vůle
Význam
- schopnost vědomě se rozhodovat; složka osobnosti jednotlivce, umožňující mu prosadit své preference, zejména přes překážky
- záměr dosáhnout určitého stavu či cíle
- vzdálenost mezi sousedními součástkami, umožňující jejich vzájemný pohyb
Synonyma
Překlady
| Jazyk | Překlad |
|---|---|
| Němčina | Spiel |
| Angličtina | shake |
| Španělština | juego |
| Francouzština | jeu |
| Italština | gioco |
| JA | 意志 |
| LT | valia |
| Polština | wola |
| Slovenština | vôľa |
| SV | vilja |
Etymologie
Všeslovanské, odvozeno z praslovanského *vol’a téhož významu. To vychází z indoevropského *u̯el- (chtít, přát si), stejně jako další jeho odvozeniny: litevské valia, německé Wille nebo anglické will téhož významu a lotyšské vaļā (pustit se - přestat se držet; otevřený). Slovo vůle souvisí také se slovem volný (původně mající svobodnou vůli), které je odvozeno přes praslovanské *vol’ьnъ (volný) od praslovanského předchůdce *vol’a. Od indeoevropského *u̯el- je potom odvozen také předchůdce českého volit, čili praslovanské *voliti (vyjadřovat svou vůli), které tak s *vol’a bezprostředně souvisí. Z indeovropského *u̯el- (chtít, přát si) vychází přes staročeské veleti (přikazovat, radit, chtít) a dále přes praslovanské *velěti (chtít) také slovo velet. detail →
Zdroj: Wikislovník (via Kaikki.org) · CC BY-SA 3.0