Latinský slovník

přijímat

má se, sluší se

barbarský, nevzdělaný, krutý, hrubý

cost (filosofický termín)

převorství

učinivše obrat

vytrhnout, vyškubnout

zdržovat, bránit

vina, přečin

[budoucí infinitiv od esse, náhrada za futurum esse]

oprávněná nenávist

oznamovat, ohlašovat

přisluhovat, posluhovat, podávat (o jídle či nápoji) ; opatřit (i co čím), obstarat ; poskytovat ; vykonávat, provádět

lidový jazyk

soupodstatný

prostředník, tlumočník

dar, dárek (v šir. smyslu ; spec. pro dar biskupovi od kněze na znamení úcty a též pro dárek věřících biskupovi či arcijáhnovi u příležitosti synodu)

obrátit na útěk

probůh!

jíst

laik

podvracet

nalevo, vlevo

zálety, freje, smyslný požitek

dočasně ; včasně

hustý

nicméně, přece

nezdrženlivě ; hned, ihned (MLLM odkaz: incontinenter = in continenti, to nal. sub continens jako hned, ihned)

přicházet v úvahu

okrsek, obvod (na kterém vykonává nějaký úředník či pověřenec svou funkci) ; dvorec (oblast pod správou jednoho šafáře) ; okrsek, obvod (soubor statků, jejichž výnosy plynou do jednoho ?dvorce? ; MLLM angl. "household department", fr. "service")

až

vyčnívat, vynikat ; zřetelně se jevit, být patrný, být zjevný ; být, existovat

připsat, připojit, přidat (do listiny) ; zařadit koho kam, počítat koo mezi, přijmout ; ustanovovat, zřizovat ; připisovat, přičítat komu co ; přivlastňovat komu co

prolétnout očima, pročíst

odvést, zavést

mít větší přehled, připravený k boji, pohotový

vážně

dovednost, řemeslo, umění

malé suché fíky

čekat, nic nedělat ; bydlet, sídlit, zůstávat ; obstát (explicitně MLLM ; i např. o tvrzení, ověřeno jasně v Moneta 90b a asi i v jedné citaci MLLM) ; (impers. "stetit") je dohodnuto, rozhodnuto, stanoveno

promeškaný, prozahálený, zameškaný

poslouchat, být poslušen, dopřávat sluchu ; podlehnout (DZ ex RS 57:8 obedire peccato)

nevědět, neznát

trh

Provence

závěť

Avalon

vyzvědač

vidět, znát, vědět

šafářka, hospodyně, selka ; venkovské děvče

obrácený dopředu, vyčnívající vpřed, nastavený dopředu ; přední ; přivrácený ; protější, z protějška přicházející ; vpředu ležící, zpředu, naproti, proti (proudu) ; protivný, nepřátelský ; nepříznivý, neblahý, nevýhodný, nedobrý, nešťastný ; protivný, opa

vztahovat, natahovat, napřahovat ; zdvíhat ; roztahovat, rozkládat, rozprostírat, šířit ; podávat, nabízet, dávat, poskytovat (i přen.) ; pokládat, ukládat, rozkládat ; natahovat ruku s něčím, podávat, nabízet, dávat, poskytovat

papež

mimořádný příděl jídla, (snad i) počastování ; poplatek (za poskytnutí výhody)

větrná smršť?

sousední

horní, vrchní, nebeský

spravit, nahradit

sourozenec, příbuzný, pokrevný příbuzný ; pokrevní přítel

pohyblivý, rychlý, hbitý

únava, ochablost

vždy, vždycky, stále, ustavičně ; jednou provždy ; stálý (u subst. lze přeložit přídavným jménem)

levý ; nejapný, neobratný ; zvrácený ; nepříznivý, neblahý ; nešťastný

chápat se čeho, prudce uchopit co ; unášet, hnát, táhnout, vést co ; chvatně jít, chvátat, spěchat ; rvát, vyrvat, urvat ; trhat, utrhnout, strhnout, vytrhnout ; vléct, vléci, táhnout

tíseň, obklíčení, uzavření

proti vůli

bolest ; vzrušení, pohnutí ; bolest, bol, trápení, hoře, žalost, zármutek, žal ; lítost ; trud ; rozčílení, rozmrzelost, hněv, rozhořčení, nevrlost ; příkoří, urážka ; cit, pathos (v řečnictví)

často, zhusta, mnohdy ; opětovně, opět a opět

hned, co nevidět

přidat, přidávat, dodat, dodávat, doplnit, doplňovat, přikládat, dávat k čemu, připojovat ; dodávat, způsobovat, vzbuzovat, zjednávat

končí... [bývá uváděno na koncích díla ; končí, tak se to většinou překládá, např. Spunar]

podrýt, podbourat

zadržet

(částka placená některými nově zvolenými papeži prominentním Římanům, kterou si zajišťovali jejich věrnost)

opice (i přen. o napodobovačích)

Nehemjáš

zatlačený zpět, skrytý, zastrčený

tam (leckdy ne "tamtéž", viz např. jasně RS 54:16 ; 57:10)

jáma

podvádění, podvod, klam, klamání

klást na různá místa, tu a tam klást, rozestavovat (zejm. voj.), rozkládat ; pořádat, uvádět v pořádek, rovnat, urovnávat, upravovat ; určovat, ustanovovat, nařizovat ; připravit, přichystat

přísahat na evangeliář

mladší ; menší

přimluvit se za koho

zavržení, neschválení

stráž

podporovat, být přízniv, přispívat ; podřídit se

krvesmilstvo, incest, smilstvo

náhoda, osud

spokojený s čím

(lid.) česnek

přerušit

spoutat, svázat

napálený, naštvaný, pohněvaný

obraceti k něčemu, vynakládat v něco

svatost

podložit, podstrčit ; porobit, podmanit ; podstrčit (podvodně) ; dosadit (někoho na čí místo) ; připojit, dodat (několik slov k již řečenému apod.)

motyka

(viz effundo)

soudit, rozpoznat

klín

nesouhlasit, nebýt v souzvuku, neshodovat se, nesrovnávat se, uchylovat se, různit se, lišit se ; nesouhlasit, různě znít

podvod, lest

rozdělit, rozčlenit, rozrůznit, rozrůzňovat ; rozlišovat, rozeznávat ; určovat, stanovit, vyznačovat, vyznamenávat ; klást důraz na co ; vyšívat ; pestře barvit, pestře zdobit, krášlit

tribuna, řečiště

moc ; síla ; vláda, svrchovanost ; úřední moc ; úřad, hodnost ; účinek ; možnost, schopnost ; oprávněnost, právo ; volnost, dovolení ; příležitost k čemu

osvětlený, jasný, světlý, zářící ; skvělý, výtečný, znamenitý, slavný ; významný, vznešený, vážený

odlehlý, vzdálený, skrytý, v ústraní

počet, účet, účtování ; seznam ; částka, suma, účet ; obchod, obchodní záležitost ; záležitost (z. vůbec) ; výhoda, prospěch ; počet, účet (přen.) ; opatření ; jednání, plán ; poměr, vztah, ohled, dbaní čeho ;

stejně jako

nesmysly

prodlévající, zůstávající ; přinejmenším ve střv. latině i bydlící, sídlící, dlící, žijící

růžový, purpurový

držet se čeho (i přen., např. TDH 311:6n.)

ve stavu milosti

s laskavým dovolením

kraj, okres

kotev, kotva, kotvice

absoluční dopis

třikrát

již dříve

podrobený, poddaný, kdo se vzdal

vozataj, příslušník zásobovacího oddílu

sebe (genitiv zvratného zájmena pro 3. osobu, předmět musí být v klas. lat. totožný s podmětem)

blátivý, z bláta

házet, metat, vrhat

platit

jako (vztaž. v přirovnání) ; nějaký, mající kvalitu

nepatrný

dobrotivost

nalézt

jak o tom (píše Apoštol Římanům)

(neklas. pro quondam)

dát

palcátník

neschvalovat, zavrhnout, neuznávat

určovat, vyměřovat, stanovit

velitelův zástupce

přirozená smrt

narodit se, vyrůstat

kopyto (koňské)

popořádku, po řadě

příkrý, prudký

nemíšené víno

věz

téma, látka

Ježíš

takový ..., že

za úsvitu

v celku, v podstatě

ne však, nikoli však

náhlý, nenadálý

učit se, naučit se (alqd. čemu), být vyučován, být posluchačem (koho), studovat (práva) ; poznávat, poznat ; dovědět se, zvědět (rozhodně nenalezen význam "vyučovat")

almužna (darování i darovaná věc), dar, dobrodiní

kousnutí, štípnutí, uštknutí ; kousání, jedení čeho ; rozštěp (dřeva) ; bolest (kousavá, hlodavá), palčivost, ostrost

jasně, nápadně, znatelně (v RS 50:25 např. "notabiliter sciendum", tj. něco jako "je třeba vědět se vší jasností") ; význačně, významně

časný, světský ; pohanský ; stoletý

velice, nesmírně (DZ) ; nadmíru, příliš

(LMALB nic, Pražák nic, MLLM nic ; Bosansko-humski..., 144 ; snad "nábožně")

povzbudit

jako, jakoby ; takřka, abych tak řekl ; například, jako například, jako, tak třeba

jest lépe

(LMALB pod aërius uvádí "metr. aere-" ; metr. je podle seznamu zkratek "metrice", tj. metricky, čímž zřejmě míní zachování rytmu básně ; z tohoto zdá se plyne, že aereus může být též forma aërius, tj. "vzdušný" atd., čemuž odpovídají... pokr. v části 2)

ohýbat, křivit (bás. o raněných končetinách) ; (práv.) pronášet dupliku (odpověď na žalobcovu repliku)

Srbové

svět, tento svět, tento život, tento věk ; věčnost

jazyk (řeč), jazyk (v ústech) ; národ (přen.)

míra, měření, měřítko

shromáždění, srocení, houf

společná záležitost

Morava (ve Střední Evropě) ; Morava (ve Skotsku, viz Nitze, Perlesvaus II, 97)

věnec ; věnec zdi ; kruh posluchačů ; kruh vojska svírajícího město ; koruna ; tonzura ; souhvězdí Koruna ; růženec (zřejmě ; nalezeno sousloví dicare coronam v souvislosti s uložením pokání)

(viz oboedio)

proto (příčina i účel) ; takže (DZ, např. TDH 319:29)

spodem

opustit, nechat, zůstavit, zanechat ; zanedbat, opomenout

katar

spoluslužebník

Brescia

opatřování vody, doprava vody

cizoložství, zálety

Épeiros (dnešní Albánie)

na rozdíl od

krvavý, krvavě červený ; krvavý, potřísněný krví ; krvelačný, krvavý, krutý ; barvy pečetního vosku

nepřemožený

(adv.) spěšně, nakvap

zadní dveře, zadní vchod

živý tvor, živočich

halena, kabátec (MLLM blouse - doublet, tvar gen. a rod neuvedeny ; LL sub doublet: mužský krátký přiléhavý kabátec z 15.-17. stol. ;

ujmout se věci

dobrovolně, úmyslně, sám od sebe, z vlastního popudu ; po vůli ; o své újmě, sám o sobě

uvnitř, zevnitř

předsevzetí, úmysl ; látka, téma, děj (dramatu), hlavní věc ; návěst (úsudku), premisa

ohýbat, zahýbat, sklánět, kroutit, křivit ; napínat ; zatáčet, otáčet, obracet, uhýbat, namířit, změnit směr, zamířit, uhnout ; řídit ; ohýbat, obracet jinam, uchylovat, měnit (smýšlení) ; pohnout, umírnit, obměkčit, oblomit, dojmout, přivést k povolnosti

vědět, zvědět ; znát, umět, rozumět ; rozsuzovat, rozhodovat ; domnívat se, mínit, usuzovat, soudit

(viz exsto, exsisto)

získat (střv. ; germanismus)

na dvě strany, dvojím směrem

se špatnou pověstí, nečestný, nectný, hanebný [Pražák uvádí zlopověstný, ale dnešní užití slova zlopověstný tomu spíše neodpovídá]

zříci se čeho (bludného názoru apod.)

ústně

krátce, o trochu

přechovávač (technický inkviziční termín pro ty, kdo nejsou kacíři, ale kacíře ubytovávají a starají se o ně ; takto DZ pro RS 47:15)

jinak řečený

zdržovat od něčeho

souvěčný

upevnit

odměnit, odplatit

záletník, sukničkář, frejíř

ječný, ječmenný

vyrovnat se, stačit

zdánlivost

zavřít, uzavřít, uzavírat ; shrnout, obsáhnout, (pas.) být obsažen ; uzavírat, vyvozovat, vyvozovat závěr, usuzovat, dovozovat

plodný, nesoucí plody

osud, řízení

očarovaný, kouzelný, napuštěný kouzelnou šťávou ; otrávený, napuštěný jedem ; jedovatý

dlužná otrokyně? (často se vyskytuje v Iz dubrovačkog archiva 3)

část, úd

věrohodný, autentický

být v nouzi, v tísni, v nesnázi

plozením (pojem traducianismu, který učil, že lidské duše pocházejí ex traduce z duše Adama a Evy)

pouhé jméno

bázeň ; skromnost, uměřenost

lid, nižší lid

mimořádně

Makedonie, země na sever od Řecka, většinou vnímána jako oblast od Olympu až k řece Strymonu

vykládat, vysvětlovat

správcovství, hospodaření (ve Vg. jen tento význam ; L 16,2-4) ; hospodářství (DZ ; takto Int. Ioh. byl vyhnán od Božího trůnu a z nebeského "villicatio", podle Boz. dohl. "hospodářská stavení" ; DHC 309:13: in tali vilicatione [Lucifer] seduxit angelos)

(viz socius)

(město ve Španělsku, jiné je Placentia, tj. Piacenza)

obracet

hloubka

odkládat, odevzdat

odhalit, zjevit, vyjevit, učinit zjevným

kramář, obchodník, obchodník se střižním zbožím (ale i obecněji kramář, podobně jako historicky fr. mercier ; srv. citaci MLLM VII, s. 672 "tam mercerii quam negociatores", kt. také může ukazovat na nutnost širšího chápání)

loď, plavidlo

pohybovat, stále otáčet

sehnat, zpět hnát, zpět přivádět

jen, jenom, pouze, toliko

nerad, proti vůli

královna

asketický život, mnišský život

tlačit zpět, zatlačovat

zápis, listina (v sg. zřídka)

vložiti, naložiti

pustit, opustit ; vzdát se, zanechat čeho, nechat stranou, nechat bez trestu, pustit ze zřetele ; mlčky přejít, pominout, opomenout co, nezmínit se o čem, nemluvit o čem

šikmo

nepatrný

přijít k rozmluvě

večeře (DZ) ; hlavní jídlo (u Římanů mezi 3. a 4. hod. odpolední), oběd ; hostina

spatřit, uzřít

dobrodiní, laskavost

článek víry

u, při, na, v ; jest, záleží, závisí (o příčině, např. příčina čeho je ve mně)

přicházet

délka, doba trvání

Chorvatsko?

(nenal. nic)

(střv.) (jihofr.) (člen užívaný někdy před mužskými jmény)

vrátit se

takový - jaký

(ex alqa re) vyletět odkud / z čeho ; vzlétnout, vylétnout ; (o rychlém pohybu) vylétnout, vypadnout ; vyřítit se, vyrazit ; povznést se, pozvednout se ; (ex alqa re) ujít, uniknout čemu

svědek

trávit, prožívat (čas, život), žít

(v MLLM je fr. a angl. ekvivalent, kt. znamená zároveň "nebohý" i "ničemný", takže odtud, stejně jako z uváděných citací, nelze určit, zda má slovo i význam "ničemný")

zženšťovat, činit ženou

celerář (mnišská hodnost)

(pas.) rozložit se, zetlít

lodyha, stonek, (spec.) stonek kapusty, košťál ; kapusta, zelí

hlasatel, vyvolavatel

ozbrojený

moč

a to proto, že

chuť (vlastnost předmětu, nikoli jeden ze smyslů) ; pachuť ; pamlsek ; vkus

Wales (William z Malmesbury, De antiquitate, ed. Scott, 64)

zmírnit

ohýbání, ohnutí ; ohýbání hlasu, modulace ; záhyb (cesty) ; zacházka, oklika

snad, možná, pravděpodobně, jak se zdá, jak myslím, podle všeho, nejspíš, asi ; asi (u číselného údaje)

úhoř

pták, polétavec, okřídlenec

držet, mít, zastávat, zaujímat

mnohokrát, často

předběžná volba, předběžné rozhodnutí ; znamení, známka, návěští, předzvěst ; přednost

chamtivost, lakota

postavit, vystavět, zřídit ; stanovit, ustanovit, určit, nařídit ; stanovit, soudit, představovat si ; ustanovit se, odhodlat se, rozhodnout se, umínit si

v nepřítomnosti (koho)

podezřívat

kromě, mimo, vyjma, s výjimkou

chápat, pochopit, osvojovat si, učit se, poznávat

bedlivost, opatrnost, ostražitost

uvnitř, zevnitř, dovnitř

svým nákladem, na své útraty

podporování, pomáhání, podpora, pomoc, přispění

udání

nadarmo, zbytečně, zbůhdarma

pravidelný, výroční, každoročně se vracející (zejm. o náboženských svátcích) ; slavnostní

nerozvážnost

adoptovat, za své přijmout, osvojit si (dítě)

opatřovat

místo, kout ; místo v přírodě ; poloha místa ; kraj, krajina, země, oblast ; dědina, osada, město ; místnost ; bydliště, byt ; rodidla, intimní (ženské) partie

služba ; konání, úkon, práce ; služby Boží (v pl.) ; úřad, funkce ; zaměstnání ; povinnost ; smysl pro povinnost

odchylka???

hrát si s čím (alci rei) ; zahrávat si ; tropit si žerty z čeho, vysmívat se čemu, dobírat si co, tropit si úsměšky z čeho ; klamat, podvádět

svobodný, volný

lůžko

lstivý

výtka, pokárání

ač, ačkoli, byť (s adj. i celou větou)

(neos.) "sedit mihi" vyhovuje mi, hodí se mi, sedí mi ; (neos. akt.) je dohodnuto, je domluveno ; zaujímat, zastávat, držet (o profesuře, biskupském stolci)

pozívat, vyzívat, zvát, vybízet

Tartar, podsvětí ; peklo

utíkat, ubíhat, unikat

uzdravit se

zamítnout, odmítnout

vor

společný, smíšený, nerozdílný

totéž, to samé

vytvářet pevnost

obilí, plodina, ovoce, plod

nezdar, katastrofa

služebná

jak - tak (nejvíce, zvláště)

zvednout se

vojenské umění, vojenství

po řadě, za sebou, popořádku

pokrm, strava

nakonec (MLLM ; přiklad neuveden a angl. i fr. ekvivalent znamená jak "nakonec", tak "konečně", tj. nevím)

stín ; přítmí, ústraní ; tmavost, temnost, tma, noc ; stín, odstín ; stín, duch, přízrak, mátoha, přelud, vidění ; záminka ; nohsled, ocásek (zejm. o nepozvaném hostu, kterého přivádí host pozvaný)

blízko, nablízku, zblízka ; nedávno, posledně ; skoro, téměř, málem, bezmála, takřka ; asi, jaksi, do jisté míry (v přirovnání)

dát se na pokání, obrátit se k lepšímu životu ; stát se členem řádu, složit mnišské sliby ; proměnit (chléb a víno v tělo a krev Kristovu) ; (pas.) být zaměnitelný (fil., log.) ; věnovat se, oddávat se čemu, obracet pozornost k čemu

do výše, vzhůru ; ve výši, vysoko

Avignonet

z Boží milosti

ale ne, avšak ne, ale přece ne atd.

v hojném počtu

nehoda, neštěstí, nepohodlí

střídavě

příboj, vlnobití, vlnění

jmenovat, nazývat, říkat komu jak, prohlašovat koho za koho ; povykovat, křičet

dům, příbytek

maršálek

počátek, původ

kůzle, kozlík, kozel (i kozlové po levici takto)

darovat, odpustit, prominout

co nejpřísněji potrestat

onde, na onom místě, tam

žádoucí, milý, vítaný

jít / chodit do kostela

přátelství, těsný poměr

blažený ; blahořečený, blahoslavený

hra v šachy, šachy

složit zbraň

hřbitov

chvályhodný, hodný chvály, hodný oslavy

spíše, raději

okolostojící

potřebovat, souviset

dostat, nalézt

zjevně

kmotr

stráž

vlévat, vlít, nalévat, nalít, naplnit ; vpustit co kam, rozšířit, rozlít (i např. o světle) ; rozestřít, pokropit ; nasypat ; rozházet ; zasypat (šípy apod.) ; splývat (o vlasech)

rozmnožovat, rozplemeňovat, rozplozovat, rozsazovat ; rozšiřovat (místně) ; dál vést, udržovat, zachovávat, prodlužovat ; odsunout (do budoucna)

ačkoli, i když, přestože, třebaže (MLLM explicitně: "bien que - although") ; (slovo uvozující přímou řeč - sic)

ukojit chtíč

seslat (např. potopu ; takto RS 56:15)

soucit

zblízka, muž proti muži

upínat zřetel, zpozorovat

hrozit

vyhlásit, uveřejnit, přednášet, vyslovovat, prohlašovat

když

hrad ; castrum, opevněná vesnice (v Dějiny Byzance psáno kastra, což je řecká podoba)

pokud, jak daleko, až kam ; až pokud, až po kterou dobu (čas.) ; ježto (příčinně) ; aby (účel ; jen v pozdní lat.)

neprávem, nepodloženě ; marně

pokrevná příbuzná, rodná sestra, vlastní sestra ; tchyně

pršet

touha, chtivost, žádost, žádostivost, žíznění po čem ; chtíč, smyslná žádost, chlípnost, vilnost, smyslnost ; rozkošnictví, požitkářství, bujnost, zhýralost, prostopášnost ; chuť, záliba ; choutka, libovůle, rozmar, vrtoch

trvat na čem, stát v čem

čistit, ospravedlňovat, hojit

senspekt (starší bratr, kterého opat posílá k vyloučeným, aby jim domlouval a posiloval je) (viz Regula Benedicti 27,2-3)

tuk (živočišný), sádlo (MLLM, z ekvivalentů dost jasně vyvozeno i živočišný, rod neuveden, příklady, ze kt. by se dal vyvodit, taky ne ; Pražák vůbec nic)

kopí, oštěp

zdraví, zdravý rozum, rozvaha, rozumnost

hlavní ; přední, prvotní, prvopočáteční ; panovnický, císařský, císařův, císařské rodiny ; příčný (o cestě vojenským táborem)

poutat, zaplétat, zamotat ; dělat neschůdným, nepřístupným ; zaplést, zamotat, zmást ; překážet, zabraňovat, být na závadu, vadit, ztěžovat, zdržovat, mařit, znemožňovat, překazit

lyonský

postupně, popořadě (MLLM), v časovém sledu, chronologicky (De antiquitate Glastoniae ecclesie, trad. Scott, 87)

zmínka

Jeremjáš

po pěti

ačkoliv

uvězněný, žalářovaný (nikoli nutně "zazděný", viz Fournier I, 295 o navštěvování vězňů)

vicenzský

vzít si příklad

Dunaj (na dolním toku)

[hrabství, viz comitatus]

na prvním místě hlasující, přední

známka

náklad, výdaj