Dekadence
Význam slova: Slovem dekadence se označuje stav úpadku, degenerace nebo morálního rozkladu. Popisuje období, kdy dochází k postupnému úpadku společnosti, kultury nebo umění. Tento termín se používá především v historii, ale také v současnosti pro označení období, kdy dochází k rozkladu společnosti nebo morálky. Výraz dekadence může být také použit pro popis jednotlivce, který se nachází v období úpadku nebo degenerace.
Synonyma: :rozklad, degenerace, úpadek, úpad, zkaženost, zpustošení, zhroucení, zánik, upadnutí, úpadek
Hovorově: úpadek, zmar, úpadok, rozklad, zánik, úpadění
Další synonyma
Následný
Slovo "následný" se používá pro označení něčeho, co následuje po něčem jiném, co se stalo dříve. Může se jednat o časový sled, řazení v hierarchii nebo logický postup. V přeneseném smyslu může znamenat také následující, další nebo pozdější. V kontextu se tedy jedná o popis významu slova "následný" jako synonyma pro pozdější nebo následující.
Eruptivní
Slovo "eruptivní" označuje něco, co se vyznačuje výbuchovým nebo explodujícím charakterem. Je to slovo, které se používá k popisu situací nebo jevů, které mají náhlý a silný projev, podobně jako výbuch. Toto slovo se často používá v souvislosti s vulkanickou činností nebo při popisu náhlých a intenzivních projevů emocí nebo událostí. Je to silné slovo, které vzbuzuje dojem síly a náhlého projevu.
Zátěž
Slovo "zátěž" vyjadřuje těžkost, břemeno nebo náklad, který něco nebo někoho zatěžuje nebo zatěžuje. Může se jednat o fyzickou nebo psychickou zátěž, která může být obtížná nebo náročná. Zátěž může být také přeneseně použita pro popis situace, kdy je něco nebo někdo zatížený množstvím povinností nebo odpovědností. V tomto kontextu je zátěž vnímána jako břemeno, které je třeba nést.
Zákrok
Zákrok je konkrétní akce nebo konání, které se provádí s cílem dosáhnout určitého výsledku. Jedná se o zásah, který se využívá při řešení problémů nebo při provádění lékařských, technických nebo jiných úkonů. Zákrok může být plánovaný nebo prováděn v případě nečekané situace.
Věřící
Popisuje osobu, která má víru v nějakou náboženskou doktrínu nebo boha. Věřící může být členem náboženského společenství a aktivně praktikovat svou víru, nebo může být pouze pasivním přívržencem určitého náboženství. Věřící může také zahrnovat osoby, které věří v nějaký vyšší princip nebo sílu, ale nejsou součástí žádného náboženství. Celkově se jedná o osobu, která má silnou víru a důvěru v něco nadpřirozeného nebo transcendentního.
Žurnál
Popis slova, který se užívá v kontextu periodika nebo časopisu.