velký

Etymologie

Z praslovanské varianty se postupně vyvinula česká velký a veliký i ostatní slovanské varianty: staroslověnské великъ, ruské a ukrajinské великий, staroruské великъ, bulharské велик, srbské велики, slovinské a chorvatské velik, slovenské veliký, veľký, polské wielki, hornolužické wulki a dolnolužické wjeliki. Příbuznými slovy jsou také tocharské A wäl a tocharské B walo (obojí kníže, panovník) a tocharské B walke (dlouhodobý, dlouhotrvající, trvalý), řecké ἄλις (dost) a εἴλω, εἰλέω (svírám, mačkám). Někdy se dává do souvislosti se staroslověnským велѣти (velet), волѩ (vůle, svoboda) a валити (valit), s latinským veleo (jsem při síle, silný, zdráv) nebo s řeckým ἑλικόν ̇ ὀρθόν.

Význam

1. značných rozměrů, zrakem snadno rozeznatelný či postřehnutelný z dálky
2. značného rozsahu či intenzity
3. určitých rozměrů
4. mající nadměrné rozměry
5. vysoce postavený
6. starší než dítě
7. významný
8. (písmeno) využívající svou výškou dvě vodorovná pásma od základní psací linky