Latinský slovník

vzít si příklad

(geogr.) Pamiers

postoupit

změnit, proměnit, přeměnit

odčiňující (např. hříchy ; Pražák nic, Šenková nic ; viz RS 46:24)

odtud, odsud

společná záležitost

evangelium ; evangelium, radostná zvěst, dobrá zvěst ; evangelium (Kristovo učení, křesťanství) ; kázání ; evangeliář (LMALB uvádí! pozn.: jiné je evangelistář) ; (kterákoli kniha Nového zákona) ; čtení z evangelia, perikopa z evangelia

(viz nix)

postihnout, otřást, ochromit, pochroumat ; ranit, zasáhnout, zachvátit, uchvátit, dojmout (o duš. dojmech)

lehkověrnost, důvěřivost ; důvěra

mučený

Lombardie

příčina, důvod, podnět ; důvodná příčina, právo, plné právo ; omluva, námitka ; předstíraná příčina, záminka, zástěra, výmluva

práce, činnost, námaha, přičinění ; služba, pomoc ; možnost práce, čas ; pracovník, dělník, nádeník

Ezdráš

neštěstí, nezdar, nehoda, neúspěch

hodnost

nápadný, pro výstrahu

naprázdno, marně, nadarmo, bez úspěchu

křik

vyznat, uznat, doznat, přiznat ; vyjevit, dát najevo, prozradit (nějakým skutkem)

svolávat, přivolávat, povolávat ; volat na pomoc k soudu ; vzývat (bohy)

zapřísahání ; zaklínání (ďábla)

seslat (např. potopu ; takto RS 56:15)

zavazadlo, břímě

vír ; vír, vichr, vichřice, smršť ; témě, temeno (i hlavy, vrch, vršek ; hora, pohoří

svážení píce pro dobytek

Sála (řeka)

přímo, zrovna, právě ; docela, zcela, zhola, jistě ; velmi, tuze ; zkrátka, slovem (po výčtu)

samec

malý rozměr, skromnost

propadnout nejhorším mukám

navzájem, vzájemně

prostor, čas

ani v nejmenším, ani zbla

vzejít, vzniknout?

kůzle, kozlík, kozel (i kozlové po levici takto)

levý ; nejapný, neobratný ; zvrácený ; nepříznivý, neblahý ; nešťastný

postavit se proti

rána, poranění, zranění ; poškození, trhlina, díra ; rána, úraz, pohroma, škoda, ztráta, neštěstí, zlo ; bolest, bol, trýzeň, láska (duševní stavy) ; zraňující nástroj, zbraň, střela, šíp

je divné, je podivné

lehkověrný, důvěřivý ; věřící (o křesťanu) ;

Satan

snášet, trpět, zakoušet

lid

obětnice, kněžka

upevnění, vazba sloupu

spravedlnost, vyrovnanost

lombardský

lidský věk, pokolení, rod, generace ; lidé jedné doby, věk ; věk vůbec, doba ; časovost ; století

zuřit, vztekat se, řádit

záda, hřbet

bytí

postavit mimo zákon

trest ; pokuta, náhrada (za spáchaný zločin) ; potrestání koho, pomsta nad kým ; trápení, utrpení, trýzeň ; nebezpečí

noční stráž

něčí

patro, poschodí

házet, metat, vrhat

moč

tis

horské krajiny, hornatina, pahorkatina

(někdy výplňkové slovo, které není nutné překládat, viz např. RS 52:2)

cizí peníze = dluhy

tři dny

víc, více

odejít

Geoffroi, Geoffrey

líný, nečinný, zahálčivý

důrazně tvrdit, stát na svém

ulehnout na co ; opřít se o co ; doléhat, dotírat, dorážet na koho ; dát se do čeho, oddávat se čemu, usilovat o co

bít do očí

modrý

prudce, náhle, unáhleně, prchlivě ; rázně, rozhodně, důrazně, přísně ; úlisně, usilovně ; silně, mocně, tuze, náramně, velice, velmi

neporušitelně

kdysi, jednou, druhdy (o minulosti) ; jednou (o budoucnosti)

ochrnutý

stráž

Avalon

vyrazit, vydat se na cestu

odříznutí, odnětí, amputace ; vykleštění, kastrace ; přerušení (řeči) ; odtržení, odloučení ; exkomunikace

chráněnci, ochrana

odpor, rozpor, odporování

lombardský

vzpora, odboj, odpadnutí, odpad ; ubývání, mizení ; zatmění ; mdloba, mrákoty, ubývání sil

rovný, přímý ; správný, dobrý, spravedlivý ; prostý

ličgeský

dodávat, dovážet

stráž

odtud, dále (o pořadí, posloupnosti) ; dále (místně) ; od té doby, od té chvíle, potom, na to ; pak (vytčení otázky: proč pak ovšem přišel?, tj. za těchto okolností) ; brzy, zakrátko, co nevidět

příbuzní

otření, utření, vytření, smývání

tam (leckdy ne "tamtéž", viz např. jasně RS 54:16 ; 57:10)

běda!

tíseň, obklíčení, uzavření

zavřít, uzavřít, uzavírat ; shrnout, obsáhnout, (pas.) být obsažen ; uzavírat, vyvozovat, vyvozovat závěr, usuzovat, dovozovat

chamtivost, hamižnost, hrabivost

kámen

původce, autor

donekonečna, do nekonečna

vzadu, zadem, nazad

očišťovat (nábožensky), usmiřovat, zažehnávat, odčiňovat, napravovat ; odvracet ; usmiřovat, konejšit, naklonit si, uctívat

o, co do, vzhledem k, stran čeho, co se týče čeho, pokud jde o (o předmětu a vztahu)

dozvědět se, shledat

obvinit, vinit, vytýkat, žalovat

(Pražák ani MLLM nic)

muka, trápení

stav, povaha, ústava, dispozice, soustava, zřízení, ustanovení, konstituce

dolní, spodní

jako obyčejně, podle svého zvyku

hlavní ; přední, prvotní, prvopočáteční ; panovnický, císařský, císařův, císařské rodiny ; příčný (o cestě vojenským táborem)

klekání, pokleknutí, kleknutí

dříve

(viz nihil)

porušit

rozrazit, rozbít, rozehnat

(LMALB nic)

(Pražák nic, ani Franci nic)

jakkoli

lesknout se, hýřit

klamavý, klamný, podvodný, úskočný (LMALB udává jen adv. ; převedl a doplnil DZ)

čiňte pokání

nařídit, uložit

sucho, souš, suchá země

tedy (logický důsledek, slabší než ergo) ; tedy (pokračování nedopověděné myšlenky, to stává často na zač. věty) ; zkrátka, tedy (shrnutí a zakončení)

(in alqa re) upadat v co, upadat do čeho ; (in alqm) hodit se na koho, slušet komu ; padnout, sběhnout se, přihodit se, udát se ; dopadnout jak ; (alci) připadnout komu (o majetku)

hodnostář

právem

čtyřkolý vozík, kočár

roztahovat, tasit

propozice, v níž byla provedena logická konverze

prozkoumat, vyzkoumat

padesát

říhat, krkat ; vyvrhovat něco, vrhnout ; vyrážet (slova), pronášet

Arduenský les

rozesílat

známý

zbraň

potýkat se, bojovat

ztratit paměť

odepřít, odmítnout, kývnout na znamení odporu

usilovat, snažit se

na základě (per hanc auctoritatem na základě tohoto citátu)

pátek

žena (form. femina)

vydat se na cestu

záda, hřbet

poustevník

brát ohled? (tak Vg Dt 28,50)

hle, hleď, ejhle

práce, zaměstnání, činnost, úkol

spodem

Pán (o Ježíši), Hospodin (o trojjediném Bohu či Bohu Otci ; takto velmi často Vg.)

chránit, krýt

odděleně, odloučeně, zvlášť

branná rota, četa

překládat, přendávat, přesazovat ; přepravovat, převážet, přenášet, převádět, přeplavovat ; odevzdávat, dávat, předávat, podávat, přenechávat, svěřovat ; pouštět, vpouštět ; přejít, nevšimnout si, minout ; projít, přestát ; prožít, strávit

nepřivyklý čemu, neuvyklý čemu, neznající co ; neobvyklý, nezvyklý, neznámý, cizí ; neobyčejný, zřídkavý, řídký, vzácný, kromobyčejný

jemný, měkký ; sladký, zralý, lahodný ; mírný, klidný, tichý ; krotký (o zvířeti)

co nejlépe, nejlépe

protější, opačný

(zmínka Fournier I, 240 dole)

omluvit se, ospravedlnit se

zvrácený, převrácený, křivý ; zlý, závistivý ; nerozumný, zpozdilý ; šilhavý

lid Izraele

prokázat platné služby komu

tělesná stráž

správce sklepa, správce spíže ; sklepmistr, klášterní sklepmistr ; sklepník

zjevně

(MLLM nic)

úd

pochybovat (+ dat. o čem)

beztrestně

zakázané ovoce (takto Moneta 111b ; pozn. aparát ibid. cituje totéž vyjádření u Bonacursa)

[zřejmě spíše Slavonie než Srbsko, viz Thouz., Un traité, 34.]

sbírat, shromažďovat, sehnat, stáhnout

vyptávat se, zkoumat

dále (o míře a způsobu)

začátek, to, co bylo započato, počaté dílo, podnik, záměr, úmysl

(absol.) jíst ; (trans.) (alqd) jíst co, sníst co ; sežrat co ; strávit co ; projíst co ; promarnit, prohýřit co ; (refl.) sžírat se, trápit se

jestliže totiž

úplně

nazí lidé v okovech (označení pro kajícné poutníky)

Jakub, Jákob

postrašit, zastavit, polekat

Blažej

nenáviděný, protivný, odporný, nepříjemný

měděnka

shodit

lítost, zkroušenost, zkroušenost nad hříchy ; sklíčenost, hoře, žal, bolest ; útrapa, svízel, bída ; ničení, zkáza

něco přetřásat, projednávat

bagnioregský, související s Bagnioregiem

rychle

shromažďovat, shánět, sdružovat ; shromažďovat se, sdružovat se, shlukovat se ; shrabovat

bochník (DZ) ; koláč (zejm. obětní) ; placenta, plodový koláč ;

(LMALB nic, Pražák nic, MLLM nic ; Bosansko-humski..., 144 ; snad "nábožně")

tam

uzavřený, skrytý, tajný ; tajemný

potýkat se, bít se

přísněji (např. potrestat)

být nesvorný, nesjednocený, rozdvojený, ve sváru, znesvářen ; nesnášet se, svářit se ; bouřit se, vypovídat poslušnost ; různit se, lišit se, neshodovat se, rozcházet se, lišit se v úsudku

činit pokání ; litovat, želet, pociťovat lítost

štěstí

cizinec, pocestný, host

honit se

vážený, čestný, ctěný

označený křížem (odsouzený k nošení látkového kříže na oblečení)

věštba, věštění

zdržovat

k čemuž, o čemž (praví Izajáš apod.), podle slov (Izajášových apod.) (takto RS 53:18.20 či Fournier I, 69 ; následuje genitiv: Ysaie, Apostoli, je to vlastně asi výpustka, snad z iuxta illud (verbum) apostoli)

svržený

dopomoci k čemu (DZ původně pro RS 42:21)

(neklas. pro immo)

úraz ; svádění ; pohoršení

dokončit, dosíci čeho, obdržet, provést, dosáhnout

váhat

(spojka s indikativem:) když (časově) ; když tu, a tu, když najednou ; když, kdykoli (cum iterativum) ; tím, když..., tím, že...

viz ast-

Bulharsko

konání, díla, počínání, jednání (např. operatio daemonum, též jednání, činy ve Flor. rit. 248)

soulož, pohlavní styk, tělesný styk, obcování (LMALB a Pražák ; Pražák ještě sejití se, ale bez středníku, tj. se i k tomu vztahuje poznámka "pohlavní")

začal jsem

nakoupit, skoupit

agenský (související s městem Agen)

částečně

sestavit se v klín

strach

utratit, zničit, pozbýt, přijít o

Geoffroi, Geoffrey

rozmluva, hovor, úmluva

pro (účelově) ; pro (příčinně) ; pro, vůči ; za (po slovesech vyslání) ; skrze, prostřednictvím (o věci i člověku) ; pro, na (nějaký čas, např. pro tuto chvíli) ; pro, na (o dočasném stavu)

stlačovat, tisknout, svírat

velmoži

pozemský ráj

vážně nemocný

[přímo nenal. ; označení pro svět, světový mechanismus]

existence, bytí

slavit co

horní, vrchní, nebeský

tyč, tyčka ; míra, tyč k měření, sáhovka ; sáh? (délková míra) ; ? (plošná míra ; MLLM jen vysvětluje, neuvádí ekvivalent, ale odkazuje na fr. studii o těchto mírách)

(form. mansus)

živý tvor, živočich (o zvířatech i člověku)

náležitě, důsledně, stejným způsobem ; následně, potom

vejce, jikra, vajíčko

úmysl??? (viz RS 46:16)

opice (i přen. o napodobovačích)

prvomučedník

být svěží, být zdráv, být plný života, být plný elánu ; vzkvétat, kvést, být na vrcholu moci/slávy/štěstí, být na výsluní ; skvít se, vynikat, vyznamenávat se ; být ve vážnosti, mít moc ; bujet

být vázán, být povinován

obsadit ; zakořenit, usadit se (kde) ; utkvět (v paměti) ; mít v držení, zaujímat

hra v šachy, šachy

vyloučení, odstranění, vzdálení

hned, ihned (MLLM, 264 ; uvádí jen in continenti psáno zvlášť pod continens a tam má tuto informaci ; dohromady Fournier I, )

církev zlovolníků

konečně, teprve

mouka

svědectví, svědčení

zmírnit

neporušitelný, nedotknutelný

rozmluva, rozprava, rozprávka

(form. flaveus)

odnímat, ubírat

pustit

tuk (živočišný), sádlo (MLLM, z ekvivalentů dost jasně vyvozeno i živočišný, rod neuveden, příklady, ze kt. by se dal vyvodit, taky ne ; Pražák vůbec nic)

slabý, chabý

kniha, kodex, spis ; tabulky (na psaní) ; desky, dřevěná psací deska ; zápisky ; seznam ; hlavní účetní kniha ; kmen, peň (Pražák a LMALB) ; zákoník (zejm. Justiniánův), sbírka zákonů (DZ ex RS)

kniha Přísloví

prolomit, prorazit, porazit

nečestný, bezectný, hanebný ; zneuctěný ; nepěkný, škaredý

rychle, spěšně, honem

zápis, listina (v sg. zřídka)

leda snad (DZ ; z Pražáka to nepřímo vyplývá, viz sub "forte")

ukládat (trest)

plece

viz obiurgo

zůstat, setrvat

část, úd

zlomený, zesláblý

orel, orlice ; orel, znak římské legie ; orel (nástřešní ozdoba)

tábořit, stanovat

snášet

obyvatel vesnice, vesničan

víc, než je slušné (Ovidius, Horatius)

poddanství, poručnictví, moc

Glastonbury

otužování

stráž

Srbsko

z této strany moře, na těchto březích

pozorovat (zevrubně), prohlédnout si ; myslí pozorovat, v mysli přemítat, rozvažovat, rozvážit, uvažovat, uvážit

nenapjatý, nenaladěný [nespokojený v Pražákovi ani el. sl. nenal. ; jen toto. Stejně tak pod contentus nenal. spokojený.]

společný, smíšený, nerozdílný

prostorný, objemný, velký ; obsahující, obsáhlý ; schopný čeho, chápavý

dopřát, povolit

falanga, bitevní šik

být zamlčený, být nevyslovený ; být napověděný, být obsažen, ale nikoli explicitně

po desíti

nezdar, katastrofa

kalamář

dbát, dávat za pravdu

je-li to vůle osudu, chce-li tomu osud

stíhat, pronásledovat, útočit na co

zbývat

krvesmilstvo, incest, smilstvo

nehybný, nepohyblivý (i v pozit. smyslu: nepodléhající změně)

zřícení, spadnutí, pád ; pád, zkáza ; zřícenina, rozvalina, trosky, sutiny

táhnout k čertu

oblíbit si, mít rád

Milíč z Kroměříže

přírodní podmínky

důkladný, pečlivý

hojně, rozsáhle

spálit

říkat, pravit, tvrdit ; říkat jako, přitakávat, přisvědčovat

vrůstat, zarůstat (alci rei do čeho) ; kvést, bujet (i přen.)

zkáza, zkažení, porušení ; svádění ; podplacení, podplácení, korupce ; zkaženost, zkažený stav, zvrácenost ; zetlení, proměnění se v prach, zánik ; pomíjivost, pomíjitelné (vypsáno i z kontextů ve Vg.)

kojit

ujmout se věci

ječný, ječmenný

trojí, tři

mléčně bílý

urážka

týden

zrada, zpronevěra

vysvěcení kostela

podfukem, klamně

platit

podivuhodně

následovat, pronásledovat, stíhat

posel

dřívější termín v nějakém rozsahu (např. pokud se něco rozhodně stalo mezi 1220 a 1227, tak je t. a quo 1220 ; v jedné renomované knize to je špatně, proto zapisuji ; takto jasně Dondaine, Durand, 243)

potlouci, vrážet

smrtelný hřích

je zřejmé, je patrné, vysvítá, je nabíledni, je očividné, ukazuje se

Behemót

užívat, používat, upotřebit, zacházet s čím, zabývat se čím ; požívat, jíst, živit se čím, žrát ; užívat, využívat, těžit z čeho ; řídit se čím, zachovávat, dbát

Bar (dalmatské město)

plnit, dosáhnout něčeho

prosebník, přímluvce

věrohodný, autentický

nebýt s to, nemoci

(LMALB nic, ani druens, druo, drudo, jedině drugo, bohemismus pro druh apod.)

odevzdávat, skládat

společně

oděný praetextou (tj. nachem lemovanou tógou, kterou nosili chlapci do 17. let) ; vyšší úředník ; nedospělý hoch

ač nepatrní počtem

vykonat, dokonat, dokončit, provést, uskutečnit ; dokázat, dovést, způsobit (aby)

pravidelný, výroční, každoročně se vracející (zejm. o náboženských svátcích) ; slavnostní

sám

vždyť přece ne

váha

kořist

zkušenost, znalost, zběhlost ; chytrost, důvtip ; chytrost, zchytralost, vychytralost, úskočnost

jen, pouze, jenom, toliko

ne však, nikoli však

kupříkladu, například, třebas

(v souvislosti s inkvizicí) (viz Fournier I, 268, pozn. 105)

vychloubat se, honosit se, chvástat se

do (ne nutně "až do", srv. TDH 315:29 aj.)

barbarský, nevzdělaný, krutý, hrubý

úžina

loď, plavidlo

(in speciali překládá WEH "especially")

světská paže (světská moc)

napadnout, přepadnout

osobitý, svérázný, zvláštní ; určený, příslušný ; vhodný, náležitý ; milovaný, drahý ; nakloněný, přátelský

k večeru

Kaledonie (dnešní Skotsko)

moc, síla, vliv, prostředky, bohatství

los, losování, losovací kamének, věštba, osud ; práce, povinnost, úřad ; úděl, sudba ; úděl, účast v čem ; část ; jistina

lacino

velekněžka, nejvyšší kněžka, arcikněžka, představená chrámu, hlavní obětnice ; dozorkyně ; mistryně (přen. o ženě dovedné v nějaké disciplíně)

oheň

prázdný, dutý, jalový ; zbavený (světla, života) ; daremný, marný, jalový

(abl.) mimo koho, kromě koho

s přestávkami?

uvolnit ; ulevit, ulehčit, polehčit, vést ke zotavení čeho ; zbavit čeho, vyprostit se z čeho (reflex. či pas.)

cesta

obklopit, obkličovat, obtáčet

odřezávat, odříznout, uříznout, vyříznout, přeříznout ; ustřihnout ; odtít, utít, useknout ; oddělovat, rozdělovat ; odlučovat, odnímat

prodlení, meškání

pomýšlet, mít v úmyslu, přemýšlet, přemítat, myslet na

nařízení

mina (váhová a cenová jednotka)

rozmanitost mínění

zrát, uzrát, dozrát

vyhlásit, uveřejnit, přednášet, vyslovovat, prohlašovat

hrát si s čím (alci rei) ; zahrávat si ; tropit si žerty z čeho, vysmívat se čemu, dobírat si co, tropit si úsměšky z čeho ; klamat, podvádět

(Fournier I, 315)

Trogir (město v Dalmácii)

jednotliví, po jednom

nalézt, najít, (na něco) přicházet ; nalézat, dovídat se, shledávat ; vyhledávat, vymýšlet, vynalézat ; opatřovat si, zjednávat si, dosahovat ; zřídka též přijít ke komu, čemu

tak velký, stejně velký

modlit se růženec, říkat růženec, odříkat růženec

smysl, myšlenka, obsah

udání

zlepšit, vylepšit, zvýšit hodnotu ; poopravit, vylepšit ; vyléčit, uzdravit ; (pas.) vyléčit se, uzdravit se ; opravit (věc, např. loď) ; obdařit, obdarovat, (spec.) obdařit donací

osada, vesnice

vzápětí, za chvíli