Latinský slovník

novota, novinka

proto

upevnit

pravidelný, výroční, každoročně se vracející (zejm. o náboženských svátcích) ; slavnostní

ochrana, patronát ; hájení, zastupování (na soudě) ; ochrana, záštita, pomoc

ležet natažen, prostírat se

neveliký

(viz effundo)

vézélayský

usadit se

asi, okolo

očišťovat (nábožensky), usmiřovat, zažehnávat, odčiňovat, napravovat ; odvracet ; usmiřovat, konejšit, naklonit si, uctívat

klid, odpočinek, osvěžení, zotavení ; útěcha

svlažovat, pokropit ; posypat

treviský

(alqm) bdít u koho

ještě ne

rozrazit, rozbít, rozehnat

vzkládání rukou

postavit mimo zákon

limousinský

shon, sběh, shlukování se

[budoucí infinitiv od esse, náhrada za futurum esse]

košilka (ženská) ; košilka (zbytek plodové blány, s nímž se rodí čarodějové, benandanti apod.)

zakrátko, brzy poté

pokoušet se o co, podnikat co, usilovat o co, snažit se, namáhat se (+ alqd. nebo inf.), jmout se

odplatit

ves

večeře (DZ) ; hlavní jídlo (u Římanů mezi 3. a 4. hod. odpolední), oběd ; hostina

být pevný, jistý

tah, voj

nezdrženlivost, nestřídmost

mít povinnost, zasloužit si

muka, trápení

otrocký, s otrokem související

náklonnost

velitel dekurie, náčelník

spatřit, uzřít

objímat, brát do náruče

komtur

upouštět od něčeho

patron, ochránce, zástupce ; zástupce před soudem, obhájce ; ochránce, obhájce, zastánce

horské krajiny, hornatina, pahorkatina

zrozený, pocházející

jak dosvědčuje (abl. abs., např. teste Apostolo anonpojed 103:12)

družiníci

pro volného chodce

pohnout

propadnout nejhorším mukám

dvojice, pár ; (od 13. stol.) pairové ; (od 13. stol.) bratrstvo

Toulouse (město v narbonské Galii nad řekou Garumnou)

temnota, tma, temnost ; skrytost, ústraní ; chmury, pochmurnost

Neretvané

pronásledovat ; provázet, doprovázet, jít s kým ; utrhačně pokřikovat na koho ; prokazovat, dokazovat ; darovat, dát, věnovat komu co, poctít koho čím, za hodna uznat čeho ; vést k cíli, pokračovat, postupovat ; líčit, vykládat, vystihovat

(Tacitus)

granátové jablko

přinejmenším

uprchnout

u, při (u místních jmen, jmen národů) ; u, při (u osobních jmen) ; u (koho), v příbytku / bytě / domě koho ; u (koho), ve spisech, v díle (koho) ; před, v přítomnosti ; u, za (časově) ; podle soudu (koho)

rozpomenout se

potupný, hanebný

shromažďovat, shánět, sdružovat ; shromažďovat se, sdružovat se, shlukovat se ; shrabovat

Štěpán

domýšlivost

prospěch, užitek

probíhat, stávat se

obracet

mnohokrát, často

jezero, rybník

nejprve, poprvé, prvně, původně, nejdříve

chytit za krk

zdát se

prohlédnout, pochopit, poznat

kožešina, kožich

dobrotivost

zapřísahání, naléhání

špatně, zle ; málo, téměř ne, ne, nedosti ; nešťastně, nepříznivě, s nezdarem ; sotva, nadobro (o nevhodné míře: listy sotva drží na větvích, nadobro ochraptělý)

dotýkat se, sahat

být zamlčený, být nevyslovený ; být napověděný, být obsažen, ale nikoli explicitně

stolovník

předně, mezi prvními

žebrota, žebrání

získat (střv. ; germanismus)

dřevo ; strom

chráněnci, ochrana

brát si za svědky, poprosit

někdo, něco ; některý, nějaký

palice, tlouk, beran

božské Písmo

pozemek, majetek, statek

slzet, ronit slzy, plakat

stmelovat, zdít

tvář, obličej, výraz obličeje

úrodný, hojný, bohatý obilím

věz

z Nogentu

sklíčenost

zásobárna

cena, peníze

loňské léto

[nic, nenal., zřejmě neexistuje ; viz incontinens]

opětné zjednání, obnovení ; smíření, usmíření

(LMALB nic! Jen sloveso concieo, ere, citum)

odhalit, zjevit, vyjevit, učinit zjevným

cestovat

jinak řečený

dobrovolný

střecha, krov, kryt, příbytek, byt, obydlí

osada, osadníci

obnovit

uvádět do nebezpečí, být v nebezpečí

manželka

Bergamo

vzít si příklad

jedovatý, otrávený, plný jedu (i přen.)

dlaň, ruka

veselý, bodrý

skrýš, úkryt

tkadlec (správně textor)

kupec, obchodník

příznivý, vhodný

propozice, v níž byla provedena logická konverze

potvrdit, schválit ; upevnit ; posilnit, posílit, utužit ; povzbudit, dodat mysli ; stvrdit, dotvrdit, dokázat

Karnutové (mocný keltský národ)

hloupý, těžkopádný, nerozumný, nejapný, blbý ; těžký, nehybný

levice, levá strana

jeden jediný

dlouhý půldruhé stopy

paprsek ; paprsek (kola), loukoť ; poloměr (kruhu) ; hůl, hůlka ; měřítko, hůlka na kreslení ; tkalcovský člunek

nejzazší

poznamenávat, poznamenat, zaznamenat ; vnímat, pozorovat, vidět, zaznamenat (smyslově) ; udělit důtku, vytýkat, kárat ; vystavovat posměchu ; činit narážky na koho

vězet, váznout, viset, držet se, zachycovat, lpět ; přilnout, souviset, držet se ; přiléhat, souviset, hraničit, sousedit s

obilí (zejm. vymlácené), zrní ; osivo, zrno k osevu (form. bladum) (LMALB nic víc, zrní DZ ; kontext Fournier I, 327 vůbec neodpovídá významu obilí)

být činný v čem, vykonávat, konat, provádět, plnit ; zastávat, spravovat, zabývat se čím (o úřadu, zaměstnání, povinnosti) ; dostát čemu ; dodělat, vyřídit, pořídit, vykonat ; působit v úřadě, konat službu, zastávat práci, mít nějaké postavení

hojněji, více, víc, větší počet ; déle, více než ; napříště, do budoucna ; důkladněji, více důkazů (formule, kterou se odročovalo soudní řízení)

se sepjatýma rukama

tajně

přistoupit (v eufem. smyslu Lv 18,14.19, ČEP překládá "přiblížit se k ženě, a též RS 45:10, zde překládám kvůli dvojznačnosti raději "přistoupit" či "vejít k", ač pro eufem. "vejít k" je ve Vg. častější ingredior)

téci dolů, stékat, valit se

očistit (od hříchů) ; očistit (porodivší ženu, považovanou za nečistou), znovu umožnit přístup do chrámu / kostela (ženě po porodu) ; (refl.) očistit se (od obvinění)

vracet se, vrátit se, jít zpět ; znovu prožít, navrátit se (ve vzpomínkách do dětských let apod.)

lehkovážně, slepě

pokání ; lítost, žal ; změna smýšlení, obrat, změna mínění

zahánět, vyhánět, zapuzovat

obilí, plodina, ovoce, plod

bojovný, bojechtivý

národy ; (neklas.) pohané ; lidé

uvést v rychlý pohyb, pobídnout

stát se domýšlivým

zastavit se

s tím, že...

postrašit, zastavit, polekat

ořech

obecné věty (zásady, principy, kategorie, poučky, myšlenky), schémata

pročež

něco přetřásat, projednávat

pustošit, plenit

zkušenost

lakomý, lakotný, hrabivý, skoupý, hamižný, chtivý peněz ; chtivý čeho, dychtivý čeho

vpravdě, skutečně, opravdu

takový

k apoštolskému stolci (LMALB)

začal jsem

rození, rasa, generace, plození, pokolení, vznik

prohlašovat, vyhlašovat

trpělivost, odvaha, výdrž, schopnost, otužilost, shovívavost, zdrženlivost

trvat na čem, stát v čem

pomalý, zdlouhavý

Ježíši (vok.)

vystoupit, vylézt

dávat v sázku

někdy, leckdy

proklít

týž, tentýž ; totéž (jako subst.) ; neměnící se, stejný ; opětovně (ve spojení se zájmenem) ; právě (ve spojení se zájmenem) ; zároveň (značí jednotu)

neškodný, poctivý, řádný

astroláb

zhoubkyně, škůdkyně

držet se někoho

(viz oboedio)

hrůznost, děsivost, strašlivost ; krutost ; trpkost, nepříjemná chuť

milý, vítaný, žádaný, příjemný

mínění, názor, myšlenka, úsudek ; úmysl, vůle, přání ; hlas, mínění, nález, úsudek (v poradě) ; rada, návrh ; myšlenka, smysl, obsah, význam ; výrok, rčení, věta, myšlenka ; rozsudek, rozhodnutí

zamilovat si, oblíbit si

kopí, oštěp

tehdy, tenkrát, tu ; pak, potom, tehdy

(Pražák pod instar přímo neuvádí)

druh, průvodce

loďka

válečná loď

Rýn prudce teče

loď, plavidlo

stav, povaha, ústava, dispozice, soustava, zřízení, ustanovení, konstituce

po smrti, posmrtně

žebro ; bok, stěna

je třeba činu

tribuna, řečiště

takový

ustupovat, couvat

ječný, ječmenný

házet, metat, vrhat

spěšně, kvapně, nakvap, chvatně, honem ; rychle ; ihned

rychle, spěšně, honem

vojenské umění, vojenství

být opatrný, vystříhat se

Caerleon

koza

pravidelný, výroční, každoročně se vracející (zejm. o náboženských svátcích) ; slavnostní

být bez čeho, obejít se bez čeho, zdržet se, neužívat čeho, odříci si co ; stranit se, vyhýbat se (čemu), neukazovat se (kde)

jak -tak

míra (nástroj i rozměr) ; takt, rytmus ; melodie, nápěv, píseň, harmonie ; míra, pravá míra, náležitá míra, uměřenost, umírněnost ; způsob ; pravidlo

manželský

rozhodnutí, usnesení

zimní tábor

s provdáním dívek se nespěchá (Tacitus)

zvláště, především

ve dne, přes den

špína

výměna ostatků (tak kontinentální latinské prameny) ; okružní výjezd s ostatky (tak irské prameny)

přecházení, přechod ; hyperbaton, přestavení slov

bez obalu, otevřeně

podporování, pomáhání, podpora, pomoc, přispění

lombardský

nevědoucí

horský hřbet, pohoří

vytřásat, střásat ; shodit, vyrazit (z ruky), vyhodit, vystřelit, vymrštit ; zapudit, zahnat, odehnat, vyhnat ; vyloudit, vyvolat ; roztřásat (třesením rozvinovat ; prohledávat, prošťourávat, prozkoumávat ; rozvinout

přibrat

(form. mansus)

veselý, bodrý

zblízka, muž proti muži

vyznat, uznat, doznat, přiznat ; vyjevit, dát najevo, prozradit (nějakým skutkem)

1. veřejné vyznání víry, dosvědčení víry ; 2. složení mnišského slibu ; 3. řehole ; 4. řád (mnišský) ; 5. úmysl, záměr ; 6. slib ; 7. profese, povolání, zaměstnání ; 8. poměry, společenské postavení, třída ; 9. doznání, přiznání

prapor zvláštních oddílů

pohostinství

nos ; čich, jemný čich ; jemný vkus, vytříbený vkus, vytříbený úsudek

daň, poplatek

obecně, všeobecně

shnilý, nahnilý, zkažený, ztrouchnivělý, zpráchnivělý, zetlelý ; (o zubech) vykotlaný ; zvadlý ; (ani náznak průběhového významu "tlející" apod.)

nechat mezeru, uplynout

vyjít z těla

padnout, zahynout

rozkoš, slast, požitek, potěšení

trůn, sedadlo

kouzelný nápoj ; kouzlo ; připravování jedu, otrávení, travičství ; připravování nápoje lásky či jiného lektvaru

kůzle, kozlík, kozel (i kozlové po levici takto)

vyloučení, odstranění, vzdálení

vniknout, vplížit se kam ; vedrat se, vniknout, proniknout kam ; vniknout, proniknout do čeho (přen. o proniknutí do nějaké disciplíny) ; vloudit se kam, získat si přízeň ; vkroutit, vsunout, strkat ; sdělit, oznámit, donést (v pozdní latině)

vůz

za peníte

míra, měření, měřítko

sebe (genitiv zvratného zájmena pro 3. osobu, předmět musí být v klas. lat. totožný s podmětem)

pomoci

kromě

pošetilost, bláznivost

podoba, útvar

další den

Adam

orvietský (související s italským městem Orvieto)

oprávněná nenávist

hned, ihned, stále, hned na místě ; pevně, stále

pozdvihování

již dříve

hlad

síla, jádro, podstata, šlacha

z obou stran držeti

Behemót

postupně, popořadě (MLLM), v časovém sledu, chronologicky (De antiquitate Glastoniae ecclesie, trad. Scott, 87)

uniknout

připomínat, upomínat, upozorňovat ; napomínat, nabádat, pobízet

kousnutí, štípnutí, uštknutí ; kousání, jedení čeho ; rozštěp (dřeva) ; bolest (kousavá, hlodavá), palčivost, ostrost

břevno, kláda, trám

jako zapřísahání

společný, smíšený, nerozdílný

odpadnout, odtrhnout se, odvrátit se ; odvracet se, odchýlit se (přen.)

pokoušet, napadat, vyzývat, podněcovat, dorážet

mučit, trápit, trýznit

Travunja (v Bosně)

vzadu, zadem, nazad

upevnění, vazba sloupu

soudit, rozpoznat

laskavý, štědrý, vlídný

především

ohřívat, zahřívat, rozpalovat (hodně, silně)

omluva

ustupovat, ustávat (od nějaké činnosti) ; prodlévat, meškat, otálet, váhat, opožďovat se ; upouštět, ustávat, ochabovat, liknavět v čem ; zahálet, odpočívat, být nečinný ; spokojit se s čím (alqua re) ; rušit, mařit

neděle (výpustka z dies Dominica)

otázka, dotaz ; otázky, dotazování se ; výslech ; usuzování otázkou, dokazování

exkomunikovat, vyloučit z církevního společenství

pohánět (bodáním) ; podněcovat, dráždit, štvát

světská paže (světská moc)

buřičský, nepokojný

spouštějí se plachty

granátové jablko

nářek, hořekování, stesk ; žaloba, stížnost ; roztržky, rozmíšky (v pl.) ; žalostná píseň

být plný pochybností???

nazývaný

(nenal. nic)

ale ne, avšak ne, ale přece ne atd.

sklep, spíž, zásobárna ; pivnice ; místnost, komora ; podzemní prostor v dolech

sedět (na čem), posadit se (alci rei na co), usadit se kde, usídlit se kde, sídlit kde ; (in alqa re) vězet, pevně tkvít v čem ; spočívat v čem, tkvít v čem, vězet v čem ;

ukládání (čeho komu, např. pokání)

štědře rozdávat

stěsnaný, stlačený, hustý

hustý, četný, hojný, bohatý ; (v čase) hojně opakovaný, častý, zhusta opakovaný

šílet, zuřit, bouřit, vybouřit se

pohár, kalich???

moesský (takto v ČJ Pražák ; související s Moesií či Moesy)

mezitím

(MLLM nic)

(rozhodně nenalezen smysl od, např. žádat něco od, ač má Thouz. Flor. rit. 240 demander ŕ Dieu)

být vázán, být povinován

nepříznivý, obtížný

na rozličné strany, hromadně

blízko, nablízku, zblízka ; nedávno, posledně ; skoro, téměř, málem, bezmála, takřka ; asi, jaksi, do jisté míry (v přirovnání)

Épeiros (dnešní Albánie)

justice, soudnictví, soudy

zavděčit se

hledět pohlížet, dívat se

jinak

pozemský ráj (takto např. TDH 311:18)

vzestup, vystupování, výstup

mám něco na starosti

(Pražák nic, LMALB nic, MLLM nic ; snad form. cuculla, soudě podle kontextu Fournier I, 277: portantes cucufas in capite et capucium)

(viz paenito)

jed ; otrava, otrávení, travičství ; otrava, nákaza ; nápoj lásky, kouzelný nápoj, kouzelná šťáva, lektvar ; kouzlo ; uměle připravená šťáva ; barvivo, barva

hrozit

druh

Kalábrie

být přichystán

připsat, připojit, přidat (do listiny) ; zařadit koho kam, počítat koo mezi, přijmout ; ustanovovat, zřizovat ; připisovat, přičítat komu co ; přivlastňovat komu co

více, napříště

přetékání, vylévání, rozlévání, vystupování z břehů, rozvodnění ; nadbytek, přebytek, přeplnění ; hojnost, plnost, dostatek, bohatství, úroda

ohrada (pro dobytek), stáj, ovčinec

majetek, jmění, peníze

rada, porada, radění se ; rada, shromáždění rádců, poradní sbor, rádcové ; státní rada, senát ; rada, shromáždění soudců, porota ; dobrá rada, naučení, ponaučení ; rozvaha, rozmysl, důmysl, moudrost, důvtip ; chytrost, obmysl, lest, lstivost, úskok ; rada

dny po sobě

périgordský

říhat, krkat ; vyvrhovat něco, vrhnout ; vyrážet (slova), pronášet

sunout se, šinout se, smekat se, klouzat ; jet, sjet ; letět ; plazit se, plížit se ; plynout ; plout ; klopýtnout ; přen. klopýtnout, pochybit, zbloudit ; vklouznout kam, vkrádat se, plížit se ; spadnout kam

Arduenský les

(abl.) mimo koho, kromě koho

pojat rozhodnutí

překážka

(Dle Pražák I, 520 starší způsob psaní slova exsisto)

zločinec

plodit ; přivádět na svět, rodit, (o zvířatech) vrhat ; (přen.) vytvářet, tvořit

stráž

snad, možná, pravděpodobně, jak se zdá, jak myslím, podle všeho, nejspíš, asi ; asi (u číselného údaje)

Treviská marka (oblast Vicenzy, Trevisa, diecéze Feltre a Belluno, možná i část Furlanska zahrnuta do tohoto termínu, uvádí Duvernoy)

chvíle, okamžik, krok

poutat, zaplétat, zamotat ; dělat neschůdným, nepřístupným ; zaplést, zamotat, zmást ; překážet, zabraňovat, být na závadu, vadit, ztěžovat, zdržovat, mařit, znemožňovat, překazit

čtyřkolý vozík, kočár

jsoucno jakožto jsoucno

krotit, ovládat, mírnit

v této souvislosti (DZ pro RS 54:20 ; tatáž volba později ověřena ve WEH 341)

oprávněný, správný

bytí

rovný, přímý ; správný, dobrý, spravedlivý ; prostý

neodpovědný, zaslepený, nerozvážný

skrovnost, šetrnost, řídkost, střídmost

Sírachovec (biblická kniha)

jmenovat do funkce (hodí se do Bazzochi, 137 ; Pražák neuvádí, ale nalezeno ale v MLLM pro "provolat císařem")

předpis

tělesně

přijít

neschvalovat, odmítat, zavrhovat, hanět, uznávat za špatné

kvatembrové dny, suché dny

tam, tu

sněžit, chumelit, padat (o sněhu)

krátce, o trochu

sklonit se ; sklonit, schýlit

svátek, slavnost

hlásání, zveřejňování, hlasatelství ; prodej, vyvolávání ; rozhlašování, vyhlašování ; oslavování, velebení

čelo ; výraz obličeje, zevnějšek ; průčelí, přední strana ; šířka ; titulní strana ; čelo, fronta (voj.)

[omyl! Viz cor, cordis]

odříznutí, odnětí, amputace ; vykleštění, kastrace ; přerušení (řeči) ; odtržení, odloučení ; exkomunikace

poplivat

uvažovat, rozvažovat

uposlechnout příkazu

nevolnický ; "proprio jure" do plného vlastnictví

otáčet

arcikacíř (toto a jen toto LMALB s výkladem: opinionum pravarum de religione conceptarum auctor, sectator, haereticorum caput)

dotknout, narazit

dávat k dispozici ; vydat na pospas čemu, vystavit čemu, vydat všanc ; nařknout, obvinit ; sít, sázet ; vystavit (listinu) ; odložit, pohodit dítě

? Pražákův sl. neuvádí, ale zřejmě hospodářství

boj, svár, spor

mít v držení, zaujímat, ovládat

nejprve

almužna (darování i darovaná věc), dar, dobrodiní

[přímo nenal. ; označení pro svět, světový mechanismus]

lehký hřích

kořist ; (spec.) oblečení ukořistěné na nepříteli ; (od 13. stol.) oblečení ; (od 13. stol.) vrchní oděv (mužský i ženský) ; livrej ; cennosti, cenné věci

(střv. též) jemu, jí (dativ osobního zájmena pro 3. osobu, předmět nemusí být totožný s podmětem) (Quitt - Kucharský, Latinská mluvnice, 43) ; jim (DZ ex TDH)

maličko, trochu, trošku, trošičku

odchod

odevzdávat se (k ochraně), svěřovat se

závist ; nenávist ; nenáviděnost, neoblíbenost

(viz reprehendo)

zlomený, zesláblý

1. scházet se, sejít se, shromažďovat se, přicházet, dostavovat se (in locum, ad alqm) ; (tranzitivně) setkat se s kým, zastihnout koho, navštívit koho, zajít ke komu, mluvit s kým (alqm) ; 2. stíhat, žalovat, obesílat koho

zubr