Latinský slovník

společný, smíšený, nerozdílný

být prvním centurionem prvního pilu = nejvyšším

otevřít ; činit přístupným, odkrývat, odhalovat, objevovat, ukazovat, vyjevovat, oznamovat, vyjít najevo ; vystavit ; činit schůdným, proklestit

(impers. paenitet me) (alcis rei) lituji, je mi líto, želím, mrzí mě, nelíbí se mi, nejsem spokojen ; stydím se ; (pers.) kát se ; litovat, želet

hluboko, dovnitř, do nitra

pevný postoj

učinivše obrat

křik

délka, doba trvání

čtyřkolý vozík, kočár

záhuba, zhouba, zkáza

upomínat, upozorňovat, napomínat

zakrýt, skrýt, zatajit

nic netušící

nadsazovat, zveličovat ; obdařit, opatřit, obohatit, zahrnout čím ; povýšit, povznést, vyznamenat ; dospět, dovršit (nějaký věk)

půst (čtyřicetidenní) ; veřejné pokání ; dispens od veřejného pokání

hloupý, těžkopádný, nerozumný, nejapný, blbý ; těžký, nehybný

krajský soud

šípař

věrohodný, autentický

nekřtěňátko

rovný, rovnocenný, rovnomocný ; rovnoměrný ; vyrovnaný, stejnoměrný, stálý, pravidelný ; stejný (+ dat. s čím) ; stejného věku, rovný věkem, stejného věku, rovnověký, subst. vrstevník ; současný, souvěký

břevno, kláda, trám

(neklas. pro quondam)

obnovení války, opětná vzpoura

sebe (genitiv zvratného zájmena pro 3. osobu, předmět musí být v klas. lat. totožný s podmětem)

dojít víry, uvěřit někomu (pas.)

rozpakování

padnout, skácet se, zhroutit se, klesnout

dříve (v některých kontextech vhodné, např. RS 58:15)

příkaz, vzkaz, zákaz, nařízení

1. (adv.) tam, onde, na oné straně, na druhé straně ; dále ; (přen. o čase, způsobu, míře) dále ; déle ; nadto, navíc ; v budoucnu, příště, napříště ; 2. (předl. s ak.) za, na oné straně, na druhé straně, na druhou stranu ; dále, za, nad, přes

náhlý, nenadálý

s přestávkami?

pohmoždit, ztlouci, zmlátit, nadělat modřiny ; posmívat se, tupit

zdržet se, krotit, mírnit

hrst slámy ; došek

(viz labor, labi, lapsus sum)

vyšetřování

jinde

profánní, neposvátný, světský ; nezasvěcený (zejm. do mystérií) ; všední, neslavnostní ; nečistý ; bezbožný, bohaprázdný, bohapustý ; zvrhlý, hříšný, nečistý ; zlověstný (o zlověstném ptáku, tj. výrovi)

překládat, přendávat, přesazovat ; přepravovat, převážet, přenášet, převádět, přeplavovat ; odevzdávat, dávat, předávat, podávat, přenechávat, svěřovat ; pouštět, vpouštět ; přejít, nevšimnout si, minout ; projít, přestát ; prožít, strávit

hned, co nevidět

potupný, hanebný

Mikuláš

návštěvník, příchozí, host ; cizinec

všechen, celý

jako zvláštní oddíl

skrýt, ukrýt se

treviský

opět vzdělávat ; obnovit, znovu zřídit ; uvažovat, uvážit, vzpomínat si, obzírat, v duchu přehlížet

(neexistuje, LMALB ani Pražák nic)

evangeliář

patrně, zřejmě, je zjevné, jistě, věru, ovšem, rozumí se ; totiž (vysvětlující)

jako (vztaž. v přirovnání) ; nějaký, mající kvalitu

popravování

číše, pohár

zestárnout ; zastarat ; zakořenit se

přísaha (DZ ; Pražák nic)

zmíněný, výše zmíněný

příznivý, vhodný, příhodný

neprávem, proti právu, nespravedlivě

dělat, činit, robit, zhotovovat ; stavět ; tvořit ; dát si dělat, nechat si udělat ; dělat se jakým, stavět se jakým ; skládat (verše) ; získávat, opatřovat, shánět, vydělat ; konat, vykonávat, provádět, pořídit

(pas.) rozložit se, zetlít

rád

odvrátit, shazovat

začal jsem

hrůznost, děsivost, strašlivost ; krutost ; trpkost, nepříjemná chuť

povaha, rod, druh

proč (vztaž. ; takto např. RS 45:9)

břeh, pobřeží

opravdu, zajisté, ano ; neboť, vždyť (ve větách oznam. i táz) ; totiž (vysvětlovací) ; -pak (kdopak apod.)

někam ;

bochník (DZ) ; koláč (zejm. obětní) ; placenta, plodový koláč ;

nepřístupný

rychle

déle trvající

nutně ; s logickou nutností, přesvědčivě, nutně

střídání, vystřídání, změna ; místo (v řadě) ; úkol, úloha, úřad ; odveta, odplata, odměna, náhrada

škoda, újma

odnímat, ubírat

jen, jenom, pouze, toliko

pahorek, kopec

rána, poranění, zranění ; poškození, trhlina, díra ; rána, úraz, pohroma, škoda, ztráta, neštěstí, zlo ; bolest, bol, trýzeň, láska (duševní stavy) ; zraňující nástroj, zbraň, střela, šíp

zakázaný strom, zapovězený strom [strom v ráji, na kt. roste zakázané ovoce]

čím ... tím

svým nákladem, na své útraty

bytí

výše zmíněný, řečený, jmenovaný?

omluva

pouštět

uvádět do nebezpečí, být v nebezpečí

bojovat bez štítů

uvést v rychlý pohyb, pobídnout

(střv.) (domácnost, v níž žijí společně sourozenci a jejich rodiny)

uzavřít, zamezit, překazit

postavit se proti

strmé skály, těsně k moři přiléhající

1. veřejné vyznání víry, dosvědčení víry ; 2. složení mnišského slibu ; 3. řehole ; 4. řád (mnišský) ; 5. úmysl, záměr ; 6. slib ; 7. profese, povolání, zaměstnání ; 8. poměry, společenské postavení, třída ; 9. doznání, přiznání

hodnost

bát se, obávat se čeho (de + abl. - sic ; též tranzitivně + ak.), strachovat se ; mít strach, obavu z čeho, o co (s dativem nebo předl. de + abl.), starost ; být starostlivý ; bát se, ostýchat se, rozpakovat se, váhat, neodvažovat se, nechtít (s inf.) ; s

oblíbit si, mít rád

přízvuk těžký

bažina, bahno

zdát se

Avalon

od toho času

pocta, vyznamenání

církev zlovolníků

noční stráž

Albi (jde chybný přepis ; viz Duv. Hist. 159, n. 41)

učenec

ani

navzájem, vzájemně

sbírat, shromažďovat, sehnat, stáhnout

sousední

v případě nutnosti, v případě nouze

být nesvorný, nesjednocený, rozdvojený, ve sváru, znesvářen ; nesnášet se, svářit se ; bouřit se, vypovídat poslušnost ; různit se, lišit se, neshodovat se, rozcházet se, lišit se v úsudku

ječný, ječmenný

záleží na tom

ať už - nebo

dále, kromě toho, navíc, nadto, mimoto ; ostatně

omluvit se, ospravedlnit se

nerovný (o povrchu) ; srázný ; nestejný, nerovný, nespravedlivý ; nepříhodný, nevýhodný ; nepříznivý, nevraživý, nepřátelský ; neklidný, rozhořčený, hněvivý (o povaze) ; nehodný, nespravedlivý (DZ)

(form. praesto)

velmi skrovný počtem, velmi málo

být ve zbrani, hotov k boji, v bojové pohotovosti

konání, díla, počínání, jednání (např. operatio daemonum, též jednání, činy ve Flor. rit. 248)

být proslulý

jednoroční, celoroční

otrávit, napustit jedem ; uštknout

bezpráví, nespravedlnost

další den

tyč, tyčka ; míra, tyč k měření, sáhovka ; sáh? (délková míra) ; ? (plošná míra ; MLLM jen vysvětluje, neuvádí ekvivalent, ale odkazuje na fr. studii o těchto mírách)

Nehemjáš

sčítání, počítání, soupis, seznam

domýšlivost

kožešina, kožich

shromažďovat, shánět, sdružovat ; shromažďovat se, sdružovat se, shlukovat se ; shrabovat

kramář, obchodník, obchodník se střižním zbožím (ale i obecněji kramář, podobně jako historicky fr. mercier ; srv. citaci MLLM VII, s. 672 "tam mercerii quam negociatores", kt. také může ukazovat na nutnost širšího chápání)

bez porušení

těžko, stěží, obtížně, nesnadně

protahovat

horské krajiny, hornatina, pahorkatina

dar ; obětina, oběť, záslibný dar ; vojenská vyznamenání, čestné odznaky (v pl.)

moc, síla, vliv, prostředky, bohatství

vyšel jsi (od exeo)

někdy, jednou ; když, kdykoli (jen) ; poněvadž, ježto, jelikož

zavázat

vztekle, hněvivě

odřezávat, odříznout, uříznout, vyříznout, přeříznout ; ustřihnout ; odtít, utít, useknout ; oddělovat, rozdělovat ; odlučovat, odnímat

rada, porada, radění se ; rada, shromáždění rádců, poradní sbor, rádcové ; státní rada, senát ; rada, shromáždění soudců, porota ; dobrá rada, naučení, ponaučení ; rozvaha, rozmysl, důmysl, moudrost, důvtip ; chytrost, obmysl, lest, lstivost, úskok ; rada

jsoucno jakožto jsoucno

měšťan

vézt

viz obiurgo

skládat účty z čeho

tuk (živočišný), sádlo (MLLM, z ekvivalentů dost jasně vyvozeno i živočišný, rod neuveden, příklady, ze kt. by se dal vyvodit, taky ne ; Pražák vůbec nic)

cost (filosofický termín)

posluchač ; žák

odchýlit

avšak, ale ; pak, dále ; (někdy též výplňkové slovo, které se nepřekládá)

oddělovat, dělit, odlučovat, odtrhávat ; odlišovat, rozlišovat, dělat rozdíl ; rozdělovat, rozlučovat, dělit ; rozdělovat, třídit ; rozvrhnout, uspořádat ; rozvrhnout látku (o slohu) ; trhat, rozrážet, tříštit ; rozdvojovat, rozštěpovat

rokle, sráz, stráň, úval

náhodou ; zrovna, právě ; maně, nazdařbůh, naslepo, slepě ; jednou (uváděcí slovo vyprávění) ; snad (ve spojení s ne, si, sin, nisi a básnicky i jinde) ; málem (forte dixit Tiberius = "il échappa ŕ Tiber de dire ; o tom Pražák neuvádí nic)

maličký

před koncem zimy

markrabí (nom. Havlík v ČJ takto)

(in alqa re) upadat v co, upadat do čeho ; (in alqm) hodit se na koho, slušet komu ; padnout, sběhnout se, přihodit se, udát se ; dopadnout jak ; (alci) připadnout komu (o majetku)

nahoře, nad tím, svrchu ; dříve (časově) ; nad to, přes to, více, výše (míra) ; nad co, nad něco ; na čem ; přes co ; před (čím) ; nad, přes (co)

memfidský

otrokyně ; nevolnice

meškati, prodlévati, zdržovati se

kacíř, heretik

narodit se, vyrůstat

Štěpán

pochybovat (+ dat. o čem)

sklep, spíž, zásobárna ; pivnice ; místnost, komora ; podzemní prostor v dolech

živý, oduševnělý ; duševně uzpůsobený, naladěný, smýšlející nějak ; věrně oddaný ; srdnatý, statečný

padá sníh, sněží, chumelí

lasička

přetvářka

poustevník

vážně, opravdově jednat ; tvrdit (vážně, opravdově, s jistotou), ubezpečovat, ujišťovat o čem, dokládat ; dosvědčovat, dokládat co, svědčit o čem

v celku, v podstatě

opravit

katarka

vybízet, pobízet

cena, peníze

stolovník

opovrhovat, podceňovat

prchlivost

takový (Pražák. MLLM nic. DZ zaznamenal též jako náhradu ukazovacího zájmena, asi jen neklas.)

po šesti

správcovství, hospodaření (ve Vg. jen tento význam ; L 16,2-4) ; hospodářství (DZ ; takto Int. Ioh. byl vyhnán od Božího trůnu a z nebeského "villicatio", podle Boz. dohl. "hospodářská stavení" ; DHC 309:13: in tali vilicatione [Lucifer] seduxit angelos)

nejbohatší

podporování, pomáhání, podpora, pomoc, přispění

(nenal. nic)

čestný, uctivý

popravit koho, na hrdle potrestat koho

odlišný, ale nikoli nesouvisející (s tématem)

Toulouse

daň, poplatek

přesně slyšet, vyslyšet, poslouchat

Středozemní moře

klín

pozdvihování

laik

albánský (tak např. Iz dubrovačkog archiva 3, s. 56, zcela jasně: in partibus Albanie a quodam Phylippo Albanense...)

stráž

uvolnit, osvobodit, zbavit ; vykonat, rozřešit, vyřešit, dokončit ; uvolnit z úřadu ; vykoupit, vyplatit ; zprostit závazku ; zprošťovat ; rozhřešovat (tvar LMALB), udělovat rozhřešení

osvobození od povinnosti, výsady

kolikrát

(intrans.) sahat, rozkládat se ; (o čase) plynout, ubíhat, míjet ; (o pocitu) pominout, přestat ; přejít (z jednoho stavu k jinému) ; zemřít, zesnout

ležet pod něčím, ležet vespod ; podléhat, být podroben, být podřízen

potit se ; přen. zapotit se, dát si práci, lopotit se, namáhat se ; být vlhký, být zbrocen ; vypotit, potit co (ze sebe myšlenky apod.)

sklonit se ; sklonit, schýlit

nabývat živosti, nabývat síly

zapřísahání ; zaklínání (ďábla)

lichotit, pochlebovat ; lichotit, lahodit, vábit (k požitku)

nevtipně

písemný

očistit (od hříchů) ; očistit (porodivší ženu, považovanou za nečistou), znovu umožnit přístup do chrámu / kostela (ženě po porodu) ; (refl.) očistit se (od obvinění)

omlouvat, ospravedlňovat ; uvádět co na omluvu, vymlouvat se na co, ospravedlňovat se ; zbavit se čeho, být zproštěn čeho, být ušetřen čeho

omdlet

zdvihnout

služebná

prostředník

zpovědní příručka

porušení povinnosti (úřední n. ve veřejném životě), zpronevěra, nepoctivost, prohřešení

klamavý, klamný, nespolehlivý ; podléhající klamu

sunout se, šinout se, smekat se, klouzat ; jet, sjet ; letět ; plazit se, plížit se ; plynout ; plout ; klopýtnout ; přen. klopýtnout, pochybit, zbloudit ; vklouznout kam, vkrádat se, plížit se ; spadnout kam

ohýbat, naklonit, opírat

strážce pečeti

dotknout, narazit

kotev, kotva, kotvice

usilovat, snažit se

bezstarostně, klidně ; bez nebezpečí, bezpečně

přistoupit, sestoupit

zadní, zadnější

slzy

přirozená smrt

žádat, požadovat

utratit, zničit, pozbýt, přijít o

nevhodný, nemístný

být vzdálen, být daleko, být odlehlý, mít daleko (kam) ; dělit (o dvou časech) ; rozcházet se, lišit se, různit se, neshodovat se

vytrvat, neustat, dále dělat

plenit, pustošit

hodný pokárání

okliky ; okolky,okolkování ; záhady, dvojsmysly, nejasnosti, narážky

osobitý, svérázný, zvláštní ; určený, příslušný ; vhodný, náležitý ; milovaný, drahý ; nakloněný, přátelský

zlo ; jablko

zasvěcovat, obětovat (bohům) ; posvěcovat (spec. své počátky, tj. připisovat si božský původ) ; zaklínat ; dávat do klatby, proklínat ; zbožnit, zbožštit, zařadit mezi bohy, prohlásit za boha ; zvěčnit, učinit nesmrtelným

vést, dovážet, táhnout

jak, jakkoli

tvrdý, tuhý

(předmět z cenného materiálu)

nákaza, styk

bratrský

když již den pokročil

vyhnout se, vystříhat se

brát ohled? (tak Vg Dt 28,50)

královna

nemoc ; slabost

klekání, pokleknutí, kleknutí

sloupová síň, sloupová chodba, sloupoví, podloubí, kolonáda, galerie, veranda, portikus ; ochranný kryt (voj.)

(MLLM nic)

připojit, přidružit

snášet

účastnit se, být přítomen

příbuznost (vzniklá sňatkem)

kožešník

Glastonbury

sám od sebe

mírové shromáždění

ustupovat, ustávat (od nějaké činnosti) ; prodlévat, meškat, otálet, váhat, opožďovat se ; upouštět, ustávat, ochabovat, liknavět v čem ; zahálet, odpočívat, být nečinný ; spokojit se s čím (alqua re) ; rušit, mařit

z Nogentu

plenění, pustošení

počátek, původ

zahálka

Arduenský les

vlhký

maršálek

nos ; čich, jemný čich ; jemný vkus, vytříbený vkus, vytříbený úsudek

množství půdy, na které se vyseje jedna hemina obilí

zdárný, šťastný, se zdarem, šťastně ; zdar dávající, příznivý ; příznivý, šťastný, blahověstný

doufat, důvěřovat

mísa [Pražák nic, Šenková nic, el. sl. nic. Jde o nádobu na jídlo, mísu, užito Vg. Mt 23,25 ; 26,23 (kdo z vás se mnou namáčí ruku...).]

povlovnost, mírnost

běžný, obvyklý

dědictví

natáhnout, napřáhnout, vztáhnout ; rozpínat, roztahovat, rozšiřovat, natahovat, rozestírat ; rozpřahovat ; rozšiřovat se, zvětšovat se, roztahovat se, rozvinout ; rozestavit, rozvinout (např. šik) ; protahovat, prodlužovat (čas.)

podstata

granátové jablko

být bez čeho, obejít se bez čeho, zdržet se, neužívat čeho, odříci si co ; stranit se, vyhýbat se (čemu), neukazovat se (kde)

zrozený, pocházející

k apoštolskému stolci (LMALB)

kráčet kupředu, postupovat

Trogir (dalmatské město)

papež

sklep, spíž, zásobárna ; pivnice ; místnost, komora ; podzemní prostor v dolech

kromě, bez

hluboký (o zvuku, hlase, tónu) ; jadrný (o výroku) ; žírný (o půdě) ; vážný (o hříchu) ; nepřátelský, kladoucí překážky, činící potíže, nespravedlivý

cizinec, pocestný, host

zatím, mezitím

evangelium ; evangelium, radostná zvěst, dobrá zvěst ; evangelium (Kristovo učení, křesťanství) ; kázání ; evangeliář (LMALB uvádí! pozn.: jiné je evangelistář) ; (kterákoli kniha Nového zákona) ; čtení z evangelia, perikopa z evangelia

notář (MLLM jasně uvádí, ač ne jako samostatný význam slova, jen ve spojeních "notarius regis, imperatoris" aj. a "notarius publicus" ; u n. p. je pozn.: 1. výskytu ve 12. stol. Je tu i výklad: pův. písař, později soudní úředník)

smutný, trudný, strastný, nemocný

jed ; otrava, otrávení, travičství ; otrava, nákaza ; nápoj lásky, kouzelný nápoj, kouzelná šťáva, lektvar ; kouzlo ; uměle připravená šťáva ; barvivo, barva

zuřivost ; přísnost ; bouřlivý stav

bouře, nepohoda, zimní počasí

vyměřený

(MLLM nic!)

vně, vnějškově

[viz adhaereo]

vyloučení, odstranění, vzdálení

oprávněný, správný

hovořit, povídat si s kým (o čem)

mošna

ohyzdný, ošklivý, znetvořený

spojit se

raději chtít

obzvláště, zvláště

křik, řev

(Tacitus)

plece

postoupit, blížit se, vzhůru stoupat

prohlašovat, vyhlašovat

obnovit, vrátit do původního stavu

spravedlnost, vyrovnanost

Sírachovec (biblická kniha)

obdařit, opatřit, působit

bájný, vybájený, vymyšlený (LMALB) ; milující báje? (fabulosi Britones ; DZ)

kárat, napomínat, plísnit ; dokázat vinu ; (pas.) být zahanben ; (pas.) být zmaten, být uveden ve zmatek, být přemožen, být rozdrcen ; zničit, přemoci, rozdrtit, uvést ve zmatek

vynikat, předčit, převyšovat

zakřivený, ohnutý, zahnutý ; klenutý, sklenutý ; křivolaký

výběr, odvod

srdce

veslo

dýmějový mor

jemný, měkký ; sladký, zralý, lahodný ; mírný, klidný, tichý ; krotký (o zvířeti)

omývání, čištění

být vlhký

astroláb

pozorovat (zevrubně), prohlédnout si ; myslí pozorovat, v mysli přemítat, rozvažovat, rozvážit, uvažovat, uvážit

uprchnout

vymezit, ohraničit (místo) ; určit, stanovit ; končit, naplňovat ; vymezovat, určovat (pojem, význam slova) ; rozhodovat, rozsuzovat ; (refl.) rozhodnout se, dohodnout se ; vykládat, vysvětlovat, pojednávat ; disputovat

mnohokrát, často

počít, začít, vejít

jak dosvědčuje Apoštol

postavit se

tak malý, maličký, nepatrný

probodnout, proklát

(střv.) (jihofr.) předložka "de" stažená se členem

(Pražák nic, MLLM a LMALB jako sloveso taky nic, ani v okolí nic, co by mohlo souviset ; Fournier I, 273: buffavit in manu sua, faciens signum ignis, ostendens quod si hoc diceret, per hoc combureretur)

vyhledávat

jak dlouho ještě, až pokud ; dokud (vztaž., viz RS 60:18)

uvnitř

obývat, obdělávat

(MLLM přímo nic, viz "naturalis")

zabývat se čím, prodlévat u čeho

jak, jakým způsobem (táz.) ; jak (vztaž.) ; jak by (význam účelový) ; aby

jeden jediný

tajný

(viz socius)

jak mnoho, jak velice, nakolik ; kolik ; o kolik, o co, oč ; čím (dále, tím...) ; pokud ; co + superlativ (co nejvíce apod.)

odchylka???

pronásledovat, lovit, štvát, znepokojovat, týrat, trápit

kupříkladu, například, třebas

obviněný, očerněný, zhanobený, pomluvený

velekněžka, nejvyšší kněžka, arcikněžka, představená chrámu, hlavní obětnice ; dozorkyně ; mistryně (přen. o ženě dovedné v nějaké disciplíně)

otužovat, zesilovat

ačkoliv

bohoslužby

tam, tu

spálit, vypálit

vzpora, odboj, odpadnutí, odpad ; ubývání, mizení ; zatmění ; mdloba, mrákoty, ubývání sil

pomalý, klidný, tichý, mírný

(adv.) též, rovněž, také, podobně, dále

všední den

lastura, škeble ; perla ; nádoba lastuře podobná, lahvička (např. se solí, voňavkou)

volat zpět, povolat zpět, odvolat ; povolat z vyhnanství ; obrátit zpět, odvrátit ; odvolat co ; zrušit ; znova volat, vyvolat (zpět na scénu apod.) ; znovu zavést, obnovit

majordomus

nenapjatý, nenaladěný [nespokojený v Pražákovi ani el. sl. nenal. ; jen toto. Stejně tak pod contentus nenal. spokojený.]

krmit, živit, sytit ; vyživovat, poskytovat výživu, přiživovat, přikrmovat (i oheň apod.) ; být potravou (tigrů) ; (pas.) živit se, požívat, pojídat, zrád (alqd) ; pást ; chovat dobytek ; (pas.) pást se, spásat ; (pas.) strávit ; pěstit (vous), nestříhat

(LMALB nic)

jistý ; určitý, konkrétní? (DZ ex Fournier I, 280: non recordatur tamen de certo loco)

konzulát

mouka

prázdný ; planý, jalový, nicotný

pronásledovat ; provázet, doprovázet, jít s kým ; utrhačně pokřikovat na koho ; prokazovat, dokazovat ; darovat, dát, věnovat komu co, poctít koho čím, za hodna uznat čeho ; vést k cíli, pokračovat, postupovat ; líčit, vykládat, vystihovat

košilka (ženská) ; košilka (zbytek plodové blány, s nímž se rodí čarodějové, benandanti apod.)

bělit (prádlo)

čin, skutek, přečin

přímo, bezprostředně, nezprostředkovaně

těšit, upokojovat

po dvaceti

jak - tak

navrch, nahoru, nad to, kromě toho

viklat se, hýbat se, kolísat, klátit se ; potácet se, vrávorat ; kácet se, klesat ; být vrtkavý, nestálý, váhat, rozpakovat se ; otřásat se, být v nejistotě ; upadat, rozpadat se