Examinátor
Význam slova: Examinátor je osoba, která provádí zkoušení nebo inspekci. Je to člověk, který má na starosti posouzení schopností nebo kvality něčeho nebo někoho. Může se jednat například o učitele, lékaře, právníka nebo jiného odborníka, který má právo a povinnost provádět zkoušení nebo kontroly. Examinátor musí být objektivní a spravedlivý a jeho úkolem je poskytnout zpětnou vazbu a zhodnotit výsledky zkoušení nebo inspekce
Synonyma: zkoušející, zkoušící, inspektor, kontrolor, kontroler, prohlížeč, dozorčí, revizor, komisař, komisar
Hovorově: Hodnotitel, testač, zkoušející, prověřovatel, kontrolor, ohodnotitel
Další synonyma
Bědný
nešťastný, utrápený, ubohý, neštěstí, bída, trpící, chudý, ubohost, zoufalý, strádající, nešťastný, nuzný.
Beletrista
Beletrista je označení pro spisovatele, který se věnuje tvorbě krásné literatury, tedy umělecky zpracovaných textů. Patří sem jak básníci, tak prozaici, kteří se zaměřují na psaní prózy, románů, povídek či jiných literárních forem. Beletrista se vyznačuje schopností vyprávět příběhy a vyjadřovat myšlenky a pocity pomocí slov a jazyka.
Nepřístupnost
Vlastnost, kdy je něco nedostupné nebo nedosažitelné.
Empirie
POZOROVÁNÍ A EXPERIMENT; Empirie je vědecká metoda, která se zaměřuje na sběr dat prostřednictvím pozorování a experimentů. Je založena na systematickém a objektivním sběru informací, které slouží k potvrzení nebo vyvrácení hypotéz. Tato metoda se používá v mnoha vědeckých oborech, jako je například psychologie, sociologie nebo medicína. Je důležitým nástrojem pro získání spolehlivých poznatků o světě a jeho fungování.
Analogický
Slovo \"analogický\" znamená paralelní nebo srovnatelný. Je to termín používaný k popisu dvou nebo více věcí, které mají podobné vlastnosti nebo charakteristiky. Analogický se používá k vyjádření podobnosti nebo srovnání mezi dvěma nebo více věcmi, ať už jsou to předměty, situace nebo koncepty. Tento termín se často používá v matematice, filosofii, vědě a dalších oborech, kde se snažíme porozumět vztahům mezi různými věcmi.
Plundrování
Proces rozebírání a krádeže věcí, obvykle v rámci násilného či nelegálního jednání.