Latinský slovník

z Lille

čin, skutek, přečin

přidružit, získat si

vnuk ; synovec, příbuzný vůbec ; potomek ; mrhač, marnotratník, zhýralec

souhlasit s čím, schvalovat co ; dokazovat, stvrzovat, potvrdit

pokoušet, napadat, dráždit

(Fournier I, 312)

železný hrot (u šípu či kopí)

desetinný, příslušný k desáté legii

býti nablízku

provdat, vdát

vytáhnout, vyvléci (z úkrytu ven apod.) ; přitáhnout, přivléci, násilně přivést ; přinutit, přimět ; odkrýt, odhalit, objevit

bez obalu, otevřeně

nadarmo, zbytečně, zbůhdarma

(MLLM nic)

padnout, skácet se, zhroutit se, klesnout

odstranit, vzdálit, odklidit

zbrojíř

nahlas

mnohokrát, často

objevit se, ukázat se, zjevit se, vynořit se ; být k službám, přisluhovat, posluhovat, konat službu ; jevit se, ukazovat se, být zjevný, být patrný

jít kupředu, postupovat, hnát se ; pokračovat, nezastavovat se, postupovat ; (alqd facere) dál dělat co, pokračovat v čem ; přikročit, přistoupit k čemu (přikročme nyní k dosud nezmíněným tématům)

odrážet, nepouštět

dřívější termín v nějakém rozsahu (např. pokud se něco rozhodně stalo mezi 1220 a 1227, tak je t. a quo 1220 ; v jedné renomované knize to je špatně, proto zapisuji ; takto jasně Dondaine, Durand, 243)

blahovůle, ochotnost, velkorysost

prostředník

lidový jazyk

ušetřit (někoho), smilovat se

chladné podnebí

(form. aeris)

ohřívat, zahřívat, rozpalovat (hodně, silně)

sklep, spíž, zásobárna ; pivnice ; místnost, komora ; podzemní prostor v dolech

beze vší pochybnosti, jistě, jednoznačně

profánní, neposvátný, světský ; nezasvěcený (zejm. do mystérií) ; všední, neslavnostní ; nečistý ; bezbožný, bohaprázdný, bohapustý ; zvrhlý, hříšný, nečistý ; zlověstný (o zlověstném ptáku, tj. výrovi)

Bohorodička

sotva, stěží, jen

slzet, ronit slzy, plakat (Pražák uvádí jen nedep., ale lat-fr uvádí i dep. a tak užito i v RS)

vyzvědač

jinde

obsadit ; zakořenit, usadit se (kde) ; utkvět (v paměti) ; mít v držení, zaujímat

kromě, mimo, vyjma, s výjimkou

ve stavu milosti

Francouz (sic!)

upevnit

tedy (logický důsledek, slabší než ergo) ; tedy (pokračování nedopověděné myšlenky, to stává často na zač. věty) ; zkrátka, tedy (shrnutí a zakončení)

být v čele, řídit, spravovat

(MLLM ani Pražák nic)

omdlet

sčítání, počítání, soupis, seznam

neboť, totiž, ježto, poněvadž, an ; jak možno

když již noc postoupila

vše, co je v ní (v sousloví terra et plenitudo eius)

vysvěcení kostela

dospět ke shodě, dospět ke kompromisu (asi ; Pražák I:269 nejasně)

večeře (DZ) ; hlavní jídlo (u Římanů mezi 3. a 4. hod. odpolední), oběd ; hostina

a obráceně, a vice versa

(impers. paenitet me) (alcis rei) lituji, je mi líto, želím, mrzí mě, nelíbí se mi, nejsem spokojen ; stydím se ; (pers.) kát se ; litovat, želet

přece jednou

nepřístupný ; nedostižný

jako by

nenadále

(Pražák nic, MLLM nic, LMALB nic, Forcellini nic, ani pod cabatium, cavacium, cavatium či cabbacium, TFTL pod caba?i* a pod cava?i* jen irelevantní výsledky, google 19.1.2004 jen jméno hradu Cabatium, PL nic pod cabaci* ani cavaci*, cavati* ani cabati*, a

kůzle, kozlík, kozel (i kozlové po levici takto)

dny po sobě

jako, jakožto, jakoby ; konečně, pak

kotník ; hrací kostka

(Pražák nic ; MLLM sub sauma: sauma et derivata v. sagm-)

ohýbat, křivit (bás. o raněných končetinách) ; (práv.) pronášet dupliku (odpověď na žalobcovu repliku)

rovný, plochý

změnit, vyměnit

předalpská Galie

pomocník

zatajit, zamlčet, zakrývat

hlásání, zveřejňování, hlasatelství ; prodej, vyvolávání ; rozhlašování, vyhlašování ; oslavování, velebení

nákladný

mečíř

zuřit, vztekat se, řádit

vézélayský

nijak

pomalý, zdlouhavý

povstávat, zvedat se

velekněžka, nejvyšší kněžka, arcikněžka, představená chrámu, hlavní obětnice ; dozorkyně ; mistryně (přen. o ženě dovedné v nějaké disciplíně)

doufat, mít naději ; čekat, očekávat ; obávat se, bát se (nějaké nepříjemné věci)

jinak

obležení, uzavření, obklíčení

dar proroctví (tak 1K 13,2)

připevňovat, poutat, uvazovat

od - do

stávat se změkčilým

ryba

strhnout (most)

z této strany moře, na těchto březích

archa

výzvědný

provést, postavit, vystavět

velikost, rozlehlost, rozsáhlost

předpona pro dva, oba (např. cum ambabus je "s oběma")

mírové shromáždění

udělaný, zhotovený

sám

vítr

z obou stran držeti

kopí, oštěp

přicházet v úvahu

lid

zničení, zkáza, zhouba, záhuba, zpustošení, pohroma ; bědy (tak často v Bibli) ; ničení ; zatracení, záhuba (tak často v NZ) ; ztráta

périgordský

sedlo, čabraka

soulož, pohlavní styk, tělesný styk, obcování (LMALB a Pražák ; Pražák ještě sejití se, ale bez středníku, tj. se i k tomu vztahuje poznámka "pohlavní")

sýr

(často v inkv. registru Fournier, např. 336, konec odst.)

mladší (sic, Moneta 115 opozice adulescentior - senior)

houska

Katalánsko

rokovat, usnést, radit se

jednou, tak jednou, kdysi

rovný, přímý ; správný, dobrý, spravedlivý ; prostý

být vlhký

znepokojovat, pobuřovat, popouzet

pochybnost, nejistota

(někdy výplňkové slovo, které není nutné překládat, viz např. RS 52:2)

výrobce kos, kosař (sic)

roztahovat, tasit

přímo, zrovna, právě ; docela, zcela, zhola, jistě ; velmi, tuze ; zkrátka, slovem (po výčtu)

(neklas. pro immo)

cizí, přespolní

obvinit, vinit, vytýkat, žalovat

vyvrácení (teze, mylného názoru)

popírat, zapírat ; říci ne, dát odmítavou odpověď, pravit, že ne, tvrdit, že ne ; odpírat komu co, upírat komu co ; nedat, nedopřát (pokoje) ; stáhnout (plachty)

pokání ; lítost, žal ; změna smýšlení, obrat, změna mínění

odvést, zavést

zapovědět, zakázat

Bosna-Hercegovina (v moderní době)

uchopovat, chytat, zachycovat ; chytat se čeho ; objímat ; snažně prosit, ucházet se o přízeň ; kandidovat, ucházet se o úřad

nedostát své povinnosti

vykonat, dokonat, dokončit, provést, uskutečnit ; dokázat, dovést, způsobit (aby)

ves

trojí, tři

(LMALB nic ; viz asi spíš románské jazyky: charger, cargar)

naplnit, zaplnit

pravím, pravíš, praví

obydlí, příbytek

polštář

obětní zvíře, oběť

příbuznost (vzniklá sňatkem)

nakloněný, příznivý, milostivý

úvaha (Pražák I, 167)

(absol.) jíst ; (trans.) (alqd) jíst co, sníst co ; sežrat co ; strávit co ; projíst co ; promarnit, prohýřit co ; (refl.) sžírat se, trápit se

spoutat, svázat

milost

bojovat bez štítů

poddat se, vzdát se

brát si za svědky, poprosit

výroky

ostřice

Gaskoňsko ("Gallus Vasco" in Ohler, Náb. poutě, 175 přel. "Francouz z Gaskoňska")

nebezpečenství, krize

posel

příbytek, sídlo, domov

nedávno

nabídnout

začátek, to, co bylo započato, počaté dílo, podnik, záměr, úmysl

stolovník

bojácný

přísaha

naříkat, plakat, litovat

dech, vánek

Duch svatý

náboženství

podat zprávu, hlásit

Stanislav ze Znojma

tkadlec (správně textor)

Lombardie

líbit se, zalíbit se, být oblíbený, být po chuti, vyhovovat

posel

(neklas. pro immo)

svítilna, lampa

Glastonbury

hostina

soutěžení, závodění, horlivost, usilování ; řevnění, řevnivost, žárlivost ; závist

pustit

zlepšení, vylepšení ; zvýhodnění (ve spojitosti s dědictvím ; přilepšení zřejmě za ekvivalent tohoto významu pokládat nelze ; dle výkladu sub "melioro" jde o zvýhodnění jednoho dědice nad jiné)

od nepřátel, u nepřátel, z nepřátelského tábora

zlepšení, vylepšení

zardousit, uškrtit, zadusit, zadrhnout hrdlo

pojmout naději

v prospěch obce

pokacířštit (často o udělení katarské svátosti consolamenta)

bojovat proti někomu, napadat, útočit

vyměnit válčivost za rolnictví

vynálezce

porážet, zpřevracet ; zeslabovat, oslabovat, tlumit ; vyvracet (tvrzení)

nikoliv nepatrně, značně, velice

rychle, spěšně, honem

jednou

skrýš, úkryt

kousek, kousíček

dokončit, dodělat

na křídle, spojenecký

jednat ; dělat, konat, vykonávat, činit, provádět, provozovat, pracovat, pořizovat ; vést ; pohybovat se, spěchat, hnát se ; razit si (cestu) ; vyhánět, růst (o rostlinách) ; hnát, honit, popohánět, štvát, pronásledovat, odhánět ; plenit

věz

právo, spravedlnost

vrátný, fortnýř

donekonečna, do nekonečna

schůzka, shromážděníčko, spolek ; shromaždiště ; pokoutní schůzka, tajné shromáždění, spiknutí, kacířské shromáždění ; nedovolená milostná schůzka ; (zřejmě i meton. o těch, kdo se sešli, ač nikde nenal. ; DZ)

hloubka

mošna

vztekle, hněvivě

kvůli

hluboko, dovnitř, do nitra

přistoupit, sestoupit

za noci, v noci

učinivše obrat

(o čase: tempus quo currebat MCLXXIIII: takto TDH 319:32)

(viz labor, labi, lapsus sum)

bez porušení

příměří

???

učenec

kořist ; (spec.) oblečení ukořistěné na nepříteli ; (od 13. stol.) oblečení ; (od 13. stol.) vrchní oděv (mužský i ženský) ; livrej ; cennosti, cenné věci

pohyblivý, rychlý, hbitý

Slované

dosáhnout, nalézt, přicházet

(Tacitus)

stráž

potvrdit, schválit ; upevnit ; posilnit, posílit, utužit ; povzbudit, dodat mysli ; stvrdit, dotvrdit, dokázat

podhazovat ; podkládat, podstavovat, podstrkovat ; podrobit, podmanit ; podřadit, počítat k čemu ; podat, poskytnout ; napovědět, vnuknout, dát, vzbudit ; umístit, připojit co k čemu ; připojit, podotknout ; podvrhnout, podstrčit

nejnižší místo, hlubina, dno

Španělsko, Hispánie

chřtán, hrdlo

překládat, přendávat, přesazovat ; přepravovat, převážet, přenášet, převádět, přeplavovat ; odevzdávat, dávat, předávat, podávat, přenechávat, svěřovat ; pouštět, vpouštět ; přejít, nevšimnout si, minout ; projít, přestát ; prožít, strávit

urozený

uzavření, soukromí ; konkláve ; ložnice, komnata, pokoj

vzdálit se, zratit

velitelův zástupce

užívat, používat, upotřebit, zacházet s čím, zabývat se čím ; požívat, jíst, živit se čím, žrát ; užívat, využívat, těžit z čeho ; řídit se čím, zachovávat, dbát

odpírat

syrový, surový, nezpracovaný ; hrubý, drsný, neumělý ; nezkušený, nevzdělaný, neznalý

zasvěcený

obecně, všeobecně, vůbec

činit úklady, číhat

půle, polovice, polovina

odpadnutí, odboj ; ubývání, úbytek ; vysílení ; nedostatek ; zatmívání (slunce) ; neduh (DZ ex Moneta 282a)

v okolí, kolem

svrchu řečený, výše zmíněný, výše uvedený (např. Castanet 164)

povlovnost, mírnost

nemocná

někam ;

rozdělit

pohybovat se, být

vzdychat, vzdechnout, sténat, truchlit ; truchlit nad čím (alqd)

vzadu, zadem, nazad

bagnioregský, související s Bagnioregiem

přirážet, zatloukat, zarážet

prospěch, zisk, bohatství,

roku (+ číslo) od Kristova vtělení

tam, tu

bohoslužby

vzápětí, za chvíli

je-li to vůle osudu, chce-li tomu osud

kolikrát

malé suché fíky

přísaha (DZ ; Pražák nic)

nedávno

přírodní podmínky

síla, jádro, podstata, šlacha

dotknout, narazit

zasvěcený

hřmění

(refl.) připravovat se, chystat se ; chystat co, připravovat se k čemu, hotovit se k čemu ; stanovit, určit

čelo ; výraz obličeje, zevnějšek ; průčelí, přední strana ; šířka ; titulní strana ; čelo, fronta (voj.)

kořenění ; nakládání (ovoce do nálevu) ; zř. též tvar pro condicio, viz sub condicio (nadbytečná snaha o klasický pravopis ; DZ, že se tak "condicio" někdy psalo LMALB)

neděle (výpustka z dies Dominica)

manželské spojení, sňatek, manželství ; páření (o zvířatech) ; choť, manžel, manželka

dobytek

zašpiněný

přijít

vždy, vždycky, stále, ustavičně ; jednou provždy ; stálý (u subst. lze přeložit přídavným jménem)

doposud

dříve

med ; sladkost, sladká věc

složit zbraň

propozice, v níž byla provedena logická konverze

(viz ex)

pramen

říhat, krkat ; vyvrhovat něco, vrhnout ; vyrážet (slova), pronášet

nakoupit, skoupit

viz excutio

rovněž, také, též, i

zříci se čeho (bludného názoru apod.)

všemohoucí, všemocný

rozvažování, odvažování ; rozdělování, vyplácení (peněz) ; správa, spravování, finanční správa ; rozdělování ; řízení, správa

svatokrádežný, rouhavý, bohaprázdný, bezbožný, hříšný, zločinný ; sbírající n. kradoucí posvátné věci

kupříkladu, například, třebas

zranit, ranit, poranit, zasadit ránu ; dotknout se někoho, ublížit, urazit, uškodit

přirozená smrt

olovnice

důvěřovat, mít důvěru, spoléhat se

tímto způsobem obelstit vojsko

chlípnost, vilnost, chtíč, žádost ; nemravnost ; smilství ; hanebnost, ohavnost, neřest, ničemnost, nestoudnost ; neřest, mrzký čin, hanebný čin, zlořád ; hanba, potupa, skvrna ; neřestník, padouch, ničema

rozpakování

text ; Písmo (bible) (tak Biller in Heresy and Literacy, 68)

[zřejmě spíše Slavonie než Srbsko, viz Thouz., Un traité, 34.]

odčiňující (např. hříchy ; Pražák nic, Šenková nic ; viz RS 46:24)

v nepřítomnosti (koho)

jíst

Denis

nevěřící (nevěrný zřejmě ne!)

urovnávat

jistě, věru

podkopati, zespodu probodnouti

opovrhovat, podceňovat

dát, ustanovit ; odpykat ; konat spravedlnost, rozsuzovat, zasedat na soudě, zavést (iudicium vyšetřování) ; vzdávat, prokazovat ; vydávat (počet), udávat (důvod) ; splnit ; učinit koho čím

nic nového

povzbudit

aktér (DZ)

laik

ječný, ječmenný

hledět pohlížet, dívat se

Ezdráš

(viz dissentio)

vyměřit

odkudkoliv

odděleně, odloučeně, zvlášť

nemít naději, ztratit naději

zřídit

kolo

zapalovat

přicházet ; objevovat se, vyskytovat se

dozvědět se, poznat

svítilna, lampa

úrodný, hojný, bohatý obilím

zamezit, překazit, rušit

svíčka

temný ; pochmurný, zachmuřený, chmurný, zakaboněný ; mrákotný

proč (vztaž. ; takto např. RS 45:9)

obrácený dopředu, vyčnívající vpřed, nastavený dopředu ; přední ; přivrácený ; protější, z protějška přicházející ; vpředu ležící, zpředu, naproti, proti (proudu) ; protivný, nepřátelský ; nepříznivý, neblahý, nevýhodný, nedobrý, nešťastný ; protivný, opa

uvádět za příčinu, udávat za záminku ; předstírat

zavřít, uzavřít, uzavírat ; shrnout, obsáhnout, (pas.) být obsažen ; uzavírat, vyvozovat, vyvozovat závěr, usuzovat, dovozovat

(viz dissentio)

umytý, čistý ; hezký, švarný, lepý ; nádherný, skvělý, skvostný ; slušný, řádný, způsobný, uhlazený, vznešený ; znamenitý, vzácný, jemný

někdy, leckdy

ať už - nebo

dokončit, dosáhnout

z venkova

věštba, věštění

vír ; vír, vichr, vichřice, smršť ; témě, temeno (i hlavy, vrch, vršek ; hora, pohoří

výběrčí

čímž (kam)

vzhledem k ostatnímu, co do ostatního, ostatně, příště, napříště

(etnonym.) Francouz (LMALB nic víc, Frank neuveden ; Pražák nic ; MLLM nic, sic)

pohár, kalich???

být plný pochybností???

změnit, proměnit, přeměnit

(LMALB nic! Jen sloveso concieo, ere, citum)

kárat, napomínat

strava, potrava, pokrmy, zásoby

chodit kam

mluvit z ducha (takto TDH 311:25-26, ale poté dvakrát i loquor spiritu, nepochybně v tomtéž významu)

sněžení, padání sněhu

v ústraní, stranou, mezi čtyřma očima

rozptýlený, rozsypaný

po dvaceti

jako otroci

Bordeaux

chvíle, okamžik, krok

holeň, hnát, noha

nepochybný

vzít si příklad

řehole ; mnišské společenství, řád

svléci, odložit ; odložit co, vzdát se čeho ; zbavit se čeho, setřást co (např. jho) ; odejmout co komu, svléci co komu, obrat, oloupit koho o co, zbavit

zakázané ovoce (takto Moneta 111b ; pozn. aparát ibid. cituje totéž vyjádření u Bonacursa)

urážka, hana, pohana, pohanění, potupa ; potupné zacházení, špatné zacházení, špatné nakládání s kým ; nepohoda ; zhanobení, zprznění ; chlípnost ; vzdor, pohrdání ; domluva, pokárání ; krutost (LMALB) ; podlost? (Thouz. fr. abjection Florencie 11,18)

Chorvatsko

naklonit, sklonit ; naklánět se, chýlit se ke konci, nachylovat se ; kolísat, hotovit se k ústupu (voj.) ; svalovat, uvalit (břemeno na koho) ; nabýt moci ; přiklonit se k čemu ; měnit se

schvalovat, vychvalovat

příležitost (k čemu s gen.)

dobrý ; zdatný ; pravý (o penězích) ; vhodný, příhodný, prospěšný, užitečný ; výborný, zručný, obratný, znalý ; udatný, statečný, zmužilý ; urozený ; jemný, krásný, pěkný ; hojný, značný, převážný, valný ; dobrý, zdárný, příznivý, šťastný

zkoušet, zkoumat, okusit, zakusit

meč

třetí neděle postní

chvět se, třást se (strachem), mít strach, strachovat se, být zděšen, polekán (re z čeho)

únava, ochablost

kárání, hanění, hana

radit se s kým

postavit mimo zákon

zemitý, ze země

modlitba Páně

lopata

vně, vnějškově

genitiv, druhý pád, 2. pád (i takto zkráceně, ne jen casus genitivus: viz Moneta 282b)

mírové shromáždění

doba dvou dní

biskup

minorité, menší bratři (Ordo fratrum minorum)

stěna, zeď

nitro?

na vystřídání

obrácený zády, prchající

nejednou