Latinský slovník

přetékání, vylévání, rozlévání, vystupování z břehů, rozvodnění ; nadbytek, přebytek, přeplnění ; hojnost, plnost, dostatek, bohatství, úroda

míra (nástroj i rozměr) ; takt, rytmus ; melodie, nápěv, píseň, harmonie ; míra, pravá míra, náležitá míra, uměřenost, umírněnost ; způsob ; pravidlo

neveliký

bytnost, esence

práce, činnost, námaha, přičinění ; služba, pomoc ; možnost práce, čas ; pracovník, dělník, nádeník

vůkol, kolkolem, ze všech stran, odevšad

(form. flaveus)

protější, opačný

lid, nižší lid

med ; sladkost, sladká věc

být prázden, neobydlen, neosazen

námaha

odvratitel (např. nebezpečí) ; obhájce, zástupce před soudem ; ochránce, obránce ; odpůrce

hustý

vévoda

ječný, ječmenný

Ježíši (vok.)

oddělovat, dělit, odlučovat, odtrhávat ; odlišovat, rozlišovat, dělat rozdíl ; rozdělovat, rozlučovat, dělit ; rozdělovat, třídit ; rozvrhnout, uspořádat ; rozvrhnout látku (o slohu) ; trhat, rozrážet, tříštit ; rozdvojovat, rozštěpovat

přítel, blízký

každodenně

doufat, důvěřovat

kacířská zvrácenost (obecné označení hereze polemiky, inkvizitory apod.)

brát, přibírat, nabírat, přijímat ; přidružovat, připojovat ; osvojit si, přijmout (sirotka do péče ap.) ; získat si, osvojit si ; dávat si, přikládat si ; osobovat si, přivlastňovat si, činit si nárok na co, vyhrazovat si

osada, osadníci

slavit co

zdráhat se, nerad konati

nadarmo, marně, zbytečně, bezvýsledně, zbůhdarma, bez výsledku, bez užitku, s nepořízenou ; bezúčelně ; bezdůvodně, bez příčiny, neopodstatněně, neodůvodněně

vzkázat komu??? [výskyt DHC 308:25]

často, zhusta, mnohdy ; opětovně, opět a opět

střídavě

(jako "úkon" v Pražákovi nenal.)

prvomučedník

jakýsi, jistý, nějaký

podtít, podseknout, podežínat

hrstka

naplnit, zaplnit

v obvyklých intervalech, v obvyklé vzdálenosti

hodný pokárání

nestarat se, nedbat

lopata

vzdychat, vzdechnout, sténat, truchlit ; truchlit nad čím (alqd)

krajský soud

kmotr (pro křestního kmotra i jako běžné oslovení)

projíždět

navěky (tak např. RS či Žd 6,20)

vespod, dole

omývání, čištění

takový, podobný [Přímo nenal. v Šenkové ani Pražákovi. Pod eiusdemmodi právě takový, téhož způsobu. Toto vypsáno z Vulgáty.]

Épeiros (dnešní Albánie)

zvrácený, převrácený, křivý ; zlý, závistivý ; nerozumný, zpozdilý ; šilhavý

vkládat, vsouvat, strkat, zastrkovat, vpravovat (alqd. alci rei co do čeho) ; vkládat, přiměšovat, vplétat ; (refl.) plést se do čeho, vměšovat se do čeho ; zařazovat mezi, řadit mezi, brát mezi

přímo, zrovna, právě ; docela, zcela, zhola, jistě ; velmi, tuze ; zkrátka, slovem (po výčtu)

nerovný (o povrchu) ; srázný ; nestejný, nerovný, nespravedlivý ; nepříhodný, nevýhodný ; nepříznivý, nevraživý, nepřátelský ; neklidný, rozhořčený, hněvivý (o povaze) ; nehodný, nespravedlivý (DZ)

obročí (LMALB tvar usualis ; asi to je adj. od usus)

zatoužit po čem (alqd), roztoužit se ; bažit, toužit, dychtit po čem (alqd)

soukromě, v soukromí

požehnat ; zasvětit (kostel) ; vysvětit (na kněze) ; pomazat (na krále) ; modlit se ; adorovat ; dát sbohem

ozbrojený

smrt ; mrtvola ; krev

Bohorodička

(geogr.) Montaillou

majetek, jmění, peníze

nalézt

levice, levá strana

svisle

(Pražák nic)

prázdný prostor

Moravané

proč (vztaž. ; takto např. RS 45:9)

(město ve Španělsku, jiné je Placentia, tj. Piacenza)

padělat, zfalšovat, falzifikovat

(form. blaveus) (LMALB) ; žlutý (??? DZ)

exhumovat

žebro ; bok, stěna

tajně

florentský

nechtít ; nebýt nakloněn čemu ; kéž by ne, chraň bůh

probíhat, stávat se

provdat, vdát

kmen

modrý ; způsobující modřinu (o ráně)

Kaledonie (dnešní Skotsko)

Byzanc

čin, skutek, přečin

tam

uchopit, zachytit, chytit, popadnout, vzít ; sklízet (úrodu) ; unést, uchvátit (osobu) ; zatknout, chopit se ; přivlastnit si, ukrást ; (alqm) vzít si koho, oženit se s kým, pojmout za manžela/manželku ;

přirážet, zatloukat, zarážet

nést, nosit ; vést, řídit ; nosit na sobě co ; jevit ; chovat (něco v mysli) ; být někomu po vůli ; provozovat, konat, provádět

nepokoj, povstání

jak - tak

učinit obrat, obrátit se

vědomý

loďka

hned, ihned (MLLM, 264 ; uvádí jen in continenti psáno zvlášť pod continens a tam má tuto informaci ; dohromady Fournier I, )

prozkoumat, vyzkoumat

chřtán, hrdlo

Albi (jde chybný přepis ; viz Duv. Hist. 159, n. 41)

dostatečně

opětné zjednání, obnovení ; smíření, usmíření

šípař

na vystřídání

klamavost, klamání, klam, šalba, podvod, přetvářka, úskok, pleticha

(in speciali překládá WEH "especially")

ničemný, špatný, darebný, zlotřilý

osvobodit ; osvobozovat, na svobodu pouštět ; osvobodit (na sobě), propustit, zprostit, prohlásit nevinným ; zprošťovat ; vyklízet, uvolňovat

(form. si quis ; např. RS 59:21)

oheň

(MLLM nic)

Karnutové (mocný keltský národ)

přibrat

zvyk

syrový, nezralý, nestrávený ; surový, nezpracovaný ; krvavý, surový ; nebílený, nebělený (o vlákně či tkanině) ; nepromyšlený

rozlučování ; rozeznávání, zkoušení ; opatrnost, obezřetnost, moudrost ; rozdíl

pohybovat, stále otáčet

(MLLM nic)

ličgeský

Nehemjáš

vyměnit

zastavit se, sídlit, prodlévat

zatajování, skrývání

postit se

francouzština

odpadnout, odtrhnout se, odvrátit se ; odvracet se, odchýlit se (přen.)

vzhledem k ostatnímu, co do ostatního, ostatně, příště, napříště

hrob, hrobka, pohřebiště ; náhrobek ; mohyla

otevřený, přístupný, ničím nechráněný

putovat (např. z těla do těla ; takto DHC 311:4)

nuznost, chudoba

nevěřící (nevěrný zřejmě ne!)

šikmo, stranou

povlečení

zdraví, zdravý rozum, rozvaha, rozumnost

vzhledem k ostatnímu

společně

toulouský

Bosna-Hercegovina (v moderní době)

síran měďnatý (sic LMALB, zde citace textu, ověřeno ; název podle místa těžby)

jít ; zajít, zaniknout, zemřít, zesnout ; obcházet, procestovat ; jít kolem, táhnout se kolem, lemovat ; projít, probrat ; podnikat, konat ; zastávat, vykonávat, obstarávat

pokrm, jídlo, život, živobytí, způsob života

chýlit se, nachylovat se ; klonit se, sklánět se, chýlit se, nachylovat se, obracet se, směřovat ;

troška, něco málo

vždyť přece ne

vyrvat, vytrhnout, vyškubnout

místo uprostřed, mezi oběma ležící, patřící jim oboum

hvězdný ; praporečník, vůdce

mnohokrát, často

asketický život, mnišský život

loňské léto

(perfektum od reperio)

tlačit zpět, zatlačovat

štěstí

střídání, vystřídání, změna ; místo (v řadě) ; úkol, úloha, úřad ; odveta, odplata, odměna, náhrada

požadavek

bota, botka (kryjící celou nohu)

ovocná šťáva, džus ; omáčka

rovněž, také, též, i

třetina

přirozená smrt

netělesný

špína

správce ; uspořadatel ; (biskupský) pověřenec (spravující světské záležitosti) ; rektor (kostela) ; světitel (osoba, která světí kněze či biskupa)

umývat, koupat

smrtelný hřích

bělit (prádlo)

sníh

Bologna (město v Itálii) ; (jméno dalších obcí)

pozorně, bedlivě, napjatě

všechen, celý

půst (čtyřicetidenní) ; veřejné pokání ; dispens od veřejného pokání

katarka

modlitba Páně

šafářka, hospodyně, selka ; venkovské děvče

svým nákladem, na své útraty

zahnat, odvrátit

především, zvláště

oděv, oblek, šaty, šatstvo, roucho ; šat, roucho (jednotlivé, ale toto jen pozd.) ; tkanina, látka ; přikrývka, pokrývka, koberec ; šátek (bás. a pozd.)

chytit za krk

daleký, vzdálený

humský (související s Humem, dnešní Hercegovinou)

držet, mít, zastávat, zaujímat

díra, otvor, dírka

sebe, se (akuzativ zvratného zájmena pro 3. osobu, předmět musí být totožný s podmětem) ; (střv. též) jeho, ji (akuzativ osobního zájmena pro 3. osobu, předmět nemusí být totožný s podmětem) (Quitt - Kucharský, Latinská mluvnice, 43) ; je? (DZ)

shledat jakým (v případě dokonavého užití nelze přeložit "být pokládán za jakého")

chtít vidět, podívat se, ohledat, prohlédnout si, spatřit, popatřit, vidět (zejm. po slovesech přacích a pohybových) ; dívat se, prohlížet ; navštěvovat, zajít kam, vstoupit, vkročit

vzadu, zadem, nazad

konečně, teprve

(LMALB nic ; viz asi spíš románské jazyky: charger, cargar)

pravidelný, výroční, každoročně se vracející (zejm. o náboženských svátcích) ; slavnostní

promeškaný, prozahálený, zameškaný

podmínka

úrodný, výnosný

nevhodný, nemístný

lombardský

odsouzený

stráž

(často výplňkové slovo, která lze přeložit "pak" či zcela vynechat ; viz např. RS 58:19)

hojněji, více, víc, větší počet ; déle, více než ; napříště, do budoucna ; důkladněji, více důkazů (formule, kterou se odročovalo soudní řízení)

nižší

Bosna

jestliže totiž

proti čelící, opačné (trámy)

dýmějový mor

radost, blahopřání

vkročit, vstoupit ; dát se do čeho, začít co, pustit se do čeho ; kráčet, vykračovat, stoupat ; vstoupit, vkročit do čeho, na co ; začít, nastoupit (např. cestu), roz- ; přistoupit (DZ ex RS 44:5 ingredior ad mensam)

manželka

odchod

obehnaný

ohromný

společně, vespolek

odlišný, ale nikoli nesouvisející (s tématem)

tak se věc podle pravdy má

dovážeti zdola nahoru (proti proudu)

dům, příbytek

světský, pozemský

otvírat ústa ; lapat po čem ; dychtit po ; hledět na co zvědavě, s podivem, chtivostí, touhou

houba ; měkký krunýř šermířů, náprsník

takto

jak o tom (píše Apoštol Římanům)

povlovnost, mírnost

vzkládání rukou

spoléhající se

stěsnaný, stlačený, hustý

jmenovat se, nazývat se

oplodnit

klam, mam, úklady, úskoky, obmysl ; překrucování, sofismata ; vykrucování ; utrhání na cti, nactiutrhání, lživé obvinění, křivé obvinění, soudní pletichy, právnické kličky, křivda ; týrání, útisk, pronásledování, trápení, násilí ; vydírání

jak velice, jak málo

zardousit, uškrtit, zadusit, zadrhnout hrdlo

consolamentum (katarský obřad křtu Duchem svatým ; pozn.: MLLM toto heslo obsahuje a právě jen jako označení katarského obřadu to uvádí)

Slované

ulehčovat, činit lehkým ; zmenšovat, snížit ; zbavovat, zprošťovat, osvobozovat ; polehčit, prospět komu, zotavit, posílit ; obveselit ; slehnout, porodit ; nadlehčovat, opírat se ; zdvíhat, vznášet ; činit hladkým, hladit, leštit

pohřební píseň, žalozpěv ; kouzelné říkadlo, kouzelnická píseň ; píseň, popěvek

živý tvor, živočich (o zvířatech i člověku)

falanga, bitevní šik

dbát, dávat za pravdu

hledět pohlížet, dívat se

řízení, vedení ; vláda

přirůstat, vzrůstat, růst, přibývat, zvětšovat se

obrátit na útěk

schůzka, shromážděníčko, spolek ; shromaždiště ; pokoutní schůzka, tajné shromáždění, spiknutí, kacířské shromáždění ; nedovolená milostná schůzka ; (zřejmě i meton. o těch, kdo se sešli, ač nikde nenal. ; DZ)

kuchař

správce sklepa, správce spíže ; sklepmistr, klášterní sklepmistr (sic, to co cellerarius, ale sklepník zde ne)

obdařit, opatřit, působit

přízvuk těžký

rána, poranění, zranění ; poškození, trhlina, díra ; rána, úraz, pohroma, škoda, ztráta, neštěstí, zlo ; bolest, bol, trýzeň, láska (duševní stavy) ; zraňující nástroj, zbraň, střela, šíp

služebná

k sobě táhnout, přitahovat

obkládat, obložit

dosavadní

přidružit se

bez úhony, bez ztrát, neporušený, nedotčený

svrchu řečený, výše zmíněný

střevíc, bota

dozvědět se, zvědět

vlna

zjevně

ostrov

vzmužit se

zvědět, dozvědět se

rozmanitost mínění

být plný pochybností???

nepřivyklý čemu, neuvyklý čemu, neznající co ; neobvyklý, nezvyklý, neznámý, cizí ; neobyčejný, zřídkavý, řídký, vzácný, kromobyčejný

trůn, sedadlo

text ; Písmo (bible) (tak Biller in Heresy and Literacy, 68)

pahorek

dotýkat se, sahat

plíšek, plát, plátek, plech, deska, destička, kousek kovu / dřeva / kamene ; kusy železa, rozžhavené železo (k mučení či vypalování cejchu) ; čepel

ztráta, škoda

zadržení, zastavení

takový - jaký

po desíti

papež

vysílený, unavený

ten, tenhle, tento ; tenhle (opovržlivě)

být v čele, řídit, spravovat

město v Pannonii, nynější Ptuj (sic) (Pettau) ve Štýrsku

zaslibovat, věnovat

vzápětí

zubr

vyloudit, vylákat

právem

vydávat, připomínat

nejčastěji

více, napříště

vyptávat se, zkoumat

(často v inkv. registru Fournier, např. 336, konec odst.)

zastavit se

odkrýt, obnažit ; odhalit, zjevit, prozradit

příbytek, sídlo, domov

zproštění, vysvobození, osvobození (zejm. na soudě) ; dodělání, dokončení ; dokonalost, úplnost ; odvázání, odpoutání ; rozhřešení (DZ)

připravený

začal jsem

almužna (darování i darovaná věc), dar, dobrodiní

poslední naděje

odrážet, nepouštět

vychloubat se, honosit se, chvástat se

smysl, myšlenka, obsah

(form. persecutio)

celkem, všeho všudy

Lukášovo evangelium, evangelium podle Lukáše

přátelství ; přátelé

odlehlý, nepřítomný

porušit

vždyť, ovšem, neboť (uvádí samozřejmý důvod) ; ježto, neboť (vyznačuje důvodovou platnost vztažných vět ; ovšem (samostatná věta)

ovčín, ovčí n. kozí chlév

nakoupit, skoupit

plodit ; přivádět na svět, rodit, (o zvířatech) vrhat ; (přen.) vytvářet, tvořit

včelařství

konečně

zpupně

kvapný, rychlý, prudký

usnesení, opatření

(ab alqa re) uchránit čeho

zdárný, šťastný, se zdarem, šťastně ; zdar dávající, příznivý ; příznivý, šťastný, blahověstný

Chorvatsko

příbuznost (vzniklá sňatkem)

za

(střv.) (jihofr.) předložka "de" stažená se členem

cestovat

věrohodný, autentický

prostituce

prchlivost

oslovit křestním jménem ; výše zmínit, jmenovat?

toužit, žádat si, přát si, požadovat, vyžadovat, stýskat si po ; postrádat, pohřešovat

Wales (William z Malmesbury, De antiquitate, ed. Scott, 64)

opravdu, zajisté, ano ; neboť, vždyť (ve větách oznam. i táz) ; totiž (vysvětlovací) ; -pak (kdopak apod.)

chyba, vada ; kaz, skvrna, zkaženost ; nedostatek, úhona, závada ; choroba, nemoc ; špatná vlastnost, nepravost, nectnost ; úhona ; hřích ; pochybení, poklesek ; závada, překážka

bojovný, bojechtivý

nahoře, nad tím, svrchu ; dříve (časově) ; nad to, přes to, více, výše (míra) ; nad co, nad něco ; na čem ; přes co ; před (čím) ; nad, přes (co)

dělení ostatků

(LMALB nic, Pražák nic, MLLM nic ; Bosansko-humski..., 144 ; snad "nábožně")

obnovit

obsazení, zaměstnání, zájem

agenský (související s městem Agen)

množství, veliký počet ; množství lidí, lid, dav, obyvatelstvo ; prostý lid, luza

objetí, objímání, obejmutí (LMALB ani Pražák nic, ale lat-fr ano a TDH 317 užívá ve formě amplexcio)

dobrodiní, laskavost

druh, průvodce

pokrevná příbuzná, rodná sestra, vlastní sestra ; tchyně

zbylý, zbývající ; budoucí ; ostatní

modlit se růženec, říkat růženec, odříkat růženec

zvláštní, obzvláštní, výhradní, vynikající, přední, hlavní, výtečný, znamenitý, nejlepší, největší, nejvyšší

zahánět, vyhánět, zapuzovat

pustošit, plenit

měděná barva ; předmět vyrobený z mědi

pití, napití se (činnost) ; pití (tekutina)

blízkost

Avalon

spolupracovat, pracovat spolu, spolupůsobit

ne však, nikoli však

kmen

vytvořit, vymodelovat, uhníst

podvod, lest

hřát se u ohně

odkládat, odevzdat

postavit se na odpor

(viz oboedio)

dát se na útěk

být prvním centurionem prvního pilu = nejvyšším

komtur

usadit se

poplatný

agenský (město v jižní Francii)

obnovit, vrátit do původního stavu

přijít k rozmluvě

prozíravý, obezřelý, bystrý, rozvážný, prozřetelný, rozumný, opatrný ; moudrý, chytrý ; znalý, umějící, zkušený, zběhlý v čem ; předvídající, předvídavý, vědoucí ; vědomě, s úplným vědomím, s rozmyslem, úmyslně, schválně, naschvál

uctívat, ctít ; ozdobit ; prokazovat ; klanět se ; modlit se, vzývat, prosit ; snažně prosit

podat zprávu, hlásit

náležitě, vhodně

a ne, ani

držet na uzdě, krotit, trestat, kárat

manželské spojení, sňatek, manželství ; páření (o zvířatech) ; choť, manžel, manželka

bojácný

rozdělený ve tři části

přiveden, pohnut, sveden

takový (Pražák. MLLM nic. DZ zaznamenal též jako náhradu ukazovacího zájmena, asi jen neklas.)

výběrčí

prázdný ; planý, jalový, nicotný

muka, trápení

svícen (kandelábr), nosič svíček

západ

jazyk (řeč), jazyk (v ústech) ; národ (přen.)

stráž

natáhnout, napřáhnout, vztáhnout ; rozpínat, roztahovat, rozšiřovat, natahovat, rozestírat ; rozpřahovat ; rozšiřovat se, zvětšovat se, roztahovat se, rozvinout ; rozestavit, rozvinout (např. šik) ; protahovat, prodlužovat (čas.)

odkudkoliv

šílet, zuřit, bouřit, vybouřit se

četa

propadnout nejhorším mukám

dobrotivost

zůstat, setrvat

probůh!

uvádět do nebezpečí, být v nebezpečí

dříve

rukopis, rkp.

držet se čeho (i přen., např. TDH 311:6n.)

zničit, zkazit, přivést v zkázu, přivést na mizinu ; pištět, vrzat písničku

nanebevstoupení

nehoda, neštěstí, nepohodlí

neporušitelně

modrý

kovář, kovář železa