Latinský slovník

velikost, rozlehlost, rozsáhlost

vzájemně rovný

měřit, vyměřovat (častěji však depon.)

týž, tentýž ; totéž (jako subst.) ; neměnící se, stejný ; opětovně (ve spojení se zájmenem) ; právě (ve spojení se zájmenem) ; zároveň (značí jednotu)

dávati se do boje

během, tryskem, klusem

udělit consolamentum (katarský křest)

troška, něco málo

(město ve Španělsku, jiné je Placentia, tj. Piacenza)

vynaložit, užít (zřejmě i užít slovo, viz RS 53:16) ; mít za to, tvrdit, pokládat

táhnout zpět, vléci zpět ; odvést, oddálit, zdržet ; vyhýbat se, zdržovat se (Pražák refl., ale nejen: RS 45:13 nerefl.) ; odcizit ; souvat, odvracet se, vyhýbat se (refl.) ; znova táhnout, opět vléci, znovu vytáhnout

Kalábrie

Raška

florentský

oplétat se, ovíjet se ; obmykat, objímat, brát do náruče, přivinout k sobě ; objímat, zaujímat, svírat, obklopovat ; pojmout, zahrnout, obsáhnout, zavírat do sebe

úmyslně, naschvál

(MLLM nic, jen složeniny)

(viz lagena)

chlípné spojení, hanebné souložení, nechutné hrátky (chlípnost je spíše vlastnost, což se nehodí do kontextu TDH 312:10) ; vilnost, smyslnost ; chtíč (potud DZ) ; změkčilost

pokud, jak daleko, až kam ; až pokud, až po kterou dobu (čas.) ; ježto (příčinně) ; aby (účel ; jen v pozdní lat.)

mimořádně

spojit ; sepnout (ruce)

avšak, ale ; pak, dále ; (někdy též výplňkové slovo, které se nepřekládá)

nosič svítilny (jeden z otroků) ; sluha, pochop

cizinec, pocestný, host

plozením (pojem traducianismu, který učil, že lidské duše pocházejí ex traduce z duše Adama a Evy)

tkadlec

založit, dát čemu základ, opevňovat ; upevňovat, utvrzovat (přen.)

ječný, ječmenný

zachránit se

k sobě táhnout, přitahovat

zjevně dokázat

provdat, vdát

špinavý, znečištěný, nečistý, pokálený

pohřeb

tak horlivě, tak velice, s takovým úsilím

postrašit, zastavit, polekat

laik

trh

ještě jednou, podruhé

nespoléhat se, nedůvěřovat

a opravdu, a věru, vždyť také, vždyť přece

jistě, arci, ovšem

mimořádný příděl jídla, (snad i) počastování ; poplatek (za poskytnutí výhody)

legie ze starých vojáků

délka, doba trvání

noční stráž

vyptávat se, zkoumat

činit pokání ; litovat, želet, pociťovat lítost

maso

zjevně

společně

očišťovat (nábožensky), usmiřovat, zažehnávat, odčiňovat, napravovat ; odvracet ; usmiřovat, konejšit, naklonit si, uctívat

na sklonku léta

vytáhnout, vyvléci (z úkrytu ven apod.) ; přitáhnout, přivléci, násilně přivést ; přinutit, přimět ; odkrýt, odhalit, objevit

volat zpět, povolat zpět, odvolat ; povolat z vyhnanství ; obrátit zpět, odvrátit ; odvolat co ; zrušit ; znova volat, vyvolat (zpět na scénu apod.) ; znovu zavést, obnovit

touha, chtivost, žádost, žádostivost, žíznění po čem ; chtíč, smyslná žádost, chlípnost, vilnost, smyslnost ; rozkošnictví, požitkářství, bujnost, zhýralost, prostopášnost ; chuť, záliba ; choutka, libovůle, rozmar, vrtoch

zlostný, popudlivý

poznat, zpozorovat

neodpovědný, zaslepený, nerozvážný

když již noc postoupila

nákladní

dokázat

jak velice, jak málo

naplnit, vyplnit, doplnit, zaplnit ; nasytit ; oplodnit ; ukojit ; provést, zadost učinit, naplnit

poručit, přenechat, dovolit

hojný, přehojný ; bohatý, zámožný ; přetékající, přeplněný ; nadbytečný, přebytečný, příliš hojný

jednak - jednak

naprázdno, marně, nadarmo, bez úspěchu

uctívat, ctít ; ozdobit ; prokazovat ; klanět se ; modlit se, vzývat, prosit ; snažně prosit

nejednou

často, zhusta, mnohdy ; opětovně, opět a opět

bojovat

spálit

vládnout, panovat, ovládat, být pánem, být vládcem

bezstarostně, klidně ; bez nebezpečí, bezpečně

myšlení, přemýšlení, přemítání, rozjímání, uvažování, úvaha, pomyšlení ; myšlenka ; představa, domněnka, mínění ; obraznost, obrazivost, představivost, schopnost myslet, mohutnost myslicí

suchost

správce sklepa, správce spíže ; sklepmistr, klášterní sklepmistr ; sklepník

lišit se, rozcházet se ; zazpívat falešně, vydat falešný tón, neladně znít

utěšitel, těšitel

(trans.) vzdalovat ; (intrans.) být vzdálen ; (refl.) vzdalovat se, vzdálit se ; nedostavit se k soudu ; (absol. / ab alqa re) vzdálit se od církevního působiště

prozkoumat, vyzkoumat

potlouci, vrážet

prostředník, tlumočník

náležité pocty

náboženství

zmást, pomást, poděsit, polekat

po mnohém váhání

přímým směrem

pohrdnout, zhrdnout čím, nebrat na vědomí

přijít k sobě, znovu nabýt zdravého rozumu

zrada

nižší

podle, ve shodě s

člen rodiny ; v pl. služebnictvo, čeleď

jak veliký

shořet, být spálen, zahořet

znepokojovat, pobuřovat, popouzet

nadsazovat, zveličovat ; obdařit, opatřit, obohatit, zahrnout čím ; povýšit, povznést, vyznamenat ; dospět, dovršit (nějaký věk)

jednou

tis

bít, tepat ; hořekovat

rosa ; kapičky, tekutina, která ukapává

drzost, troufalost ; neúmyslnost ; neprozřetelnost, neprozíravost ; nevědomost, neznalost ; nerozumnost

zlo ; jablko

barbarský, nevzdělaný, krutý, hrubý

naplňovat, doplňovat, vyplňovat ; ukájet (o choutkách ; DZ)

Francouz (sic!)

připomínat, vzpomínat

hrůznost, děsivost, strašlivost ; krutost ; trpkost, nepříjemná chuť

(Fournier I, 315)

záletník, sukničkář, frejíř

statek

mít převahu ( mít méně

výzvědný

zbraň

hojně

(abl.) mimo koho, kromě koho

nápadný, pro výstrahu

osada, vesnice

kovonosný

o, co do, vzhledem k, stran čeho, co se týče čeho, pokud jde o (o předmětu a vztahu)

odkládat, odevzdat

s tím, že...

astroláb

nemíšené víno

Brescia

naklonit, sklonit ; naklánět se, chýlit se ke konci, nachylovat se ; kolísat, hotovit se k ústupu (voj.) ; svalovat, uvalit (břemeno na koho) ; nabýt moci ; přiklonit se k čemu ; měnit se

dozvědět se, poznat

blahovůle, ochotnost, velkorysost

vykonat, umožnit ; vytahovat, vyndávat ; připravit k boji ; prospívat ; (expedit) prospívá, je na prospěch, [DZ hodí se, je lépe, je vhodné (např. v Mt 19,10)]

blažený ; blahořečený, blahoslavený

abatyše

zanikat

zachytit

amen

Trogir (dalmatské město)

na křídle, spojenecký

dále (o míře a způsobu)

zdvihnout

nečistota, špína ; špinavost, nízkost, sprostota (častěji v pl.)

ne však, nikoli však

ale, však, avšak

ohřívat, zahřívat, rozpalovat (hodně, silně)

prohlašovat, vyhlašovat

jistěže

ani

kousnutí, štípnutí, uštknutí ; kousání, jedení čeho ; rozštěp (dřeva) ; bolest (kousavá, hlodavá), palčivost, ostrost

nesouhlasit, být jiného názoru, neshodovat se, nebýt zajedno, rozcházet se ; mít různá mínění, rozcházet se ; nesnášet se ; odporovat, být proti komu ; odporovat, lišit se, neshodovat se, odchylovat se, různit se (a + abl.)

zubr

odtud, odsud

věštba, věštění

vyběhnout, vyrazit

otrávit, napustit jedem ; uštknout

plenka, hadřík

je třeba činu

svléci, odložit ; odložit co, vzdát se čeho ; zbavit se čeho, setřást co (např. jho) ; odejmout co komu, svléci co komu, obrat, oloupit koho o co, zbavit

síla, jádro, podstata, šlacha

záda, hřbet

celý svět ; (přen.) všichni

spěšně, kvapně, nakvap, chvatně, honem ; rychle ; ihned

modlit se růženec, říkat růženec, odříkat růženec

obracet

(viz effundo)

za poslední, konečně (DZ ; Pražák ani MLLM nic)

bída, neštěstí, obtíž, trápení, utrpení

větrná smršť?

nenadále, znenadání, najednou

rozprostírat se, být otevřen

aktér (DZ)

dopřát, povolit

svobodný, volný

přestat dělat co, přestat s čím

odkudkoliv

právem

oba dva spolu (skloňováno podle duo)

Pomořané

mořský, při moři

nářek, hořekování, stesk ; žaloba, stížnost ; roztržky, rozmíšky (v pl.) ; žalostná píseň

sčítat, spočítat ; dovršit, dokonat, dokončit ; spáchat

(dnešní Brno)

obecně, všeobecně, vůbec

plnit, dosáhnout něčeho

nadarmo

běh, směr

rozpakování

patron, ochránce, zástupce ; zástupce před soudem, obhájce ; ochránce, obhájce, zastánce

světlík, okno ; svítilna, světlo

archa

Zadar, Zara

do krve (zmlátit apod.)

zlepšení, vylepšení ; zvýhodnění (ve spojitosti s dědictvím ; přilepšení zřejmě za ekvivalent tohoto významu pokládat nelze ; dle výkladu sub "melioro" jde o zvýhodnění jednoho dědice nad jiné)

sněžit, chumelit, padat (o sněhu)

lehký (o hříchu), odpustitelný

prohrát při, prohrát soudní spor

vztahovat, natahovat, napřahovat ; zdvíhat ; roztahovat, rozkládat, rozprostírat, šířit ; podávat, nabízet, dávat, poskytovat (i přen.) ; pokládat, ukládat, rozkládat ; natahovat ruku s něčím, podávat, nabízet, dávat, poskytovat

hanba, zahanbující čin, neřest, ohavný čin

nadarmo, marně, zbytečně, bezvýsledně, zbůhdarma, bez výsledku, bez užitku, s nepořízenou ; bezúčelně ; bezdůvodně, bez příčiny, neopodstatněně, neodůvodněně

čelo

vynikat, předčit, převyšovat

slina

Nanebevstoupení Páně

boží, božský, svatý

klekání, pokleknutí, kleknutí

smrad

házet

osobitý, svérázný, zvláštní ; určený, příslušný ; vhodný, náležitý ; milovaný, drahý ; nakloněný, přátelský

klamavý, klamný, podvodný, úskočný (LMALB udává jen adv. ; převedl a doplnil DZ)

bezstarostný, klidný, nestarající se, nemající starosti ; bezstarostný, veselý, klidný ; bezpečný, jistý, bez nebezpečí

dopadnout, připadnout

dřevorubec

nekřtěňátko

mírové shromáždění

podřízený, poddaný ; svěřenec (DZ ; ve smyslu církevní jurisdikce či pastorace je to leckdy vhodnější než poddaný apod., ač nikde nenal. ; např. RS 48 ; DHC)

užívat (těšit se z něčeho pro věc samotnou, jiné je uti, kde se věc užívá pro něco jiného)

objímat, brát do náruče

okršlek zemský, okrsek zemský

pohoršit ; pokořit, ponížit, zahanbit ; svádět, pokoušet ; uvést ve zmatek

jakoby, jako by ; téměř, takřka, skoro ; jako (přirovnávací)

odlehlý, vzdálený, skrytý, v ústraní

kormidelník

klamavý, klamný, nespolehlivý ; podléhající klamu

k, do, směrem

sestavit se v klín

lidově (lidově se nazývat tak a tak apod.)

nakupit, nastavět

urozený

agenský (město v jižní Francii)

jíst maso

jinak

rozvažování, odvažování ; rozdělování, vyplácení (peněz) ; správa, spravování, finanční správa ; rozdělování ; řízení, správa

otrok ; nevolník

písemný

drahý, nákladný

(anglosas.) chléb pokoje (medailon ve tvaru hostie kolující po kostele a líbaný věřícími)

jít / chodit do kostela

břímě, náklad, tíha

pravděpodobný

nebeská klenba

úspěch

důkladný, pečlivý

u, při, na, v ; jest, záleží, závisí (o příčině, např. příčina čeho je ve mně)

vysvětlit

střelec z balisty, kamenometec, samostřelník ; kamenomet, balista ; konstruktér balisty

v případě nutnosti, v případě nouze

ponejvíc z toho důvodu

házet pod

zabývat se čím, prodlévat u čeho

nevtipně

dojít víry, uvěřit někomu (pas.)

až

majetek, jmění, peníze

zardousit, uškrtit, zadusit, zadrhnout hrdlo

takový, podobný [Přímo nenal. v Šenkové ani Pražákovi. Pod eiusdemmodi právě takový, téhož způsobu. Toto vypsáno z Vulgáty.]

los

vina

palec

almužna (darování i darovaná věc), dar, dobrodiní

[budoucí infinitiv od esse, náhrada za futurum esse]

brát si za svědky, poprosit

příznivý, vhodný, příhodný

potřebovat, souviset

1. pro, kvůli (účelově, tak výslovně MLLM) ; 2. k, aby vyhledal (se slovesy posílání: "propter te" abych tě vyhledal, k tobě) ; 3. podle, ve shodě (výslovně MLLM, tak též niquinta 776 a tak i angl. a fr. překlad tohoto místa)

soulož, pohlavní styk, tělesný styk, obcování

umřít, zemřít, zesnout

dovednost, řemeslo, umění

světské starosti

na smrt nemocný

židovství, judaismus

vniknout, vplížit se kam ; vedrat se, vniknout, proniknout kam ; vniknout, proniknout do čeho (přen. o proniknutí do nějaké disciplíny) ; vloudit se kam, získat si přízeň ; vkroutit, vsunout, strkat ; sdělit, oznámit, donést (v pozdní latině)

rozmnožovat, rozplemeňovat, rozplozovat, rozsazovat ; rozšiřovat (místně) ; dál vést, udržovat, zachovávat, prodlužovat ; odsunout (do budoucna)

odděleně, odloučeně, zvlášť

spis

nekřtěňátka

ne ; sotvakdo

těžko, stěží, obtížně, nesnadně

jest lépe

vozataj, kormidelník

jezero, rybník

upínat zřetel, zpozorovat

Skotsko

česnek

výběr, odvod

nebo tak nějak (časté při udávání času v inkvizičních záznamech)

stěsnaný, stlačený, hustý

průvod ; družina, komoňstvo ; hrabství ; hodnost hraběte

(form. hilariter)

poněvadž, protože (obvykle objektivní důvod, ale též s konj. na označení cizího mínění, překládá se protože prý) ; totiž prý (nejvhodnější v Moneta 110 ; DZ)

(MLLM ani Pražák nic)

svítilna, lampa

sepisovat, zaznačovat písemně

peněžitý zisk

práce, činnost, námaha, přičinění ; služba, pomoc ; možnost práce, čas ; pracovník, dělník, nádeník

služebná

(Pražák nic, MLLM nic, LMALB nic, Forcellini nic, ani pod cabatium, cavacium, cavatium či cabbacium, TFTL pod caba?i* a pod cava?i* jen irelevantní výsledky, google 19.1.2004 jen jméno hradu Cabatium, PL nic pod cabaci* ani cavaci*, cavati* ani cabati*, a

každý rok

postavit proti nepříteli

stanovit, rozhodnout se

celkem (spojení "sunt XVI omnes" je to dobré překládat "je jich celkem 16")

hlavní ; přední, prvotní, prvopočáteční ; panovnický, císařský, císařův, císařské rodiny ; příčný (o cestě vojenským táborem)

(Fournier I, 312)

vyhlazení, povraždění

svíčka

zajmout, zatknout

vévoda

s tím záměrem, že...

Placentia, dnešní Piacenza

pšenice

pustošit, plenit

souzvučet, spolu zvučet ; souhlasit (Flor. rit. 12,5: + ak.)

vynaložené peníze, náklad, náklady, vydání, výlohy ; strava

zmocnit se

předstíhat, předbíhat, předčit

ještě, dosud ; zatímco, když (o současnosti) ; dokud, pokud (o současnosti a stejně dlouhém trvání) ; až, do té doby, až konečně, dokud ne ; až by, dokud by ne, aby zatím ; jen když, jen jestliže, jen aby, jen ať (uvozuje větu přací)

kdysi, jednou, druhdy (o minulosti) ; jednou (o budoucnosti)

asi, okolo

(neklas. pro immo)

dlouhými pochody = velmi ryhle

dát se na útěk

ozřejmit

pečovat, starat se o co, dbát, hledět, všímat si čeho, stát o co ; obstarávat, opatřovat, ošetřovat ; přát si ; spravovat, řídit ; léčit, hojit ; opatřit (o penězích), zaplatit

před

zástup, nával, lidé, dav, hlouček, tlupa, smečka, hejno ; množství, hromada, kupa ; lid, národ ; hřmot, ruch, vřava, povyk ; zmatek, nepořádek

kárání, hanění, hana

odpadnutí, odboj ; ubývání, úbytek ; vysílení ; nedostatek ; zatmívání (slunce) ; neduh (DZ ex Moneta 282a)

Chorvaté

hvězdný, hvězdnatý ; zářící, třpytný

zrát, uzrát, dozrát

poslední naděje

vzmužit se

hojněji, více, víc, větší počet ; déle, více než ; napříště, do budoucna ; důkladněji, více důkazů (formule, kterou se odročovalo soudní řízení)

(geogr.) Pamiers

(form. aer)

příměří

pláč

z obou stran držeti

připomínat, důtklivě upomínat

zákonná manželka

podhazovat ; podkládat, podstavovat, podstrkovat ; podrobit, podmanit ; podřadit, počítat k čemu ; podat, poskytnout ; napovědět, vnuknout, dát, vzbudit ; umístit, připojit co k čemu ; připojit, podotknout ; podvrhnout, podstrčit

šílenost, nepříčetnost

pocta, vyznamenání

rovný, přímý ; správný, dobrý, spravedlivý ; prostý

stráž

vyměnit válčivost za rolnictví

brod

posypat, poset

pochybnost, nejistota

(viz paenito)

ačkoliv

hra v šachy, šachy

záda, hřbet

vykonavatel soudu

jakýsi, jistý, nějaký

z této strany moře, na těchto březích

starostlivost, pečlivost ; prozřetelnost ; prozíravost, opatrnost, obezřelost, obezřetnost ; vidění dopředu, možnost vidět, možnost výhledu

vymačkat, vytlačit, vytvořit

přicházet

měřit síly

podkopati, zespodu probodnouti

vkročit, vstoupit ; dát se do čeho, začít co, pustit se do čeho ; kráčet, vykračovat, stoupat ; vstoupit, vkročit do čeho, na co ; začít, nastoupit (např. cestu), roz- ; přistoupit (DZ ex RS 44:5 ingredior ad mensam)

kramář, obchodník, obchodník se střižním zbožím (ale i obecněji kramář, podobně jako historicky fr. mercier ; srv. citaci MLLM VII, s. 672 "tam mercerii quam negociatores", kt. také může ukazovat na nutnost širšího chápání)

otáčet

někdo, něco

zakázané ovoce (takto Moneta 111b ; pozn. aparát ibid. cituje totéž vyjádření u Bonacursa)

na (ante pectum RS 46 aj. je asi spíš na hrudi než před hrudí)

kmotr

réva, vinná réva ; révové listí ; víno ; révovka, révová hůl (odznak centurionů)

(form. mansus)

střevíc, bota

tragula, házecí oštěp

(part. perf. pas. od fero)

vézt

tak se věc podle pravdy má

líčení, řeč, obhajoba

od věčnosti

modlitba Páně

ostřice

nesouhlasit, nebýt v souzvuku, neshodovat se, nesrovnávat se, uchylovat se, různit se, lišit se ; nesouhlasit, různě znít

bratrský

tam (leckdy ne "tamtéž", viz např. jasně RS 54:16 ; 57:10)

opět, znova

skoro, téměř

vracet se, vrátit se, jít zpět ; znovu prožít, navrátit se (ve vzpomínkách do dětských let apod.)

předoalpská Galie

čas, doba (obecně i noční doba apod.) ; okamžik, chvíle, hodina ; lhůta, čas, určený čas, čas potřebný k čemu ; pravý čas, příhodná chvíle, vhodná příležitost

Toulouse (město v narbonské Galii nad řekou Garumnou)

natahovat, napínat k čemu ; napínat mysl, pozornost, dávat pozor ; pozorně poslouchat, pozorovat (+ ak.)

po řadě, za sebou, popořádku

(Pražák nic, MLLM nic)

(střv. též) jemu, jí (dativ osobního zájmena pro 3. osobu, předmět nemusí být totožný s podmětem) (Quitt - Kucharský, Latinská mluvnice, 43) ; jim (DZ ex TDH)

prvomučedník

cena, peníze

samec

rozkol, různice, spor, rozbroj ; vzpoura, odboj

odznak oddílu, prapor, zástava

připevňovat, poutat, uvazovat

ba dokonce, ba spíše

dbát, zachovávat

pozemský ráj (takto např. TDH 311:18)