Dvoupohlavní

Význam slova: Pohlavní charakteristika jedince, který má v sobě vyvinuté reprodukční orgány obou pohlaví. Jedná se o kombinaci samčích a samičích pohlavních znaků, která umožňuje jedinci mít potomstvo jak samčího, tak samičího pohlaví.

Synonyma: bisexuální, hermafroditický, obojpohlavní, androgynní, odlišný pohlaví, mnohopohlavní, neutrální pohlaví, smíšený, mužský a ženský, dvoustranný

Hovorově: Oboumocný, dvojího pohlaví, párodní, dvojprstý, dvojžilný, dvojgenitní

Další synonyma

Konečnost

označuje stav, kdy něco dosáhlo svého konce nebo ukončení. Může se jednat o finále, poslední část nebo závěr určitého procesu nebo činnosti. V kontextu může být použito jako synonymum pro ukončení, konec nebo vyvrcholení.

Identický

Slovo "identický" znamená, že dvě věci jsou zcela stejné, nemají žádné rozdíly nebo odlišnosti. Jedná se o synonymum pro slova "shodný" nebo "totožný". Toto slovo se používá v případech, kdy je potřeba zdůraznit, že dvě věci jsou naprosto stejné a nelze mezi nimi najít žádný rozdíl.

Šroubovitý

Šroubovitý je charakterizován jako tvar, který připomíná spirálu nebo šroub. Jedná se o geometrický tvar, který se skládá z rovinných ploch. Šroubovitý může být také synonymem pro slovo šestihraný nebo šestihlávek, což znamená, že má šest hran nebo šest vrcholů. Tento tvar se často vyskytuje v přírodě, například u šneka nebo v rostlinách. V technickém kontextu se používá při výrobě šroubů nebo při popisu pohybu v prostoru.

Nový

je synonymem pro označení něčeho nového, moderního či inovovaného. Vyjadřuje něco, co je odlišné od předchozího, a může se týkat různých oblastí, jako jsou technologie, móda, myšlení apod. Slovo "nový" má tedy pozitivní konotaci a často se používá v souvislosti s pokrokem a vývojem.

Konformní

Popisuje něco, co odpovídá určitým standardům nebo předpisům. Může se také vztahovat k něčemu sovětského původu.

Vyobcování

jedná se o proces, kdy je jedinec vyloučen ze společnosti nebo skupiny lidí, čímž dochází k jeho izolaci a odtržení od ostatních. Tento stav může být způsoben například nesouhlasem s názory či chováním jedince, či jeho odlišností od ostatních. V důsledku vyobcování může být jedinec vystaven psychickému tlaku a sociálnímu vyloučení.