Latinský slovník

zadržet, zdržet

shledat jakým (v případě dokonavého užití nelze přeložit "být pokládán za jakého")

pomalý, zdlouhavý

existence, bytí

? Pražákův sl. neuvádí, ale zřejmě hospodářství

přísahou se ve spolek zavázat

měděnka

milánský

chlípné spojení, hanebné souložení, nechutné hrátky (chlípnost je spíše vlastnost, což se nehodí do kontextu TDH 312:10) ; vilnost, smyslnost ; chtíč (potud DZ) ; změkčilost

zapřísahání, naléhání

déle trvající

modlitba ; řeč, mluva ; výraz, projev ; vylíčení ; tvrzení, výpověď, výklad ; předmět, látka, téma (řeči) ; výmluvnost

přední, přednější, bližší ; dřívější, starší ; starší, starý, bývalý, minulý ; přednější, mající přednost, vzácnější, význačnější, důležitější ; lepší ; vynikající ; dříve, nejdříve, nejprve (adv.)

vložiti, naložiti

přímo, hned, vpřed, kupředu, nepřetržitě

sám

prázdný, dutý, jalový ; zbavený (světla, života) ; daremný, marný, jalový

lkaní, sténání, nářek

ostatně, jinak

(form. ordinatio)

proč (vztaž. ; takto např. RS 45:9)

rovný, rovnocenný, rovnomocný ; rovnoměrný ; vyrovnaný, stejnoměrný, stálý, pravidelný ; stejný (+ dat. s čím) ; stejného věku, rovný věkem, stejného věku, rovnověký, subst. vrstevník ; současný, souvěký

uzavřít, zamezit, překazit

ačkoliv

bojovat

hýbat se, pohybovat se ; hýbat, pohybovat, pohnout čím ; dát se na pochod, táhnout dál, přesunout se ; potřásat, třást ; vrtět ; připravovat, chystat ; hýbat se, mít se k dílu ; (pas.) vlnit se ; zahnat, zatlačit, odstranit, vyloučit

kružidlo, kružítko

sklonit se ; sklonit, schýlit

bagnioregský, související s Bagnioregiem

uvnitř, zevnitř, dovnitř

viklat se, hýbat se, kolísat, klátit se ; potácet se, vrávorat ; kácet se, klesat ; být vrtkavý, nestálý, váhat, rozpakovat se ; otřásat se, být v nejistotě ; upadat, rozpadat se

protože

blahé paměti

přísahat na evangeliář

vrtkavost

pokacířštit (často o udělení katarské svátosti consolamenta)

(form. blaveus) (LMALB) ; žlutý (??? DZ)

objetí, spojení

dravost, prudkost

ze Chartres, chartreský

štěstí

obročí (LMALB tvar usualis ; asi to je adj. od usus)

zaštítit, potvrdit (privilegium) ; skrýt, zakrýt

pýcha ; zvedání, pozvedání

pátek

bázeň ; skromnost, uměřenost

vést, dovážet, táhnout

čin, skutek, přečin

jakmile

nápadný, pro výstrahu

svržený

oznámit, vykládat

s provdáním dívek se nespěchá (Tacitus)

trpělivost, rezignace

ukrývání, skrývání

oprávněná nenávist

dřevorubec

nedovolený, nepřípustný, nepovolený, zakázaný (poslední tři DZ)

pití, napití se (činnost) ; pití (tekutina)

posel

apokalyptický, související s Apokalypsou sv. Jana

včasný, časný

zranit, ranit, poranit, zasadit ránu ; dotknout se někoho, ublížit, urazit, uškodit

pták, polétavec, okřídlenec

rozhonnout o něčem

(geogr.) Montaillou

dobrovolně, se souhlasem

polidštěný (asi, DZ ; Pražák nic ; užívá Moneta 248b nahoře)

rozdělený ve tři části

[budoucí infinitiv od esse, náhrada za futurum esse]

uvést v rychlý pohyb, pobídnout

neznalý, nezkušený

tahat, vláčet, smýkat ; ohmatávat, hmatat, dotýkat se, brát do rukou ; držet co, mít v rukou co, zacházet s čím, vládnout čím ; strojit, připravovat ; řídit, spravovat ; vést ; zacházet, nakládat s kým, chovat se ke komu

bezbožnost ; bezpráví, zvůle, svévole (v Bibli i častěji než "bezbožnost" ; v NZ dle srovnání Vulgáty a ČEP hlavně "bezbožnost", v SZ "svévole")

zhouba, zkáza, záhuba

radost, blahopřání

lidový jazyk

loďka, člun

právě tolik, zrovna tolik

přišívat

v okolí, kolem

strojové zařízení, stroj, přístroj

rána, poranění, zranění ; poškození, trhlina, díra ; rána, úraz, pohroma, škoda, ztráta, neštěstí, zlo ; bolest, bol, trýzeň, láska (duševní stavy) ; zraňující nástroj, zbraň, střela, šíp

vymezit, ohraničit (místo) ; určit, stanovit ; končit, naplňovat ; vymezovat, určovat (pojem, význam slova) ; rozhodovat, rozsuzovat ; (refl.) rozhodnout se, dohodnout se ; vykládat, vysvětlovat, pojednávat ; disputovat

proniknout, prorážet

Radim, Radek, Radoslav, Radovan

výše zmíněný, řečený, jmenovaný?

příznivým vrhem losů

cihla

vkládat, vsouvat, strkat, zastrkovat, vpravovat (alqd. alci rei co do čeho) ; vkládat, přiměšovat, vplétat ; (refl.) plést se do čeho, vměšovat se do čeho ; zařazovat mezi, řadit mezi, brát mezi

postit se

vzít pro sebe, sebrat, odebrat

ani, nebo, aby ne

(Tacitus)

tajemství, tajnost

jako

(někdy užíváno jako výplňkové slovo, tak myslím např. Flor. rit. 244 = 12,15 ; TDH 312:16 jistý učenec, totiž Lanfrancinus... To lze vynechat.)

Dubrovník [tak S. Rakova ; ověřeno v mapě Duv, Hist, 49 a ibid. 50 v textu, že je to Dubrovník]

nechat mezeru, uplynout

poslušně, ochotně

nenávist

Albi (jde chybný přepis ; viz Duv. Hist. 159, n. 41)

vyměřit

jak mnoho, jak velice, nakolik ; kolik ; o kolik, o co, oč ; čím (dále, tím...) ; pokud ; co + superlativ (co nejvíce apod.)

přicházet, chodit

Brescia

prozíravý, obezřelý, bystrý, rozvážný, prozřetelný, rozumný, opatrný ; moudrý, chytrý ; znalý, umějící, zkušený, zběhlý v čem ; předvídající, předvídavý, vědoucí ; vědomě, s úplným vědomím, s rozmyslem, úmyslně, schválně, naschvál

až

dohled, pohled

plíšek, plát, plátek, plech, deska, destička, kousek kovu / dřeva / kamene ; kusy železa, rozžhavené železo (k mučení či vypalování cejchu) ; čepel

osvětlení, osvětlování ; osvětlení, světla, svítilny ; svíce, svíčka ; hvězda

Přímořská Dalmácie (chorvatská)

zakrátko, brzy poté

záda, hřbet

Avalon

Morava (ve Střední Evropě) ; Morava (ve Skotsku, viz Nitze, Perlesvaus II, 97)

plavba

pokosit, požít

pláč

ukládání? (ve spojení dispositio penitencie ukládání pokání)

pošetilost, bláznivost

Bologna (město v Itálii) ; (jméno dalších obcí)

zříci se čeho (bludného názoru apod.)

shromažďovat, shánět, sdružovat ; shromažďovat se, sdružovat se, shlukovat se ; shrabovat

víc, více

agenský (související s městem Agen)

proti čelící, opačné (trámy)

za poslední, konečně (DZ ; Pražák ani MLLM nic)

nadmíru

spolukacíř

poddání, odevzdání, vzdání, podrobení

zavazadlo, břímě

temnota, tma, temnost ; skrytost, ústraní ; chmury, pochmurnost

skoba, svor

jakmile, když [zřejmě jen střv. latina]

studený, chladný

nepochybný

zmenšovat, ubírat

ač, ačkoli, byť (s adj. i celou větou)

na smrt nemocný

jak dosvědčuje (abl. abs., např. teste Apostolo anonpojed 103:12)

vzdálit se, zratit

do výše, vzhůru ; ve výši, vysoko

jazyk (řeč), jazyk (v ústech) ; národ (přen.)

zakázané ovoce

stařešina? (Pražák ani LMALB nic ; takto DZ v RS 58:20)

hanba

orel, orlice ; orel, znak římské legie ; orel (nástřešní ozdoba)

vše, co je v nich [ČEP Sk 4,24 ; 14,15.]

zjištěním nějakého přečinu

přiřčený, ustanovený ; tak řečený, tak zvaný, údajný

provázet, být průvodcem

návštěvník, příchozí, host ; cizinec

správcovství, hospodaření (ve Vg. jen tento význam ; L 16,2-4) ; hospodářství (DZ ; takto Int. Ioh. byl vyhnán od Božího trůnu a z nebeského "villicatio", podle Boz. dohl. "hospodářská stavení" ; DHC 309:13: in tali vilicatione [Lucifer] seduxit angelos)

manželství

okolostojící

záhuba, zhouba, zkáza

lámání chleba

stlačit, snížit, strhnout ; prohlubovat, hluboko vykopat, hluboko zapouštět ; potlačit, udusit

odpor, odporování, maření ; nesouhlas?

novost, neobyčejnost, nebývalost

rozdělit

jeden ... druhého, každý z obou ... toho druhého

z venkova

neporušitelně

odčiňující (např. hříchy ; Pražák nic, Šenková nic ; viz RS 46:24)

totiž

vrůstat, zarůstat (alci rei do čeho) ; kvést, bujet (i přen.)

vztahovat, natahovat, napřahovat ; zdvíhat ; roztahovat, rozkládat, rozprostírat, šířit ; podávat, nabízet, dávat, poskytovat (i přen.) ; pokládat, ukládat, rozkládat ; natahovat ruku s něčím, podávat, nabízet, dávat, poskytovat

hrůza, strach ; posvátná hrůza, posvátná bázeň, bázeň Boží ; postrach, strašák

odpor, hnus

stát se domýšlivým

urozený

obecné věty (zásady, principy, kategorie, poučky, myšlenky), schémata

laskavý, štědrý, vlídný

protahovat

zatoužit po čem (alqd), roztoužit se ; bažit, toužit, dychtit po čem (alqd)

Geoffroi, Geoffrey

1. veřejné vyznání víry, dosvědčení víry ; 2. složení mnišského slibu ; 3. řehole ; 4. řád (mnišský) ; 5. úmysl, záměr ; 6. slib ; 7. profese, povolání, zaměstnání ; 8. poměry, společenské postavení, třída ; 9. doznání, přiznání

jakkoli

brát ohled? (tak Vg Dt 28,50)

odlehlý, vzdálený, skrytý, v ústraní

udání

učit se, naučit se (alqd. čemu), být vyučován, být posluchačem (koho), studovat (práva) ; poznávat, poznat ; dovědět se, zvědět (rozhodně nenalezen význam "vyučovat")

článek víry

Bar (dalmatské město)

(jen) tolik

navzájem, vzájemně

nerovný (o povrchu) ; srázný ; nestejný, nerovný, nespravedlivý ; nepříhodný, nevýhodný ; nepříznivý, nevraživý, nepřátelský ; neklidný, rozhořčený, hněvivý (o povaze) ; nehodný, nespravedlivý (DZ)

doufat, mít naději ; čekat, očekávat ; obávat se, bát se (nějaké nepříjemné věci)

zvednout se

zatlačený zpět, skrytý, zastrčený

prase, vepř

bezbožný

radit se s kým

celý svět ; (přen.) všichni

po šesti

nesmrtelný

zástup, nával, lidé, dav, hlouček, tlupa, smečka, hejno ; množství, hromada, kupa ; lid, národ ; hřmot, ruch, vřava, povyk ; zmatek, nepořádek

hojný, přehojný ; bohatý, zámožný ; přetékající, přeplněný ; nadbytečný, přebytečný, příliš hojný

zakázaný pokrm (tj. zakázané ovoce ; Moneta 62a)

námaha

buď - anebo

být dychtivý, dychtit, mít chuť, chtít (i v běžném významu, ne jen dychtit po nebezpečném podniku apod.) ; odhodlat se, pokusit se ; mít odvahu, smělost, drzost ; osmělit se, pokusit se, nebát se, odvážit se, opovážit se

navrhovat, hlasovat ; rozhodnout se, umínit si, stanovit si ; bojovat, svádět rozhodný boj, zápolit, zápasit

chodit kam

narodit se, vyrůstat

hledat radu

závěť

osika

(v MLLM je fr. a angl. ekvivalent, kt. znamená zároveň "nebohý" i "ničemný", takže odtud, stejně jako z uváděných citací, nelze určit, zda má slovo i význam "ničemný")

úrodný, hojný, bohatý obilím

utahovat, zadrhovat, zavazovat ; stahovat, svazovat, svírat ; v pas. tuhnout, křehnout ; poutat, vázat, zavázat (duševně, mravně) ; omezovat, držet v mezích

Kalábrie

Pražák nic, ale viz ballistarius

možnost, příležitost

náležité pocty

dávati se do boje

ulehčovat, činit lehkým ; zmenšovat, snížit ; zbavovat, zprošťovat, osvobozovat ; polehčit, prospět komu, zotavit, posílit ; obveselit ; slehnout, porodit ; nadlehčovat, opírat se ; zdvíhat, vznášet ; činit hladkým, hladit, leštit

jídlo, potrava

(MLLM nic!)

prostředník, tlumočník

spojit ; sepnout (ruce)

snést, dovolit

krtek

chýlit se, klonit se

(geogr.) Pamiers

zaslíbit, zasvětit ; zasvětit, věnovat, oddat, odevzdat

zhrdnout

někam ;

opravit

osud, řízení

světlík, okno ; svítilna, světlo

zastavit se

odvést, zavést

osnovat

(RS 55:25 pro caru-, tj. perf. kmen od careo, ere)

představený spravující kostely (např. biskup či opat)

nemíšené víno

držet s kým

trávit, prožívat (čas, život), žít

vzhledem k ostatnímu

příbytek, sídlo, domov

rychlejší, hbitější

vrátit se

(pas.) rozložit se, zetlít

hodný pokárání

řadit, stavět do řady, roztřídit, uspořádat, zařizovat, určovat

a to proto, že

přítel, blízký

raguský, dubrovnický

přesně slyšet, vyslyšet, poslouchat

smrt ; mrtvola ; krev

boží, božský, svatý

mezera, vzdálenost

(geogr.) Carcassonne

(alqm) bdít u koho

mít větší přehled, připravený k boji, pohotový

poděkování, děkovná slavnost, slavnostní pobožnost

předně, mezi prvními

řetěz, pouta, okovy

dopomoci k čemu (DZ původně pro RS 42:21)

rozdělit, dělit se (s)

království, královská moc

skrývat se, uschovat se

vzápětí

plozením (pojem traducianismu, který učil, že lidské duše pocházejí ex traduce z duše Adama a Evy)

domýšlivost

prostřední, uprostřed

zpravovat někoho, dávati někomu zprávu

strach

ačkoli, i když, přestože, třebaže (MLLM explicitně: "bien que - although") ; (slovo uvozující přímou řeč - sic)

dar, dárek (v šir. smyslu ; spec. pro dar biskupovi od kněze na znamení úcty a též pro dárek věřících biskupovi či arcijáhnovi u příležitosti synodu)

Treviská marka (oblast Vicenzy, Trevisa, diecéze Feltre a Belluno, možná i část Furlanska zahrnuta do tohoto termínu, uvádí Duvernoy)

pod přísahou na svatá evangelia

padnout, skácet se, zhroutit se, klesnout

po způsobu, způsobem

přijít

předcházet, vynikat

[zesílené "se"]

hned, ihned (MLLM, 264 ; též incontinenti, ač MLLM uvádí jen in continenti psáno zvlášť pod continens a tam má tuto informaci)

vážený, čestný, ctěný

nevhodný, nepřiměřený

roku X od Vtělení Páně

popravit koho, na hrdle potrestat koho

beze vší pochybnosti, jistě, jednoznačně

záhřebský

lituji, je mi líto, mrzí mne

podle okolností

místo, kout ; místo v přírodě ; poloha místa ; kraj, krajina, země, oblast ; dědina, osada, město ; místnost ; bydliště, byt ; rodidla, intimní (ženské) partie

zcizovat, odvracet

výběr, odvod

lůžko

přihazovati v dražbě

velmi, velice, tuze, silně

dávat v sázku

někdo

křest (obvyklejší tvar baptisma, takto např. Durand)

tvrdý, tuhý

prchlivost

rozmanitost mínění

obličej, tvář, ústa

přidržovat, přikládat, přidávat ; objímat ; přibírat, brát si, přizvat, zvát, volat ; přibírat na poradu, tázat se na radu ; užívat (s nějakým účelem)

vědomý

četa

(délková míra, MLLM neupřesňuje)

držet na uzdě, krotit, trestat, kárat

za mzdu najmout

dáti přísahat, vyzvat k přísaze

přepadnout, napadnout

pokoušet, napadat, vyzývat, podněcovat, dorážet

plně, úplně, zcela, docela

Split

kolikrát

rovněž, také, též, i

lasička

uvnitř

vyměřovat, rozměřovat

dobrotivost, dobrota, laskavost, milost ; dobročinnost, štědrost

hezký, pěkný, roztomilý ; způsobný

kupec, obchodník

úrodný, výnosný

zakřivený, ohnutý, zahnutý ; klenutý, sklenutý ; křivolaký

ponejvíc z toho důvodu

dostatečně

plod, produkt ; potomstvo

přirůstat, vzrůstat, růst, přibývat, zvětšovat se

čin, skutek ; výkon, práce ; služby ; případ, příhoda, událost [DZ: též zřejmě situace, záležitost, ač Pražák neuvádí]

s tupými rohy, zkomolený

vyznat, uznat, doznat, přiznat ; vyjevit, dát najevo, prozradit (nějakým skutkem)

plece

snášet

vytrhnout, vyškubnout

dar proroctví (tak 1K 13,2)

býk, vůl, tur

vlastnost, povaha, duch ; představa, pojem, ideál ; tělo [DZ ; např. DHC 310:26 či Int. Ioh.]

[viz quidam]

tímto způsobem obelstit vojsko

okraj

ukojit chtíč

dobrý ; zdatný ; pravý (o penězích) ; vhodný, příhodný, prospěšný, užitečný ; výborný, zručný, obratný, znalý ; udatný, statečný, zmužilý ; urozený ; jemný, krásný, pěkný ; hojný, značný, převážný, valný ; dobrý, zdárný, příznivý, šťastný

cena, peníze

nabýt, získat

ječný, ječmenný

vynést

ošklivost, škaredost, šerednost, ohyzdnost ; hanebnost, ohavnost, sprostota, mrzkost ; nemravnost ; potupa, hanba ; hanba (euf. pro pohlavní orgány)

požadavek

1. pro, kvůli (účelově, tak výslovně MLLM) ; 2. k, aby vyhledal (se slovesy posílání: "propter te" abych tě vyhledal, k tobě) ; 3. podle, ve shodě (výslovně MLLM, tak též niquinta 776 a tak i angl. a fr. překlad tohoto místa)

kroupy, krupobití

markrabí (nom. Havlík v ČJ takto)

evangelium

opustit, zanechat

mít se na pozoru před kým

lastura, škeble ; perla ; nádoba lastuře podobná, lahvička (např. se solí, voňavkou)

konat soudy

houba ; měkký krunýř šermířů, náprsník

následovat, postupovat

obročí královského kostela (MLLM nic víc a skutečně uvádí f., Pražák nic)

odznak oddílu, prapor, zástava

pevný

v nepřítomnosti (koho)

Provensálci

lesknout se, hýřit

padělat, zfalšovat, falzifikovat

rozbitý, porouchaný, po pádu poraněný, povalen

den potom, druhého dne

paprsek ; paprsek (kola), loukoť ; poloměr (kruhu) ; hůl, hůlka ; měřítko, hůlka na kreslení ; tkalcovský člunek

dříve (v některých kontextech vhodné, např. RS 58:15)

vynálezce

připomínat, upomínat, upozorňovat ; napomínat, nabádat, pobízet

cost (filosofický termín)

ostrov

divoký, surový, krutý, nevzdělaný, hrubý, necitelný

otevřený

chovat se ke komu jak

zadní brána římského tábora

chýlit se, nachylovat se ; klonit se, sklánět se, chýlit se, nachylovat se, obracet se, směřovat ;

rození, rasa, generace, plození, pokolení, vznik

denní

zvyk

vlastnosti

přetvářka

noha (od kolene dolů ; MLLM) ; (lid. lat.) noha (noha vůbec ; DZ)

náhlý, nenadálý

vytvořit, vymodelovat, uhníst

totéž, to samé

pohár, kalich???

cokoli, všechno

neschvalovat, zavrhnout, neuznávat

především

Rýn prudce teče

najmout, pronajmout, vykoupit

vzestup, vystupování, výstup

(často výplňkové slovo, která lze přeložit "pak" či zcela vynechat ; viz např. RS 58:19)

(LMALB neuvádí, ale jistě další podoba slov souvisejících se sklepem: viz celler-, celar-, cellar- ; jistě je to totéž co cellerarius)

pohoršit ; pokořit, ponížit, zahanbit ; svádět, pokoušet ; uvést ve zmatek

odchod

rokle, sráz, stráň, úval

pohrdnout, zhrdnout čím, nebrat na vědomí

maršálek