Latinský slovník

Razčs (město v jižní Francii)

klamavost, klamání, klam, šalba, podvod, přetvářka, úskok, pleticha

klid, odpočinek, osvěžení, zotavení ; útěcha

ozbrojený

s provdáním dívek se nespěchá (Tacitus)

postavit proti nepříteli

odvážnému štěstí přeje (Cicero)

rovný, správný

řadit, stavět do řady, roztřídit, uspořádat, zařizovat, určovat

evangelistář (obsahuje perikopy z evangelií ; jiné je evangeliář, tj. kniha 4 evangelií)

přirůstat, vzrůstat, růst, přibývat, zvětšovat se

falanga, bitevní šik

podvod, lest

Co (je) nového?

pronásledovat ; provázet, doprovázet, jít s kým ; utrhačně pokřikovat na koho ; prokazovat, dokazovat ; darovat, dát, věnovat komu co, poctít koho čím, za hodna uznat čeho ; vést k cíli, pokračovat, postupovat ; líčit, vykládat, vystihovat

sklonit se ; sklonit, schýlit

náklonnost

proniknout, prorážet

do výše, vzhůru ; ve výši, vysoko

(form. mansus)

čin, skutek ; výkon, práce ; služby ; případ, příhoda, událost [DZ: též zřejmě situace, záležitost, ač Pražák neuvádí]

asi, přibližně, skoro

pravdivě, podle pravdy, správně ; vpravdě, opravdu, vskutku ; pravdivě, upřímně, opravdově, poctivě

dokonalý, mistrovský (o věcech) ; nadaný, chytrý, důvtipný (o člověku)

živit

lyonský

pohřební píseň, žalozpěv ; kouzelné říkadlo, kouzelnická píseň ; píseň, popěvek

zadržet

seč může

(délková míra, MLLM neupřesňuje)

hrom

zabývat se čím, prodlévat u čeho

zadržet, zdržet

dar

klamat, oklamat, mámit, omámit, šálit, ošálit, podvádět ; podchytit (o ptáčníkovi) ; ujít pozornosti, nebýt pozorován kým ; mařit, trávit, zabíjet (čas)

Thiers

výhoda, příznivá okolnost

prohlašovat, vyhlašovat

kovový, měděný, spěžový, bronzový ; peněžní, finanční

granátové jablko

přisluhovat, posluhovat, podávat (o jídle či nápoji) ; opatřit (i co čím), obstarat ; poskytovat ; vykonávat, provádět

celkem ; vůbec ; vůbec jen ; úplně, zcela, dočista, nadobro ; ovšem (částice jisticí a připouštějící)

nepřetržitě, stále, souvisle, ustavičně, neustále

takový

výpověď, ohlášení, oznámení, vyhláška

méně cvičit paměť

drahý, nákladný

skonání věku

(form. diabolus)

přesila

chytit za krk

měšťan

obilí (zejm. vymlácené), zrní ; osivo, zrno k osevu (form. bladum) (LMALB nic víc, zrní DZ ; kontext Fournier I, 327 vůbec neodpovídá významu obilí)

v prospěch obce

ujmout se věci

každý

krvavý, krvavě červený ; krvavý, potřísněný krví ; krvelačný, krvavý, krutý ; barvy pečetního vosku

humský (související s Humem, dnešní Hercegovinou)

(MLLM nic)

lakomý, lakotný, hrabivý, skoupý, hamižný, chtivý peněz ; chtivý čeho, dychtivý čeho

rádkyně

stařešina? (Pražák ani LMALB nic ; takto DZ v RS 58:20)

shromáždění, srocení, houf

množství půdy, na které se vyseje jedna hemina obilí

proti danému slovu, zrádně

ovčín, ovčí n. kozí chlév

mstít se, potrestat

kmotr

zaslibovat, věnovat

vestoje, vstoje

spouštějí se plachty

kvatembrové dny, suché dny

možná

aby ne

pohyblivý, rychlý, hbitý

dlužná otrokyně? (často se vyskytuje v Iz dubrovačkog archiva 3)

nejpatrnější důkazy

naříkat, plakat

statek

nanebevstoupení

strojové zařízení, stroj, přístroj

oprávněná nenávist

zrada

(jen) tolik

zproštění, vysvobození, osvobození (zejm. na soudě) ; dodělání, dokončení ; dokonalost, úplnost ; odvázání, odpoutání ; rozhřešení (DZ)

v celku, v podstatě

čistý, nemíšený, neředěný, nesmíšený ; (přen.) čistý, pravý, opravdový ; plný, neomezený ; pouhý, čirý ; samý ("meri principes" samé významné osobnosti)

Lombardie

výrazně, zřetelně ; výslovně, otevřeně, jasně

bezpráví, nespravedlnost

mírové shromáždění

čistý (i přen.) ; bezvadný, neznesvěcený ; bezúhonný, poctivý, nevinný, cudný ; čistý, jasný (o obloze) ; očistný ; holý, prázdný, volný ; prostý čeho, bez čeho, svobodný od čeho ; čistý, ryzí, správný (o slohu) ; prostý, jednoduchý

v témž čase, zároveň

spálit

vyřítit se

konečně

chybovat, dopouštět se přestupku ; páchat ; poškozovat, ničit

připravený k boji

rozpakování

opírat se

opravit

měděnka

od věčnosti

v hojném počtu

(význam "puzení" nenal. v Pražákovi ani LMALB, jen pohánění, popohánění, bez uvedení, že i v přeneseném smyslu ; WEH nicméně "impulse")

jak veliký

spálit, vypálit

obložit, obestavit

vyšetřování

postihnout, otřást, ochromit, pochroumat ; ranit, zasáhnout, zachvátit, uchvátit, dojmout (o duš. dojmech)

význačný, znatelný, nápadný, patrný ; pamětihodný ; významný, velký, značný (toto DZ)

znalec

(LMALB nic)

pomoc, posila

se sepjatýma rukama

(Pražák nic. V TDH vlastní jméno, resp. přízvisko.)

Srbové

kupec, obchodník

vyměřit

nuznost, chudoba

přicházet

často dělat, opětovat, být častým jevem, často se stávat, často docházet (k čemu)

přerušit

uložit, uschovat, schovat ; skrýt

částečně, dílem, zčásti ; někteří... (zatímco jiní...)

duchovní četba (mnišská četba Písma, popřípadě spisů církevních Otců či dalších textů a zbožné rozjímání nad nimi) (ekvivalent "duchovní četba" užívá Regula Benedicti / Řehole Benediktova 1998, ale s. 115 "svaté čtení")

výrobce kos, kosař (sic)

(Pražák nic)

kletba, proklínání

pokrm, jídlo, život, živobytí, způsob života

ač nepatrní počtem

opatřovat obilí, zásobovat obilím

modř, modrá barva

nekřtěňátka

oběh, obvod, objem

Rýn prudce teče

rady

(LMALB pod aërius uvádí "metr. aere-" ; metr. je podle seznamu zkratek "metrice", tj. metricky, čímž zřejmě míní zachování rytmu básně ; z tohoto zdá se plyne, že aereus může být též forma aërius, tj. "vzdušný" atd., čemuž odpovídají... pokr. v části 2)

shnilý, nahnilý, zkažený, ztrouchnivělý, zpráchnivělý, zetlelý ; (o zubech) vykotlaný ; zvadlý ; (ani náznak průběhového významu "tlející" apod.)

prudce, náhle, unáhleně, prchlivě ; rázně, rozhodně, důrazně, přísně ; úlisně, usilovně ; silně, mocně, tuze, náramně, velice, velmi

nejčastěji

pochybnost, nejistota

vzdálený

říkat, pravit, tvrdit ; říkat jako, přitakávat, přisvědčovat

němá tvář, nerozumný tvor

souhlasit s čím, schvalovat co ; dokazovat, stvrzovat, potvrdit

agenský (související s městem Agen)

temnota, tma, temnost ; skrytost, ústraní ; chmury, pochmurnost

příbuzný

rameno

míra (nástroj i rozměr) ; takt, rytmus ; melodie, nápěv, píseň, harmonie ; míra, pravá míra, náležitá míra, uměřenost, umírněnost ; způsob ; pravidlo

suchost

usnesení, opatření

zapalovat

tragula, házecí oštěp

poslední soud

strážce pečeti

hovořit, povídat si s kým (o čem)

ztratit právo na léno

skrývat se, uschovat se

odlehlý, vzdálený, skrytý, v ústraní

měděná barva ; předmět vyrobený z mědi

barbarský, nevzdělaný, krutý, hrubý

daleko, v dáli, opodál, stranou ; zdaleka, zdáli, z povzdálí ; (přen.) náramně, zdaleka ; (ve význ. adj.) vzdálen, dalek čeho

rozdělený ve tři části

Slované

množství, veliký počet ; množství lidí, lid, dav, obyvatelstvo ; prostý lid, luza

existence, bytí

z venkova

padnout, zahynout

téci dolů, stékat, valit se

nově (Pražák nenal., novum je novota, v románských jazycích je to znovu, ale albilyon 271:96 nepochybně takto)

zestárnout ; zastarat ; zakořenit se

ani

záhřebský

otření, utření, vytření, smývání

křik, řev

pospíchající, spěchající, spěšný, kvapný, rychlý, chvatný

avšak, ale ; pak, dále ; (někdy též výplňkové slovo, které se nepřekládá)

náhoda, osud

vyšel jsi (od exeo)

hranice

především

Caerleon

být poslušen

odvratitel (např. nebezpečí) ; obhájce, zástupce před soudem ; ochránce, obránce ; odpůrce

doufat, mít naději ; čekat, očekávat ; obávat se, bát se (nějaké nepříjemné věci)

živý tvor, živočich

vně, vnějškově

zemřít, umírat

se špatnou pověstí, nečestný, nectný, hanebný [Pražák uvádí zlopověstný, ale dnešní užití slova zlopověstný tomu spíše neodpovídá]

snášet, trpět, zakoušet

hlasování, soud, hlas, hlasovací právo

chlad, zima

nenadále

natažený, napjatý ; úsilný, usilovný, horlivý ; silný, rázný, důrazný

zůstat, zbývat

okolostojící

přechovávač (technický inkviziční termín pro ty, kdo nejsou kacíři, ale kacíře ubytovávají a starají se o ně ; takto DZ pro RS 47:15)

řeholník, mnich

dohotovit, vykonat, dokončit ; způsobit, připravit ; sehnat, sebrat, opatřit ; zeslabit, vysílit, zničit ; připravovat mísením různých látek (zejm. lék) ; proměňovat (podstatu chleba a vína, zejm. v pas., ale nejen) ; vymýšlet ; vyhotovit (např. listinu)

úrodný, výnosný

stejný, stejná váha, tak těžký, tak velký, takový, rovnocenný ; rovnající se ; tak hojný, četný jako ; náhrada, podoba, obraz ; na způsob, po způsobu

přidružit, získat si

zdraví, zdravý rozum, rozvaha, rozumnost

(střv. anglosas.) lán (MLLM ; dle angl. "hide" dohledáno v LL, že je to půda o rozloze 60-120 akrů)

majordomus

dobrodiní, laskavost

hrozit

nad to, dokonce, k tomu

uvádět za příčinu, udávat za záminku ; předstírat

narodit se, vyrůstat

oslovit křestním jménem ; výše zmínit, jmenovat?

zavřít, uzavřít, uzavírat ; shrnout, obsáhnout, (pas.) být obsažen ; uzavírat, vyvozovat, vyvozovat závěr, usuzovat, dovozovat

zachytit

člun, loďka

(Pražák ani LMALB nic)

plenění, pustošení

(neklas. pro quondam)

vést při, mít soudní řízení, konat soudní řízení

přestat dělat co, přestat s čím

Jiljí

uzdravit se

omluva

hřát se u ohně

nachýlený, skloněný

svítilna, lampa

peklo, podsvětí (srovnání Vulgáty a ČEP: všude "podsvětí", nikde "peklo", ale v Kralických zase na mnoha místech peklo)

účastnit se, být přítomen

(Pražák nic, MLLM nic)

uvažovat, rozvažovat

starostlivost, pečlivost ; prozřetelnost ; prozíravost, opatrnost, obezřelost, obezřetnost ; vidění dopředu, možnost vidět, možnost výhledu

sem, až sem, až tak daleko

kmen

předstírat, fingovat, vymýšlet si ; tvořit, utvářet, vytvářet, dělat, vyrábět, dávat hmotě tvar ; pořádat, rovnat ; myslit, tvořit v mysli, představovat si (Platón si duši představoval jako třídílnou)

nadmíru

poselství, zpráva

tak velký, stejně velký

zda

ostatní ; zbylý, zbývající (např. cetera nox = zbývající část noci)

(MLLM nic!)

Milán

svolávat, přivolávat, povolávat ; volat na pomoc k soudu ; vzývat (bohy)

onemocnět

pátek

vyžadovat, naléhat, dožadovat se

vzbudit podezření

takový, podobný [Přímo nenal. v Šenkové ani Pražákovi. Pod eiusdemmodi právě takový, téhož způsobu. Toto vypsáno z Vulgáty.]

votivní dar

být vlhký

vyhnout se čemu, uniknout čemu, uchránit se čeho, vyvarovat se čeho

nožíř, výrobce nožů

chytit, podchytit, zespodu chytit, zachytit ; přijmout, vzít k sobě, ujmout se koho ; vzít na sebe, podstoupit, podniknout ; podrobit se, podvolit se ; být trestán, podrobit se trestu ; obtížit se zločinem ; odvětit, ujmout se slova

skoba, svor

rozvažování, odvažování ; rozdělování, vyplácení (peněz) ; správa, spravování, finanční správa ; rozdělování ; řízení, správa

běh, směr

předstíhat, předbíhat, předčit

voj

dobrotivost

asketický život, mnišský život

zpravovat někoho, dávati někomu zprávu

nic nového

rozlévat, vylévat, rozkládat

zahánět, zatlačit

hledat radu

stejná míra práva a svobody

přijímat

pravím, pravíš, praví

(Pražák nic ; MLLM sub sauma: sauma et derivata v. sagm-)

ropucha ; želva ; šašek

ohýbat, naklonit, opírat

město v Pannonii, nynější Ptuj (sic) (Pettau) ve Štýrsku

nezvyklá věc, neobyčejná věc

kdysi, jednou, druhdy (o minulosti) ; jednou (o budoucnosti)

někdy, leckdy

osnovat

lov, hon

(alqa re) o čem

palcátník

zimní tábor

únava, ochablost

vyvracet, vyvrátit ; rozvířit, zčeřit ; převrhnout, překotit, skácet, povalit ; rozvrátit, podkopat, zničit ; k pádu přivést, přivést na mizinu

stav, povaha, ústava, dispozice, soustava, zřízení, ustanovení, konstituce

co nejpřísněji potrestat

nejnižší místo, hlubina, dno

když

meškat, zdržovat, odkládat

narazit na

(viz dissentio)

vyrovnávat, srovnávat, urovnávat

přetékání, vylévání, rozlévání, vystupování z břehů, rozvodnění ; nadbytek, přebytek, přeplnění ; hojnost, plnost, dostatek, bohatství, úroda

vyhlazení, povraždění

slyšet, zaslechnout ; dovídat se ; vyslýchat ; poslouchat, uposlechnout, být poslušen

spojenecké čety

pustošit, plenit

přicházet ; objevovat se, vyskytovat se

uvedený, zmíněný, řečený

Pomořané

vyrážet, vychrlit ; vyhrknout ; vypuknout, provalit se, vzniknout (o požáru apod.) ; promluvit (zejm. při přerušení ticha) ; vyrazit, vytrhnout ; vyřítit se, vrhnout se ; rozmáhat se, rozrůstat se ; oddat se čemu, propadnout čemu

díl, část, oddíl, kus, složka, součást ; podíl, účast, účastenství ; účastník (m.) ; úkol, úřad, povinnost ; strana ; stránka (věci) ; směr ;

společně

Istrie

orné pozemky

urážka

francouzština

vkládat, vsouvat, strkat, zastrkovat, vpravovat (alqd. alci rei co do čeho) ; vkládat, přiměšovat, vplétat ; (refl.) plést se do čeho, vměšovat se do čeho ; zařazovat mezi, řadit mezi, brát mezi

(často výplňkové slovo, která lze přeložit "pak" či zcela vynechat ; viz např. RS 58:19)

Ježíši (vok.)

jak velice, jak málo

rychle, spěšně, honem

ohromný

dostat, nalézt

prut, proutí

(střv.) (jihofr.) (člen užívaný někdy před mužskými jmény)

o chlebu a vodě

alqm brát pod přísahu koho ; alqd alci přísežně přislíbit co komu, zaslíbit co komu ; alqm přimět k přísežnému přislíbení účasti na vojenském tažení ; (refl.) zapřísáhnout se

schůzka, shromážděníčko, spolek ; shromaždiště ; pokoutní schůzka, tajné shromáždění, spiknutí, kacířské shromáždění ; nedovolená milostná schůzka ; (zřejmě i meton. o těch, kdo se sešli, ač nikde nenal. ; DZ)

nerovný (o povrchu) ; srázný ; nestejný, nerovný, nespravedlivý ; nepříhodný, nevýhodný ; nepříznivý, nevraživý, nepřátelský ; neklidný, rozhořčený, hněvivý (o povaze) ; nehodný, nespravedlivý (DZ)

odpočinout si od čeho (ab, ex re) ; odpočívat, oddechnout si, dopřát si oddechu, nalézt klid, nabýt klidu ; váznout, ustávat

dosvědčit, dokázat, potvrdit, svědčit, dokazovat, brát za svědka

bratrský

maličko, trochu, trošku, trošičku

jít se svým oddílem

cost (filosofický termín)

kromě

Jidáš

den předtím

být pevný, jistý

dědictví

prospěch, užitek

natahovat, napínat k čemu ; napínat mysl, pozornost, dávat pozor ; pozorně poslouchat, pozorovat (+ ak.)

loupež, zákeřnictví

vybízet, pobízet

bezstarostně, klidně ; bez nebezpečí, bezpečně

úder, rána, náraz

syrový, nezralý, nestrávený ; surový, nezpracovaný ; krvavý, surový ; nebílený, nebělený (o vlákně či tkanině) ; nepromyšlený

leda snad (DZ ; z Pražáka to nepřímo vyplývá, viz sub "forte")

pochodovat, táhnout

spěšně, kvapně, nakvap, chvatně, honem ; rychle ; ihned

odnímat, ubírat

udělaný, zhotovený

pomalu, ponenáhlu

držet se někoho

evangeliář

pahorek

výměna ostatků (tak kontinentální latinské prameny) ; okružní výjezd s ostatky (tak irské prameny)

(střv.) (domácnost, v níž žijí společně sourozenci a jejich rodiny)

novost, neobyčejnost, nebývalost

zavržení, neschválení

domnívat se, myslit

citát, autorita (biblické citáty o ustanovení zpovědi apod., takto TDH 312:12) ; stvrzení, záruka, jistota ; platnost spolehlivost, hodnověrnost ; odpovědnost ; doklad, listina ; příklad, vzor ; vážnost, vliv, váha, moc ; důraz, ráznost ; úsilí

lano, provaz

ukládání (čeho komu, např. pokání)

dny po sobě

tam

zlost, zlo, lumpárna, špatnost, zlomyslnost

Satan

kopí, oštěp

narození se týkající

nepochybovat, být přesvědčen

drzost, troufalost ; neúmyslnost ; neprozřetelnost, neprozíravost ; nevědomost, neznalost ; nerozumnost

netělesný

třást se, být zmaten, bát se

popírat, zapírat ; říci ne, dát odmítavou odpověď, pravit, že ne, tvrdit, že ne ; odpírat komu co, upírat komu co ; nedat, nedopřát (pokoje) ; stáhnout (plachty)

(částka placená některými nově zvolenými papeži prominentním Římanům, kterou si zajišťovali jejich věrnost)

bezúhonnost, nevinnost

veselý, bodrý

limousinský

jak -tak

v nepřítomnosti (koho)

(LMALB nic)

jen když, jen jestli, jen jestliže, jen ať (s konj.)

na víc si nevzpomínat

Záhřeb (rejstřík Iz dubrovačkog: Zara, viz Jadra)

nesouhlasit, být jiného názoru, neshodovat se, nebýt zajedno, rozcházet se ; mít různá mínění, rozcházet se ; nesnášet se ; odporovat, být proti komu ; odporovat, lišit se, neshodovat se, odchylovat se, různit se (a + abl.)

opět vzít, znova se chopit, opět na sebe vzít ; opět se dát do čeho, znovu se dát do čeho ; obnovit

opustit, nechat, zůstavit, zanechat ; zanedbat, opomenout

padělat, zfalšovat, falzifikovat

lehkověrný, důvěřivý ; věřící (o křesťanu) ;

podfukem, klamně

kroupy, krupobití

toužit, žádat si, přát si, požadovat, vyžadovat, stýskat si po ; postrádat, pohřešovat

na (ante pectum RS 46 aj. je asi spíš na hrudi než před hrudí)

(geogr.) Carcassonne

osada, vesnice

zdánlivost

sousedstvo, blízkost

zlepšit, vylepšit, zvýšit hodnotu ; poopravit, vylepšit ; vyléčit, uzdravit ; (pas.) vyléčit se, uzdravit se ; opravit (věc, např. loď) ; obdařit, obdarovat, (spec.) obdařit donací

trest ; pokuta, náhrada (za spáchaný zločin) ; potrestání koho, pomsta nad kým ; trápení, utrpení, trýzeň ; nebezpečí

obilí

soudce ; posuzovatel, kritik ; rychtář

poznamenávat, poznamenat, zaznamenat ; vnímat, pozorovat, vidět, zaznamenat (smyslově) ; udělit důtku, vytýkat, kárat ; vystavovat posměchu ; činit narážky na koho

dávat v sázku

svátost, tajina ; peněžitá záruka skládaná při civilní při ; služební přísaha (voj.) ; přísaha

mínka, mínění, názor

sám sebe

takový ; tento, ten

dobrovolně

nedokonalý

tlačit zpět, zatlačovat