Latinský slovník

klam, mam, úklady, úskoky, obmysl ; překrucování, sofismata ; vykrucování ; utrhání na cti, nactiutrhání, lživé obvinění, křivé obvinění, soudní pletichy, právnické kličky, křivda ; týrání, útisk, pronásledování, trápení, násilí ; vydírání

cudnost ; bezúhonnost, mravní čistota

glastonburský (související s opatstvím Glastonbury)

leda snad (DZ ; z Pražáka to nepřímo vyplývá, viz sub "forte")

buřičský, nepokojný

umývat, koupat

někdo

někdo, něco ; některý, nějaký

otrocký, s otrokem související

exkomunikovat, vyloučit z církevního společenství

dojít, dostoupit, dospět, vstoupit, vkročit, vystoupit, dostat se k čemu ; přistát (o lodi) ; dát se do čeho, začít co, zabývat se čím ; zažít, pocítit (pas.) ; dojmout, jímat, pohnout ; zachvátit, jímat, zasáhnout ; vynořit se, vyvstat (zejm. o myšlence)

vyznat, uznat, doznat, přiznat ; vyjevit, dát najevo, prozradit (nějakým skutkem)

ochrana, záštita

smrtelný hřích

nově (Pražák nenal., novum je novota, v románských jazycích je to znovu, ale albilyon 271:96 nepochybně takto)

vytýkat, obviňovat

Nanebevstoupení Páně

vykonat, umožnit ; vytahovat, vyndávat ; připravit k boji ; prospívat ; (expedit) prospívá, je na prospěch, [DZ hodí se, je lépe, je vhodné (např. v Mt 19,10)]

takový (Pražák. MLLM nic. DZ zaznamenal též jako náhradu ukazovacího zájmena, asi jen neklas.)

přísaha (DZ ; Pražák nic)

rozejít se, obstoupit, obkličovat, svírat

služba ; konání, úkon, práce ; služby Boží (v pl.) ; úřad, funkce ; zaměstnání ; povinnost ; smysl pro povinnost

prodlévající, zůstávající ; přinejmenším ve střv. latině i bydlící, sídlící, dlící, žijící

modlitba ; řeč, mluva ; výraz, projev ; vylíčení ; tvrzení, výpověď, výklad ; předmět, látka, téma (řeči) ; výmluvnost

proč ne? (ve větách hlavních) ; ba, ba docela, ba spíše (stupňující) ; jinak než (nemohu jinak než udělat co) ; aby ne (v záporných větých účinkových, např. nikdo z přítomných nebyl tak bezohledný, aby nepocítil hluboké dojetí)

postupně, popořadě (MLLM), v časovém sledu, chronologicky (De antiquitate Glastoniae ecclesie, trad. Scott, 87)

každičký, každý

sousedé

(střv. anglosas.) lán (MLLM ; dle angl. "hide" dohledáno v LL, že je to půda o rozloze 60-120 akrů)

především

nevtipně

(Pražák takto v sg. nic ; viz singuli)

omočení, ponoření, pohroužení [Pražák et al. neuvádí, ale jinde nal.]

vzbouřit se

v obvyklých intervalech, v obvyklé vzdálenosti

lombardský

kmen

přecházet, přejít, překročit, přestupovat ; přeběhnout, přejít k nepřátelům ; vpadnout, vtrhnout (do nějaké země) ; přecházet, přistupovat, přikročit ; přejít, měnit se ; pronikat, procházet ; míjet, pominout ; předejít

celkem ; vůbec ; vůbec jen ; úplně, zcela, dočista, nadobro ; ovšem (částice jisticí a připouštějící)

(MLLM nic)

dávat pozor, všímat si

toužit, žádat si, přát si, požadovat, vyžadovat, stýskat si po ; postrádat, pohřešovat

zatlačený zpět, skrytý, zastrčený

???

nijak

nezdrženlivě ; hned, ihned (MLLM odkaz: incontinenter = in continenti, to nal. sub continens jako hned, ihned)

moc, síla, vliv, prostředky, bohatství

či

držba

prase, vepř

mám něco na starosti

dát milost, udělit milost ; být po vůli, vyhovět, popřát sluchu

pochybnost, nejistota

třást se, být zmaten, bát se

sousedící, spojený

mimořádně

jít kupředu, postupovat, hnát se ; pokračovat, nezastavovat se, postupovat ; (alqd facere) dál dělat co, pokračovat v čem ; přikročit, přistoupit k čemu (přikročme nyní k dosud nezmíněným tématům)

světský, pozemský

zaslepený, oslepený

ukládání? (ve spojení dispositio penitencie ukládání pokání)

jak, jakým způsobem (táz.) ; jak (vztaž.) ; jak by (význam účelový) ; aby

proti danému slovu, zrádně

proto

konání, díla, počínání, jednání (např. operatio daemonum, též jednání, činy ve Flor. rit. 248)

na rozličné strany, hromadně

vyzbrojit, vypravit

konzulát

přikrýt, zakrýt, pokrýt, zahalit, zcela pokrýt, zasypat (c. lapidibus ukamenovat) ; zakrýt, skrýt, ukrýt (DZ ex TDH 312:28, zcela jasně ; možná neklas.) ; pokrývat, pobíjet šindelem, pokrýt střechou ; uzavřít

připojit, přidružit

zvětšený, zveličený

pochybovat (+ dat. o čem)

zásoba

jak -tak

zdržet se, krotit, mírnit

ponejvíc z toho důvodu

(rozhodně nenalezen smysl od, např. žádat něco od, ač má Thouz. Flor. rit. 240 demander ŕ Dieu)

nemocná

prchlivost

nenáviděný, protivný, odporný, nepříjemný

vzejít, vzniknout?

vstrkávat

Frankové

úhoř

kmotr (pro křestního kmotra i jako běžné oslovení)

absoluční dopis

čistit, ospravedlňovat, hojit

převorství

postarat se, opatřit

odporovat, protivit se, stát v cestě

majetek, jmění, peníze

postava, vzrůst

senspekt (starší bratr, kterého opat posílá k vyloučeným, aby jim domlouval a posiloval je) (viz Regula Benedicti 27,2-3)

s přestávkami?

osud, řízení

ještě ne

rozhodně, bezpochyby, očividně

měsíční (měsíčně se opakující) ; měsíční (měsíc trvající)

včelařství

dodávat, dovážet

roku X od Vtělení Slova

shora

propadnout nejhorším mukám

předně, mezi prvními

odevzdávat, skládat

[Pražák nic ; snad pomocník, příručí, přísedící]

popravování

opatřovat

konečně, teprve

nakonec (MLLM ; přiklad neuveden a angl. i fr. ekvivalent znamená jak "nakonec", tak "konečně", tj. nevím)

(v MLLM je fr. a angl. ekvivalent, kt. znamená zároveň "nebohý" i "ničemný", takže odtud, stejně jako z uváděných citací, nelze určit, zda má slovo i význam "ničemný")

postit se

souzvučet, spolu zvučet ; souhlasit (Flor. rit. 12,5: + ak.)

(viz lagena)

cizí, přespolní

jak velice, jak málo

strava, potrava, pokrmy, zásoby

hovořit, povídat si s kým (o čem)

sem i tam

nalézt

úžina

již již, už už ; již (v běžném významu) již zajisté, již opravdu ; brzy - brzy, hned - hned, tu - tu

velitel

závist ; nenávist ; nenáviděnost, neoblíbenost

strach

hned, ihned

náklad, výdaj

Florencie

mnozí, několik

nebo tak nějak (časté při udávání času v inkvizičních záznamech)

bažina, bahno

spolukacíř

(jako "úkon" v Pražákovi nenal.)

řeč, pověst, vypravování, vyprávění, mluvení, zpráva, podání, tradice ; vyprávěnka, báchorka ; fáma ; úsudek ; veřejné mínění, hlas lidu, soud lidu ; dobrá pověst, dobré jméno, čest, sláva ; špatná pověst

Placentia, dnešní Piacenza

netělesný

(Pražák nic, MLLM a LMALB jako sloveso taky nic, ani v okolí nic, co by mohlo souviset ; Fournier I, 273: buffavit in manu sua, faciens signum ignis, ostendens quod si hoc diceret, per hoc combureretur)

odebrat

stát u čeho n. vedle čeho ; zpříma stát, trčet, strmět

Latinové

ostatní ; zbylý, zbývající (např. cetera nox = zbývající část noci)

čekat, nic nedělat ; bydlet, sídlit, zůstávat ; obstát (explicitně MLLM ; i např. o tvrzení, ověřeno jasně v Moneta 90b a asi i v jedné citaci MLLM) ; (impers. "stetit") je dohodnuto, rozhodnuto, stanoveno

ohrada (pro dobytek), stáj, ovčinec

zardousit, uškrtit, zadusit, zadrhnout hrdlo

zvykat si, navykat, učit

večeře (DZ) ; hlavní jídlo (u Římanů mezi 3. a 4. hod. odpolední), oběd ; hostina

(MLLM přímo nic, viz "naturalis")

se sepjatýma rukama

spojit ; sepnout (ruce)

trvat na svém, stát na svém

sehnat, zpět hnát, zpět přivádět

vor

loď, plavidlo

vyvodit z

postihnout, otřást, ochromit, pochroumat ; ranit, zasáhnout, zachvátit, uchvátit, dojmout (o duš. dojmech)

vyvýšený, vysoký

čtyřkolý vozík, kočár

(Pražák ani MLLM nic ; v Capelli zřejmě ve smyslu "chytit na lep")

almužna (darování i darovaná věc), dar, dobrodiní

souvěčný

šat, roucho

funkce (mnicha, zejm. pověřeného vnějšími záležitostmi, správou grangie apod.) ; pozemek (patřící ke klášteru) ; okrsek ; duchovní moc (MLLM doslovně takto)

studený, chladný

poddaný

vrátit se

hranice

Sírachovec (biblická kniha)

nabýt, získat

spokojený s čím

prohlédnout, pochopit, poznat

vzdor, vzdorovitost, zarputilost, nepoddajnost

prostituce

nadarmo, marně, zbytečně, bezvýsledně, zbůhdarma, bez výsledku, bez užitku, s nepořízenou ; bezúčelně ; bezdůvodně, bez příčiny, neopodstatněně, neodůvodněně

lačný, hladový ; hubený, suchý, suchopárný ; ubohý, ničemný ; prázdný, suchý, nudný (o řeči)

šafářka, hospodyně, selka ; venkovské děvče

tudy

oddělovatel ; dělitel (mat.) ; rozdělovatel (např. pozemků, peněz) ; rozhodčí (při rozdělování majetku) ; náhončí, rozdělovatel peněz (před volbami k podplácení voličů) ; správce a rozdělovatel kanovnických prebend ; rozdělovatel vytěžené rudy

obložit, obestavit

ohbí, kloub

florentský

přirozená smrt

bouda, stan, barák, stánek

pohostinství

světlík, okno ; svítilna, světlo

dlužná otrokyně? (často se vyskytuje v Iz dubrovačkog archiva 3)

viz obiurgo

přinejmenším

postavit se

zůstávat, trvat, nadále být ; zůstat (přes noc), přenocovat ; dochovat se, zachovat se, dosud být v platnosti ; čekat na koho, očekávat koho, vyčkat koho / čeho

novic ; nováček, nový ; nový otrok

sedmnáct

vzkládání rukou

kloub, koleno

ale, však, avšak

a to proto, že

(form. flaveus)

vynést

nadarmo

poplatný

štěstí

čarodějnice

hluboký (o zvuku, hlase, tónu) ; jadrný (o výroku) ; žírný (o půdě) ; vážný (o hříchu) ; nepřátelský, kladoucí překážky, činící potíže, nespravedlivý

když, jakmile

být v nouzi, v tísni, v nesnázi

trám

jednotliví, po jednom

náboženská výchova ; katechismus

zasvěcovat, obětovat (bohům) ; posvěcovat (spec. své počátky, tj. připisovat si božský původ) ; zaklínat ; dávat do klatby, proklínat ; zbožnit, zbožštit, zařadit mezi bohy, prohlásit za boha ; zvěčnit, učinit nesmrtelným

předloktí, rameno

vytvářet pevnost

čin, skutek, přečin

prolomit, prorazit, porazit

podporování, pomáhání, podpora, pomoc, přispění

domýšlivost

hrst slámy ; došek

napřed posílat

Francouz (sic!)

vyčnívat, vynikat ; zřetelně se jevit, být patrný, být zjevný ; být, existovat

svléci, odložit ; odložit co, vzdát se čeho ; zbavit se čeho, setřást co (např. jho) ; odejmout co komu, svléci co komu, obrat, oloupit koho o co, zbavit

natažený, napjatý ; úsilný, usilovný, horlivý ; silný, rázný, důrazný

[jistá skupina valdenských v okolí Milána, viz WEH 715.]

útok, vpád

vyhnout se čemu, uniknout čemu, uchránit se čeho, vyvarovat se čeho

svatý, posvátný, hodný úcty a ohledů ; ve zvláštním postavení, nedovolující přibližovat se a dotýkat se

daleko, v dáli, opodál, stranou ; zdaleka, zdáli, z povzdálí ; (přen.) náramně, zdaleka ; (ve význ. adj.) vzdálen, dalek čeho

obětnice, kněžka

obracet

nákladný

Byzanc

dobrovolný

a obráceně, a vice versa

příbuzný

a ne, ani

utěšitel, těšitel

[viz quidam]

postoupit, blížit se, vzhůru stoupat

vkládat, zapouštět ; připojit (alci rei k čemu), spojit s čím ; (ak.) uložit komu co ; způsobit

plodný, nesoucí plody

možná

mléčně bílý

pomalu, ponenáhlu

jistěže

být proslulý

(Pražák ani Šenková nic)

líčení, řeč, obhajoba

sčítat, spočítat ; dovršit, dokonat, dokončit ; spáchat

zaznít, zazvučet, zařinčet, zaskřípat ; rozezvučet ; lát, obořit se na koho, vyčítat, vyčítavě mluvit, plísnit, spílat

neodpovědný, zaslepený, nerozvážný

hůl

šikmo, stranou

začátek, počátek, původ, vznik ; základ ; prvek, živel, základní látka, základní substance ; přední řady, přední šik ; hlavní cesta (vojenským táborem) ; shromaždiště, hlavní stan ; tábor (voj.)

do krve (zmlátit apod.)

žádat, požadovat

hrob, hrobka, pohřebiště ; náhrobek ; mohyla

lišit se, rozcházet se ; zazpívat falešně, vydat falešný tón, neladně znít

téma, látka

vzápětí

vyměnit válčivost za rolnictví

maso

přímý

obnovit, vrátit do původního stavu

mírové shromáždění

předoalpská Galie

1. (adv.) tam, onde, na oné straně, na druhé straně ; dále ; (přen. o čase, způsobu, míře) dále ; déle ; nadto, navíc ; v budoucnu, příště, napříště ; 2. (předl. s ak.) za, na oné straně, na druhé straně, na druhou stranu ; dále, za, nad, přes

vyloudit, vylákat

mlíti

domnívat se, myslit

každý rok

prvopočátek

krajnosti

Kalábrie

hledět pohlížet, dívat se

na oltáři

osika

Srbové (zejm. ve franckých pramenech 9. stol. takto)

bezpečný

spasit

aspoň, alespoň, přinejmenším, (v záp.) ani

krtek

zasluhující pohany, špatný

jak ... tak, i, a

poplatky a dávky

dlouho, déle, dost dlouho, příliš dlouho

zuřivost ; přísnost ; bouřlivý stav

nebo

objevit se, ukázat se, zjevit se, vynořit se ; být k službám, přisluhovat, posluhovat, konat službu ; jevit se, ukazovat se, být zjevný, být patrný

odchylka???

pohroma, zkáza

dokončit, dodělat

nemíšené víno

blátivý, z bláta

stejný, rovný

poněvadž, protože (obvykle objektivní důvod, ale též s konj. na označení cizího mínění, překládá se protože prý) ; totiž prý (nejvhodnější v Moneta 110 ; DZ)

rovina, pláň

rozpakování

Lombardie

katarka

skoba, svor

snad, možná, pravděpodobně, jak se zdá, jak myslím, podle všeho, nejspíš, asi ; asi (u číselného údaje)

peklo, podsvětí (srovnání Vulgáty a ČEP: všude "podsvětí", nikde "peklo", ale v Kralických zase na mnoha místech peklo)

činit pokání ; litovat, želet, pociťovat lítost

agenský (související s městem Agen)

na souši

manželský

obkládat, obložit

nepochybovat, být přesvědčen

slyšet, zaslechnout ; dovídat se ; vyslýchat ; poslouchat, uposlechnout, být poslušen

zpočátku

profánní, neposvátný, světský ; nezasvěcený (zejm. do mystérií) ; všední, neslavnostní ; nečistý ; bezbožný, bohaprázdný, bohapustý ; zvrhlý, hříšný, nečistý ; zlověstný (o zlověstném ptáku, tj. výrovi)

ustupovat, ustávat (od nějaké činnosti) ; prodlévat, meškat, otálet, váhat, opožďovat se ; upouštět, ustávat, ochabovat, liknavět v čem ; zahálet, odpočívat, být nečinný ; spokojit se s čím (alqua re) ; rušit, mařit

v ústraní, stranou, mezi čtyřma očima

lyonský

rychleji ; spíše, snáze

avšak, ale ; pak, dále ; (někdy též výplňkové slovo, které se nepřekládá)

(MLLM nic, jen složeniny)

hojněji, více, víc, větší počet ; déle, více než ; napříště, do budoucna ; důkladněji, více důkazů (formule, kterou se odročovalo soudní řízení)

hrob, hrobka, pohřebiště ; náhrobek ; mohyla

(viz sed)

jednoduše, prostě ; jednotlivě ; přímě, otevřeně, poctivě

tvořit, plodit, rodit ; zřídit ; strojit (nebezpečenství) ; volit, ustanovovat, určovat (do úřadu)

dotknout, narazit

nuznost, chudoba

bezvýhradně, naprosto

kazatel

společně

bázeň ; skromnost, uměřenost

v hojném počtu

vyhledávat

bratrský

postoupit

velekněžka, nejvyšší kněžka, arcikněžka, představená chrámu, hlavní obětnice ; dozorkyně ; mistryně (přen. o ženě dovedné v nějaké disciplíně)

obývat, obdělávat

paprsek ; paprsek (kola), loukoť ; poloměr (kruhu) ; hůl, hůlka ; měřítko, hůlka na kreslení ; tkalcovský člunek

u, při (u místních jmen, jmen národů) ; u, při (u osobních jmen) ; u (koho), v příbytku / bytě / domě koho ; u (koho), ve spisech, v díle (koho) ; před, v přítomnosti ; u, za (časově) ; podle soudu (koho)

stolovník

míra (nástroj i rozměr) ; takt, rytmus ; melodie, nápěv, píseň, harmonie ; míra, pravá míra, náležitá míra, uměřenost, umírněnost ; způsob ; pravidlo

duchovní četba (mnišská četba Písma, popřípadě spisů církevních Otců či dalších textů a zbožné rozjímání nad nimi) (ekvivalent "duchovní četba" užívá Regula Benedicti / Řehole Benediktova 1998, ale s. 115 "svaté čtení")

(neos.) "sedit mihi" vyhovuje mi, hodí se mi, sedí mi ; (neos. akt.) je dohodnuto, je domluveno ; zaujímat, zastávat, držet (o profesuře, biskupském stolci)

pomoci

veliký, statný

poslouchat, podrobit se

únava, ochablost

návštěvník, příchozí, host ; cizinec

hrad ; castrum, opevněná vesnice (v Dějiny Byzance psáno kastra, což je řecká podoba)

prázdný ; planý, jalový, nicotný

spadnout, upadnout

odlehlý, vzdálený, skrytý, v ústraní

sdělení, sdělování ; sdílení, vespolné účastnění, obcování ; udělení

sebe (genitiv zvratného zájmena pro 3. osobu, předmět musí být v klas. lat. totožný s podmětem)

vniknout, vplížit se kam ; vedrat se, vniknout, proniknout kam ; vniknout, proniknout do čeho (přen. o proniknutí do nějaké disciplíny) ; vloudit se kam, získat si přízeň ; vkroutit, vsunout, strkat ; sdělit, oznámit, donést (v pozdní latině)

déšť

vyzvědač

sedlo, čabraka

výhoda, příznivá okolnost

víc, než je slušné (Ovidius, Horatius)

dvojkrok

prorocký ; starozákonní (tak výslovně MLLM)

(střv.) (jihofr.) (člen užívaný někdy před mužskými jmény)

sever

zadní brána římského tábora

řadit, spojovat

ostatně ; (v protivě k záporu) ostatně však, avšak, ale, však, pak, nýbrž, naopak

(form. diabolus)

odřezávat, odříznout, uříznout, vyříznout, přeříznout ; ustřihnout ; odtít, utít, useknout ; oddělovat, rozdělovat ; odlučovat, odnímat

takto

Toskánsko

Jeremjáš

Plovdiv

podvracet

rozkol, různice, spor, rozbroj ; vzpoura, odboj

špatný, nekvalitní ; zlý ; škodlivý, zhoubný, neštěstí přinášející ; zlověstný, neblahý ; nešťastný, bídný, smutný ; nehezký, ošklivý ; slabý, špatný (spisovatel apod.)

upomínat, upozorňovat, napomínat

čili (jednoznačně v RS 59:27 a mnoha dalších místech)

Brescia

Geoffroi, Geoffrey

blahopřát, přát si štěstí

levice, levá strana

soulož, pohlavní styk, tělesný styk, obcování (LMALB a Pražák ; Pražák ještě sejití se, ale bez středníku, tj. se i k tomu vztahuje poznámka "pohlavní")

oslovit křestním jménem ; výše zmínit, jmenovat?

zpustošený, vypleněný

(Pražák nic)

olovnice

společně

doposud

odpírat

kacířská zvrácenost (obecné označení hereze polemiky, inkvizitory apod.)

nestarat se, nedbat

do jednoho

uchopit, zachytit, chytit, popadnout, vzít ; sklízet (úrodu) ; unést, uchvátit (osobu) ; zatknout, chopit se ; přivlastnit si, ukrást ; (alqm) vzít si koho, oženit se s kým, pojmout za manžela/manželku ;

zvolati

nepochybný

vévoda

votivní dar

křest

vazba, pouta

skrovnost, šetrnost, řídkost, střídmost

čas, doba (obecně i noční doba apod.) ; okamžik, chvíle, hodina ; lhůta, čas, určený čas, čas potřebný k čemu ; pravý čas, příhodná chvíle, vhodná příležitost

svrchu řečený, výše zmíněný

přijít k sobě, znovu nabýt zdravého rozumu

sčítání, počítání, soupis, seznam

evangelistář (obsahuje perikopy z evangelií ; jiné je evangeliář, tj. kniha 4 evangelií)