Latinský slovník

čelo

podrazit nohy komu, nastavením nohy podrazit

vložit

poplatný

otrávit se šťávou z tisu

v okolí, kolem

(české tvary samostřílník a kušištník neověřeny, samostřelník udává Pražák)

sedět (na čem), posadit se (alci rei na co), usadit se kde, usídlit se kde, sídlit kde ; (in alqa re) vězet, pevně tkvít v čem ; spočívat v čem, tkvít v čem, vězet v čem ;

konat soudy

jak dlouho ještě, až pokud ; dokud (vztaž., viz RS 60:18)

vyloudit, vylákat

z bláta ; jílovitý ; zablácený ; bezcenný, ničemný, darebný

pahorek

střílet

na rozličné strany, hromadně

Denis

užitek, prospěch, výhoda, dobro, zdar ; užitečnost, prospěšnost, výhodnost ; upotřebitelnost, vhodnost, schopnost, platnost ; potřebnost

dvanáct

orel, orlice ; orel, znak římské legie ; orel (nástřešní ozdoba)

odlehlý, vzdálený, skrytý, v ústraní

(Pražák nic.)

(druh laciné tkaniny ze směsi vlny a lnu)

povaha, rod, druh

odradit, odstrašovat

[omyl! Viz cor, cordis]

křest

spis

mučený

nastávat

kárat, napomínat, plísnit ; dokázat vinu ; (pas.) být zahanben ; (pas.) být zmaten, být uveden ve zmatek, být přemožen, být rozdrcen ; zničit, přemoci, rozdrtit, uvést ve zmatek

palcátník

slavnost, bohoslužba ; oběť, žertva ; blahopřání

krotit, ovládat, mírnit

chyba, vada ; kaz, skvrna, zkaženost ; nedostatek, úhona, závada ; choroba, nemoc ; špatná vlastnost, nepravost, nectnost ; úhona ; hřích ; pochybení, poklesek ; závada, překážka

proto

chvět se, třást se (strachem), mít strach, strachovat se, být zděšen, polekán (re z čeho)

švec, obuvník

západ

souhlasit, stejně smýšlet, být stejného smýšlení, být zajedno, shodnout se s kým (cum alqo de re) ; být důsledný ; uzavírat co, usnášet se na čem ; sjednotit se, spolčit se, umluvit se, spiknout se, spřáhnout se

(form. diabolus)

každičký, každý

svědectví, svědčení

někdo

natahovat, napínat k čemu ; napínat mysl, pozornost, dávat pozor ; pozorně poslouchat, pozorovat (+ ak.)

Toulouse (město v narbonské Galii nad řekou Garumnou)

předně, mezi prvními

přibrat

postavit se

vynikat, předčit, převyšovat

(subst. indecl.) (geogr.) Ax (tvar Ax v AJ Biller in Heresy and Literacy a fr. někde taky tak)

přejít na koho, připadnout komu ; klesnout (k zemi) ; být v pohybu ; splývat (o vlasech, šatech) ; poletovat, vlát, vléct se

světský, pozemský

pramen

bytí

vytékat, prýštit, téci, řinouti se

rozkoš, slast, požitek, potěšení

trávit, prožívat (čas, život), žít

zdržovat, bránit

odtrhnout, utrhnout, strhnout ; servat odervat, urvat ; odlučovat, oddělovat ; brát, odnímat ; mařit, ničit

Večeře Páně

(viz reprehendo)

(často výplňkové slovo, která lze přeložit "pak" či zcela vynechat ; viz např. RS 58:19)

je třeba činu

zakázané ovoce (takto Moneta 111b ; pozn. aparát ibid. cituje totéž vyjádření u Bonacursa)

Zachlum

Byzanc

daň, clo, poplatek, dávka

trvat na čem, stát v čem

někdy, leckdy

očistit (od hříchů) ; očistit (porodivší ženu, považovanou za nečistou), znovu umožnit přístup do chrámu / kostela (ženě po porodu) ; (refl.) očistit se (od obvinění)

ještě jednou, podruhé

plně, úplně, zcela, docela

vyrvat, vytrhnout, vyškubnout

řetěz, pouta, okovy

Srbové (zejm. ve franckých pramenech 9. stol. takto)

rosa ; kapičky, tekutina, která ukapává

humský (související s Humem, dnešní Hercegovinou)

vystěhovat se, odejít

muka, trápení

proto (příčina i účel) ; takže (DZ, např. TDH 319:29)

Lombardie

vytknout, naříkat

rovnodennost

svátost, tajina ; peněžitá záruka skládaná při civilní při ; služební přísaha (voj.) ; přísaha

poddaný

(viz commendo)

utopit

Albi (jde chybný přepis ; viz Duv. Hist. 159, n. 41)

protiprávně, neprávem (tak zřejmě text v MLLM 659a) ; proti řádu (tak DZ pro DHC 306:14)

dodržovat co, zachovávat co

kovář, kovář železa

úpatí hory

falanga, bitevní šik

vyměnit válčivost za rolnictví

[často užíváno jako výplňkové slovo, jež se obvykle nepřekládá]

blahopřát, přát si štěstí

málo, jen málo, nemnoho

nápadný, pro výstrahu

přímý

těsný, úzký

stlačovat, tisknout, svírat

pomalu, ponenáhlu

pohostinství

ve tvaru kříže, v napodobení kříže (např. rozpažit ruce)

poznamenávat, zaznamenávat ; znamenat, pozorovat

zlo ; jablko

bít, tepat ; hořekovat

snášet, trpět, zakoušet

převléknout se

Francie

ztráta, škoda

ukrývání, skrývání

opět nabýt, znovu nabýt, získat zpět, dostat zpět

archa

skutečně, řádně ; v této době, právě

Slované

odlehlý, nepřítomný

důležité

nejednou

odkud (vztažně)

klekání, pokleknutí, kleknutí

uposlechnout příkazu

napadat někoho

rada, porada, radění se ; rada, shromáždění rádců, poradní sbor, rádcové ; státní rada, senát ; rada, shromáždění soudců, porota ; dobrá rada, naučení, ponaučení ; rozvaha, rozmysl, důmysl, moudrost, důvtip ; chytrost, obmysl, lest, lstivost, úskok ; rada

daň, poplatek

proutí, roští

svátek, slavnost

lidský věk, pokolení, rod, generace ; lidé jedné doby, věk ; věk vůbec, doba ; časovost ; století

Avalon

zrada, zpronevěra

jednou

hlavně, zvláště, zejména

v témž čase, zároveň

dlouhé šaty, štóla

poškození ; urážka, uražení ; úmyslné dráždění odpůrce

pět set

porušit

oděv, oblek, šaty, šatstvo, roucho ; šat, roucho (jednotlivé, ale toto jen pozd.) ; tkanina, látka ; přikrývka, pokrývka, koberec ; šátek (bás. a pozd.)

přetékání, vylévání, rozlévání, vystupování z břehů, rozvodnění ; nadbytek, přebytek, přeplnění ; hojnost, plnost, dostatek, bohatství, úroda

pochodovat, táhnout

zpupně, bezostyšně

přiřazovat, připojovat ; prohlašovat, tvrdit ; přivlastňovat, osobovat si co

Provensálci

omluva

1. veřejné vyznání víry, dosvědčení víry ; 2. složení mnišského slibu ; 3. řehole ; 4. řád (mnišský) ; 5. úmysl, záměr ; 6. slib ; 7. profese, povolání, zaměstnání ; 8. poměry, společenské postavení, třída ; 9. doznání, přiznání

plíšek, plát, plátek, plech, deska, destička, kousek kovu / dřeva / kamene ; kusy železa, rozžhavené železo (k mučení či vypalování cejchu) ; čepel

dovést k dobrému konci

očarovaný, kouzelný, napuštěný kouzelnou šťávou ; otrávený, napuštěný jedem ; jedovatý

(Fournier I, 315)

zdržet, zadržet, ochromit

doslova

proti danému slovu, zrádně

osvobození od povinnosti, výsady

obnovit, opět vystavět (Pražák nic víc), opravit

veřejně, na veřejnosti

přísaha

být v čele, řídit, spravovat

kopat, pracovat s motykou, rýt (MLLM bęcher, tj. očividně i rýt rýčem)

po mnohém váhání

obrátit na útěk

vykonavatel soudu

náboženství

kupec, obchodník

obývat, obdělávat

tábořit, stanovat

ušetřit (někoho), smilovat se

Kostnice

dbát, zachovávat

zamezit, překazit, rušit

přijmout (radu), uposlechnout

společně, vespolek

tam, tu, na tom místě

(viz paenito)

cesta

služebná

rozmluva, hovor, úmluva

zřídit

nenávist

klid, odpočinek, osvěžení, zotavení ; útěcha

odtud, odsud

konečně, teprve

(viz prehenso)

Ježíši (vok.)

vzestup, vystupování, výstup

kousnutí, štípnutí, uštknutí ; kousání, jedení čeho ; rozštěp (dřeva) ; bolest (kousavá, hlodavá), palčivost, ostrost

lidumilný, zdvořilý, vyspělý

lakomý, lakotný, hrabivý, skoupý, hamižný, chtivý peněz ; chtivý čeho, dychtivý čeho

přechovávač (technický inkviziční termín pro ty, kdo nejsou kacíři, ale kacíře ubytovávají a starají se o ně ; takto DZ pro RS 47:15)

pravím, pravíš, praví

ustupovat, couvat

služba ; otroctví, otrocký stav, otrocká služba ; jho, jařmo, poroba, poddanství ; otroci, otrocká třída

moci ; moci (k vyjádření přibližnosti)

a (zejm. slučovací spojka, ale i odporovací) ; a to (připojuje logicky nesouřadný člen: "jeden, a to velmi podivný zvyk") ; i, také (adverbium se stupňovacím významem: "et dona ferentes", zejm. v pozdější latině)

odchylka???

katarka

uvádět do nebezpečí, být v nebezpečí

ústně

bohabojný

trest ; pokuta, náhrada (za spáchaný zločin) ; potrestání koho, pomsta nad kým ; trápení, utrpení, trýzeň ; nebezpečí

chodit kam

kolo

prchlivost

zadržet

narodit se, vyrůstat

(v MLLM je fr. a angl. ekvivalent, kt. znamená zároveň "nebohý" i "ničemný", takže odtud, stejně jako z uváděných citací, nelze určit, zda má slovo i význam "ničemný")

přední

hnusný, nechutný (DZ ; Pražák nic, ale viz taedium)

přísaha (DZ ; Pražák nic)

přelud, klamný zjev, vidina

nový

létavý, létající, okřídlený ; perutný, hbitý. rychlý ; vrtkavý, nestálý

patnáctý

odložit, svléknout ; usadit, usazovat, umístit ; sít, zasévat ; vyhlásit, vydat (listinu) ; vytvářet, tvořit ; klást, hledat co v čem, uvádět v souvislost ; tvrdit, mínit, soudit

krvavý, krvavě červený ; krvavý, potřísněný krví ; krvelačný, krvavý, krutý ; barvy pečetního vosku

bájný, vybájený, vymyšlený (LMALB) ; milující báje? (fabulosi Britones ; DZ)

do šířky

kniha, kodex, spis ; tabulky (na psaní) ; desky, dřevěná psací deska ; zápisky ; seznam ; hlavní účetní kniha ; kmen, peň (Pražák a LMALB) ; zákoník (zejm. Justiniánův), sbírka zákonů (DZ ex RS)

kopyto (koňské)

křik, řev

k apoštolskému stolci (LMALB)

jezdecký

(v souvislosti s inkvizicí) (viz Fournier I, 268, pozn. 105)

Co (je) nového?

Nové Hrady ; Newcastle

z Lille

lůžko

nohavice, široké nohavice

posel

tělesná stráž

slina

(Pražák nic. V TDH vlastní jméno, resp. přízvisko.)

oprávněný, správný

oděný praetextou (tj. nachem lemovanou tógou, kterou nosili chlapci do 17. let) ; vyšší úředník ; nedospělý hoch

[viz adhaereo]

ohřívat, zahřívat, rozpalovat (hodně, silně)

vyjít, odejít ; uniknout ; vypršet ; uplynout

podněcovat, popouzet, pohánět

Épeiros (dnešní Albánie)

spíše, raději

pán domu

katar

ubývat, zmenšovat se, ztrácet se, opadat (o řece), mizet

rána, poranění, zranění ; poškození, trhlina, díra ; rána, úraz, pohroma, škoda, ztráta, neštěstí, zlo ; bolest, bol, trýzeň, láska (duševní stavy) ; zraňující nástroj, zbraň, střela, šíp

proto

nevědět ; neznat ; neumět

posypat, poset

sám sebe

hanba

proniknout, prorážet

stejná míra práva a svobody

potit se ; přen. zapotit se, dát si práci, lopotit se, namáhat se ; být vlhký, být zbrocen ; vypotit, potit co (ze sebe myšlenky apod.)

(impers. paenitet me) (alcis rei) lituji, je mi líto, želím, mrzí mě, nelíbí se mi, nejsem spokojen ; stydím se ; (pers.) kát se ; litovat, želet

odnímat, brát

přirozený

ležet natažen, prostírat se

líbací medailónek (který nechával kněz kolovat mezi věřícími) (DZ podle Rubin, CC, 74-76 ; MLLM nic)

projev nepřátelství, zločin

bojovat, zápasit

rozvažování

obilí, plodina, ovoce, plod

trest ; pokuta, náhrada (za spáchaný zločin) ; potrestání koho, pomsta nad kým ; trápení, utrpení, trýzeň ; nebezpečí

zakázaný pokrm (tj. zakázané ovoce ; Moneta 62a)

velikost, rozlehlost, rozsáhlost

vyzbrojit, vypravit

v okamžiku smrti

úmysl??? (viz RS 46:16)

mlčky (hovoře jen sám se sebou)

hříva

věštba, věštění

modlit se růženec, říkat růženec, odříkat růženec

cizí, nepříznivý, nevýhodný

hojný, přehojný ; bohatý, zámožný ; přetékající, přeplněný ; nadbytečný, přebytečný, příliš hojný

zproštění, vysvobození, osvobození (zejm. na soudě) ; dodělání, dokončení ; dokonalost, úplnost ; odvázání, odpoutání ; rozhřešení (DZ)

kazatel

rušit klid

(neklas. pro quondam)

zkroucený, zkřivený, ohnutý ; zvířený, zbrázděný ; zmučený ; ztrápený, soužený, trýzněný

poslední soud

vzápětí

tiší (většinou mites)

kmen

drahý, nákladný

rozmnožovat, rozplemeňovat, rozplozovat, rozsazovat ; rozšiřovat (místně) ; dál vést, udržovat, zachovávat, prodlužovat ; odsunout (do budoucna)

jezero, rybník

otužovat, zesilovat

takový, podobný [Přímo nenal. v Šenkové ani Pražákovi. Pod eiusdemmodi právě takový, téhož způsobu. Toto vypsáno z Vulgáty.]

motyka

trojjedinost

zůstávat, trvat, nadále být ; zůstat (přes noc), přenocovat ; dochovat se, zachovat se, dosud být v platnosti ; čekat na koho, očekávat koho, vyčkat koho / čeho

dané slovo, slib

hovořit, povídat si s kým (o čem)

zahánět

tchán

(form. aer)

meškat, zdržovat, odkládat

někdo, něco ; některý, nějaký

ulehnout na co ; opřít se o co ; doléhat, dotírat, dorážet na koho ; dát se do čeho, oddávat se čemu, usilovat o co

laik

(ani LMALB nic víc)

věrohodný, autentický

opovrhovat, podceňovat

(o čase: tempus quo currebat MCLXXIIII: takto TDH 319:32)

sčítat, spočítat ; dovršit, dokonat, dokončit ; spáchat

[jistá skupina valdenských v okolí Milána, viz WEH 715.]

Arduenský les

dotazování, vyptávání

dvoustopý

citát, autorita (biblické citáty o ustanovení zpovědi apod., takto TDH 312:12) ; stvrzení, záruka, jistota ; platnost spolehlivost, hodnověrnost ; odpovědnost ; doklad, listina ; příklad, vzor ; vážnost, vliv, váha, moc ; důraz, ráznost ; úsilí

(jako "úkon" v Pražákovi nenal.)

slib

záhřebský

stráž

ani

tuk (živočišný), sádlo (MLLM, z ekvivalentů dost jasně vyvozeno i živočišný, rod neuveden, příklady, ze kt. by se dal vyvodit, taky ne ; Pražák vůbec nic)

pokoušet, napadat, vyzývat, podněcovat, dorážet

pozemek, majetek, statek

Frankové

za

napadnout, přepadnout

divoký, surový, krutý, nevzdělaný, hrubý, necitelný

kožešina, kožich

zaslepený, oslepený

být bez čeho, obejít se bez čeho, zdržet se, neužívat čeho, odříci si co ; stranit se, vyhýbat se (čemu), neukazovat se (kde)

zedník

manželské spojení, sňatek, manželství ; páření (o zvířatech) ; choť, manžel, manželka

okliky ; okolky,okolkování ; záhady, dvojsmysly, nejasnosti, narážky

trpělivost, odvaha, výdrž, schopnost, otužilost, shovívavost, zdrženlivost

sousedící, spojený

poustevník

vzdor, vzdorovitost, zarputilost, nepoddajnost

týž, tentýž ; totéž (jako subst.) ; neměnící se, stejný ; opětovně (ve spojení se zájmenem) ; právě (ve spojení se zájmenem) ; zároveň (značí jednotu)

řetěz, řada ; kolo (tanec) ; spojitost

agenský (související s městem Agen)

jakmile, když [zřejmě jen střv. latina]

narodit se, vyrůstat

1. (adv.) tam, onde, na oné straně, na druhé straně ; dále ; (přen. o čase, způsobu, míře) dále ; déle ; nadto, navíc ; v budoucnu, příště, napříště ; 2. (předl. s ak.) za, na oné straně, na druhé straně, na druhou stranu ; dále, za, nad, přes

text ; Písmo (bible) (tak Biller in Heresy and Literacy, 68)

zahánět, zatlačit

rozhonnout o něčem

nadutý, vzdorný, vzdorovitý, zatvrdlý, nepoddajný, vzpurný

promeškaný, prozahálený, zameškaný

být vzdálen, být daleko, být odlehlý, mít daleko (kam) ; dělit (o dvou časech) ; rozcházet se, lišit se, různit se, neshodovat se

nakonec (MLLM ; přiklad neuveden a angl. i fr. ekvivalent znamená jak "nakonec", tak "konečně", tj. nevím)

nabýt, získat

shon, sběh, shlukování se

opětné zjednání, obnovení ; smíření, usmíření

odrážet, odvracet

(ab alqa re) uchránit čeho

kněz spravující nebiskupský kostel (??? v MLLM se poněkud rozchází koncová část fr. a angl. ekvivalentu: ... église non-épiscopale - ... a church inferior to a bishopric) ;

ropucha ; želva ; šašek

(Pražák nic pod hemina ani emina ; MLLM uvádí emina = hemina, ale sub hemina sám nemá nic)

vykonat, dokonat, dokončit, provést, uskutečnit ; dokázat, dovést, způsobit (aby)

[přímo nenal. ; označení pro svět, světový mechanismus]

v celku, v podstatě

hojně

hustý, četný, hojný, bohatý ; (v čase) hojně opakovaný, častý, zhusta opakovaný

natrefit, vpadat, přepadat

na smrt nemocný

meškati, prodlévati, zdržovati se

připravený

stranictví, stranění

příznivý, vhodný, příhodný

udání

k prospěchu

románština, románský jazyk

bouře, nepohoda, zimní počasí

nedostatek, nouze, chudoba

až

hlubina, sráz, strž, propast, výšina

(form. coemeterium)

obilí (zejm. vymlácené), zrní ; osivo, zrno k osevu (form. bladum) (LMALB nic víc, zrní DZ ; kontext Fournier I, 327 vůbec neodpovídá významu obilí)

za noci, v noci

opírat se

láhev, lahvice (hliněná či skleněná), džbán ; (dutá míra)

zmínka

uzavřený, skrytý, tajný ; tajemný

ošklivost, škaredost, šerednost, ohyzdnost ; hanebnost, ohavnost, sprostota, mrzkost ; nemravnost ; potupa, hanba ; hanba (euf. pro pohlavní orgány)

nejnižší místo, hlubina, dno

kdo se odvolal

vědomý

drzost, troufalost ; neúmyslnost ; neprozřetelnost, neprozíravost ; nevědomost, neznalost ; nerozumnost

vespod, dole

(MLLM význam "alespoň" také neuvádí ; je tu jen jediný význam, a to "mimoto")

pečetí opatřit

nejprve

shledat jakým (v případě dokonavého užití nelze přeložit "být pokládán za jakého")

věz

v nepřítomnosti (koho)

podrýt, podbourat

tahat, vláčet, smýkat ; ohmatávat, hmatat, dotýkat se, brát do rukou ; držet co, mít v rukou co, zacházet s čím, vládnout čím ; strojit, připravovat ; řídit, spravovat ; vést ; zacházet, nakládat s kým, chovat se ke komu

Mojmír

okraj

ničemnost, špatnost, darebnost ; lehkomyslnost, marnotratnost, zhýralost, bujnost ; šibalství

úd

vykonat na někom popravu

nepřivyklý čemu, neuvyklý čemu, neznající co ; neobvyklý, nezvyklý, neznámý, cizí ; neobyčejný, zřídkavý, řídký, vzácný, kromobyčejný

co nejpřísněji potrestat

malé suché fíky

arcikacíř (toto a jen toto LMALB s výkladem: opinionum pravarum de religione conceptarum auctor, sectator, haereticorum caput)

mít povinnost, zasloužit si