Nerozlučnost
Význam slova: nerozlučnost. Toto slovo znamená nedělitelnost nebo pevné propojení dvou věcí. Jedná se o stav, kdy jsou dvě věci tak těsně spojeny, že nelze mezi nimi najít žádnou mezeru nebo oddělení. Je to vlastnost, která vyjadřuje silné a neoddělitelné spojení mezi dvěma prvky.
Synonyma: neoddělitelnost, nerozdělitelnost, pevné propojení, trvalá sounáležitost, trvalé spojení, stálá láska, nekonečná vazba, oboustranná úcta, věčné pouto, trvalá vazba
Hovorově: spojenost, nerozbitnost, nerozlučitelnost, neoddělitelnost, nerozrušitelnost, neodloučitelnost
Další synonyma
Žíznivý
žíznivý je stav, kdy má člověk nebo zvíře silnou touhu po vodě, protože je dehydrované. Toto slovo se používá i v přeneseném smyslu pro popis velké touhy nebo potřeby po něčem.
Synoptický
Slovo \"synoptický\" znamená souhrnný nebo sjednocený. Je to slovo, které se používá pro popis něčeho, co zahrnuje více prvků nebo aspektů do jednoho celku. Je to slovo, které vyjadřuje komplexnost a soudržnost v jednom.
Nástupiště
Označuje místo, kde se nachází zastávka nebo přístaviště pro cestující. Je to místo, kde se lidé shromažďují, aby nastoupili na vlak, autobus nebo loď. Může být vybaveno lavičkami, přístřeškem nebo informačními tabulemi. Nástupiště slouží k pohodlnému a bezpečnému nastupování a vystupování cestujících z dopravního prostředku.
Nezajištěný
Nezajištěný. Slovo popisuje stav, kdy není něco zabezpečené nebo chráněné, není omezené nebo regulované. Označuje něco, co je volné, neupravené, nekontrolované nebo neřízené. Může se také používat pro něco, co není jisté, nezaručené nebo nevyřešené. V přeneseném významu může znamenat něco, co je neupravené, nedokončené nebo nedotčené.
Vodový
Popis slova označujícího vodu, která teče v přírodě, ať už ve formě potoka nebo řeky. Slovo "vodový" se používá pro označení vodních toků, které jsou součástí přírodního prostředí a slouží jako zdroj vody pro životní prostředí.
Kosa
nástroj na sečení trávy nebo obilí, který má dlouhý a ostrý kovový list a dlouhou rukojeť pro uchopení a pohyb; také označení pro předmět, který se používá jako ozdoba hlavy, například paruka nebo culík.