Latinský slovník

syrový, surový, nezpracovaný ; hrubý, drsný, neumělý ; nezkušený, nevzdělaný, neznalý

spoluúčast (vojenská)

po pořádku

volat zpět, povolat zpět, odvolat ; povolat z vyhnanství ; obrátit zpět, odvrátit ; odvolat co ; zrušit ; znova volat, vyvolat (zpět na scénu apod.) ; znovu zavést, obnovit

přezimovat

usmířit

kořenění ; nakládání (ovoce do nálevu) ; zř. též tvar pro condicio, viz sub condicio (nadbytečná snaha o klasický pravopis ; DZ, že se tak "condicio" někdy psalo LMALB)

snad, možná, pravděpodobně, jak se zdá, jak myslím, podle všeho, nejspíš, asi ; asi (u číselného údaje)

tam

poznat, rozpoznat, uvědomit si

(alqm) vzývat koho, modlit se ke komu ; (alqm) vzdávat chválu komu, chválit koho, velebit koho, uctívat koho, klanět se komu ; (absol.) modlit se ; (alqm) zbožňovat koho, obdivovat se komu ; (alqm) uctivě zdravit koho (MLLM)

vytrvat, neustat, dále dělat

a (zejm. slučovací spojka, ale i odporovací) ; a to (připojuje logicky nesouřadný člen: "jeden, a to velmi podivný zvyk") ; i, také (adverbium se stupňovacím významem: "et dona ferentes", zejm. v pozdější latině)

mládež

zhanobení, zprznění

klamavý, klamný, podvodný, úskočný (LMALB udává jen adv. ; převedl a doplnil DZ)

vyšetřování

nerozvážnost

(Fournier I, 312)

zrádně, proradně

carcassonský

před

Blažej

vévoda

postavit, vystavět, zřídit ; stanovit, ustanovit, určit, nařídit ; stanovit, soudit, představovat si ; ustanovit se, odhodlat se, rozhodnout se, umínit si

beztrestně

ač, ačkoli, byť (s adj. i celou větou)

oděný praetextou (tj. nachem lemovanou tógou, kterou nosili chlapci do 17. let) ; vyšší úředník ; nedospělý hoch

hlubina, sráz, strž, propast, výšina

opravdu

Avignonet

od toho času

trojí, tři

ještě jednou, podruhé

očišťovat (nábožensky), usmiřovat, zažehnávat, odčiňovat, napravovat ; odvracet ; usmiřovat, konejšit, naklonit si, uctívat

dostávat se kupředu, pokročit, postoupit, urazit (nějaký díl cesty) ; pořídit, vyřídit, prospět, mít úspěch, zdar ; prospívat, přispívat, pomáhat, být platný, být užitečný

odpadnout, odtrhnout se, odvrátit se ; odvracet se, odchýlit se (přen.)

Bar (dalmatské město)

a to tak, že...

pověst, hlas, zvěst, zpráva

srdce

nejprve, poprvé, prvně, původně, nejdříve

(Pražák nic)

znepokojovat, pobuřovat, popouzet

důkladný, pečlivý

sevřený, těsný ; úsečný, řízný, přesný ; přísný (poslední dodal DZ ex TDH 315:32)

dělení, rozdělování, rozdělení ; rozdílení, rozdělení, rozdávání ; rozvrh, třídění, osnova, uspořádání ; (log.) rozdělování (rozsahu pojmu)

z Nogentu

kárat, vyčítat

nebo tak nějak (časté při udávání času v inkvizičních záznamech)

střílet

1. veřejné vyznání víry, dosvědčení víry ; 2. složení mnišského slibu ; 3. řehole ; 4. řád (mnišský) ; 5. úmysl, záměr ; 6. slib ; 7. profese, povolání, zaměstnání ; 8. poměry, společenské postavení, třída ; 9. doznání, přiznání

dospět ke shodě, dospět ke kompromisu (asi ; Pražák I:269 nejasně)

přísahou se ve spolek zavázat

jen, jenom, pouze, toliko

mísa [Pražák nic, Šenková nic, el. sl. nic. Jde o nádobu na jídlo, mísu, užito Vg. Mt 23,25 ; 26,23 (kdo z vás se mnou namáčí ruku...).]

zavázat

v hlavě i v údech (reforma církve)

náležitě, důsledně, stejným způsobem ; následně, potom

poloviční, rozpůlený

strana, proti níž směřuje odvolání

přijmout (radu), uposlechnout

stranictví, stranění

žlutý, žlutavý ; (o vlasech) plavý, světlý

bochník (DZ) ; koláč (zejm. obětní) ; placenta, plodový koláč ;

zdržovat, bránit

strhnout (most)

beze vší pochybnosti, jistě, jednoznačně

chýlit se, klonit se

maličko, trochu, trošku, trošičku

poznamenávat, zaznamenávat ; znamenat, pozorovat

najmout, pronajmout, vykoupit

pohybovat, zmítat

postava, vzrůst

příbuznost (vzniklá sňatkem)

ve dne, přes den

bezprostředně, bez prostředníka

dopřát, povolit

trh

zuřivost ; přísnost ; bouřlivý stav

přecházet, přejít, překročit, přestupovat ; přeběhnout, přejít k nepřátelům ; vpadnout, vtrhnout (do nějaké země) ; přecházet, přistupovat, přikročit ; přejít, měnit se ; pronikat, procházet ; míjet, pominout ; předejít

před kým

lodyha, stonek, (spec.) stonek kapusty, košťál ; kapusta, zelí

pod přísahou na svatá evangelia

znalec

naplnit, vyplnit, doplnit, zaplnit ; nasytit ; oplodnit ; ukojit ; provést, zadost učinit, naplnit

uvnitř, zevnitř, dovnitř

který

být svěží, být zdráv, být plný života, být plný elánu ; vzkvétat, kvést, být na vrcholu moci/slávy/štěstí, být na výsluní ; skvít se, vynikat, vyznamenávat se ; být ve vážnosti, mít moc ; bujet

uvažovat, rozvažovat

nepočestně obcovat s kým

cizí peníze = dluhy

láhev, lahvice (hliněná či skleněná), džbán ; (dutá míra)

létavý, létající, okřídlený ; perutný, hbitý. rychlý ; vrtkavý, nestálý

branná rota, četa

sejít, přijít, dostat se, dorazit, octnout se kde ; přejít, obrátit se (k čemu, metaf.)

pomalu, ponenáhlu

pohmoždit, ztlouci, zmlátit, nadělat modřiny ; posmívat se, tupit

(Pražák ani LMALB nic)

souvislý, nepřetržitý

nos ; čich, jemný čich ; jemný vkus, vytříbený vkus, vytříbený úsudek

vyzvědač

blíže ; z větší blízkosti

splitský

hrad ; castrum, opevněná vesnice (v Dějiny Byzance psáno kastra, což je řecká podoba)

sám sebe

čtyřkolý vozík, kočár

protější, opačný

proto

katar

čisté víno, nemíšené víno, neředěné víno

vrůstat, zarůstat (alci rei do čeho) ; kvést, bujet (i přen.)

ležet u, ležet vedle

jáma

spravit, nahradit

proutí, roští

po smrti, posmrtně

zvyk

slina

vážně

(viz paenito)

neuvěřitelný

rozptýlený, rozsypaný

jako (vztaž. v přirovnání) ; nějaký, mající kvalitu

utišit, uklidnit, usmířit

Skotsko

lehký (o hříchu), odpustitelný

toho času? [WEH překládá jinak]

změnit, vyměnit

(Fournier I, 315)

velmi, velice, tuze, silně

troška, něco málo

neboť, totiž, ježto, poněvadž, an ; jak možno

mina (váhová a cenová jednotka)

čas, doba (obecně i noční doba apod.) ; okamžik, chvíle, hodina ; lhůta, čas, určený čas, čas potřebný k čemu ; pravý čas, příhodná chvíle, vhodná příležitost

bázeň ; skromnost, uměřenost

být vzdálen, být daleko, být odlehlý, mít daleko (kam) ; dělit (o dvou časech) ; rozcházet se, lišit se, různit se, neshodovat se

že ; neboť

motyka

obnovit

tak velký, stejně velký

rak ; souhvězdí Raka, znamení Raka ; rakovina

obilí

rozdělit, rozčlenit, rozrůznit, rozrůzňovat ; rozlišovat, rozeznávat ; určovat, stanovit, vyznačovat, vyznamenávat ; klást důraz na co ; vyšívat ; pestře barvit, pestře zdobit, krášlit

smrtelný hřích

činit úklady, číhat

radost, blahopřání

dogmatický, věroučný

hojný, přehojný ; bohatý, zámožný ; přetékající, přeplněný ; nadbytečný, přebytečný, příliš hojný

nepřístupný, neschůdný

měděná barva ; předmět vyrobený z mědi

být bez čeho, obejít se bez čeho, zdržet se, neužívat čeho, odříci si co ; stranit se, vyhýbat se (čemu), neukazovat se (kde)

takový

dlouhý půldruhé stopy

rychlejší, hbitější

jak, jakkoli

urážka, hana, pohana, pohanění, potupa ; potupné zacházení, špatné zacházení, špatné nakládání s kým ; nepohoda ; zhanobení, zprznění ; chlípnost ; vzdor, pohrdání ; domluva, pokárání ; krutost (LMALB) ; podlost? (Thouz. fr. abjection Florencie 11,18)

rozesílat

přiřčený, ustanovený ; tak řečený, tak zvaný, údajný

orvietský (související s italským městem Orvieto)

v témž čase, zároveň

jakmile

okraj

netknutý, neporušený

orné pozemky

převorství

povzbudit

(in speciali překládá WEH "especially")

shodit

mínka, mínění, názor

postavit mimo zákon

Byzanc

nosič svítilny (jeden z otroků) ; sluha, pochop

nesmrtelný

přítel

poznamenávat, poznamenat, zaznamenat ; vnímat, pozorovat, vidět, zaznamenat (smyslově) ; udělit důtku, vytýkat, kárat ; vystavovat posměchu ; činit narážky na koho

moč

chybovat, dopouštět se přestupku ; páchat ; poškozovat, ničit

nijak

připomínat, vzpomínat

nutně ; s logickou nutností, přesvědčivě, nutně

vespod, dole

vzít na sebe kříž ; podniknout křížovou výpravu, vypravit se na křížové tažení

zpupně, bezostyšně

zahánět

užívat (těšit se z něčeho pro věc samotnou, jiné je uti, kde se věc užívá pro něco jiného)

vzkládání rukou

strojové zařízení, stroj, přístroj

osobitý, svérázný, zvláštní ; určený, příslušný ; vhodný, náležitý ; milovaný, drahý ; nakloněný, přátelský

zlepšení, vylepšení

proklít

a to tím spíš

obzvláště, zvláště

bez práce, nezaměstnaný, nečinný ; neúčastnící se politických zápasů, žijící v ústraní, pokojný ; klidný, bezstarostný ; zdlouhavý [že by to znamenalo nehybný, to Pražák neuvádí]

šikmo

doopravdy, skutečně, ve skutečnosti

prospěch, užitek

bouda, stan

nahlas

pevný postoj

ba dokonce, ba spíše

prostor, čas

astroláb

odměnit, odplatit

dále, než je slušné

přísněji (např. potrestat)

pokračovat v cestě

vracet se, vrátit se, jít zpět ; znovu prožít, navrátit se (ve vzpomínkách do dětských let apod.)

bezúhonnost, nevinnost

neschvalovat, odmítat, zavrhovat, hanět, uznávat za špatné

bezstarostně, klidně ; bez nebezpečí, bezpečně

ječný, ječmenný

natažený, napjatý ; úsilný, usilovný, horlivý ; silný, rázný, důrazný

svatořečení, kanonizace

být vázán, být povinován

pohár, kalich???

nakloněný, příznivý, milostivý

vydávat, připomínat

smutný, trudný, strastný, nemocný

osud, řízení

daň

usilovat, snažit se

různý, rozličný (LMALB) ; různý, rozdílný, odlišný (DZ)

ztráta, škoda

úžina

prolétnout očima, pročíst

úmyslně, naschvál

Švédi, Varjagové

měděnka

doufat, mít naději ; čekat, očekávat ; obávat se, bát se (nějaké nepříjemné věci)

katarka

meškat, zdržovat, odkládat

výběr, odvod

vždyť, ovšem, neboť (uvádí samozřejmý důvod) ; ježto, neboť (vyznačuje důvodovou platnost vztažných vět ; ovšem (samostatná věta)

opilý, opojený, podnapilý ; zpitý, opilý čím (přen.)

neústupnost, tvrdošínost

dostat, nalézt

hledět pohlížet, dívat se

užívat, používat, upotřebit, zacházet s čím, zabývat se čím ; požívat, jíst, živit se čím, žrát ; užívat, využívat, těžit z čeho ; řídit se čím, zachovávat, dbát

zubr

Přímořská Dalmácie (chorvatská)

společná záležitost

přecházení, přechod ; hyperbaton, přestavení slov

a jestliže, jestliže však

pro volného chodce

narodit se, vyrůstat

předstíhat, předbíhat, předčit

uvnitř

jako obyčejně, podle svého zvyku

zachránit se

lov, hon

ukrývání, skrývání

kupříkladu, například, třebas

rozesadit se, rozsadit se, rozložit se (každý na své místo), usadit se, sedět u stolu, zasednout, sedět ; stolovat, být na hostině, hodovat ; ulehnout ke spánku, jít spát ; zasedat v radě

dopravovat

národy ; (neklas.) pohané ; lidé

pracovat, být zaměstnán ; provádět bohoslužebný úkon, konat oběť

(geogr.) Montaillou

denní

Makedonie, země na sever od Řecka, většinou vnímána jako oblast od Olympu až k řece Strymonu

(Pražák nic, LMALB nic, MLLM nic ; snad form. cuculla, soudě podle kontextu Fournier I, 277: portantes cucufas in capite et capucium)

svatost

bezvýhradně, naprosto

výtka, pokárání

agenský (související s městem Agen)

(MLLM nic)

zakázaný pokrm (tj. zakázané ovoce ; Moneta 62a)

zadní dveře, zadní vchod

(part. perf. pas. od fero)

svrchu řečený, výše zmíněný, výše uvedený (např. Castanet 164)

Spasitel (Kristus)

správce sklepa, správce spíže ; sklepmistr, klášterní sklepmistr ; sklepník

otření, utření, vytření, smývání

krátce, o trochu

třást se, být zmaten, bát se

čin, skutek, přečin

Kaledonie (dnešní Skotsko)

(viz duv. hist. 115)

Bavoři

lasička

novota, novinka

rození, rasa, generace, plození, pokolení, vznik

Miroslav

(form. blaveus) (LMALB) ; žlutý (??? DZ)

hodný pokárání

postihnout, otřást, ochromit, pochroumat ; ranit, zasáhnout, zachvátit, uchvátit, dojmout (o duš. dojmech)

vyrážet, vychrlit ; vyhrknout ; vypuknout, provalit se, vzniknout (o požáru apod.) ; promluvit (zejm. při přerušení ticha) ; vyrazit, vytrhnout ; vyřítit se, vrhnout se ; rozmáhat se, rozrůstat se ; oddat se čemu, propadnout čemu

veslo

cost (filosofický termín)

příboj, vlnobití, vlnění

velekněžka, nejvyšší kněžka, arcikněžka, představená chrámu, hlavní obětnice ; dozorkyně ; mistryně (přen. o ženě dovedné v nějaké disciplíně)

ukládání (čeho komu, např. pokání)

vlastnost, povaha, duch ; představa, pojem, ideál ; tělo [DZ ; např. DHC 310:26 či Int. Ioh.]

trojjedinost

toulouský

svíčka

důkladně se naučit nazpaměť

odvděčit se

toužit, žádat si, přát si, požadovat, vyžadovat, stýskat si po ; postrádat, pohřešovat

porušení povinnosti (úřední n. ve veřejném životě), zpronevěra, nepoctivost, prohřešení

zapovědět, zakázat

tolik ... kolik

lehkověrnost, důvěřivost ; důvěra

podvracet

(alqm) bdít u koho

snad, možná, pravděpodobně, jak se zdá, jak myslím, podle všeho, nejspíš, asi ; asi (u číselného údaje)

nezpůsobilý

nejzazší

z venkova

zvykat si, navykat, učit

nejpatrnější důkazy

pokořitelka, podmanitelka, udatná lovkyně zvěře

vstrkávat

hned, ihned (MLLM, 264 ; též incontinenti, ač MLLM uvádí jen in continenti psáno zvlášť pod continens a tam má tuto informaci)

zatím, mezitím

upokojit, ukonejšit, utišit

otrocký, s otrokem související

válečné loďstvo

oddat se, věnovat se

kmen

(MLLM nic)

pokládati za hodna, uznat za hodna, pokládat za slušné ; ráčit (v pozdní lat.)

pýcha ; zvedání, pozvedání

Bohdan

pečlivost, bedlivost

v Pražákovi nenal.

povzbuzovat, popuzovat

od starodávna, odedávna, odjakživa ; dávno, před věky, pradávno, za starých dob, v dávných dobách

žena (form. femina)

jednou, tak jednou, kdysi

dočasně zastavit vykonávání církevních obřadů

hrob, hrobka, pohřebiště ; náhrobek ; mohyla

malé suché fíky

co možná nejvíce

nesmysly

do krve (zmlátit apod.)

odevzdaný, nakloněný, podrobený

utvořit, vytvářet, tvořit, odlévat, vytesat, zpracovávat, formovat ; uspořádat, strojit, pořádat ; krášlit, zdobit, šlechtit ; uzpůsobovat, vzdělávat, učit, pěstovat

slzy

Lombardie

Adam

zaručit se rukojmími, že složí peníze

sedmkrát

lovec

v hojném počtu

získat (střv. ; germanismus)

vyptávat se, zkoumat

nebo jestliže, nebo kdyby, nebo

ječný, ječmenný

rozlučování ; rozeznávání, zkoušení ; opatrnost, obezřetnost, moudrost ; rozdíl

zbývat

pohmoždit, ztlouci, zmlátit, nadělat modřiny ; posmívat se, tupit

vše, co je v ní (v sousloví terra et plenitudo eius)

řadit, spojovat

každý

hned za pochodu

kazatel

osvobození, zproštění

jak dlouho ještě, až pokud ; dokud (vztaž., viz RS 60:18)

Behemót

leda snad (DZ ; z Pražáka to nepřímo vyplývá, viz sub "forte")

příkrý, prudký

dech, vánek

předtím, dříve

kožešník

rána, poranění, zranění ; poškození, trhlina, díra ; rána, úraz, pohroma, škoda, ztráta, neštěstí, zlo ; bolest, bol, trýzeň, láska (duševní stavy) ; zraňující nástroj, zbraň, střela, šíp

nepřetržitě, stále, souvisle, ustavičně, neustále

na vystřídání

(neklas. pro quondam)

paměť

omluva

sem i tam

převeliký, nesmírný, neobyčejně veliký ; přílišný, překračující míru, nadměrný

dáti přísahat, vyzvat k přísaze

váha

(antroponym.) Kateřina (Castanet 159)

k sobě táhnout, přitahovat

zhouba, zkáza, záhuba

líbací medailónek (který nechával kněz kolovat mezi věřícími) (DZ podle Rubin, CC, 74-76 ; MLLM nic)

válečný dvojkolový vozík

jako otroci

viz ast-

vystoupit, nastoupit, vylézt

pošetilost, bláznivost

nebýt s to, nemoci

nevhodný, nemístný

1. řazení, seřazování, uspořádání ; 2. pořadí, řada ; 3. ustanovení (např. do funkce) ; 4. svěcení (kněžské, biskupské), vysvěcení (na kněze, biskupa) ; volba (patriarchy, opata ; výslovně MLLM "election... of a patriarch") ; pomazání (na krále)

Co (je) nového?

prodlévající, zůstávající ; přinejmenším ve střv. latině i bydlící, sídlící, dlící, žijící

zženšťovat, činit ženou

(často v inkv. registru Fournier, např. 336, konec odst.)

1. měď, měděná ruda ; spěž, bronz ; kov ; 2. mosaz ; 3. věc vyrobená z bronzu, zejm.: polnice, trouba, trubka ; cymbál, cimbál ; zbraň, zbroj ; přilba ; štít ; nádoba, kotel ; deska, destička (na vyrytí nápisu) ; mince, peníz ; 3. peníze, majetek, jmění ;

bát se, obávat se

odtržení ; (astr.) zánik vzniklý zákrytem

společně

třtina, rákos, sítí ; píšťala, syringa, moldánky

připevňovat, poutat, uvazovat

postavit se na odpor

pohyblivý, rychlý, hbitý

příležitost (k čemu s gen.)