Latinský slovník

(Tacitus)

Bosna-Hercegovina (v moderní době)

(Pražák nic, ale v TDH 315 jednoznačně pro čtyřicetidenní období postu u katarů ; srv. quadragesima)

pták, polétavec, okřídlenec

hned jak, jakmile, jakmile jen

rozrazit, rozbít, rozehnat

zbývat

mít povinnost, zasloužit si

vytáhnout, vyvléci (z úkrytu ven apod.) ; přitáhnout, přivléci, násilně přivést ; přinutit, přimět ; odkrýt, odhalit, objevit

nekřtěňátka

před kým

vyloučení, odstranění, vzdálení

zadržet, zdržet

nesmrtelný

na smrt nemocný

krvavý, krvavě červený ; krvavý, potřísněný krví ; krvelačný, krvavý, krutý ; barvy pečetního vosku

nejnižší místo, hlubina, dno

šestnáct

přerušit

přijít k rozmluvě

rozpakování

halena, kabátec (MLLM blouse - doublet, tvar gen. a rod neuvedeny ; LL sub doublet: mužský krátký přiléhavý kabátec z 15.-17. stol. ;

zvědět, dozvědět se

závist ; nenávist ; nenáviděnost, neoblíbenost

dovážeti zdola nahoru (proti proudu)

(impers. paenitet me) (alcis rei) lituji, je mi líto, želím, mrzí mě, nelíbí se mi, nejsem spokojen ; stydím se ; (pers.) kát se ; litovat, želet

temný ; pochmurný, zachmuřený, chmurný, zakaboněný ; mrákotný

nedodělaný, nedokončený

světlík, okno ; svítilna, světlo

proto, z té příčiny ; proto, za tím účelem

neporušitelný, nedotknutelný

zda

vzhledem k ostatnímu, co do ostatního, ostatně, příště, napříště

navrhovat, hlasovat ; rozhodnout se, umínit si, stanovit si ; bojovat, svádět rozhodný boj, zápolit, zápasit

výkaz, deska, soupis, prkno, seznam

Tartar, podsvětí ; peklo

katarka

rukojmí, záruka

(form. coemeterium)

požadavek

odvratitel (např. nebezpečí) ; obhájce, zástupce před soudem ; ochránce, obránce ; odpůrce

hřát se u ohně

usavit do čela

(Fournier I, 315)

království, královská moc

dělení, rozdělování, rozdělení ; rozdílení, rozdělení, rozdávání ; rozvrh, třídění, osnova, uspořádání ; (log.) rozdělování (rozsahu pojmu)

především

porušit

krmit, živit, sytit ; vyživovat, poskytovat výživu, přiživovat, přikrmovat (i oheň apod.) ; být potravou (tigrů) ; (pas.) živit se, požívat, pojídat, zrád (alqd) ; pást ; chovat dobytek ; (pas.) pást se, spásat ; (pas.) strávit ; pěstit (vous), nestříhat

již již, už už ; již (v běžném významu) již zajisté, již opravdu ; brzy - brzy, hned - hned, tu - tu

kazatel

odejít

létavý, létající, okřídlený ; perutný, hbitý. rychlý ; vrtkavý, nestálý

skonání věku

uložit, uschovat, schovat ; skrýt

albský (související s městem Albi ; někdy užíváno místo Albigensis)

pošlapat, zdupat, šlapat po čem (i přen.), zneuctít, zhanobit ; ztýrat, zle nakládat

měsíční (měsíčně se opakující) ; měsíční (měsíc trvající)

poustevník

malý, maličký, drobný, skrovný, nepatrný ; málo ; krátký (o čase, zejm. pak věku) ; slabý, slabounký, tichý ; neschopný, nedostatečný ; nízký, prostý (o postavení) ; malicherný, bezvýznamný, všední, obyčejný, nezávažný ; chatrný

polidštěný (asi, DZ ; Pražák nic ; užívá Moneta 248b nahoře)

motyka

čtyřkolý vozík, kočár

kmen

(druh laciné tkaniny ze směsi vlny a lnu)

pravdivě, podle pravdy, správně ; vpravdě, opravdu, vskutku ; pravdivě, upřímně, opravdově, poctivě

zhouba, zkáza, záhuba

nosič svítilny (jeden z otroků) ; sluha, pochop

přímo

celopal, zápalná oběť

dávat pozor, všímat si

kopí, oštěp

prázdný, bezobsažný, bez obsahu, dutý, bez (nápisu, ducha atd.) ; jalový, nicotný, marný, lichý, bezpodstatný ; ješitný

jezero, rybník

pustit

vrhat se, řítit se

starostlivost, pečlivost ; prozřetelnost ; prozíravost, opatrnost, obezřelost, obezřetnost ; vidění dopředu, možnost vidět, možnost výhledu

svědectví, svědčení

známost

dlužná otrokyně? (často se vyskytuje v Iz dubrovačkog archiva 3)

blažený ; blahořečený, blahoslavený

obrácený zády, prchající

to jest

podnícený ; popuděný, podrážděný

nechtít ; nebýt nakloněn čemu ; kéž by ne, chraň bůh

dlaň, ruka

skoba, svor

či

nečestný, bezectný, hanebný ; zneuctěný ; nepěkný, škaredý

hbitost, pohyblivost

Sírachovec (biblická kniha)

pokoušet se o co, podnikat co, usilovat o co, snažit se, namáhat se (+ alqd. nebo inf.), jmout se

tvrdošíjně, zatvrzele

měděnka

zásoba

chodit ; jít a vrátit se ; procházet se ; procestovat

provdat, usadit u muže

palec

oddělovatel ; dělitel (mat.) ; rozdělovatel (např. pozemků, peněz) ; rozhodčí (při rozdělování majetku) ; náhončí, rozdělovatel peněz (před volbami k podplácení voličů) ; správce a rozdělovatel kanovnických prebend ; rozdělovatel vytěžené rudy

po řadě, za sebou, popořádku

viz obiurgo

palice, tlouk, beran

spousta, hojnost

podvracet

připomínat, upomínat, upozorňovat ; napomínat, nabádat, pobízet

(viz commendo)

poděkování, děkovná slavnost, slavnostní pobožnost

spolukacíř

pohybovat se, být

prvopočátek

malé suché fíky

přijmout (radu), uposlechnout

dopadnout, připadnout

vše, co je v nich [ČEP Sk 4,24 ; 14,15.]

světská paže (světská moc)

nastávat

obsazení, zaměstnání, zájem

zřídit

kovář mědi, mosazi, mědnář (sic)

vyloudit, vylákat

skládat účty z čeho

ve stavu milosti

orel, orlice ; orel, znak římské legie ; orel (nástřešní ozdoba)

(RS 55:25 pro caru-, tj. perf. kmen od careo, ere)

uvnitř, zevnitř, dovnitř

co možná nejvíce

držící se čeho (neklas. alcis rei) ; pevný, silný ; zachycující nohy (neschůdný) ; tuhý, hustý, lepkavý, přilnavý, vazký ; pevný, stálý, houževnatý, vytrvalý ; neústupný, tvrdošíjný, urputný, zarputilý ; vzpurný ; šetrný, skoupý, lakomý ; trvalý

mít převahu ( mít méně

kramář, obchodník, obchodník se střižním zbožím (ale i obecněji kramář, podobně jako historicky fr. mercier ; srv. citaci MLLM VII, s. 672 "tam mercerii quam negociatores", kt. také může ukazovat na nutnost širšího chápání)

dobrovolně, se souhlasem

kopat, pracovat s motykou, rýt (MLLM bęcher, tj. očividně i rýt rýčem)

levice, levá strana

jak se praví výše, jak se píše výše

vyšetřování kacířské zvrácenosti

jako kdo, po způsobu koho

rozpínat, rozléhat

(Dle Pražák I, 520 starší způsob psaní slova exsisto)

určovat, vyměřovat, stanovit

příchod, přístup, vchod

nejdříve

přezimovat

po šesti

déšť

drahý, nákladný

plenit, pustošit

přímý

vzdálenější, zadní

který, co (vztažné a tázací zájmeno neutra, ale v RS 50:24 i maskulina: Albanenses qui... et quod errant in pluribus quam ceteri)

(viz oboedio)

úrok

asi, přibližně, skoro

odčiňující (např. hříchy ; Pražák nic, Šenková nic ; viz RS 46:24)

buřičský, nepokojný

smysl, myšlenka, obsah

postupně, popořadě (MLLM), v časovém sledu, chronologicky (De antiquitate Glastoniae ecclesie, trad. Scott, 87)

blátivý, z bláta

(LMALB nic)

česnek

odstranit, vzdálit, odklidit

mít v úmyslu

biskup

(alqm suo honore) prokazovat (náležitou úctu komu)

vystěhovat se, odejít

ničemnost, špatnost, darebnost ; lehkomyslnost, marnotratnost, zhýralost, bujnost ; šibalství

tam

sloučení, smíšení, spojení ; zmatení, zmatek, nepořádek, nelad ; hanba, ostuda, pohana, potupa, zahanbení ; stud ; hanebnost ; pohroma ; spousta, příval (vypsáno i z kontextů ve Vg.)

strážce pečeti

Makedonie, země na sever od Řecka, většinou vnímána jako oblast od Olympu až k řece Strymonu

často, zhusta, mnohdy ; opětovně, opět a opět

krvesmilstvo, incest, smilstvo, čin proti cudnosti

ukojit chtíč

vystoupit, vylézt

účastnit se, být přítomen

tíseň, obklíčení, uzavření

tvořit, plodit, rodit ; zřídit ; strojit (nebezpečenství) ; volit, ustanovovat, určovat (do úřadu)

v obvyklých intervalech, v obvyklé vzdálenosti

zázraky

bez zbraně, neozbrojení

narodit se, vyrůstat

ostatní ; zbylý, zbývající (např. cetera nox = zbývající část noci)

pravý (asi ; MLLM naturales monachi, naturales carnifices, fr. pleinement qualifié, angl. fully authorized)

bez zbraně, neozbrojení

hrstka

čas, doba (obecně i noční doba apod.) ; okamžik, chvíle, hodina ; lhůta, čas, určený čas, čas potřebný k čemu ; pravý čas, příhodná chvíle, vhodná příležitost

bezbožný

nejdůležitější, nejvyšší

zvyk

vniknout, vplížit se kam ; vedrat se, vniknout, proniknout kam ; vniknout, proniknout do čeho (přen. o proniknutí do nějaké disciplíny) ; vloudit se kam, získat si přízeň ; vkroutit, vsunout, strkat ; sdělit, oznámit, donést (v pozdní latině)

stolovník

být proslulý

být přichystán

umřít, zemřít, zesnout

být vlhký

přinejmenším

být dychtivý, dychtit, mít chuť, chtít (i v běžném významu, ne jen dychtit po nebezpečném podniku apod.) ; odhodlat se, pokusit se ; mít odvahu, smělost, drzost ; osmělit se, pokusit se, nebát se, odvážit se, opovážit se

opustit, zanechat

když

zjevně dokázat

podsouvat (ve smyslu našeptávat)

obecně, všeobecně

na dvě strany, dvojím směrem

dorazit, obsadit

zdržovat, bránit

živý, oduševnělý ; duševně uzpůsobený, naladěný, smýšlející nějak ; věrně oddaný ; srdnatý, statečný

dokončit, dosíci čeho, obdržet, provést, dosáhnout

spojení, svaz, kloub

Duch svatý

strmé skály, těsně k moři přiléhající

dar ; obětina, oběť, záslibný dar ; vojenská vyznamenání, čestné odznaky (v pl.)

pýcha ; zvedání, pozvedání

brát si za svědky, poprosit

bezpráví, nespravedlnost

dobrotivost, dobrota, laskavost, milost ; dobročinnost, štědrost

prázdný ; planý, jalový, nicotný

otrávit se šťávou z tisu

někdy, leckdy

pustošit, plenit

otrávit, napustit jedem ; uštknout

šikmo, stranou

Nehemjáš

genitiv, druhý pád, 2. pád (i takto zkráceně, ne jen casus genitivus: viz Moneta 282b)

únava, ochablost

Chorvatsko

Moesové, národ v nynějším Srbsku a Bulharsku

lítost, zkroušenost, zkroušenost nad hříchy ; sklíčenost, hoře, žal, bolest ; útrapa, svízel, bída ; ničení, zkáza

přihazovati v dražbě

zasloužilý

vzít na sebe kříž ; podniknout křížovou výpravu, vypravit se na křížové tažení

(alqm) bdít u koho

(MLLM nic)

shodit

onemocnět

obnovit, opět vystavět (Pražák nic víc), opravit

potýkat se, bojovat

dobytek

ovocná šťáva, džus ; omáčka

mouka

(form. diabolus)

pročež

hanba, zahanbující čin, neřest, ohavný čin

přeplavat, pronikat

a opravdu, a věru, vždyť také, vždyť přece

převorství

spis

někdejší, dřívější, bývalý, starý, dávný (který již není) ; odvěký, starý, starobylý, starodávný, starožitný ; ctihodný (stářím) ; dobrý, starořímský ; poctivý ; přednější, důležitější, pilnější ; cennější

mít se na pozoru před kým

Plovdiv

trám, kůl

kroupy, krupobití

hledat, vyhledávat ; vymýšlet ; pohřešovat ; zjednat si, dobýt, vydobýt, nabýt, opatřit, získat ; chtít si vypůjčit (peníze) ; vydělávat si ; mamonit ; vyptávat se, dotazovat se, pátrat, hledět zvěděti ; vyšetřovat, dotazovat se soudně, vyslýchat ; zkouma

opatřovat

podhazovat ; podkládat, podstavovat, podstrkovat ; podrobit, podmanit ; podřadit, počítat k čemu ; podat, poskytnout ; napovědět, vnuknout, dát, vzbudit ; umístit, připojit co k čemu ; připojit, podotknout ; podvrhnout, podstrčit

Přímořská Dalmácie (chorvatská)

vědět, zvědět ; znát, umět, rozumět ; rozsuzovat, rozhodovat ; domnívat se, mínit, usuzovat, soudit

správce sklepa, správce spíže ; sklepmistr, klášterní sklepmistr (sic, to co cellerarius, ale sklepník zde ne)

obvinit, vinit, vytýkat, žalovat

(viz nix)

Ježíši (vok.)

pokud, jak daleko, až kam ; až pokud, až po kterou dobu (čas.) ; ježto (příčinně) ; aby (účel ; jen v pozdní lat.)

dopravovat

společně

bít do očí

objetí, spojení

vykročit, vytáhnout

zkoušet, zkoumat, [zhodnotit (DZ)] ; odvažovat, vážit

nadmíru

dávat almužny

kráčet kupředu, postupovat

náklad, výdaj

správce ; uspořadatel ; (biskupský) pověřenec (spravující světské záležitosti) ; rektor (kostela) ; světitel (osoba, která světí kněze či biskupa)

kouzelný nápoj ; kouzlo ; připravování jedu, otrávení, travičství ; připravování nápoje lásky či jiného lektvaru

cítit bolest, něco těžce nést

pokoušet, napadat, dráždit

responsorium, responzorium

třetí neděle postní

zahálka

nabídnout

poněvadž, protože (obvykle objektivní důvod, ale též s konj. na označení cizího mínění, překládá se protože prý) ; totiž prý (nejvhodnější v Moneta 110 ; DZ)

nedokonalý

uvést v rychlý pohyb, svolat ; popudit, pobouřit ; způsobit, vyvolat

rozumový akt

v ústraní, stranou, mezi čtyřma očima

vzmužit se

zamířit

oblíbit si, mít rád

beztrestně

kovář, kovář železa

zasvěcený

takový ; tento, ten

před kým, v přítomnosti koho

hovořit, povídat, vyprávět ; tlachat

ujmout se věci

vážně

apokalyptický, související s Apokalypsou sv. Jana

peněžitý zisk

tam, tu, na tom místě

vrátný, fortnýř

ať už - nebo

(neklas. pro mysterium)

vymýšlet, vynalézat ; vymýšlet něco nepravého, smyslit

(LMALB nic)

čistý, nemíšený, neředěný, nesmíšený ; (přen.) čistý, pravý, opravdový ; plný, neomezený ; pouhý, čirý ; samý ("meri principes" samé významné osobnosti)

přísaha (DZ ; Pražák nic)

bezstarostně, klidně ; bez nebezpečí, bezpečně

kupovat, koupit, za peníze brát (od koho: ab alquo) ; vykoupit, zakoupit, koupí získat

[viz adhaereo]

(MLLM jen novissimo)

zapomenout

Vicenza (nepochybně)

k prospěchu

(refl.) připravovat se, chystat se ; chystat co, připravovat se k čemu, hotovit se k čemu ; stanovit, určit

většinou

velitelský, vůdcův

potit se ; přen. zapotit se, dát si práci, lopotit se, namáhat se ; být vlhký, být zbrocen ; vypotit, potit co (ze sebe myšlenky apod.)

(MLLM nic)

(part. perf. pas. od fero)

čerstvý, nový

vládnout, panovat, ovládat, být pánem, být vládcem

pokus

měřit síly

odsouzený

(anglosas.) chléb pokoje (medailon ve tvaru hostie kolující po kostele a líbaný věřícími)

daň

naříkat, plakat

strana, spolek, rozkoly, různice

vynořit se (např. o nové nauce, herezi apod.)

sdělení, sdělování ; sdílení, vespolné účastnění, obcování ; udělení

kolo

dovolit, dopustit

když, jakmile

vzít pro sebe, sebrat, odebrat

Montwimers (tj. Mont-Aimé v Champagne, ale výklady jsou různé)

Toskánsko ; běžněji v lat. Tuscia

treviský

svým nákladem, na své útraty

podfukem, klamně

vídat, vidět ; navštěvovat

bát se, obávat se

obilí

napřed posílat

bezbožnost ; bezpráví, zvůle, svévole (v Bibli i častěji než "bezbožnost" ; v NZ dle srovnání Vulgáty a ČEP hlavně "bezbožnost", v SZ "svévole")

téma, látka

Verona

vůz

začátek, počátek, původ, vznik ; základ ; prvek, živel, základní látka, základní substance ; přední řady, přední šik ; hlavní cesta (vojenským táborem) ; shromaždiště, hlavní stan ; tábor (voj.)

strana, proti níž směřuje odvolání

rozvažování

župy

Montségur

důkladně se naučit nazpaměť

mimořádně

novost, neobyčejnost, nebývalost

sedmnáct

rozpustit, odvázat, rozvázat, rozvolnit ; zvednout kotvy ; zbavit, zprostit, osvobodit ; rozbít, zbořit, strhnout ; uvolnit, zeslabit ; rozluštit ; zapudit ; zahnat ; zrušit, odstranit

hned, co nevidět

skrovnost, šetrnost, řídkost, střídmost

navrch, nahoru, nad to, kromě toho

Středozemní moře

Bosna

zdárný, šťastný, se zdarem, šťastně ; zdar dávající, příznivý ; příznivý, šťastný, blahověstný

rychlejší, hbitější

pohostinství

klam, mam, úklady, úskoky, obmysl ; překrucování, sofismata ; vykrucování ; utrhání na cti, nactiutrhání, lživé obvinění, křivé obvinění, soudní pletichy, právnické kličky, křivda ; týrání, útisk, pronásledování, trápení, násilí ; vydírání

kopulace, soulož

pastva, píce

švec

postoupit, blížit se, vzhůru stoupat

vykonávat, pokračovat

Provensálci

pokládati za hodna, uznat za hodna, pokládat za slušné ; ráčit (v pozdní lat.)

obklopit, obkličovat, obtáčet

zakázaný strom

bez práce, nezaměstnaný, nečinný ; neúčastnící se politických zápasů, žijící v ústraní, pokojný ; klidný, bezstarostný ; zdlouhavý [že by to znamenalo nehybný, to Pražák neuvádí]

ani

zmírnit

bota, botka (kryjící celou nohu)

zřícení, spadnutí, pád ; pád, zkáza ; zřícenina, rozvalina, trosky, sutiny

odvážnému štěstí přeje (Cicero)

jedovatý, otrávený, plný jedu (i přen.)

snášet

odsuzovat, trestat ; pokutovat, ukládat pokutu ; přivodit odsouzení, dát odsoudit ; odsoudit, zavázat koho k čemu, zasvětit, oddat, určit (zejm. záhubě) ; odsuzovat, zamítat, zavrhovat, zatracovat

bolest ; vzrušení, pohnutí ; bolest, bol, trápení, hoře, žalost, zármutek, žal ; lítost ; trud ; rozčílení, rozmrzelost, hněv, rozhořčení, nevrlost ; příkoří, urážka ; cit, pathos (v řečnictví)

náhoda, osud

palcátník

nevědět, neznát

houska

základ, podklad ; hlavní věc, podmínka

vyměřovat, rozměřovat

zatím, mezitím

vzbudit, zavládnout

skutečně, řádně ; v této době, právě

jmenovat do funkce (hodí se do Bazzochi, 137 ; Pražák neuvádí, ale nalezeno ale v MLLM pro "provolat císařem")

Albi (jde chybný přepis ; viz Duv. Hist. 159, n. 41)

vystoupit ; vynořit se, vystoupit (zejm. z vody, země) ; vzcházet, zvedat se, vyvstat, vzejít, objevit se, vyrůst, vyprýštit, povstat, vzniknout ; vznikat, objevit se, nastat, vyskytnout se, povstat ; stát se ; osvědčit se jako ; být, existovat, vyskytova

jednodenní dítě

lesníci

toho času? [WEH překládá jinak]

tajný

rovný, rovnocenný, rovnomocný ; rovnoměrný ; vyrovnaný, stejnoměrný, stálý, pravidelný ; stejný (+ dat. s čím) ; stejného věku, rovný věkem, stejného věku, rovnověký, subst. vrstevník ; současný, souvěký

nečestně, hanebně, bezectně, nectně