Latinský slovník

krvavý, krvavě červený ; krvavý, potřísněný krví ; krvelačný, krvavý, krutý ; barvy pečetního vosku

nohavice, široké nohavice

vkročit, vstoupit ; dát se do čeho, začít co, pustit se do čeho ; kráčet, vykračovat, stoupat ; vstoupit, vkročit do čeho, na co ; začít, nastoupit (např. cestu), roz- ; přistoupit (DZ ex RS 44:5 ingredior ad mensam)

po kmenech, po rodech

dávat pozor, všímat si

oddělovatel ; dělitel (mat.) ; rozdělovatel (např. pozemků, peněz) ; rozhodčí (při rozdělování majetku) ; náhončí, rozdělovatel peněz (před volbami k podplácení voličů) ; správce a rozdělovatel kanovnických prebend ; rozdělovatel vytěžené rudy

úder, rána, náraz

strhnout (most)

loďka, člun

často, zhusta, mnohdy ; opětovně, opět a opět

(form. si quis ; např. RS 59:21)

naplnit, vyplnit, doplnit, zaplnit ; nasytit ; oplodnit ; ukojit ; provést, zadost učinit, naplnit

osobitý, svérázný, zvláštní ; určený, příslušný ; vhodný, náležitý ; milovaný, drahý ; nakloněný, přátelský

pravidlo ; řehole

alqm brát pod přísahu koho ; alqd alci přísežně přislíbit co komu, zaslíbit co komu ; alqm přimět k přísežnému přislíbení účasti na vojenském tažení ; (refl.) zapřísáhnout se

(form. aequus)

náklad, výdaj

nahý, obnažený

napadat někoho

hlubiny

brát si za svědky, poprosit

obezřetnost ; záruka, ujištění

doslova

neořezaný

pracovat, být zaměstnán ; provádět bohoslužebný úkon, konat oběť

lesknout se, hýřit

přidružit, získat si

srdce

čelo ; výraz obličeje, zevnějšek ; průčelí, přední strana ; šířka ; titulní strana ; čelo, fronta (voj.)

táhnout zpět, odtahovat ; vést zpět, přivést zpět, zavést, uvést ; přivést, přimět k něčemu, vrátit koho čemu ; obnovit, znovu zavést

kráčet kupředu, postupovat

chránit, krýt

třetí neděle postní

(de alqa re) být smutný z čeho

spoluúčast (vojenská)

příležitost (k čemu s gen.)

strážce pečeti

opatřovat

bota, botka (kryjící celou nohu)

konec, zakončení, výsledek

takový (Pražák. MLLM nic. DZ zaznamenal též jako náhradu ukazovacího zájmena, asi jen neklas.)

kromě

čtyřicetidenní půst ; postní doba ; (v šir. smyslu) čtyřicet dní, čtyřicetidenní doba, doba čtyřiceti dní

Bergamo

loď, plavidlo

spouštějí se plachty

osvobození, zproštění

orvietský (související s italským městem Orvieto)

takto

pravidelný, výroční, každoročně se vracející (zejm. o náboženských svátcích) ; slavnostní

doválčit, dobojovat, dokončit válku ; zdolat, nadobro přemoci, úplně pokořiti

opevnit, ohradit

být blízko, blížit se, hrozit

naklonit, sklonit ; naklánět se, chýlit se ke konci, nachylovat se ; kolísat, hotovit se k ústupu (voj.) ; svalovat, uvalit (břemeno na koho) ; nabýt moci ; přiklonit se k čemu ; měnit se

hanba, zahanbující čin, neřest, ohavný čin

takový ... jaký

Neretvané

ačkoli, ač ; ačkoli, a přece, ovšem, vlastně (uvádí opravu předešlé výpovědi)

plíšek, plát, plátek, plech, deska, destička, kousek kovu / dřeva / kamene ; kusy železa, rozžhavené železo (k mučení či vypalování cejchu) ; čepel

zatajování, skrývání

stahovati, snímati, vzdáliti, odvésti

otužovat, zesilovat

poblíž, po ruce

jen když, jen jestli, jen jestliže, jen ať (s konj.)

tři dny

boj, svár, spor

cudnost ; bezúhonnost, mravní čistota

toulouský

oprávněná nenávist

premisa??? (Moneta s. 90b, 4. odst.)

vrátný, fortnýř

veliký, statný

znepokojit, polekat, poděsit

odložit, svléknout ; usadit, usazovat, umístit ; sít, zasévat ; vyhlásit, vydat (listinu) ; vytvářet, tvořit ; klást, hledat co v čem, uvádět v souvislost ; tvrdit, mínit, soudit

vojenské umění, vojenství

měřit síly

jako

bát se, obávat se

stmelovat, zdít

naříkat, plakat, litovat

především

řádný pohřeb

nanebevstoupení

svým nákladem, na své útraty

předoalpská provincie

moc, síla, vliv, prostředky, bohatství

příkrý, prudký

pýcha ; zvedání, pozvedání

obležení, uzavření, obklíčení

umřít, zemřít, zesnout

podvod, lest

jistě, věru

zatlačený zpět, skrytý, zastrčený

spíše, raději

pučet, vyrážet

postoupit

jed ; otrava, otrávení, travičství ; otrava, nákaza ; nápoj lásky, kouzelný nápoj, kouzelná šťáva, lektvar ; kouzlo ; uměle připravená šťáva ; barvivo, barva

vyznávat, přiznávat se, hlásit se (alqd k čemu) ; vyznávat se z čeho, nezapírat ; prohlašovat, hlásat, pronášet, vypovídat ; projevovat, dávat najevo, prozrazovat, ukazovat

takový

proč ne? (ve větách hlavních) ; ba, ba docela, ba spíše (stupňující) ; jinak než (nemohu jinak než udělat co) ; aby ne (v záporných větých účinkových, např. nikdo z přítomných nebyl tak bezohledný, aby nepocítil hluboké dojetí)

sklep, spíž, zásobárna ; pivnice ; místnost, komora ; podzemní prostor v dolech

nejnižší místo, hlubina, dno

jmenovat do funkce (hodí se do Bazzochi, 137 ; Pražák neuvádí, ale nalezeno ale v MLLM pro "provolat císařem")

zvyk

zmatená mysl, nepříčetnost, pomatenost, šílenost

darovat, odpustit, prominout

večer

a to proto??? (RS 43:10 ; spíš "tudíž", toto je zřejmě chybný výklad ; jinak RS 43:9, kde to je opravdu "a to proto, že")

objetí, objímání, obejmutí (LMALB ani Pražák nic, ale lat-fr ano a TDH 317 užívá ve formě amplexcio)

býti nablízku

tajný

nadutost, pýcha

sněžit, chumelit, padat (o sněhu)

lůžko

zahnat, odvrátit

válečný dvojkolový vozík

náhlý, nenadálý

protější, opačný

dosáhnout, nalézt, přicházet

vzkázat komu??? [výskyt DHC 308:25]

zaštítit, potvrdit (privilegium) ; skrýt, zakrýt

především, obzvláště (Pražák takto! viz inter alia)

zasluhující pohany, špatný

v hojném počtu

společně

hůl

nenáviděný, protivný, odporný, nepříjemný

nářek, hořekování, stesk ; žaloba, stížnost ; roztržky, rozmíšky (v pl.) ; žalostná píseň

zamířit

pošetilost, bláznivost

absoluční dopis

vpadnout, vtrhnout, vniknout

bádat, zkoumat

sotva, stěží, jen

vyšetřování

radostně, vesele

župan

rozkoš, slast, požitek, potěšení

Kazatel (biblická kniha)

půle, polovice, polovina

nenávist

veslo

objímat, brát do náruče

hlasatel, vyvolavatel

moc ; síla ; vláda, svrchovanost ; úřední moc ; úřad, hodnost ; účinek ; možnost, schopnost ; oprávněnost, právo ; volnost, dovolení ; příležitost k čemu

svatokrádežný, rouhavý, bohaprázdný, bezbožný, hříšný, zločinný ; sbírající n. kradoucí posvátné věci

vyzbrojit, vypravit

postavit se proti

když již noc postoupila

především

maršálek

zločinec

(geogr.) Pamiers

čerstvý, nový

velmoži

jako zapřísahání

(Pražák nic, MLLM nic, LMALB nic, Forcellini nic, ani pod cabatium, cavacium, cavatium či cabbacium, TFTL pod caba?i* a pod cava?i* jen irelevantní výsledky, google 19.1.2004 jen jméno hradu Cabatium, PL nic pod cabaci* ani cavaci*, cavati* ani cabati*, a

mnohokrát, často

soulož, pohlavní styk, tělesný styk, obcování (LMALB a Pražák ; Pražák ještě sejití se, ale bez středníku, tj. se i k tomu vztahuje poznámka "pohlavní")

doba, chvíle, čas

lacino

(in alqa re) upadat v co, upadat do čeho ; (in alqm) hodit se na koho, slušet komu ; padnout, sběhnout se, přihodit se, udát se ; dopadnout jak ; (alci) připadnout komu (o majetku)

tmavá barva

trvat na svém, stát na svém

projev nepřátelství, zločin

vyměřit

obětní zvíře, oběť

činit pokání ; litovat, želet, pociťovat lítost

(viz dissentio)

chlípnost, vilnost, chtíč, žádost ; nemravnost ; smilství ; hanebnost, ohavnost, neřest, ničemnost, nestoudnost ; neřest, mrzký čin, hanebný čin, zlořád ; hanba, potupa, skvrna ; neřestník, padouch, ničema

přece jednou

odradit, odstrašovat

obehnaný

začátek, to, co bylo započato, počaté dílo, podnik, záměr, úmysl

(v MLLM je fr. a angl. ekvivalent, kt. znamená zároveň "nebohý" i "ničemný", takže odtud, stejně jako z uváděných citací, nelze určit, zda má slovo i význam "ničemný")

vlhký

neuvěřitelný

služba ; konání, úkon, práce ; služby Boží (v pl.) ; úřad, funkce ; zaměstnání ; povinnost ; smysl pro povinnost

rozlučování ; rozeznávání, zkoušení ; opatrnost, obezřetnost, moudrost ; rozdíl

(viz effundo)

trpělivost, odvaha, výdrž, schopnost, otužilost, shovívavost, zdrženlivost

pahorek

pročež, z jakého důvodu, proč

před

rychleji ; spíše, snáze

činy, skutky ; nařízení, opatření ; zápisy o jednání / o vyšetřování, akta, listiny, písemnosti ; zprávy o jednání, denní zprávy, úřední deník, noviny

divoký, surový, krutý, nevzdělaný, hrubý, necitelný

dvůr (šlechtický, panovnický)

setrvávat, tvrdošíjně vytrvávat ; ve tvarech perf. splývá s persto (are, stiti, -)

záda, hřbet

následovat, postupovat

takto

zřícení, spadnutí, pád ; pád, zkáza ; zřícenina, rozvalina, trosky, sutiny

na rozdíl od

totiž

dravost, prudkost

popírat, zapírat ; říci ne, dát odmítavou odpověď, pravit, že ne, tvrdit, že ne ; odpírat komu co, upírat komu co ; nedat, nedopřát (pokoje) ; stáhnout (plachty)

poznamenávat, zaznamenávat ; znamenat, pozorovat

beztrestně

přesně slyšet, vyslyšet, poslouchat

velikost, rozlehlost, rozsáhlost

rozdělit

pomocník

uznávat za vhodné

osobně

je to důstojné a spravedlivé (liturgická formule)

dlouho, déle, dost dlouho, příliš dlouho

pošlapat, zdupat, šlapat po čem (i přen.), zneuctít, zhanobit ; ztýrat, zle nakládat

spoléhající se

pokacířštění (často o udělení katarské svátosti consolamenta)

zahýbat, zakřivovat

lišit se, rozcházet se ; zazpívat falešně, vydat falešný tón, neladně znít

župan (titul)

sousedstvo, blízkost

usilovat, snažit se

poslouchat, být poslušen, dopřávat sluchu ; podlehnout (DZ ex RS 57:8 obedire peccato)

proti danému slovu, zrádně

náhodou

o, co do, vzhledem k, stran čeho, co se týče čeho, pokud jde o (o předmětu a vztahu)

levý ; nejapný, neobratný ; zvrácený ; nepříznivý, neblahý ; nešťastný

úmyslně, naschvál

odtrhnout, utrhnout, strhnout ; servat odervat, urvat ; odlučovat, oddělovat ; brát, odnímat ; mařit, ničit

dávat najevo, ukazovat, naznačovat

(ex alqa re) vyletět odkud / z čeho ; vzlétnout, vylétnout ; (o rychlém pohybu) vylétnout, vypadnout ; vyřítit se, vyrazit ; povznést se, pozvednout se ; (ex alqa re) ujít, uniknout čemu

osada, osadníci

měděnka

klid, odpočinek, osvěžení, zotavení ; útěcha

uvnitř, zevnitř, dovnitř

carcassonský

odnímat, ubírat

(anglosas.) chléb pokoje (medailon ve tvaru hostie kolující po kostele a líbaný věřícími)

patnáctý

tamtéž, na totéž místo

poddaný

ve dne, přes den

místo, kout ; místo v přírodě ; poloha místa ; kraj, krajina, země, oblast ; dědina, osada, město ; místnost ; bydliště, byt ; rodidla, intimní (ženské) partie

kramář, obchodník, obchodník se střižním zbožím (ale i obecněji kramář, podobně jako historicky fr. mercier ; srv. citaci MLLM VII, s. 672 "tam mercerii quam negociatores", kt. také může ukazovat na nutnost širšího chápání)

ano, ba docela, dokonce ještě (potvrzení a zesílení výpovědi) ; ba ne, naopak, nikoli, spíše, právě naopak

hovořit, povídat, vyprávět ; tlachat

onde, na onom místě, tam

obětnice, kněžka

mrtvola, mrtvé tělo, zdechlina, mršina ; mrcha (nadávka)

bezstarostně, klidně ; bez nebezpečí, bezpečně

přerušit

zakázané ovoce (takto Moneta 111b ; pozn. aparát ibid. cituje totéž vyjádření u Bonacursa)

tudy

almužna (darování i darovaná věc), dar, dobrodiní

zakřivený, ohnutý, zahnutý ; klenutý, sklenutý ; křivolaký

nákladný

omlouvat, ospravedlňovat ; uvádět co na omluvu, vymlouvat se na co, ospravedlňovat se ; zbavit se čeho, být zproštěn čeho, být ušetřen čeho

lovec vlků ; vlkodav

včasný, časný

dospět ke shodě, dospět ke kompromisu (asi ; Pražák I:269 nejasně)

nařízení

Pomořané

pohybovat, stále otáčet

kniha Přísloví

notář (MLLM jasně uvádí, ač ne jako samostatný význam slova, jen ve spojeních "notarius regis, imperatoris" aj. a "notarius publicus" ; u n. p. je pozn.: 1. výskytu ve 12. stol. Je tu i výklad: pův. písař, později soudní úředník)

lehkovážně, slepě

chlípné spojení, hanebné souložení, nechutné hrátky (chlípnost je spíše vlastnost, což se nehodí do kontextu TDH 312:10) ; vilnost, smyslnost ; chtíč (potud DZ) ; změkčilost

bezvýhradně, naprosto

Arles

v Pražákovi nenal.

vkládat, zapouštět ; připojit (alci rei k čemu), spojit s čím ; (ak.) uložit komu co ; způsobit

vzkládání rukou

utahovat, zadrhovat, zavazovat ; stahovat, svazovat, svírat ; v pas. tuhnout, křehnout ; poutat, vázat, zavázat (duševně, mravně) ; omezovat, držet v mezích

troška, něco málo

hrůznost, děsivost, strašlivost ; krutost ; trpkost, nepříjemná chuť

v okolí, kolem

bagnioregský, související s Bagnioregiem

uzavřít, zamezit, překazit

příbytek, sídlo, domov

pronásledovat, stíhat

Švédi, Varjagové

obecné věty (zásady, principy, kategorie, poučky, myšlenky), schémata

nahlas

neznalý, nezkušený

chvíle, okamžik, krok

otáčet

všechen, celý

udělaný, zhotovený

od toho času

moesský (takto v ČJ Pražák ; související s Moesií či Moesy)

svléci, odložit ; odložit co, vzdát se čeho ; zbavit se čeho, setřást co (např. jho) ; odejmout co komu, svléci co komu, obrat, oloupit koho o co, zbavit

osvětlený, jasný, světlý, zářící ; skvělý, výtečný, znamenitý, slavný ; významný, vznešený, vážený

chtít vidět, podívat se, ohledat, prohlédnout si, spatřit, popatřit, vidět (zejm. po slovesech přacích a pohybových) ; dívat se, prohlížet ; navštěvovat, zajít kam, vstoupit, vkročit

mladší (sic, Moneta 115 opozice adulescentior - senior)

vyhnout se, vystříhat se

Duch svatý

Miroslav

nazpět, zpět ; obráceně (přen.)

zaručit se rukojmími, že složí peníze

viz excutio

přeběhnout, zběhnout, utéci

pošetilý, šílený, pomatený?

nákaza, styk

přikrýt, zakrýt, pokrýt, zahalit, zcela pokrýt, zasypat (c. lapidibus ukamenovat) ; zakrýt, skrýt, ukrýt (DZ ex TDH 312:28, zcela jasně ; možná neklas.) ; pokrývat, pobíjet šindelem, pokrýt střechou ; uzavřít

Záhřeb (rejstřík Iz dubrovačkog: Zara, viz Jadra)

oprávněný, správný

očividně, jasně, zřetelně ; otevřeně (neskrytě)

odtud, dále (o pořadí, posloupnosti) ; dále (místně) ; od té doby, od té chvíle, potom, na to ; pak (vytčení otázky: proč pak ovšem přišel?, tj. za těchto okolností) ; brzy, zakrátko, co nevidět

tedy (logický důsledek, slabší než ergo) ; tedy (pokračování nedopověděné myšlenky, to stává často na zač. věty) ; zkrátka, tedy (shrnutí a zakončení)

Lombardie

zdržovat koho od čeho ; zdržovat, zadržovat ; zabavovat, zaměstnávat, poutat ; zabavit čím, strávit ; udržovat se naživu ; zadržovat co komu (majetek, peníze)

uložit, uschovat, schovat ; skrýt

přijímat

právě tolik, zrovna tolik

stejný, rovný

prostředník, tlumočník

vůle

v této souvislosti (DZ pro RS 54:20 ; tatáž volba později ověřena ve WEH 341)

pochybovat (+ dat. o čem)

přímý

viz ast-

jít / chodit do kostela

spravit, nahradit

[viz decerno a decresco]

(viz omitto)

ještě ne

narodit se, vyrůstat

vzdálený

a ne, ani ; a tedy ne, tudíž ne ; avšak ne, ale přece ne

archa

trogirský (město v Dalmácii)

pokacířštit (často o udělení katarské svátosti consolamenta)

zadní dveře, zadní vchod

lombardský

(intrans.) spěchat, pospíchat, chvátat, kvapit ; (trans.) (alqd) spěchat s čím, spěšně dělat co, pospíšit s čím, uspíšit co, urychlit co

osnovat

líbací medailónek (který nechával kněz kolovat mezi věřícími) (DZ podle Rubin, CC, 74-76 ; MLLM nic)

užívat (těšit se z něčeho pro věc samotnou, jiné je uti, kde se věc užívá pro něco jiného)

zabývat se čím, prodlévat u čeho

zamítnout, odmítnout

závěť

učenec

jistěže

schůze

přivézt zpět, zpět dopravit

prázdný ; planý, jalový, nicotný

[Pražák nic.]

Montwimers (tj. Mont-Aimé v Champagne, ale výklady jsou různé)

věno

nést, nosit ; vést, řídit ; nosit na sobě co ; jevit ; chovat (něco v mysli) ; být někomu po vůli ; provozovat, konat, provádět

seslat (např. potopu ; takto RS 56:15)

věšet, pověsit, ověsit, ozdobit

pravidelný, výroční, každoročně se vracející (zejm. o náboženských svátcích) ; slavnostní

lodyha, stonek, (spec.) stonek kapusty, košťál ; kapusta, zelí

zatajit, zamlčet, zakrývat

probůh!

rovný, plochý

strmé skály, těsně k moři přiléhající

někdo, něco

jednoduchý, nesložený, nesmíšený, pouhý ; jednotlivý ; jediný ; přirozený, obyčejný, neupravený ; přímý, bezelstný, prostý, prostomyslný, upřímný, poctivý ; sprostý, obyčejný

francouzština

bez úhony, bez ztrát, neporušený, nedotčený

popravování

(spojka rozlučovací ; uvádí rozluku možnou, ale ne vždy nutnou, takže má leckdy význam slučovací ; někdy poopravuje předešlou výpověď)

odkud

téma, látka

písemný

zničení, zkáza, zhouba, záhuba, zpustošení, pohroma ; bědy (tak často v Bibli) ; ničení ; zatracení, záhuba (tak často v NZ) ; ztráta

jen, jenom, pouze, toliko

dvojkrok

Marek

(LMALB nic, ale viz ballistarius)

dřevo ; strom

nazývaný

do šířky

dále (o míře a způsobu)

vydat se na cestu

křik, řev

stráž

vážně, opravdově jednat ; tvrdit (vážně, opravdově, s jistotou), ubezpečovat, ujišťovat o čem, dokládat ; dosvědčovat, dokládat co, svědčit o čem

být pro, navrhovat

zapomenout

raději chtít

proklít

nahlas

stráž

zloba, nepřízeň, nenávist ; zlomyslnost, škodolibost

obkládat, obložit

klidný

nebezpečenství, zkouška

přicházet, chodit

manželské spojení, sňatek, manželství ; páření (o zvířatech) ; choť, manžel, manželka

dát se na pokání, obrátit se k lepšímu životu ; stát se členem řádu, složit mnišské sliby ; proměnit (chléb a víno v tělo a krev Kristovu) ; (pas.) být zaměnitelný (fil., log.) ; věnovat se, oddávat se čemu, obracet pozornost k čemu

(střv. též) jemu, jí (dativ osobního zájmena pro 3. osobu, předmět nemusí být totožný s podmětem) (Quitt - Kucharský, Latinská mluvnice, 43) ; jim (DZ ex TDH)

za úsvitu

pití, napití se (činnost) ; pití (tekutina)

Trogir (město v Dalmácii)

otrávit, napustit jedem ; uštknout

štěstí

(form. aer)

postavit se

je divné, je podivné

treviský

Razčs (město v jižní Francii)

nemíšené víno

vně, vnějškově

malý, maličký, drobný, skrovný, nepatrný ; málo ; krátký (o čase, zejm. pak věku) ; slabý, slabounký, tichý ; neschopný, nedostatečný ; nízký, prostý (o postavení) ; malicherný, bezvýznamný, všední, obyčejný, nezávažný ; chatrný