Latinský slovník

vkládat, vsouvat, strkat, zastrkovat, vpravovat (alqd. alci rei co do čeho) ; vkládat, přiměšovat, vplétat ; (refl.) plést se do čeho, vměšovat se do čeho ; zařazovat mezi, řadit mezi, brát mezi

jezero, rybník

pracovat, být zaměstnán ; provádět bohoslužebný úkon, konat oběť

slib lenní věrnosti

prapor zvláštních oddílů

tkadlec (správně textor)

dlužná otrokyně? (často se vyskytuje v Iz dubrovačkog archiva 3)

dozvědět se, zvědět

na sklonku léta

tam, tu

zlepšení, vylepšení ; zvýhodnění (ve spojitosti s dědictvím ; přilepšení zřejmě za ekvivalent tohoto významu pokládat nelze ; dle výkladu sub "melioro" jde o zvýhodnění jednoho dědice nad jiné)

předoalpská provincie

židovství, judaismus

zjevně

nahradit, doplnit, zaplnit

lesknout se, hýřit

rozkoš, slast, požitek, potěšení

související s hrabstvím Foix

tourský

zdržovat, bránit

propozice, v níž byla provedena logická konverze

vézélayský

záda, hřbet

milý, vítaný, žádaný, příjemný

prvomučedník

měřit, vyměřovat (častěji však depon.)

výrazně, zřetelně ; výslovně, otevřeně, jasně

spěch, kvap

dobytek

románština, románský jazyk

bezstarostně, klidně ; bez nebezpečí, bezpečně

s laskavým dovolením

večeře (DZ) ; hlavní jídlo (u Římanů mezi 3. a 4. hod. odpolední), oběd ; hostina

z Boží milosti

omluva

boj, svár, spor

odpor, hnus

kromě

vicenzský

Sála (řeka)

pátrat, slídit

jednoroční, celoroční

nepatrné množství, malý počet

obročí (LMALB tvar usualis ; asi to je adj. od usus)

poslat

(význam "puzení" nenal. v Pražákovi ani LMALB, jen pohánění, popohánění, bez uvedení, že i v přeneseném smyslu ; WEH nicméně "impulse")

přecházet, přejít, překročit, přestupovat ; přeběhnout, přejít k nepřátelům ; vpadnout, vtrhnout (do nějaké země) ; přecházet, přistupovat, přikročit ; přejít, měnit se ; pronikat, procházet ; míjet, pominout ; předejít

vyrážka, pupenec

ve dne, přes den

míra (nástroj i rozměr) ; takt, rytmus ; melodie, nápěv, píseň, harmonie ; míra, pravá míra, náležitá míra, uměřenost, umírněnost ; způsob ; pravidlo

chráněnci, ochrana

přátelství ; přátelé

pýcha ; zvedání, pozvedání

předstírat co, dělat se jakým, stavět se jakým

pozemský ráj (takto např. TDH 311:18)

dopomoci k čemu (DZ původně pro RS 42:21)

tam

název, pojmenování, jméno ; titul

sebe (genitiv zvratného zájmena pro 3. osobu, předmět musí být v klas. lat. totožný s podmětem)

viz quisque

příbytek, sídlo, domov

majetek

blesk ; (pl.) bouřka, blýskavice ; záře

malé suché fíky

zničit, zkazit, přivést v zkázu, přivést na mizinu ; pištět, vrzat písničku

příkop

hledat radu

nemanželé

který, co (vztažné a tázací zájmeno neutra, ale v RS 50:24 i maskulina: Albanenses qui... et quod errant in pluribus quam ceteri)

vozataj, příslušník zásobovacího oddílu

kárat, napomínat

doba, chvíle, čas

zasloužilý

svíčka

porážet, zpřevracet ; zeslabovat, oslabovat, tlumit ; vyvracet (tvrzení)

živý tvor, živočich

pomýšlet, mít v úmyslu, přemýšlet, přemítat, myslet na

čtvrtek

ves

hovořit, povídat, vyprávět ; tlachat

jinak

bezpochyby, jistě, zajisté ; bez váhání

jablka z jabloně

evangeliář

ve tvaru kříže, v napodobení kříže (např. rozpažit ruce)

za

(Pražák nic pod hemina ani emina ; MLLM uvádí emina = hemina, ale sub hemina sám nemá nic)

zhoubkyně, škůdkyně

mstít se, potrestat

pohřeb

osika

objetí, objímání, obejmutí (LMALB ani Pražák nic, ale lat-fr ano a TDH 317 užívá ve formě amplexcio)

náležitě, důsledně, stejným způsobem ; následně, potom

Parma

soulož, pohlavní styk, tělesný styk, obcování (LMALB a Pražák ; Pražák ještě sejití se, ale bez středníku, tj. se i k tomu vztahuje poznámka "pohlavní")

vlastnost, povaha, duch ; představa, pojem, ideál ; tělo [DZ ; např. DHC 310:26 či Int. Ioh.]

dráždit, napadat

[Pražák, el. sl. ani Šenková nic. Souvisí to s retego (odkrýt, obnažit ; odhalit, zjevit, prozradit)?]

mzda, plat, odměna

učit se, naučit se (alqd. čemu), být vyučován, být posluchačem (koho), studovat (práva) ; poznávat, poznat ; dovědět se, zvědět (rozhodně nenalezen význam "vyučovat")

ze Chartres, chartreský

po kmenech, po rodech

žlutý, žlutavý ; (o vlasech) plavý, světlý

pečetí opatřit

měsíční (měsíčně se opakující) ; měsíční (měsíc trvající)

zahálka

následovat, provázet ; vykonávat, provádět, plnit, vyřizovat ; vypátrat, vyzvědět, vyšetřovat ; stíhat, mstít, sledovat (za účelem trestu)

mám něco na starosti

osika

provést, postavit, vystavět

především, obzvláště (Pražák takto! viz inter alia)

(LMALB nic)

pocta, vyznamenání

požehnat ; zasvětit (kostel) ; vysvětit (na kněze) ; pomazat (na krále) ; modlit se ; adorovat ; dát sbohem

hlavně, zvláště, zejména

nepočestně obcovat s kým

chvályhodný, hodný chvály, hodný oslavy

vůkol, kolkolem, ze všech stran, odevšad

(impers. paenitet me) (alcis rei) lituji, je mi líto, želím, mrzí mě, nelíbí se mi, nejsem spokojen ; stydím se ; (pers.) kát se ; litovat, želet

zanikat

být vázán, být povinován

prorocký ; starozákonní (tak výslovně MLLM)

rozpustit, odvázat, rozvázat, rozvolnit ; zvednout kotvy ; zbavit, zprostit, osvobodit ; rozbít, zbořit, strhnout ; uvolnit, zeslabit ; rozluštit ; zapudit ; zahnat ; zrušit, odstranit

(LMALB nic! Jen sloveso concieo, ere, citum)

závěť

vyskytnout se, objevit se

(viz exsto, exsisto)

znovunabytý

pokacířštění (často o udělení katarské svátosti consolamenta)

velmi skrovný počtem, velmi málo, velmi málo

dar

chladné podnebí

smrtelný hřích

skoro, téměř

mrtvice

třetina

v nepřítomnosti (koho)

napadat někoho

zdrženlivost, zdržování se ; půst, hladovění, postění ; střídmost v pití ; sebeovládání, čistota, nezištnost, poctivost ; šetrnost, zdrženlivost ve výdajích ; nepřijímání svátosti oltářní

přímo, zrovna, právě ; docela, zcela, zhola, jistě ; velmi, tuze ; zkrátka, slovem (po výčtu)

postoupit

probodnout, proklát

k večeru

obývat, bydlit v čem ; bydlit ; dlít, zdržovat se kde, být, bývat

neprávem, nepodloženě ; marně

úpon (révový) ; převod

přední

okliky ; okolky,okolkování ; záhady, dvojsmysly, nejasnosti, narážky

křik

odsouzený

dvanáct

po řadě, za sebou, popořádku

nebo jestliže, nebo kdyby ; nebo, či ; nebo zda, či zda (ve větách tázacích) ;

založit, dát čemu základ, opevňovat ; upevňovat, utvrzovat (přen.)

uložit pokání

(viz sed)

dávat v sázku

zajmout, zatknout

je divné, je podivné

jmenovat do funkce (hodí se do Bazzochi, 137 ; Pražák neuvádí, ale nalezeno ale v MLLM pro "provolat císařem")

nést, nosit ; vést, řídit ; nosit na sobě co ; jevit ; chovat (něco v mysli) ; být někomu po vůli ; provozovat, konat, provádět

beztrestně

(nenal. nic)

okolostojící

představený spravující kostely (např. biskup či opat)

velekněžka, nejvyšší kněžka, arcikněžka, představená chrámu, hlavní obětnice ; dozorkyně ; mistryně (přen. o ženě dovedné v nějaké disciplíně)

útočiště

všechen, celý

vzdychat, vzdechnout, sténat, truchlit ; truchlit nad čím (alqd)

spěšně, kvapně, nakvap, chvatně, honem ; rychle ; ihned

pohřební píseň, žalozpěv ; kouzelné říkadlo, kouzelnická píseň ; píseň, popěvek

hned za pochodu

po šesti

vlna

doufat, mít naději ; čekat, očekávat ; obávat se, bát se (nějaké nepříjemné věci)

úspěch

nespoléhat se, nedůvěřovat

dlaň, ruka

kolikrát

(RS 55:25 pro caru-, tj. perf. kmen od careo, ere)

pozorovat (zevrubně), prohlédnout si ; myslí pozorovat, v mysli přemítat, rozvažovat, rozvážit, uvažovat, uvážit

křest (obvyklejší tvar baptisma, takto např. Durand)

tam, tu, na tom místě

přerušit

dobrovolně, úmyslně, sám od sebe, z vlastního popudu ; po vůli ; o své újmě, sám o sobě

nebo jestliže, nebo kdyby, nebo

náboženství

vymýšlet, vynalézat ; vymýšlet něco nepravého, smyslit

Milán

Paris (hrad v Audes, viz Duv. Hist. 157, n. 26) ; Paříž

odkud (vztažně)

urážka

Stanislav ze Znojma

potomstvo, potomek, dítě

druh

Arles

bedlivost, opatrnost, ostražitost

(Pražák nic, ale v TDH 315 jednoznačně pro čtyřicetidenní období postu u katarů ; srv. quadragesima)

slib chudoby

vynaložit, užít (zřejmě i užít slovo, viz RS 53:16) ; mít za to, tvrdit, pokládat

zkušenost, znalost, zběhlost ; chytrost, důvtip ; chytrost, zchytralost, vychytralost, úskočnost

závěť, poslední vůle

vytvořit, vymodelovat, uhníst

strhnout (most)

padnout, skácet se, zhroutit se, klesnout

almužna (darování i darovaná věc), dar, dobrodiní

začátek, počátek, původ, vznik ; základ ; prvek, živel, základní látka, základní substance ; přední řady, přední šik ; hlavní cesta (vojenským táborem) ; shromaždiště, hlavní stan ; tábor (voj.)

houba ; měkký krunýř šermířů, náprsník

drahý, nákladný

ať už - nebo

1. (adv.) tam, onde, na oné straně, na druhé straně ; dále ; (přen. o čase, způsobu, míře) dále ; déle ; nadto, navíc ; v budoucnu, příště, napříště ; 2. (předl. s ak.) za, na oné straně, na druhé straně, na druhou stranu ; dále, za, nad, přes

oddělený, odloučený

(jako "úkon" v Pražákovi nenal.)

zhouba, zkáza, záhuba

Záhorská Dalmácie (srbská)

odlišný, různý, rozdílný ; protivný, opačný, sporný

usilovat, snažit se

účastnit se, být přítomen

moesský (takto v ČJ Pražák ; související s Moesií či Moesy)

olovnice

vpadnout, vtrhnout, vniknout

utvořit, vytvářet, tvořit, odlévat, vytesat, zpracovávat, formovat ; uspořádat, strojit, pořádat ; krášlit, zdobit, šlechtit ; uzpůsobovat, vzdělávat, učit, pěstovat

čisté víno, nemíšené víno, neředěné víno

zasvěcovat, obětovat (bohům) ; posvěcovat (spec. své počátky, tj. připisovat si božský původ) ; zaklínat ; dávat do klatby, proklínat ; zbožnit, zbožštit, zařadit mezi bohy, prohlásit za boha ; zvěčnit, učinit nesmrtelným

příkaz, vzkaz, zákaz, nařízení

[nic, nenal., zřejmě neexistuje ; viz incontinens]

jednoduše, prostě ; jednotlivě ; přímě, otevřeně, poctivě

líný, nečinný, zahálčivý

nepřetržitý, ustavičný, stálý

klín

kráčet kupředu, postupovat

raguský, dubrovnický

chtít vidět, podívat se, ohledat, prohlédnout si, spatřit, popatřit, vidět (zejm. po slovesech přacích a pohybových) ; dívat se, prohlížet ; navštěvovat, zajít kam, vstoupit, vkročit

částečně

(střv. též) jemu, jí (dativ osobního zájmena pro 3. osobu, předmět nemusí být totožný s podmětem) (Quitt - Kucharský, Latinská mluvnice, 43) ; jim (DZ ex TDH)

arcikacíř (toto a jen toto LMALB s výkladem: opinionum pravarum de religione conceptarum auctor, sectator, haereticorum caput)

pohřbít koho

kořen

po smrti, posmrtně

patrně, zřejmě, je zjevné, jistě, věru, ovšem, rozumí se ; totiž (vysvětlující)

četa

málo, jen málo, nemnoho

studený, chladný

odvděčit se

jak dlouho ještě, až pokud ; dokud (vztaž., viz RS 60:18)

uvolnit ; ulevit, ulehčit, polehčit, vést ke zotavení čeho ; zbavit čeho, vyprostit se z čeho (reflex. či pas.)

dříve (v některých kontextech vhodné, např. RS 58:15)

stanovit, rozhodnout se

zločinem poskvrněný

vlhký

chýlit se, nachylovat se ; klonit se, sklánět se, chýlit se, nachylovat se, obracet se, směřovat ;

tmavý, temný, černavý, černý

(někdy užíváno jako výplňkové slovo, tak myslím např. Flor. rit. 244 = 12,15 ; TDH 312:16 jistý učenec, totiž Lanfrancinus... To lze vynechat.)

rychle

ozřejmit

díl, část, oddíl, kus, složka, součást ; podíl, účast, účastenství ; účastník (m.) ; úkol, úřad, povinnost ; strana ; stránka (věci) ; směr ;

chápavost, vnímavost, schopnost

pokrm, jídlo, život, živobytí, způsob života

natahovat, napínat k čemu ; napínat mysl, pozornost, dávat pozor ; pozorně poslouchat, pozorovat (+ ak.)

slyšet, zaslechnout ; dovídat se ; vyslýchat ; poslouchat, uposlechnout, být poslušen

kousnutí, štípnutí, uštknutí ; kousání, jedení čeho ; rozštěp (dřeva) ; bolest (kousavá, hlodavá), palčivost, ostrost

přísežný ; svěcený, zaklínaný

vyčnívat, vynikat ; zřetelně se jevit, být patrný, být zjevný ; být, existovat

modlit se růženec, říkat růženec, odříkat růženec

nenadále

zpět žádat

strana, proti níž směřuje odvolání

výslovné písemné svolení

obsadit ; zakořenit, usadit se (kde) ; utkvět (v paměti) ; mít v držení, zaujímat

Záhřeb (rejstřík Iz dubrovačkog: Zara, viz Jadra)

vytékat, prýštit, téci, řinouti se

světské starosti

(form. si quis ; např. RS 59:21)

roztrousit, rozptýlit

růžový, purpurový

nebezpečenství, krize

jak, jakkoli

neprávem, proti právu, nespravedlivě

vyhnout se, vystříhat se

po způsobu, způsobem

prospěch, užitek

oba, jeden i druhý

opatrný, obezřetný, netušící

kniha, kodex, spis ; tabulky (na psaní) ; desky, dřevěná psací deska ; zápisky ; seznam ; hlavní účetní kniha ; kmen, peň (Pražák a LMALB) ; zákoník (zejm. Justiniánův), sbírka zákonů (DZ ex RS)

Mojmír

potřebovat, souviset

Pomořané

kvapný, rychlý, prudký

dokončit, dodělat

milost

brát ohled? (tak Vg Dt 28,50)

čarodějnice

člun, loďka

košilka (ženská) ; košilka (zbytek plodové blány, s nímž se rodí čarodějové, benandanti apod.)

udat, učinit udání, oznámit ; vyhlásit, ohlásit, vypovědět (válku) ; ukazovat, být důkazem

Kalábrie

jako, jakožto, jakoby ; konečně, pak

sepisovat, zaznačovat písemně

druh, průvodce

postrašit, zastavit, polekat

nepatrný

váhat

vystoupit ; vynořit se, vystoupit (zejm. z vody, země) ; vzcházet, zvedat se, vyvstat, vzejít, objevit se, vyrůst, vyprýštit, povstat, vzniknout ; vznikat, objevit se, nastat, vyskytnout se, povstat ; stát se ; osvědčit se jako ; být, existovat, vyskytova

rouhání, urážka

nanebevstoupení

roku X od Vtělení Páně

Geoffroi, Geoffrey

zaměstnaný

popořádku, po řadě

dlouho, déle, dost dlouho, příliš dlouho

konečně, teprve

mučený

toužit, žádat si, přát si, požadovat, vyžadovat, stýskat si po ; postrádat, pohřešovat

nákladný

odkrýt, obnažit ; odhalit, zjevit, prozradit

(Pražák nic)

známý

část, úd

dojít víry, uvěřit někomu (pas.)

nákladní

navyklý, vycvičený

Moesové, národ v nynějším Srbsku a Bulharsku

projíždět

nenapjatý, nenaladěný [nespokojený v Pražákovi ani el. sl. nenal. ; jen toto. Stejně tak pod contentus nenal. spokojený.]

činit pokání

ramena ; lopatky, plece

podtít, podseknout, podežínat

rozrazit, rozbít, rozehnat

(viz reprehendo)

bagnioregský, související s Bagnioregiem

Glastonbury

mořský, při moři

(MLLM jen novissimo)

střevíc, bota

vysvětlit

loupež, zákeřnictví

buřičský, nepokojný

mluvit z ducha (takto TDH 311:25-26, ale poté dvakrát i loquor spiritu, nepochybně v tomtéž významu)

podle, ve shodě s

(de alqa re) být smutný z čeho

Kostnice

pokrevná příbuzná, rodná sestra, vlastní sestra ; tchyně

na obou stranách, z obou stran

pohyblivý, rychlý, hbitý

od věčnosti

konečný, definitivní

sníh

a též

na křídle, spojenecký

daň, poplatek

ropucha ; želva ; šašek

vojenské oddíly

dále, než je slušné

leda snad (DZ ; z Pražáka to nepřímo vyplývá, viz sub "forte")

zohavit, znetvořit, poskvrnit, potřísnit, zmrzačit, poskvrnit, zneuctít, znesvětit ; kazit, porušovat ; trýznit

místo k odpočinku

již dříve

(form. iudico)

stlačit, snížit, strhnout ; prohlubovat, hluboko vykopat, hluboko zapouštět ; potlačit, udusit

krotit, ovládat, mírnit

šestnáct

Chorvaté

hřbitov

vztahovat, natahovat, napřahovat ; zdvíhat ; roztahovat, rozkládat, rozprostírat, šířit ; podávat, nabízet, dávat, poskytovat (i přen.) ; pokládat, ukládat, rozkládat ; natahovat ruku s něčím, podávat, nabízet, dávat, poskytovat

štít, záštita, ochrana

odsoudit

sousední

vyžadovat, naléhat, dožadovat se

čestný, uctivý

Dunaj (na dolním toku)

trám

bezbožnost ; bezpráví, zvůle, svévole (v Bibli i častěji než "bezbožnost" ; v NZ dle srovnání Vulgáty a ČEP hlavně "bezbožnost", v SZ "svévole")

výzbroj

zůstávat, setrvat

souvislý, nepřetržitý

zaslíbit, zasvětit ; zasvětit, věnovat, oddat, odevzdat

pták, polétavec, okřídlenec

strhnout se

narození se týkající

blahé paměti

uzavřít, zamezit, překazit

přestat dělat co, přestat s čím

peněžitý zisk

zedník

stráž

ten, tenhle, tento ; tenhle (opovržlivě)

starostlivost, pečlivost ; prozřetelnost ; prozíravost, opatrnost, obezřelost, obezřetnost ; vidění dopředu, možnost vidět, možnost výhledu

Pražák nic, ale viz ballistarius

snad, možná

den potom, druhého dne

uvádět do nebezpečí, být v nebezpečí

kdo se odvolal

společně, zároveň ; obecně

Toskánsko ; běžněji v lat. Tuscia

šat, roucho

almužna (darování i darovaná věc), dar, dobrodiní

rovnodennost

činit úklady, číhat

různý, rozličný (LMALB) ; různý, rozdílný, odlišný (DZ)

desetinný, příslušný k desáté legii