Infinitiv
Význam slova: Infinitiv je nespecifikovaný rozkaz nebo základní forma slovesa. Jedná se o neosobní tvar slovesa, který se většinou používá v slovních spojeních nebo v gramatických pravidlech. V infinitivu se sloveso nevyjadřuje vztah k času, osobě ani číslu. V češtině se infinitiv často označuje koncovkou "-t" nebo "-ti".
Synonyma: instrumentální rozkaz, nespecifikovaný rozkaz, základní forma, základní tvar, neomezený tvar, verbální rozkaz, neutrální rozkaz, nezměněný tvar, primární tvar, nezměněná podoba
Hovorově: neurčitý slovesný tvar, nekonečný tvar, neosobní sloveso, infinitivum, infinitivní způsob, infinitní tvar
Další synonyma
Neopodstatněný
Neopodstatněný (Nezasloužený, Neoprávněný).
Zastavovat
Přerušit nebo zablokovat nějakou činnost, proces nebo pohyb. Zastavit něco, co by mělo pokračovat, či zamezit něčemu, co by se jinak stalo. V kontextu může znamenat zastavit se na semaforu, zastavit někoho, kdo chce pokračovat v něčem nebezpečném nebo zastavit nějaký průběh událostí.
Svárlivost
Neschopnost najít shodu nebo se vyhnout konfliktům a sporům.
Schystat
Připravit nebo přichystat něco pro určitý účel nebo událost. Může se jednat o přípravu jídla, prostření stolu, nebo například připravení prezentace. Slovo schystat vyjadřuje akci, která je nutná k dokončení daného úkolu nebo plánu.
Napoleon
Francouzský vojevůdce, politik a císař, který se narodil na ostrově Korzika. Byl známý svými vojenskými úspěchy a rozšířením svého impéria. Jeho jméno se stalo synonymem pro autoritativní vůdce a silného vládce.
Rupnout
Způsobit roztržení nebo prasknutí něčeho. Slovo se používá v přeneseném smyslu pro označení náhlého nebo silného pohybu, který má za následek roztržení nebo prasknutí. V běžné řeči se slovo používá pro vyjádření něčeho, co se stalo velmi rychle a nečekaně.