Latinský slovník

trest ; pokuta, náhrada (za spáchaný zločin) ; potrestání koho, pomsta nad kým ; trápení, utrpení, trýzeň ; nebezpečí

klamat, oklamat, mámit, omámit, šálit, ošálit, podvádět ; podchytit (o ptáčníkovi) ; ujít pozornosti, nebýt pozorován kým ; mařit, trávit, zabíjet (čas)

podrobený, poddaný, kdo se vzdal

věz

ztratit paměť

kvapný, rychlý, prudký

ničit

pomocník

zakázané ovoce (takto Moneta 111b ; pozn. aparát ibid. cituje totéž vyjádření u Bonacursa)

(viz oboedio)

Vicenza (nepochybně)

nejprve

se špatnou pověstí, nečestný, nectný, hanebný [Pražák uvádí zlopověstný, ale dnešní užití slova zlopověstný tomu spíše neodpovídá]

(Pražák ani MLLM nic ; v Capelli zřejmě ve smyslu "chytit na lep")

různý, rozličný (LMALB) ; různý, rozdílný, odlišný (DZ)

nevolnický ; "proprio jure" do plného vlastnictví

nestarat se, nedbat

s tupými rohy, zkomolený

povlečení

souložit s kým, zlíhati koho

rození, rasa, generace, plození, pokolení, vznik

význačný, znatelný, nápadný, patrný ; pamětihodný ; významný, velký, značný (toto DZ)

družiníci

hovořit, povídat si s kým (o čem)

hned za pochodu

potomstvo, potomek, dítě

strhnout (most)

(ani LMALB nic víc)

ráno

návrat

získat, nabýt

lámání chleba

trogirský (město v Dalmácii)

opět, znova

padnout, zahynout

jistý ; určitý, konkrétní? (DZ ex Fournier I, 280: non recordatur tamen de certo loco)

jako kdo, po způsobu koho

vzdušný, ve vzduchu ; sahající vysoko do vzduchu, vysoký, nebetyčný ; modravý, barvy jako vzduch

střežit

vrchní moc

čistý, nemíšený, neředěný, nesmíšený ; (přen.) čistý, pravý, opravdový ; plný, neomezený ; pouhý, čirý ; samý ("meri principes" samé významné osobnosti)

pokud, jak daleko, až kam ; až pokud, až po kterou dobu (čas.) ; ježto (příčinně) ; aby (účel ; jen v pozdní lat.)

osvětlení, osvětlování ; osvětlení, světla, svítilny ; svíce, svíčka ; hvězda

dát se na pokání, obrátit se k lepšímu životu ; stát se členem řádu, složit mnišské sliby ; proměnit (chléb a víno v tělo a krev Kristovu) ; (pas.) být zaměnitelný (fil., log.) ; věnovat se, oddávat se čemu, obracet pozornost k čemu

kterýžto??? (ve velmi neobvyklém spojení Moneta 61b nahoře)

dovést k dobrému konci

lid

prostý čeho, nemající co, nedisponující čím

do výše, vzhůru ; ve výši, vysoko

kupec, obchodník

hodnostář

různě, různým způsobem (LMALB ; Pražák nic, MLLM jen "diversimodus" a nic zásadního) ; odlišně, rozdílně, jinak (DZ ex RS 52:17)

přece, vždyť

že tím méně přichází do rozpaků

otvírat ústa ; lapat po čem ; dychtit po ; hledět na co zvědavě, s podivem, chtivostí, touhou

méně cvičit paměť

kožešinový oděv, který zakrýval ramena a hruď

přiveden, pohnut, sveden

pozívat, vyzívat, zvát, vybízet

dříve

Drážďany

nanebevstoupení

všeobecně

prak

závist ; nenávist ; nenáviděnost, neoblíbenost

takto (orare dicendo = modlit se takto: ...)

zuřivost ; přísnost ; bouřlivý stav

roztrousit, rozptýlit

vlhký

prohlédnout, pochopit, poznat

člen rodiny ; v pl. služebnictvo, čeleď

kvatembrové dny, suché dny

ochrnutý

vytknout, naříkat

evangelium ; evangelium, radostná zvěst, dobrá zvěst ; evangelium (Kristovo učení, křesťanství) ; kázání ; evangeliář (LMALB uvádí! pozn.: jiné je evangelistář) ; (kterákoli kniha Nového zákona) ; čtení z evangelia, perikopa z evangelia

člun, loďka

hlubiny

vyčnívat, vynikat ; zřetelně se jevit, být patrný, být zjevný ; být, existovat

pojmout naději

jen, pouze, jenom, toliko

dokud

lesk, třpyt, svit, záře ; vážnost nádhera ; vnější lesk ; jasnost, výraznost, zvučnost (řeči)

Skotsko

ačkoli, ač ; ačkoli, a přece, ovšem, vlastně (uvádí opravu předešlé výpovědi)

místo, za (koho)

většinou

nedílný, nerozdělený, smíšený ; nerozeznatelný ; bez rozdílu ; nedovolený, nepatřící se (v Pražákovi tento význam nenal., ale v jiném sl. ano)

Srbsko

srdce

périgordský

ničemný, špatný, darebný, zlotřilý

kmen

kněžské svěcení

původce, autor

otevřít ; činit přístupným, odkrývat, odhalovat, objevovat, ukazovat, vyjevovat, oznamovat, vyjít najevo ; vystavit ; činit schůdným, proklestit

svítilna, lampa

sněžit, chumelit, padat (o sněhu)

zapomenout

vozataj, kormidelník

na oltáři

avšak, ale ; pak, dále ; (někdy též výplňkové slovo, které se nepřekládá)

postoupit, blížit se, vzhůru stoupat

vídat, vidět ; navštěvovat

být pevný, jistý

švec, obuvník

leda snad (DZ ; z Pražáka to nepřímo vyplývá, viz sub "forte")

související s očišťováním Panny Marie (MLLM jen toto, Pražák nic) ; očistný (DZ pro "ignis purgatorius", tj. očistný oheň, rozuměj očistec)

podezřívat

velitelský, vůdcův

požadavek

nejčastěji

(refl.) připravovat se, chystat se ; chystat co, připravovat se k čemu, hotovit se k čemu ; stanovit, určit

zakrátko, brzy poté

svícen (kandelábr), nosič svíček

chuť (vlastnost předmětu, nikoli jeden ze smyslů) ; pachuť ; pamlsek ; vkus

nutnost, nevyhnutelnost, neodvratnost ; naléhavost, tíseň, nouze (nouze DZ) ; nutná potřeba, nutné vydání ; pouto, svazek, poměr

humský (související s Humem, dnešní Hercegovinou)

vymlouvat se, předstírat

proto

přelud, klamný zjev, vidina

po dvaceti

kacíř, heretik

vystoupit, vylézt

tourský

zisk, výtěžek

být vázán, být povinován

vše, co je v ní (v sousloví terra et plenitudo eius)

jednou, tak jednou, kdysi

almužna (darování i darovaná věc), dar, dobrodiní

obyvatel vesnice, vesničan

čím ... tím

(LMALB pod aërius uvádí "metr. aere-" ; metr. je podle seznamu zkratek "metrice", tj. metricky, čímž zřejmě míní zachování rytmu básně ; z tohoto zdá se plyne, že aereus může být též forma aërius, tj. "vzdušný" atd., čemuž odpovídají... pokr. v části 2)

opatřit, sjednati

(viz exsto, exsisto)

zavázat

vůkol, kolkolem, ze všech stran, odevšad

ramena ; lopatky, plece

natrefit, vpadat, přepadat

předtím, dříve

nebo jestliže, nebo kdyby ; nebo, či ; nebo zda, či zda (ve větách tázacích) ;

přítel

Paris (hrad v Audes, viz Duv. Hist. 157, n. 26) ; Paříž

chránit, krýt

obsah (soupis kapitol nějakého literárního díla)

treviský

zpředu zašpičatit, přiostřit

mít v úmyslu

přirůstat, vzrůstat, růst, přibývat, zvětšovat se

klidný

lehkověrný, důvěřivý ; věřící (o křesťanu) ;

být vlhký

rozlévat, vylévat, rozkládat

proto

útok, vpád

stávat se změkčilým

občina (někdy ; různý význam)

rovný, plochý

rychle

aby byly nakloněny po proudu řeky

brát si za svědky, poprosit

(form. iudico)

zahánět, zatlačit

Jeremjáš

(střv.) (jihofr.) (člen užívaný někdy před mužskými jmény)

proutí, roští

jak o tom (píše Apoštol Římanům)

třetí neděle postní

povstávat, zvedat se

někdy, jednou ; když, kdykoli (jen) ; poněvadž, ježto, jelikož

zdržovat koho od čeho ; zdržovat, zadržovat ; zabavovat, zaměstnávat, poutat ; zabavit čím, strávit ; udržovat se naživu ; zadržovat co komu (majetek, peníze)

společný, smíšený, nerozdílný

vojenské oddíly

napálený, naštvaný, pohněvaný

pokus

slyšet, zaslechnout ; dovídat se ; vyslýchat ; poslouchat, uposlechnout, být poslušen

měšťan

Srbové (zejm. ve franckých pramenech 9. stol. takto)

zůstávat, setrvat

a (zejm. slučovací spojka, ale i odporovací) ; a to (připojuje logicky nesouřadný člen: "jeden, a to velmi podivný zvyk") ; i, také (adverbium se stupňovacím významem: "et dona ferentes", zejm. v pozdější latině)

dotazování, vyptávání

tvrdit (zejm. mylně)

táhnout zpět, odtahovat ; vést zpět, přivést zpět, zavést, uvést ; přivést, přimět k něčemu, vrátit koho čemu ; obnovit, znovu zavést

krotit, ovládat, mírnit

loupež, zákeřnictví

úrok

rovnodennost

lítost, zkroušenost, zkroušenost nad hříchy ; sklíčenost, hoře, žal, bolest ; útrapa, svízel, bída ; ničení, zkáza

důstojný otec (zejm. v oslovení: nonne)

mísa [Pražák nic, Šenková nic, el. sl. nic. Jde o nádobu na jídlo, mísu, užito Vg. Mt 23,25 ; 26,23 (kdo z vás se mnou namáčí ruku...).]

usmířit

tvrdošíjně, zatvrzele

protivenství

beztrestně

mínění, názor, myšlenka, úsudek ; úmysl, vůle, přání ; hlas, mínění, nález, úsudek (v poradě) ; rada, návrh ; myšlenka, smysl, obsah, význam ; výrok, rčení, věta, myšlenka ; rozsudek, rozhodnutí

křest

odsuzovat, trestat ; pokutovat, ukládat pokutu ; přivodit odsouzení, dát odsoudit ; odsoudit, zavázat koho k čemu, zasvětit, oddat, určit (zejm. záhubě) ; odsuzovat, zamítat, zavrhovat, zatracovat

chápat se čeho, prudce uchopit co ; unášet, hnát, táhnout, vést co ; chvatně jít, chvátat, spěchat ; rvát, vyrvat, urvat ; trhat, utrhnout, strhnout, vytrhnout ; vléct, vléci, táhnout

tolik ; tolikerý

jednoroční, celoroční

podkopati, zespodu probodnouti

odpírat

svážení píce pro dobytek

usadit se, usídlit se, posazovat, ustávat

Dunaj (na dolním toku)

lidský věk, pokolení, rod, generace ; lidé jedné doby, věk ; věk vůbec, doba ; časovost ; století

uniknout

Albi (jde chybný přepis ; viz Duv. Hist. 159, n. 41)

znepokojovat, pobuřovat, popouzet

když

trpět ; zakoušet, zažít, přetrpět, přestát, utrpět ; nabývat čeho ; trpět, strpět, dovolovat, připouštět, nechávat ; poddávat se (alqm komu), poslouchat koho, oddávat se, podléhat (alqm komu)

bohabojný

prostor, čas

velmi skrovný počtem, velmi málo, velmi málo

oddálit, odloučit, rozdělovat

Tartar, podsvětí ; peklo

úpatí hory

líbací medailónek (který nechával kněz kolovat mezi věřícími) (DZ podle Rubin, CC, 74-76 ; MLLM nic)

povzbuzovat, popuzovat

rozpomenout se

tlačit zpět, zatlačovat

čas, doba (obecně i noční doba apod.) ; okamžik, chvíle, hodina ; lhůta, čas, určený čas, čas potřebný k čemu ; pravý čas, příhodná chvíle, vhodná příležitost

světlík, okno ; svítilna, světlo

(Pražák nic)

váhat

kazatel

moc, panství, vláda, nadvláda

štěstí

Avalon

ustat, přestat

(LMALB nic)

utopit

stačit

velekněžka, nejvyšší kněžka, arcikněžka, představená chrámu, hlavní obětnice ; dozorkyně ; mistryně (přen. o ženě dovedné v nějaké disciplíně)

pramen

(často v inkv. registru Fournier, např. 336, konec odst.)

zdržet se, krotit, mírnit

vskutku ne

těžko, stěží, obtížně, nesnadně

žádat, požadovat

celý

zaslibovat, věnovat

křik

nepočestně obcovat s kým

orné pozemky

zapřísahání ; zaklínání (ďábla)

opatřovat obilí, zásobovat obilím

úspěch

zahnat, odvrátit

cizí, nepříznivý, nevýhodný

nerovný (o povrchu) ; srázný ; nestejný, nerovný, nespravedlivý ; nepříhodný, nevýhodný ; nepříznivý, nevraživý, nepřátelský ; neklidný, rozhořčený, hněvivý (o povaze) ; nehodný, nespravedlivý (DZ)

nepřístupný

ležet natažen, prostírat se

předvídající budoucnost, znalý budoucnosti, věštecký ; starající se, starostlivý, pečlivý (alcis rei o co) ; prozíravý, obezřelý, opatrný

menstruace ; potraviny na měsíc ; měsíční služné

vzájemně rovný

jedinečný, vynikající

tkadlec (správně textor)

umytý, čistý ; hezký, švarný, lepý ; nádherný, skvělý, skvostný ; slušný, řádný, způsobný, uhlazený, vznešený ; znamenitý, vzácný, jemný

otrávit, napustit jedem ; uštknout

ostatně ; (v protivě k záporu) ostatně však, avšak, ale, však, pak, nýbrž, naopak

obkládat, obložit

slzy

dosvědčovat, veřejně dosvědčovat, vypovídat, tvrdit, prohlašovat, přiznávat se

(form. diabolus)

poblíž, po ruce

pochybnost, nejistota

účastnit se, být přítomen

pohodlný

Bosna

zpráva

uložit, uschovat, schovat ; skrýt

úmyslně, naschvál

vykládat, vysvětlovat

zlostný, popudlivý

blesk ; (pl.) bouřka, blýskavice ; záře

oddělovatel ; dělitel (mat.) ; rozdělovatel (např. pozemků, peněz) ; rozhodčí (při rozdělování majetku) ; náhončí, rozdělovatel peněz (před volbami k podplácení voličů) ; správce a rozdělovatel kanovnických prebend ; rozdělovatel vytěžené rudy

jistě, arci, ovšem

strana, spolek, rozkoly, různice

mít převahu ( mít méně

Záhřeb (rejstřík Iz dubrovačkog: Zara, viz Jadra)

přímým směrem

odpor, hnus

náhoda, osud

rozkoš, slast, požitek, potěšení

lesknout se, hýřit

urážka

za noci, v noci

důvěřovat, mít důvěru, spoléhat se

porážet, zpřevracet ; zeslabovat, oslabovat, tlumit ; vyvracet (tvrzení)

přísaha (DZ ; Pražák nic)

vyrážet, vychrlit ; vyhrknout ; vypuknout, provalit se, vzniknout (o požáru apod.) ; promluvit (zejm. při přerušení ticha) ; vyrazit, vytrhnout ; vyřítit se, vrhnout se ; rozmáhat se, rozrůstat se ; oddat se čemu, propadnout čemu

viz quisque

k večeru

rána, poranění, zranění ; poškození, trhlina, díra ; rána, úraz, pohroma, škoda, ztráta, neštěstí, zlo ; bolest, bol, trýzeň, láska (duševní stavy) ; zraňující nástroj, zbraň, střela, šíp

(Pražák nic, LMALB nic, ani pod dovlerium, MLLM nic, uvádí jen dobletus, viz ; mohlo by to souviset ; doblerium Google 19.1.2004 nic ani pod -o, -i)

chlad, zima

souvislý, nepřetržitý

opatřovat, postarat se

pohybovat, zmítat

Chorvaté

vyznat, uznat, doznat, přiznat ; vyjevit, dát najevo, prozradit (nějakým skutkem)

čin, skutek, přečin

před časem, svého času

honit se

vévoda

nesouhlasit, být jiného názoru, neshodovat se, nebýt zajedno, rozcházet se ; mít různá mínění, rozcházet se ; nesnášet se ; odporovat, být proti komu ; odporovat, lišit se, neshodovat se, odchylovat se, různit se (a + abl.)

vyhodit, vyhnat, vyloučit, vypudit

odtud, dále (o pořadí, posloupnosti) ; dále (místně) ; od té doby, od té chvíle, potom, na to ; pak (vytčení otázky: proč pak ovšem přišel?, tj. za těchto okolností) ; brzy, zakrátko, co nevidět

podat zprávu, hlásit

stmelovat, zdít

(Pražák nic)

střídavě

lehkověrnost, důvěřivost ; důvěra

přišívat

pokutu bráti na někom, trestat někoho

nemocná

krátce, o trochu

zakrýt, skrýt, zatajit

soudce ; posuzovatel, kritik ; rychtář

strážce pečeti

neporušitelně

dát, ustanovit ; odpykat ; konat spravedlnost, rozsuzovat, zasedat na soudě, zavést (iudicium vyšetřování) ; vzdávat, prokazovat ; vydávat (počet), udávat (důvod) ; splnit ; učinit koho čím

odrážet, odvracet

(Duv. Hist. 109 překládá "k hrobům apoštolů")

hned, ihned

odkládat, odevzdat

jak -tak

zhrdnout

kámen

přímo, zrovna, právě ; docela, zcela, zhola, jistě ; velmi, tuze ; zkrátka, slovem (po výčtu)

uchopit, pochopit

evangelistář (obsahuje perikopy z evangelií ; jiné je evangeliář, tj. kniha 4 evangelií)

vykládat, rozbírat, pojednávat, přednášet, rozmlouvat, rozprávět, hovořit (de re - o čem)

vůle

otáčet

otevřený

vazba, pouta

jako otroci

upouštět od něčeho

Treviská marka (oblast Vicenzy, Trevisa, diecéze Feltre a Belluno, možná i část Furlanska zahrnuta do tohoto termínu, uvádí Duvernoy)

téci dolů, stékat, valit se

výběrčí

Bulharsko

(arch. pro locus)

hlasatel, vyvolavatel

Glastonbury

čelo ; výraz obličeje, zevnějšek ; průčelí, přední strana ; šířka ; titulní strana ; čelo, fronta (voj.)

správný, slušný, náležitý ; pravdivý, pravý, skutečný, opravdový ; upřímný, poctivý, spravedlivý

děsit se, chvět se

poděkování, děkovná slavnost, slavnostní pobožnost

dostat se zpět k

zapalovat

odradit, odstrašovat

neporušitelný, nedotknutelný

zůstat, zbývat

podoba, útvar

hned, ihned (MLLM, 264 ; též incontinenti, ač MLLM uvádí jen in continenti psáno zvlášť pod continens a tam má tuto informaci)

levý ; nejapný, neobratný ; zvrácený ; nepříznivý, neblahý ; nešťastný

bojácný

[viz vilica-]

vicenzský

bezpečný

dříve (v některých kontextech vhodné, např. RS 58:15)

přísežný ; svěcený, zaklínaný

běh, směr

zpustošený, vypleněný

rady

mlíti

kráčet, ubírat se, jít, stoupat, vykračovat si ; přecházet v něco, měnit se ; platit za co (pro re) ; přecházet na koho, dostávat se komu, připadnout komu ; stát se kořistí ; dopadat, dařit se, vést se (jak se vede) ; sloužit (např. dobře, o věci)

po smrti, posmrtně

blíže ; z větší blízkosti

sněhová bouře, sněhová vánice

schvalovat, vychvalovat

(adv.) též, rovněž, také, podobně, dále

přátelství, těsný poměr

Ezdráš

pohřební píseň, žalozpěv ; kouzelné říkadlo, kouzelnická píseň ; píseň, popěvek

urozený

příkrý, prudký

pravidelný, výroční, každoročně se vracející (zejm. o náboženských svátcích) ; slavnostní

předloktí, rameno

ječný, ječmenný

četa

oddat se, věnovat se

svíčka

podroben, vzdělán

zpupně, bezostyšně

přistoupit, sestoupit

obecně, všeobecně

nesmysly

barbarský, nevzdělaný, krutý, hrubý

znalec

studený, chladný

vstříc, před (na otázku kam)

ve dne, přes den

opět a opět, znovu a znovu, opětovně

opice (i přen. o napodobovačích)

navrátit se

nařezat, nakousat, okousat

obestoupit, sevřít