Latinský slovník

tam, tu

bezvýhradně, naprosto

osud

patnáctý

oběť (obětované zvíře), obětní zvíře, obětní dobytče, žertva ; tažné zvíře ; hostie (proměněná či neproměněná) ; svaté přijímání ; obětování sebe sama (o Kristově obětování za lidstvo)

bezstarostně, klidně ; bez nebezpečí, bezpečně

večeře (DZ) ; hlavní jídlo (u Římanů mezi 3. a 4. hod. odpolední), oběd ; hostina

(souhrn skutků pro spásu duše)

plenka, hadřík

pozemek, majetek, statek

navrhovat, hlasovat ; rozhodnout se, umínit si, stanovit si ; bojovat, svádět rozhodný boj, zápolit, zápasit

(LMALB nic)

vzdálit se, zratit

(neklas. pro immo)

(viz omitto)

Kostnice

(form. blaveus) (LMALB) ; žlutý (??? DZ)

pokutu bráti na někom, trestat někoho

agenský (související s městem Agen)

za poslední, konečně (DZ ; Pražák ani MLLM nic)

pošlapat, zdupat, šlapat po čem (i přen.), zneuctít, zhanobit ; ztýrat, zle nakládat

zadní dveře, zadní vchod

pohnout, dojmout

vražda

nebezpečenství, zkouška

naskytnout se, objevit se, dát se na pospas

sedlo, čabraka

slibovat, zaslibovat

úraz ; svádění ; pohoršení

klamat

být zamlčený, být nevyslovený ; být napověděný, být obsažen, ale nikoli explicitně

nikterak ne, naprosto ne

ani v nejmenším, ani zbla

svobodný, volný

od starodávna, odedávna, odjakživa ; dávno, před věky, pradávno, za starých dob, v dávných dobách

nespoléhat se, nedůvěřovat

vzbudit, zavládnout

(neos.) "sedit mihi" vyhovuje mi, hodí se mi, sedí mi ; (neos. akt.) je dohodnuto, je domluveno ; zaujímat, zastávat, držet (o profesuře, biskupském stolci)

vysílený, unavený

daň

vše, co je v ní (v sousloví terra et plenitudo eius)

sčítání, počítání, soupis, seznam

vynést

požadavek

ztráta, škoda

lastura, škeble ; perla ; nádoba lastuře podobná, lahvička (např. se solí, voňavkou)

hrad ; castrum, opevněná vesnice (v Dějiny Byzance psáno kastra, což je řecká podoba)

obětnice, kněžka

zatajit, zamlčet, zakrývat

jistěže

kalamář

sklonit se ; sklonit, schýlit

nenáviděný, protivný, odporný, nepříjemný

utéci, uniknout, ujít něčemu

doposud

zlo ; jablko

všeobecně

rokle, sráz, stráň, úval

dolní, spodní

hlubiny

nevhodný, nepřiměřený

odkládat, odevzdat

dýmějový mor

(Fournier I, 315)

tudy

roku X od Vtělení Slova

Paris (hrad v Audes, viz Duv. Hist. 157, n. 26) ; Paříž

vůz, povoz

tábořit, stanovat

viz quisque

v obvyklých intervalech, v obvyklé vzdálenosti

k, do, směrem

Milíč z Kroměříže

denní

pročež, z jakého důvodu, proč

manželka

čím ... tím

po dvaceti

s tím, že...

ležet natažen, prostírat se

umřít, zemřít, zesnout

(v MLLM je fr. a angl. ekvivalent, kt. znamená zároveň "nebohý" i "ničemný", takže odtud, stejně jako z uváděných citací, nelze určit, zda má slovo i význam "ničemný")

pomoc, posila

odnímat, brát

vytáhnout, vyvléci (z úkrytu ven apod.) ; přitáhnout, přivléci, násilně přivést ; přinutit, přimět ; odkrýt, odhalit, objevit

pravidelný, výroční, každoročně se vracející (zejm. o náboženských svátcích) ; slavnostní

dokud

takový, podobný [Přímo nenal. v Šenkové ani Pražákovi. Pod eiusdemmodi právě takový, téhož způsobu. Toto vypsáno z Vulgáty.]

dogmatický, věroučný

protivenství

vykládat, vysvětlovat

navzájem, vzájemně

neschvalovat, zavrhnout, neuznávat

hledat, vyhledávat ; vymýšlet ; pohřešovat ; zjednat si, dobýt, vydobýt, nabýt, opatřit, získat ; chtít si vypůjčit (peníze) ; vydělávat si ; mamonit ; vyptávat se, dotazovat se, pátrat, hledět zvěděti ; vyšetřovat, dotazovat se soudně, vyslýchat ; zkouma

kloub, koleno

pospíchající, spěchající, spěšný, kvapný, rychlý, chvatný

sám sebe

hned jak, jakmile, jakmile jen

obsah (soupis kapitol nějakého literárního díla)

úmyslně, naschvál

(pas. od calefacio) být ohříván, ohřívat se

kraj, okres

tam

pták, polétavec, okřídlenec

Carcassonne

házet pod

právě tolik, zrovna tolik

dvoustopý

nepravost, špatnost, nepoctivost, provinění, přestoupení, hřích, vina, zločin, zlý čin, násilí, násilnictví, bezpráví (vypsáno z kontextů Vulgáty, ale neprojito všech 489 výskytů ; "nepravost" je daleko nejčastější, ale např. násilí také několikrát)

brát si za svědky, poprosit

vůkol, kolkolem, ze všech stran, odevšad

soupodstatný

dokonalý, mistrovský (o věcech) ; nadaný, chytrý, důvtipný (o člověku)

takový - jaký

zavřít, uzavřít, uzavírat ; shrnout, obsáhnout, (pas.) být obsažen ; uzavírat, vyvozovat, vyvozovat závěr, usuzovat, dovozovat

napadnout, přepadnout

palice, tlouk, beran

(MLLM význam "alespoň" také neuvádí ; je tu jen jediný význam, a to "mimoto")

[zřejmě spíše Slavonie než Srbsko, viz Thouz., Un traité, 34.]

avšak proto přece

prázdný, dutý, jalový ; zbavený (světla, života) ; daremný, marný, jalový

náležitá výška

zadní, zadnější

vzájemně rovný

síran měďnatý (sic LMALB, zde citace textu, ověřeno ; název podle místa těžby)

Večeře Páně

(intrans.) sahat, rozkládat se ; (o čase) plynout, ubíhat, míjet ; (o pocitu) pominout, přestat ; přejít (z jednoho stavu k jinému) ; zemřít, zesnout

Chorvaté

vzdušný, ve vzduchu ; sahající vysoko do vzduchu, vysoký, nebetyčný ; modravý, barvy jako vzduch

představený spravující kostely (např. biskup či opat)

loutna

záda, hřbet

vlévat, vlít, nalévat, nalít, naplnit ; vpustit co kam, rozšířit, rozlít (i např. o světle) ; rozestřít, pokropit ; nasypat ; rozházet ; zasypat (šípy apod.) ; splývat (o vlasech)

vysvětlit

člun, loďka

sejít, přijít, dostat se, dorazit, octnout se kde ; přejít, obrátit se (k čemu, metaf.)

vytékat, prýštit, téci, řinouti se

ječný, ječmenný

pšenice

jeden jediný

omdlet

objímat, brát do náruče

obviňovat, očerňovat, hanobit, pomlouvat, v zlou pověst uvádět

břímě, náklad, tíha

halena, kabátec (MLLM blouse - doublet, tvar gen. a rod neuvedeny ; LL sub doublet: mužský krátký přiléhavý kabátec z 15.-17. stol. ;

ať už - nebo

(Pražák ani Šenková nic)

protože

a ne, ani

pečlivě, bedlivě, dbale, svědomitě, horlivě ; přesně, správně, důkladně ; pozorně, obezřele, ostražitě, opatrně

dát se na útěk

pokračovat v cestě

krajnosti

strmé skály, těsně k moři přiléhající

kněžské svěcení

rychleji ; spíše, snáze

zdráhat se, nerad konati

přirozený

mínění, názor, myšlenka, úsudek ; úmysl, vůle, přání ; hlas, mínění, nález, úsudek (v poradě) ; rada, návrh ; myšlenka, smysl, obsah, význam ; výrok, rčení, věta, myšlenka ; rozsudek, rozhodnutí

bájný, vybájený, vymyšlený (LMALB) ; milující báje? (fabulosi Britones ; DZ)

nebezpečenství, krize

rozpustit, odvázat, rozvázat, rozvolnit ; zvednout kotvy ; zbavit, zprostit, osvobodit ; rozbít, zbořit, strhnout ; uvolnit, zeslabit ; rozluštit ; zapudit ; zahnat ; zrušit, odstranit

zakázaný pokrm (tj. zakázané ovoce ; Moneta 62a)

narození se týkající

podtít, podseknout, podežínat

sousedé

pokoušet se o co, podnikat co, usilovat o co, snažit se, namáhat se (+ alqd. nebo inf.), jmout se

být ve zbrani, hotov k boji, v bojové pohotovosti

velký župan

amen

1. (adv.) tam, onde, na oné straně, na druhé straně ; dále ; (přen. o čase, způsobu, míře) dále ; déle ; nadto, navíc ; v budoucnu, příště, napříště ; 2. (předl. s ak.) za, na oné straně, na druhé straně, na druhou stranu ; dále, za, nad, přes

zedník

rozprostírat se, být otevřen

glastonburský (související s opatstvím Glastonbury)

oddělovat, odlučovat ; rozdělovat, dělit (vzájemně) ; pojednávat o čem zvlášť ; nechávat stranou, nehledět k čemu, nepřihlížet k čemu

líbací medailónek (který nechával kněz kolovat mezi věřícími) (DZ podle Rubin, CC, 74-76 ; MLLM nic)

uložit pokání

obzvláště, zvláště

přivléci, dovléci, dotáhnout ; zatáhnout kam, vlákat, přilákat

(viz effundo)

tamtéž, na totéž místo

pokyn

ustupovat, ustávat (od nějaké činnosti) ; prodlévat, meškat, otálet, váhat, opožďovat se ; upouštět, ustávat, ochabovat, liknavět v čem ; zahálet, odpočívat, být nečinný ; spokojit se s čím (alqua re) ; rušit, mařit

rád

nožíř, výrobce nožů

náhlý, nenadálý

(Pražák nic, MLLM nic, LMALB nic, Forcellini nic, ani pod cabatium, cavacium, cavatium či cabbacium, TFTL pod caba?i* a pod cava?i* jen irelevantní výsledky, google 19.1.2004 jen jméno hradu Cabatium, PL nic pod cabaci* ani cavaci*, cavati* ani cabati*, a

moře ; vodstvo, vodní spousty, proudy

pojat rozhodnutí

nepřístupný ; nedostižný

ovčín, ovčí n. kozí chlév

slib lenní věrnosti

zůstat, setrvat

v celku, v podstatě

spravovat, řídit

tribuna, řečiště

krvesmilstvo, incest, smilstvo

přidružit se

k sobě táhnout, přitahovat

přímo, hned, vpřed, kupředu, nepřetržitě

opevnění, hradba

právo, spravedlnost

lopata

smrtelný hřích

župan

hle, hleď, ejhle

(střv.) (jihofr.) (člen užívaný někdy před mužskými jmény)

neopodstatněný, neodůvodněný, nepodložený

nabídnout

Pražák nic, ale viz ballistarius

ani

rychlejší, hbitější

dorazit, obsadit

rozesadit se, rozsadit se, rozložit se (každý na své místo), usadit se, sedět u stolu, zasednout, sedět ; stolovat, být na hostině, hodovat ; ulehnout ke spánku, jít spát ; zasedat v radě

osvobození od povinnosti, výsady

Skotsko

lehkověrný, důvěřivý ; věřící (o křesťanu) ;

krátce, o trochu

starat se, obstarávat

pokleknuv

blahé paměti

vévoda

nadutý, vzdorný, vzdorovitý, zatvrdlý, nepoddajný, vzpurný

do krve (zmlátit apod.)

nedílný, nerozdělený, smíšený ; nerozeznatelný ; bez rozdílu ; nedovolený, nepatřící se (v Pražákovi tento význam nenal., ale v jiném sl. ano)

nalézt

[omyl! Viz cor, cordis]

Satan

spouštějí se plachty

ačkoliv

nebo jestliže, nebo kdyby, nebo

šíp, střela

(Pražák nic pod hemina ani emina ; MLLM uvádí emina = hemina, ale sub hemina sám nemá nic)

(refl.) připravovat se, chystat se ; chystat co, připravovat se k čemu, hotovit se k čemu ; stanovit, určit

pátek

skonání věku

vrátit se

lov, hon

(Pražák nic, MLLM přímo nic, viz "ligonizo" ; několik překladů udává "hrobník", ale dle ligonizo se zdá, že by mohlo jít i o "kopáče")

arcikacíř (toto a jen toto LMALB s výkladem: opinionum pravarum de religione conceptarum auctor, sectator, haereticorum caput)

převoz

vše potřebné

sehnat, zpět hnát, zpět přivádět

krtek

odpor, námitka ; hádka, spor ; protimluv, kontradikce

palcátník

socha (bohů), modla

obklopit, obkličovat, obtáčet

mladší ; menší

převést, přemístit

nepřístupný

okrsek, obvod (na kterém vykonává nějaký úředník či pověřenec svou funkci) ; dvorec (oblast pod správou jednoho šafáře) ; okrsek, obvod (soubor statků, jejichž výnosy plynou do jednoho ?dvorce? ; MLLM angl. "household department", fr. "service")

výrazně, zřetelně ; výslovně, otevřeně, jasně

větrná smršť?

rada, porada, radění se ; rada, shromáždění rádců, poradní sbor, rádcové ; státní rada, senát ; rada, shromáždění soudců, porota ; dobrá rada, naučení, ponaučení ; rozvaha, rozmysl, důmysl, moudrost, důvtip ; chytrost, obmysl, lest, lstivost, úskok ; rada

dobrotivost, dobrota, laskavost, milost ; dobročinnost, štědrost

správcovství, hospodaření (ve Vg. jen tento význam ; L 16,2-4) ; hospodářství (DZ ; takto Int. Ioh. byl vyhnán od Božího trůnu a z nebeského "villicatio", podle Boz. dohl. "hospodářská stavení" ; DHC 309:13: in tali vilicatione [Lucifer] seduxit angelos)

vézélayský

ač nepatrní počtem

(Pražák nic)

dotýkat se, sahat

bezpečný

viz condicio

buřičský, nepokojný

Tartar, podsvětí ; peklo

[viz vilica-]

rady

(Castanet 137, 164)

vyzbrojit, vypravit

vysvětlující (gram. a log.)

kdokoli, cokoli

konečně, teprve

zadržet, zastavit ; postavit ; zastavit se, stanout, obstát

objetí, objímání, obejmutí (LMALB ani Pražák nic, ale lat-fr ano a TDH 317 užívá ve formě amplexcio)

zmocnit se

tahat, vláčet, smýkat ; ohmatávat, hmatat, dotýkat se, brát do rukou ; držet co, mít v rukou co, zacházet s čím, vládnout čím ; strojit, připravovat ; řídit, spravovat ; vést ; zacházet, nakládat s kým, chovat se ke komu

od věčnosti

vyvýšený, vysoký

kupec, obchodník

útočiště, úkryt, azyl

jezero, rybník

slečna

důrazně tvrdit, stát na svém

kotník ; hrací kostka

hodnocení, mínění, úsudek, víra, vážnost, dobrá pověst

plést, spojovat, skládat se

vlhký

ves

po kmenech, po rodech

provinění

vytvářet pevnost

hned potom

aspoň, alespoň, přinejmenším, (v záp.) ani

měděná barva ; předmět vyrobený z mědi

místo k odpočinku

blesk ; (pl.) bouřka, blýskavice ; záře

nákladný

povzbuzovat, popuzovat

mám něco na starosti

podnícený ; popuděný, podrážděný

manželství

hranice

pohyblivý, rychlý, hbitý

poustevník

Slované

(viz commendo)

přijít, objevit se

Glastonbury

příkrý, prudký

Avalon

astroláb

počít, začít, vejít

vyzvat na souboj

nedávno

asi, přibližně, skoro

za mzdu najmout

tehdy, tenkrát, tu ; pak, potom, tehdy

dozvědět se, poznat

táhnout zpět, vléci zpět ; odvést, oddálit, zdržet ; vyhýbat se, zdržovat se (Pražák refl., ale nejen: RS 45:13 nerefl.) ; odcizit ; souvat, odvracet se, vyhýbat se (refl.) ; znova táhnout, opět vléci, znovu vytáhnout

každodenně

zlepšení, vylepšení ; zvýhodnění (ve spojitosti s dědictvím ; přilepšení zřejmě za ekvivalent tohoto významu pokládat nelze ; dle výkladu sub "melioro" jde o zvýhodnění jednoho dědice nad jiné)

z této strany moře, na těchto březích

zřídit

ještě ani

pravý (asi ; MLLM naturales monachi, naturales carnifices, fr. pleinement qualifié, angl. fully authorized)

kupříkladu, například, třebas

bouře, nepohoda, zimní počasí

vyvrátit

ještě jednou, podruhé

shnilý, nahnilý, zkažený, ztrouchnivělý, zpráchnivělý, zetlelý ; (o zubech) vykotlaný ; zvadlý ; (ani náznak průběhového významu "tlející" apod.)

blízkost

ženatý, (fem.) vdaná

lehkověrnost, důvěřivost ; důvěra

být proslulý

neboť, totiž, ježto, poněvadž, an ; jak možno

úrodný, hojný, bohatý obilím

mlíti

obydlí, příbytek

rozmluva, hovor, úmluva

znepokojovat, pobuřovat, popouzet

sedět (na čem), posadit se (alci rei na co), usadit se kde, usídlit se kde, sídlit kde ; (in alqa re) vězet, pevně tkvít v čem ; spočívat v čem, tkvít v čem, vězet v čem ;

zbavit života, usmrtit

toho času? [WEH překládá jinak]

společný, smíšený, nerozdílný

kramář, obchodník, obchodník se střižním zbožím (ale i obecněji kramář, podobně jako historicky fr. mercier ; srv. citaci MLLM VII, s. 672 "tam mercerii quam negociatores", kt. také může ukazovat na nutnost širšího chápání)

uvězněný, žalářovaný (nikoli nutně "zazděný", viz Fournier I, 295 o navštěvování vězňů)

rovněž, také, též, i

k čemuž, o čemž (praví Izajáš apod.), podle slov (Izajášových apod.) (takto RS 53:18.20 či Fournier I, 69 ; následuje genitiv: Ysaie, Apostoli, je to vlastně asi výpustka, snad z iuxta illud (verbum) apostoli)

opět nabýt, znovu nabýt, získat zpět, dostat zpět

osobitý, svérázný, zvláštní ; určený, příslušný ; vhodný, náležitý ; milovaný, drahý ; nakloněný, přátelský

příměří

vyskytnout se, objevit se

Cremona

stav, povaha, ústava, dispozice, soustava, zřízení, ustanovení, konstituce

následovat, postupovat

dávat almužny

lehkovážně, slepě

přihazovati v dražbě

pozdvihování

obkládat, obložit

pokládati za hodna, uznat za hodna, pokládat za slušné ; ráčit (v pozdní lat.)

Středozemní moře

zasluhující pohany, špatný

obvinit, vinit, vytýkat, žalovat

důvěra

nejprve, poprvé, prvně, původně, nejdříve

boží, božský, svatý

polštář

nehybný, nepohyblivý (i v pozit. smyslu: nepodléhající změně)

zdržovat, bránit

vytahovat, vytrhnout co ; vyprostit, dostat koho odkud, vysvobodit ; vyrvat, násilně odejmout ; protahovat, zdržovat, prodlužovat, oddalovat ; mařit, marně trávit (čas), promarnit, přijít nazmar (v pas.)

postrašit, zastavit, polekat

kvatembrové dny, suché dny

seskakovat, spadnout

a jestliže, jestliže však

kořistit, plenit, loupit

takový (Pražák. MLLM nic. DZ zaznamenal též jako náhradu ukazovacího zájmena, asi jen neklas.)

přestat dělat co, přestat s čím

pečetí opatřit

neořezaný

postavit se

plodit ; přivádět na svět, rodit, (o zvířatech) vrhat ; (přen.) vytvářet, tvořit

hned, ihned, stále, hned na místě ; pevně, stále

dříve než

a to tak, že...

jen, pouze, jenom, toliko

nanebevstoupení

(neexistuje, LMALB ani Pražák nic)

dar proroctví (tak 1K 13,2)

mrtvola, mrtvé tělo, zdechlina, mršina ; mrcha (nadávka)

zbylý, zbývající ; budoucí ; ostatní

vyměřený

Jeremjáš

zbraň

loďka, člun

kmen

? Pražákův sl. neuvádí, ale zřejmě hospodářství

zemědělství, hospodářství

prosebník, přímluvce

zvyk, zvyklost, způsob života