Latinský slovník

vytřásat, střásat ; shodit, vyrazit (z ruky), vyhodit, vystřelit, vymrštit ; zapudit, zahnat, odehnat, vyhnat ; vyloudit, vyvolat ; roztřásat (třesením rozvinovat ; prohledávat, prošťourávat, prozkoumávat ; rozvinout

velmoži

větev, halus

téma, látka

odchylka???

Montwimers (tj. Mont-Aimé v Champagne, ale výklady jsou různé)

předstíhat, předbíhat, předčit

manželka

ještě jednou, podruhé

smrtelný hřích

krmit, živit, sytit ; vyživovat, poskytovat výživu, přiživovat, přikrmovat (i oheň apod.) ; být potravou (tigrů) ; (pas.) živit se, požívat, pojídat, zrád (alqd) ; pást ; chovat dobytek ; (pas.) pást se, spásat ; (pas.) strávit ; pěstit (vous), nestříhat

ležet pod něčím, ležet vespod ; podléhat, být podroben, být podřízen

příbuzní

zrozený, pocházející

množství, veliký počet ; množství lidí, lid, dav, obyvatelstvo ; prostý lid, luza

blud

břímě, náklad, tíha

božské Písmo

vědomý

počít, začít, vejít

odrážet, odvracet

vyšel jsi (od exeo)

pramen

velmi snadné

(někdy výplňkové slovo, které není nutné překládat, viz např. RS 52:2)

shledat jakým (v případě dokonavého užití nelze přeložit "být pokládán za jakého")

pečetí opatřit

rozkaz, příkaz, nařízení, předpis ; rada ; povzbuzení, napomenutí ; pravidlo, naučení ; nauka, učení

mladší (sic, Moneta 115 opozice adulescentior - senior)

zločinec

natrefit, vpadat, přepadat

(MLLM ani Pražák nic)

přátelství, těsný poměr

nařízení

střelec, střelec z kuše ; zbrojnoš

vyrovnat se, stačit

otevřený, přístupný, ničím nechráněný

vyloudit, vylákat

levý ; nejapný, neobratný ; zvrácený ; nepříznivý, neblahý ; nešťastný

spis

výše zmíněný, řečený, jmenovaný?

nastrojit výraz tváře

církev zlovolníků

obraz, figura, forma, vzhled, podobizna, zpodobení

loupež, zákeřnictví

vymačkat, vytlačit, vytvořit

setrvávat, tvrdošíjně vytrvávat ; ve tvarech perf. splývá s persto (are, stiti, -)

poškození ; urážka, uražení ; úmyslné dráždění odpůrce

důvěra

vrátný, fortnýř

ves

ulehnout na co ; opřít se o co ; doléhat, dotírat, dorážet na koho ; dát se do čeho, oddávat se čemu, usilovat o co

vzít pro sebe, sebrat, odebrat

přísahat na evangeliář

lehkověrný, důvěřivý ; věřící (o křesťanu) ;

zločin

jak ... tak, i, a

přejít na koho, připadnout komu ; klesnout (k zemi) ; být v pohybu ; splývat (o vlasech, šatech) ; poletovat, vlát, vléct se

vykládat, vysvětlovat

Lombardie

ukrývání, skrývání

tourský

(Pražák nic, LMALB nic, MLLM nic ; snad form. cuculla, soudě podle kontextu Fournier I, 277: portantes cucufas in capite et capucium)

[často užíváno jako výplňkové slovo, jež se obvykle nepřekládá]

oběť

exekuce

o chlebu a vodě

(LMALB neuvádí, ale jistě další podoba slov souvisejících se sklepem: viz celler-, celar-, cellar- ; jistě je to totéž co cellerarius)

(Pražák nic, MLLM a LMALB jako sloveso taky nic, ani v okolí nic, co by mohlo souviset ; Fournier I, 273: buffavit in manu sua, faciens signum ignis, ostendens quod si hoc diceret, per hoc combureretur)

mimořádný příděl jídla, (snad i) počastování ; poplatek (za poskytnutí výhody)

chvět se, třást se (strachem), mít strach, strachovat se, být zděšen, polekán (re z čeho)

jakmile, když [zřejmě jen střv. latina]

spodem

pučet, vyrážet

radostně, vesele

(geogr.) Montaillou

rozmluva, rozprava, rozprávka

čili (jednoznačně v RS 59:27 a mnoha dalších místech)

přihazovati v dražbě

jest lépe

lastura, škeble ; perla ; nádoba lastuře podobná, lahvička (např. se solí, voňavkou)

svatost

z Brescie, související s Brescií [neznám český tvar, ve fr. ak. sl. nenal, v Pražákovi taky ne.]

zakázané ovoce

dlužná otrokyně? (často se vyskytuje v Iz dubrovačkog archiva 3)

(arch. pro locus)

být dychtivý, dychtit, mít chuť, chtít (i v běžném významu, ne jen dychtit po nebezpečném podniku apod.) ; odhodlat se, pokusit se ; mít odvahu, smělost, drzost ; osmělit se, pokusit se, nebát se, odvážit se, opovážit se

Provensálci

nedostatek, nouze, chudoba

nekřtěňátka

bát se, obávat se

zpět žádat

kramář, obchodník, obchodník se střižním zbožím (ale i obecněji kramář, podobně jako historicky fr. mercier ; srv. citaci MLLM VII, s. 672 "tam mercerii quam negociatores", kt. také může ukazovat na nutnost širšího chápání)

bytí

stlačovat, tisknout, svírat

na souši

do (ne nutně "až do", srv. TDH 315:29 aj.)

ovčín, ovčí n. kozí chlév

utopit se

opevnit, ohradit

vlna

jednoduše, prostě ; jednotlivě ; přímě, otevřeně, poctivě

z obou stran držeti

dohled, pohled

trám, kůl

prodlení, meškání

útočiště

aby ; jak (způsobově) ; jak (zvolací) ; jako, jakožto, jakož, jak (přirovnávací co do způsobu, kdežto tam ... quam co do stupně) ; jak, jakmile (s ind., časově) ; kéž (s konj. ve větách přacích, klas. utinam) ; kde (bás. o místě)

příležitost (k čemu s gen.)

umřít, zemřít, zesnout

astroláb

odpočinout si od čeho (ab, ex re) ; odpočívat, oddechnout si, dopřát si oddechu, nalézt klid, nabýt klidu ; váznout, ustávat

povzbuzovat, popuzovat

hrob, hrobka, pohřebiště ; náhrobek ; mohyla

měsíční (měsíčně se opakující) ; měsíční (měsíc trvající)

předvídající budoucnost, znalý budoucnosti, věštecký ; starající se, starostlivý, pečlivý (alcis rei o co) ; prozíravý, obezřelý, opatrný

lodyha, stonek, (spec.) stonek kapusty, košťál ; kapusta, zelí

tři roky

ani v nejmenším, ani zbla

nejprve, poprvé, prvně, původně, nejdříve

sklep, spíž, zásobárna ; pivnice ; místnost, komora ; podzemní prostor v dolech

sotva, stěží, jen

ohýbat, naklonit, opírat

jak, jakým způsobem ; že (MLLM, bez příkladu) ; tak, že / tak, aby ; aby (MLLM, Pražák ; Pražák zpracoval velmi slabě, jen "jako, jak" bez pozn., MLLM několik příkladů)

živý tvor, živočich

chápat se čeho, prudce uchopit co ; unášet, hnát, táhnout, vést co ; chvatně jít, chvátat, spěchat ; rvát, vyrvat, urvat ; trhat, utrhnout, strhnout, vytrhnout ; vléct, vléci, táhnout

pohroma, zkáza

zmínka

loď, plavidlo

honit se

přestat dělat co, přestat s čím

udělaný, zhotovený

propadnout nejhorším mukám

mstít se, potrestat

???

vystoupit, nastoupit, vylézt

tak malý, maličký, nepatrný

nic nového

nejnižší místo, hlubina, dno

bezvýhradně, naprosto

kárat, napomínat

být proslulý

poslední soud

Glastonbury

bochník (DZ) ; koláč (zejm. obětní) ; placenta, plodový koláč ;

výrobce kos, kosař (sic)

přirozený

škoda, újma

kárat, vyčítat

treviský

veselý, bodrý

ač, ačkoli, byť (s adj. i celou větou)

špína

dřevo ; strom

vyžadovat, naléhat, dožadovat se

smrt ; mrtvola ; krev

samec

votivní dar

rozbít, přerazit, polámat

tlačit zpět, zatlačovat

tchán

poslední naděje

je nezvyklé, je bezpříkladné

vzhledem k ostatnímu

zmást, pomást, poděsit, polekat

projíždět

je zřejmé, je patrné, vysvítá, je nabíledni, je očividné, ukazuje se

zaslíbit (dceru Bohu apod.)

válečný dvojkolový vozík

jestliže totiž

napadat někoho

konání, díla, počínání, jednání (např. operatio daemonum, též jednání, činy ve Flor. rit. 248)

čelo

urozený

nakloněný, příznivý, milostivý

přímo, hned, vpřed, kupředu, nepřetržitě

přecházení, přechod ; hyperbaton, přestavení slov

obnovit, opět vystavět (Pražák nic víc), opravit

probodnout, proklát

Bosna

vyznávat, přiznávat se, hlásit se (alqd k čemu) ; vyznávat se z čeho, nezapírat ; prohlašovat, hlásat, pronášet, vypovídat ; projevovat, dávat najevo, prozrazovat, ukazovat

vskočit

tvořit, rodit, plodit, být přízniv vzrůstu ; nést kupředu, poponášet, posunovat, postoupit ; zvětšovat, rozšiřovat ; povznášet, vyvyšovat ; odkládat, oddalovat, zdržovat

1. (adv.) tam, onde, na oné straně, na druhé straně ; dále ; (přen. o čase, způsobu, míře) dále ; déle ; nadto, navíc ; v budoucnu, příště, napříště ; 2. (předl. s ak.) za, na oné straně, na druhé straně, na druhou stranu ; dále, za, nad, přes

[viz vilica-]

hned za pochodu

hřmění

zamířit

protahovat

moc, síla, vliv, prostředky, bohatství

nebeský

ačkoliv

konzulát

potýkat se, bít se

slzet, ronit slzy, plakat (Pražák uvádí jen nedep., ale lat-fr uvádí i dep. a tak užito i v RS)

vzájemně rovný

čelo ; výraz obličeje, zevnějšek ; průčelí, přední strana ; šířka ; titulní strana ; čelo, fronta (voj.)

stejně jako

dlouhými pochody = velmi ryhle

(v MLLM je fr. a angl. ekvivalent, kt. znamená zároveň "nebohý" i "ničemný", takže odtud, stejně jako z uváděných citací, nelze určit, zda má slovo i význam "ničemný")

očištěný

být plný pochybností???

pokyn

jmenovat, nazývat, říkat komu jak, prohlašovat koho za koho ; povykovat, křičet

veřejně

turínský

podle okolností

především, obzvláště (Pražák takto! viz inter alia)

provinění

sunout se, šinout se, smekat se, klouzat ; jet, sjet ; letět ; plazit se, plížit se ; plynout ; plout ; klopýtnout ; přen. klopýtnout, pochybit, zbloudit ; vklouznout kam, vkrádat se, plížit se ; spadnout kam

dříve

postupně, popořadě (MLLM), v časovém sledu, chronologicky (De antiquitate Glastoniae ecclesie, trad. Scott, 87)

chodit, toulat se, bloudit

takový, podobný [Přímo nenal. v Šenkové ani Pražákovi. Pod eiusdemmodi právě takový, téhož způsobu. Toto vypsáno z Vulgáty.]

porušit

nést, nosit ; vést, řídit ; nosit na sobě co ; jevit ; chovat (něco v mysli) ; být někomu po vůli ; provozovat, konat, provádět

vstříc, před (na otázku kam)

stráž

vůle, libovůle

opatřování vody, doprava vody

umístění relikvií do oltáře

dosáhnout, nalézt, přicházet

opětné zjednání, obnovení ; smíření, usmíření

mořský, při moři

(Pražák nic)

mošna

držba

obchod, obchodování

přijít k sobě, znovu nabýt zdravého rozumu

vzmužit se

sepisovat, zaznačovat písemně

správce ; uspořadatel ; (biskupský) pověřenec (spravující světské záležitosti) ; rektor (kostela) ; světitel (osoba, která světí kněze či biskupa)

slibovat, zaslibovat

rozkol, různice, spor, rozbroj ; vzpoura, odboj

zahánět

následovat, jít, táhnout, přidat se

zpravovat někoho, dávati někomu zprávu

postavit se

předstírat, fingovat, vymýšlet si ; tvořit, utvářet, vytvářet, dělat, vyrábět, dávat hmotě tvar ; pořádat, rovnat ; myslit, tvořit v mysli, představovat si (Platón si duši představoval jako třídílnou)

povlečení

bohatý, zámožný, blažený

moře ; vodstvo, vodní spousty, proudy

vyloučení, odstranění, vzdálení

oddělovat, odlučovat ; rozdělovat, dělit (vzájemně) ; pojednávat o čem zvlášť ; nechávat stranou, nehledět k čemu, nepřihlížet k čemu

padá sníh, sněží, chumelí

ničit, drtit ; zachvacovat, stíhat ; trápit, sužovat, skličovat, soužit, týrat ; bít, tlouci, udeřit, kopnout ; ranit ; oslabovat, skličovat ; porazit

jistě, věru

pokrm, strava

Jidáš

puyský, související s Le Puy

když

odsouzený

vniknout, vplížit se kam ; vedrat se, vniknout, proniknout kam ; vniknout, proniknout do čeho (přen. o proniknutí do nějaké disciplíny) ; vloudit se kam, získat si přízeň ; vkroutit, vsunout, strkat ; sdělit, oznámit, donést (v pozdní latině)

hlasatel, vyvolavatel

přinejmenším

držící se čeho (neklas. alcis rei) ; pevný, silný ; zachycující nohy (neschůdný) ; tuhý, hustý, lepkavý, přilnavý, vazký ; pevný, stálý, houževnatý, vytrvalý ; neústupný, tvrdošíjný, urputný, zarputilý ; vzpurný ; šetrný, skoupý, lakomý ; trvalý

natahovat, napínat k čemu ; napínat mysl, pozornost, dávat pozor ; pozorně poslouchat, pozorovat (+ ak.)

zbylý, zbývající ; budoucí ; ostatní

ječný, ječmenný

hrstka

část, úd

hnusný, nechutný (DZ ; Pražák nic, ale viz taedium)

noční stráž

chybovat, dopouštět se přestupku ; páchat ; poškozovat, ničit

spánek, sen

rukojmí, záruka

známost

házet pod

zdrženlivost, zdržování se ; půst, hladovění, postění ; střídmost v pití ; sebeovládání, čistota, nezištnost, poctivost ; šetrnost, zdrženlivost ve výdajích ; nepřijímání svátosti oltářní

zákonná manželka

kagan

množství půdy, na které se vyseje jedna hemina obilí

(MLLM nic)

spoluúčast (vojenská)

uzdravit se

moc, síla

vysvěcení kostela

vidět, znát, vědět

svlažovat, pokropit ; posypat

jít kupředu, postupovat, hnát se ; pokračovat, nezastavovat se, postupovat ; (alqd facere) dál dělat co, pokračovat v čem ; přikročit, přistoupit k čemu (přikročme nyní k dosud nezmíněným tématům)

modlitba Páně

zardousit, uškrtit, zadusit, zadrhnout hrdlo

hrom

zpupně

pustit, opustit ; vzdát se, zanechat čeho, nechat stranou, nechat bez trestu, pustit ze zřetele ; mlčky přejít, pominout, opomenout co, nezmínit se o čem, nemluvit o čem

válečné loďstvo

(Pražák nic)

náhodou ; zrovna, právě ; maně, nazdařbůh, naslepo, slepě ; jednou (uváděcí slovo vyprávění) ; snad (ve spojení s ne, si, sin, nisi a básnicky i jinde) ; málem (forte dixit Tiberius = "il échappa ŕ Tiber de dire ; o tom Pražák neuvádí nic)

menstruace ; potraviny na měsíc ; měsíční služné

střelec z balisty, kamenometec, samostřelník ; kamenomet, balista ; konstruktér balisty

vzdálit se, zratit

vyhnout se čemu, uniknout čemu, uchránit se čeho, vyvarovat se čeho

zaujmout, uchvátit

viz decresco ; decerno

připomínat, vzpomínat

opustit, nechat, zůstavit, zanechat ; zanedbat, opomenout

náhodou

? Pražákův sl. neuvádí, ale zřejmě hospodářství

stráž

majordomus

pátek

[zesílené "se"]

chápat, pochopit, osvojovat si, učit se, poznávat

uctívat, ctít ; ozdobit ; prokazovat ; klanět se ; modlit se, vzývat, prosit ; snažně prosit

oslovit křestním jménem ; výše zmínit, jmenovat?

Jiljí

zadní brána římského tábora

smrad

čistý (i přen.) ; bezvadný, neznesvěcený ; bezúhonný, poctivý, nevinný, cudný ; čistý, jasný (o obloze) ; očistný ; holý, prázdný, volný ; prostý čeho, bez čeho, svobodný od čeho ; čistý, ryzí, správný (o slohu) ; prostý, jednoduchý

vzadu, zadem, nazad

vyrovnávat, srovnávat, urovnávat

užívat (těšit se z něčeho pro věc samotnou, jiné je uti, kde se věc užívá pro něco jiného)

čistý, nemíšený, neředěný, nesmíšený ; (přen.) čistý, pravý, opravdový ; plný, neomezený ; pouhý, čirý ; samý ("meri principes" samé významné osobnosti)

darovat, odpustit, prominout

nesmrtelný

francouzština

vzkládání rukou

(Fournier I, 315)

objímání, objetí ; náruč ; náklonnost, přízeň

dech, vánek

čerstvý, nový

papež

blažený ; blahořečený, blahoslavený

ustat, přestat

strmé skály, těsně k moři přiléhající

vedrat se, vniknout, vsunout

druh, spojenec, společník, soudruh ; spoluviník, spolupachatel, komplic ; přívrženec, následovník, spojenec (celý tento význam MLLM: "partisan, sectateur")

dříve

do jednoho

(Pražák nic)

zranit, ranit, poranit, zasadit ránu ; dotknout se někoho, ublížit, urazit, uškodit

(form. mansus)

vynaložené peníze, náklad, náklady, vydání, výlohy ; strava

proti čelící, opačné (trámy)

jablka z jabloně

usadit se, usídlit se, posazovat, ustávat

kromě

odstranit, vzdálit, odklidit

Palermo

prvomučedník

přátelství ; přátelé

vysvětlující (gram. a log.)

ač nepatrní počtem

důstojnost

chovat se ke komu jak

dát, ustanovit ; odpykat ; konat spravedlnost, rozsuzovat, zasedat na soudě, zavést (iudicium vyšetřování) ; vzdávat, prokazovat ; vydávat (počet), udávat (důvod) ; splnit ; učinit koho čím

svět, tento svět, tento život, tento věk ; věčnost

ochrnutý

učit se, naučit se (alqd. čemu), být vyučován, být posluchačem (koho), studovat (práva) ; poznávat, poznat ; dovědět se, zvědět (rozhodně nenalezen význam "vyučovat")

(viz reprehendo)

jsoucno, jsoucí

lopata

Bulharsko

být zamlčený, být nevyslovený ; být napověděný, být obsažen, ale nikoli explicitně

označovat

čtvrtek

obležení, uzavření, obklíčení

zcizovat, odvracet

omývání, čištění

mínka, mínění, názor

stát se domýšlivým

utéci, uniknout, ujít něčemu

na základě (per hanc auctoritatem na základě tohoto citátu)

obávat se

(viz nihil)

trogirský (město v Dalmácii)

právem

jen, jenom, pouze, toliko

(neklas. pro immo)

chýlit se, klonit se

vyměřovat, rozměřovat

zastavit se

vrhnout

hovořit, povídat si s kým (o čem)

začal jsem

jak - tak

postoupit, blížit se, vzhůru stoupat

vystoupit ; vynořit se, vystoupit (zejm. z vody, země) ; vzcházet, zvedat se, vyvstat, vzejít, objevit se, vyrůst, vyprýštit, povstat, vzniknout ; vznikat, objevit se, nastat, vyskytnout se, povstat ; stát se ; osvědčit se jako ; být, existovat, vyskytova

plece

odlehlý, nepřítomný

(form. aequus)

seč může

na víc si nevzpomínat

obývat, obdělávat

po šesti

odpor, hnus

měděná barva ; předmět vyrobený z mědi

milánský

hezký, pěkný, roztomilý ; způsobný

příznivý, vhodný

divoký, surový, krutý, nevzdělaný, hrubý, necitelný

humský (související s Humem, dnešní Hercegovinou)

zpustošený, vypleněný

obročí (LMALB tvar usualis ; asi to je adj. od usus)

osvobození, zproštění

otrocký, s otrokem související

nakupit, nastavět

a ne, ani ; a tedy ne, tudíž ne ; avšak ne, ale přece ne

dobrovolně, úmyslně, sám od sebe, z vlastního popudu ; po vůli ; o své újmě, sám o sobě

Francouz (sic!)