Latinský slovník

stav

záletník, sukničkář, frejíř

lesk, třpyt, svit, záře ; vážnost nádhera ; vnější lesk ; jasnost, výraznost, zvučnost (řeči)

vedrat se, vniknout, vsunout

(trans.) vzdalovat ; (intrans.) být vzdálen ; (refl.) vzdalovat se, vzdálit se ; nedostavit se k soudu ; (absol. / ab alqa re) vzdálit se od církevního působiště

vyběhnout, vyrazit

počet, účet, účtování ; seznam ; částka, suma, účet ; obchod, obchodní záležitost ; záležitost (z. vůbec) ; výhoda, prospěch ; počet, účet (přen.) ; opatření ; jednání, plán ; poměr, vztah, ohled, dbaní čeho ;

postrašit, zastrašit

pýcha ; zvedání, pozvedání

obklopit, obkličovat, obtáčet

zatím, mezitím

obávat se

moře ; vodstvo, vodní spousty, proudy

služebník

udání

sklep, spíž, zásobárna ; pivnice ; místnost, komora ; podzemní prostor v dolech

(Pražák takto v sg. nic ; viz singuli)

nejprve

známý

obývat, obdělávat

nařídit, uložit

nevhodný, nepřiměřený

v okolí, kolem

náležitá výška

dočasně ; včasně

kazatel

zavázat

poplatný

obsazení, zaměstnání, zájem

nepochybovat, být přesvědčen

pojat rozhodnutí

ženatý, (fem.) vdaná

nedávno

(Ovidius)

bezprostředně, bez prostředníka

nepatrný

čarodějnice

vůz, povoz

a to proto, že

utahovat, zadrhovat, zavazovat ; stahovat, svazovat, svírat ; v pas. tuhnout, křehnout ; poutat, vázat, zavázat (duševně, mravně) ; omezovat, držet v mezích

prostor, čas

vyrazit, vydat se na cestu

usmířit

(MLLM ani Pražák nic)

přirozená smrt

ačkoli, i když, přestože, třebaže (MLLM explicitně: "bien que - although") ; (slovo uvozující přímou řeč - sic)

světský, pozemský

popírat, zapírat ; říci ne, dát odmítavou odpověď, pravit, že ne, tvrdit, že ne ; odpírat komu co, upírat komu co ; nedat, nedopřát (pokoje) ; stáhnout (plachty)

buřičský, nepokojný

pomíjet, opomenout, vynechat ; přecházet (mlčením), pomíjet, smlčet, nezmiňovat se, pomlčet o čem, nedotýkat se čeho ; zanedbávat, nedbat, zameškávat ; zdržovat se (nezdrželi se žádné ohavnosti) ; pouštět mimo

přece jednou

vzít pro sebe, sebrat, odebrat

brzy potom, brzy nato, zakrátko poté

duše

čili (jednoznačně v RS 59:27 a mnoha dalších místech)

boží, božský, svatý

jezdecký

od - do

Paris (hrad v Audes, viz Duv. Hist. 157, n. 26) ; Paříž

větev, halus

dostávat se kupředu, pokročit, postoupit, urazit (nějaký díl cesty) ; pořídit, vyřídit, prospět, mít úspěch, zdar ; prospívat, přispívat, pomáhat, být platný, být užitečný

brát si za svědky, poprosit

oznámit, vyprávět, sdělit

usavit do čela

prase, vepř

nadarmo, zbytečně, zbůhdarma

váha

konečně

zaštítit, potvrdit (privilegium) ; skrýt, zakrýt

neústupnost, tvrdošínost

žně

osika

laik

Blažej

vrátný, fortnýř

zbrojíř

věštit, prorokovat ; věštecky napomínat ; hlásat ; být ve vytržení ; blouznit

obrovský, ohromný

zakázané ovoce

Thiers

(form. ordinatio)

měděná barva ; předmět vyrobený z mědi

zůstat, setrvat

otázka, dotaz ; otázky, dotazování se ; výslech ; usuzování otázkou, dokazování

nekřtěňátko

vyměřovat, rozměřovat

zeptat se někoho

spatřit, uzřít

hranice

předsevzetí, úmysl ; látka, téma, děj (dramatu), hlavní věc ; návěst (úsudku), premisa

nečestně, hanebně, bezectně, nectně

jak, jakým způsobem ; že (MLLM, bez příkladu) ; tak, že / tak, aby ; aby (MLLM, Pražák ; Pražák zpracoval velmi slabě, jen "jako, jak" bez pozn., MLLM několik příkladů)

vyhledávat

zakřivený, ohnutý, zahnutý ; klenutý, sklenutý ; křivolaký

odebrat

vpravdě, ve skutečnosti

Záhorská Dalmácie (srbská)

za

střevíc, bota

bojovat proti někomu, napadat, útočit

(alqm) bdít u koho

opustit, zanechat

velitelský, vůdcův

syrový, surový, nezpracovaný ; hrubý, drsný, neumělý ; nezkušený, nevzdělaný, neznalý

vlévat, vlít, nalévat, nalít, naplnit ; vpustit co kam, rozšířit, rozlít (i např. o světle) ; rozestřít, pokropit ; nasypat ; rozházet ; zasypat (šípy apod.) ; splývat (o vlasech)

vyvrácení (teze, mylného názoru)

někdo, něco ; některý, nějaký

vrhnout

sklonit se ; sklonit, schýlit

mísa

lichotit, pochlebovat ; lichotit, lahodit, vábit (k požitku)

závěť

střídavě

slib lenní věrnosti

lombardský

neštěstí, nezdar, nehoda, neúspěch

oseté pole

večer

ohýbat, zahýbat, sklánět, kroutit, křivit ; napínat ; zatáčet, otáčet, obracet, uhýbat, namířit, změnit směr, zamířit, uhnout ; řídit ; ohýbat, obracet jinam, uchylovat, měnit (smýšlení) ; pohnout, umírnit, obměkčit, oblomit, dojmout, přivést k povolnosti

Raška

slyšet, zaslechnout ; dovídat se ; vyslýchat ; poslouchat, uposlechnout, být poslušen

oheň

ochrnutý

písemný

závěť, poslední vůle

den potom, druhého dne

střídání, vystřídání, změna ; místo (v řadě) ; úkol, úloha, úřad ; odveta, odplata, odměna, náhrada

střecha, krov, kryt, příbytek, byt, obydlí

nitro?

vážně nemocný

hvězdný ; praporečník, vůdce

(in alqa re) upadat v co, upadat do čeho ; (in alqm) hodit se na koho, slušet komu ; padnout, sběhnout se, přihodit se, udát se ; dopadnout jak ; (alci) připadnout komu (o majetku)

mzda, plat, odměna

či - či

lidumilný, zdvořilý, vyspělý

vyrážet, vychrlit ; vyhrknout ; vypuknout, provalit se, vzniknout (o požáru apod.) ; promluvit (zejm. při přerušení ticha) ; vyrazit, vytrhnout ; vyřítit se, vrhnout se ; rozmáhat se, rozrůstat se ; oddat se čemu, propadnout čemu

zřídit

vzbouřit se

divoký, surový, krutý, nevzdělaný, hrubý, necitelný

uvažovat, rozvažovat

bytí

Avalon

vykonávat, pokračovat

být vlhký

k večeru

nad to, dokonce, k tomu

nazývaný

temná pára, mlha, dým ; mračno prachu ; mrákota ; temnota, temno ; chmura (zejm. doby)

když, jakmile

zatajování, skrývání

trám, kůl

vymačkat, vytlačit, vytvořit

skrývat, zatajit

prozradit

zhrdnout

winchesterský (William z Malmesbury, De antiquitate, ed. Scott, 40)

zahnat, odvrátit

utěšitel, těšitel

záhřebský

přísaha (DZ ; Pražák nic)

vážně

rozpomenout se

celý svět ; (přen.) všichni

odlehlý, nepřítomný

oděný praetextou (tj. nachem lemovanou tógou, kterou nosili chlapci do 17. let) ; vyšší úředník ; nedospělý hoch

zakrýt, skrýt, zatajit

mučit, trápit, trýznit

vpadnout, vtrhnout, vniknout

dobrodiní, laskavost

mám něco na starosti

ovocná šťáva, džus ; omáčka

nedostatek, nouze, chudoba

přímo, hned, vpřed, kupředu, nepřetržitě

vážený, čestný, ctěný

žádat, požadovat

slavnost, bohoslužba ; oběť, žertva ; blahopřání

hlubiny

uzavřít, zamezit, překazit

veselý, bodrý

zpět žádat

proti noci

objevit se, ukázat se, zjevit se, vynořit se ; být k službám, přisluhovat, posluhovat, konat službu ; jevit se, ukazovat se, být zjevný, být patrný

téma, látka

(viz commendo)

obilí (zejm. vymlácené), zrní ; osivo, zrno k osevu

nařizovat, rozkazovat

dojít víry, uvěřit někomu (pas.)

přimluvit se za koho

pro (o překážce, pro kterou se něco nemůže uskutečnit)

často, zhusta, mnohdy ; opětovně, opět a opět

Srbové (zejm. ve franckých pramenech 9. stol. takto)

odkud

stěsnaný, stlačený, hustý

nožíř, výrobce nožů

zhoubkyně, škůdkyně

poslat

tvrz, pevnost

(ani LMALB nic víc)

bez práce, nezaměstnaný, nečinný ; neúčastnící se politických zápasů, žijící v ústraní, pokojný ; klidný, bezstarostný ; zdlouhavý [že by to znamenalo nehybný, to Pražák neuvádí]

mořský, při moři

společně

vkládat, vsouvat, strkat, zastrkovat, vpravovat (alqd. alci rei co do čeho) ; vkládat, přiměšovat, vplétat ; (refl.) plést se do čeho, vměšovat se do čeho ; zařazovat mezi, řadit mezi, brát mezi

být pro, navrhovat

toužit, žádat si, přát si, požadovat, vyžadovat, stýskat si po ; postrádat, pohřešovat

rada, porada, radění se ; rada, shromáždění rádců, poradní sbor, rádcové ; státní rada, senát ; rada, shromáždění soudců, porota ; dobrá rada, naučení, ponaučení ; rozvaha, rozmysl, důmysl, moudrost, důvtip ; chytrost, obmysl, lest, lstivost, úskok ; rada

exekuce

právě, zrovna, zrovna tak (adv. přirovnávací ; proto, pročež, tedy (spojka důsledková, neklas.) ; nuže (vyzývací ; i klas.)

již již, už už ; již (v běžném významu) již zajisté, již opravdu ; brzy - brzy, hned - hned, tu - tu

být prázden, neobydlen, neosazen

(perfektum od reperio)

postoupit

zvrácený, převrácený, křivý ; zlý, závistivý ; nerozumný, zpozdilý ; šilhavý

osvětlení, osvětlování ; osvětlení, světla, svítilny ; svíce, svíčka ; hvězda

obviněný, očerněný, zhanobený, pomluvený

Aethelred (De antiquitate Glastoniae ecclesie, trad. Scott, 131)

věrohodný, autentický

celkem (spojení "sunt XVI omnes" je to dobré překládat "je jich celkem 16")

vzdálený

amen

zavděčit se

odchýlit

čtyřkolý vozík, kočár

nebo tak nějak (časté při udávání času v inkvizičních záznamech)

příboj, vlnobití, vlnění

spojit se

otření, utření, vytření, smývání

(neexistuje, LMALB ani Pražák nic)

dar ; obětina, oběť, záslibný dar ; vojenská vyznamenání, čestné odznaky (v pl.)

utéci, uniknout, ujít něčemu

soudit, rozpoznat

cudnost ; bezúhonnost, mravní čistota

nikoliv nepatrně, značně, velice

kvůli

neprávem, proti právu, nespravedlivě

neořezaný

jistý ; určitý, konkrétní? (DZ ex Fournier I, 280: non recordatur tamen de certo loco)

světový

jakýsi, jistý, nějaký

loupež, zákeřnictví

zdrženlivost, zdržování se ; půst, hladovění, postění ; střídmost v pití ; sebeovládání, čistota, nezištnost, poctivost ; šetrnost, zdrženlivost ve výdajích ; nepřijímání svátosti oltářní

tvrdit (zejm. mylně)

velmi, velice, tuze, silně

zlomený, zesláblý

nedokonalý

horší, slabší

plodit ; přivádět na svět, rodit, (o zvířatech) vrhat ; (přen.) vytvářet, tvořit

spolusestra (spoluřeholnice)

související s hrabstvím Foix

bezpochyby, jistě, zajisté ; bez váhání

míle

dohled, pohled

nastrojit výraz tváře

tis

jako otroci

hřbitov

podstata

shodit

snad, možná, pravděpodobně, jak se zdá, jak myslím, podle všeho, nejspíš, asi ; asi (u číselného údaje)

každoročně

totéž, to samé

(MLLM nic!)

lidově (lidově se nazývat tak a tak apod.)

sousední

prohrát při, prohrát soudní spor

podsouvat (ve smyslu našeptávat)

přijít k sobě, znovu nabýt zdravého rozumu

neznalý, nezkušený

váhat

(anglosas.) chléb pokoje (medailon ve tvaru hostie kolující po kostele a líbaný věřícími)

bezstarostný, klidný, nestarající se, nemající starosti ; bezstarostný, veselý, klidný ; bezpečný, jistý, bez nebezpečí

(MLLM nic, zřejmě takto neexistuje)

stráž

z Lille

natrefit, vpadat, přepadat

věšet, pověsit, ověsit, ozdobit

proč ne? (ve větách hlavních) ; ba, ba docela, ba spíše (stupňující) ; jinak než (nemohu jinak než udělat co) ; aby ne (v záporných větých účinkových, např. nikdo z přítomných nebyl tak bezohledný, aby nepocítil hluboké dojetí)

vykládat, vysvětlovat

mínění, názor, myšlenka, úsudek ; úmysl, vůle, přání ; hlas, mínění, nález, úsudek (v poradě) ; rada, návrh ; myšlenka, smysl, obsah, význam ; výrok, rčení, věta, myšlenka ; rozsudek, rozhodnutí

lůžko

Slované

podle, ve shodě s

prorážet

plodný, nesoucí plody

vykonat, dokonat, dokončit, provést, uskutečnit ; dokázat, dovést, způsobit (aby)

nastávat

podle toho jak, jak, jakož

umírněnost, střídmost, vyrovnanost

uvést v rychlý pohyb, pobídnout

peklo, podsvětí (srovnání Vulgáty a ČEP: všude "podsvětí", nikde "peklo", ale v Kralických zase na mnoha místech peklo)

postavit proti nepříteli

blažený ; blahořečený, blahoslavený

břicho

blízkost

sedmnáct

druh

bez úhony, bez ztrát, neporušený, nedotčený

vyvrátit

zastavit se, sídlit, prodlévat

dále, kromě toho, navíc, nadto, mimoto ; ostatně

dopomoci k čemu (DZ původně pro RS 42:21)

špína

být v čele, řídit, spravovat

jakoby, jako by ; téměř, takřka, skoro ; jako (přirovnávací)

rozmluva, rozprava, rozprávka

jsoucno, jsoucí

pravidelný, výroční, každoročně se vracející (zejm. o náboženských svátcích) ; slavnostní

Miroslav

obecné věty (zásady, principy, kategorie, poučky, myšlenky), schémata

vévoda

zpočátku

zemědělství, hospodářství

házet

být opatrný, vystříhat se

kacířská zvrácenost (obecné označení hereze polemiky, inkvizitory apod.)

zanikat

právě tolik, zrovna tolik

dostatečně

[Pražák nic ; snad pomocník, příručí, přísedící]

hustý

holeň, hnát, noha

otevřít ; činit přístupným, odkrývat, odhalovat, objevovat, ukazovat, vyjevovat, oznamovat, vyjít najevo ; vystavit ; činit schůdným, proklestit

z Brescie, související s Brescií [neznám český tvar, ve fr. ak. sl. nenal, v Pražákovi taky ne.]

cihla

vytrhnout, vyškubnout

Ježíši (vok.)

zrada

pohybovat, stále otáčet

požehnat ; zasvětit (kostel) ; vysvětit (na kněze) ; pomazat (na krále) ; modlit se ; adorovat ; dát sbohem

opět vzít, znova se chopit, opět na sebe vzít ; opět se dát do čeho, znovu se dát do čeho ; obnovit

dlužná otrokyně? (často se vyskytuje v Iz dubrovačkog archiva 3)

skrovnost, šetrnost, řídkost, střídmost

svatost

spis

zůstat, zbývat

později (hůře, špatně)

rozsudek ; soudní obvod, soudní okrsek

Nehemjáš

odsoudit, shledat vinným, uznat vinným ; způsobit odsouzení (o žalobci) ; odsuzovat, neschvalovat, vinit, obviňovat ; zatratit, dát do klatby, zavrhnout, zatracovat

(form. aequus)

soucit

čest, stud ; úcta, vážnost, ohled na koho ; mravnost, počestnost, bezúhonnost, dobré mravy, slušnost, cudnost, čistota, nevinnost ; stydlivost, ostýchavost, skromnost ; hanba, potupa, ostuda

postupně, popořadě (MLLM), v časovém sledu, chronologicky (De antiquitate Glastoniae ecclesie, trad. Scott, 87)

(adv.) jako, tak jako ; jako, jakoby ; jako například ; jakožto, coby ; tak jak ; jelikož, vzhledem k tomu, že... (MLLM)

Mikuláš

ustavit do čela

v témž čase, zároveň

[viz quidam]

Moesové, národ v nynějším Srbsku a Bulharsku

přicházet v úvahu

uvázat, upevnit

slabý, chabý

vojenské oddíly

nářadí, nástroj

přírodní podmínky

hrůznost, děsivost, strašlivost ; krutost ; trpkost, nepříjemná chuť

(MLLM význam "alespoň" také neuvádí ; je tu jen jediný význam, a to "mimoto")

co, jak, proč

1. řazení, seřazování, uspořádání ; 2. pořadí, řada ; 3. ustanovení (např. do funkce) ; 4. svěcení (kněžské, biskupské), vysvěcení (na kněze, biskupa) ; volba (patriarchy, opata ; výslovně MLLM "election... of a patriarch") ; pomazání (na krále)

Spoletský

konat soudy

blátivý, z bláta

nechat mezeru, uplynout

především

stěna, zeď

oddělit

projíždět

vídat, vidět ; navštěvovat

odchod

lovit

před

přestat dělat co, přestat s čím

Vojtěch

snad, možná, pravděpodobně, jak se zdá, jak myslím, podle všeho, nejspíš, asi ; asi (u číselného údaje)

nezdrženlivě ; hned, ihned (MLLM odkaz: incontinenter = in continenti, to nal. sub continens jako hned, ihned)

tvrdý, tuhý

zbylý, zbývající ; budoucí ; ostatní

ukládání (čeho komu, např. pokání)

narození se týkající

usilovat, snažit se

milánský

pokrm, strava

cost (filosofický termín)

Vinidové

zlepšit, vylepšit, zvýšit hodnotu ; poopravit, vylepšit ; vyléčit, uzdravit ; (pas.) vyléčit se, uzdravit se ; opravit (věc, např. loď) ; obdařit, obdarovat, (spec.) obdařit donací

nepřístupný ; nedostižný

beztrestně

strava, potrava, pokrmy, zásoby

almužna (darování i darovaná věc), dar, dobrodiní

rozkol, různice, spor, rozbroj ; vzpoura, odboj

ačkoliv

padá sníh, sněží, chumelí

pouze, toliko, jen

upomínat, upozorňovat, napomínat

držící se čeho (neklas. alcis rei) ; pevný, silný ; zachycující nohy (neschůdný) ; tuhý, hustý, lepkavý, přilnavý, vazký ; pevný, stálý, houževnatý, vytrvalý ; neústupný, tvrdošíjný, urputný, zarputilý ; vzpurný ; šetrný, skoupý, lakomý ; trvalý

rozmnožovat, rozplemeňovat, rozplozovat, rozsazovat ; rozšiřovat (místně) ; dál vést, udržovat, zachovávat, prodlužovat ; odsunout (do budoucna)

obkládat, obložit

zkoušet, zkoumat, okusit, zakusit

vpravdě, skutečně, opravdu

pohnout, dojmout

poutat, zaplétat, zamotat ; dělat neschůdným, nepřístupným ; zaplést, zamotat, zmást ; překážet, zabraňovat, být na závadu, vadit, ztěžovat, zdržovat, mařit, znemožňovat, překazit