Infinitiv
Význam slova: Infinitiv je nespecifikovaný rozkaz nebo základní forma slovesa. Jedná se o neosobní tvar slovesa, který se většinou používá v slovních spojeních nebo v gramatických pravidlech. V infinitivu se sloveso nevyjadřuje vztah k času, osobě ani číslu. V češtině se infinitiv často označuje koncovkou "-t" nebo "-ti".
Synonyma: instrumentální rozkaz, nespecifikovaný rozkaz, základní forma, základní tvar, neomezený tvar, verbální rozkaz, neutrální rozkaz, nezměněný tvar, primární tvar, nezměněná podoba
Hovorově: neurčitý slovesný tvar, nekonečný tvar, neosobní sloveso, infinitivum, infinitivní způsob, infinitní tvar
Další synonyma
Zvlhnout
změna stavu, kdy se něco stává vlhkým nebo mokrým.
Rokle
Soutěska nebo sráz, přírodní útvar vzniklý erozí, který je charakterizován strmými svahy a úzkým prostorem mezi nimi. Může být vytvořen vodním tokem, zemětřesením nebo ledovcem. Je často využíván pro turistiku a horolezectví.
Utlačovatel
Osoba, která systematicky a bezohledně ovládá a potlačuje ostatní, využívá své moci k utlačování a násilnému ovládání společnosti.
Iniciovat
Zahájit nebo spustit nějakou aktivitu, proces nebo událost.
Zastávka
Místo, kde se zastavují dopravní prostředky, aby umožnily cestujícím nastoupit nebo vystoupit. Je to místo, kde se také zastavují při cestě na určité místo.
Kolokace
Kolokace je v lingvistice označení pro spojení dvou nebo více slov, která se vyskytují společně s vysokou frekvencí a tvoří tak určitý významový celek. Jedná se o ustálená spojení, která vytvářejí konkrétní význam, a to i přesto, že jednotlivá slova mohou mít samostatně jiný význam. Kolokace jsou důležité pro porozumění jazyka a jeho správné užívání.