb. poutě, 175 přel. "Francouz z Gaskoňska")

lombardský

vražda

uvnitř, zevnitř

nachýlený, skloněný

požadovat

tvořit, rodit, plodit, být přízniv vzrůstu ; nést kupředu, poponášet, posunovat, postoupit ; zvětšovat, rozšiřovat ; povznášet, vyvyšovat ; odkládat, oddalovat, zdržovat

začal jsem

zlepšení, vylepšení

z Lille

lid

zahálka

mzda, plat, odměna

vyvýšený, vysoký

vlastnost, povaha, duch ; představa, pojem, ideál ; tělo [DZ ; např. DHC 310:26 či Int. Ioh.]

výpověď, ohlášení, oznámení, vyhláška

příležitost (k čemu s gen.)

hned, co nevidět

večeře (DZ) ; hlavní jídlo (u Římanů mezi 3. a 4. hod. odpolední), oběd ; hostina

utvořit, vytvářet, tvořit, odlévat, vytesat, zpracovávat, formovat ; uspořádat, strojit, pořádat ; krášlit, zdobit, šlechtit ; uzpůsobovat, vzdělávat, učit, pěstovat

spis

(dnešní Brno)

lodyha, stonek, (spec.) stonek kapusty, košťál ; kapusta, zelí

stahovati, snímati, vzdáliti, odvésti

[nic, nenal., zřejmě neexistuje ; viz incontinens]

usavit do čela

družiníci

bolest ; vzrušení, pohnutí ; bolest, bol, trápení, hoře, žalost, zármutek, žal ; lítost ; trud ; rozčílení, rozmrzelost, hněv, rozhořčení, nevrlost ; příkoří, urážka ; cit, pathos (v řečnictví)

ale, avšak, však, nýbrž

avšak, ale ; pak, dále ; (někdy též výplňkové slovo, které se nepřekládá)

prvomučedník

poustevník

sněhová bouře, sněhová vánice

lombardský

Večeře Páně

chamtivost, lakota

jak dosvědčuje Apoštol

opilý, opojený, podnapilý ; zpitý, opilý čím (přen.)

domlouvat se, rozmlouvat

plenit, pustošit

spolukacíř

Toulouse

týž, tentýž ; totéž (jako subst.) ; neměnící se, stejný ; opětovně (ve spojení se zájmenem) ; právě (ve spojení se zájmenem) ; zároveň (značí jednotu)

protější, opačný

podmínka

změnit, vyměnit

přecházení, přechod ; hyperbaton, přestavení slov

klam, lež, nepravda, výmysl, klamná pověst ; mýlka ; podvod, klam, pokrytectví, přetvářka, přetvařování

vedrat se, vniknout, vsunout

nakonec (??? snad)

opatřovat, postarat se

(form. hilariter)

prospěch, zisk, bohatství,

[Pražák nic ; snad pomocník, příručí, přísedící]

čest, stud ; úcta, vážnost, ohled na koho ; mravnost, počestnost, bezúhonnost, dobré mravy, slušnost, cudnost, čistota, nevinnost ; stydlivost, ostýchavost, skromnost ; hanba, potupa, ostuda

rozmluva, hovor, úmluva

klidný

národy ; (neklas.) pohané ; lidé

Behemót

ačkoli, i když, přestože, třebaže (MLLM explicitně: "bien que - although") ; (slovo uvozující přímou řeč - sic)

okcitánský

arcikacíř (toto a jen toto LMALB s výkladem: opinionum pravarum de religione conceptarum auctor, sectator, haereticorum caput)

ztráta, škoda

hledět pohlížet, dívat se

po pěti

pojmout naději

nevhodný, nemístný

všechen, celý

jakoby, jako by ; téměř, takřka, skoro ; jako (přirovnávací)

cítit bolest, něco těžce nést

strava, potrava, pokrmy, zásoby

znalec

sedmkrát

nekřtěňátka

uznávat za vhodné

winchesterský (William z Malmesbury, De antiquitate, ed. Scott, 40)

veselý, bodrý

aby ne

komtur

napřed běžet, spěchat, hnát se

marnotratný syn [často takto, bez filius, např. Durand 288]

jako zvláštní oddíl

odhazovat

potvrdit, schválit ; upevnit ; posilnit, posílit, utužit ; povzbudit, dodat mysli ; stvrdit, dotvrdit, dokázat

vně, vnějškově

rukojmí, záruka

vytřásat, střásat ; shodit, vyrazit (z ruky), vyhodit, vystřelit, vymrštit ; zapudit, zahnat, odehnat, vyhnat ; vyloudit, vyvolat ; roztřásat (třesením rozvinovat ; prohledávat, prošťourávat, prozkoumávat ; rozvinout

syrový, surový, nezpracovaný ; hrubý, drsný, neumělý ; nezkušený, nevzdělaný, neznalý

bohatý, zámožný, blažený

(antroponym.) Kateřina (Castanet 159)

věno

svědomí ; vědomí ; povědomost, vědomost (společná), společná vědomost, společná povědomost, spoluvědomí, souvědomost (tato česká slova Pražák) ; vědomí (něčeho u sebe sama) ; dobré svědomí ; špatné svědomí, výčitky svědomí

chráněnci, ochrana

postihnout, otřást, ochromit, pochroumat ; ranit, zasáhnout, zachvátit, uchvátit, dojmout (o duš. dojmech)

sunout se, šinout se, smekat se, klouzat ; jet, sjet ; letět ; plazit se, plížit se ; plynout ; plout ; klopýtnout ; přen. klopýtnout, pochybit, zbloudit ; vklouznout kam, vkrádat se, plížit se ; spadnout kam

lombardský

trpělivost, odvaha, výdrž, schopnost, otužilost, shovívavost, zdrženlivost

obětní zvíře, oběť

zda

výkaz, deska, soupis, prkno, seznam

dlouhé šaty, štóla

konečně

nenapjatý, nenaladěný [nespokojený v Pražákovi ani el. sl. nenal. ; jen toto. Stejně tak pod contentus nenal. spokojený.]

vskočit

svrchu řečený, výše zmíněný, výše uvedený (např. Castanet 164)

zesilovat, posilovat, upevňovat, utvrzovat ; potvrzovat, stvrzovat ; tvrdit (jako pravdu), jistit, ujišťovat

Dubrovník [tak S. Rakova ; ověřeno v mapě Duv, Hist, 49 a ibid. 50 v textu, že je to Dubrovník]

padnout, skácet se, zhroutit se, klesnout

loďka, člun

(Pražák nic, ani Franci nic)

milost

bez porušení