Diskutovat
Význam slova: popis slova, který se užívá pro vyjádření činnosti rozpravování nebo přednášení.
Synonyma: debatovat, rozpravovat, přednášet, konzultovat, řešit, projednávat, polemizovat, promýšlet, hovořit, říci
Hovorově: bavit se, debatovat, konverzovat, konferovat, hovořit, polemizovat
Další synonyma
Vnutit se
Vnutit se znamená vsunout nebo narvat něco násilně nebo násilím. V kontextu může znamenat, že se něco nebo někdo dostane do situace nebo prostoru, aniž by bylo vítáno nebo přijato. V přeneseném smyslu může také znamenat, že se něco nebo někdo vnucuje nebo přemáhá překážky.
Dávicí
Dávicí je přídavné jméno, které označuje něco, co obdarovává nebo daruje. V tomto kontextu se jedná o vlastnost, která popisuje něco, co je schopné dávat nebo dávat dary.
Nepředvídanost
; slovo, které označuje situaci, kdy nastane něco neočekávaného nebo překvapivého, co se nedalo předvídat. Může se jednat o neočekávaný charakter události, situace nebo osoby. Nepředvídanost znamená, že nelze předem odhadnout, co se stane, a proto se jedná o něco neznámého a nepředvídatelného. Je to stav, který může být jak pozitivní, tak negativní, a může být spojen s různými emocemi, jako jsou radost, strach nebo napětí.
Přistrčit
Přistrčit znamená předložit nebo přiblížit něco nebo někoho k něčemu nebo někomu. Tento výraz se používá v přeneseném smyslu pro popis situace, kdy se něco stane nebo se něco děje bez přílišného úsilí nebo s malým přičiněním. V kontextu může být použit například v souvislosti s přiblížením předmětu k někomu, předložením návrhu nebo nápadu nebo výrazem nadšení pro něco.
Podrobit
podrobit je přiklonit se nebo zpříslušnit k něčemu nebo někomu. V tomto kontextu se jedná o proces, kdy je něco nebo někdo podřízen nebo ovládnut jinou silou nebo autoritou. Slovo podrobit může být použito v různých situacích, například v politice, vztazích nebo v práci. Vždy se však jedná o proces, kdy je něco nebo někdo přinucen nebo přizpůsoben něčemu jinému.
Akuzativ
popis slova, který označuje formu slova v gramatice, která se používá pro označení předmětu přímo. Používá se v případech, kdy se předmět stává přímým objektem určitého děje nebo činnosti. Tento tvar se nazývá akuzativ a je jedním z pádů v české gramatice.