Latinský slovník

prozkoumat, vyzkoumat

bezpečný

(Pražák nic, LMALB nic, ani pod dovlerium, MLLM nic, uvádí jen dobletus, viz ; mohlo by to souviset ; doblerium Google 19.1.2004 nic ani pod -o, -i)

tábořit, stanovat

ustat, přestat

jít se svým oddílem

obrovský, ohromný

označovat

nedávno

jako, jakožto, jakoby ; konečně, pak

zcizovat, odvracet

jak, jakým způsobem (táz.) ; jak (vztaž.) ; jak by (význam účelový) ; aby

ubývat, zmenšovat se, ztrácet se, opadat (o řece), mizet

zpustošit, vyplenit, vyloupit

vůkol, kolkolem, ze všech stran, odevšad

věrohodný, autentický

maličko, trochu, trošku, trošičku

vyloučení, odstranění, vzdálení

obrazně (popravit někoho obrazně, např. spálit jeho vyobrazení)

dřívější termín v nějakém rozsahu (např. pokud se něco rozhodně stalo mezi 1220 a 1227, tak je t. a quo 1220 ; v jedné renomované knize to je špatně, proto zapisuji ; takto jasně Dondaine, Durand, 243)

hbitost, pohyblivost

okliky ; okolky,okolkování ; záhady, dvojsmysly, nejasnosti, narážky

vicenzský

jasně, nápadně, znatelně (v RS 50:25 např. "notabiliter sciendum", tj. něco jako "je třeba vědět se vší jasností") ; význačně, významně

pohřbít koho

hvězdný ; praporečník, vůdce

konečně

zastavit se

tolik ; tolikerý

opomíjet, klást do pozadí

jistý ; určitý, konkrétní? (DZ ex Fournier I, 280: non recordatur tamen de certo loco)

oddělovat, dělit, odlučovat, odtrhávat ; odlišovat, rozlišovat, dělat rozdíl ; rozdělovat, rozlučovat, dělit ; rozdělovat, třídit ; rozvrhnout, uspořádat ; rozvrhnout látku (o slohu) ; trhat, rozrážet, tříštit ; rozdvojovat, rozštěpovat

prst

smrtelný hřích

zašpičatěný, přiostřený, nabroušený

dogmatický, věroučný

stav, povaha, ústava, dispozice, soustava, zřízení, ustanovení, konstituce

otvírat ústa ; lapat po čem ; dychtit po ; hledět na co zvědavě, s podivem, chtivostí, touhou

kopí, oštěp

vytrhnout, vyškubnout

snášet

usmířit

ale, avšak, však, nýbrž

přelud, klamný zjev, vidina

pustit

čímž (kam)

čiňte pokání

pramen

přidělit

umřít, zemřít, zesnout

válečné loďstvo

dny po sobě

(často v inkv. registru Fournier, např. 336, konec odst.)

pokacířštění (často o udělení katarské svátosti consolamenta)

cudnost ; bezúhonnost, mravní čistota

mouka

vůz, povoz

neodpovědný, zaslepený, nerozvážný

jezero, rybník

jistě, věru

věřit, důvěřovat komu, spoléhat na koho ; věřit, víru přikládat čemu, mít za pravdu ; věřit, myslet, mínit, domnívat se, pokládat, uznávat (co za co)

obezřetnost ; záruka, ujištění

a obráceně, a vice versa

přistupovat, pomáhat ; být přítomen

světská paže (světská moc)

tis

podat zprávu, hlásit

ohrada (pro dobytek), stáj, ovčinec

to jest

paměť

častěji

druh, průvodce

nenávist

jako

poplatný

bratr laik, konvrš

dovážeti zdola nahoru (proti proudu)

odvážnému štěstí přeje (Cicero)

tíseň, obklíčení, uzavření

kvatembrové dny, suché dny

doba dvou dní

svatý, posvátný, hodný úcty a ohledů ; ve zvláštním postavení, nedovolující přibližovat se a dotýkat se

Slované

takový ..., že

křik

nos ; čich, jemný čich ; jemný vkus, vytříbený vkus, vytříbený úsudek

Vinidové

téma, látka

v této souvislosti (DZ pro RS 54:20 ; tatáž volba později ověřena ve WEH 341)

sousedstvo, blízkost

mladší ; menší

dát milost, udělit milost ; být po vůli, vyhovět, popřát sluchu

v celku, v podstatě

obilí (zejm. vymlácené), zrní ; osivo, zrno k osevu (form. bladum) (LMALB nic víc, zrní DZ ; kontext Fournier I, 327 vůbec neodpovídá významu obilí)

poplivat

ani v nejmenším, ani zbla

polidštěný (asi, DZ ; Pražák nic ; užívá Moneta 248b nahoře)

spálit

objevit se, ukázat se, zjevit se, vynořit se ; být k službám, přisluhovat, posluhovat, konat službu ; jevit se, ukazovat se, být zjevný, být patrný

jídlo, potrava

odchýlit

přísahat na evangeliář

společně

(Pražák nic)

vyšetřování

držet, mít, zastávat, zaujímat

Blažej

podrýt, podbourat

dočasně zastavit vykonávání církevních obřadů

břeh, pobřeží

čistý (i přen.) ; bezvadný, neznesvěcený ; bezúhonný, poctivý, nevinný, cudný ; čistý, jasný (o obloze) ; očistný ; holý, prázdný, volný ; prostý čeho, bez čeho, svobodný od čeho ; čistý, ryzí, správný (o slohu) ; prostý, jednoduchý

skládat účty z čeho

tragula, házecí oštěp

měšťan

třetí neděle postní

jiný, jinaký

v prospěch obce

(form. iudico)

říkat, pravit, tvrdit ; říkat jako, přitakávat, přisvědčovat

agenský (související s městem Agen)

houba ; měkký krunýř šermířů, náprsník

lišit se, rozcházet se ; zazpívat falešně, vydat falešný tón, neladně znít

zastavit se

dosvědčovat, veřejně dosvědčovat, vypovídat, tvrdit, prohlašovat, přiznávat se

seskakovat, spadnout

poselství, zpráva

jak o tom (píše Apoštol Římanům)

přihazovati v dražbě

padnout, skácet se, zhroutit se, klesnout

cizoložství, zálety

vyměřovat, rozměřovat

nazývaný

množství půdy, na které se vyseje jedna hemina obilí

příchod, přístup, vchod

vyrovnat se, stačit

pohnout, dojmout

pták, polétavec, okřídlenec

dominikáni, řád bratří kazatelů (Ordo fratrum praedicatorum)

(viz nix)

sdělení, sdělování ; sdílení, vespolné účastnění, obcování ; udělení

hodnostář

spravit, nahradit

po řadě, za sebou, popořádku

almužna (darování i darovaná věc), dar, dobrodiní

velekněžka, nejvyšší kněžka, arcikněžka, představená chrámu, hlavní obětnice ; dozorkyně ; mistryně (přen. o ženě dovedné v nějaké disciplíně)

důležitý, závažný

od věčnosti

(form. coemeterium)

krvesmilstvo, incest, smilstvo, čin proti cudnosti

sedlo, čabraka

pokorně, prosebně

Moravané

rychlejší, hbitější

pohostinství

dopravovat, dovážet

kmotra (pro křestního kmotry i jako běžné oslovení)

proto (příčina i účel) ; takže (DZ, např. TDH 319:29)

správcovství, hospodaření (ve Vg. jen tento význam ; L 16,2-4) ; hospodářství (DZ ; takto Int. Ioh. byl vyhnán od Božího trůnu a z nebeského "villicatio", podle Boz. dohl. "hospodářská stavení" ; DHC 309:13: in tali vilicatione [Lucifer] seduxit angelos)

přinejmenším

domnívat se, myslit

proto

vynést

číše, pohár

mečíř

opustit, zanechat

Cremona

možnost, příležitost

košilka (ženská) ; košilka (zbytek plodové blány, s nímž se rodí čarodějové, benandanti apod.)

schránčlovat

dovolit, dopustit

roku (+ číslo) od Kristova vtělení

mírové shromáždění

různý, rozličný (LMALB) ; různý, rozdílný, odlišný (DZ)

pšenice

kůzle, kozlík, kozel (i kozlové po levici takto)

jeden jediný

maličko, trochu, v malé vzdálenosti

nový

doprošovat se, prosit za odpuštění

týden

pokuta, trest

líný, nečinný, zahálčivý

uchopit, zachytit, chytit, popadnout, vzít ; sklízet (úrodu) ; unést, uchvátit (osobu) ; zatknout, chopit se ; přivlastnit si, ukrást ; (alqm) vzít si koho, oženit se s kým, pojmout za manžela/manželku ;

dolní, spodní

založit, dát čemu základ, opevňovat ; upevňovat, utvrzovat (přen.)

hranice

zběh, uprchlík

rozprostírat se, být otevřen

pošetilost, bláznivost

růžový, purpurový

(po) nějaký čas, jistou dobu

chybovat, dopouštět se přestupku ; páchat ; poškozovat, ničit

modlit se růženec, říkat růženec, odříkat růženec

moesský (takto v ČJ Pražák ; související s Moesií či Moesy)

viz condicio

téci dolů, stékat, valit se

pohnout

příbuzná, pokrevní příbuzná ; pokrevní přítelkyně (má sourozenec ženský tvar? Nenal. pravidla ani cz-fr, nicméně velmi dobrá F7 Word 2000+ potvrzuje sourozenka i sourozenkyně)

Katalánsko

[omyl! Viz cor, cordis]

tak se věc podle pravdy má

čtyřicetidenní půst ; postní doba ; (v šir. smyslu) čtyřicet dní, čtyřicetidenní doba, doba čtyřiceti dní

snad, možná, pravděpodobně, jak se zdá, jak myslím, podle všeho, nejspíš, asi ; asi (u číselného údaje)

(MLLM nic, jen složeniny)

přikrývka, pokryvadlo, pokrývka

vysvětlit

uznávat za vhodné

jednoroční, celoroční

dokud

nalézt, najít, (na něco) přicházet ; nalézat, dovídat se, shledávat ; vyhledávat, vymýšlet, vynalézat ; opatřovat si, zjednávat si, dosahovat ; zřídka též přijít ke komu, čemu

větrná smršť?

amen

slzy

úplně

(form. flaveus)

dvoustopý

(Castanet 137, 164)

líbací medailónek (který nechával kněz kolovat mezi věřícími) (DZ podle Rubin, CC, 74-76 ; MLLM nic)

profánní, neposvátný, světský ; nezasvěcený (zejm. do mystérií) ; všední, neslavnostní ; nečistý ; bezbožný, bohaprázdný, bohapustý ; zvrhlý, hříšný, nečistý ; zlověstný (o zlověstném ptáku, tj. výrovi)

opět vzdělávat ; obnovit, znovu zřídit ; uvažovat, uvážit, vzpomínat si, obzírat, v duchu přehlížet

skoro, téměř

vložiti, naložiti

sbírat, shromažďovat, sehnat, stáhnout

(viz dissentio)

prase, vepř

vzdělanost

modrý

modř, modrá barva

majetek

sem, až sem, až tak daleko

(geogr.) Karneola (oblast poblíž Istrie a Dalmácie) (možná souvisí s Carni, orum, m., což byl keltský kmen usedlý v nynějších Korutanech a Krajině, jak píše Pražák, sv. 1, 188. To by ostatně i geograficky odpovídalo.)

motyka

dobytek

železný hrot (u šípu či kopí)

Milíč z Kroměříže

patnáctý

pospíchat

župan (titul)

nebo tak nějak (časté při udávání času v inkvizičních záznamech)

dopomoci k čemu (DZ původně pro RS 42:21)

tourský

dlouho předtím, před dlouhou dobou

především, obzvláště (Pražák takto! viz inter alia)

odevzdávat, skládat

bolest ; vzrušení, pohnutí ; bolest, bol, trápení, hoře, žalost, zármutek, žal ; lítost ; trud ; rozčílení, rozmrzelost, hněv, rozhořčení, nevrlost ; příkoří, urážka ; cit, pathos (v řečnictví)

zásobárna

dvanáct

bát se, obávat se čeho (de + abl. - sic ; též tranzitivně + ak.), strachovat se ; mít strach, obavu z čeho, o co (s dativem nebo předl. de + abl.), starost ; být starostlivý ; bát se, ostýchat se, rozpakovat se, váhat, neodvažovat se, nechtít (s inf.) ; s

nedodělaný, nedokončený

evangeliář

Praha

nikterak ne, naprosto ne

někdo, něco, kdokoli, cokoli, nějaký

vzbouřit se

vkládat, vsouvat, strkat, zastrkovat, vpravovat (alqd. alci rei co do čeho) ; vkládat, přiměšovat, vplétat ; (refl.) plést se do čeho, vměšovat se do čeho ; zařazovat mezi, řadit mezi, brát mezi

vzdušný, ve vzduchu ; sahající vysoko do vzduchu, vysoký, nebetyčný ; modravý, barvy jako vzduch

úpatí hory

vyhlazení, povraždění

zapovědět, zakázat

mimo jiné

souvěčný

základ, podklad ; hlavní věc, podmínka

žně

obývat, bydlit v čem ; bydlit ; dlít, zdržovat se kde, být, bývat

pokoušet, napadat, dráždit

bratři kazatelé, dominikáni

přímo, bezprostředně, nezprostředkovaně

nepochybný

náklonnost

hovořit, povídat, vyprávět ; tlachat

klamat

dovoz

postava, vzrůst

(Fournier I, 312)

hřát se u ohně

přesila

rozesadit se, rozsadit se, rozložit se (každý na své místo), usadit se, sedět u stolu, zasednout, sedět ; stolovat, být na hostině, hodovat ; ulehnout ke spánku, jít spát ; zasedat v radě

zestárnout ; zastarat ; zakořenit se

přítel

hýbat se, pohybovat se ; hýbat, pohybovat, pohnout čím ; dát se na pochod, táhnout dál, přesunout se ; potřásat, třást ; vrtět ; připravovat, chystat ; hýbat se, mít se k dílu ; (pas.) vlnit se ; zahnat, zatlačit, odstranit, vyloučit

bída, neštěstí, obtíž, trápení, utrpení

válečný dvojkolový vozík

hned, ihned (MLLM, 264 ; též incontinenti, ač MLLM uvádí jen in continenti psáno zvlášť pod continens a tam má tuto informaci)

opět, znova

Večeře Páně

štědře rozdávat

hřmot, šustot

hříva

ve dne, přes den

zdánlivost

1. pro, kvůli (účelově, tak výslovně MLLM) ; 2. k, aby vyhledal (se slovesy posílání: "propter te" abych tě vyhledal, k tobě) ; 3. podle, ve shodě (výslovně MLLM, tak též niquinta 776 a tak i angl. a fr. překlad tohoto místa)

jeptiška, řeholnice (dosl. "zaslíbená", rozuměj Bohu)

labutí

uniknout

pevný

Arduenský les

kupovat, koupit, za peníze brát (od koho: ab alquo) ; vykoupit, zakoupit, koupí získat

nekřtěňátko

dříve než

dědictví

předčit, předcházet

následovat, postupovat

zahnat, odvrátit

dvojkrok

Placentia, dnešní Piacenza

vyčnívat, vynikat ; zřetelně se jevit, být patrný, být zjevný ; být, existovat

nebezpečenství, zkouška

změnit, vyměnit

Palermo

ostrov

nahradit, doplnit, zaplnit

kolikrát

vyrovnávat, srovnávat, urovnávat

kožešník

souložit s kým, zlíhati koho

tamtéž, na totéž místo

vydávat, připomínat

hle, hleď, ejhle

omluva

rovnodennost

(Pražák nic, LMALB nic, MLLM nic ; snad form. cuculla, soudě podle kontextu Fournier I, 277: portantes cucufas in capite et capucium)

od, směrem od? (Fournier I, 343: veniebat cantando de versus Ax)

paprsek ; paprsek (kola), loukoť ; poloměr (kruhu) ; hůl, hůlka ; měřítko, hůlka na kreslení ; tkalcovský člunek

královna

unavit, vysílit, utrmácet

držet se čeho (i přen., např. TDH 311:6n.)

Morava (ve Střední Evropě) ; Morava (ve Skotsku, viz Nitze, Perlesvaus II, 97)

vojenské oddíly

síran měďnatý (sic LMALB, zde citace textu, ověřeno ; název podle místa těžby)

sousedé

pevnost

okolostojící

(MLLM nic)

poddanství, poručnictví, moc

ukládání? (ve spojení dispositio penitencie ukládání pokání)

románština, románský jazyk

(délková míra, MLLM neupřesňuje)

probodnout, proklát

ohrada, násep, val

daň

prázdný, bezobsažný, bez obsahu, dutý, bez (nápisu, ducha atd.) ; jalový, nicotný, marný, lichý, bezpodstatný ; ješitný

osvětlení, osvětlování ; osvětlení, světla, svítilny ; svíce, svíčka ; hvězda

pokrevná příbuzná, rodná sestra, vlastní sestra ; tchyně

vzkázat komu??? [výskyt DHC 308:25]

manipul

bojovat proti někomu, napadat, útočit

klamavý, klamný, nespolehlivý ; podléhající klamu

platit

(LMALB nic, Pražák nic, MLLM nic ; Bosansko-humski..., 144 ; snad "nábožně")

místo, za (koho)

vykonat, umožnit ; vytahovat, vyndávat ; připravit k boji ; prospívat ; (expedit) prospívá, je na prospěch, [DZ hodí se, je lépe, je vhodné (např. v Mt 19,10)]

poslat zpět

postihnout, otřást, ochromit, pochroumat ; ranit, zasáhnout, zachvátit, uchvátit, dojmout (o duš. dojmech)

odvděčit se

Raška

dávat almužny

měsíční (měsíčně se opakující) ; měsíční (měsíc trvající)

a ne, ani ; a tedy ne, tudíž ne ; avšak ne, ale přece ne

nehoda, neštěstí, nepohodlí

kárat, vyčítat

hlavní ; přední, prvotní, prvopočáteční ; panovnický, císařský, císařův, císařské rodiny ; příčný (o cestě vojenským táborem)

vysazení, zasazení (rostliny)

posvěcovat, potvrdit

velekněžka, nejvyšší kněžka, arcikněžka, představená chrámu, hlavní obětnice ; dozorkyně ; mistryně (přen. o ženě dovedné v nějaké disciplíně)

brát, přibírat, nabírat, přijímat ; přidružovat, připojovat ; osvojit si, přijmout (sirotka do péče ap.) ; získat si, osvojit si ; dávat si, přikládat si ; osobovat si, přivlastňovat si, činit si nárok na co, vyhrazovat si

jak, jakým způsobem ; že (MLLM, bez příkladu) ; tak, že / tak, aby ; aby (MLLM, Pražák ; Pražák zpracoval velmi slabě, jen "jako, jak" bez pozn., MLLM několik příkladů)

zamezit, překazit, rušit

dlouho trvající, trvalý

(absol.) jíst ; (trans.) (alqd) jíst co, sníst co ; sežrat co ; strávit co ; projíst co ; promarnit, prohýřit co ; (refl.) sžírat se, trápit se

jednoduchý, nesložený, nesmíšený, pouhý ; jednotlivý ; jediný ; přirozený, obyčejný, neupravený ; přímý, bezelstný, prostý, prostomyslný, upřímný, poctivý ; sprostý, obyčejný

ve stavu milosti

příbuznost (vzniklá sňatkem)

neověřený, nejistý

loket ; loket (míra)

dravost, prudkost

kůzle, kozlík, kozel (i kozlové po levici takto)

utěšitel, těšitel

alqm brát pod přísahu koho ; alqd alci přísežně přislíbit co komu, zaslíbit co komu ; alqm přimět k přísežnému přislíbení účasti na vojenském tažení ; (refl.) zapřísáhnout se

svátost, tajina ; peněžitá záruka skládaná při civilní při ; služební přísaha (voj.) ; přísaha

(form. diabolus)

proti noci

opovrhovat, podceňovat

objetí, spojení

sebe (genitiv zvratného zájmena pro 3. osobu, předmět musí být v klas. lat. totožný s podmětem)

1. scházet se, sejít se, shromažďovat se, přicházet, dostavovat se (in locum, ad alqm) ; (tranzitivně) setkat se s kým, zastihnout koho, navštívit koho, zajít ke komu, mluvit s kým (alqm) ; 2. stíhat, žalovat, obesílat koho

Bordeaux

odrážet, nepouštět

učinivše obrat

dobrotivost, dobrota, laskavost, milost ; dobročinnost, štědrost

dotazování, vyptávání

jako zapřísahání

prudce, náhle, unáhleně, prchlivě ; rázně, rozhodně, důrazně, přísně ; úlisně, usilovně ; silně, mocně, tuze, náramně, velice, velmi

zvyk

osada, vesnice

zakázaný pokrm (tj. zakázané ovoce ; Moneta 62a)

domlouvat se, rozmlouvat

vyšel jsi (od exeo)

hrůza, strach ; posvátná hrůza, posvátná bázeň, bázeň Boží ; postrach, strašák

ječný, ječmenný

přirůstat, vzrůstat, růst, přibývat, zvětšovat se