Latinský slovník

mísa

žádostivost, touha

pokleknuv

polidštěný (asi, DZ ; Pražák nic ; užívá Moneta 248b nahoře)

(viz nix)

náležité pocty

klamat, oklamat, mámit, omámit, šálit, ošálit, podvádět ; podchytit (o ptáčníkovi) ; ujít pozornosti, nebýt pozorován kým ; mařit, trávit, zabíjet (čas)

provést, postavit, vystavět

roztahovat, tasit

ráno

dřívější termín v nějakém rozsahu (např. pokud se něco rozhodně stalo mezi 1220 a 1227, tak je t. a quo 1220 ; v jedné renomované knize to je špatně, proto zapisuji ; takto jasně Dondaine, Durand, 243)

hojněji, více, víc, větší počet ; déle, více než ; napříště, do budoucna ; důkladněji, více důkazů (formule, kterou se odročovalo soudní řízení)

vrhnout

otrokyně ; nevolnice

narození se týkající

proti vůli

pošetilý, šílený, pomatený?

brát si za svědky, poprosit

hned, ihned

sám sebe

takový ... jaký

úder, rána, náraz

zdržovat, bránit

začátek, to, co bylo započato, počaté dílo, podnik, záměr, úmysl

být ve zbrani, hotov k boji, v bojové pohotovosti

konat soudy

stanovit, rozhodnout se

velice, nesmírně (DZ) ; nadmíru, příliš

zemřít, umírat

Épeiros (dnešní Albánie)

spodem

dobytek

dát se na pokání, obrátit se k lepšímu životu ; stát se členem řádu, složit mnišské sliby ; proměnit (chléb a víno v tělo a krev Kristovu) ; (pas.) být zaměnitelný (fil., log.) ; věnovat se, oddávat se čemu, obracet pozornost k čemu

kouzelný nápoj ; kouzlo ; připravování jedu, otrávení, travičství ; připravování nápoje lásky či jiného lektvaru

velitelský, vůdcův

vést při, mít soudní řízení, konat soudní řízení

předstírat, fingovat, vymýšlet si ; tvořit, utvářet, vytvářet, dělat, vyrábět, dávat hmotě tvar ; pořádat, rovnat ; myslit, tvořit v mysli, představovat si (Platón si duši představoval jako třídílnou)

Placentia, dnešní Piacenza

služba ; otroctví, otrocký stav, otrocká služba ; jho, jařmo, poroba, poddanství ; otroci, otrocká třída

zvyk, zvyklost, způsob života

přízvuk těžký

obkládat, obložit

asketický život, mnišský život

kupříkladu, například, třebas

s přestávkami?

téma, látka

díra, otvor, dírka

palec

dokázat

notář (MLLM jasně uvádí, ač ne jako samostatný význam slova, jen ve spojeních "notarius regis, imperatoris" aj. a "notarius publicus" ; u n. p. je pozn.: 1. výskytu ve 12. stol. Je tu i výklad: pův. písař, později soudní úředník)

odsouzený

slzy

úhoř

dělení, rozdělování, rozdělení ; rozdílení, rozdělení, rozdávání ; rozvrh, třídění, osnova, uspořádání ; (log.) rozdělování (rozsahu pojmu)

čistit, ospravedlňovat, hojit

uznávat za vhodné

obehnaný

bázeň ; skromnost, uměřenost

nevěstka, prostitutka, kurtizána

přivést (např. k Bohu ; 1P 3,18 a Moneta 61a)

asi, okolo

zakázaný strom, zapovězený strom [strom v ráji, na kt. roste zakázané ovoce]

klamavý, klamný, nespolehlivý ; podléhající klamu

podle libosti

veselý, bodrý

vskutku ne

zřícení, spadnutí, pád ; pád, zkáza ; zřícenina, rozvalina, trosky, sutiny

tvrdit (zejm. mylně)

(ani LMALB nic víc)

tvořit, rodit, plodit, být přízniv vzrůstu ; nést kupředu, poponášet, posunovat, postoupit ; zvětšovat, rozšiřovat ; povznášet, vyvyšovat ; odkládat, oddalovat, zdržovat

proti danému slovu, zrádně

spolusestra (spoluřeholnice)

nebo tak nějak (časté při udávání času v inkvizičních záznamech)

(viz oboedio)

konečný, definitivní

stroj, přístroj ; válec (ke zdvíhání či posunování), páka ; dobývací stroj, obléhací stroj ; lstivý výmysl, obmysl, úskok, lest

kotev, kotva, kotvice

vyhnout se, vystříhat se

soulož, pohlavní styk, tělesný styk, obcování

beztrestně

takový, podobný [Přímo nenal. v Šenkové ani Pražákovi. Pod eiusdemmodi právě takový, téhož způsobu. Toto vypsáno z Vulgáty.]

(LMALB nic, ale viz ballistarius)

věštba, věštění

náležitá výška

převorka, převořiše

zlostný, popudlivý

sever

(Pražák nic ; WEH překládá "especially")

příbuzná, pokrevní příbuzná ; pokrevní přítelkyně (má sourozenec ženský tvar? Nenal. pravidla ani cz-fr, nicméně velmi dobrá F7 Word 2000+ potvrzuje sourozenka i sourozenkyně)

peklo, podsvětí (srovnání Vulgáty a ČEP: všude "podsvětí", nikde "peklo", ale v Kralických zase na mnoha místech peklo)

předvolat, povolat

(Pražák nic)

střední cesta

dopadnout, připadnout

kromě, bez

veslo

zdržovat

osika

dvůr (šlechtický, panovnický)

pustošit, plenit

dopomoci k čemu (DZ původně pro RS 42:21)

úvaha (Pražák I, 167)

jako otroci

zavazadlo, břímě

blažený ; blahořečený, blahoslavený

závěť, poslední vůle

dočasně zastavit vykonávání církevních obřadů

nevolnický ; "proprio jure" do plného vlastnictví

Raška

doporučovat (alci alqd), radit, přimlouvat se za co ; vybízet, pobízet, navrhovat ; přemlouvat, přesvědčovat ; sibi suadere přesvědčit se, nabýt přesvědčení

dříve

rozpínat, rozléhat

hrůznost, děsivost, strašlivost ; krutost ; trpkost, nepříjemná chuť

malý rozměr, skromnost

leda snad (DZ ; z Pražáka to nepřímo vyplývá, viz sub "forte")

kůzle, kozlík, kozel (i kozlové po levici takto)

smrtelný hřích

úsudek

vicenzský

z Lille

úrodnost

odděleně, odloučeně, zvlášť

koupat se

přicházet, chodit

slavnost, bohoslužba ; oběť, žertva ; blahopřání

třetina

příznivý, vhodný

známost

znepokojit, polekat, poděsit

úmysl??? (viz RS 46:16)

zmatená mysl, nepříčetnost, pomatenost, šílenost

slavit co

sem, až sem, až tak daleko

tam (leckdy ne "tamtéž", viz např. jasně RS 54:16 ; 57:10)

románština, románský jazyk

stav, povaha, ústava, dispozice, soustava, zřízení, ustanovení, konstituce

čtvrtek

poslat

společně

vyvrácení (teze, mylného názoru)

uzdravit se

někdy, jednou ; když, kdykoli (jen) ; poněvadž, ježto, jelikož

nečistota, špína ; špinavost, nízkost, sprostota (častěji v pl.)

nehoda, neštěstí, nepohodlí

bez porušení

podivuhodně

přechovávač (technický inkviziční termín pro ty, kdo nejsou kacíři, ale kacíře ubytovávají a starají se o ně ; takto DZ pro RS 47:15)

písemný

rozmluva, hovor, úmluva

tajemství, tajnost

jak velice, jak málo

spravovat, řídit

znepokojovat, pobuřovat, popouzet

tamtéž, na totéž místo

nechat, uchovat

nově (Pražák nenal., novum je novota, v románských jazycích je to znovu, ale albilyon 271:96 nepochybně takto)

manželské spojení, sňatek, manželství ; páření (o zvířatech) ; choť, manžel, manželka

uchopovat, chytat, zachycovat ; chytat se čeho ; objímat ; snažně prosit, ucházet se o přízeň ; kandidovat, ucházet se o úřad

chtít vidět, podívat se, ohledat, prohlédnout si, spatřit, popatřit, vidět (zejm. po slovesech přacích a pohybových) ; dívat se, prohlížet ; navštěvovat, zajít kam, vstoupit, vkročit

vysazení, zasazení (rostliny)

vytřásat, střásat ; shodit, vyrazit (z ruky), vyhodit, vystřelit, vymrštit ; zapudit, zahnat, odehnat, vyhnat ; vyloudit, vyvolat ; roztřásat (třesením rozvinovat ; prohledávat, prošťourávat, prozkoumávat ; rozvinout

a (zejm. slučovací spojka, ale i odporovací) ; a to (připojuje logicky nesouřadný člen: "jeden, a to velmi podivný zvyk") ; i, také (adverbium se stupňovacím významem: "et dona ferentes", zejm. v pozdější latině)

kopat, pracovat s motykou, rýt (MLLM bęcher, tj. očividně i rýt rýčem)

omluvit se, ospravedlnit se

šílet, zuřit, bouřit, vybouřit se

omývání, čištění

Bosna

totéž, to samé

zatajit, zamlčet, zakrývat

vědomý

radost, blahopřání

narazit na

(de alqa re) být smutný z čeho

nápadný, pro výstrahu

patro, poschodí

očistit (od hříchů) ; očistit (porodivší ženu, považovanou za nečistou), znovu umožnit přístup do chrámu / kostela (ženě po porodu) ; (refl.) očistit se (od obvinění)

sebe (genitiv zvratného zájmena pro 3. osobu, předmět musí být v klas. lat. totožný s podmětem)

hanba

náhlý, nenadálý

dbát, dávat za pravdu

ochrnutý

zda

výběr, odvod

klam, lež, nepravda, výmysl, klamná pověst ; mýlka ; podvod, klam, pokrytectví, přetvářka, přetvařování

cena, peníze

v Pražákovi nenal.

nařídit, uložit

kružidlo, kružítko

domeček, domek

pozemek, majetek, statek

(Pražák nic ; MLLM sub sauma: sauma et derivata v. sagm-)

obsadit ; zakořenit, usadit se (kde) ; utkvět (v paměti) ; mít v držení, zaujímat

nepřístupný

vlastnost, povaha, duch ; představa, pojem, ideál ; tělo [DZ ; např. DHC 310:26 či Int. Ioh.]

připomínat, důtklivě upomínat

(Fournier I, 315)

příbuzenstvo ; příbuzenství

zproštění, vysvobození, osvobození (zejm. na soudě) ; dodělání, dokončení ; dokonalost, úplnost ; odvázání, odpoutání ; rozhřešení (DZ)

přidržovat, přikládat, přidávat ; objímat ; přibírat, brát si, přizvat, zvát, volat ; přibírat na poradu, tázat se na radu ; užívat (s nějakým účelem)

narodit se, vyrůstat

exekuce

kráčet kupředu, postupovat

neveliký

nutnost, nevyhnutelnost, neodvratnost ; naléhavost, tíseň, nouze (nouze DZ) ; nutná potřeba, nutné vydání ; pouto, svazek, poměr

lombardský

vzdušný, ve vzduchu ; sahající vysoko do vzduchu, vysoký, nebetyčný ; modravý, barvy jako vzduch

dát se na útěk

opevnění, hradba

napomenutí

výzbroj

trojjedinost

odepřít, popřít

(absol.) jíst ; (trans.) (alqd) jíst co, sníst co ; sežrat co ; strávit co ; projíst co ; promarnit, prohýřit co ; (refl.) sžírat se, trápit se

důvěra

mísa [Pražák nic, Šenková nic, el. sl. nic. Jde o nádobu na jídlo, mísu, užito Vg. Mt 23,25 ; 26,23 (kdo z vás se mnou namáčí ruku...).]

dlaň, ruka

dokázat, prokázat, dolíčit, doložit ; vyvrátit, vyvracet, ukázat něco jako liché, usvědčit ; vinit, obviňovat, nařknout, klást za vinu

každičký, každý

nemanželé

(často výplňkové slovo, která lze přeložit "pak" či zcela vynechat ; viz např. RS 58:19)

daleko, v dáli, opodál, stranou ; zdaleka, zdáli, z povzdálí ; (přen.) náramně, zdaleka ; (ve význ. adj.) vzdálen, dalek čeho

hned potom

obývat, obdělávat

Istrie

štědře rozdávat

Srbové (zejm. ve franckých pramenech 9. stol. takto)

moci ; moci (k vyjádření přibližnosti)

lůžko

opustit, zanechat

vozataj, kormidelník

Srbsko

dvojice, pár ; (od 13. stol.) pairové ; (od 13. stol.) bratrstvo

(střv. též) jemu, jí (dativ osobního zájmena pro 3. osobu, předmět nemusí být totožný s podmětem) (Quitt - Kucharský, Latinská mluvnice, 43) ; jim (DZ ex TDH)

oddělovat, dělit, odlučovat, odtrhávat ; odlišovat, rozlišovat, dělat rozdíl ; rozdělovat, rozlučovat, dělit ; rozdělovat, třídit ; rozvrhnout, uspořádat ; rozvrhnout látku (o slohu) ; trhat, rozrážet, tříštit ; rozdvojovat, rozštěpovat

postavit se

úplně

házet, metat, vrhat

okrsek, obvod (na kterém vykonává nějaký úředník či pověřenec svou funkci) ; dvorec (oblast pod správou jednoho šafáře) ; okrsek, obvod (soubor statků, jejichž výnosy plynou do jednoho ?dvorce? ; MLLM angl. "household department", fr. "service")

předstírat co, dělat se jakým, stavět se jakým

vyznávat, přiznávat se, hlásit se (alqd k čemu) ; vyznávat se z čeho, nezapírat ; prohlašovat, hlásat, pronášet, vypovídat ; projevovat, dávat najevo, prozrazovat, ukazovat

neporušitelný, nedotknutelný

Albi (jde chybný přepis ; viz Duv. Hist. 159, n. 41)

růžový, purpurový

mám něco na starosti

blahopřát, přát si štěstí

ohýbat, naklonit, opírat

podnícený ; popuděný, podrážděný

užitek, prospěch, výhoda, dobro, zdar ; užitečnost, prospěšnost, výhodnost ; upotřebitelnost, vhodnost, schopnost, platnost ; potřebnost

obzvláště, zvláště

nejbohatší

zákonná manželka

pohoršit ; pokořit, ponížit, zahanbit ; svádět, pokoušet ; uvést ve zmatek

kvapný, rychlý, prudký

výtka, pokárání

především, zvláště

netknutý, neporušený

když byly štíty spoutány

po šesti

prvomučedník

hra v šachy, šachy

dělat, činit, robit, zhotovovat ; stavět ; tvořit ; dát si dělat, nechat si udělat ; dělat se jakým, stavět se jakým ; skládat (verše) ; získávat, opatřovat, shánět, vydělat ; konat, vykonávat, provádět, pořídit

zpředu zašpičatit, přiostřit

jako, jakožto, jakoby ; konečně, pak

za

předcházet, vynikat

svědomí ; vědomí ; povědomost, vědomost (společná), společná vědomost, společná povědomost, spoluvědomí, souvědomost (tato česká slova Pražák) ; vědomí (něčeho u sebe sama) ; dobré svědomí ; špatné svědomí, výčitky svědomí

sevřený, těsný ; úsečný, řízný, přesný ; přísný (poslední dodal DZ ex TDH 315:32)

ležet u, ležet vedle

vzdálený, ukrytý

přítel

k sobě táhnout, přitahovat

odpor, rozpor, odporování

(perfektum od reperio)

tvořit, plodit, rodit ; zřídit ; strojit (nebezpečenství) ; volit, ustanovovat, určovat (do úřadu)

prázdný ; planý, jalový, nicotný

lakomý, lakotný, hrabivý, skoupý, hamižný, chtivý peněz ; chtivý čeho, dychtivý čeho

přicházet v úvahu

(anglosas.) chléb pokoje (medailon ve tvaru hostie kolující po kostele a líbaný věřícími)

úlomek, kus, kousek ; sousto, drobet, drobeček

potit se ; přen. zapotit se, dát si práci, lopotit se, namáhat se ; být vlhký, být zbrocen ; vypotit, potit co (ze sebe myšlenky apod.)

shořet, být spálen, zahořet

Sírachovec (biblická kniha)

(LMALB nic)

být zamlčený, být nevyslovený ; být napověděný, být obsažen, ale nikoli explicitně

neověřený, nejistý

rovný, přímý ; správný, dobrý, spravedlivý ; prostý

Pán (o Ježíši), Hospodin (o trojjediném Bohu či Bohu Otci ; takto velmi často Vg.)

pravidelný, výroční, každoročně se vracející (zejm. o náboženských svátcích) ; slavnostní

připomínat, upomínat, upozorňovat ; napomínat, nabádat, pobízet

tiší (většinou mites)

spoluúčast (vojenská)

dolní, spodní

nakonec (MLLM ; přiklad neuveden a angl. i fr. ekvivalent znamená jak "nakonec", tak "konečně", tj. nevím)

obležení, uzavření, obklíčení

ječný, ječmenný

odděleně, zvlášť ; nezávisle

srdce

nestarat se, nedbat

lid

(Pražák nic pod hemina ani emina ; MLLM uvádí emina = hemina, ale sub hemina sám nemá nic)

končí... [bývá uváděno na koncích díla ; končí, tak se to většinou překládá, např. Spunar]

vytvářet pevnost

podvracet

provázet, být průvodcem

nákladní

ničemnost, špatnost, darebnost ; lehkomyslnost, marnotratnost, zhýralost, bujnost ; šibalství

včasný, časný

hlasatel, vyvolavatel

jeden jediný

(form. iudico)

vstrkávat

[viz quidam]

obyčejně

odevzdaný, nakloněný, podrobený

dobytek

prozíravý, obezřelý, bystrý, rozvážný, prozřetelný, rozumný, opatrný ; moudrý, chytrý ; znalý, umějící, zkušený, zběhlý v čem ; předvídající, předvídavý, vědoucí ; vědomě, s úplným vědomím, s rozmyslem, úmyslně, schválně, naschvál

albský (související s městem Albi ; někdy užíváno místo Albigensis)

Zachlum

rychle

(in speciali překládá WEH "especially")

ochrana, záštita

rychlý, náhlý, neočekávaný

uvolnit ; ulevit, ulehčit, polehčit, vést ke zotavení čeho ; zbavit čeho, vyprostit se z čeho (reflex. či pas.)

držet s kým

kopyto (koňské)

či

pošlapat, zdupat, šlapat po čem (i přen.), zneuctít, zhanobit ; ztýrat, zle nakládat

protivenství

mlíti

jmenovat se, nazývat se

jak -tak

po sobě, za sebou ; po pořádku ; hned potom ; následující po sobě, následující za sebou v řadě

sepisovat, zaznačovat písemně

osud, řízení

memfidský

los

viz decresco ; decerno

vina, přečin

jako kdo, po způsobu koho

bagnioregský, související s Bagnioregiem

Hospodin Bůh (Gn 2,4-9 atd., mnohokrát)

paprsek ; paprsek (kola), loukoť ; poloměr (kruhu) ; hůl, hůlka ; měřítko, hůlka na kreslení ; tkalcovský člunek

francouzština

plodný, nesoucí plody

ale ne, avšak ne, ale přece ne atd.

jeden (ze dvou či z obou) ; jeden nebo druhý

kousek, kousíček

provinění

vysvětlit

půst (čtyřicetidenní) ; veřejné pokání ; dispens od veřejného pokání

pochybovat (+ dat. o čem)

kousnutí, štípnutí, uštknutí ; kousání, jedení čeho ; rozštěp (dřeva) ; bolest (kousavá, hlodavá), palčivost, ostrost

pochodovat, táhnout

seč může

(viz socius)

odsuzovat, trestat ; pokutovat, ukládat pokutu ; přivodit odsouzení, dát odsoudit ; odsoudit, zavázat koho k čemu, zasvětit, oddat, určit (zejm. záhubě) ; odsuzovat, zamítat, zavrhovat, zatracovat

nikoliv nepatrně, značně, velice

bát se, obávat se čeho (de + abl. - sic ; též tranzitivně + ak.), strachovat se ; mít strach, obavu z čeho, o co (s dativem nebo předl. de + abl.), starost ; být starostlivý ; bát se, ostýchat se, rozpakovat se, váhat, neodvažovat se, nechtít (s inf.) ; s

klín

přímým směrem

blátivý, z bláta

Srbsko

aktér (DZ)

Gaskoňsko ("Gallus Vasco" in Ohler, Náb. poutě, 175 přel. "Francouz z Gaskoňska")

jít / chodit do kostela

zahánět, vyhánět, zapuzovat

podložit, podstrčit ; porobit, podmanit ; podstrčit (podvodně) ; dosadit (někoho na čí místo) ; připojit, dodat (několik slov k již řečenému apod.)

honit se

touha, chtivost, žádost, žádostivost, žíznění po čem ; chtíč, smyslná žádost, chlípnost, vilnost, smyslnost ; rozkošnictví, požitkářství, bujnost, zhýralost, prostopášnost ; chuť, záliba ; choutka, libovůle, rozmar, vrtoch

příměří

vychloubat se, honosit se, chvástat se

ošklivost, škaredost, šerednost, ohyzdnost ; hanebnost, ohavnost, sprostota, mrzkost ; nemravnost ; potupa, hanba ; hanba (euf. pro pohlavní orgány)

nic netušící

nechat mezeru, uplynout

řádný

osobně

nadarmo

trávit, prožívat (čas, život), žít

ohromný

vydržet útok

řízení, vedení ; vláda

Provensálci

Záhorská Dalmácie (srbská)

a to tak, že...

sčítání, počítání, soupis, seznam

zatajování, skrývání

trůn, sedadlo

shon, sběh, shlukování se

kárat, napomínat, plísnit ; dokázat vinu ; (pas.) být zahanben ; (pas.) být zmaten, být uveden ve zmatek, být přemožen, být rozdrcen ; zničit, přemoci, rozdrtit, uvést ve zmatek

florentský

Avalon

starobylost, dávnověkost, starobylý obyčej ; starožitnost, dějiny starého věku, starověk ; lidé starého věku, staří, předkové ; starobylý dobrý mrav, stará dobrá poctivost

bohatý, zámožný, blažený

modrý ; způsobující modřinu (o ráně)

dovnitř, do vnitrozemí

horší, slabší

část řeči, teze, výklad ; teze, názor

tam, tu

rovina, pláň

hlásat, vyhlašovat, ohlašovat, prohlašovat, zvěstovat, oznamovat, rozhlašovat ; vychvalovat, velebit