Latinský slovník

souhlasit s čím, schvalovat co ; dokazovat, stvrzovat, potvrdit

předběžná volba, předběžné rozhodnutí ; znamení, známka, návěští, předzvěst ; přednost

činit pokání ; litovat, želet, pociťovat lítost

chladné podnebí

do jednoho

vzejít, vzniknout?

zřídit

kámen

kloub, koleno

utěšitel, těšitel

brzy potom, brzy nato, zakrátko poté

meč

nezvyklá věc, neobyčejná věc

bez úhony, bez ztrát, neporušený, nedotčený

(form. aeris)

statek

rozmnožovat, rozplemeňovat, rozplozovat, rozsazovat ; rozšiřovat (místně) ; dál vést, udržovat, zachovávat, prodlužovat ; odsunout (do budoucna)

obecně, všeobecně

když

požadavek

oděv, oblek

pokyn

být blízko, blížit se, hrozit

odevzdaný, nakloněný, podrobený

poslat, odeslat, propustit

(v MLLM je fr. a angl. ekvivalent, kt. znamená zároveň "nebohý" i "ničemný", takže odtud, stejně jako z uváděných citací, nelze určit, zda má slovo i význam "ničemný")

usilovat, snažit se

mimořádné postavení? (DZ pro TDH 315:9)

Moravané

dar

střecha, krov, kryt, příbytek, byt, obydlí

zabývat se čím, prodlévat u čeho

jen, jenom, pouze, toliko

svět, tento svět, tento život, tento věk ; věčnost

nadarmo, zbytečně, zbůhdarma

uvést v rychlý pohyb, pobídnout

jednou

Kalábrie

okcitánský

jed ; otrava, otrávení, travičství ; otrava, nákaza ; nápoj lásky, kouzelný nápoj, kouzelná šťáva, lektvar ; kouzlo ; uměle připravená šťáva ; barvivo, barva

prolomit, prorazit, porazit

pustit

ohřívat, zahřívat, rozpalovat (hodně, silně)

po dvaceti

zeptat se někoho

nemocná

sám sebe

nekřtěňátka

(Duv. Hist. 109 překládá "k hrobům apoštolů")

potvrdit, schválit ; upevnit ; posilnit, posílit, utužit ; povzbudit, dodat mysli ; stvrdit, dotvrdit, dokázat

doufat, důvěřovat

Blažej

1. (adv.) tam, onde, na oné straně, na druhé straně ; dále ; (přen. o čase, způsobu, míře) dále ; déle ; nadto, navíc ; v budoucnu, příště, napříště ; 2. (předl. s ak.) za, na oné straně, na druhé straně, na druhou stranu ; dále, za, nad, přes

rozkaz, příkaz, nařízení, předpis ; rada ; povzbuzení, napomenutí ; pravidlo, naučení ; nauka, učení

Toskánsko

nekřtěňátko

zběsilost, zuřivost, šílenství, zaslepení, delirium

chytit za krk

lov, hon

obročí královského kostela (MLLM nic víc a skutečně uvádí f., Pražák nic)

cihla

dvojí, dvojstranný

darovat občanské právo

šikmo

rovný, plochý

osvětlený, jasný, světlý, zářící ; skvělý, výtečný, znamenitý, slavný ; významný, vznešený, vážený

k, do, směrem

pokosit, požít

maso

po kmenech, po rodech

vejce, jikra, vajíčko

jeden ... druhého, každý z obou ... toho druhého

košilka (ženská) ; košilka (zbytek plodové blány, s nímž se rodí čarodějové, benandanti apod.)

orel, orlice ; orel, znak římské legie ; orel (nástřešní ozdoba)

ze Chartres, chartreský

lichotit, pochlebovat ; lichotit, lahodit, vábit (k požitku)

starobylost, dávnověkost, starobylý obyčej ; starožitnost, dějiny starého věku, starověk ; lidé starého věku, staří, předkové ; starobylý dobrý mrav, stará dobrá poctivost

ropucha ; želva ; šašek

dřívější termín v nějakém rozsahu (např. pokud se něco rozhodně stalo mezi 1220 a 1227, tak je t. a quo 1220 ; v jedné renomované knize to je špatně, proto zapisuji ; takto jasně Dondaine, Durand, 243)

škoda, újma

čas, doba (obecně i noční doba apod.) ; okamžik, chvíle, hodina ; lhůta, čas, určený čas, čas potřebný k čemu ; pravý čas, příhodná chvíle, vhodná příležitost

souzvučet, spolu zvučet ; souhlasit (Flor. rit. 12,5: + ak.)

pravdivě, podle pravdy, správně ; vpravdě, opravdu, vskutku ; pravdivě, upřímně, opravdově, poctivě

celkem (spojení "sunt XVI omnes" je to dobré překládat "je jich celkem 16")

upomínat, upozorňovat, napomínat

prozíravý, obezřelý, bystrý, rozvážný, prozřetelný, rozumný, opatrný ; moudrý, chytrý ; znalý, umějící, zkušený, zběhlý v čem ; předvídající, předvídavý, vědoucí ; vědomě, s úplným vědomím, s rozmyslem, úmyslně, schválně, naschvál

Skutky apoštolů (i takto v sg.)

pečovat, starat se o co, dbát, hledět, všímat si čeho, stát o co ; obstarávat, opatřovat, ošetřovat ; přát si ; spravovat, řídit ; léčit, hojit ; opatřit (o penězích), zaplatit

pokuta, trest

bojácný

milost

sněhová bouře, sněhová vánice

ryba

(ab alqa re) uchránit čeho

Trogir (město v Dalmácii)

dokázat

utahovat, zadrhovat, zavazovat ; stahovat, svazovat, svírat ; v pas. tuhnout, křehnout ; poutat, vázat, zavázat (duševně, mravně) ; omezovat, držet v mezích

souhvězdí, hvězda

být poslušen

florentský

rozesadit se, rozsadit se, rozložit se (každý na své místo), usadit se, sedět u stolu, zasednout, sedět ; stolovat, být na hostině, hodovat ; ulehnout ke spánku, jít spát ; zasedat v radě

(alqa re) o čem

ustanovit

vyhlásit, uveřejnit, přednášet, vyslovovat, prohlašovat

přikrývka, pokryvadlo, pokrývka

přetvářka

zuřivost ; přísnost ; bouřlivý stav

zkušenost, znalost, zběhlost ; chytrost, důvtip ; chytrost, zchytralost, vychytralost, úskočnost

táhnout k čertu

nižší

(form. praesto)

postavit mimo zákon

dokončit, dosíci čeho, obdržet, provést, dosáhnout

dětský, mladistvý, chlapecký

předstíhat, předbíhat, předčit

česnek

v prospěch obce

(alqm) bdít u koho

oba dva spolu (skloňováno podle duo)

mléčně bílý

vyvrátit

(viz dissentio)

vozataj, kormidelník

kazatel

na prvním místě hlasující, přední

tkadlec

pohoršit ; pokořit, ponížit, zahanbit ; svádět, pokoušet ; uvést ve zmatek

strhnout, zbourat, zbořit, pobořit ; ničit, hubit, vyhubit ; podrýt, podkopat (přen.)

útočiště, úkryt, azyl

poloviční, rozpůlený

zhouba, zkáza, záhuba

hned provésti

soukromě, v soukromí

nadarmo

zbraň

provést, postavit, vystavět

každý

skutečně, řádně ; v této době, právě

chvět se, třást se (strachem), mít strach, strachovat se, být zděšen, polekán (re z čeho)

svatokrádežný, rouhavý, bohaprázdný, bezbožný, hříšný, zločinný ; sbírající n. kradoucí posvátné věci

sousedící, spojený

dosvědčovat, veřejně dosvědčovat, vypovídat, tvrdit, prohlašovat, přiznávat se

evangelium

zuřit, vztekat se, řádit

po pěti

vrážet, zarážet

zakázaný strom, zapovězený strom [strom v ráji, na kt. roste zakázané ovoce]

vykonat, dokonat, dokončit, provést, uskutečnit ; dokázat, dovést, způsobit (aby)

zadní brána římského tábora

příchod, přístup, vchod

Ježíši (vok.)

drahý, nákladný

úmyslně, naschvál

církev zlovolníků

velmi skrovný počtem, velmi málo, velmi málo

býti nablízku

hvězdný ; praporečník, vůdce

odtud, dále (o pořadí, posloupnosti) ; dále (místně) ; od té doby, od té chvíle, potom, na to ; pak (vytčení otázky: proč pak ovšem přišel?, tj. za těchto okolností) ; brzy, zakrátko, co nevidět

nechat mezeru, uplynout

pokoušet, napadat, dráždit

manželka

toužit, žádat si, přát si, požadovat, vyžadovat, stýskat si po ; postrádat, pohřešovat

předcházet, vynikat

nejpatrnější důkazy

smrad

zahynout

za poslední, konečně (DZ ; Pražák ani MLLM nic)

důvěra

mísa [Pražák nic, Šenková nic, el. sl. nic. Jde o nádobu na jídlo, mísu, užito Vg. Mt 23,25 ; 26,23 (kdo z vás se mnou namáčí ruku...).]

následovat, jít, táhnout, přidat se

jako kdo, po způsobu koho

nesouhlasný pokřik, vypískání??? (MLLM fr. "poursuite ŕ la huée", angl. podobně, ale přímo angl. ani fr. nenal.)

[viz decerno a decresco]

pevný postoj

novic ; nováček, nový ; nový otrok

horské krajiny, hornatina, pahorkatina

věrohodný, autentický

(význam "puzení" nenal. v Pražákovi ani LMALB, jen pohánění, popohánění, bez uvedení, že i v přeneseném smyslu ; WEH nicméně "impulse")

vydávat, připomínat

někam

důkladně se naučit nazpaměť

připomínat, důtklivě upomínat

viz ast-

pomocník

Katalánsko

brod

tchán

proti noci

rádkyně

blahopřát, přát si štěstí

lakomý, lakotný, hrabivý, skoupý, hamižný, chtivý peněz ; chtivý čeho, dychtivý čeho

kárat, vyčítat

vazba, pouta

tmavá barva

spojit se

vytvářet pevnost

oheň

pustina

hovět, shovívat

nosič svítilny (jeden z otroků) ; sluha, pochop

jen když, jen jestli, jen jestliže, jen ať (s konj.)

podle libosti

odebrat

zadržet, zdržet

pošlapat, zdupat, šlapat po čem (i přen.), zneuctít, zhanobit ; ztýrat, zle nakládat

a to tak, že...

střežit

vést, dovážet, táhnout

lombardský

sebevědomě, směle, odhodlaně, srdnatě, jistě, neohroženě

lidový jazyk

nazpět, zpět ; obráceně (přen.)

z této strany moře, na těchto březích

Bar (dalmatské město)

jako, jakoby ; takřka, abych tak řekl ; například, jako například, jako, tak třeba

vyzbrojit, vypravit

nemíšené víno

vážně, opravdově jednat ; tvrdit (vážně, opravdově, s jistotou), ubezpečovat, ujišťovat o čem, dokládat ; dosvědčovat, dokládat co, svědčit o čem

(Tacitus)

jednat ; dělat, konat, vykonávat, činit, provádět, provozovat, pracovat, pořizovat ; vést ; pohybovat se, spěchat, hnát se ; razit si (cestu) ; vyhánět, růst (o rostlinách) ; hnát, honit, popohánět, štvát, pronásledovat, odhánět ; plenit

Vinidové

zaslepený, oslepený

učinivše obrat

jako obyčejně, podle svého zvyku

rozhodně, bezpochyby, očividně

Kostnice

velekněžka, nejvyšší kněžka, arcikněžka, představená chrámu, hlavní obětnice ; dozorkyně ; mistryně (přen. o ženě dovedné v nějaké disciplíně)

otrávit se šťávou z tisu

náměstí

svatost

před kým

lichocení, úlisný způsob ; vnadidlo, lahoda, půvab

každodenně

nakonec (??? snad)

podle toho jak, jak, jakož

trvat na svém, stát na svém

ačkoli, i když, přestože, třebaže (MLLM explicitně: "bien que - although") ; (slovo uvozující přímou řeč - sic)

odpadnutí, odboj ; ubývání, úbytek ; vysílení ; nedostatek ; zatmívání (slunce) ; neduh (DZ ex Moneta 282a)

popravit koho, na hrdle potrestat koho

věštit, prorokovat ; věštecky napomínat ; hlásat ; být ve vytržení ; blouznit

(in speciali překládá WEH "especially")

otevřít ; činit přístupným, odkrývat, odhalovat, objevovat, ukazovat, vyjevovat, oznamovat, vyjít najevo ; vystavit ; činit schůdným, proklestit

na křídle, spojenecký

znovunabytý

příbytek, sídlo, domov

nést, nosit ; vést, řídit ; nosit na sobě co ; jevit ; chovat (něco v mysli) ; být někomu po vůli ; provozovat, konat, provádět

snad, možná, pravděpodobně, jak se zdá, jak myslím, podle všeho, nejspíš, asi ; asi (u číselného údaje)

vyzvat na souboj

šípař

Záhřeb (rejstřík Iz dubrovačkog: Zara, viz Jadra)

léto (neklas. pravopis)

uvnitř

bojovat proti někomu, napadat, útočit

přidělit

získat (střv. ; germanismus)

(etnonym.) Francouz (LMALB nic víc, Frank neuveden ; Pražák nic ; MLLM nic, sic)

podřízený, poddaný ; svěřenec (DZ ; ve smyslu církevní jurisdikce či pastorace je to leckdy vhodnější než poddaný apod., ač nikde nenal. ; např. RS 48 ; DHC)

zajmout, zatknout

činit pokání

(spojka rozlučovací ; uvádí rozluku možnou, ale ne vždy nutnou, takže má leckdy význam slučovací ; někdy poopravuje předešlou výpověď)

věrně

později (hůře, špatně)

(de alqa re) být smutný z čeho

Morava (ve Střední Evropě) ; Morava (ve Skotsku, viz Nitze, Perlesvaus II, 97)

odepřít, odmítnout, kývnout na znamení odporu

zašpiněný

vévoda

odevšad, ze všech stran

úraz ; svádění ; pohoršení

předalpská Galie

vzhledem k ostatnímu, co do ostatního, ostatně, příště, napříště

řeholní sestra určená k posluze

bezbožnost ; bezpráví, zvůle, svévole (v Bibli i častěji než "bezbožnost" ; v NZ dle srovnání Vulgáty a ČEP hlavně "bezbožnost", v SZ "svévole")

zůstat, zbývat

kojit

skrytost, tajnost

množství půdy, na které se vyseje jedna hemina obilí

patron, ochránce, zástupce ; zástupce před soudem, obhájce ; ochránce, obhájce, zastánce

dychtit, toužit

město v Pannonii, nynější Ptuj (sic) (Pettau) ve Štýrsku

hra v šachy, šachy

dobrotivost, dobrota, laskavost, milost ; dobročinnost, štědrost

opustit, nechat, zůstavit, zanechat ; zanedbat, opomenout

od, směrem od? (Fournier I, 343: veniebat cantando de versus Ax)

předtím, dříve

dodávat, dovážet

objevit se, ukázat se, zjevit se, vynořit se ; být k službám, přisluhovat, posluhovat, konat službu ; jevit se, ukazovat se, být zjevný, být patrný

dokončit, dodělat

odděleně, zvlášť ; nezávisle

dokonalý, mistrovský (o věcech) ; nadaný, chytrý, důvtipný (o člověku)

drzost, troufalost ; neúmyslnost ; neprozřetelnost, neprozíravost ; nevědomost, neznalost ; nerozumnost

svléci, odložit ; odložit co, vzdát se čeho ; zbavit se čeho, setřást co (např. jho) ; odejmout co komu, svléci co komu, obrat, oloupit koho o co, zbavit

pokrevná příbuzná, rodná sestra, vlastní sestra ; tchyně

slovo ; řeč ; výrok, slova ; říkadlo, zaklínadlo, formulka ; znění, text ; pouhé slovo, planá řeč, povídačka

hříva

ani

ozřejmit

zrozený, pocházející

za

zaujmout, uchvátit

mrtvola, mrtvé tělo, zdechlina, mršina ; mrcha (nadávka)

proti čelící, opačné (trámy)

splitský

obležení, uzavření, obklíčení

pokrm, jídlo, život, živobytí, způsob života

konečný, definitivní

sešívat, zašívat

(viz sed)

(Fournier I, 312)

zavázat

proti danému slovu, zrádně

spokojený s čím

poddaný

k nesmyslnosti, ad absurdum

cítit bolest, něco těžce nést

na obou stranách, z obou stran

Dubrovník [tak S. Rakova ; ověřeno v mapě Duv, Hist, 49 a ibid. 50 v textu, že je to Dubrovník]

(o čase: tempus quo currebat MCLXXIIII: takto TDH 319:32)

(jako "úkon" v Pražákovi nenal.)

povlečení

Chorvatsko?

nevěstka, prostitutka, kurtizána

lesk, třpyt, svit, záře ; vážnost nádhera ; vnější lesk ; jasnost, výraznost, zvučnost (řeči)

odvážnému štěstí přeje (Cicero)

doválčit, dobojovat, dokončit válku ; zdolat, nadobro přemoci, úplně pokořiti

pokorně, prosebně

trám

Spoletský

duchovní četba (mnišská četba Písma, popřípadě spisů církevních Otců či dalších textů a zbožné rozjímání nad nimi) (ekvivalent "duchovní četba" užívá Regula Benedicti / Řehole Benediktova 1998, ale s. 115 "svaté čtení")

(viz ex)

omluva

pouhé jméno

evangelium ; evangelium, radostná zvěst, dobrá zvěst ; evangelium (Kristovo učení, křesťanství) ; kázání ; evangeliář (LMALB uvádí! pozn.: jiné je evangelistář) ; (kterákoli kniha Nového zákona) ; čtení z evangelia, perikopa z evangelia

zálety, freje, smyslný požitek

nedávno

ne však, nikoli však

být nesvorný, nesjednocený, rozdvojený, ve sváru, znesvářen ; nesnášet se, svářit se ; bouřit se, vypovídat poslušnost ; různit se, lišit se, neshodovat se, rozcházet se, lišit se v úsudku

úspěch

bohabojný

obklopit, obkličovat, obtáčet

přední, přednější, bližší ; dřívější, starší ; starší, starý, bývalý, minulý ; přednější, mající přednost, vzácnější, význačnější, důležitější ; lepší ; vynikající ; dříve, nejdříve, nejprve (adv.)

Istrie

čili (jednoznačně v RS 59:27 a mnoha dalších místech)

znalec

rukopis

levice, levá strana

turínský

opravdu, zajisté, ano ; neboť, vždyť (ve větách oznam. i táz) ; totiž (vysvětlovací) ; -pak (kdopak apod.)

hloupý, těžkopádný, nerozumný, nejapný, blbý ; těžký, nehybný

ječný, ječmenný

zakázané ovoce

krajnosti

(Dle Pražák I, 520 starší způsob psaní slova exsisto)

za noci, v noci

Avalon

Srbsko

markrabí (nom. Havlík v ČJ takto)

nadmíru

setkat se, sejít se

pro, za, kvůli, proto, pročež

řízení, vedení ; vláda

sotva, stěží, jen

natahovat, napínat k čemu ; napínat mysl, pozornost, dávat pozor ; pozorně poslouchat, pozorovat (+ ak.)

prorocký ; starozákonní (tak výslovně MLLM)

takto (orare dicendo = modlit se takto: ...)

někdo, něco

válečné loďstvo

chybovat, dopouštět se přestupku ; páchat ; poškozovat, ničit

Plovdiv

mít převahu, zavládat

Palermo

(střv.) (domácnost, v níž žijí společně sourozenci a jejich rodiny)

stůl ; oltář ; pokladna ; jídlo, hostina

čelo

dát se na pokání, obrátit se k lepšímu životu ; stát se členem řádu, složit mnišské sliby ; proměnit (chléb a víno v tělo a krev Kristovu) ; (pas.) být zaměnitelný (fil., log.) ; věnovat se, oddávat se čemu, obracet pozornost k čemu

odcházet, rozejít se

zelenina (viz legumen, ale leguminosus je zeleninový, ne jen luštěninový)

uvolnit ; ulevit, ulehčit, polehčit, vést ke zotavení čeho ; zbavit čeho, vyprostit se z čeho (reflex. či pas.)

šílet, zuřit, bouřit, vybouřit se

proto

ohýbat, zahýbat, sklánět, kroutit, křivit ; napínat ; zatáčet, otáčet, obracet, uhýbat, namířit, změnit směr, zamířit, uhnout ; řídit ; ohýbat, obracet jinam, uchylovat, měnit (smýšlení) ; pohnout, umírnit, obměkčit, oblomit, dojmout, přivést k povolnosti

vzájemně rovný

otrávit, napustit jedem ; uštknout

dlužník

blízkost

(intrans.) spěchat, pospíchat, chvátat, kvapit ; (trans.) (alqd) spěchat s čím, spěšně dělat co, pospíšit s čím, uspíšit co, urychlit co

vynést

(adv.) spěšně, nakvap

neporušitelně

řeč, pověst, vypravování, vyprávění, mluvení, zpráva, podání, tradice ; vyprávěnka, báchorka ; fáma ; úsudek ; veřejné mínění, hlas lidu, soud lidu ; dobrá pověst, dobré jméno, čest, sláva ; špatná pověst

usadit se, usídlit se, posazovat, ustávat

(MLLM nic, jen složeniny)

měděnka

být vázán, být povinován

(po) nějaký čas, jistou dobu

prosit, dovolávat se

falanga, bitevní šik

svým nákladem, na své útraty

kolo

vůkol, kolkolem, ze všech stran, odevšad