Latinský slovník

mečíř

jako kdo, po způsobu koho

vytknout, naříkat

tři roky

všední den

pozemský ráj (takto např. TDH 311:18)

(význam "puzení" nenal. v Pražákovi ani LMALB, jen pohánění, popohánění, bez uvedení, že i v přeneseném smyslu ; WEH nicméně "impulse")

jako otroci

Verona

mít převahu ( mít méně

odlišný, ale nikoli nesouvisející (s tématem)

viz decresco ; decerno

rozptýlený, rozsypaný

uvádět za příčinu, udávat za záminku ; předstírat

na křídle, spojenecký

hluboké tóny

sdělení, sdělování ; sdílení, vespolné účastnění, obcování ; udělení

z Boží milosti

tam

odepřít, odmítnout, kývnout na znamení odporu

odpor, hnus

chodit, toulat se, bloudit

hezký, pěkný, roztomilý ; způsobný

obnovit

Geoffroi, Geoffrey

obilí (zejm. vymlácené), zrní ; osivo, zrno k osevu (form. bladum) (LMALB nic víc, zrní DZ ; kontext Fournier I, 327 vůbec neodpovídá významu obilí)

vychloubat se, honosit se, chvástat se

společná záležitost

břímě, náklad, tíha

roztrousit, rozmetat

předvolat, povolat

důležitý, závažný

náboženská výchova ; katechismus

hýbat se, pohybovat se ; hýbat, pohybovat, pohnout čím ; dát se na pochod, táhnout dál, přesunout se ; potřásat, třást ; vrtět ; připravovat, chystat ; hýbat se, mít se k dílu ; (pas.) vlnit se ; zahnat, zatlačit, odstranit, vyloučit

rozrazit, rozbít, rozehnat

nebeská klenba

nečistota, špína ; špinavost, nízkost, sprostota (častěji v pl.)

klást na různá místa, tu a tam klást, rozestavovat (zejm. voj.), rozkládat ; pořádat, uvádět v pořádek, rovnat, urovnávat, upravovat ; určovat, ustanovovat, nařizovat ; připravit, přichystat

Chorvatsko

živý tvor, živočich (o zvířatech i člověku)

právě, zrovna, zrovna tak (adv. přirovnávací ; proto, pročež, tedy (spojka důsledková, neklas.) ; nuže (vyzývací ; i klas.)

střední cesta

maso

bát se, obávat se

šikmo

mít povinnost, zasloužit si

svátost, tajina ; peněžitá záruka skládaná při civilní při ; služební přísaha (voj.) ; přísaha

dlouho, déle, dost dlouho, příliš dlouho

prut, proutí

dát, ustanovit ; odpykat ; konat spravedlnost, rozsuzovat, zasedat na soudě, zavést (iudicium vyšetřování) ; vzdávat, prokazovat ; vydávat (počet), udávat (důvod) ; splnit ; učinit koho čím

odevšad, ze všech stran

změnit, proměnit, přeměnit

je zřejmé, je patrné, vysvítá, je nabíledni, je očividné, ukazuje se

sousedé

všechen, celý

zdrženlivost, zdržování se ; půst, hladovění, postění ; střídmost v pití ; sebeovládání, čistota, nezištnost, poctivost ; šetrnost, zdrženlivost ve výdajích ; nepřijímání svátosti oltářní

kmen

velitel dekurie, náčelník

přísahou se ve spolek zavázat

vlhký

bojovat bez štítů

ani

měřit, vyměřovat (častěji však depon.)

kromě

útočiště

po pěti

[zřejmě spíše Slavonie než Srbsko, viz Thouz., Un traité, 34.]

dům, příbytek

pohybovat se, být

náležitá výška

(LMALB nic, Pražák nic, MLLM nic ; Bosansko-humski..., 144 ; snad "nábožně")

pozdvihování

ječný, ječmenný

odplatit

rozkol, různice, spor, rozbroj ; vzpoura, odboj

(MLLM nic)

přihlásit se k čemu, přijmout co

kožešník

(Pražák nic)

funkce (mnicha, zejm. pověřeného vnějšími záležitostmi, správou grangie apod.) ; pozemek (patřící ke klášteru) ; okrsek ; duchovní moc (MLLM doslovně takto)

stěsnaný, stlačený, hustý

nejednou

někudy, nějak

zženšťovat, činit ženou

odvděčit se

příbytek, sídlo, domov

vytřásat, střásat ; shodit, vyrazit (z ruky), vyhodit, vystřelit, vymrštit ; zapudit, zahnat, odehnat, vyhnat ; vyloudit, vyvolat ; roztřásat (třesením rozvinovat ; prohledávat, prošťourávat, prozkoumávat ; rozvinout

Jeremjáš

ostatky svatých (Snoek, MP, 20)

chamtivost, lakota

část, úd

do výše, vzhůru ; ve výši, vysoko

připojit, přidružit

odpírat

přišívat

třetina

opět, znova

po smrti, posmrtně

velmi, velice, tuze, silně

Adam

desetinný, příslušný k desáté legii

vynaložené peníze, náklad, náklady, vydání, výlohy ; strava

před

vyhlazení, povraždění

granátové jablko

stávat se změkčilým

dvojitá přikrývka

hrob, hrobka, pohřebiště ; náhrobek ; mohyla

námaha

obrácený zády, prchající

nemíšené víno

syrový, surový, nezpracovaný ; hrubý, drsný, neumělý ; nezkušený, nevzdělaný, neznalý

táhnout zpět, vléci zpět ; odvést, oddálit, zdržet ; vyhýbat se, zdržovat se (Pražák refl., ale nejen: RS 45:13 nerefl.) ; odcizit ; souvat, odvracet se, vyhýbat se (refl.) ; znova táhnout, opět vléci, znovu vytáhnout

zatajování, skrývání

laskavý, štědrý, vlídný

jednoduše, prostě ; jednotlivě ; přímě, otevřeně, poctivě

výzbroj

dotknout, narazit

jak velice, jak málo

jezdecký

tlačit zpět, zatlačovat

společně, zároveň ; obecně

1. scházet se, sejít se, shromažďovat se, přicházet, dostavovat se (in locum, ad alqm) ; (tranzitivně) setkat se s kým, zastihnout koho, navštívit koho, zajít ke komu, mluvit s kým (alqm) ; 2. stíhat, žalovat, obesílat koho

zrádce, udavač

ukládat (trest)

obrazně (popravit někoho obrazně, např. spálit jeho vyobrazení)

(MLLM nic)

hrob, hrobka, pohřebiště ; náhrobek ; mohyla

vyskytnout se, objevit se

rychlost

doznání, přiznání ; vyznání hříchů, zpověď ; zpovědní tajemství ; výpověď, svědectví

odepřít, popřít

profánní, neposvátný, světský ; nezasvěcený (zejm. do mystérií) ; všední, neslavnostní ; nečistý ; bezbožný, bohaprázdný, bohapustý ; zvrhlý, hříšný, nečistý ; zlověstný (o zlověstném ptáku, tj. výrovi)

souvislý, nepřetržitý

přinejmenším

bytnost, esence

rozkaz, příkaz, nařízení, předpis ; rada ; povzbuzení, napomenutí ; pravidlo, naučení ; nauka, učení

Split

neštěstí, nezdar, nehoda, neúspěch

(spojka rozlučovací ; uvádí rozluku možnou, ale ne vždy nutnou, takže má leckdy význam slučovací ; někdy poopravuje předešlou výpověď)

opustit, nechat, zůstavit, zanechat ; zanedbat, opomenout

soutěžení, závodění, horlivost, usilování ; řevnění, řevnivost, žárlivost ; závist

leda snad (DZ ; z Pražáka to nepřímo vyplývá, viz sub "forte")

pátrat, slídit

proto

svým nákladem, na své útraty

(Pražák nic, MLLM nic)

vzít si příklad

snad, možná, pravděpodobně, jak se zdá, jak myslím, podle všeho, nejspíš, asi ; asi (u číselného údaje)

prosit, dovolávat se

(viz commendo)

jezero, rybník

levice, levá strana

rozhonnout o něčem

pokořitelka, podmanitelka, udatná lovkyně zvěře

nebo

exhumovat

dva roky

neodpovědný, zaslepený, nerozvážný

pomocník

pevnost

postava, vzrůst

usadit se

přezimovat

měděnka

všeobecně

majetek

zaznít, zazvučet, zařinčet, zaskřípat ; rozezvučet ; lát, obořit se na koho, vyčítat, vyčítavě mluvit, plísnit, spílat

bota, botka (kryjící celou nohu)

ječný, ječmenný

trávit, prožívat (čas, život), žít

kacíř, heretik

proti vůli

prostor, čas

vpravdě, ve skutečnosti

podporování, pomáhání, podpora, pomoc, přispění

měděnka

trojí, tři

církev zlovolníků

dlouho, déle, dost dlouho, příliš dlouho

nejnižší místo, hlubina, dno

převorka, převořiše

lyonský

břicho

mít v úmyslu

(viz oboedio)

Tartar, podsvětí ; peklo

tamtéž, na totéž místo

Arabové? [jistě ano, podle otrokyně Hagar = Agar. Durand ve spojení Iudei ... et Agareni.]

a to proto, že

vyobcování ; exkomunikace

mučený

Chorvaté

klam, lež, nepravda, výmysl, klamná pověst ; mýlka ; podvod, klam, pokrytectví, přetvářka, přetvařování

navzájem, vzájemně

sloupová síň, sloupová chodba, sloupoví, podloubí, kolonáda, galerie, veranda, portikus ; ochranný kryt (voj.)

sedět (na čem), posadit se (alci rei na co), usadit se kde, usídlit se kde, sídlit kde ; (in alqa re) vězet, pevně tkvít v čem ; spočívat v čem, tkvít v čem, vězet v čem ;

markrabí (nom. Havlík v ČJ takto)

osud

zlostný, popudlivý

podroben, vzdělán

shnilý, nahnilý, zkažený, ztrouchnivělý, zpráchnivělý, zetlelý ; (o zubech) vykotlaný ; zvadlý ; (ani náznak průběhového významu "tlející" apod.)

zavinutý ; temný, nejasný

úd

vyhnout se čemu, uniknout čemu, uchránit se čeho, vyvarovat se čeho

Španělsko, Hispánie

usavit do čela

umývat, koupat

maličko, trochu, trošku, trošičku

střelec, střelec z kuše ; zbrojnoš

[viz decerno a decresco]

velitelův zástupce

křik

blahovůle, ochotnost, velkorysost

Toskánsko

služebník

hrozby, výhrůžky

zakázaný strom, zapovězený strom [strom v ráji, na kt. roste zakázané ovoce]

(neklas. pro immo)

nepřivyklý čemu, neuvyklý čemu, neznající co ; neobvyklý, nezvyklý, neznámý, cizí ; neobyčejný, zřídkavý, řídký, vzácný, kromobyčejný

avšak, ale ; pak, dále ; (někdy též výplňkové slovo, které se nepřekládá)

projev nepřátelství, zločin

natrefit, vpadat, přepadat

moci ; moci (k vyjádření přibližnosti)

(form. si quis ; např. RS 59:21)

(Pražák nic pod hemina ani emina ; MLLM uvádí emina = hemina, ale sub hemina sám nemá nic)

když již den pokročil

vyvrátit

ostrov

(viz paenito)

hledat spásu v útěku

aktér (DZ)

shořet, být spálen, zahořet

obrácený dopředu, vyčnívající vpřed, nastavený dopředu ; přední ; přivrácený ; protější, z protějška přicházející ; vpředu ležící, zpředu, naproti, proti (proudu) ; protivný, nepřátelský ; nepříznivý, neblahý, nevýhodný, nedobrý, nešťastný ; protivný, opa

kojná

(form. persecutio)

přikrývka, pokrývka ; rouška ; roucho, oděv, šat ; obal ; stažená kůže ; (přen.) obal (říci něco "sine velamine" RS 59:25)

základ, podklad ; hlavní věc, podmínka

stroj, přístroj ; válec (ke zdvíhání či posunování), páka ; dobývací stroj, obléhací stroj ; lstivý výmysl, obmysl, úskok, lest

šíp, střela

jed ; otrava, otrávení, travičství ; otrava, nákaza ; nápoj lásky, kouzelný nápoj, kouzelná šťáva, lektvar ; kouzlo ; uměle připravená šťáva ; barvivo, barva

moc, síla

tak malý, maličký, nepatrný

být prvním centurionem prvního pilu = nejvyšším

stlačovat, tisknout, svírat

jíst maso

existence, bytí

zdvihnout

pokyn

zamířit

radit se s kým

zadržet

nikoliv nepatrně, značně, velice

(neklas. pro immo)

svrchu řečený, výše zmíněný, výše uvedený (např. Castanet 164)

nepočestně obcovat s kým

stejný, rovný

ač, ačkoli, byť (s adj. i celou větou)

brát, přibírat, nabírat, přijímat ; přidružovat, připojovat ; osvojit si, přijmout (sirotka do péče ap.) ; získat si, osvojit si ; dávat si, přikládat si ; osobovat si, přivlastňovat si, činit si nárok na co, vyhrazovat si

(intrans.) spěchat, pospíchat, chvátat, kvapit ; (trans.) (alqd) spěchat s čím, spěšně dělat co, pospíšit s čím, uspíšit co, urychlit co

žádostivost, touha

jakkoli

rozpínat, rozléhat

jednou, tak jednou, kdysi

Milán

spouštějí se plachty

nepochybný

(Pražák nic. V TDH vlastní jméno, resp. přízvisko.)

náboženství

zohavit, znetvořit, poskvrnit, potřísnit, zmrzačit, poskvrnit, zneuctít, znesvětit ; kazit, porušovat ; trýznit

prodlévající, zůstávající ; přinejmenším ve střv. latině i bydlící, sídlící, dlící, žijící

loket ; loket (míra)

nákaza, styk

mstít se, potrestat

upevnění, vazba sloupu

takový - jaký

dlouhé šaty, štóla

kolikrát

vézélayský

oznámit, vyprávět, sdělit

snad, možná

někdejší, dřívější, bývalý, starý, dávný (který již není) ; odvěký, starý, starobylý, starodávný, starožitný ; ctihodný (stářím) ; dobrý, starořímský ; poctivý ; přednější, důležitější, pilnější ; cennější

odkaz (v závěti)

narazit na

stůl ; oltář ; pokladna ; jídlo, hostina

uvést v rychlý pohyb, pobídnout

mlčky (hovoře jen sám se sebou)

opírat se

oprávněná nenávist

pozemský ráj

odděleně, odloučeně, zvlášť

vidět, znát, vědět

kůzle, kozlík, kozel (i kozlové po levici takto)

být vlhký

lombardský

jíst

(částka placená některými nově zvolenými papeži prominentním Římanům, kterou si zajišťovali jejich věrnost)

složit zbraň

vážně

poslouchat, podrobit se

dělat, činit, robit, zhotovovat ; stavět ; tvořit ; dát si dělat, nechat si udělat ; dělat se jakým, stavět se jakým ; skládat (verše) ; získávat, opatřovat, shánět, vydělat ; konat, vykonávat, provádět, pořídit

ustupovat, couvat

ukrývání, skrývání

stejná míra práva a svobody

sklíčenost

oddělovat, odlučovat ; rozdělovat, dělit (vzájemně) ; pojednávat o čem zvlášť ; nechávat stranou, nehledět k čemu, nepřihlížet k čemu

nepřístupný, neschůdný

dávati se do boje

okršlek zemský, okrsek zemský

nedodělaný, nedokončený

(geogr.) Pamiers

úlomek, kus, kousek ; sousto, drobet, drobeček

marnotratný syn [často takto, bez filius, např. Durand 288]

katar

spravedlnost, vyrovnanost

voj

pohnout, dojmout

podvod, lest

seč může

zřídit

zardousit, uškrtit, zadusit, zadrhnout hrdlo

jak, jakým způsobem (táz.) ; jak (vztaž.) ; jak by (význam účelový) ; aby

obecné věty (zásady, principy, kategorie, poučky, myšlenky), schémata

kárat, napomínat, plísnit ; dokázat vinu ; (pas.) být zahanben ; (pas.) být zmaten, být uveden ve zmatek, být přemožen, být rozdrcen ; zničit, přemoci, rozdrtit, uvést ve zmatek

prozíravý, obezřelý, bystrý, rozvážný, prozřetelný, rozumný, opatrný ; moudrý, chytrý ; znalý, umějící, zkušený, zběhlý v čem ; předvídající, předvídavý, vědoucí ; vědomě, s úplným vědomím, s rozmyslem, úmyslně, schválně, naschvál

dosavadní

usmířit

doba dvou dní

zvědět, dozvědět se

porážet, zpřevracet ; zeslabovat, oslabovat, tlumit ; vyvracet (tvrzení)

vysílený, unavený

štěstí

bezúhonnost, nevinnost

zázraky

Srbové

dech, vánek

síla, jádro, podstata, šlacha

učinit obrat, obrátit se

vzdušný, ve vzduchu ; sahající vysoko do vzduchu, vysoký, nebetyčný ; modravý, barvy jako vzduch

potomstvo, potomek, dítě

skládat účty z čeho

nevědět ; neznat ; neumět

Nanebevstoupení Páně

bydlící z této strany Rýna, před Rýnem

ačkoliv

z obou stran držeti

vyhovět, učinit pro

přecházení, přechod ; hyperbaton, přestavení slov

vestoje, vstoje

potýkat se, bít se

Mojmír

Montwimers (tj. Mont-Aimé v Champagne, ale výklady jsou různé)

(RS 55:25 pro caru-, tj. perf. kmen od careo, ere)

nanebevstoupení

zimní tábor

obsadit ; zakořenit, usadit se (kde) ; utkvět (v paměti) ; mít v držení, zaujímat

1. veřejné vyznání víry, dosvědčení víry ; 2. složení mnišského slibu ; 3. řehole ; 4. řád (mnišský) ; 5. úmysl, záměr ; 6. slib ; 7. profese, povolání, zaměstnání ; 8. poměry, společenské postavení, třída ; 9. doznání, přiznání

a obráceně, a vice versa

minorité, menší bratři (Ordo fratrum minorum)

přidělit

bez práce, nezaměstnaný, nečinný ; neúčastnící se politických zápasů, žijící v ústraní, pokojný ; klidný, bezstarostný ; zdlouhavý [že by to znamenalo nehybný, to Pražák neuvádí]

obilí

pršet

někdo, něco

zbavit života, usmrtit

někdo

vyvrácení (teze, mylného názoru)

vítr

(viz nix)

takový ..., že

pevný postoj

soudce ; posuzovatel, kritik ; rychtář

zvyk, zvyklost, způsob života

nářek, hořekování, stesk ; žaloba, stížnost ; roztržky, rozmíšky (v pl.) ; žalostná píseň

postavit se

smysl, myšlenka, obsah

z Nogentu

přecházet, přejít, překročit, přestupovat ; přeběhnout, přejít k nepřátelům ; vpadnout, vtrhnout (do nějaké země) ; přecházet, přistupovat, přikročit ; přejít, měnit se ; pronikat, procházet ; míjet, pominout ; předejít

z té příčiny

vynořit se (např. o nové nauce, herezi apod.)

ze Chartres, chartreský

kloub, koleno

tělesná stráž

západ

nesmysly

poznamenávat, zaznamenávat ; znamenat, pozorovat

přírodní podmínky

vzkládání rukou

odporovat, protivit se, stát v cestě

to jest

(rozhodně nenalezen smysl od, např. žádat něco od, ač má Thouz. Flor. rit. 240 demander ŕ Dieu)

upomínat, upozorňovat, napomínat

(form. ordinatio)

zadržet, zastavit ; postavit ; zastavit se, stanout, obstát

[jistá skupina valdenských v okolí Milána, viz WEH 715.]

ovocná šťáva, džus ; omáčka

jako zapřísahání

hustý, četný, hojný, bohatý ; (v čase) hojně opakovaný, častý, zhusta opakovaný

rozhodně, bezpochyby, očividně

řeč, pověst, vypravování, vyprávění, mluvení, zpráva, podání, tradice ; vyprávěnka, báchorka ; fáma ; úsudek ; veřejné mínění, hlas lidu, soud lidu ; dobrá pověst, dobré jméno, čest, sláva ; špatná pověst